Mlha / The Mist (2007/126/USA/Horor, Sci-Fi, Thriller, Drama) 74%
06.08.2018 14:26
2007/126/USA/Horor, Sci-Fi, Thriller, Drama
Zajímavost k filmu
- Po filmu Pavučina snů (2003) se jedná již o druhý snímek Thomase Janea v adaptaci románu Stephena Kinga.
- Film bol natočený za 37 dní.
- Norm má vo filme oblečené tričko rádia WKIT v Bangore, čo je jedna z troch rádio staníc, ktoré vlastní Stephen King.
- Herečka Frances Sternhagen hrá už v druhej adaptácií Kingovho románu, prvá bola Misery nechce zomrieť (1990).
- Stephen King povedal, že sa naozaj bál sfilmovania tohto románu. Frank Darabont to opísal ako najšťastnejší moment svojej kariéry.
- Frank Darabont původně trval na tom, aby se film kvůli větší syrovosti promítal černobíle. Bohužel si neprosadil své. Jestli je to dobře nebo není se budeme moct přesvědčit v sousedním Německu, kde Mlha vyšla v luxusní třídiskové edici s nápaditým obalem. Na jednom z disků je pak k dispozici film tak, jak si jeho uvedení Frank Darabont představoval.
- Darabont, King a studio Dimension se dohodli a v produkci bratří Weinsteinů film natočili. Tenkrát Darabont souhlasil s natočením pod Dimension pouze s tím, že studio nesmí zasáhnout do konce filmu, ať je jakýkoliv.
- Ve scéně, která se odehrává v lékárně, David Drayton shromažďuje komiksy pro svého syna. Režisér Darabont navrhoval Thomasu Janeovi, aby si vybral Punisher: War Journal, protože Jane ho hrál před třemi roky. Herec to odmítl s tím, že se ve zlém rozešel s producenty filmu a odmítl hrát v připravované dvojce. Vzal si místo toho Hellboye, aby tím vzdal poctu svému kamarádovi, herci Ronu Perlmanovi.
- V Kingových knihách se vše odehrává v Maine, celý se však točil v Mindenu v Louisianě. Podle slov Darabonta, Stephen King to od Maine nedokázal při sledování filmu rozeznat.
- Na první neveřejné projekci filmu, kam byl King pozván, se režisér zaradoval jak malé dítě. V jedné napínavé scéně se King vyděsil a nadskočil ze sedadla. To byla pro režiséra satisfakce, neboť vyděsil mistra hrůzy samotného.
- Kingova lékárna je pochopitelně pojmenována po Stephenu Kingovi, který hrál lékárníka v adaptaci svého románu Zhubni! (1996).
- Režisér přemlouval Kinga, aby si zahrál ve filmu apoň malou roličku, King to ale odmítl. Jeho roli nakonec dostal Brian Libby.
- Od doby co bratři Weinsteini prodali Miramax studiu Disney, vypadá že šetří peníze na filmech a snaží se jít cestou menší filmy - více peněz. Rozpočet Mlhy, ačkoliv má slušné obsazení, výborného režiséra a knižní předlohu Stephena Kinga stála pouhých 18 milionů dolarů. Je pravda, že více než polovina filmu se odehrává v obchodě a tak film moc v USA nezabodoval, ale celosvětově nakonec utržil rozumných 55 milionů dolarů.
- Vo filme sa objavia i herci z iných Kingových adaptácií. Napríklad William Sadler z Vykúpenia z väznice Shawshank či Frances Sternhagen z Misery.
- Darabont si s myšlenkou na adaptaci stejnojmenné Kingovy novely pohrával již na konci osmdesátých let. Dlouho chtěl právě tento příběh natočit jako svůj režijní celovečerní kino debut (do té doby natáčel jen televizní projekty). Nakonec však zadaptoval jiný Kingův příběh Vykoupení z věznice Shawshank (1994).
- William Sadler se v adaptaci této novely neobjevuje poprvé. V audio zpracování z roku 1986 namluvil hlavní postavu Davida.
- Darabont chtěl dodat filmu určitý nádech dokumentárnosti, ale zároveň potřeboval i filmový vzhled. Najal tedy kameramanský štáb z televizního seriálu The Shield - Policejní odznak. Mělo to navíc tu výhodu, že tento tým měl zkušenosti s prací pod tlakem časově neúprosného natáčení pro televizi.
- Darabont testoval jak by film vypadal natočený digitální kamerou, ale zjistil, že by působil nerealisticky a až takřka vyumělkovaně. Rozhodl se tedy raději pro klasický filmový materiál, který filmu dodal ten správný efekt.
- Darabont se u režiséra Guillerma del Tora ptal na to, kdo mu vytvářel vizuální efekty, návrhy a masky příšer k jeho filmu Faunův labyrint. Del Toro mu ihned toto studio ochotně doporučil.
- Natáčelo se v New Orleans a ve Shreveportu (Louisiana).
JEDNOU VĚTOU
„Strach změní cokoliv."
OBSAH
Režisér a scénárista Frank Darabont, známý především filmovým zpracováním románů Stephena Kinga Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle divákům nyní představí další zpracování povídky Mistra hororů. Výtvarník David Drayton (Thomas Jane) se společně se svým synem Billym (Nathan Gamble) a nepříjemným sousedem Nortonem (Andre Braugher) ráno po neobvykle silné bouři vydávají do nedalekého městečka nakoupit zásoby. Krátce po jejich příjezdu supermarket obklopí hustá a tajuplná mlha, která, jak se zdá, v sobě ukrývá cosi vražedného a děsivého… Ještě větší zlo se ale ukrývá v duších obyčejných lidí, kteří jsou postaveni tváří v tvář zoufalé situaci. Hrůza se pozvolna ale jistě prodírá na povrch...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní. (Malarkey) 4*
Frank Darabont je pojmem, který tentokrát udělal krok do neznáma s další adaptací Kinga. Osobně to považuji za krok správným směrem, kde využil nesporných kvalit předlohy a svého umění natočit velmi zajímavé i jednoduchou látku. Tou v podstatě Hustá mlha je, protože se v ní neodehraje nic extrémně těžkého na pochopení a spíše se neustále točí ve smyčce my jsme uvnitř-venku mlha-něco je v mlze-chce nás to zabít?-co uděláme?. Přístup k filmu je příjemný, protože jako slabý vánek pohladí tvář se snaží Darabont poukázat na klasické a jednoduché principy hororu, které prostě dokážou fungovat. Mlha je pro to skvělý příklad, protože v ní může vše ukazovat bez detailů, z dálky, jen obrysy a dovoluje divákovi představovat si a bát se. To se mu daří na jedničku a atmosféra je přesně taková jaká má být. V ní nepřekvapí ani syrový konec, který dá vzpomenout na jméno autora předlohy a na podobně laděné filmy jako jsou například Lupiči těl (atmosférou a provedením podobné). Možná jen zamrzí nepřítomnost silnějších mrazivých hororových scén, které prostě neměli, kde být. Ohledně herců potěšil velmi příjemně Thomas Jane a svůj vysoký standard a přesvědčivost předvedla Marcia Gay Harden, která umí být velmi přesvědčivou zvěstovatelkou apokalypsy. Nemohu, možná kromě chvilkami pomalejšího tempa a opakování několika myšlenek, chybu na tomto hororu roku, který strká do kapsy i krvavých 30 dnů noci a jen smutně poukazuje na neschopnost českých distributorů přivést kvalitní horor do kin. Škoda, ale od teď se bojím mlhy víc než dříve... Mimochodem existují dvě verze konce filmu, jedna podle knihy a jedna podle Darabonta. Sami se rozhodněte, která vám lépe sedí. PS: pro Shadwella Tento film je jako pohled z okna, za kterým je mlha, vám je 5 let, věříte na monstra a v hlavě máte stále tu nepříjemnou noční můru, která vás děsí každou noc během spaní. A pak ta noční můra ukáže v mlze svůj obrys... (Djkoma) 5*
Víte, co je nebezpečnější než hladová, půl metru dlouhá masožravá breberka? Skupina lidí v obchoďáku. Trailer na Mlhu (slovenský název má ještě větší grády) mne nepotěšil. Očekávat s napětím záležitost připomínající béčkový horor s lekačkami, které cítíte na sto honů, mne nepřimělo ani zjištění, že onu záležitost bude režírovat Frank Darabont, velký kamarád díla Stephena Kinga (krom Buried Alive z něj vždycky vycházel). Ne, že bych Frankovi nevěřil, jenom moc nechápu vytváření umělých aur okolo jeho filmů – aneb „Shawshank ne a ne a není nejlepší“. Zase unikám, stejně jako občané městečka Maine do tamějšího moderního svatostánku, kde budou brzy prodávat také smrt. Se slevou. Karty osudu jsou rozdány bez dlouhého otálení. Obchod plný jídla, v něm lidé plní strachu, venku hustá mlha a cosi hnusného, bez čeho bychom museli říct hororovému žánru sbohem, bez čeho by Mlha možná byla lepším filmem. Těžko věštit. Snaha – mimo výtečný antihollywoodský konec pouze snaha – sloučit laciný, třebaže skvěle natočený horor s ambiciózním „sociologickým thrillerem“ není vyloženě rušivá. Na rozdíl od dojmu, že prvé bylo s druhým spojené výhradně kvůli lepší prodejnosti. Ze stejného důvodu musel Darabont odstoupit od zamýšlené černobílé kamery, jež by mohla lépe obhájit staromilství hororových pasáží i samotných příšerek. Svou nechtěnou komičností připomínají Pavoučí teror, parazitující na starých hororech s vtipem. Ten Mlze nechybí, naopak ji někdy posunuje překvapivě blízko černohumorné satiře, ale veškerou chuť k smíchu, potažmo k životu, bere již zmíněný (proti)náboženský závěr. Ač je svým způsobem také vtipný. Jako zjištění, že nemáte rakovinu, ale jenom TBC. (Matty) 4*
VELKÁ RECENZE
„Byla bělejší než bílá. Dala se přirovnat snad jedině k čerstvě napadlému sněhu, který tvoří oslnivý protiklad sytě tmavomodré zimní obloze.“
Často přemýšlím o tom, jak složité myšlenkové operace musí probíhat hlavou scenáristovi, který se rozhodne adaptovat povídku či knihu Stephena Kinga. Úvahy nesměle plynou zejména ohledně spousty trefných přirovnání, se kterým se vyrovná čtenářova imaginace, ale nemusí se s ní vyrovnat divák, kterému je předložena jen ta jedna konkrétní verze, autorem vybrána za nejlepší a nejpříhodnější. Mlha psaná - povídková - je v tomhle směru protkána takovým množstvím asociací, že by mohla směle konkurovat spoustě barvitých románů od Jiřího Kulhánka nebo Terryho Pratchetta (oba jsou v tomhle směru mistři). Nicméně tam, kde by si většina vylámala nejen zub, ale i celý chrup, přichází z nezapomenutelných dálav vězeňských dramat Frank Darabont, aby opět dokázal, že Kingově bizarně pokroucené mysli rozumí úplně nejlíp.
