King Kong / King Kong (2005/187/Nový Zéland, USA, Německo/Akční, Dobrodružný, Drama, Romantický) 73% -Blu-ray-
06.08.2018 10:56
2005/187/Nový Zéland, USA, Německo/Akční, Dobrodružný, Drama, Romantický
Zajímavost k filmu
- Ve filmu se měl objevit - přesněji, měl být zastřelen - nelétavý pták moa. Uvedená scéna byla nakonec vystřižena.
- Bojová letadla použitá k útoku na King Konga jsou Curtiss F8C-5/O2C-1 Helldiver vyzbrojená dvěma kulomety Browning AN/M2 a jedním otočným kulometem Lewis Gun Aircraft Version.
- V roce 2005 vyšla na motiv filmu videohra "Peter Jackson's King Kong: The Official Game of the Movie". Hra vyšla pro platformy PC, Playstation 2, PSP, Xbox, Gamecube a Gameboy Advance.
- Orchester, ktorý hrá v divadle, kde je vystavovaný Kong, nediriguje nikto iný ako známy skladateľ Howard Shore v cameo úlohe. Shore sa mal pôvodne postarať aj o hudbu k filmu (rovnako ako pri trilógii Pán Prsteňov), ale Peter Jackson ho na poslednú chvíľu vymenil Jamesom Newtonom Howardom.
- Během celého filmu King Kong utrží mnoho vážných zranění. Ani v jednom případě mu z ran však neteče žádná krev.
- Režisér Peter Jackson uvedl, že poté co dotočil film Pán prstenů: Návrat krále (2003), neměl chuť pracovat na dalších filme. Novou chuť do práce mu dali až snímky JFK (1991) a Casino (1995).
- Film s rozpočtem 207 milionů amerických dolarů vydělal 550 milionů, čímž se stal do té doby nejúspěšnějším remakem všech dob.
- Andy Serkis ve filmu nezůstal u jedné role. Vedle mimiky a všech pohybů, které propůjčil King Kongovi, ho je jako herce možné spatřit coby člena posádky a poté i v roli jednoho z nosičů.
- Do role Dwan se původně počítalo s Barbrou Streisand.
- Meryl Streep se ucházela o roli Dwan.
- Steven Spielberg byl zvažován na post režiséra.
- Jméno postavy Bruce Baxtera, kterého ztvárnil Kyle Chandler, je odkazem na romantického herce Bruce Cabota, který hrál ztvárnil jednu z rolí v originálním snímku King Kong (1933).
- Herec Kyle Chandler dostal jako suvernýr imitaci plakátu Bruce Baxtera, který poté jeho žena pověsila doma v ložnici.
- Peter Jackson během natáčení tohoto filmu podstoupil operaci očí, po jejímž úspěšném provedení už nemusí nosit brýle.
- Nakrútilo sa 370 hodín materiálu, čo bolo viac než 609 kilometrov filmu - teda 123-krát viac ako má finálna verzia snímky.
- King Kong se ve filmu objeví až v 67. minutě, jeho tvář pak až skoro v 69. minutě.
- King Kong měří 8 m a váží 3 500 kg.
- Skull Island byl vytvořen uměle.
- Výtvarníci vymodelovali na 150 dinosaurů.
- Scény z džungle se měly původně natáčet v Thajsku, po ničivých tsunami ale Peter Jackson raději zůstal na rodném Novém Zélandu.
JEDNOU VĚTOU
„Teprve teď se vrací král."
OBSAH
Peter Jackson, držitel Oscara za režii PÁNA PRSTENŮ, si splnil dětský sen, když znovu přivedl na filmové plátno King Konga. Nejslavnější monstrum filmové historie tak prožívá úžasný návrat pomocí režiséra, který dokáže skloubit nejmodernější trikové efekty s velkolepou výpravou, zajímavými postavami a strhujícím příběhem. To všechno má i King Kong, král divočiny, který se vinou své výjimečnosti ocitne v New Yorku, kde se naplní jeho tragický osud.Skupina filmařů se vydává do Tichomoří hledat legendární Skull Island, na němž podle pověstí kdysi žilo gigantické monstrum jménem Kong. Výprava, v níž figurují excentrický režisér Carl Denham (Jack Black - ŠKOLA ROKU, TĚŽCE ZAMILOVÁN), krásná Ann Darrow (Naomi Watts - KRUH, 21 GRAMŮ) a scenárista Jack Driscoll (oscarový Adrien Brody - PIANISTA, VESNICE), tajemný ostrov skutečně nalezne a přistane na něm. Bohužel monstrum, o němž chtěli natočit hraný dokument, stále žije společně s řadou dalších prehistorických živočichů, kteří je začnou vážně ohrožovat na životě. V největším nebezpečí se ocitá Ann, kterou unesou zdejší domorodci a v rámci tradičního rituálu ji chtějí obětovat právě King Kongovi. Ten se však tváří v tvář křehké blondýnce zachová zcela nečekaně.Příběh King Konga filmoví fanoušci důvěrně znají z několika filmových zpracování. Petera Jacksona nejvíce ovlivnila slavná verze z roku 1933. Ostatně do třicátých let minulého století situoval i svého King Konga. "Původní film samozřejmě zůstane nedostižný. My se mu s naším remakem můžeme maximálně přiblížit. Má ale tak úžasný příběh, že jsem se rozhodl znovu vstoupit do stejné řeky. S moderními prostředky to navíc nepostrádá smysl," říká režisér. Ten například znovu využil služeb herce Andyho Serkise, jenž pomocí technologie motion capture skvěle předehrával počítačového Gluma v PÁNOVI PRSTENŮ. V King Kongovi se stal Serkis dokonce předobrazem pro titulního hrdinu. "S využitím nejnovějších technologií jsme mohli prakticky cokoliv. Představte si ty nejúžasnější sekvence příběhu - King Kong bojující s dinosaury, King Kong šplhající s Anne po Empire State Building, a to všechno bude naprosto realistické," rozplývá se Jackson.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Natočit King Konga byl vždy jeho sen, sen který se konečně v roce 2005 Peterovi Jacksonovi po natočení trilogie Pána Prstenů splnil. Řekl bych, že se mu splnil na jedničku. Sice jsem nikdy po King Kongovi neprahrl, ani ne tenkrát, kdy bylo in sledovat jak velká černá opice leze po papírových mrakodrapech tak ani dnes, když vidím jak opět velká černá, ale tentokrát digitální opice leze opět po mrakodrapech a snaží lidstvu ukázat, že vlastně zas tak zlá není. Na tomto filmu není nic zvláštního. Je to remake, který se díky digitálním efektům a sbírce slušných herců prostě provedl, jenom se mi to i tak všecko zdá být poněkud průměrné, ale ono by to z mé prespektivy ani nikdy jinak lépe nedopadlo, snad jen hůře, což se nepovedlo, a to znamená, že i toto je pro režiséra úspěch. --- To kráska zabila zvíře! (Malarkey) 3*
