Cizinec ve vlaku / The Commuter (2018/104/USA, Velká Británie, Francie/Akční, Thriller) 62%

JEDNOU VĚTOU
„Měla to být obyčejná cesta domů."

OBSAH
Michael McCauley žije spokojeně nudný rodinný život bez jakýchkoliv výkyvů. Prodává pojištění, s rodinou žije za městem, a do práce a zpátky dojíždí pravidelným vlakem. Každý den, už deset let, co odešel od policie. Dnešní den se moc nepovedl a stejně jako vždycky nastupuje do vlaku a těší se domů. Zdraví známé průvodčí i známé tváře. Dveře se zavřou, vlak se rozjede z nádraží a nic ještě nenasvědčuje tomu, že tahle cesta bude úplně jiná a že postava Liama Neesona si během ní sáhne na dno fyzických i psychických sil. Po chvilce jízdy si k němu přisedne atraktivní žena (Vera Farmiga) a položí mu jednoduchou, trochu znepokojující otázku: „Co jste za člověka?” Pod vlivem jejího osobního kouzla i obálky s penězi se Michael nechá vtáhnout do zvláštní a smrtící hry. Musí ve vlaku najít někoho, kdo tam nepatří. Když neuspěje, přijde o rodinu, pokud uspěje, dostane odměnu. Odmítnutí se nebere jako odpověď. Vlak uhání, tajemný vládce hry sleduje každý jeho krok a vzdálenost do cílové stanice se krátí. Než zastaví, šílená situace ve vlaku se promění v horečnaté pátrání, rvačky a střelbu. Je to hra nebo promyšlený zločin? Kdo je tajemný cizinec ve vlaku a proč ho má najít?(Bontonfilm)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ten Liam má ale smůlu, jak nastoupí do nějakého dopravního prostředky, hned se to začne mydlit. Na jeho místě bych si pořídil kolobrndu, fakt že jo, ale protože zatím je blbej a pořád jezdí dopravou, tak se v tom koupe. V případě Cizince ve vlaku je paradoxně nejlepší ta neakční část resp její počátek. Když Liam chodí vlakem sem a tam a okukuje lidi a já jako divák okukuju s ním a házím tipovačku, po čase se zapojuje akce a příbývá píčovin, ale u podobného filmu by to nevadilo, kdyby film neztrácel na aktraktivě a napětí. Musím totiž říct, že někdy 20 minut před koncem mně to celý bylo uplně u prdele, přitom ze začátku luxus. Možná v dnešní době bych ocenil, kdyby digitální efekty nebyly tak do očí bijící, že jsou digitální. Nebudu jen hanět, film má určitě svůj šmrnc, Liam je pořád charismaťák i když si myslím, že návrat k "činohře" by mu prospěl, protože jeden typ postavy recykluje až příliš často a to herec jeho formátu nemá zapotřebí. Škoda, že nebylo víc Very, protože na ní se pořád dá příjemně koukat. (Enšpígl) 3*

Liam Neeson a Jaume Collet-Serra se před kamerou sešli už po čtvrté a já jim to bez potíží opět žeru. Výborná akční jednohubka, která má nápaditý scénář, který po vzoru Agathy Christie využívá vlaku a nabízí tak napínavý průběh, který vyvrcholí v solidní rozuzlení. A jelikož je Liam ve svých letech borec a Jaume umí pracovat s CGI efekty, užijete si i hodně slušnou adrenalinovou jízdu, která je sice cítit digitálem na sta honů, ale mně to vlastně vůbec neuráželo. Efektivně vzhlížející kamera, která naprosto brilantně snímá akční scenérie a nerozklepe se, když se na ní Liam blbě podívá, tu vytváří takový adrenalin, že jsem měl co dělat, abych tep po shlédnutí filmu ustálil na normálu. (Malarkey) 4*

Dovolte mi na úvod citovat výňatek ze smluvních přepravních podmínek společnosti Metro-North Railroad: „…pověřená osoba je oprávněna vyloučit z přepravy: a) osobu, která se na výzvu neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, b) osobu pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, c) osobu, která pro mimořádné znečištění oděvu nebo obuvi může být spolucestujícím na obtíž, d) Liama Neesona..“ Vždyť ten démon prostředků hromadné dopravy řádí takovým způsobem, že na něj museli zavolat manžele Warrenovy..! Už úvodní střihová koláž denní rutiny naznačila, že parafínový Collet-Serra tentokrát nemá svůj den. Thrillerová pasáž, kdy pojišťovák na dlažbě přijme výzvu a bloumá po vlaku jak průvodčí se stařeckou demencí, ještě tolik smíchu nevyvolá, ale od kytarové rubačky se to definitivně zvrhne a přehodí výhybku z trati Non-Stopu na slepou kolej. Neeson lítá mezi vagóny jak za časů Qui-Gon Jinna, digitální triky jsou brutálně nepřirozené a vyvrcholení překvapí snad jen diváky s bílou holí. Nejhorší ovšem je, že Liam vypadá poněkud unaveně a já mám obavy, aby ho v dalších filmech nezačali cestující pouštět sednout.. (Gilmour93) 2*

VELKÁ RECENZE
Když Liam Neeson točil 96 hodin, nejspíš nečekal, jak moc mu tohle akční béčko změní kariéru. Pár rolí drsňáků si sice vyzkoušel i před tím, u diváků byl ale zapsaný spíš jako charakterní herec než jako někdo, kdo na plátně láme ruce balkánským mafiánům. Akční žánr se mu však zalíbil a stejně tak i následná spolupráce se španělským režisérem Jaumem Collet-Serrou. Společně natočili thrillery Neznámý, NON-STOP nebo Noční běžec a o všech se dá říct, že jsou vcelku fajn, žádný z nich se ovšem nijak zvlášť do filmové historie nezapsal. Cizinec ve vlaku je už jejich čtvrtá spolupráce a vypadá to, že ani tady neměli pánové vyšší ambice. Ono je to vlastně počtvrté úplně to samé.
No… respektive potřetí. Noční běžec je spíš oldschoolová naháněčka, ale Neznámý a NON-STOP byly béčkovější variace na Hitchcocka, spoléhaly na charismatického hlavního hrdinu, přepálenou zápletku a jednu velkolepou scénu, která dobře vypadá v trailerech, jinak je ovšem trošku zbytečná. A Cizinec ve vlaku na téhle víceméně pořád fungující kombinaci nic nemění. Neeson si tentokrát zahrál pojišťováka (a bývalého policajta, aby ve rvačkách mohl uvěřitelně vyhrát) Michaela MacCauleyho, jenž jezdí každý den vlakem do New Yorku do práce. Pak ale zažije den blbec. Dostane padáka, cestou domů ho okradou a spočítá si, že nemá dost peněz na to, aby poslal syna na vysněnou univerzitu. A potom si proti němu sedne Vera Farmiga a nabídne mu, že pokud pro ni udělá malou bezvýznamnou věc, dostane pár tisíc dolarů. A on na to kývne. Brzy však pochopí, že udělal největší chybu svého života a když se objeví první mrtvola, začne jít do tuhého.
No ale s tím filmem to tak komplikované není. Cizinec ve vlaku je do značné míry recyklát Neesonova a Collet-Serrova NON-STOP. Letadlo se vyměnilo za vlak, zápletka se trochu umírnila v blbnutí s technologiemi, Neeson ovšem řeší stejné problémy. Občas se s někým porve, občas musí na někoho řvát a občas bojuje s vlastním smyslem pro morálku a pudem sebezáchovy. Zápletka jako taková se sice opravdu pokouší tvářit hitchcockovsky a využívá jeho oblíbeného tématu „obyčejný člověk uprostřed spiknutí“, ale zvraty, vývoj postav a děj celkově nejsou zdaleka tak vychytralé nebo překvapující. Naštěstí tu jsou pořád věci, které fungují docela dobře.