Krácení a zestručňování originálu s tím jde ruku v ruce, ostatně – s tím se musí vždycky počítat. Ne všechno, co funguje v knize, musí zákonitě fungovat na plátně (a „vice versa“, jak s oblibou říkají američtí encyklopedici). Darabont nicméně tak dlouho škrtal, sepisoval a domýšlel, až z toho vyšla podoba Mlhy, jak si ji možná vysnil i samotný King (ostatně, tak nějak se i vyjádřil na jedné tiskové konferenci).
To, co je v knize, je i na plátně. Thomas Jane není pro jednou otravný, ani nesympatický floutek, který se snaží hrát a šklebit, ale moc mu to nejde, nýbrž opravdu svědomitý a zásadový otec, který staví rodinu a všechny související hodnoty nade vše. Vedle toho zvládá i ukázňovat všechny nevěřící a snažit se, aby se z toho, pro všechny svaté, nikdo z přítomných nezbláznil. Snad i proto, že to všechno má nějak fungovat, vypustil Darabont jednu jedinou scénu, která mohla vypadat hloupě a tohle všechno nalomit (ano, jde o sex) - a udělat z jeho hrdiny jen další filmově-plakátovou tutovku, co si plní sny za všechny nadržené teenagery a ano, je nesmrtelná. Tím, že Darabont drží své hrdiny na uzdě a dopřává jim tolik času v dialogu, může mezi čtyřmi rozlehlými stěnami obřího marketu vzniknout to, o čem se každému režisérovi Mlhy může jen zdát – fungující psychologizování, která jako jedna z primárních ingrediencí dává vzniknout kvalitnímu hororu.
A Hustá mlha (další K.O. pro distributory a jejich snahu dramatizovat i úplně obyčejné názvy) je po delší době film, který má tu sílu zarazit svého diváka do sedačky a vyplivnout ho až po závěrečných titulcích. Expozice odbytá během sedmi minut velmi rychle odhaluje, jaká hra se tu bude hrát: jen ta jediná důležitá, ve které jde o základní přežívací pudy. Tam, kde se relativizují hodnoty a měřítka a zavedené společenské konvence se hroutí lusknutím prstu. Tam, kde má fanatický jedinec sílu utáhnout dav, protože ten hledá jakékoliv přijatelné východisko. V bodě, kde už kráčí jen o život a rodinu a na ničem jiném nezáleží. A může se jít přes mrtvoly, ostatně to pravidla přímo doporučují.
To, co se odehrává na širokém prostranství mezi nekonečnými pulty s potravinami, se v Darabontově podání až příliš podobá „trierovskému“ dialogu v neznatelných kulisách a s „ostatními“ lidmi za zády, kteří by to všechno měli slyšet, ale pravděpodobně neslyší. Odmyslete si navršené pytle se psím žrádlem, pokladny a chladící boxy a možná vám přijde, že k patáliím vnitřně rozervané Grace z Dogville a Manderlay má tenhle film blíž než se zprvu zdá. I přesné dělení na dějství (prakticky kopírují kapitoly v knihách) dává tušit všechny nejbližší zvraty a vrcholy; chybí už jen vypravěč, kterého při troše fantazie může zastupovat lady Carmodyová (přesvědčivě mimózní Marcia Gay Harden) coby „boží hromosvod“, kterým proudí mezi lidi všechny „pravdy“ a zvěsti. I ta ale zastupuje jednu vyhraněnou stranu barikády, které možná chybí hmotné motivy, za to si jde za svým s obrovským přesvědčením.
Hustá mlha stojí na třech věcech – na přesném herectví, vybalancovaném scénáři a Darabontově odhadu, co si ještě může dovolit a co už je takříkajíc moc. Ač se zprvu zdá, že záběry na obří monstra, digitální pavouky a přerostlé netopýry nejsou kompatibilní s psychologickou dialogovou rovinou (obešel by se film bez nich?), Darabont si na konci vše do důsledků obhajuje. V novém konci, který je podle mého názoru filmovější a v určitém ohledu uspokojivější než ten původní, graduje všechny načaté motivy v jednu mrazivou minutu, která nabízí krátkodobou satisfakci za všechna prožitá úskalí.
I v závěru se pak opět připomíná, jak důležitou hru tu hrají herci. Hustá mlha není nic jiného než levné divadelní aranžmá, kde se napětí dosahuje jen výrazy obličejů, gesty a roztržkami, které vznikají z vědomí něčeho, co by dost dobře nemuselo být ani vidět. Rozpočet tu nehraje významnou roli – těžko si představit, že kdyby se do filmu napumpovalo nějakých sto miliónů navíc, mohl by být výrazně lepší. Vše je na svém místě a když triky selžou, jen samotná bizarnost nastálé situace vše vynahrazuje.
Mlhu můžete prakticky jen milovat nebo nenávidět. Tuším, že nic mezitím ani být nemůže vzhledem k tomu, jak „na tělo“ je film koncipován a vystavěn. Hrdě se řadím do první skupiny, přestože od vyššího hodnocení mě odrazuje právě konec (příliš násilně natlačený do jinak racionálně rozvržené šablony - avšak neříkám, že není působivý) a smutný pocit, že při přesroční rekapitulaci filmových hitů si na Mlhu ani nevzpomenu. Tedy něco, co by se mi u Shawshanku a Zelené míle svého času určitě nestalo.
O PRODUKCI
Když v roce 1977 zažil dnes legendární spisovatel Stephen King první úspěchy, chtěl se nějak odvděčit. Aby podpořil další začínající umělce, povolil studentům a začínajícím filmařům adaptovat jeho povídky za symbolický jeden dolar. Na počátku osmdesátých let Frank Darabont napsal scénář, produkoval a režíroval jednu z nich. Kinga adaptace Ženy v pokoji, povídky o nevyléčitelně nemocné ženě, toužící po smrti, nadchla.
Darabonta Kingova povídka Mlha přitahovala z mnoha důvodů. „King je mistrem v líčení komplexních příběhů,“ říká. „Číst tohohle Pána much mě hodně bavilo - je to jako rozpad společnosti, ke kterému došlo poté, co jste lidi uzavřeli do tlakového hrnce strachu.“
Hustá mlha kdysi mohla být Darabontovým prvním filmem. „Vzpomínám si, jak jsem seděl na place při natáčení prvního celovečerního filmu, na kterém jsem se podílel jako scénárista, Noční můry v Elm Street 3, a přemýšlel o tom, že když už se mi podařilo prosadit se jako scénárista, měl bych uvažovat o tom, co bych chtěl režírovat,“ líčí Darabont. „Protože se Stephenovi líbil můj krátký film, říkal jsem si, že bych za ním mohl znovu zajít a požádat ho o práva k Mlze nebo k Vykoupení z věznice Shawshank.“ Po krátkém dilematu si Darabont vybral Shawshank a vydal se na cestu s oscarovým koncem.
V průběhu jeho dvou následujících filmů se stupňoval tlak, který na něj byl vyvíjen. Ačkoliv, jak bylo řečeno, původně zvažoval Mlhu, navázal na Shawshank v roce 1999 jinou Kingovou adaptací, Zelenou mílí s Tomem Hanksem, která byla taktéž nominována na nejlepší film, a posléze filmem Majestic s Jimem Carreym - dvěma snímky, které mu, stejně jako Shawshank, podle jeho slov „umožnily vyžívat se v kubrickovském stylu natáčení.“
Na hororové příběhy, na kterých začínal, ale nezapomněl. „Lidé, kteří Franka znají jen díky filmům, které režíroval, jsou v šoku, že chce natáčet horor, ale pokud ho znáte, je mnohem více šokující skutečnost, že doteď žádný nenatočil,“ prohlašuje koproducent Huth. Anna Garduno se s Darabontem zná už ze školy. „Frank horory miluje, protože zprostředkovávají pohled do lidské duše, což je pro umělce velice lákavé.“
Před několika lety se Darabont konečně zaměřil na převedení Mlhy na stříbrné plátno. Proč právě teď? „Měl jsem pocit, že jsem připravený zkusit něco jiného, než co jsem dělal doteď,“ tvrdí Darabont. „Tenhle film mi poskytuje příležitost vrátit se k hororovým kořenům - vážně jsem toužil po návratu k žánru, který jsem odjakživa zbožňoval. Chtěl jsem si také zkusit jiný způsob práce. Měl jsem v úmyslu zapomenout na precizní filmařinu a točit tak rychle a levně, jak jen to bude možné. Ty nejlepší hororové filmy měly často velice nízký rozpočet a vznikaly ve velmi omezeném čase, což byla tradice, kterou jsem chtěl dodržet.“ Kingovi fanoušci navíc už řadu let touží po filmové verzi této povídky.