Je to tady. Naskakují titulky, ozývá se hudba a všichni vědí co přijde a jak to skončí. Je to podobné jako když James Cameron natočil svou sladkou jízdu na kusu šrotu, která se seznámí s ledovcem a skončí v u dna oceánu. Má to, ale pár velkých rozdílů. James věnoval hodně z rozpočtu na věrohodnost lodě. Věděl, co dělá a jako skvělý odhadovatel se odvážil svými penězi pomoci Titanicu doplout a slavil úspěch. Byl nejdříve zatracován a poté milován. Peter Jackson se po ne/úspěchu(vyberte si sami) pouští do vytoužené jízda s velkým gorilákem v hlavní roli. Všechno začíná jak má a už to vypadá, že se brzo dostaneme na vytoužený ostrov k našemu velkému Gloomovi. Proč však tato krátká cesta trvá skoro třetinu filmu? Je těžké doplout na ostrov za 10 minut filmu a stihnout říct důležité? Peter si asi řekl, že ano a předkládá nám malý film s názvem "Z ostrova na ostrov a zase zpátky ". V této skoro hodinové cestě nám předkládá seznámení se všemi hlavními protagonisty. Mladá herečka Ann v poddání krásné Naomi Watts nám je představena ještě v New Yorku. Víme, kdo je Jack Driscoll ještě než se ve filmu vůbec objeví(až moc se o něm/bez něj mluví) a hlavní režisér Denham jako by byl obrazem Petera Jacksona úplně se všemi vlastnostmi.. V této části objevujeme vztahy mezi všemi lidmi ze štábu a pomalu si naše sympatie získává Ann s Jackem. Konečně se dostáváme na bájný ostrov(takový malý Ztracený svět). Začíná tedy část druhá s názvem " Natočme si film ". Přes setkání s domorodci se Ann se nakonec dostává k našemu velkému Gloomovi s novým jménem King Kong. Každý opěvuje všechno možné na téhle potvoře, ale v čem je lepší než zatím nejlepší Gloom? Mimika? Ta není využita ani z poloviny jak by šla. Kong je hezká plyšová potvora. Nic víc. Možná všichni by z něj chtěli mít herce, ale já nemohu ani sekundu zapomenout na jeho srdce z 0 a 1. Už maličko odskočím od děje abych nespoileroval(kdyžtak se na mě prosím nezlobte). V této části se dějí zásadní věci, které způsobí odvoz Konga(to každý čekal). Co mě na této části vadilo je určitě dinosauří maraton hraničící s přehnaností a sekvence s hmyzem, která je naprosto k smíchu a mimo to je i hodně nechutná. Kam se hrabe nějaká Odula, která v Lotrovi patřila jednoznačně mezi největší zklamání. Vyřešení sekvence hmyzu je ještě horší než její vymyšlení. To už všichni pomalu sklouzávají k naprosté stupidnosti? Nebo se dneska naschvál píši scénáře, který počítá s naprosto bezchybnou intuicí a rychlím jednáním lidí? Nechme to raději být a podívejme se za co utratil peníze Jackson tentokrát. Ano, džungle a nejen ta. Exteriéry skoro do jednoho dělané před modrým pozadím to je opravdu novinka. Jako by dneska už bylo povinností a jediným východiskem použít počítačově vytvořené exteriéry. Vypadá to, že každý se musí opičit po Hvězdných válkách, které podle mě ve většině scén neměli jinou volbu než modré pozadí. A Peter Jackson by ji určitě měl kdyby chtěl. Džungle je na první pohled umělá až to není příjemné. Pohled na západ slunce, na vodopády a moře(mimochodem v mnoha scénách jde voda opačně nebo jen stojí :) vlny na moři se nepohybují jako by někdo zastavil čas) je více počítačový než hlavní sídlo Jedii na Corusantu. Bitky Konga s dinosaury jsou na můj vkus tak 5 kroků za Matrixem a jejich nedokonalost je tvoří usměvnými. Třetí část o Kongovi v New Yorku bych nazval "Muž, který chtěl ovládnout příliš mnoho". Chvíli to má působit jako velkolepý Sloní muž, ale vše se zvrtne v nudnou poslední 30minutovku tohoto filmu. Všichni známe finále i to jak to skončí, ale Peter Jackson si pravděpodobně řekl, že nám finále ukáže v délce 15-20 minut a poznáme při něm všechna zákoutí na vrcholku Empire State Buildingu. Letadla létají několikrát stále dokola, Kong je trefuje i netrefuje a my jen čekáme, kdy se konečně režisér smiluje a ukončí jeho i naše trápení. Film se blíží do finále, končí a co v něm zůstává v ústech za chuť? Chuť, kterou bych přirovnal ke zmrzlině. Moc se na ni těšíte a chcete ji moc a moc, ale když ji dostanete čím víc se jí najíte tím se vám zmenšuje chuť do dalšího jedení. A tato konzumace končí přejedením po, kterém vám nebude dobře a pochopíte, že všeho moc škodí. Dát 200 milionů člověku, co si chce splnit sen, ale nic víc. To je opravdu velká chyba. (Djkoma) 2*
Jackson se vrátil ke kořenům, ve kterých dokázal z minima vytřískat maximum, což je v tomto případě pohádka, která sice jde odvyprávět za 20 minut, ale přesto díky konečným 3 hodinám nenudí. Je sice pravda, že z první poloviny by se několik scén dalo bez většího protěžování vystřihnout (i když taková narážka na tvůrce původního King Konga, Meriana C. Coopera mě jako jediného v kině rozesmála), ale ta druhá je dokonalou oslavou filmařiny. Triková smršť sice po celou dobu hraničí se samoúčelností, ale jejich obsah je natolik fascinující, že prostě nelze jinak než s otevřenou pusou tiše zírat. Kong opravdu žije a je až s podivem, že mu Jackson dokázal vtisknout natolik reálnou podobu, že mu divák fandí při drsných soubojích o přežití a zároveň jej lituje jako hluboce osamoceného tvora, který zůstal tak sám. Herecká esa (Jack Black v životní roli) jako lidští protihráči jsou bohužel pouhými přihrávači, ze kterých snad jenom Naomi Watts lehce vyčnívá jenom díky tomu, že právě kvůli ní Kong koná. Skvostný závěr je pak už jenom úžasným zlatým hřebem, který je sice možná až příliš sladkým kýčem, ale natolik sladkým a podmanivým, že prostě nelze jinak, než se mu poddat a společně se všemi okolo bez ostychu plakat. (Icherwood) 5*
VELKÁ RECENZE
Náhodně se seznámí s Ann Darrowovou a přijme ji pro hlavní roli. Ann má pocit, že se jí splnil životní sen... Na lodi je i slavný scenárista Jack Driscoll. Nyní už musí odejít do divadla na zkoušku, ale Carl Jacka záměrně zdrží, a jemu pak nezbývá než plout s nimi. Loď řídí kapitán Englehorn, který loví zvířata pro zoo a cirkusy. Po vyplutí pracují Jack s Carlem dál na scénáři. Carl navede kapitána na kurz, kde podle map vůbec nic není, ale podle tajné mapy tam má být Ostrov lebek. Posádka varuje Carla, že pokud na ostrov vstoupí, už se nikdy nevrátí zpět... Ann se zatím sblíží s Jackem. Když po dalších peripetiích nakonec k ostrovu doplují, Carl s Ann, Jackem a štábem se vydají na malém člunu k ostrovu. Ten vypadá zcela opuštěný, všude jsou obří stavby a lidské kostry. Pak se zde objeví domorodci, kteří se chovají jako zvířata. Zaútočí na výpravu, oštěpem zabijí zvukaře a začínají popravovat další členy štábu. Když chtějí zabít Carla, objeví se ozbrojený kapitán Englehorn s posádkou a zachrání ho. Všichni se vrátí na loď, kterou mezitím posádka opravila, a vyplouvají. V ten moment Jack zjistí, že na loď pronikli domorodci a unesli Ann... Muži se rozhodnou ji zachránit a vrátí se na ostrov, kde zatím domorodci Ann připravují k obětování. Přivážou ji a spustí na protější skálu, kde se náhle objeví obrovská gorila King Kong a Ann si odnese...
Carl s Jackem, štábem a částí posádky se vydává Ann najít, kapitán se zbytkem zůstane na lodi a dá záchranné výpravě určitý čas na záchranu Ann. King Kong zatím odnáší Ann do vnitrozemí ostrova. Carl cestou stále natáčí a v údolí objeví dinosaury, které napadne skupina predátorů. Dinosauři se řítí přes výpravu, několik jejích členů ušlapou, jiné zabijí predátoři. Bruce Baxter navrhne, aby výpravu odvolali a vrátili se na loď. S pár dalšími muži odejde, ostatní pokračují v cestě. Ann se mezitím probere ze mdlob a snaží se King Kongovi utéct.
