Intimita / Intimité (2001/119/Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko/Drama, Romantický, Erotický) 66%
06.08.2018 15:36
2001/119/Francie, Velká Británie, Německo, Španělsko/Drama, Romantický, Erotický
Zajímavost k filmu
- Ve filmu se hned několikrát, konkrétně v časech 20:13, 30:35 a 31:38, objevuje české lahvové pivo Budějovický Budvar.
JEDNOU VĚTOU
„Doufali, že mezi nimi nebude nic jiného než sex."
OBSAH
Režisér Patrice Chéreau, který je u nás znám především díky historickému velkofilmu Královna Margot, natočil ve příběh z dnešního Londýna, který vypráví o vztahu muže a ženy založeném na sexualitě a který, jak oba doufají, zůstane jen takto vymezen. Zprvu oběma vyhovuje vztah bez otázek a odpovědí, kdy nevědí nic o minulosti ani přítomnosti toho druhého. Erotické scény jsou sice plné neovladatelné vášně, ale zároveň smutku, chladu a odcizení. Nepsaná a nikdy nevyslovená pravidla tohoto vztahu poruší muž. Chce se dozvědět víc o ženě, která ho téměř mlčky navštěvuje každou středu a jednoho dne se rozhodne ji sledovat.(Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Jmenuji se Buck a přišel jsem na šuk“ . S ženskou verzí této hlášky by mohla do dveří vcházet hlavní hrdinka (ne)romantického (skoro)porna Intimita. Erotické scény jsou syrové, nepřikrášlené, těla herců „nevyretušovaná“. Erotických scén je v první polovině hodně. Dost na to, aby zajistily, že film vzbudí na kdejakém festivalu dostatečný rozruch. Nevím, jestli byly samoúčelné, protože ani přesně nevím, o čem to celé mělo vypovídat. Všichni tady strašně lžou? Nebo, když už jsme u těch Samotářů: „Lidi tady málo hulej?“ Ne, tohle asi fakt ne, hulení tam bylo dost a ve všech možných podobách. Spíš to bude mít co dočinění s mezilidskou komunikací, s tělesnou i duševní. Nepřipadalo mi to nějak úžasně zrežírované. Hodně chladné, odtažité, nezajímavé – ano, navzdory několika zajímavým polohám nezajímavé. Herecké výkony odvážné, nikoliv strhující. Fakt nevím, snad jedině jestli máte při sledování porna výčitky svědomí, můžete zkusit tuhle umělečtější variantu. (Matty) 2*
Tak tohle jsem nečekal. Hodně špatný film, který na plné čáře přejede můj oblíbený Pornografický vztah. Patrice Chéreau se nám snaží ukázat jednoho muže, který udržuje vztah s neznámou ženou. Po určité době se rozhodně poznat její soukromí a to vyvolá velké změny. Film, který hodně čerpá z Posledního tanga v Paříži se snaží muže ukázat trochu jinak, jako homo sapiens, kteří se dokáží zamilovat. Mě film naprosto neoslovil, protože užívá sexu jako nástroje k ničemu. Hlavní mužská postava stále někam kouká a málo mluví a jeho postavu si moc nezamilujete. Slečna nebo spíš žena, kterou obdivuje a do které se zamiluje není ženou krásnou a ani nijak zajimavou. Z toho všeho mi vyplývá , že vznikl další zbytečný film. Agresivní a syrová verze reality je až přehnaná(kdo v dnešní době jen leží doma a čeká až přiběhne jeho neznámá společnice kterou vidí jen jeden den v týdnu? když chcete ukázat realitu musíte si na to přivolat potřebné nástroje a nápady...) a dojíždí na svojí nudnost. (Djkoma) 1*
Je těžké psát o tomto snímku a nesrovnávat ho s Pornografickým vztahem a vlastně to ani dost dobře nejde. Komorní Pornografický Vztah je uhlazenější, lyričtější, jemnější a podvědomě divák akterům drží palce... Intimita? Ó ano, je tam mnoho věcí k přemýšlení či k zamyšlení, které se nesdělují, protože jsou osobní, ale film jako takový? Rozpačitost. Ano, milostné scény byly značně realistické, gradující tempo s očekávaným závěrečným hustým vyvrcholením také, ovšem nesorodost hlavních postav mě rušila ať už milenec-milenka, manželka-manžel? Proboha Ti se hledali až se našli.... :-( nebo měla hlavní hrdinka manžela jako výhru v charitativní loterii? A kde přišla k tomu milenci, který se obklopuje taky podivnými týpky.... Nakonec vypadne z plejády postav paradoxně lidsky a rozumově ve smyslu života a jeho zákonitostí nejlépe Jayoův kolega z baru - mladý francouz a gay. Ať je to jak je to, tenhle film je přesto velmi zajímavý a bezesporu stojí za vidění, kladem je taky muzika... Slyšet Clash a jim podobné je dnes už unikum... (Brouk) 4*
VELKÁ RECENZE
Pověst, že Intimita je pornografický film, by mohla přilákat do kin více diváků než ocenění, jichž se dílu Patrice Chéreaua dostalo v podobě Zlatého medvěda a dalších dvou cen na loňském Berlinale. Jenže ta fáma se rozplyne, jakmile se na ni nachytá pár obdivovatelů Peříčka a jiných lechtivých pořadů Novy.