Tou první je Neeson, jenž tentokrát hraje mnohem víc toho obyčejného člověka než drsňáka, takže v bitkách dostává solidně po tlamě a jeho hrdina se v šedesáti vcelku zapotí, když visí na jedoucím vlaku nebo se rve s nájemným zabijákem. Jeho charisma a neústupný nasupený výraz naštěstí pořád fungují skvěle. Lepšího naštvaného dědka momentálně Hollywood k dispozici nemá. Pochvalu si ale zaslouží i režisér, Collet-Serra totiž potvrzuje, že je nadprůměrný řemeslník. Už nedávný žraločí thriller Mělčiny ukázal, že má co nabídnout i mimo žánr neesonovských béček a i u Cizince ve vlaku se zmůže na pár momentů, které z filmu doslova ční. Teď nemyslím naprosto zbytečnou a trikově lehce odfláklou scénu s vykolejením, spíš stylové blbnutí s kamerou, s níž za jízdy opouští vagón a v jediném záběru přejíždí skrze okna do jiného vozu. David Fincher by z něj měl nejspíš radost. A fandové bitek zase ocení solidně natočené a nekompromisní souboje, ve kterých se zbytečně nestříhá a kde se spíš než na efektní chvaty sází na praktičnost a účinné využívání všeho, co se aktérům dostane do rukou.
Cizinec ve vlaku není špatný film, ale od Neesona a Collet-Serry už jsme viděli lepší. Konkrétně na vychytralejší a nakonec i napínavější NON-STOP si nejspíš vzpomenete hned několikrát a nejen proto, že i tentokrát jsme v dopravním prostředku plném potenciálních podezřelých, ze kterého se nedá vystoupit. A popravdě už se to trochu okoukává. Neeson spolu s režisérem pořád odvádějí slušný žánrový standard, přesto to je jejich čtvrtá spolupráce asi nejméně zajímavá. Cizinec ve vlaku neurazí, pakliže tedy přistoupíte na jeho béčková pravidla a nebudete očekávat opravdového nového Hitchcocka. Na druhou stranu je vidět, že Neeson a Collet-Serra už asi fakt nemají co nového nabídnout a hraje se tu až příliš na jistotu. Jestli tedy ještě nemáte dost, klidně to zkuste. Nic nového nebo vyloženě zajímavějšího než v předchozích filmech téhle dvojice tu ale raději nehledejte. Bylo by to marné.

O PRODUKCI
Po celosvětovém úspěchu filmů Neznámý, Non-Stop a Noční běžec se filmová hvězda Liam Neeson a režisér Jaume Collet-Serra sešli již počtvrté, a to na natáčení výbušného thrilleru Cizinec ve vlaku o muži, který se úporně snaží zabránit neštěstí v přeplněném osobním vlaku. Herce i režiséra zlákal scénář k filmu, který překypuje mistrnou akčností a vzrušujícím napětím. Navíc obsahuje i zapeklitou morální otázku, k níž se musí hlavní hrdina postavit čelem. Následky ponese nejen on, ale i spolucestující ve vlaku a jeho rodina doma.
Podle Jaumeho Collet-Serry pokládá film Cizinec ve vlaku divákům následující otázku: „Vyhověli byste někomu, kdo vás požádá o zdánlivě nepodstatnou věc za značnou finanční odměnu, aniž byste si byli jistí, co tím způsobíte?“ „Právě tak dostane na výběr ústřední postava filmu - šedesátiletý muž, jehož zrovna vyhodili z práce, je zcela bez úspor a po krk se topí v hypotékách. Bude myslet pouze na sebe nebo vezme v potaz i možné morální dopady toho, oč je požádán? Chceme, aby diváci v publiku položili tuto otázku sami sobě.”
Pro Neesona dodává filmu strhující spád i to, že je děj vyprávěn v reálném čase. „Příběh se téměř úplně odehrává ve skutečném čase,” říká herec. „Hlavní postava si uvědomí, co svým jednáním způsobila, a rozhodne se vyhledat člověka, který mu pomůže celé spiknutí rozklíčovat. Napětí vzrůstá s každou zastávkou vlaku, kde nastupují další pasažéři a on získává další vodítka. Nebezpečí se stupňuje a z filmu se stává rychlý psychologický thriller ne nepodobný Hitchcockovým Cizincům ve vlaku nebo filmu Na sever severozápadní linkou.”
S tím souhlasí i producent Alex Heineman. „Andrew Rona, můj partner ve společnosti The Picture Company, a já jsme si přečetli scénář a zcela nás uchvátil. Líbil se nám hitchcockovský námět o obyčejném člověku, který se zaplete do nevšedních událostí. S Liamem Neesonem a Jaumem jsme natočili filmy Non-Stop a Neznámý a připadalo nám, že by toto mohl být další thriller stejného kalibru, jak co se týče příběhu a postav, tak laděním.”
Příběh se zaměřuje na Michaela MacCauleyho, manažera v bezejmenné pojišťovací společnosti, který žije s manželkou ve městě Westchester ve státě New York. Podobně jako hodně ostatních tvrdě pracujících mužů od rodin sotva vyjde z penězi a z jeho platu mu nezbývá ani dolar navíc. Jeho syn se navíc chystá jít na vysokou školu a manželka netuší, že si rodina žije nad poměry.
Jednoho dne se jeho situace náhle prudce zhorší. Jde do práce a dostane vyhazov. To ale není jediná věc, která mu otráví den. Večer na cestě domů potká ve vlaku na protějším sedadle spolucestující, která se představí jako Joanna. Ta mu navrhne, aby našel ve vlaku pasažéra, který tam nepatří, výměnou za pěknou finanční odměnu. Snadný výdělek, dalo by se říci. Ne ale, pokud jste bývalý policista s jasnou morální představou o tom, co je správné a špatné. Michael se nakonec uvolí v moři ostatních pasažérů nalézt „podezřelého”. K odhalení jeho identity používá všechen důvtip a dovednosti, brzy si ale uvědomí, že se dostal do středu smrtelně nebezpečného spiknutí, které skončí vraždou všech pasažérů ve vlaku a že on je jediný člověk, který jej dokáže zastavit.
Když zvažuje, komu z pravidelných cestujících ve vlaku může důvěřovat, je uvržen do centra konspirace, kterou se snaží zmařit, chytit zabijáky a dostat vlak i jeho pasažéry zpátky do bezpečí.
Režisér Jaume Collet-Serra a herecká hvězda Liam Neeson už za sebou mají záviděníhodné počiny jako snímek Non-Stop s celosvětovými tržbami 222.8 miliónů dolarů v roce 2014 a film Neznámý s tržbami 130.8 milionů dolarů z roku 2011. Spolupráce na další thrillerové jízdě, tentokrát v newyorkském vlaku, byla tedy nasnadě.
Při čtení scénáře viděl Collet-Serra paralely s filmem Non-Stop. „Duchem je to takové pokračování filmu Non-Stop,“ říká režisér. „Když hlavní postava řeší nějaké tajemství, má větší dopad, pokud je to zcela obyčejný člověk. To je velmi hitchcockovské, vzpomeňme například na filmy Na sever severozápadní linkou, Ztracená dáma nebo Okno do dvora. Stejně jako v jeho Cizincích ve vlaku jsme chtěli, aby byl hlavní hrdina postaven před morální dilema. Co všechno je schopen udělat pro peníze, aniž by tušil, co svým jednáním způsobí? Když se neobyčejné věci dějí obyčejným lidem, je důležité, aby ta první rozhodnutí, která hlavní postava učiní, byla taková, s nimiž budeme my jako diváci souhlasit. Následná akce pramenící z těchto rozhodnutí pak vyvstane přirozeně.”