O FILMU
„King Konga jsem poprvé viděl ve svých osmi nebo devíti letech v novozélandské televizi. A udělal na mě takový dojem, že jsem se v tom okamžiku rozhodl být filmařem. Říkal jsem si: ‚Chci dělat filmy. Chci dokázat dělat filmy jako King Kong.‘ Obrovsky to na mě zapůsobilo,“ říká režisér Peter Jackson.
„Je to zvláštní,“ pokračuje režisér. „King Kong už je součástí mého života tak dlouho … 35 let to byl můj oblíbený film a skutečnost, že mám nyní příležitost natočit jeho remake, je jako nesplnitelný sen, který se najednou splnil - je to něco, v co jsem ani nikdy nedoufal. A to, že jsem se jsem se stal člověkem, který dostal příležitost natočit jeho remake, pouze utvrdilo můj vztah k němu. Cítím se mu určitým způsobem zavázán, protože opravdu odstartoval mou kariéru - nakopnul mou touhu stát se filmařem. A pokud se mi podaří vzdát mu poctu tím, že jeho příběh odvyprávím dobře, můžu mu to alespoň částečně vrátit.“
Jacksonovo rozhodnutí zachovat časový rámec i prostředí, ve kterém se původní příběh odehrává - tedy období Velké hospodářské krize v roce 1933 - bylo založeno na dvou rozhodujících faktorech: „Chtěl jsem mít ve filmu stejné vyvrcholení, kterým je kultovní sekvence, v níž dvouplošníky útočí na Konga na vršku Empire State Building, a nenapadal mě žádný způsob, kterým by se dala přítomnost těchto historických letadel vysvětlit, kdyby se film odehrával v současnosti. Myslím si také, že zasazením do historického období získává film určitý fantastický podtón. V současném světě už není ten pocit tajemna nebo vzrušení z objevování něčeho nového. Ale ve třicátých letech jste stále mohli věřit, že někde na zemi ještě stále existuje nějaký zapadlý kout, který člověk dosud neprobádal … nějaký malý ostrůvek uprostřed oceánu, kterému se podařilo proklouznout."
Dobrodružství té velké gorily známe všichni. Po objevení Konga na opuštěném ostrově, zápletce s domorodci, únosech a osvobozování krásné dívky, polapení, transportu a nabubřelé prezentaci opa v New Yorku vše končí na střeše momentálně toho nejvyššího mrakodrapu metropole. Bylo tomu u originálu z třiatřicátého roku, modernizaci ze šestasedmdesátého a nyní i v remaku proslulého Jacksona.
Pokud jednu složku filmařiny zvládá jeho tým dokonale, pak to je ztvárnění prostředí. Ulice velkoměsta a pochmurný život chudé většiny po hospodářské krizi v kontrastu s úžasnými skalisky na Ostrově lebek, praprahistorickými prapralesy a sakrálními stavbami domorodých obyvatel. Nutno dodat, že takové prostředí štáb nenašel už ani v Novém Yorku, ba ani Zélandu. Proto nasadili sílu křemíku - ve filmu je prý více digitálních efektů, než souhrnem v předchozí Jacksonově multioscarové trilogii. Vše samozřejmě té nejvyšší jakosti. Aby ne, když dostal rejža na projekt přes „dvěstě americkejch na stůl“.
Co se mi ještě líbilo? Obsazení Jacka Blacka do role cílevědomého filmaře se vyplatilo. I přes své spíše komediální zaměření padne postava Carla do té doby náramně a hlavně v něm fanoušci rekognoskují tak trochu režisérovo alter ego. Samotného opičáka je také radost pozorovat - od šrámů po nelítostných soubojích se stvůrami až po jeho zábavné chování vůči objektu své touhy - křehké dívce Ann.
Takže vše dopadlo na jedničku s hvězdičkou dvakrát podtrženou a na příští vyhlášení cen Akademie si má tým dovézt rovnou dvoukolák? Kdepak, tentokrát ne. Tříhodinovka totiž nemálo lidí celkově spíše zklame.
Mám-li se pokusit mé hlavní výhrady shrnout do jednoho vyjádření s obecnou platností, bude následující: Nadužívání a protahování napínavých momentů a permanentní přehánění možností živých bytostí až za samotné meze, nevede vůbec k strhujícímu napětí, ale naopak sklouzává do nechtěné komičnosti a nudy při čekání, kdy to ten hrdina konečně překoná a posune děj dál. King Kong 2005 je toho exemplárním příkladem. Opakované nekonečné souboje Konga s dinosaury, lidí s dinosaury, lidí s Kongem, dinosaury s dinosaury, lidí s obřím hmyzem atd. A do toho všeho ještě pády do obřích propastí, které většina padajících díky pár liánám v pohodě přežije, a nemožné manévrování kocábky S.S. Venture v rozbouřeném moři přímo mezi útesy. Petere, promiň, ale tohle ti prostě dnes už nežereme!
Spektakulární podívaná je momentálně nejdražším individuálním filmem všech dob. Peter Jackson sám prohlásil, že původní film samozřejmě zůstane nedostižný. Verze z roku 1933 stála, byť dobových, 670 tisíc dolarů.
Jakmile začala hlavní část natáčení, byl Andy Serkis povolán na scénu, aby byl svým hereckým kolegům k dispozici ve speciálním opičím obleku jako živá náhrada za Konga. Během dlouhé postprodukční fáze byl pak povolán znovu, aby všechny své scény zahrál ještě jednou - tentokrát pokryt senzory, které snímaly jeho pohyby. Na jejich základě pak studio Weta Digital naanimovalo Kongovy celkové pohyby i mimická gesta.
Skull Island
Pro Jacksona a většinu jeho novozélandského štábu nebyl začátek práce na tomto filmu nijak zvlášť náročný - jednalo se o téměř plynulé pokračování intenzivního procesu, na který si během velmi dlouhého natáčení trilogie Pán prstenů už téměř zvykli. Hotový King Kong měl obsahovat více efektů než všechny tři díly Pána prstenů dohromady.
Jedním z největších rozdílů mezi natáčením Pána prstenů a King Konga byl rozdíl v (ne)použití skutečných exteriérů. „Když jsme začali Konga natáčet, každý považoval za jasnou věc, že využijeme nádherného novozélandského prostředí,“ říká Jackson. „Máme tady sice deštné pralesy, ale popravdě řečeno - když si tam zajdete, vypadá to přesně jako na Havaji nebo na některém z těch ostatních míst, které člověk viděl ve filmu už milionkrát. Měli jsme hotové nějaké grafické koncepty s obrovskými, zkroucenými, zdeformovanými stromy, kamennými mosty a nekonečnými zejícími propastmi. Je to jako džungle z pekla - nejšílenější, nejzmučenější terén, jaký si dokážete představit. A když jsem se na ty obrázky díval, věděl jsem, že takový exteriér nemáme šanci nikdy najít. Takže jsme se hned na začátku rozhodli, že pokud chceme natočil Skull Island tak, jak jsme si představovali, zbývá nám pouze jediná možnost, a to vytvořit jej uměle.“
Ve výsledné podobě Skull Islandu byl realismus nahrazen z výtvarného hlediska extrémním prostředím, kde se na miliony let zastavil vývoj. Práce s téměř výhradně digitálním prostředím Jacksonovi umožnila využít některých prostředků (například miniatur), s nimiž se potýkali i tvůrci původní verze. Na hotových záběrech Skull Islandu jsou stovky druhů plně digitálních rostlin a tucty různých stromů, z nichž jsou všechny interaktivní a fotorealistické.
Stejně jako u rostlin popustili i v případě zvířat filmaři svou fantazii. Jacksonova specifická představa o vizuální stránce filmu zahrnovala dinosaury, kteří vypadali „prostě fajn“ a různými způsoby se lišili od v současnosti uznávaných výsledků paleontologických průzkumů.