Pravda, sám režisér říká, že příběh Intimity začíná tam, kde jinak filmy většinou končí, totiž v posteli. Přesněji řečeno na podlaze nehostinného suterénu vypůjčeného bytu - právě tam se odbývají názorně snímaná objetí náhodných milenců, scházejících se každou středu, aby provozovali ryzí sex. Neznají ani svá jména, nemluví spolu; jako by mezi nimi platil nepsaný zákon mlčení. Kamera je sleduje z těsné blízkosti, beze studu, ale též beze stopy voyeurství.
To, co šokuje, nejsou pozice zaklesnutých údů nijak dokonalých těl, zrudlých a zpocených námahou, ale spíš úpornost čišící z jejich dychtivosti. Diváka bezděčně napadá, že náruživé milování těch dvou odráží snahu o kuriózní způsob komunikace a usilování prorazit bariéru osamění. Vše funguje, dokud muži stačí zmocňovat se ženina těla. Problémy nastanou, když se chce zmocnit i její duše. Dopátrá se jen podrobností ze života, který žena vede mimo prostor jejich schůzek, aby si v konfrontaci prvního společného rozhovoru nakonec oba ujasnili nedorozumění, na němž bylo založeno jejich tiché spojenectví.
Namísto lascivně erotického románku Chéreau nabízí zneklidňující studii odcizení a neschopnosti nalézt vlastní identitu. Jay je povoláním barman, nedávno opustil manželku a děti. Z flash-backů lze usoudit, že více než konkrétní důvod ho k tomu vedl vágní pocit nespokojenosti. Claire obdobný pocit nespokojenosti s vlastním manželstvím zahání působením v ochotnickém souboru a "bezproblémovým" sexem. Třetí významnou postavou je její manžel, v protikladu k introvertní ženě až extrémně sdílný, protože upovídaností a zdánlivou tolerancí možná zastírá i sám sobě strach z bolesti, zažité při zhroucení předchozího vztahu. Výrazná tělesnost, již mu propůjčil Timothy Spall, kontrastuje se zjevnou zranitelností člověka, který se cítí jako zavřený v kleci - ne náhodou je manžel řidičem taxíku.
Příběh nepřekvapí originalitou, ani není původní: jeho předlohu našel francouzský tvůrce ve dvou povídkách naturalizovaného Angličana Hanifa Kureishiho. Je situován do dnešního Londýna a obsazen výhradně britskými herci. Z nich nejznámější je Spall, ale jak on, tak představitelé milenců Mark Rylance a Kerry Foxová tak dokonale splynuli s rolemi, až budí dojem "tváří z ulice". Zdá se to paradoxní hlavně u dvojice, jež před kamerou musela obnažit nejen těla, ale v intencích režie především niterný stav postav. Fakt, že Foxová byla odměněna Stříbrným medvědem za svůj výkon, neznamená, že její partner byl slabší, ale že porota, jež Intimitě udělila i cenu za nejlepší evropský film, musela pamatovat i na jiná díla.
Chéreau je znám jako vynikající divadelní režisér, řada jeho filmů soutěžila na významných festivalech. Podobně jako Ingmar Bergman umí využít předností obou médií. V Intimitě však poprvé doplnil tuto kvalitu o autenticitu takřka dokumentaristického ražení a vytvořil tak svůj zatím nejlepší snímek.