Příběh se režisérovi líbil i díky dějové perspektivě. „Mám rád filmy vyprávěné z perspektivy hlavní postavy,” říká Collet-Serra. „Diváci tak vše zjišťují ve stejný čas jako hlavní postava. Publikum je s ním každý jeho krok a dozvídá se, že je jeho rodina v ohrožení až v momentě, kdy se to dozví on sám. Chtěli jsme kameru ponechat ve vlaku, ale zároveň naznačit, že jeho rodina je v nebezpečí, aniž bychom to ukázali. To je další velmi hitchcockovský prostředek, který zároveň nasměroval i vizuální ladění filmu, neboť se toho ve vlaku dělo tolik, že jsme s kamerou mohli zůstat jen tam.”
Jaume Collet-Serra chtěl, aby Cizinec ve vlaku měl jiný dějový záběr než předchozí filmy, v nichž Neeson hrál. „Chtěl jsem, aby se lidé byli schopni ztotožnit s hlavní postavou o něco více než v některých ostatních Liamových filmech,” říká režisér. „Michael se každý den probudí a vydá se zabezpečit svou rodinu stejně jako všichni ostatní. Jednoho dne ale dostane nabídku a ocitá se mezi dvěma mlýnskými kameny. Nabídnou mu peníze, ale za něco, o čemž tuší, že to nebude v pořádku. Musí tomu přijít na kloub. Dostane se mu pomoci od ostatních pasažérů. Nemají nad situací kontrolu a vlak neřídí, ale jejich počet jim dodá sílu.”
Podle producenta Andrewa Rony tkví génius scénáristů Byrona Willingera a Phillipa de Blasiho v tom, že udržují diváky neustále v napětí. „Když jsem četl scénář, byl jsem nadšený z toho, jak byli schopni mě vtáhnout do děje,” dodává. „Už jsme viděli podobné filmy, v nichž někdo dostane nabídku a do něčeho se zaplete. Ve filmech jako je Nebezpečná rychlost, nemají hlavní hrdinové jinou možnost než zůstat a nějak situaci vyřešit. Ale u Cizince ve vlaku jsem byl nadšen i hloubkou postavy, tajemnem příběhu, napětím a akčností filmu.”
Obyčejnost hlavní postavy se Neesonovi líbila a on věděl, že stejně tak se bude zamlouvat i publiku. „Michael dojížděl v tom samém vlaku deset let, pět dní v týdnu. Pak ho ale vyhodí z práce, protože mu je už šedesát,” říká herec. „Neví, jak to řekne své ženě a na domu má hned dvě hypotéky. Pak si zajde na drink v místním baru s kamarádem, bývalým policistou, a nasedne do vlaku odhodlán říci své ženě a synovi, který se chystá jít na vysokou školu, že nemají žádné peníze. Ve vlaku se vedle něj posadí tajemná postava a zeptá se ho: ‚Chtěl byste udělat takovou maličkost za 100 000 dolarů?’ Není si jistý, ale navnadí ho pobídka, aby našel tašku s 25 000 dolary ve vlakovém kupé. Peníze najde a rozpoutá drama příběhu.”
Kromě toho že se mu líbil scénář i mnohovrstevnatá postava, chtěl Neeson také znovu pracovat s Collet-Serrou. „Moc mě baví pracovat s Jaumem,” říká herec. „Potkal jsem ho před šesti nebo sedmi lety při natáčení filmu Neznámý a prostě jsme si sedli. Neanalyzujeme scénáře moc do hloubky, je to prostě dobrý taneční partner a pokaždé, když spolu pracujeme, je naše taneční sestava o něco intimnější. Usnadňuje mi práci a sám říká, že já ji usnadňuji jemu, což je pro mě největší kompliment. Jaume je opravdový filmař, pokaždé myslí na celkové propojení filmu a směřování příběhu. Zbožňuje filmařinu a intuitivně tuší, jak bude záběr vypadat a jak by měl být proveden. Hodně mi připomíná Stevena Spielberga. Naprosto mu důvěřuji, je opravdu velmi, velmi výjimečný.”
Talent Collet-Serry coby režiséra byl pro všechny očividný. Jeho svědomitá příprava, nápaditý přistup k filmařině a schopnost pracovat s mnoha různými prvky pro vytvoření strhujících akčních scén všem učarovaly. Jak říká producent Alex Heineman: „Když jsme měli poslední produkční schůzku, cítil jsem se jako na hodině filmu na univerzitě. Jaume je opravdu poctivý plánovač, a tak celému štábu byl schopen ukázat, jak bude každý jeden záběr filmu vypadat. Bylo to opravdu ohromující. Každý den, když jsme přišli na natáčení, měl připravený neuvěřitelně detailní plán jednotlivých scén. Náš kameraman Paul Cameron byl skvělý a vše s ním šlo hladce, přestože jsme měli na denním programu náročné scény. Jaume měl jasnou představu. Není to režisér, který by natáčel s více než dvěma kamerami. Ví přesně, jaké záběry chce a jak bude výsledný film nastříhán a pospojován.”
Diváci budou moci okusit nápaditý přístup režiséra již v úvodních titulcích. Collet-Serra popisuje zapeklitý problém, s nímž se potýkal, když se snažil poutavě zasadit začátek příběhu do děje filmu. „Název filmu, angl.. The Commuter, navozuje pocit rutiny a monotónnosti, které jsou svým způsobem i silou hlavní postavy - Michaela. Myslím tím, že on už asi dvacet let vstává každý den v šest hodin, čeká každé ráno na tom samém nástupišti a jezdí do práce tím samým vlakem. Za dvanáct hodin, v šest odpoledne jede stejným vlakem domů. To je naprosto normální, běžné, je to něco, čemu všichni rozumíme a umíme se s tím ztotožnit.”
„Jednou z výzev, kterou jsem jako režisér viděl, byla přesně tato rutina,“ pokračuje Collet-Serra. „Můžete samozřejmě natočit klasický záběr, kde hlavní hrdina zdraví nějaké další pasažéry, což v divácích vzbudí pocit, že se postavy mezi sebou znají. To samo ale ještě nevyjádří monotónnost celé cesty. Proto jsem se rozhodl otevřít film záběry ze všech pracovních dní. První záběr je tedy pondělí, druhý úterý a tak dál a potom, když je vše sestříháno, tak jediná věc, která se mění, je pozadí - mění se oblečení lidí a počasí. Michaelovo chování je ve všech záběrech stejné, protože den za dnem dělá úplně to samé. Obrazy se do sebe slijí. Je to velmi zajímavý způsob, jak příběh začít, protože dá okamžitě divákům pocit, že s postavou žijí rok a každodenně s ní jezdí ve vlaku. Bylo pro mě důležité, aby film začínal záběrem, který nás, publikum, posadí přímo do vlaku k Michaelovi.”
Toto nápadité řešení zapůsobilo i na producenta Andrewa Ronu. „Miliony lidí každý den dojíždí v New Yorku a okolí vlakem. Způsob, kterým Jaume ukázal každodenní monotónnost dojíždění: to že každý den vstanete, oblečete se, jdete do práce a jedete vlakem tam a zpět - každý den celý rok, byl vážně vynalézavý. Ukazuje tak plynutí času a pokrývá celý rok - roční období za okny se mění stejně jako oblečení pasažérů. Tím diváky naprosto vtáhne do Michaelova světa. Jamile skončí úvodní titulky, film přeskočí do reálného času. Celý se odehrává na jedné cestě vlakem, která trvá 120 minut.”
Collet-Serra má už za sebou tři filmy v omezeném prostoru - Non-Stop, Mělčiny a nyní i Cizince ve vlaku. Všechny tři snímky přenášejí diváky na podmanivou cestu plnou napětí i přes prostorová omezení.