„Je to legendární příběh a fanoušci na jeho zfilmování už čekají poměrně dlouho,“ vysvětluje Darabont. „Musíte počkat na správnou konstelaci hvězd a najednou nastane ta správná chvíle.“ „Myslím, že chtěl natočit něco, co by mu připomnělo, proč ho režírování tolik baví,“ míní Garduno, „Je z něj zase malý kluk.“ „Vlastně se chtěl hlavně bavit,“ prohlašuje Huth. „Tohle je první film, jehož natáčení si skutečně užíval.“
Darabont souhlasí. „Měl jsem možnost zapomenout na všechno, co jsem se naučil, a zkusit si něco úplně jiného,“ říká. „Je to zábava ve svižném tempu - nejde tu o precizní, vypilovanou záležitost. Nic přehnaně neanalyzujete, prostě se řídíte instinktem. Bylo to osvobozující a úžasně mě to bavilo.“ Film zachovává jádro celého příběhu: „Pravidla přestávají platit, rozum nahrazuje pověrčivost a myšlení panika,“ míní Darabont. „Na Steveově příběhu je skvělé to, že ano, sice je tu mlha, která všechny uvězní v supermarketu a oni nemají nejmenší ponětí, co dělat dál, ale najednou se vaši přátelé a sousedi hroutí a jsou nebezpeční.“
Darabont několik aspektů příběhu pozměnil, například přidal postavu Jessupa (James Witwer). To je při adaptaci Kingových děl vždy potřeba, míní. „Důvěřuje mi,“ prohlašuje Darabont. „Nevadilo mu, jak jsem pozměnil Shawshank nebo Zelenou míli, a ze změn v tomhle příběhu byl nadšený.“ „Frank by nikdy neudělal nic, co by Stephen nepodpořil. Cítí obrovskou zodpovědnost natočit to správně,“ tvrdí Anna Garduno.
V loňském roce Darabont režíroval jednu z epizod úspěšného televizního seriálu The Shield - policejní odznak. Seznámil se tu s kameramanem Rohnem Schmidtem, jehož styl natáčení na Darabonta zapůsobil. Frank pro nás režíroval jeden díl a báječně si to užíval. Opravdu si se štábem rozuměl. Mám dojem, že ho rychlý, uvolněný a nenáročný styl natáčení opravdu bavil,“ vysvětluje Schmidt.
V seriálu se takřka neustále točí dvěma kamerami. Obě jsou neustále v pohybu. „Kamery mají spoustu volnosti a mohou kdykoliv zabírat kteréhokoliv herce,“ vysvětluje Schmidt. „Místo, abychom se zaměřovali na jedinou věc, neustále zabíráme různé vedlejší drobnosti. Kameramani mají svolení točit to, co jim připadá zajímavé.
Volba tohoto stylu pro Hustou mlhu byla ale ze stejné míry ovlivněna rozpočtem. Schmidt a kameramani Bill Gierhart a Richard Cantu, pracující na seriálu The Shield, byli Darabontovou „tajnou zbraní“, která mu umožnila natočit film, jakým je Hustá mlha, jen za 37 dní s mizivým rozpočtem. Natočit komplikovanou scénu, ve které se objevuje většina hlavních postav, by s normálním postupem zabralo týden. Darabont ji měl hotovu za den. Veškerá kamerová práce je improvizovaná.
„Billy a Richie jsou neuvěřitelně talentovaní a zdálo se, že si navzájem dokážeme číst myšlenky. Mají skvělou intuici a skutečně se vyznají v tom, jak zachytit tu pravou podstatu dané scény. A Rohn nemá jen obrovský talent, ale je také snad nejrychlejším kameramanem, jakého znám. Bez těch tří bych to nezvládl.“ King i Darabont si ze všeho nejvíce cení propracovaných postav, takže bylo klíčové obsadit správně všech 35 herců.
Thomas Jane se už ve filmech žánru science fiction několikrát objevil. Tady představuje Davida Draytona, výtvarníka, kreslícího filmové plakáty, a otce rodiny, ze kterého se proti jeho vůli stává hrdina. Jeho postava záměrně připomíná Drewa Struzana, Darabontova přítele, který mimo jiné vytvořil plakáty k sériím Indiana Jones, Hvězdné války a ke speciálním edicím DVD Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Fanoušci Stephena Kinga ve filmu navíc mohou zahlédnout obrázek ze série Temná věž.
Není překvapením, že Jane spolupráci přislíbil pod dojmem ze síly postav ve scénáři. „U každého příběhu - zejména hororového či podobného - vás v první řadě zajímá, jestli v něm vystupují dobře vykreslené postavy, které z jinak v podstatě jednoduchého filmu dělají něco více,“ říká Jane. „Je vzácné, když se objeví film jako tenhle, pro který jste ochotni udělat cokoliv, jen aby všechno fungovalo tak, jak má,“ dodává.
Paní Carmodyovou, přímočarou ženu, která nakonec způsobí rozklad celé skupiny lidí v obchodě, si zahrála oscarová Marcia Gay Harden. Hustá mlha jí poskytla šanci objevit žánr, se kterým zatím neměla co do činění, za účasti „dvou skutečných mistrů“, čímž míní Darabonta a Kinga.
Harden připouští, že paní Carmodyová je „tak trochu náboženský fanatik, je velice zapálená, ale také velmi labilní,“ jak říká herečka. „Poslední kapkou do poháru její příčetnosti je moc. Myslím, že když jste někde uvězněni a máte minimální šanci na záchranu, můžete o rozum přijít velice snadno.“ Když si Harden přečetla scénář, přiznává, že „si nebyla jistá, jestli to zvládne.“ Obrátila se na starého přítele, herce Andre Braughera, který přijal roli Brenta Nortona, mocného právníka a občasného Davidova protivníka. „Andre mi poradil, abych si přečetla knihu, že to možná lépe pochopím.“
Braughera lákala šance pracovat s Frankem Darabontem. „Frank je skvělý režisér a jeho adaptace je báječná,“ prohlašuje Braugher. „Adaptoval a režíroval jeden z nejlepších filmů vůbec, Vykoupení z věznice Shawshank. Takže když chce Frank Darabont natáčet v Louisianě horor, musím u toho být. Tečka.“ Norton v příběhu hraje roli zatvrzelého skeptika. „Norton je neústupný a je to velice dobrý právník. Jen zkrátka nevěří na příšery,“ míní Braugher. „Prostě tomu nevěří.“
Laurie Holden, která hrála i v Darabontově předchozím filmu Majestic, tu ztvárnila Amandu, která je ve městě nová a která si s Davidem a jeho synem vybuduje silné pouto. Když si Holden poprvé přečetla scénář, byla nadšená. „Líbí se mi na tom, jak se v nouzi odhaluje skutečná povaha lidí,“ vysvětluje. „Když jsou lidé v úzkých, ukazuje se, jací doopravdy jsou.“
Obsazení Davidova malého syna Billyho se ukázalo jako obzvlášť náročný úkol, protože jeho postava je pro film naprosto klíčová a vyžadovala mladého herce, který je schopen náročnou roli zahrát. Modlitby tvůrců byly vyslyšeny, když vedoucí castingu Deb Aquila objevila devítiletého Nathana Gamblea.
Není asi překvapivé, že Gamble neměl ponětí, kdo Stephen King je. „Teď už to vím,“ vysvětluje Gamble, který se na plátně poprvé objevil v úspěšném snímku Alejandra Gonzaleze Innaritu Babel. „Netušil jsem, že napsal Prokletí Salemu, a máma říká, že to je nejstrašidelnější film, jaký viděla.“ Natáčení začalo 20. března 2007 v louisianském Shreveportu, který se zásluhou místních daňových úlev stává pro filmaře oblíbeným místem. „Podařilo se nám za nízkou cenu získat naprosto úžasný štáb,“ prohlašuje koproducentka Randi Richmond. „Točili jsme opravdu rychle za velmi krátkou dobu, a hodně nám pomohla spousta Frankových přátel.“
„Jako kameraman mám rád první čtení scénáře, kdy se mi v hlavě formují nápady. Tenhle mě rozhodně zaujal,“ říká Rohn Schmidt. „Ale hned vzápětí mne napadlo, jak to sakra natočíme? Například práce s mlhou je vždycky náročná. Musí mít jednotnou barvu, vzhled i hustotu.“
Jedním z hlavních úkolů bylo postavit ve studiu za pouhých šest týdnů supermarket Food House s rozlohou přes 1000m2. Ten musel být uvěřitelně zásobený - od piva, které popíjejí Jim a Myron, přes rozličné svítilny, které postavy užívají, tričko, do kterého se David převléká, až po mopy, ze kterých se později stávají zbraně. „Znal jsem takový obchod, bylo v něm úplně všechno,“ říká Melton. „Frank do všeho vždycky vloží patřičnou dávku nostalgie. Prostě se tam pak cítíte jako doma, přestože nejde o nijak řadové prostředí.“
Po dokončení měl obchod pět pokladen, osm uliček, řeznictví, oddělení zahradních potřeb, několik mrazáků a slušně zásobenou vinotéku. Kromě zboží, podléhajícího zkáze, bylo všechno opravdové. Většinu zboží firmy dodaly výměnou za reklamu. Po skončení natáčení bylo vše věnováno místním charitativním organizacím. Některé věci byly ale mírně uzpůsobené: bystrý divák si například všimne, že v regále s knihami jsou pouze knihy Stephena Kinga.