O NATÁČENÍ
Francouzský režisér Patrice Chéreau využil literární předlohy britského autora indického původu Hanifa Kureishiho, aby natočil film, který sice vzbudil pozornost kvůli svým naprosto otevřeným sexuálním scénám, přesto jeho ústředním tématem je samota, základní otázky existence mezi ostatními a nesnadnost mezilidské komunikace. Intimita vzbudila pozdvižení na všech festivalech, kde byla promítána (mj. i v Karlových Varech, kdy se účast prezidenta Havla na její projekci stala v letní okurkové sezóně médii hojně přetřásanou záležitostí), na Berlinale 2001 získala i přes svou "skandálnost" hlavní cenu - Zlatého medvěda.
Ocenění:
European Film Awards
2001 - Patrice Chéreau (Nejlepší film) (nominace)
2001 - Eric Gautier (Nejlepší kamera - Cena Carlo di Palma) (nominace)
Berlinale IFF
2001 - Patrice Chéreau (Zlatý Medvěd za nejlepší film)
2001 - Kerry Fox (Stříbrný medvěd za nejlepší ženský herecký výkon)
2001 - Patrice Chéreau (Cena "Modrý anděl")
César Awards
2002 - Patrice Chéreau (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
V českém znění: -
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 31.1.2002 SPI Film
Premiéra Francie: 28.3.2001
Premiéra VB: 14.7.2001 (Cambridge Film Festival)
Premiéra Německo: 7.6.2001
Premiéra Španělsko: 18.6.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 456 024
Tržby celkem - $ 4 000 000
Návštěvnost v ČR 19 362
„Doufali, že mezi nimi nebude nic jiného než sex."
OBSAH
Režisér Patrice Chéreau, který je u nás znám především díky historickému velkofilmu Královna Margot, natočil ve příběh z dnešního Londýna, který vypráví o vztahu muže a ženy založeném na sexualitě a který, jak oba doufají, zůstane jen takto vymezen. Zprvu oběma vyhovuje vztah bez otázek a odpovědí, kdy nevědí nic o minulosti ani přítomnosti toho druhého. Erotické scény jsou sice plné neovladatelné vášně, ale zároveň smutku, chladu a odcizení. Nepsaná a nikdy nevyslovená pravidla tohoto vztahu poruší muž. Chce se dozvědět víc o ženě, která ho téměř mlčky navštěvuje každou středu a jednoho dne se rozhodne ji sledovat.(Česká televize)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Jmenuji se Buck a přišel jsem na šuk“ . S ženskou verzí této hlášky by mohla do dveří vcházet hlavní hrdinka (ne)romantického (skoro)porna Intimita. Erotické scény jsou syrové, nepřikrášlené, těla herců „nevyretušovaná“. Erotických scén je v první polovině hodně. Dost na to, aby zajistily, že film vzbudí na kdejakém festivalu dostatečný rozruch. Nevím, jestli byly samoúčelné, protože ani přesně nevím, o čem to celé mělo vypovídat. Všichni tady strašně lžou? Nebo, když už jsme u těch Samotářů: „Lidi tady málo hulej?“ Ne, tohle asi fakt ne, hulení tam bylo dost a ve všech možných podobách. Spíš to bude mít co dočinění s mezilidskou komunikací, s tělesnou i duševní. Nepřipadalo mi to nějak úžasně zrežírované. Hodně chladné, odtažité, nezajímavé – ano, navzdory několika zajímavým polohám nezajímavé. Herecké výkony odvážné, nikoliv strhující. Fakt nevím, snad jedině jestli máte při sledování porna výčitky svědomí, můžete zkusit tuhle umělečtější variantu. (Matty) 2*
Tak tohle jsem nečekal. Hodně špatný film, který na plné čáře přejede můj oblíbený Pornografický vztah. Patrice Chéreau se nám snaží ukázat jednoho muže, který udržuje vztah s neznámou ženou. Po určité době se rozhodně poznat její soukromí a to vyvolá velké změny. Film, který hodně čerpá z Posledního tanga v Paříži se snaží muže ukázat trochu jinak, jako homo sapiens, kteří se dokáží zamilovat. Mě film naprosto neoslovil, protože užívá sexu jako nástroje k ničemu. Hlavní mužská postava stále někam kouká a málo mluví a jeho postavu si moc nezamilujete. Slečna nebo spíš žena, kterou obdivuje a do které se zamiluje není ženou krásnou a ani nijak zajimavou. Z toho všeho mi vyplývá , že vznikl další zbytečný film. Agresivní a syrová verze reality je až přehnaná(kdo v dnešní době jen leží doma a čeká až přiběhne jeho neznámá společnice kterou vidí jen jeden den v týdnu? když chcete ukázat realitu musíte si na to přivolat potřebné nástroje a nápady...) a dojíždí na svojí nudnost. (Djkoma) 1*