Producent Alex Heineman upozorňuje na dech beroucí energii, kterou režisér Collet-Serra do svého filmového umění vkládá i přes to, že se film odehrává jen na jednom místě. „Jaume ve filmu neplýtvá jedinou vteřinou. Jeho snímky mají velký spád a jsou plné napětí - nikdo neví, co se stane v příštím záběru. To samé uvidíte ve filmech Non-Stop a Mělčiny a přinesl to i do Cizince ve vlaku. Jaume je v podstatě takový Alfred Hitchcock moderní doby, který překládá vznosné koncepty do vzrušujících filmů.  Ví, jak uvrhnout ústřední postavu do situace, o níž si diváci nebudou jisti, jestli se z ní dostane nebo ne. To vidíme v Mělčinách s Blake Lively nebo ve filmech Neznámý a Non-Stop s Liamem Neesonem. Jaume umně vytváří napětí s obyčejným člověkem v hlavní roli.”
Andrew Rona rovněž připomíná režisérovu podobnost s Hitchcockem. „Hitchcock také často natáčel filmy s jednou filmovou lokací či filmy, které se prakticky nehnuly z jednoho místa - myslím třeba na Okno do dvora nebo Provaz nebo Vraždu na objednávku. Tímhle stylem si opravdu můžeme vyhrát s postavami, protože se nemusíte neustále zabývat natáčecími místy a podobně. Jaume k tomu přistupuje podobně jako Hitchcock ve svých thrillerech. Je současným mistrem napětí a vzrušení dnešní doby.”
Film Non-Stop uzavřel diváky spolu s hlavními postavami po celé trvání filmu do letadla. Cizinec ve vlaku diváky přenáší z hlavního prostoru vlaku také do světa hlavního hrdiny, do jeho rodinného domu, kanceláře a barů, které jsou součástí Michaelovy každodenní rutiny. Jak říká Andrew Rona: „Tento film má větší rozsah, není tak uzavřený do jednoho místa, takže akční prvky v něm působí realističtěji. V hloubi je to ale stále detektivka, je tam mnoho podezřelých a diváci následují Michaela příběhem, snaží se zjistit, kdo je vlastně záporák a o co mu jde. Není to tedy jen akční thriller, film v sobě má prvky mysterióznosti a diváci se spolu s Michaelem snaží v reálném čase zjistit, co se děje. Budou tak hádat až do samého konce filmu.”
Cizinec ve vlaku je třetí filmovou spoluprací mezi Andrewem Ronou a režisérem Colletem-Serrou, takže není velkým překvapení, že producent v uplynulých osmi letech viděl režiséra růst a zrát coby filmaře. „Poprvé jsem se s Jaumem potkal v souvislosti s filmem Sirotek,” říká producent Andrew Rona, “a udělalo na mě velký dojem, kam to jako filmař od té doby dotáhl. Filmy Neznámý a Non-Stop zpracoval výborně, hodně povznesl námět a původní jednoduchou myšlenku zajímavě a poutavě zpracoval. V Cizinci ve vlaku se mohl už plně spolehnout na svůj talent. Nenapadá mě mnoho současných režisérů, kteří by byli schopni podobný materiál zpracovat do novodobého akčního thrilleru a udělat s ním něco zajímavého a nevšedního.”
„Cizinec ve vlaku je akční thriller,” pokračuje Rona. „Některé z filmů, na něž při práci na tomto snímku odkazujeme, jsou Uprchlík, Nebezpečná rychlost a Non-Stop. Všechny v sobě mají kousek z Hitchcocka a Agathy Christie. Je to taková detektivka, film uzavřený do prostoru vlaku. Zároveň má ale i obrovský rozměr a je to velká akční podívaná. Protože jsme všichni pracovali také na filmu Non-Stop, úporně jsme se snažili, abychom se s Cizincem neopakovali. Hodně jsme se snažili, abychom přišli s novými a zábavnými nápady a obecenstvo si to pořádně užilo.”
Rona byl nadšený z přístupu režiséra k filmařině. „Jaume scénář zkoumá velmi metodicky,“ říká producent. „Celý ho rozebere na součástky a prohlíží ho ze všech možných úhlů. Každé postavě důkladně vymyslí vlastní příběh, a rozumí tak jejich pohnutkám. Jakmile dojde na samotné filmování, Jaume už je poctivě připraven, ví vše, co je třeba a my si s filmem můžeme prostě hrát. Kameru používá téměř jako postavu. Všímá si každého detailu, těch malých drobností, které ve scénáři ani nepostřehnete, a přidává jim další vrstvu. Není to pro něj jen o akci nebo postavách, ale i o náladě a ladění snímku.“
Jedním ze zásadních prvků, které udržují napětí na maximu, bylo zajistit, aby hlavní hrdina byl někdo, s kým se publikum bude moci ztotožnit a bude mu rozumět. Příběh je koneckonců vyprávěn z perspektivy hlavního hrdiny a diváci se dozvídají, co se děje, ve stejný čas jako Michael.
Když došlo na výběr hlavního hrdiny, Rona a Heineman měli jasno v tom, kdo bude pro roli ten pravý: Liam Neeson.
„Liam je v několika směrech Johnem Waynem moderní doby,” říká Alex Heineman. „Má v sobě i kousek Jimmyho Stewarta. Jaume vytvořil Liamovu postavu - hrdinu, zabrousil ale i do Liamova patosu, takže jde o citlivého hrdinu s příměsí tiché zdrženlivosti. Není mnoho herců, kteří by uměli hrát jen pohledem. Liam toho schopný je a dokáže emoce ztvárnit minimalisticky. Proto tak dobře funguje v podobných thrillerech, v nichž chceme věci spíše ukazovat a ne říkat. Jaume je navíc skvělý na vizuál, takže v kombinaci s výborným hercem Liamem jsou skutečně schopni vdechnout filmu život.”
Andrew Rona zmiňuje, že právě Neesonova empatie je důvod, proč se jim herec v podobných rolích líbí. „Velmi rád spolupracuji s Liamem,“ dodává producent. „Je to pohodář, opravdový profesionál, který se filmu zcela oddá. V dnešní době neexistuje mnoho herců, kteří by unesli film jako je tento, Liam je ale prostě ta vzácně příjemná povaha, je mužný, ale zároveň opravdu empatický, takže je snadné se do jeho postavy okamžitě vžít. V Cizinci ve vlaku má téměř neustále kameru v patách takřka v reálném čase, takže je na scéně prakticky po celou dobu filmu. To znamená, že se do něj diváci opravdu musí umět vžít.”
Jaume Collet-Serra s nadšením znovu pracoval s Neesonem a přestože je Cizinec ve vlaku jejich již čtvrtou spoluprací, hercův talent režiséra každým dnem znovu a znovu překvapoval. „Liam neudělá nic špatně,” dodává režisér. „Je to skvělý herec. Při každém filmu, který spolu natáčíme, jsem první den natáčení jako dítě, které se těší o Vánocích na dárky, a čekám, jakou postavu mi předvede. Postavu má precizně vycizelovanou od prvního dne, už je vidět její osobitý styl i výraz v očích. Já samozřejmě znám každý výraz jeho tváře a jeho chování, ale dodnes mě v každém filmu překvapí, jak je schopen se dokonale proměnit a vytvořit nové postavy s jinými nuancemi.”
Všichni na palubu! Vedlejší role
Liamu Neesonovi ve filmu sekunduje různorodý mezinárodních tým herců, od ostřílených talentů po vycházející hvězdy. Klíčovou postavu Joanny ztvárňuje Vera Farmigaová, která si zahrála už v Collet-Serrově hororu Sirotek. Na konci svého posledního dne v práci Michael nastoupí do vlaku, připraven na setkání s rodinou, které musí přiznat, že ho vyhodili z práce a že jsou jako rodina úplně na mizině. Na protější sedadlo vklouzne žena, která nepatří k obvyklým cestujícím, jež Michael zdravívá pokývnutím hlavy. Představí se jako Joanna a zanedlouho mu učiní zvláštní nabídku: ve vlaku jí bylo něco ukradeno a potřebuje pomoc, aby to získala zpět. Pokud jí pomůže, bohatě se mu odmění.