„Záměrně jsme se chtěli vrátit ke staromódnějšímu pojetí dinosaurů, kteří měli na zádech velké šupiny a ostny a pokrývala je kůže podobná krokodýlí, kterou ve skutečnosti neměli. Zkrátka jsme se oprostili od všech svazujících reálií a vytvořili hromadu fiktivních filmových dinosaurů,“ říká Jackson.
Finální verze návrhů zvířat byly přetvořeny do podoby ručně vymodelovaných maket, kterých bylo více než 150. Kromě toho bylo vytvořeno deset větších a detailnějších modelů, určených k digitálnímu scanningu, přičemž výroba každého z nich trvala přibližně 1 500 hodin.
New York
Pro ztvárnění dalšího důležitého filmového prostředí - New Yorku ve 30. letech - bylo podobně jako v případě Skull Islandu nutné sestavit tým zkušených výtvarníků. Ti se pomocí aktualizovaných verzí pokročilých softwarových technologií, které byly původně vyvinuty pro trilogii Pán prstenů, dokázali vrátit o 70 let a znovu vytvořit město, které už neexistuje. New York se během posledních sedmi desetiletí změnil tak radikálním způsobem, že jej v jeho stávající podobě nebylo možné využít ani jako základ. Na rozdíl od Skull Islandu mělo však toto prostředí svou skutečnou předlohu, takže se nově vytvořený model musel držet určitých pravidel - výtvarníci museli využít všechny dostupné historické materiály, z nichž byly nejdůležitějšími letecké a pozemní fotografie.
Ty pak byly zkombinovány s digitálními mapami současného New Yorku: všechny budovy, postavené po roce 1933, byly z map odstraněny a nahrazeny stavbami, které na místech tehdy skutečně stály. Vzhledem k tomu, že fotografie z té doby byly černobílé, musela být pomocí srovnání odstínů stále existujících budov na starých a nových fotografiích vytvořena barevná paleta, díky níž pak bylo možné určit také barvy již zbouraných staveb. Zbytek města byl poté vygenerován pomocí proprietárních počítačových programů, které na základě úzce definovaných pravidel (souvisejících se zachováním uměleckého slohu, v jakém byly budovy tehdy stavěny) dotvořily chybějící architekturu.
Postavy a obsazení
• Naomi Watts - Ann Darrow
• Jack Black - Carl Denham
• Adrien Brody - Jack Driscoll
• Thomas Kretschmann - kapitán Englehorn
• Colin Hanks - Preston
• Jamie Bell - Jimmy
• Andy Serkis - Kong (pohyby) a Lumpy
• Evan Parke - Benjamin Hayes
• Kyle Chandler - Bruce Baxter
• John Sumner - Herb
• Lobo Chan - Choy
• Craig Hall - Mike
• William Johnson - Manny
• Mark Hadlow - Harry
Ocenění
Academy Awards
2006 - Mix zvuku
2006 - Střih zvuku
2006 - Vizuální efekty
2006 - Výprava (nominace)
Golden Globes
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie) (nominace)
2006 - James Newton Howard (Nejlepší hudba) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2006 - Vizuální efekty
2006 - Zvuk (nominace)
2006 - Výprava (nominace)
Critics Choice Awards
2006 - Ocenění za vynikající kariérní výkon v múzických uměních
2006 - Nejlepší film (nominace)
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie) (nominace)
The Saturn Awards
2007 - Nejlepší speciální DVD vydání
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie)
2006 - Naomi Watts (Nejlepší herečka)
2006 - Brian Van't Hul, Christian Rivers, Joe Letteri, Richard Taylor (Nejlepší speciální / vizuální efekty)
2006 - Nejlepší fantasy (nominace)
2006 - Fran Walsh, Peter Jackson, Philippa Boyens (Nejlepší scénář) (nominace)
2006 - Terry Ryan (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2006 - Dominie Till, Gino Acevedo, Peter 'Swords' King, Richard Taylor (Nejlepší masky) (nominace)
DABING
V českém znění: Dana Černá - Naomi Watts (Ann Darrowová), David Novotný - Jack Black (Carl Denham), Zdeněk Hruška - Adrien Brody (Jack Driscoll), Zbyšek Pantůček - Thomas Kretschmann (kapitán Englehorn), Radek Kuchař - Colin Hanks (Preston), Michal Bürger - Jamie Bell (Jimmy), Tomáš Juřička - Evan Parke (Hayes), Jakub Saic - Lobo Chan (Choy), Filip Jančík - Kyle Chandler (Bruce Baxter), Zdeněk Mahdal - Andy Serkis (Lumpy), Bohuslav Kalva, Karel Richter, Lucie Svobodová, Jiří Plachý, Luděk Čtvrtlík, Kateřina Březinová, Bohdan Tůma, Zdeněk Hess, Petr Burian, Radek Hoppe, Pavel Vondra, Ludvík Král, Martin Kolár (titulky)
Překlad: Markéta Záleská, David Záleský
Zvuk: David Pavlíček
Výsledný mix: Jiří Peřina
Dialogy a režie českého znění: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 15.12.2005
Premiéra USA: 14.12.2005 Universal Pictures US
Premiéra Německo: 14.12.2005 Universal Pictures Germany
Premiéra Nový Zéland: 13.12.2005
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 14.4.2009 Bontonfilm
Poprvé na DVD: 19.4.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 14.4.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 18 205 886
Tržby celkem - $ 550 517 357
Návštěvnost v ČR 168 701
Náklady (Rozpočet) - $ 207 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
„Teprve teď se vrací král."