Je těžké psát o tomto snímku a nesrovnávat ho s Pornografickým vztahem a vlastně to ani dost dobře nejde. Komorní Pornografický Vztah je uhlazenější, lyričtější, jemnější a podvědomě divák akterům drží palce... Intimita? Ó ano, je tam mnoho věcí k přemýšlení či k zamyšlení, které se nesdělují, protože jsou osobní, ale film jako takový? Rozpačitost. Ano, milostné scény byly značně realistické, gradující tempo s očekávaným závěrečným hustým vyvrcholením také, ovšem nesorodost hlavních postav mě rušila ať už milenec-milenka, manželka-manžel? Proboha Ti se hledali až se našli.... :-( nebo měla hlavní hrdinka manžela jako výhru v charitativní loterii? A kde přišla k tomu milenci, který se obklopuje taky podivnými týpky.... Nakonec vypadne z plejády postav paradoxně lidsky a rozumově ve smyslu života a jeho zákonitostí nejlépe Jayoův kolega z baru - mladý francouz a gay. Ať je to jak je to, tenhle film je přesto velmi zajímavý a bezesporu stojí za vidění, kladem je taky muzika... Slyšet Clash a jim podobné je dnes už unikum... (Brouk) 4*
VELKÁ RECENZE
Pověst, že Intimita je pornografický film, by mohla přilákat do kin více diváků než ocenění, jichž se dílu Patrice Chéreaua dostalo v podobě Zlatého medvěda a dalších dvou cen na loňském Berlinale. Jenže ta fáma se rozplyne, jakmile se na ni nachytá pár obdivovatelů Peříčka a jiných lechtivých pořadů Novy.
Pravda, sám režisér říká, že příběh Intimity začíná tam, kde jinak filmy většinou končí, totiž v posteli. Přesněji řečeno na podlaze nehostinného suterénu vypůjčeného bytu - právě tam se odbývají názorně snímaná objetí náhodných milenců, scházejících se každou středu, aby provozovali ryzí sex. Neznají ani svá jména, nemluví spolu; jako by mezi nimi platil nepsaný zákon mlčení. Kamera je sleduje z těsné blízkosti, beze studu, ale též beze stopy voyeurství.
To, co šokuje, nejsou pozice zaklesnutých údů nijak dokonalých těl, zrudlých a zpocených námahou, ale spíš úpornost čišící z jejich dychtivosti. Diváka bezděčně napadá, že náruživé milování těch dvou odráží snahu o kuriózní způsob komunikace a usilování prorazit bariéru osamění. Vše funguje, dokud muži stačí zmocňovat se ženina těla. Problémy nastanou, když se chce zmocnit i její duše. Dopátrá se jen podrobností ze života, který žena vede mimo prostor jejich schůzek, aby si v konfrontaci prvního společného rozhovoru nakonec oba ujasnili nedorozumění, na němž bylo založeno jejich tiché spojenectví.
Namísto lascivně erotického románku Chéreau nabízí zneklidňující studii odcizení a neschopnosti nalézt vlastní identitu. Jay je povoláním barman, nedávno opustil manželku a děti. Z flash-backů lze usoudit, že více než konkrétní důvod ho k tomu vedl vágní pocit nespokojenosti. Claire obdobný pocit nespokojenosti s vlastním manželstvím zahání působením v ochotnickém souboru a "bezproblémovým" sexem. Třetí významnou postavou je její manžel, v protikladu k introvertní ženě až extrémně sdílný, protože upovídaností a zdánlivou tolerancí možná zastírá i sám sobě strach z bolesti, zažité při zhroucení předchozího vztahu. Výrazná tělesnost, již mu propůjčil Timothy Spall, kontrastuje se zjevnou zranitelností člověka, který se cítí jako zavřený v kleci - ne náhodou je manžel řidičem taxíku.