Farmigaová vzpomíná, jak ji k projektu přizvali: „Jaume mi poslal email s otázkou ‚Chtěla bys strávit nějaký čas ve vlaku s Liamem Neesonem?’ a já odpověděla Myslela jsem, že se nikdy nezeptáš… mám si koupit lístek?!’” vypráví. „Co mě na filmu zaujalo, byla skutečnost, že nabízí morální zápletku. Pro mě je to jako ‘Ďábel a Daniel Webster’ v hávu na plný plyn rozjetého, vysoce výbušného, akčního thrilleru. Moc se mi to líbilo. Zaujalo mě, jak Cizinec ve vlaku pod rouškou žánrového filmu přináší příběh o morálním dilematu. Michael uzavírá faustovskou dohodu se záhadnou ženou, a jakmile ji odsouhlasí, film se začne rozvíjet v jeho neprospěch. Joanna je katalyzátorem, pokušitelkou, která ho naláká, vede a po celou dobu ovládá jako loutku.“
Taková role znamenala pro Farmigaovou hereckou výzvu. „Chtěla jsem do postavy Joanny vnést trochu nadpřirozeného rošťáctví,” vysvětluje. „Nevnímám ji jako kladnou nebo zápornou postavu. Považuji ji za zosobnění cti i neřesti. Z mého pohledu Joanna víří vody Michaelovy jinak nudné existence. Každý se někdy octneme na křižovatce, kdy se musíme rozhodnout mezi tím, co je správné, a tím, co potřebujeme. A ona toto dilema mistrně řídí. Nemyslím, že by byla ďábel. Jak řekl Jaume: ‚Ona je bůh!’“
Farmigaová byla z možnosti další spolupráce s Collet-Serrou, s nímž naposledy natáčela Sirotka, nadšená. „Navázali jsme tam, kde jsme skončili,” uvádí. „Panuje mezi námi důvěrný pracovní vztah. Od ostatních režisérů ho odlišuje to, že se staví za kameru a je vám na place stále po boku. Takže i přes to, že se jedná o velkofilm s obrovskou produkcí, která k tomu patří, máte pocit, že natáčíte doma na videokameru. Natáčecí proces se stává důvěrnějším.”
Collet-Serra věděl, že Farmigaová bude Liama Neesona skvěle doplňovat. „Veru zbožňuji,” přiznává. „Po skvělé zkušenosti ze Sirotka jsem věděl, že s ní chci točit znovu. Zároveň jsem toužil dát Veru a Liama dohromady, takže když se naskytla tato postava, Vera byla mou první a jedinou volbou. Doslova jsem ji přemlouval, aby roli vzala. A ona laskavě přijala a také pochopitelně odvedla báječnou práci.
„Dokáže scénám, které jsou samá expozice, dodat charakter a energii, a to tak nenuceně. Uchvacuje kameru a skrze ni i diváky. Sledovat ji a Liama pohromadě, mě plnilo takovou radostí jako dlouho nic,“ pokračuje.
Sama Farmigaová považuje spolupráci s Liamem Neesonem za jednu z radostí, které jí natáčení filmu přineslo. „Liama jsem před tímto filmem neznala,“ říká. „Byl pro mě mýtus, legenda! Ale páni, on je chodící šarm! Je přesně takový, jaký jsem předpokládala - silný, nezlomný, laskavý, otevřený. Je také velmi vřelý a zvídavý. Povahou je něžný, ale postavou jako mohutný dub. Chcete kolem něho obtočit ruce, vyšplhat na něho jako na strom a zhoupnout se. Takový je typ muže. Je báječný.“
Neeson chválu opětuje: „Vera hraje velmi záhadnou postavu a je tak skvělá herečka, že si nikdy nemůžete být úplně jisti, jestli za tím, co hraje, neskrývá ještě něco dalšího. Je od policie? Od FBI? Je záporačka? Hraje si na svém písečku a nechává si vše pro sebe. Vera byla vždy na seznamu hereček, se kterými jsem chtěl pracovat.“
Producent Andrew Rona souhlasí: „Měli jsme velké štěstí, že se role Joanny zhostila právě Vera Farmigaová. Vera je úžasně talentovaná a neuvěřitelně všestranná, takže si již zahrála kladné i záporné role. Právě tuto zkušenost vtěluje také do postavy Joanny, která tahá za nitky a všechny ovládá jako loutky. Pro film je velmi důležité, že přesně nevíte, na jaké straně stojí.“
Pokud jde o vedlejší role, Jaume Collet-Serra toužil po souboru, který by tvořil průřez společností. Příměstské vlaky v New Yorku jezdí z předměstí do samého centra metropole a končí ve Finančním distriktu. Po cestě nabírají různé druhy lidí ze všech vrstev společnosti. A protože zde neexistuje žádná první třída, skupiny se promíchají. To Collet-Serru inspirovalo. „Vlakem jsem skutečně jel a absolvoval trasu z filmu,“ uvádí. „Viděl jsem lidi ze všech vrstev společnosti a chtěl jsem, aby to film zachytil. Zásadní také bylo, že jsme mohli počítat s Michaelem jako s člověkem, který patří do obou těchto světů - pracuje ve Finančním distriktu, ale zároveň je běžným občanem, který pravděpodobně vzešel z dělnického prostředí a celý život tvrdě pracoval na tom, aby své rodině zajistil to nejlepší. A najednou se ocitá bez práce a na dlažbě. Na cestě domů se potom potkává se spoustou cizích lidí, kteří si také prožívají svá osobní dramata, ať už velká nebo malá, a to pro mě bylo velmi důležité.“
Pestré složení hereckého ansámblu bylo klíčové i pro upoutání publika. „Považoval jsem za zásadní, aby se každý z nás mohl v některé z postav trochu poznat,“ vysvětluje Collet-Serra. Ze stovky lidí ve vlaku většina zastává roli běžných spolucestujících, kteří jen nevinně přihlíží. Michael si vyžádá pomoc hrstky z nich a je nucen jim důvěřovat. Jedním je Walt (Jonathan Banks), který do města také dojíždí, poté Tony (Andy Nyman), běžný Newyorčan, který vlakem cestuje neustále a půjčí Michaelovi telefon. Mezi ty, na něž padne podezření, patří vysokoškolačka Gwen (Florence Pughová). Objevuje se také Dylan (Killian Scott), mladý muž s tetováním, jehož Michael matně poznává, dále Vince (Shazad Latif), typický chlápek z Wall Street, Jackson (Roland Moller), urostlý dělník na stavbě, Oliver (Kobna Holdbrook-Smith), unaveně vypadající týpek s kytarovým pouzdrem, a Sam (Colin McFarlane), průvodčí vlaku.
Collet-Serra přišel na způsob, jak napětí ještě znásobit. Stačilo dodat na tajuplnosti několika Michaelovým spolucestujícím, bez ohledu na to, zda byli či nebyli součástí spiknutí, které ho pohltilo. „Chtěl jsem, aby se ve filmu objevila spousta menších záhad,“ říká. „Abyste si, když spatříte novou postavu, nemohli být jistí, proč vlakem jede, co má v batohu nebo proč se chová tak, jak se chová. Film nabízí propracované postavy a vás zajímá, co si myslí, co chystají. Je velmi důležité tento zájem o ně v průběhu filmu udržet, odměna na konci je pak ještě sladší.“
Patrick Wilson hraje Murphyho, Michaelova bývalého kolegu z newyorského policejního sboru. K účasti na filmu nebylo třeba ho dlouze přemlouvat. „Liam Neeson byl první důvodem, proč jsem nabídku přijal,“ vysvětluje Wilson, který s Neesonem hrál už ve filmu A-Team: Poslední mise. „Jaumeho Collet-Serru jsem osobně neznal, ale Vera Farmigaová patří k mým blízkým přátelům, takže rozhodnutí to bylo velmi snadné.“
Práce na filmu Wilsona těšila především díky laskavosti Neesona, ať už jako člověka nebo herce. „Liamův návrat mezi hvězdy akčních filmů je dán jeho povahou, rozdal by se. Ať už hraje jakoukoliv postavu, vždy mu fandíte. Ať zažívá jakékoliv utrpění nebo zmatek, chcete, aby uspěl. Na tomto filmu se mi líbilo, že bylo okamžitě zřejmé, že Michael přišel v životě o hodně, nenachází se právě v nejlepší situaci a snaží se vypořádat s životem šedesátníka.“
Skutečnost, že skladba herců a hereček ve vedlejších rolí tvořila takový mezinárodní mix, natáčení ještě obohatilo, vysvětluje Jaume Collet-Serra. „Je těžké točit film v jiné zemi, než kde se příběh odehrává. Cizince ve vlaku jsme natáčeli ve Velké Británii, takže jsme museli dovézt pár Američanů, ale většina komparzistů byli Britové s bezchybným newyorským přízvukem. Mít možnost vytipovat takovou skupinu nadějných herců nás bavilo. Někteří z nich už mají na dosah větší role ve velkofilmech, ale já jsem si práci s touto partou opravdu skvěle užil.“
Stavba vlaku: Scény a Exteriéry Jakmile byli herci vybráni, započalo desetitýdenní natáčení ve světově proslulých nahrávacích studiích Pinewood ve Velké Británii. Natáčení v terénu poté probíhalo ve studiích Longcross v Surrey, které ve filmu zastoupily stát New York.