OBSAH
Peter Jackson, držitel Oscara za režii PÁNA PRSTENŮ, si splnil dětský sen, když znovu přivedl na filmové plátno King Konga. Nejslavnější monstrum filmové historie tak prožívá úžasný návrat pomocí režiséra, který dokáže skloubit nejmodernější trikové efekty s velkolepou výpravou, zajímavými postavami a strhujícím příběhem. To všechno má i King Kong, král divočiny, který se vinou své výjimečnosti ocitne v New Yorku, kde se naplní jeho tragický osud.Skupina filmařů se vydává do Tichomoří hledat legendární Skull Island, na němž podle pověstí kdysi žilo gigantické monstrum jménem Kong. Výprava, v níž figurují excentrický režisér Carl Denham (Jack Black - ŠKOLA ROKU, TĚŽCE ZAMILOVÁN), krásná Ann Darrow (Naomi Watts - KRUH, 21 GRAMŮ) a scenárista Jack Driscoll (oscarový Adrien Brody - PIANISTA, VESNICE), tajemný ostrov skutečně nalezne a přistane na něm. Bohužel monstrum, o němž chtěli natočit hraný dokument, stále žije společně s řadou dalších prehistorických živočichů, kteří je začnou vážně ohrožovat na životě. V největším nebezpečí se ocitá Ann, kterou unesou zdejší domorodci a v rámci tradičního rituálu ji chtějí obětovat právě King Kongovi. Ten se však tváří v tvář křehké blondýnce zachová zcela nečekaně.Příběh King Konga filmoví fanoušci důvěrně znají z několika filmových zpracování. Petera Jacksona nejvíce ovlivnila slavná verze z roku 1933. Ostatně do třicátých let minulého století situoval i svého King Konga. "Původní film samozřejmě zůstane nedostižný. My se mu s naším remakem můžeme maximálně přiblížit. Má ale tak úžasný příběh, že jsem se rozhodl znovu vstoupit do stejné řeky. S moderními prostředky to navíc nepostrádá smysl," říká režisér. Ten například znovu využil služeb herce Andyho Serkise, jenž pomocí technologie motion capture skvěle předehrával počítačového Gluma v PÁNOVI PRSTENŮ. V King Kongovi se stal Serkis dokonce předobrazem pro titulního hrdinu. "S využitím nejnovějších technologií jsme mohli prakticky cokoliv. Představte si ty nejúžasnější sekvence příběhu - King Kong bojující s dinosaury, King Kong šplhající s Anne po Empire State Building, a to všechno bude naprosto realistické," rozplývá se Jackson.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Natočit King Konga byl vždy jeho sen, sen který se konečně v roce 2005 Peterovi Jacksonovi po natočení trilogie Pána Prstenů splnil. Řekl bych, že se mu splnil na jedničku. Sice jsem nikdy po King Kongovi neprahrl, ani ne tenkrát, kdy bylo in sledovat jak velká černá opice leze po papírových mrakodrapech tak ani dnes, když vidím jak opět velká černá, ale tentokrát digitální opice leze opět po mrakodrapech a snaží lidstvu ukázat, že vlastně zas tak zlá není. Na tomto filmu není nic zvláštního. Je to remake, který se díky digitálním efektům a sbírce slušných herců prostě provedl, jenom se mi to i tak všecko zdá být poněkud průměrné, ale ono by to z mé prespektivy ani nikdy jinak lépe nedopadlo, snad jen hůře, což se nepovedlo, a to znamená, že i toto je pro režiséra úspěch. --- To kráska zabila zvíře! (Malarkey) 3*
Je to tady. Naskakují titulky, ozývá se hudba a všichni vědí co přijde a jak to skončí. Je to podobné jako když James Cameron natočil svou sladkou jízdu na kusu šrotu, která se seznámí s ledovcem a skončí v u dna oceánu. Má to, ale pár velkých rozdílů. James věnoval hodně z rozpočtu na věrohodnost lodě. Věděl, co dělá a jako skvělý odhadovatel se odvážil svými penězi pomoci Titanicu doplout a slavil úspěch. Byl nejdříve zatracován a poté milován. Peter Jackson se po ne/úspěchu(vyberte si sami) pouští do vytoužené jízda s velkým gorilákem v hlavní roli. Všechno začíná jak má a už to vypadá, že se brzo dostaneme na vytoužený ostrov k našemu velkému Gloomovi. Proč však tato krátká cesta trvá skoro třetinu filmu? Je těžké doplout na ostrov za 10 minut filmu a stihnout říct důležité? Peter si asi řekl, že ano a předkládá nám malý film s názvem "Z ostrova na ostrov a zase zpátky ". V této skoro hodinové cestě nám předkládá seznámení se všemi hlavními protagonisty. Mladá herečka Ann v poddání krásné Naomi Watts nám je představena ještě v New Yorku. Víme, kdo je Jack Driscoll ještě než se ve filmu vůbec objeví(až moc se o něm/bez něj mluví) a hlavní režisér Denham jako by byl obrazem Petera Jacksona úplně se všemi vlastnostmi.. V této části objevujeme vztahy mezi všemi lidmi ze štábu a pomalu si naše sympatie získává Ann s Jackem. Konečně se dostáváme na bájný ostrov(takový malý Ztracený svět). Začíná tedy část druhá s názvem " Natočme si film ". Přes setkání s domorodci se Ann se nakonec dostává k našemu velkému Gloomovi s novým jménem King Kong. Každý opěvuje všechno možné na téhle potvoře, ale v čem je lepší než zatím nejlepší Gloom? Mimika? Ta není využita ani z poloviny jak by šla. Kong je hezká plyšová potvora. Nic víc. Možná všichni by z něj chtěli mít herce, ale já nemohu ani sekundu zapomenout na jeho srdce z 0 a 1. Už maličko odskočím od děje abych nespoileroval(kdyžtak se na mě prosím nezlobte). V této části se dějí zásadní věci, které způsobí odvoz Konga(to každý čekal). Co mě na této části vadilo je určitě dinosauří maraton hraničící s přehnaností a sekvence s hmyzem, která je naprosto k smíchu a mimo to je i hodně nechutná. Kam se hrabe nějaká Odula, která v Lotrovi patřila jednoznačně mezi největší zklamání. Vyřešení sekvence hmyzu je ještě horší než její vymyšlení. To už všichni pomalu sklouzávají k naprosté stupidnosti? Nebo se dneska naschvál píši scénáře, který počítá s naprosto bezchybnou intuicí a rychlím jednáním lidí? Nechme to raději být a podívejme se za co utratil peníze Jackson tentokrát. Ano, džungle a nejen ta. Exteriéry skoro do jednoho dělané před modrým pozadím to je opravdu novinka. Jako by dneska už bylo povinností a jediným východiskem použít počítačově vytvořené exteriéry. Vypadá to, že každý se musí opičit po Hvězdných válkách, které podle mě ve většině scén neměli jinou volbu než modré pozadí. A Peter Jackson by ji určitě měl kdyby chtěl. Džungle je na první pohled umělá až to není příjemné. Pohled na západ slunce, na vodopády a moře(mimochodem v mnoha scénách jde voda opačně nebo jen stojí :) vlny na moři se nepohybují jako by někdo zastavil čas) je více počítačový než hlavní sídlo Jedii na Corusantu. Bitky Konga s dinosaury jsou na můj vkus tak 5 kroků za Matrixem a jejich nedokonalost je tvoří usměvnými. Třetí část o Kongovi v New Yorku bych nazval "Muž, který chtěl ovládnout příliš mnoho". Chvíli to má působit jako velkolepý Sloní muž, ale vše se zvrtne v nudnou poslední 30minutovku tohoto filmu. Všichni známe finále i to jak to skončí, ale Peter Jackson si pravděpodobně řekl, že nám finále ukáže v délce 15-20 minut a poznáme při něm všechna zákoutí na vrcholku Empire State Buildingu. Letadla létají několikrát stále dokola, Kong je trefuje i netrefuje a my jen čekáme, kdy se konečně režisér smiluje a ukončí jeho i naše trápení. Film se blíží do finále, končí a co v něm zůstává v ústech za chuť? Chuť, kterou bych přirovnal ke zmrzlině. Moc se na ni těšíte a chcete ji moc a moc, ale když ji dostanete čím víc se jí najíte tím se vám zmenšuje chuť do dalšího jedení. A tato konzumace končí přejedením po, kterém vám nebude dobře a pochopíte, že všeho moc škodí. Dát 200 milionů člověku, co si chce splnit sen, ale nic víc. To je opravdu velká chyba. (Djkoma) 2*
Jackson se vrátil ke kořenům, ve kterých dokázal z minima vytřískat maximum, což je v tomto případě pohádka, která sice jde odvyprávět za 20 minut, ale přesto díky konečným 3 hodinám nenudí. Je sice pravda, že z první poloviny by se několik scén dalo bez většího protěžování vystřihnout (i když taková narážka na tvůrce původního King Konga, Meriana C. Coopera mě jako jediného v kině rozesmála), ale ta druhá je dokonalou oslavou filmařiny. Triková smršť sice po celou dobu hraničí se samoúčelností, ale jejich obsah je natolik fascinující, že prostě nelze jinak než s otevřenou pusou tiše zírat. Kong opravdu žije a je až s podivem, že mu Jackson dokázal vtisknout natolik reálnou podobu, že mu divák fandí při drsných soubojích o přežití a zároveň jej lituje jako hluboce osamoceného tvora, který zůstal tak sám. Herecká esa (Jack Black v životní roli) jako lidští protihráči jsou bohužel pouhými přihrávači, ze kterých snad jenom Naomi Watts lehce vyčnívá jenom díky tomu, že právě kvůli ní Kong koná. Skvostný závěr je pak už jenom úžasným zlatým hřebem, který je sice možná až příliš sladkým kýčem, ale natolik sladkým a podmanivým, že prostě nelze jinak, než se mu poddat a společně se všemi okolo bez ostychu plakat. (Icherwood) 5*
VELKÁ RECENZE
Náhodně se seznámí s Ann Darrowovou a přijme ji pro hlavní roli. Ann má pocit, že se jí splnil životní sen... Na lodi je i slavný scenárista Jack Driscoll. Nyní už musí odejít do divadla na zkoušku, ale Carl Jacka záměrně zdrží, a jemu pak nezbývá než plout s nimi. Loď řídí kapitán Englehorn, který loví zvířata pro zoo a cirkusy. Po vyplutí pracují Jack s Carlem dál na scénáři. Carl navede kapitána na kurz, kde podle map vůbec nic není, ale podle tajné mapy tam má být Ostrov lebek. Posádka varuje Carla, že pokud na ostrov vstoupí, už se nikdy nevrátí zpět... Ann se zatím sblíží s Jackem. Když po dalších peripetiích nakonec k ostrovu doplují, Carl s Ann, Jackem a štábem se vydají na malém člunu k ostrovu. Ten vypadá zcela opuštěný, všude jsou obří stavby a lidské kostry. Pak se zde objeví domorodci, kteří se chovají jako zvířata. Zaútočí na výpravu, oštěpem zabijí zvukaře a začínají popravovat další členy štábu. Když chtějí zabít Carla, objeví se ozbrojený kapitán Englehorn s posádkou a zachrání ho. Všichni se vrátí na loď, kterou mezitím posádka opravila, a vyplouvají. V ten moment Jack zjistí, že na loď pronikli domorodci a unesli Ann... Muži se rozhodnou ji zachránit a vrátí se na ostrov, kde zatím domorodci Ann připravují k obětování. Přivážou ji a spustí na protější skálu, kde se náhle objeví obrovská gorila King Kong a Ann si odnese...