Darabont a Melton vymysleli způsob, jak zaplavit mlhou pouze parkoviště (které vyplňovalo druhou polovinu studia) a nikoliv i supermarket. „Podařilo se nám supermarket utěsnit a použít tak na parkovišti skutečnou mlhu. Takže pokud někdo v průběhu scény odešel ven, zmizel v opravdové mlze, nebyly v tom žádné triky.“
Pracovat několik týdnů v kulisách supermarketu bylo náročné a pro herce nebyl problém předstírat, že jsou v něm uvězněni. „Natáčení v supermarketu je dost náročné,“ prohlašuje herec Toby Jones. „Normálně se v běžném životě snažím ze supermarketů co nejrychleji zmizet. Teď jsem v něm strávil většinu filmu!“
Některým z herců rychlý a nezvyklý styl natáčení vyhovoval. „Líbilo se mi to,“ míní Thomas Jane. „Dávalo to smysl. Líbila se mi bezprostřednost toho, že je kamera všudypřítomná. Byli skoro jako váleční reportéři, kteří točí v průběhu bitvy, kde se může v každý okamžik stát cokoliv.“ „Neříkáte si, že teď nejste v záběru, takže se nemusíte moc snažit,“ dodává jeho kolega Jeff DeMunn. „Pořád musíte být ve střehu. Hodně se to podobá divadlu.“
Jiní si na něj ale museli zvykat. „Bylo to hodně divoké, nikdy jste nevěděli, kde jsou kamery. Kdykoliv vám mohly dvě kamery zabírat hlavu nebo obličej,“ směje se Laurie Holden. „A jste v každém záběru, od nástupu až po konec filmu. Frank mě varoval, že to bude nevšední zážitek, a měl pravdu.“ Pro Darabonta bylo takové natáčení osvobozující právě tak, jak doufal. Nebylo neobvyklé vidět ho, jak nadšeně mává rukama, směje se od ucha k uchu nebo nějak jinak reaguje na to, co vidí na monitorech. „Bylo to dobré,“ říká Huth. „Je příjemné vidět ho, jak se skvěle baví, protože obvykle bloumá po place a něčím se užírá.“
Protože byl časový plán velice napjatý, dělo se na place Husté mlhy každý den něco vzrušujícího. Dokonce i druhý kameraman Richard Cantu připouští, že v průběhu scény, ve které se paní Carmodyová pustí do Jessupa a vyburcuje proti němu rozhněvané lidi kolem, měl docela nahnáno. „Divoce mi bušilo srdce,“ tvrdí Laurie Holden. „Konfrontace Carmodyové a Jessupa byla neuvěřitelná, protože davová psychóza působila tak opravdově. Všichni se do toho vžili - včetně statistů i štábu. Bylo to velice instinktivní.“
Působivost celé scény měl na svědomí i výkon Marcie Gay Harden. Vzhledem k extrémnímu chování její postavy hrozilo, že se z ní snadno stane karikatura. „Byla to velice těžká role,“ míní Darabont. „Podat extrémní postavu uvěřitelně je vždycky těžké. Marcia byla fantastická, působí velice přesvědčivě.“
Scéna 35, ve které lidi v supermarketu propadají hrůze, když na něj prvně zaútočí ptáci a brouci, byla také náročná - natáčela se šest dní, což byla šestina celého natáčení. „Scéna 35 zabírá ve scénáři asi deset stránek v podstatě souvislého děje,“ říká Denise Huth. „Objevil se v ní prakticky každý z herců.“ „To, jak jsme ji natáčeli, mi doteď bere dech,“ tvrdí Randi Richmond. „Bylo to jako jízda na horské dráze.“
Ve filmu hrají velkou roli vizuální efekty. Darrell Pritchett měl na starosti výrobu mlhy. Směs propylen glykolu a vody byla proháněna trubkami z materiálu, který připomíná silný igelit. Během několika minut se studio utápělo v mlze. „Když jsme přijeli do Shreveportu a Darrell uskutečnil první test, spadla nám všem brada,“ vzpomíná Randi Richmond. „Neviděli jste na metr před sebe. Všichni jsme jásali, že to funguje, že máme skutečnou mlhu.“
Ve filmu je také přes 300 záběrů s vizuálními efekty, které obstaral Everett Burrell a jeho tým CafeFX. O masky se staral Greg Nicotero z KNB EFX Group. Procházka kanceláři KNB byla pokaždé pastvou pro oči scifi fanouška. Neustále se v ní vyskytovaly věci jako ručně barvená pryžová chapadla, modely vyschlých těl, obří loutky hrozivých brouků a ptáků a krabice kondomů (které jsou ideální jako zásobníky na umělou krev). „Viděl jsem už ve filmech dost draků a dinosaurů,“ říká Darabont. „Chtěl jsem něco nového a myslím, že se nám to podařilo.“
Na rozdíl od Kingovy povídky má film i jasný závěr. „Pokud jsem byl z něčeho opravdu neklidný, pak z toho, že Kingův příběh má otevřený konec. To může být někdy zajímavé, a někdy opravdu špatné. Myslím, že tady by to bylo na škodu, takže jsem konec obstaral,“ vypráví Darabont. „Steve mi ohledně mého nápadu napsal mail, kterého si ohromně cením. Řekl, že kdyby ho tehdy takový konec napadl, určitě by ho použil. Diváci mě možná budou nenávidět, ale Steve je na mojí straně.“
„Doufám, že lidé budou při odchodu z kina přemýšlet,“ dodává. „Chtěl jsem, aby měli pocit, že ty dvě hodiny stály za to. A doufám, že se během nich budou pořádně bát.“
Ocenění:
The Saturn Awards
2009 - Nejlepší speciální DVD vydání
2008 - Marcia Gay Harden (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2008 - Nejlepší horor (nominace)
2008 - Frank Darabont (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Libor Hruška - Thomas Jane (David Drayton), René Slováčková - Laurie Holden (Amanda Dunfreyová), Zuzana Skalická - Marcia Gay Harden (paní Carmodyová), Antonín Navrátil - Toby Jones (Ollie Weeks), Dana Syslová - Frances Sternhagen (Irene), Robin Pařík - Nathan Gamble (Billy Drayton), Petr Burian - Sam Witwer (Wayne Jessup), Pavel Rímský - Andre Braugher (Brent Norton), Jitka Ježková - Alexa Davalos (Sally), Jan Škvor - Chris Owen (Norm), Daniel Rous - William Sadler (Jim Grondin), Jiří Hromada - Jeffrey DeMunn (Dan Miller), Zdeněk Mahdal - Robert C. Treveiler (Bud Brown), Svatopluk Schuller - David Jensen (Myron), Zdeněk Maryška - Brian Libby (motorkář), Lucie Svobodová - Melissa Suzanne McBride (matka dětí), Michal Michálek - Brandon O'Dell (Bobby Eagleton), Bohdan Tůma - Jackson Hurst (Joe Eagleton) + Andy Stahl (Mike Hatlen), Jaroslav Kaňkovský - Buck Taylor (Ambrose Cornell + titulky), Martin Stránský,
Nikola Votočková - Kelly Collins Lintz (Steff Draytonová), Hana Krtičková
Překlad: Dana Kazdová
Zvuk: Dušan Matuška
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
2.DABING (Prima)
V českém znění: Jan Šťastný - Thomas Jane (David Drayton), Ivana Milbachová - Laurie Holden (Amanda Dunfreyová), Ilona Svobodová - Marcia Gay Harden (paní Carmodyová), Jiří Prager - Toby Jones (Ollie Weeks), Radka Malá - Frances Sternhagen (Irene), Oldřich Hajlich - Sam Witwer (Wayne Jessup), Bohdan Tůma - Andre Braugher (Brent Norton), Anna Suchánková - Alexa Davalos (Sally), Petr Pospíchal - William Sadler (Jim Grondin), Bohuslav Kalva - Jeffrey DeMunn (Dan Miller), Petr Burian - Robert C. Treveiler (Bud Brown), Petr Neskusil - Chris Owen (Norm), Jana Páleníčková - Melissa Suzanne McBride (matka dětí), Martina Šťastná, Vojtěch Hájek, Nina Horáková, Marek Libert, Matěj Havelka, Tereza Bebarová, Zbyšek Horák, Radek Hoppe, Zuzana Skalická, Pavel Vondra
Překlad: Václav Patera
Zvuk: Richard Tomíček
Dialogy: Alena Navrátilová
Produkce: Zdena Sirotková
Vedoucí výroby: Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Olga Potužáková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Jiří Kodeš
Ve studiu babidabi s.r.o. vyrobila FTV Prima spol. s. r. o. v roce 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.11.2007 Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2008 Palace Pictures
Poprvé na Blu-ray: 7.12.2011
Tržby celkem - $ 57 300 000
Náklady (Rozpočet) - $ 18 000 000
FILMY V SÉRII
„Strach změní cokoliv."