Vzhledem k tomu, že se film odehrává téměř výhradně na palubě jedoucího vlaku, režisér Jaume Collet-Serra a jeho štáb čelili dvěma obrovským výzvám: jak docílit toho, aby byl film s v podstatě neměnnými kulisami vizuálně atraktivní, a jak si poradit s logistickou stránkou natáčení. „Jak udělat film vizuálně zajímavým, pro mě představovalo problém,“ uvádí Collet-Serra. „Vlaky mohou na plátně působit nudně, ale Hudson North je starší model vlaku, esteticky zajímavější. Je velmi hlučný a disponuje archaickým přístrojem kontroly jízdenek, kterým si cestující označují jízdenku při nástupu do vlaku, a ten mi připadal fascinující. Další výhoda spočívala v tom, že trasa vlaku vede z podzemních tunelů a nástupišť nádraží Grand Central přes Bronx, řeku Hudson a kanál a poté za sebou nechává město a otevírá se krajině. Mohli jsme tedy vizuálně využít různé typy světla i pozadí.”
Collet-Serra dobře zná všechna pro i proti natáčení ve veřejné dopravě, ať už v obecné rovině, nebo konkrétně v jedoucím vlaku. Předchozí filmy režiséra se odehrávají v letadlech (Non-Stop), německých vlacích a metru (Neznámý) a na vlakové dráze ve Spojených státech (Noční běžec). Na základě těchto zkušeností se poučil, že natáčet ve skutečném vlaku není schůdné řešení, a jediný způsob, jak dosáhnout realistického výsledku, je využít zázemí filmového studia.
Jak vysvětluje producent Andrew Rona: „Newyorský metropolitní dopravní podnik dle očekávání nechtěl, abychom natáčeli na jeho kolejích, používali jeho vybavení nebo obsadili nádraží Grand Central. Vše se muselo od základu postavit.“
„Jeden z producentů říkal, že je to jednoduché, vždyť je to jen vlak. Věděl jsem, že přestože se film odehrává v New Yorku a vlak projíždí a zastavuje v několika stanicích ve státě New York, než dojede do konečné stanice Grand Central, budeme natáčet ve studiu ve Velké Británii. Bylo mi rovněž jasné, že se bude jednat o velmi komplexní úkol,” dodává vedoucí výpravy Richard Bridgeland.
Bridgeland si byl jistý jediným: vlak i celá scéna musely vypadat uvěřitelně. „Již na začátku jsme se Jaumem shodli, že musí působit zcela autenticky,” vysvětluje vedoucí výpravy. „Tento film může svou roli splnit pouze tehdy, když diváci uvěří ve svět, který jsme vytvořili. Snažili jsme se co nejvíce vyvarovat filmového lesku, vlak musel být špinavý a zašlý jako skutečný newyorský vlak. Navštívil jsem vlakové vrakoviště v Ohiu, hned na okraji Clevelandu, kam posílají do šrotu soupravy, abych získal sedadla, vybavení, doplňky a další věci. Tyto prvky dodaly mému návrhu na autentičnosti.”
Bridgelandova zkušenost z předchozí spolupráce s Collet-Serrou se při tvorbě scény ukázala být velmi užitečná. „Ze společného natáčení Neznámého jsem věděl, že Jaume rád využívá kameru naplno, je skutečným mistrem záběru,“ vysvětluje. „Zamýšlí se detailně nad tím, jak scény natočit v jediném záběru. Rád také často používá jeřáb a zachycuje rozsáhlé scény. Navrhoval jsem kulisy o ploše 79 m2 a výšce přes tři metry! To byl prostor, který měl k dispozici, a který sám o sobě také přinášel značné výzvy. Jaume chtěl docílit zcela plynulého přechodu kamery z interiéru vlaku ven.”
Bridgeland, vybaven všemi těmito informacemi, měl zaprvé za úkol navrhnout a následně postavit přesvědčivé a precizní kulisy v nahrávacích studiích Pinewood. Newyorské příměstské vlaky se obvykle skládají z šesti nebo sedmi vozů o délce mezi 21 a 24 metry. Postavit kulisy takové velikosti bylo samozřejmě nemožné, proto se filmaři rozhodli vyrobit pouze jeden a půl vagonu a obklopit jej modrým plátnem.
Vlak byl sestaven z pevných zdí, oken a dveří tak, aby s ním bylo možno hýbat směrem nahoru, dolů i do stran, a tak simulovat jízdu vlaku a moci ji natáčet zároveň zevnitř i zvenčí. Vlak byl vybaven sedadly po obou stranách a středovou uličkou. Finální hmotnost kulis se pohybovala kolem 30 tun. Aby bylo možné s kulisami pohybovat přirozeně, byly podloženy obrovskými koly zasazenými do kolejnic. Doprostřed vlaku byl umístěn hydraulický mechanismus, kterým bylo možné se soupravou trhnout tam a zpět, jako ve skutečném vlaku. Aby byla iluze pohybu ještě silnější, i přes náročnost z pohledu kamery, se předměty na stolech a sedadlech pohybují spolu s vlakem a dveře se zavírají a otevírají. Dalším důmyslným trikem bylo vytvoření iluze zatáček, kterými vlak projíždí. Toho jsme docílili připojením vagonu, který se objevoval v oknech vlaku a zase mizel.
Vlaková souprava byla sestavena z dílů tak, aby mohla být v případě potřeby snadno rozebrána. To znamená, že v kterýkoliv natáčecí den mohl být vlak rozložen a každá z částí - půl vagon, celý vagon nebo jen konec vagonu - mohla být pro daný den umístěna na samostatný okruh. Tento systém rovněž umožnil například jeřábu s kamerou procházet oknem nebo stěnou, které se právě otevřely, a v jediném pohybu zachytit vlak zvenčí. Vyhnuli jsme se tak speciálním vizuálním efektům, což dodalo takovým scénám na autentičnosti.