Carl s Jackem, štábem a částí posádky se vydává Ann najít, kapitán se zbytkem zůstane na lodi a dá záchranné výpravě určitý čas na záchranu Ann. King Kong zatím odnáší Ann do vnitrozemí ostrova. Carl cestou stále natáčí a v údolí objeví dinosaury, které napadne skupina predátorů. Dinosauři se řítí přes výpravu, několik jejích členů ušlapou, jiné zabijí predátoři. Bruce Baxter navrhne, aby výpravu odvolali a vrátili se na loď. S pár dalšími muži odejde, ostatní pokračují v cestě. Ann se mezitím probere ze mdlob a snaží se King Kongovi utéct.
O FILMU
„King Konga jsem poprvé viděl ve svých osmi nebo devíti letech v novozélandské televizi. A udělal na mě takový dojem, že jsem se v tom okamžiku rozhodl být filmařem. Říkal jsem si: ‚Chci dělat filmy. Chci dokázat dělat filmy jako King Kong.‘ Obrovsky to na mě zapůsobilo,“ říká režisér Peter Jackson.
„Je to zvláštní,“ pokračuje režisér. „King Kong už je součástí mého života tak dlouho … 35 let to byl můj oblíbený film a skutečnost, že mám nyní příležitost natočit jeho remake, je jako nesplnitelný sen, který se najednou splnil - je to něco, v co jsem ani nikdy nedoufal. A to, že jsem se jsem se stal člověkem, který dostal příležitost natočit jeho remake, pouze utvrdilo můj vztah k němu. Cítím se mu určitým způsobem zavázán, protože opravdu odstartoval mou kariéru - nakopnul mou touhu stát se filmařem. A pokud se mi podaří vzdát mu poctu tím, že jeho příběh odvyprávím dobře, můžu mu to alespoň částečně vrátit.“
Jacksonovo rozhodnutí zachovat časový rámec i prostředí, ve kterém se původní příběh odehrává - tedy období Velké hospodářské krize v roce 1933 - bylo založeno na dvou rozhodujících faktorech: „Chtěl jsem mít ve filmu stejné vyvrcholení, kterým je kultovní sekvence, v níž dvouplošníky útočí na Konga na vršku Empire State Building, a nenapadal mě žádný způsob, kterým by se dala přítomnost těchto historických letadel vysvětlit, kdyby se film odehrával v současnosti. Myslím si také, že zasazením do historického období získává film určitý fantastický podtón. V současném světě už není ten pocit tajemna nebo vzrušení z objevování něčeho nového. Ale ve třicátých letech jste stále mohli věřit, že někde na zemi ještě stále existuje nějaký zapadlý kout, který člověk dosud neprobádal … nějaký malý ostrůvek uprostřed oceánu, kterému se podařilo proklouznout."
Dobrodružství té velké gorily známe všichni. Po objevení Konga na opuštěném ostrově, zápletce s domorodci, únosech a osvobozování krásné dívky, polapení, transportu a nabubřelé prezentaci opa v New Yorku vše končí na střeše momentálně toho nejvyššího mrakodrapu metropole. Bylo tomu u originálu z třiatřicátého roku, modernizaci ze šestasedmdesátého a nyní i v remaku proslulého Jacksona.
Pokud jednu složku filmařiny zvládá jeho tým dokonale, pak to je ztvárnění prostředí. Ulice velkoměsta a pochmurný život chudé většiny po hospodářské krizi v kontrastu s úžasnými skalisky na Ostrově lebek, praprahistorickými prapralesy a sakrálními stavbami domorodých obyvatel. Nutno dodat, že takové prostředí štáb nenašel už ani v Novém Yorku, ba ani Zélandu. Proto nasadili sílu křemíku - ve filmu je prý více digitálních efektů, než souhrnem v předchozí Jacksonově multioscarové trilogii. Vše samozřejmě té nejvyšší jakosti. Aby ne, když dostal rejža na projekt přes „dvěstě americkejch na stůl“.
Co se mi ještě líbilo? Obsazení Jacka Blacka do role cílevědomého filmaře se vyplatilo. I přes své spíše komediální zaměření padne postava Carla do té doby náramně a hlavně v něm fanoušci rekognoskují tak trochu režisérovo alter ego. Samotného opičáka je také radost pozorovat - od šrámů po nelítostných soubojích se stvůrami až po jeho zábavné chování vůči objektu své touhy - křehké dívce Ann.
Takže vše dopadlo na jedničku s hvězdičkou dvakrát podtrženou a na příští vyhlášení cen Akademie si má tým dovézt rovnou dvoukolák? Kdepak, tentokrát ne. Tříhodinovka totiž nemálo lidí celkově spíše zklame.
Mám-li se pokusit mé hlavní výhrady shrnout do jednoho vyjádření s obecnou platností, bude následující: Nadužívání a protahování napínavých momentů a permanentní přehánění možností živých bytostí až za samotné meze, nevede vůbec k strhujícímu napětí, ale naopak sklouzává do nechtěné komičnosti a nudy při čekání, kdy to ten hrdina konečně překoná a posune děj dál. King Kong 2005 je toho exemplárním příkladem. Opakované nekonečné souboje Konga s dinosaury, lidí s dinosaury, lidí s Kongem, dinosaury s dinosaury, lidí s obřím hmyzem atd. A do toho všeho ještě pády do obřích propastí, které většina padajících díky pár liánám v pohodě přežije, a nemožné manévrování kocábky S.S. Venture v rozbouřeném moři přímo mezi útesy. Petere, promiň, ale tohle ti prostě dnes už nežereme!
Spektakulární podívaná je momentálně nejdražším individuálním filmem všech dob. Peter Jackson sám prohlásil, že původní film samozřejmě zůstane nedostižný. Verze z roku 1933 stála, byť dobových, 670 tisíc dolarů.
Jakmile začala hlavní část natáčení, byl Andy Serkis povolán na scénu, aby byl svým hereckým kolegům k dispozici ve speciálním opičím obleku jako živá náhrada za Konga. Během dlouhé postprodukční fáze byl pak povolán znovu, aby všechny své scény zahrál ještě jednou - tentokrát pokryt senzory, které snímaly jeho pohyby. Na jejich základě pak studio Weta Digital naanimovalo Kongovy celkové pohyby i mimická gesta.