OBSAH
Režisér a scénárista Frank Darabont, známý především filmovým zpracováním románů Stephena Kinga Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle divákům nyní představí další zpracování povídky Mistra hororů. Výtvarník David Drayton (Thomas Jane) se společně se svým synem Billym (Nathan Gamble) a nepříjemným sousedem Nortonem (Andre Braugher) ráno po neobvykle silné bouři vydávají do nedalekého městečka nakoupit zásoby. Krátce po jejich příjezdu supermarket obklopí hustá a tajuplná mlha, která, jak se zdá, v sobě ukrývá cosi vražedného a děsivého… Ještě větší zlo se ale ukrývá v duších obyčejných lidí, kteří jsou postaveni tváří v tvář zoufalé situaci. Hrůza se pozvolna ale jistě prodírá na povrch...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní. (Malarkey) 4*
Frank Darabont je pojmem, který tentokrát udělal krok do neznáma s další adaptací Kinga. Osobně to považuji za krok správným směrem, kde využil nesporných kvalit předlohy a svého umění natočit velmi zajímavé i jednoduchou látku. Tou v podstatě Hustá mlha je, protože se v ní neodehraje nic extrémně těžkého na pochopení a spíše se neustále točí ve smyčce my jsme uvnitř-venku mlha-něco je v mlze-chce nás to zabít?-co uděláme?. Přístup k filmu je příjemný, protože jako slabý vánek pohladí tvář se snaží Darabont poukázat na klasické a jednoduché principy hororu, které prostě dokážou fungovat. Mlha je pro to skvělý příklad, protože v ní může vše ukazovat bez detailů, z dálky, jen obrysy a dovoluje divákovi představovat si a bát se. To se mu daří na jedničku a atmosféra je přesně taková jaká má být. V ní nepřekvapí ani syrový konec, který dá vzpomenout na jméno autora předlohy a na podobně laděné filmy jako jsou například Lupiči těl (atmosférou a provedením podobné). Možná jen zamrzí nepřítomnost silnějších mrazivých hororových scén, které prostě neměli, kde být. Ohledně herců potěšil velmi příjemně Thomas Jane a svůj vysoký standard a přesvědčivost předvedla Marcia Gay Harden, která umí být velmi přesvědčivou zvěstovatelkou apokalypsy. Nemohu, možná kromě chvilkami pomalejšího tempa a opakování několika myšlenek, chybu na tomto hororu roku, který strká do kapsy i krvavých 30 dnů noci a jen smutně poukazuje na neschopnost českých distributorů přivést kvalitní horor do kin. Škoda, ale od teď se bojím mlhy víc než dříve... Mimochodem existují dvě verze konce filmu, jedna podle knihy a jedna podle Darabonta. Sami se rozhodněte, která vám lépe sedí. PS: pro Shadwella Tento film je jako pohled z okna, za kterým je mlha, vám je 5 let, věříte na monstra a v hlavě máte stále tu nepříjemnou noční můru, která vás děsí každou noc během spaní. A pak ta noční můra ukáže v mlze svůj obrys... (Djkoma) 5*
Víte, co je nebezpečnější než hladová, půl metru dlouhá masožravá breberka? Skupina lidí v obchoďáku. Trailer na Mlhu (slovenský název má ještě větší grády) mne nepotěšil. Očekávat s napětím záležitost připomínající béčkový horor s lekačkami, které cítíte na sto honů, mne nepřimělo ani zjištění, že onu záležitost bude režírovat Frank Darabont, velký kamarád díla Stephena Kinga (krom Buried Alive z něj vždycky vycházel). Ne, že bych Frankovi nevěřil, jenom moc nechápu vytváření umělých aur okolo jeho filmů – aneb „Shawshank ne a ne a není nejlepší“. Zase unikám, stejně jako občané městečka Maine do tamějšího moderního svatostánku, kde budou brzy prodávat také smrt. Se slevou. Karty osudu jsou rozdány bez dlouhého otálení. Obchod plný jídla, v něm lidé plní strachu, venku hustá mlha a cosi hnusného, bez čeho bychom museli říct hororovému žánru sbohem, bez čeho by Mlha možná byla lepším filmem. Těžko věštit. Snaha – mimo výtečný antihollywoodský konec pouze snaha – sloučit laciný, třebaže skvěle natočený horor s ambiciózním „sociologickým thrillerem“ není vyloženě rušivá. Na rozdíl od dojmu, že prvé bylo s druhým spojené výhradně kvůli lepší prodejnosti. Ze stejného důvodu musel Darabont odstoupit od zamýšlené černobílé kamery, jež by mohla lépe obhájit staromilství hororových pasáží i samotných příšerek. Svou nechtěnou komičností připomínají Pavoučí teror, parazitující na starých hororech s vtipem. Ten Mlze nechybí, naopak ji někdy posunuje překvapivě blízko černohumorné satiře, ale veškerou chuť k smíchu, potažmo k životu, bere již zmíněný (proti)náboženský závěr. Ač je svým způsobem také vtipný. Jako zjištění, že nemáte rakovinu, ale jenom TBC. (Matty) 4*
VELKÁ RECENZE
„Byla bělejší než bílá. Dala se přirovnat snad jedině k čerstvě napadlému sněhu, který tvoří oslnivý protiklad sytě tmavomodré zimní obloze.“
Často přemýšlím o tom, jak složité myšlenkové operace musí probíhat hlavou scenáristovi, který se rozhodne adaptovat povídku či knihu Stephena Kinga. Úvahy nesměle plynou zejména ohledně spousty trefných přirovnání, se kterým se vyrovná čtenářova imaginace, ale nemusí se s ní vyrovnat divák, kterému je předložena jen ta jedna konkrétní verze, autorem vybrána za nejlepší a nejpříhodnější. Mlha psaná - povídková - je v tomhle směru protkána takovým množstvím asociací, že by mohla směle konkurovat spoustě barvitých románů od Jiřího Kulhánka nebo Terryho Pratchetta (oba jsou v tomhle směru mistři). Nicméně tam, kde by si většina vylámala nejen zub, ale i celý chrup, přichází z nezapomenutelných dálav vězeňských dramat Frank Darabont, aby opět dokázal, že Kingově bizarně pokroucené mysli rozumí úplně nejlíp.
Krácení a zestručňování originálu s tím jde ruku v ruce, ostatně – s tím se musí vždycky počítat. Ne všechno, co funguje v knize, musí zákonitě fungovat na plátně (a „vice versa“, jak s oblibou říkají američtí encyklopedici). Darabont nicméně tak dlouho škrtal, sepisoval a domýšlel, až z toho vyšla podoba Mlhy, jak si ji možná vysnil i samotný King (ostatně, tak nějak se i vyjádřil na jedné tiskové konferenci).
To, co je v knize, je i na plátně. Thomas Jane není pro jednou otravný, ani nesympatický floutek, který se snaží hrát a šklebit, ale moc mu to nejde, nýbrž opravdu svědomitý a zásadový otec, který staví rodinu a všechny související hodnoty nade vše. Vedle toho zvládá i ukázňovat všechny nevěřící a snažit se, aby se z toho, pro všechny svaté, nikdo z přítomných nezbláznil. Snad i proto, že to všechno má nějak fungovat, vypustil Darabont jednu jedinou scénu, která mohla vypadat hloupě a tohle všechno nalomit (ano, jde o sex) - a udělat z jeho hrdiny jen další filmově-plakátovou tutovku, co si plní sny za všechny nadržené teenagery a ano, je nesmrtelná. Tím, že Darabont drží své hrdiny na uzdě a dopřává jim tolik času v dialogu, může mezi čtyřmi rozlehlými stěnami obřího marketu vzniknout to, o čem se každému režisérovi Mlhy může jen zdát – fungující psychologizování, která jako jedna z primárních ingrediencí dává vzniknout kvalitnímu hororu.
A Hustá mlha (další K.O. pro distributory a jejich snahu dramatizovat i úplně obyčejné názvy) je po delší době film, který má tu sílu zarazit svého diváka do sedačky a vyplivnout ho až po závěrečných titulcích. Expozice odbytá během sedmi minut velmi rychle odhaluje, jaká hra se tu bude hrát: jen ta jediná důležitá, ve které jde o základní přežívací pudy. Tam, kde se relativizují hodnoty a měřítka a zavedené společenské konvence se hroutí lusknutím prstu. Tam, kde má fanatický jedinec sílu utáhnout dav, protože ten hledá jakékoliv přijatelné východisko. V bodě, kde už kráčí jen o život a rodinu a na ničem jiném nezáleží. A může se jít přes mrtvoly, ostatně to pravidla přímo doporučují.
To, co se odehrává na širokém prostranství mezi nekonečnými pulty s potravinami, se v Darabontově podání až příliš podobá „trierovskému“ dialogu v neznatelných kulisách a s „ostatními“ lidmi za zády, kteří by to všechno měli slyšet, ale pravděpodobně neslyší. Odmyslete si navršené pytle se psím žrádlem, pokladny a chladící boxy a možná vám přijde, že k patáliím vnitřně rozervané Grace z Dogville a Manderlay má tenhle film blíž než se zprvu zdá. I přesné dělení na dějství (prakticky kopírují kapitoly v knihách) dává tušit všechny nejbližší zvraty a vrcholy; chybí už jen vypravěč, kterého při troše fantazie může zastupovat lady Carmodyová (přesvědčivě mimózní Marcia Gay Harden) coby „boží hromosvod“, kterým proudí mezi lidi všechny „pravdy“ a zvěsti. I ta ale zastupuje jednu vyhraněnou stranu barikády, které možná chybí hmotné motivy, za to si jde za svým s obrovským přesvědčením.
Hustá mlha stojí na třech věcech – na přesném herectví, vybalancovaném scénáři a Darabontově odhadu, co si ještě může dovolit a co už je takříkajíc moc. Ač se zprvu zdá, že záběry na obří monstra, digitální pavouky a přerostlé netopýry nejsou kompatibilní s psychologickou dialogovou rovinou (obešel by se film bez nich?), Darabont si na konci vše do důsledků obhajuje. V novém konci, který je podle mého názoru filmovější a v určitém ohledu uspokojivější než ten původní, graduje všechny načaté motivy v jednu mrazivou minutu, která nabízí krátkodobou satisfakci za všechna prožitá úskalí.
I v závěru se pak opět připomíná, jak důležitou hru tu hrají herci. Hustá mlha není nic jiného než levné divadelní aranžmá, kde se napětí dosahuje jen výrazy obličejů, gesty a roztržkami, které vznikají z vědomí něčeho, co by dost dobře nemuselo být ani vidět. Rozpočet tu nehraje významnou roli – těžko si představit, že kdyby se do filmu napumpovalo nějakých sto miliónů navíc, mohl by být výrazně lepší. Vše je na svém místě a když triky selžou, jen samotná bizarnost nastálé situace vše vynahrazuje.
Mlhu můžete prakticky jen milovat nebo nenávidět. Tuším, že nic mezitím ani být nemůže vzhledem k tomu, jak „na tělo“ je film koncipován a vystavěn. Hrdě se řadím do první skupiny, přestože od vyššího hodnocení mě odrazuje právě konec (příliš násilně natlačený do jinak racionálně rozvržené šablony - avšak neříkám, že není působivý) a smutný pocit, že při přesroční rekapitulaci filmových hitů si na Mlhu ani nevzpomenu. Tedy něco, co by se mi u Shawshanku a Zelené míle svého času určitě nestalo.