Příběh nepřekvapí originalitou, ani není původní: jeho předlohu našel francouzský tvůrce ve dvou povídkách naturalizovaného Angličana Hanifa Kureishiho. Je situován do dnešního Londýna a obsazen výhradně britskými herci. Z nich nejznámější je Spall, ale jak on, tak představitelé milenců Mark Rylance a Kerry Foxová tak dokonale splynuli s rolemi, až budí dojem "tváří z ulice". Zdá se to paradoxní hlavně u dvojice, jež před kamerou musela obnažit nejen těla, ale v intencích režie především niterný stav postav. Fakt, že Foxová byla odměněna Stříbrným medvědem za svůj výkon, neznamená, že její partner byl slabší, ale že porota, jež Intimitě udělila i cenu za nejlepší evropský film, musela pamatovat i na jiná díla.
Chéreau je znám jako vynikající divadelní režisér, řada jeho filmů soutěžila na významných festivalech. Podobně jako Ingmar Bergman umí využít předností obou médií. V Intimitě však poprvé doplnil tuto kvalitu o autenticitu takřka dokumentaristického ražení a vytvořil tak svůj zatím nejlepší snímek.
O NATÁČENÍ
Francouzský režisér Patrice Chéreau využil literární předlohy britského autora indického původu Hanifa Kureishiho, aby natočil film, který sice vzbudil pozornost kvůli svým naprosto otevřeným sexuálním scénám, přesto jeho ústředním tématem je samota, základní otázky existence mezi ostatními a nesnadnost mezilidské komunikace. Intimita vzbudila pozdvižení na všech festivalech, kde byla promítána (mj. i v Karlových Varech, kdy se účast prezidenta Havla na její projekci stala v letní okurkové sezóně médii hojně přetřásanou záležitostí), na Berlinale 2001 získala i přes svou "skandálnost" hlavní cenu - Zlatého medvěda.
Ocenění:
European Film Awards
2001 - Patrice Chéreau (Nejlepší film) (nominace)
2001 - Eric Gautier (Nejlepší kamera - Cena Carlo di Palma) (nominace)
Berlinale IFF
2001 - Patrice Chéreau (Zlatý Medvěd za nejlepší film)
2001 - Kerry Fox (Stříbrný medvěd za nejlepší ženský herecký výkon)
2001 - Patrice Chéreau (Cena "Modrý anděl")
César Awards
2002 - Patrice Chéreau (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
V českém znění: -
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: 31.1.2002 SPI Film
Premiéra Francie: 28.3.2001
Premiéra VB: 14.7.2001 (Cambridge Film Festival)
Premiéra Německo: 7.6.2001
Premiéra Španělsko: 18.6.2002
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 1 456 024
Tržby celkem - $ 4 000 000
Návštěvnost v ČR 19 362
Tvůrci a herci
Patrice Chéreau (Režie), Jacques Hinstin (Produkce), Patrick Cassavetti (Produkce), Charles Gassot (Produkce), Éric Neveux (Hudba), Eric Gautier (Kamera), François Gédigier (Střih), Karen Lindsay-Stewart (Casting), Hayden Griffin (Scénografie), Caroline de Vivaise (Kostýmy), Nadine Muse (Zvuk), Karen Edwards (Masky), Patrice Chéreau (Scénář), Anne-Louise Trividic (Scénář), Mark Rylance (Herec), Kerry Fox (Herec), Susannah Harker (Herec), Timothy Spall (Herec), Marianne Faithfull (Herec), Nathalie Richard (Herec), Robert Addie (Herec), Rebecca Palmer (Herec), Joe Prospero (Herec), Amy Lindsay (Herec), Paola Dionisotti (Herec), Alison Lintott (Herec), Fraser Ayres (Herec), Sian Reeves (Herec), Michael Fitzgerald (Herec), Marcello Walton (Herec)
- Ve filmu se hned několikrát, konkrétně v časech 20:13, 30:35 a 31:38, objevuje české lahvové pivo Budějovický Budvar.
Odkazy