Skull Island
Pro Jacksona a většinu jeho novozélandského štábu nebyl začátek práce na tomto filmu nijak zvlášť náročný - jednalo se o téměř plynulé pokračování intenzivního procesu, na který si během velmi dlouhého natáčení trilogie Pán prstenů už téměř zvykli. Hotový King Kong měl obsahovat více efektů než všechny tři díly Pána prstenů dohromady.
Jedním z největších rozdílů mezi natáčením Pána prstenů a King Konga byl rozdíl v (ne)použití skutečných exteriérů. „Když jsme začali Konga natáčet, každý považoval za jasnou věc, že využijeme nádherného novozélandského prostředí,“ říká Jackson. „Máme tady sice deštné pralesy, ale popravdě řečeno - když si tam zajdete, vypadá to přesně jako na Havaji nebo na některém z těch ostatních míst, které člověk viděl ve filmu už milionkrát. Měli jsme hotové nějaké grafické koncepty s obrovskými, zkroucenými, zdeformovanými stromy, kamennými mosty a nekonečnými zejícími propastmi. Je to jako džungle z pekla - nejšílenější, nejzmučenější terén, jaký si dokážete představit. A když jsem se na ty obrázky díval, věděl jsem, že takový exteriér nemáme šanci nikdy najít. Takže jsme se hned na začátku rozhodli, že pokud chceme natočil Skull Island tak, jak jsme si představovali, zbývá nám pouze jediná možnost, a to vytvořit jej uměle.“
Ve výsledné podobě Skull Islandu byl realismus nahrazen z výtvarného hlediska extrémním prostředím, kde se na miliony let zastavil vývoj. Práce s téměř výhradně digitálním prostředím Jacksonovi umožnila využít některých prostředků (například miniatur), s nimiž se potýkali i tvůrci původní verze. Na hotových záběrech Skull Islandu jsou stovky druhů plně digitálních rostlin a tucty různých stromů, z nichž jsou všechny interaktivní a fotorealistické.
Stejně jako u rostlin popustili i v případě zvířat filmaři svou fantazii. Jacksonova specifická představa o vizuální stránce filmu zahrnovala dinosaury, kteří vypadali „prostě fajn“ a různými způsoby se lišili od v současnosti uznávaných výsledků paleontologických průzkumů.
„Záměrně jsme se chtěli vrátit ke staromódnějšímu pojetí dinosaurů, kteří měli na zádech velké šupiny a ostny a pokrývala je kůže podobná krokodýlí, kterou ve skutečnosti neměli. Zkrátka jsme se oprostili od všech svazujících reálií a vytvořili hromadu fiktivních filmových dinosaurů,“ říká Jackson.
Finální verze návrhů zvířat byly přetvořeny do podoby ručně vymodelovaných maket, kterých bylo více než 150. Kromě toho bylo vytvořeno deset větších a detailnějších modelů, určených k digitálnímu scanningu, přičemž výroba každého z nich trvala přibližně 1 500 hodin.
New York
Pro ztvárnění dalšího důležitého filmového prostředí - New Yorku ve 30. letech - bylo podobně jako v případě Skull Islandu nutné sestavit tým zkušených výtvarníků. Ti se pomocí aktualizovaných verzí pokročilých softwarových technologií, které byly původně vyvinuty pro trilogii Pán prstenů, dokázali vrátit o 70 let a znovu vytvořit město, které už neexistuje. New York se během posledních sedmi desetiletí změnil tak radikálním způsobem, že jej v jeho stávající podobě nebylo možné využít ani jako základ. Na rozdíl od Skull Islandu mělo však toto prostředí svou skutečnou předlohu, takže se nově vytvořený model musel držet určitých pravidel - výtvarníci museli využít všechny dostupné historické materiály, z nichž byly nejdůležitějšími letecké a pozemní fotografie.
Ty pak byly zkombinovány s digitálními mapami současného New Yorku: všechny budovy, postavené po roce 1933, byly z map odstraněny a nahrazeny stavbami, které na místech tehdy skutečně stály. Vzhledem k tomu, že fotografie z té doby byly černobílé, musela být pomocí srovnání odstínů stále existujících budov na starých a nových fotografiích vytvořena barevná paleta, díky níž pak bylo možné určit také barvy již zbouraných staveb. Zbytek města byl poté vygenerován pomocí proprietárních počítačových programů, které na základě úzce definovaných pravidel (souvisejících se zachováním uměleckého slohu, v jakém byly budovy tehdy stavěny) dotvořily chybějící architekturu.
Postavy a obsazení
• Naomi Watts - Ann Darrow
• Jack Black - Carl Denham
• Adrien Brody - Jack Driscoll
• Thomas Kretschmann - kapitán Englehorn
• Colin Hanks - Preston
• Jamie Bell - Jimmy
• Andy Serkis - Kong (pohyby) a Lumpy
• Evan Parke - Benjamin Hayes
• Kyle Chandler - Bruce Baxter
• John Sumner - Herb
• Lobo Chan - Choy
• Craig Hall - Mike
• William Johnson - Manny
• Mark Hadlow - Harry
Ocenění
Academy Awards
2006 - Mix zvuku
2006 - Střih zvuku
2006 - Vizuální efekty
2006 - Výprava (nominace)
Golden Globes
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie) (nominace)
2006 - James Newton Howard (Nejlepší hudba) (nominace)
British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2006 - Vizuální efekty
2006 - Zvuk (nominace)
2006 - Výprava (nominace)
Critics Choice Awards
2006 - Ocenění za vynikající kariérní výkon v múzických uměních
2006 - Nejlepší film (nominace)
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie) (nominace)
The Saturn Awards
2007 - Nejlepší speciální DVD vydání
2006 - Peter Jackson (Nejlepší režie)
2006 - Naomi Watts (Nejlepší herečka)
2006 - Brian Van't Hul, Christian Rivers, Joe Letteri, Richard Taylor (Nejlepší speciální / vizuální efekty)
2006 - Nejlepší fantasy (nominace)
2006 - Fran Walsh, Peter Jackson, Philippa Boyens (Nejlepší scénář) (nominace)
2006 - Terry Ryan (Nejlepší kostýmy) (nominace)
2006 - Dominie Till, Gino Acevedo, Peter 'Swords' King, Richard Taylor (Nejlepší masky) (nominace)
DABING
V českém znění: Dana Černá - Naomi Watts (Ann Darrowová), David Novotný - Jack Black (Carl Denham), Zdeněk Hruška - Adrien Brody (Jack Driscoll), Zbyšek Pantůček - Thomas Kretschmann (kapitán Englehorn), Radek Kuchař - Colin Hanks (Preston), Michal Bürger - Jamie Bell (Jimmy), Tomáš Juřička - Evan Parke (Hayes), Jakub Saic - Lobo Chan (Choy), Filip Jančík - Kyle Chandler (Bruce Baxter), Zdeněk Mahdal - Andy Serkis (Lumpy), Bohuslav Kalva, Karel Richter, Lucie Svobodová, Jiří Plachý, Luděk Čtvrtlík, Kateřina Březinová, Bohdan Tůma, Zdeněk Hess, Petr Burian, Radek Hoppe, Pavel Vondra, Ludvík Král, Martin Kolár (titulky)
Překlad: Markéta Záleská, David Záleský
Zvuk: David Pavlíček
Výsledný mix: Jiří Peřina
Dialogy a režie českého znění: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 15.12.2005
Premiéra USA: 14.12.2005 Universal Pictures US