O PRODUKCI
Když v roce 1977 zažil dnes legendární spisovatel Stephen King první úspěchy, chtěl se nějak odvděčit. Aby podpořil další začínající umělce, povolil studentům a začínajícím filmařům adaptovat jeho povídky za symbolický jeden dolar. Na počátku osmdesátých let Frank Darabont napsal scénář, produkoval a režíroval jednu z nich. Kinga adaptace Ženy v pokoji, povídky o nevyléčitelně nemocné ženě, toužící po smrti, nadchla.
Darabonta Kingova povídka Mlha přitahovala z mnoha důvodů. „King je mistrem v líčení komplexních příběhů,“ říká. „Číst tohohle Pána much mě hodně bavilo - je to jako rozpad společnosti, ke kterému došlo poté, co jste lidi uzavřeli do tlakového hrnce strachu.“
Hustá mlha kdysi mohla být Darabontovým prvním filmem. „Vzpomínám si, jak jsem seděl na place při natáčení prvního celovečerního filmu, na kterém jsem se podílel jako scénárista, Noční můry v Elm Street 3, a přemýšlel o tom, že když už se mi podařilo prosadit se jako scénárista, měl bych uvažovat o tom, co bych chtěl režírovat,“ líčí Darabont. „Protože se Stephenovi líbil můj krátký film, říkal jsem si, že bych za ním mohl znovu zajít a požádat ho o práva k Mlze nebo k Vykoupení z věznice Shawshank.“ Po krátkém dilematu si Darabont vybral Shawshank a vydal se na cestu s oscarovým koncem.
V průběhu jeho dvou následujících filmů se stupňoval tlak, který na něj byl vyvíjen. Ačkoliv, jak bylo řečeno, původně zvažoval Mlhu, navázal na Shawshank v roce 1999 jinou Kingovou adaptací, Zelenou mílí s Tomem Hanksem, která byla taktéž nominována na nejlepší film, a posléze filmem Majestic s Jimem Carreym - dvěma snímky, které mu, stejně jako Shawshank, podle jeho slov „umožnily vyžívat se v kubrickovském stylu natáčení.“
Na hororové příběhy, na kterých začínal, ale nezapomněl. „Lidé, kteří Franka znají jen díky filmům, které režíroval, jsou v šoku, že chce natáčet horor, ale pokud ho znáte, je mnohem více šokující skutečnost, že doteď žádný nenatočil,“ prohlašuje koproducent Huth. Anna Garduno se s Darabontem zná už ze školy. „Frank horory miluje, protože zprostředkovávají pohled do lidské duše, což je pro umělce velice lákavé.“
Před několika lety se Darabont konečně zaměřil na převedení Mlhy na stříbrné plátno. Proč právě teď? „Měl jsem pocit, že jsem připravený zkusit něco jiného, než co jsem dělal doteď,“ tvrdí Darabont. „Tenhle film mi poskytuje příležitost vrátit se k hororovým kořenům - vážně jsem toužil po návratu k žánru, který jsem odjakživa zbožňoval. Chtěl jsem si také zkusit jiný způsob práce. Měl jsem v úmyslu zapomenout na precizní filmařinu a točit tak rychle a levně, jak jen to bude možné. Ty nejlepší hororové filmy měly často velice nízký rozpočet a vznikaly ve velmi omezeném čase, což byla tradice, kterou jsem chtěl dodržet.“ Kingovi fanoušci navíc už řadu let touží po filmové verzi této povídky.
„Je to legendární příběh a fanoušci na jeho zfilmování už čekají poměrně dlouho,“ vysvětluje Darabont. „Musíte počkat na správnou konstelaci hvězd a najednou nastane ta správná chvíle.“ „Myslím, že chtěl natočit něco, co by mu připomnělo, proč ho režírování tolik baví,“ míní Garduno, „Je z něj zase malý kluk.“ „Vlastně se chtěl hlavně bavit,“ prohlašuje Huth. „Tohle je první film, jehož natáčení si skutečně užíval.“
Darabont souhlasí. „Měl jsem možnost zapomenout na všechno, co jsem se naučil, a zkusit si něco úplně jiného,“ říká. „Je to zábava ve svižném tempu - nejde tu o precizní, vypilovanou záležitost. Nic přehnaně neanalyzujete, prostě se řídíte instinktem. Bylo to osvobozující a úžasně mě to bavilo.“ Film zachovává jádro celého příběhu: „Pravidla přestávají platit, rozum nahrazuje pověrčivost a myšlení panika,“ míní Darabont. „Na Steveově příběhu je skvělé to, že ano, sice je tu mlha, která všechny uvězní v supermarketu a oni nemají nejmenší ponětí, co dělat dál, ale najednou se vaši přátelé a sousedi hroutí a jsou nebezpeční.“
Darabont několik aspektů příběhu pozměnil, například přidal postavu Jessupa (James Witwer). To je při adaptaci Kingových děl vždy potřeba, míní. „Důvěřuje mi,“ prohlašuje Darabont. „Nevadilo mu, jak jsem pozměnil Shawshank nebo Zelenou míli, a ze změn v tomhle příběhu byl nadšený.“ „Frank by nikdy neudělal nic, co by Stephen nepodpořil. Cítí obrovskou zodpovědnost natočit to správně,“ tvrdí Anna Garduno.
V loňském roce Darabont režíroval jednu z epizod úspěšného televizního seriálu The Shield - policejní odznak. Seznámil se tu s kameramanem Rohnem Schmidtem, jehož styl natáčení na Darabonta zapůsobil. Frank pro nás režíroval jeden díl a báječně si to užíval. Opravdu si se štábem rozuměl. Mám dojem, že ho rychlý, uvolněný a nenáročný styl natáčení opravdu bavil,“ vysvětluje Schmidt.
V seriálu se takřka neustále točí dvěma kamerami. Obě jsou neustále v pohybu. „Kamery mají spoustu volnosti a mohou kdykoliv zabírat kteréhokoliv herce,“ vysvětluje Schmidt. „Místo, abychom se zaměřovali na jedinou věc, neustále zabíráme různé vedlejší drobnosti. Kameramani mají svolení točit to, co jim připadá zajímavé.
Volba tohoto stylu pro Hustou mlhu byla ale ze stejné míry ovlivněna rozpočtem. Schmidt a kameramani Bill Gierhart a Richard Cantu, pracující na seriálu The Shield, byli Darabontovou „tajnou zbraní“, která mu umožnila natočit film, jakým je Hustá mlha, jen za 37 dní s mizivým rozpočtem. Natočit komplikovanou scénu, ve které se objevuje většina hlavních postav, by s normálním postupem zabralo týden. Darabont ji měl hotovu za den. Veškerá kamerová práce je improvizovaná.
„Billy a Richie jsou neuvěřitelně talentovaní a zdálo se, že si navzájem dokážeme číst myšlenky. Mají skvělou intuici a skutečně se vyznají v tom, jak zachytit tu pravou podstatu dané scény. A Rohn nemá jen obrovský talent, ale je také snad nejrychlejším kameramanem, jakého znám. Bez těch tří bych to nezvládl.“ King i Darabont si ze všeho nejvíce cení propracovaných postav, takže bylo klíčové obsadit správně všech 35 herců.
Thomas Jane se už ve filmech žánru science fiction několikrát objevil. Tady představuje Davida Draytona, výtvarníka, kreslícího filmové plakáty, a otce rodiny, ze kterého se proti jeho vůli stává hrdina. Jeho postava záměrně připomíná Drewa Struzana, Darabontova přítele, který mimo jiné vytvořil plakáty k sériím Indiana Jones, Hvězdné války a ke speciálním edicím DVD Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle. Fanoušci Stephena Kinga ve filmu navíc mohou zahlédnout obrázek ze série Temná věž.
Není překvapením, že Jane spolupráci přislíbil pod dojmem ze síly postav ve scénáři. „U každého příběhu - zejména hororového či podobného - vás v první řadě zajímá, jestli v něm vystupují dobře vykreslené postavy, které z jinak v podstatě jednoduchého filmu dělají něco více,“ říká Jane. „Je vzácné, když se objeví film jako tenhle, pro který jste ochotni udělat cokoliv, jen aby všechno fungovalo tak, jak má,“ dodává.
Paní Carmodyovou, přímočarou ženu, která nakonec způsobí rozklad celé skupiny lidí v obchodě, si zahrála oscarová Marcia Gay Harden. Hustá mlha jí poskytla šanci objevit žánr, se kterým zatím neměla co do činění, za účasti „dvou skutečných mistrů“, čímž míní Darabonta a Kinga.
Harden připouští, že paní Carmodyová je „tak trochu náboženský fanatik, je velice zapálená, ale také velmi labilní,“ jak říká herečka. „Poslední kapkou do poháru její příčetnosti je moc. Myslím, že když jste někde uvězněni a máte minimální šanci na záchranu, můžete o rozum přijít velice snadno.“ Když si Harden přečetla scénář, přiznává, že „si nebyla jistá, jestli to zvládne.“ Obrátila se na starého přítele, herce Andre Braughera, který přijal roli Brenta Nortona, mocného právníka a občasného Davidova protivníka. „Andre mi poradil, abych si přečetla knihu, že to možná lépe pochopím.“
Braughera lákala šance pracovat s Frankem Darabontem. „Frank je skvělý režisér a jeho adaptace je báječná,“ prohlašuje Braugher. „Adaptoval a režíroval jeden z nejlepších filmů vůbec, Vykoupení z věznice Shawshank. Takže když chce Frank Darabont natáčet v Louisianě horor, musím u toho být. Tečka.“ Norton v příběhu hraje roli zatvrzelého skeptika. „Norton je neústupný a je to velice dobrý právník. Jen zkrátka nevěří na příšery,“ míní Braugher. „Prostě tomu nevěří.“
Laurie Holden, která hrála i v Darabontově předchozím filmu Majestic, tu ztvárnila Amandu, která je ve městě nová a která si s Davidem a jeho synem vybuduje silné pouto. Když si Holden poprvé přečetla scénář, byla nadšená. „Líbí se mi na tom, jak se v nouzi odhaluje skutečná povaha lidí,“ vysvětluje. „Když jsou lidé v úzkých, ukazuje se, jací doopravdy jsou.“
Obsazení Davidova malého syna Billyho se ukázalo jako obzvlášť náročný úkol, protože jeho postava je pro film naprosto klíčová a vyžadovala mladého herce, který je schopen náročnou roli zahrát. Modlitby tvůrců byly vyslyšeny, když vedoucí castingu Deb Aquila objevila devítiletého Nathana Gamblea.