„Chtěli jsme toho doopravdy postavit co nejvíce, aby i před kamerou kulisy vypadaly co nejskutečněji,“ vysvětluje Bridgeland. „Výrazně to pomohlo také hercům, protože mohli do vlaku opravdu vstoupit a prakticky cítit typický zápach newyorského metra.“
Štáb upravoval scénu pro potřeby každého natáčecího dne, s herci i komparzisty na správných místech. Logistické požadavky na to, aby jednotlivé vagony přesně odpovídaly kulisám, které měly představovat, prozkoušely dovednosti všech zúčastněných, neméně tak Jaumeho Collet-Serry. „Z pohledu režiséra to byla velmi složitá situace, protože člověk byl každý den při příchodu na plac zmatený,“ směje se. „Ptal jsem se: ‚Jaký je to dnes vagon? Kterým směrem jedeme? A kde sedím?’ Musel jsem proto mít na celé natáčení přesný plán. Pracoval jsem s plánkem každého vagonu i s rozpisem sezení i pohybů všech herců. Měl jsem naplánovány Liamovy pohyby pro každý záběr, aby vždy na začátku každého dne všichni věděli, co se bude odehrávat. Někdy to bylo ještě složitější, protože se stávalo, že jsme jeden den natáčeli scénu, na které herec vylézá z okna vagonu č. 1 a vrací se dovnitř oknem vagonu č. 2, a za týden jsme to natáčeli ve stejném vlaku ale z jiného pohledu. To vyžadovalo spoustu příprav.“
Bridgeland si byl velmi dobře vědom toho, že natáčení ve stacionárním nahrávacím studiu bude mít dopad na osvětlení i výpravu. „Jednou z největších výzev bylo zajistit, aby pohyb vlaku vypadal autenticky, protože od jízdy se odvíjí způsob, jakým světlo proniká okny. Chtěli jsme, aby kamera byla přítomna na scéně, a my nemuseli spoléhat na v současné době tak populární držáky na kameru. Jaume také toužil po několika ladných a plynulých záběrech celého vlaku. To znamenalo, že jednou z prvních věcí, které jsme museli řešit, bylo, jak dostat kamerový rig do vlaku, aniž bychom museli strop pokrýt zeleným plátnem, které bychom následně museli mazat. Jak zařídit, abychom mohli využít skutečný strop vlaku.“ Aby scéna vypadala zcela realisticky a kamera se po ní mohla volně pohybovat, Bridgeland sestavil rig, který následně připevnil ke klimatizaci projíždějící scénou po kolejnici na stropě. Rig se tak mohl pohybovat ze strany na stranu, stoupat a klesat. „Tak jsme získali pár opravdu elegantních záběrů a kameru, která se mohla otáčet o 360 stupňů a zůstat zcela neviditelná,“ vysvětluje Bridgeland.
Jaume Collet-Serra byl nadšen tím, co designér se svým týmem vytvořili, aby umožnili kameře plynule se pohybovat, zvláště když zohledníme omezený prostor a estetické požadavky, kterým museli vyhovět. „Natáčeli jsme ve studiu a potřebovali mít možnost pohybu. Vlaková souprava musela být vyrobena z kovu, což značně komplikovalo odjímání oken, dveří a stěn, když jsme chtěli natáčet herce v uličce vlaku,” vypráví režisér. „Díky kamerovému vozíku umístěnému na kolejnici na stropě a dálkovému ovládaní se tak mohla kamera pohybovat zcela samostatně. Řízení měli na starosti dva členové štábu: jeden pohyb ovládal směrem nahoru a dolů a druhý vychylování kamerového ramene do stran. Uvnitř vlaku tak bylo přítomno jen minimum filmařů, a herci měli vice prostoru.”
Kromě nutnosti vytvořit vlak i s interiérem, musel štáb rovněž zajistit, aby to, co diváci vidí za okny ve stanicích, působilo realisticky a odpovídalo skutečnosti. Využít britská vlaková nádraží nebylo možné, protože se od amerického metra a vlakových zastávek typově příliš liší. Tým tedy ve studiích Pinewood postavil repliky. Stanice Grand Central, 86th Street, 110th Street a 125th Street byly postaveny úplně od základu, zatímco pro konečné zastávky linek Tarrytown a Cold Spring byly, po potřebných úpravách, využity skutečné stanice na jihu Anglie.
Velmi užitečné se ukázaly být také Bridgelandovy zkušenosti z divadelní produkce. „Celé jsem to pojal jako velké divadelní jeviště,” vysvětluje. „Za okny vlakové soupravy visel velký modrý závěs. Umožňoval nám stanici proměňovat a přestavovat tak, aby byla připravena na další scénu. Jedna z velkých komplikací vyplývala z toho, že délka nástupiště odpovídala délce jednoho vagonu, do studia nebylo možné vměstnat nic delšího. Použil jsem proto zrcadla, abych nástupiště opticky prodloužil.“
Skutečnost, že se děj odehrává ve vlaku, komplikovala také otázku osvětlení. Protože se vlak pohybuje po povrchu různou rychlostí a občas zastavuje, diváci musí mít možnost vidět, co se odehrává za okny. „Když jsme natáčeli Non-Stop, mohli jsme zatáhnout clony u oken letadla, a i když byly vytažené, bylo vidět pouze nebe,“ vzpomíná Collet-Serra. „V tomto filmu jsme ale museli zajistit, aby osvětlení odpovídalo každému stínu, který se promítl na plochy uvnitř vlaku a tváře herců v něm. To bylo opravdu náročné.“
Mít v týmu Paula Camerona, jednoho z nejlepších světových kameramanů, bylo velkým přínosem. Bridgeland a Cameron úzce spolupracovali od samého počátku. Navrhli spolu soupravu tak, aby světlo pronikající okny bylo zcela realistické, a ve chvílích, kdy vlak projíždí pod zemí, vnitřní osvětlení interiér dostatečně osvítilo. „Nakonec jsme zasadili světla do vrchních rámů oken, což se u skutečných vlaků nedělá, ale nám to posloužilo skvěle,“ vypráví Bridgeland. „Umístili jsme také podél boků zářivku, což nám umožnilo získat světlo z tříčtvrtečního profilu. Světla, která vedla po stropě, musela ladit nejen s designem vlaku, ale také s Paulovým plánem osvětlení. Technicky náročnější kulisy jsem nikdy předtím nestavěl, bylo to dáno právě provázaností světla a pohybu vlaku a zároveň pohybu kamery a rigu, který bylo třeba vyrobit.“
Mimořádně kvalitní práce Bridgelanda a jeho týmu udělala na filmový štáb i obsazení velký dojem. Pro Liama Neesona kulisy nesly i osobní rozměr. „Vlak z příběhu projíždí okolo mého domu v severní části New Yorku, takže jsem tímto spojem jel za posledních dvacet let mnohokrát,“ uvádí herec. „Měli jsme k dispozici pouze jeden a půl vagonu, takže vyznat se, v jakém vagonu se zrovna natáčelo, bylo poměrně složité. Tento vagon a půl musel zastoupit celou soupravu a vždy být náležitě připraven. Také kulisy stanic musely být upravovány podle zastávek na trase, které ostatně dobře znám. A nevím, jak se jim to povedlo, ale výpravný tým odvedl fantastickou práci, dotaženou do posledního detailu - jako zmačkané krabice od McDonaldu v přeplněných odpadkových koších.“
„Bylo to velmi zajímavé natáčení,” potvrzuje producent Andrew Rona. „Film se odehrává ve vlaku v New Yorku, ale my jsme ho vyráběli v londýnských studiích Pinewood a Longcross. Vlak se nepohyboval, my jsme hýbali stanicemi. Připomínalo to divadelní produkci, kde se jen vyměňují kulisy. Postavili jsme nástupiště, naaranžovali je tak, aby odpovídala jednotlivým zastávkám, a přitom jsme se vůbec nehnuli z místa! Byla to opravdová výzva.“
„Je to takový zvláštní návrat do minulosti,” pokračuje. „Když se například natáčeli Hitchcockovi Cizinci ve vlaku, nepoužili tehdy skutečný vlak, ale zadní projekci v nahrávacím studiu. My jsme udělali totéž, ale za pomoci mnohem sofistikovanější technologie. Přístup je to ale stejný: postavili jsme v pinewoodských studiích neuvěřitelný vagon a půl, se kterým jsme mohli manipulovat, přizpůsobovat ho, a náš prvotřídní kameraman Paul Cameron přišel s fantastickým osvětlovacím plánem, díky němuž bylo natáčení interaktivní a vyvolávalo v člověku pocit, že se nachází ve skutečném vlaku. To, jak jsme si počínali na place, bychom v reálném prostředí nikdy nemohli udělat, bylo by to příliš nebezpečné. Když ale diváci budou film sledovat, uvěří, že jsme ho natáčeli ve skutečném jedoucím vlaku. Nic z toho však reálně neexistuje a právě v tom je to strhující!”