Premiéra Německo: 14.12.2005 Universal Pictures Germany
Premiéra Nový Zéland: 13.12.2005
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 14.4.2009 Bontonfilm
Poprvé na DVD: 19.4.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 14.4.2009 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 18 205 886
Tržby celkem - $ 550 517 357
Návštěvnost v ČR 168 701
Náklady (Rozpočet) - $ 207 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.35:1
česky DTS Digital Surround 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1, maďarsky DTS Digital Surround 5.1, polský komentář DTS Digital Surround 5.1, portugalsky DTS Digital Surround 5.1, rusky DTS Digital Surround 5.1, thajsky DTS Digital Surround 5.1, španělsky DTS Digital Surround 5.1
anglické, bulharské, české, hebrejské, chorvatské, islandské, maďarské, polské, portugalské, rumunské, španělské, thajské, turecké
FILMY V SÉRII
King Kong gastonrolinc.webnode.cz/news/a0191/
Dobrodružný / Fantasy, USA, 1976
Režie: John Guillermin, Hrají: Jeff Bridges, Jessica Lange
King Kong žije gastonrolinc.webnode.cz/news/a0192/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 1986
Režie: John Guillermin, Hrají: Linda Hamilton, Brian Kerwin
King Kong gastonrolinc.webnode.cz/news/a0212/
Akční / Dobrodružný, Nový Zéland / USA, 2005
Režie: Peter Jackson, Hrají: Naomi Watts, Jack Black
Král ztraceného světa gastonrolinc.webnode.cz/news/a81/
Akční / Dobrodružný, USA, 2005
Režie: Leigh Scott, Hrají: Bruce Boxleitner, Steve Railsback
King Kong gastonrolinc.webnode.cz/news/a0191/
Dobrodružný / Fantasy, USA, 1976
Režie: John Guillermin, Hrají: Jeff Bridges, Jessica Lange
King Kong žije gastonrolinc.webnode.cz/news/a0192/
Dobrodružný / Sci-Fi, USA, 1986
Režie: John Guillermin, Hrají: Linda Hamilton, Brian Kerwin
King Kong gastonrolinc.webnode.cz/news/a0212/
Akční / Dobrodružný, Nový Zéland / USA, 2005
Režie: Peter Jackson, Hrají: Naomi Watts, Jack Black
Král ztraceného světa gastonrolinc.webnode.cz/news/a81/
Akční / Dobrodružný, USA, 2005
Režie: Leigh Scott, Hrají: Bruce Boxleitner, Steve Railsback
Tvůrci a herci
Peter Jackson (Režie), Carolynne Cunningham (Produkce), Peter Jackson (Produkce), Fran Walsh (Produkce), James Newton Howard (Hudba), Andrew Lesnie (Kamera), Jamie Selkirk (Střih), Victoria Burrows (Casting), Daniel Hubbard (Casting), John Hubbard (Casting), Liz Mullane (Casting), Grant Major (Scénografie), Terry Ryan (Kostýmy), Mike Hopkins (Zvuk), Ethan Van der Ryn (Zvuk), Peter 'Swords' King (Masky), Gino Acevedo (Masky), Dominie Till (Masky), Rick Findlater (Masky), Fran Walsh (Scénář), Philippa Boyens (Scénář), Peter Jackson (Scénář), Naomi Watts (Herec), Jack Black (Herec), Adrien Brody (Herec), Andy Serkis (Herec), Jamie Bell (Herec), Lobo Chan (Herec), Colin Hanks (Herec), Evan Parke (Herec), Kyle Chandler (Herec), Thomas Kretschmann (Herec), Mark Hadlow (Herec), Craig Hall (Herec), Billy Jackson (Herec), Christian Rivers (Herec), Vicky Haughton (Herec), Lee Donoghue (Herec), Frank Darabont (Herec), Matthew Chamberlain (Herec), Matt Gillanders (Herec), Howard Shore (Herec), Eric Vespe (Herec), Louis Sutherland (Herec), Rick Baker (Herec), Jed Brophy (Herec), Tom Hobbs (Herec), Camille Keenan (Herec), Jim Knobeloch (Herec), Joe Folau (Herec), Edwin Wright (Herec)
- Ve filmu se měl objevit - přesněji, měl být zastřelen - nelétavý pták moa. Uvedená scéna byla nakonec vystřižena.
- Bojová letadla použitá k útoku na King Konga jsou Curtiss F8C-5/O2C-1 Helldiver vyzbrojená dvěma kulomety Browning AN/M2 a jedním otočným kulometem Lewis Gun Aircraft Version.
- V roce 2005 vyšla na motiv filmu videohra "Peter Jackson's King Kong: The Official Game of the Movie". Hra vyšla pro platformy PC, Playstation 2, PSP, Xbox, Gamecube a Gameboy Advance.
- Orchester, ktorý hrá v divadle, kde je vystavovaný Kong, nediriguje nikto iný ako známy skladateľ Howard Shore v cameo úlohe. Shore sa mal pôvodne postarať aj o hudbu k filmu (rovnako ako pri trilógii Pán Prsteňov), ale Peter Jackson ho na poslednú chvíľu vymenil Jamesom Newtonom Howardom.
- Během celého filmu King Kong utrží mnoho vážných zranění. Ani v jednom případě mu z ran však neteče žádná krev.
- Režisér Peter Jackson uvedl, že poté co dotočil film Pán prstenů: Návrat krále (2003), neměl chuť pracovat na dalších filme. Novou chuť do práce mu dali až snímky JFK (1991) a Casino (1995).
- Film s rozpočtem 207 milionů amerických dolarů vydělal 550 milionů, čímž se stal do té doby nejúspěšnějším remakem všech dob.
- Andy Serkis ve filmu nezůstal u jedné role. Vedle mimiky a všech pohybů, které propůjčil King Kongovi, ho je jako herce možné spatřit coby člena posádky a poté i v roli jednoho z nosičů.
- Do role Dwan se původně počítalo s Barbrou Streisand.
- Meryl Streep se ucházela o roli Dwan.
- Steven Spielberg byl zvažován na post režiséra.
- Jméno postavy Bruce Baxtera, kterého ztvárnil Kyle Chandler, je odkazem na romantického herce Bruce Cabota, který hrál ztvárnil jednu z rolí v originálním snímku King Kong (1933).
- Herec Kyle Chandler dostal jako suvernýr imitaci plakátu Bruce Baxtera, který poté jeho žena pověsila doma v ložnici.
- Peter Jackson během natáčení tohoto filmu podstoupil operaci očí, po jejímž úspěšném provedení už nemusí nosit brýle.
- Nakrútilo sa 370 hodín materiálu, čo bolo viac než 609 kilometrov filmu - teda 123-krát viac ako má finálna verzia snímky.
- King Kong se ve filmu objeví až v 67. minutě, jeho tvář pak až skoro v 69. minutě.
- King Kong měří 8 m a váží 3 500 kg.
- Skull Island byl vytvořen uměle.
- Výtvarníci vymodelovali na 150 dinosaurů.
- Scény z džungle se měly původně natáčet v Thajsku, po ničivých tsunami ale Peter Jackson raději zůstal na rodném Novém Zélandu.
Odkazy
Hrají:
Naomi Watts, Jack Black, Adrien Brody, Andy Serkis, Jamie Bell, Lobo Chan, Colin Hanks, Evan Parke, Kyle Chandler, Thomas Kretschmann, Mark Hadlow, Craig Hall, Billy Jackson, Christian Rivers, Vicky Haughton, Lee Donoghue, Frank Darabont, Matthew Chamberlain, Matt Gillanders, Howard Shore, Eric Vespe, Louis Sutherland, Rick Baker, Jed Brophy, Tom Hobbs, Camille Keenan, Jim Knobeloch, Joe Folau, Edwin Wright, John Sumner, David Dennis, Lorraine Ashbourne, Randall William Cook, Stig Eldred, Latham Gaines, David Pittu, Peter McKenzie, Eddie Campbell, Jimmy Star, Jim McLarty, Tim Kano, Ross Duncan, Will Wallace, Samuel E. Shore