Není asi překvapivé, že Gamble neměl ponětí, kdo Stephen King je. „Teď už to vím,“ vysvětluje Gamble, který se na plátně poprvé objevil v úspěšném snímku Alejandra Gonzaleze Innaritu Babel. „Netušil jsem, že napsal Prokletí Salemu, a máma říká, že to je nejstrašidelnější film, jaký viděla.“ Natáčení začalo 20. března 2007 v louisianském Shreveportu, který se zásluhou místních daňových úlev stává pro filmaře oblíbeným místem. „Podařilo se nám za nízkou cenu získat naprosto úžasný štáb,“ prohlašuje koproducentka Randi Richmond. „Točili jsme opravdu rychle za velmi krátkou dobu, a hodně nám pomohla spousta Frankových přátel.“
„Jako kameraman mám rád první čtení scénáře, kdy se mi v hlavě formují nápady. Tenhle mě rozhodně zaujal,“ říká Rohn Schmidt. „Ale hned vzápětí mne napadlo, jak to sakra natočíme? Například práce s mlhou je vždycky náročná. Musí mít jednotnou barvu, vzhled i hustotu.“
Jedním z hlavních úkolů bylo postavit ve studiu za pouhých šest týdnů supermarket Food House s rozlohou přes 1000m2. Ten musel být uvěřitelně zásobený - od piva, které popíjejí Jim a Myron, přes rozličné svítilny, které postavy užívají, tričko, do kterého se David převléká, až po mopy, ze kterých se později stávají zbraně. „Znal jsem takový obchod, bylo v něm úplně všechno,“ říká Melton. „Frank do všeho vždycky vloží patřičnou dávku nostalgie. Prostě se tam pak cítíte jako doma, přestože nejde o nijak řadové prostředí.“
Po dokončení měl obchod pět pokladen, osm uliček, řeznictví, oddělení zahradních potřeb, několik mrazáků a slušně zásobenou vinotéku. Kromě zboží, podléhajícího zkáze, bylo všechno opravdové. Většinu zboží firmy dodaly výměnou za reklamu. Po skončení natáčení bylo vše věnováno místním charitativním organizacím. Některé věci byly ale mírně uzpůsobené: bystrý divák si například všimne, že v regále s knihami jsou pouze knihy Stephena Kinga.
Darabont a Melton vymysleli způsob, jak zaplavit mlhou pouze parkoviště (které vyplňovalo druhou polovinu studia) a nikoliv i supermarket. „Podařilo se nám supermarket utěsnit a použít tak na parkovišti skutečnou mlhu. Takže pokud někdo v průběhu scény odešel ven, zmizel v opravdové mlze, nebyly v tom žádné triky.“
Pracovat několik týdnů v kulisách supermarketu bylo náročné a pro herce nebyl problém předstírat, že jsou v něm uvězněni. „Natáčení v supermarketu je dost náročné,“ prohlašuje herec Toby Jones. „Normálně se v běžném životě snažím ze supermarketů co nejrychleji zmizet. Teď jsem v něm strávil většinu filmu!“
Některým z herců rychlý a nezvyklý styl natáčení vyhovoval. „Líbilo se mi to,“ míní Thomas Jane. „Dávalo to smysl. Líbila se mi bezprostřednost toho, že je kamera všudypřítomná. Byli skoro jako váleční reportéři, kteří točí v průběhu bitvy, kde se může v každý okamžik stát cokoliv.“ „Neříkáte si, že teď nejste v záběru, takže se nemusíte moc snažit,“ dodává jeho kolega Jeff DeMunn. „Pořád musíte být ve střehu. Hodně se to podobá divadlu.“
Jiní si na něj ale museli zvykat. „Bylo to hodně divoké, nikdy jste nevěděli, kde jsou kamery. Kdykoliv vám mohly dvě kamery zabírat hlavu nebo obličej,“ směje se Laurie Holden. „A jste v každém záběru, od nástupu až po konec filmu. Frank mě varoval, že to bude nevšední zážitek, a měl pravdu.“ Pro Darabonta bylo takové natáčení osvobozující právě tak, jak doufal. Nebylo neobvyklé vidět ho, jak nadšeně mává rukama, směje se od ucha k uchu nebo nějak jinak reaguje na to, co vidí na monitorech. „Bylo to dobré,“ říká Huth. „Je příjemné vidět ho, jak se skvěle baví, protože obvykle bloumá po place a něčím se užírá.“
Protože byl časový plán velice napjatý, dělo se na place Husté mlhy každý den něco vzrušujícího. Dokonce i druhý kameraman Richard Cantu připouští, že v průběhu scény, ve které se paní Carmodyová pustí do Jessupa a vyburcuje proti němu rozhněvané lidi kolem, měl docela nahnáno. „Divoce mi bušilo srdce,“ tvrdí Laurie Holden. „Konfrontace Carmodyové a Jessupa byla neuvěřitelná, protože davová psychóza působila tak opravdově. Všichni se do toho vžili - včetně statistů i štábu. Bylo to velice instinktivní.“
Působivost celé scény měl na svědomí i výkon Marcie Gay Harden. Vzhledem k extrémnímu chování její postavy hrozilo, že se z ní snadno stane karikatura. „Byla to velice těžká role,“ míní Darabont. „Podat extrémní postavu uvěřitelně je vždycky těžké. Marcia byla fantastická, působí velice přesvědčivě.“
Scéna 35, ve které lidi v supermarketu propadají hrůze, když na něj prvně zaútočí ptáci a brouci, byla také náročná - natáčela se šest dní, což byla šestina celého natáčení. „Scéna 35 zabírá ve scénáři asi deset stránek v podstatě souvislého děje,“ říká Denise Huth. „Objevil se v ní prakticky každý z herců.“ „To, jak jsme ji natáčeli, mi doteď bere dech,“ tvrdí Randi Richmond. „Bylo to jako jízda na horské dráze.“
Ve filmu hrají velkou roli vizuální efekty. Darrell Pritchett měl na starosti výrobu mlhy. Směs propylen glykolu a vody byla proháněna trubkami z materiálu, který připomíná silný igelit. Během několika minut se studio utápělo v mlze. „Když jsme přijeli do Shreveportu a Darrell uskutečnil první test, spadla nám všem brada,“ vzpomíná Randi Richmond. „Neviděli jste na metr před sebe. Všichni jsme jásali, že to funguje, že máme skutečnou mlhu.“
Ve filmu je také přes 300 záběrů s vizuálními efekty, které obstaral Everett Burrell a jeho tým CafeFX. O masky se staral Greg Nicotero z KNB EFX Group. Procházka kanceláři KNB byla pokaždé pastvou pro oči scifi fanouška. Neustále se v ní vyskytovaly věci jako ručně barvená pryžová chapadla, modely vyschlých těl, obří loutky hrozivých brouků a ptáků a krabice kondomů (které jsou ideální jako zásobníky na umělou krev). „Viděl jsem už ve filmech dost draků a dinosaurů,“ říká Darabont. „Chtěl jsem něco nového a myslím, že se nám to podařilo.“
Na rozdíl od Kingovy povídky má film i jasný závěr. „Pokud jsem byl z něčeho opravdu neklidný, pak z toho, že Kingův příběh má otevřený konec. To může být někdy zajímavé, a někdy opravdu špatné. Myslím, že tady by to bylo na škodu, takže jsem konec obstaral,“ vypráví Darabont. „Steve mi ohledně mého nápadu napsal mail, kterého si ohromně cením. Řekl, že kdyby ho tehdy takový konec napadl, určitě by ho použil. Diváci mě možná budou nenávidět, ale Steve je na mojí straně.“
„Doufám, že lidé budou při odchodu z kina přemýšlet,“ dodává. „Chtěl jsem, aby měli pocit, že ty dvě hodiny stály za to. A doufám, že se během nich budou pořádně bát.“
Ocenění:
The Saturn Awards
2009 - Nejlepší speciální DVD vydání
2008 - Marcia Gay Harden (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
2008 - Nejlepší horor (nominace)
2008 - Frank Darabont (Nejlepší režie) (nominace)
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Libor Hruška - Thomas Jane (David Drayton), René Slováčková - Laurie Holden (Amanda Dunfreyová), Zuzana Skalická - Marcia Gay Harden (paní Carmodyová), Antonín Navrátil - Toby Jones (Ollie Weeks), Dana Syslová - Frances Sternhagen (Irene), Robin Pařík - Nathan Gamble (Billy Drayton), Petr Burian - Sam Witwer (Wayne Jessup), Pavel Rímský - Andre Braugher (Brent Norton), Jitka Ježková - Alexa Davalos (Sally), Jan Škvor - Chris Owen (Norm), Daniel Rous - William Sadler (Jim Grondin), Jiří Hromada - Jeffrey DeMunn (Dan Miller), Zdeněk Mahdal - Robert C. Treveiler (Bud Brown), Svatopluk Schuller - David Jensen (Myron), Zdeněk Maryška - Brian Libby (motorkář), Lucie Svobodová - Melissa Suzanne McBride (matka dětí), Michal Michálek - Brandon O'Dell (Bobby Eagleton), Bohdan Tůma - Jackson Hurst (Joe Eagleton) + Andy Stahl (Mike Hatlen), Jaroslav Kaňkovský - Buck Taylor (Ambrose Cornell + titulky), Martin Stránský,
Nikola Votočková - Kelly Collins Lintz (Steff Draytonová), Hana Krtičková