Pro eskalaci napětí ve filmu jsou klíčové bojové scény. Koordinátor kaskadérů a soubojů Mark Vanselow s Liamem Neesenem spolupracoval již šestnáctkrát, takže dotáhl trénink herce k naprosté dokonalosti. Podle producenta Andrew Rony mezi nimi vznikl vztah opravdové důvěry, který umožnil posunout kaskadérskou práci ještě na vyšší úroveň a stejně tak i nebezpečí do kterého Liama uváděli, neboť filmovému štábu zcela věřil.
„Pracovat spolu tak často je darem i prokletím”, vypráví Vanselow. „Kdykoliv se potkáme, chceme vytvořit něco nového, co vychází z konkrétní postavy a příběhu. Dosáhnout toho, aby akční scény nevypadaly stále stejně, je zábavné i náročné. Režisér Jaume Collet-Serra nám připravil řadu zajímavých výzev, aby scény ve vlaku vypadaly pro diváka zajímavě.”
Omezený prostor a estetická stejnorodost hlavní natáčecí lokace - interiéru vlaku - znamenaly pro Vanselowa další úkol. „Souboje se odehrávají v různých částech vlaku, když je souprava v pohybu, i když stojí, což je scény také ozvláštňuje,” vysvětluje. „Pro kaskadérský tým i ostatní členy štábu bylo mnohem těžší zajistit kontinuitu scén, ale vizuálně byl výsledek mnohem působivější.“
Vanselow má stále na paměti, že cokoliv dělá Neesonova postava, musí být uvěřitelné: „Snažíme se držet při zemi, aby bylo vše zvládnutelné pro obyčejného člověka. Existují miliony skvělých filmů o superhrdinech, kteří létají vzduchem, ale toto je film o běžném člověku a odvíjí se od postavy Liama a jejího příběhu. Býval policistou, ale už je to velmi dávno. Nyní musí situaci řešit realisticky jako obyčejný muž. Choreografii soubojů jsme navrhli tak, aby ladila s Liamovou výškou a postavou. Svým způsobem jsme vytvářeli působivý dialog mezi postavami. Liam je neuvěřitelný, skutečně dřel, aby diváci mohli vidět opravdu jeho, a ne pouze hromadu kaskadérů.”
Liam Neeson přistupoval ke scénám s nadšením. „Do kaskadérských kousků se nepouštím, nechávám je odborníkům, ale miluji souboje. Po skončení každého natáčecího dne jsem s Markem a kaskadéry znovu a znovu trénoval - musíte, jinak se můžete zranit - byla to zábava. Vyžaduje to pořádnou fyzičku, takže jsem každé ráno před nástupem na plac trávil 45 minut v tělocvičně, ale i to mě bavilo.”
„Na Liamovi je skvělé, že stále opakuje, že už na takové akční filmy začíná být starý,“ vypráví Rona. „A já mu stále opakuji, ‚Ne! Máš jich před sebou ještě spoustu’. Clint Eastwood je stále točí a přitom je mnohem starší než Liam. Liamovi záleží na tom, aby byl jeho výkon uvěřitelný, aby akční scény vypadaly realisticky. Chce si být jistý, že vše, co děláme, zvládá opravdu dobře. Chce, aby diváci skutečně věřili tomu, že ve filmu bojuje. A je to opravdu on. Trénoval velmi tvrdě. Choreografie, kterou jsme s Markem vytvořili, byla velmi složitá a časově náročná a Liam se do toho opravdu ponořil. Vstával ve čtyři hodiny ráno, chodil do tělocvičny, poté celý den natáčel a po večerech trénoval spolu s kaskadéry. Jeho energie a pracovní etika mě ohromily.”
Když točíte film, vaším jediným cílem je vyvolat v divácích emoce. A přesně v to doufá i Collet-Serra s Cizincem ve vlaku. „Pokud mé filmy něco spojuje, je to jejich schopnost vás popadnout a až do konce nepustit!” říká. „Doufám, že takový bude i tento. Podobá se mým předchozím filmům, ale chtěl jsem ho natočit i proto, abych si dokázal, že umím tentýž motiv podat odlišným způsobem. Natočit podobný film, ale jinak - tak, aby zážitek z něho byl odlišný, náměty nové, ale zároveň aby člověk znovu prožil ten pocit, když vidí postavy zažívat skutečné emoce, ale netuší, co se stane. To je opravdová výzva.”

Postavy a obsazení
• Liam Neeson - Michael MacCauley
• Vera Farmiga - Joanna
• Patrick Wilson - Alex Murphy
• Jonathan Banks - Walt
• Sam Neill - kapitán Hawthorne
• Elizabeth McGovern - Karen MacCauley

DABING
V českém znění: Pavel Soukup - Liam Neeson (Michael MacCauley), Jiří Štěpnička - Sam Neill (Kapitán Hawthorne), Miriam Chytilová - Vera Farmiga (Joanna), Zdeněk Podhůrský - Patrick Wilson (Murphy), Michal Michálek - Andy Nyman (Tony), Dana Černá - Elizabeth McGovern (Karen MacCauleyová), Pavel Vondrák - Adam Nagaitis (Jimmy), Milan Slepička - Jonathan Banks (Walt), Ivo Novák - Shazad Latif (Vince), Radek Hoppe - Kobna Holdbrook-Smith (Oliver), Marianna Jurková - Florence Pugh (Gwen), Daniel Krejčík - Dean-Charles Chapman (Danny MacCauley), Veronika Mudrová - Clara Lago (Eva), Terezie Taberyová - Ella-Rae Smith (Sofia), Petr Neskusil - Ben Caplan (Frank), Zbyšek Horák - Colin McFarlane (Sam + titulky), Radovan Vaculík - Roland Moller (Jackson), Libor Terš, Petra Jindrová
Překlad: Jan Feldstein
Zvuk: Michal Páleníček, Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Markéty Kratochvílové, studio Budíkov pro Bontonfilm 2018

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.1.2018 Bontonfilm
Premiéra USA: 12.1.2018 Lionsgate US
Premiéra Francie: 24.1.2018 StudioCanal
Premiéra Velká Británie: 19.1.2018
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 23.5.2018 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 23.5.2018 Bontonfilm

Tržby v ČR - Kč 6 118 987
Tržby celkem - $ 199 900 000
Návštěvnost v ČR 38 781
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
 

Tvůrci a herci

Jaume Collet-Serra (Režie), Andrew Rona (Produkce), Alex Heineman (Produkce), Roque Banos (Hudba), Paul Cameron (Kamera), Nicolas De Toth (Střih), Reg Poerscout-Edgerton (Casting), Richard Bridgland (Scénografie), Betsy Heimann (Kostýmy), Jill Taylor (Kostýmy),  Philip de Blasi (Scénář), Byron Willinger (Scénář), Liam Neeson (Herec), Vera Farmiga (Herec), Sam Neill (Herec), Patrick Wilson (Herec), Elizabeth McGovern (Herec), Jonathan Banks (Herec), Killian Scott (Herec), Dean-Charles Chapman (Herec), Shazad Latif (Herec), Clara Lago (Herec), Florence Pugh (Herec), Andy Nyman (Herec), Letitia Wright (Herec), Roland Moller (Herec), Adam Nagaitis (Herec), Colin McFarlane (Herec), Kobna Holdbrook-Smith (Herec), Jamie Beamish (Herec), Damson Idris (Herec), Anthony Milton (Herec), Graham Curry (Herec), Zaak Conway (Herec), Ella-Rae Smith (Herec)

 

2018/104/USA, Velká Británie, Francie/Akční, Thriller