Překlad: Dana Kazdová
Zvuk: Dušan Matuška
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
2.DABING (Prima)
V českém znění: Jan Šťastný - Thomas Jane (David Drayton), Ivana Milbachová - Laurie Holden (Amanda Dunfreyová), Ilona Svobodová - Marcia Gay Harden (paní Carmodyová), Jiří Prager - Toby Jones (Ollie Weeks), Radka Malá - Frances Sternhagen (Irene), Oldřich Hajlich - Sam Witwer (Wayne Jessup), Bohdan Tůma - Andre Braugher (Brent Norton), Anna Suchánková - Alexa Davalos (Sally), Petr Pospíchal - William Sadler (Jim Grondin), Bohuslav Kalva - Jeffrey DeMunn (Dan Miller), Petr Burian - Robert C. Treveiler (Bud Brown), Petr Neskusil - Chris Owen (Norm), Jana Páleníčková - Melissa Suzanne McBride (matka dětí), Martina Šťastná, Vojtěch Hájek, Nina Horáková, Marek Libert, Matěj Havelka, Tereza Bebarová, Zbyšek Horák, Radek Hoppe, Zuzana Skalická, Pavel Vondra
Překlad: Václav Patera
Zvuk: Richard Tomíček
Dialogy: Alena Navrátilová
Produkce: Zdena Sirotková
Vedoucí výroby: Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Olga Potužáková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Jiří Kodeš
Ve studiu babidabi s.r.o. vyrobila FTV Prima spol. s. r. o. v roce 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.11.2007 Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.9.2008 Palace Pictures
Poprvé na Blu-ray: 7.12.2011
Tržby celkem - $ 57 300 000
Náklady (Rozpočet) - $ 18 000 000
FILMY V SÉRII
Mlha gastonrolinc.webnode.cz/news/a0222/
Horor / Mysteriózní, USA, 1980
Režie: John Carpenter, Hrají: Adrienne Barbeau, Jamie Lee Curtis
Mlha gastonrolinc.webnode.cz/news/a0223/
Akční / Horor, USA, 2005
Režie: Rupert Wainwright, Hrají: Selma Blair, Maggie Grace
Mlha gastonrolinc.webnode.cz/news/a0224/
Horor / Sci-Fi, USA, 2007
Režie: Frank Darabont, Hrají: Thomas Jane, Marcia Gay Harden
Horor / Mysteriózní, USA, 1980
Režie: John Carpenter, Hrají: Adrienne Barbeau, Jamie Lee Curtis
Mlha gastonrolinc.webnode.cz/news/a0223/
Akční / Horor, USA, 2005
Režie: Rupert Wainwright, Hrají: Selma Blair, Maggie Grace
Mlha gastonrolinc.webnode.cz/news/a0224/
Horor / Sci-Fi, USA, 2007
Režie: Frank Darabont, Hrají: Thomas Jane, Marcia Gay Harden
Tvůrci a herci
Frank Darabont (Režie), Liz Glotzer (Produkce), Frank Darabont (Produkce), Mark Isham (Hudba), Rohn Schmidt (Kamera), Hunter M. Via (Střih), Deborah Aquila (Casting), Jennifer L. Smith (Casting), Tricia Wood (Casting), Gregory Melton (Scénografie), Giovanna Ottobre-Melton (Kostýmy), Elliot Tyson (Zvuk), Rick Ash (Zvuk), George Simpson (Zvuk), Howard Berger (Masky), Greg Nicotero (Masky), Frank Darabont (Scénář), Stephen King (kniha) (Předloha), Thomas Jane (Herec), Marcia Gay Harden (Herec), Laurie Holden (Herec), Andre Braugher (Herec), Toby Jones (Herec), William Sadler (Herec), Jeffrey DeMunn (Herec), Frances Sternhagen (Herec), Nathan Gamble (Herec), Alexa Davalos (Herec), Chris Owen (Herec), Sam Witwer (Herec), David Jensen (Herec), Buck Taylor (Herec), Julio Cedillo (Herec), Louis Herthum (Herec), Cherami Leigh (Herec), Melissa Suzanne McBride (Herec), Brandon O'Dell (Herec), Juan Gabriel Pareja (Herec), Jackson Hurst (Herec), Brian Libby (Herec), Kim Wall (Herec), Gregg Brazzel (Herec), Ritchie Montgomery (Herec)
- Po filmu Pavučina snů (2003) se jedná již o druhý snímek Thomase Janea v adaptaci románu Stephena Kinga.
- Film bol natočený za 37 dní.
- Norm má vo filme oblečené tričko rádia WKIT v Bangore, čo je jedna z troch rádio staníc, ktoré vlastní Stephen King.
- Herečka Frances Sternhagen hrá už v druhej adaptácií Kingovho románu, prvá bola Misery nechce zomrieť (1990).
- Stephen King povedal, že sa naozaj bál sfilmovania tohto románu. Frank Darabont to opísal ako najšťastnejší moment svojej kariéry.
- Frank Darabont původně trval na tom, aby se film kvůli větší syrovosti promítal černobíle. Bohužel si neprosadil své. Jestli je to dobře nebo není se budeme moct přesvědčit v sousedním Německu, kde Mlha vyšla v luxusní třídiskové edici s nápaditým obalem. Na jednom z disků je pak k dispozici film tak, jak si jeho uvedení Frank Darabont představoval.
- Darabont, King a studio Dimension se dohodli a v produkci bratří Weinsteinů film natočili. Tenkrát Darabont souhlasil s natočením pod Dimension pouze s tím, že studio nesmí zasáhnout do konce filmu, ať je jakýkoliv.
- Ve scéně, která se odehrává v lékárně, David Drayton shromažďuje komiksy pro svého syna. Režisér Darabont navrhoval Thomasu Janeovi, aby si vybral Punisher: War Journal, protože Jane ho hrál před třemi roky. Herec to odmítl s tím, že se ve zlém rozešel s producenty filmu a odmítl hrát v připravované dvojce. Vzal si místo toho Hellboye, aby tím vzdal poctu svému kamarádovi, herci Ronu Perlmanovi.
- V Kingových knihách se vše odehrává v Maine, celý se však točil v Mindenu v Louisianě. Podle slov Darabonta, Stephen King to od Maine nedokázal při sledování filmu rozeznat.
- Na první neveřejné projekci filmu, kam byl King pozván, se režisér zaradoval jak malé dítě. V jedné napínavé scéně se King vyděsil a nadskočil ze sedadla. To byla pro režiséra satisfakce, neboť vyděsil mistra hrůzy samotného.
- Kingova lékárna je pochopitelně pojmenována po Stephenu Kingovi, který hrál lékárníka v adaptaci svého románu Zhubni! (1996).
- Režisér přemlouval Kinga, aby si zahrál ve filmu apoň malou roličku, King to ale odmítl. Jeho roli nakonec dostal Brian Libby.
- Od doby co bratři Weinsteini prodali Miramax studiu Disney, vypadá že šetří peníze na filmech a snaží se jít cestou menší filmy - více peněz. Rozpočet Mlhy, ačkoliv má slušné obsazení, výborného režiséra a knižní předlohu Stephena Kinga stála pouhých 18 milionů dolarů. Je pravda, že více než polovina filmu se odehrává v obchodě a tak film moc v USA nezabodoval, ale celosvětově nakonec utržil rozumných 55 milionů dolarů.
- Vo filme sa objavia i herci z iných Kingových adaptácií. Napríklad William Sadler z Vykúpenia z väznice Shawshank či Frances Sternhagen z Misery.
- Darabont si s myšlenkou na adaptaci stejnojmenné Kingovy novely pohrával již na konci osmdesátých let. Dlouho chtěl právě tento příběh natočit jako svůj režijní celovečerní kino debut (do té doby natáčel jen televizní projekty). Nakonec však zadaptoval jiný Kingův příběh Vykoupení z věznice Shawshank (1994).
- William Sadler se v adaptaci této novely neobjevuje poprvé. V audio zpracování z roku 1986 namluvil hlavní postavu Davida.
- Darabont chtěl dodat filmu určitý nádech dokumentárnosti, ale zároveň potřeboval i filmový vzhled. Najal tedy kameramanský štáb z televizního seriálu The Shield - Policejní odznak. Mělo to navíc tu výhodu, že tento tým měl zkušenosti s prací pod tlakem časově neúprosného natáčení pro televizi.
- Darabont testoval jak by film vypadal natočený digitální kamerou, ale zjistil, že by působil nerealisticky a až takřka vyumělkovaně. Rozhodl se tedy raději pro klasický filmový materiál, který filmu dodal ten správný efekt.
- Darabont se u režiséra Guillerma del Tora ptal na to, kdo mu vytvářel vizuální efekty, návrhy a masky příšer k jeho filmu Faunův labyrint. Del Toro mu ihned toto studio ochotně doporučil.
- Natáčelo se v New Orleans a ve Shreveportu (Louisiana).
Odkazy
Hrají:
Thomas Jane, Marcia Gay Harden, Laurie Holden, Andre Braugher, Toby Jones, William Sadler, Jeffrey DeMunn, Frances Sternhagen, Nathan Gamble, Alexa Davalos, Chris Owen, Sam Witwer, David Jensen, Buck Taylor, Julio Cedillo, Louis Herthum, Cherami Leigh, Melissa McBride, Brandon O'Dell, Juan Gabriel Pareja, Jackson Hurst, Brian Libby, Kim Wall, Gregg Brazzel, Ritchie Montgomery, Ron Clinton Smith, Mathew Greer, Cherie Gierhart, Andy Stahl, Robert C. Trevelier, Kelly Collins Lintz, Tiffany Morgan