Spirit / Spirit, The (2008/108/USA/Akční, Komedie, Krimi, Fantasy) 47%

JEDNOU VĚTOU
„Mé město křičí. Další film komiksové legendy Franka Millera.“

OBSAH
Spirit je příběhem zavražděného policisty Dennyho Colta (Gabriel Macht), který se za záhadných okolností vrací na svět jako maskovaný bojovník se zločinem, známý pod pseudonymem Spirit. Ve snaze zbavit Central City zločinu se pouští do boje s těmi nejhoršími kriminálními živly a nezastaví se před ničím, dokud nedojde spravedlnosti ten nejobávanější a nejšílenější z nich – Octopus (Samuel L. Jackson). Spiritovy osudy jsou ale úzce propleteny i s celou řadou půvabných žen, ať už jde o Octopusovu pobočnici Silken Floss (Scarlett Johansson), svůdnou zlodějku Sand Saref (Eva Mendes) či třeba šílenou tanečnici a vrhačku nožů Plaster of Paris (Paz Vega).(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Smutná snaha tvůrce komiksů Franka Millera vytvořit stylizovaný film s hromadou krásných žen a skoro nesmrtelných hrdinů. Bohužel jediné, co se povedlo jsou právě ženy. V čele s Evou Mandes a Scarlett Johansson lehce zvedají celkový velmi špatný dojem z filmu, který je jen a pouze prázdným pokusem tvůrce, který tvrdě narazil. Casting není vůbec špatný, takový Samuel L. Jackson si svou postavu užívá, ale Gabriel Macht? Miller ho asi obsadil jen jako "šaška na který bude nalepen digitální obraz jeho hlavního hrdiny", ale nenašel peníze. Vzhledově vypadá Spirit zajímavě, někdy připomíná Sin City, chvílemi jde o kus dál a vypadá ještě lépe (bronzová barva...). Přesto nebo možná právě proto působí Spirit jako karikatura o hrdinovi a jeho městě bez špetky nápadu. (Djkoma) 1*

Velmi originální comics. Frank Miller opět dokazuje svůj velký cit pro vizuální stránku filmu. Ke spolupráci si přizval neokoukaného Gabriela Machta, který po celou dobu nesejme svou masku, protivníkem je mu Samuel L.Jackson a to vše doplnuje sličné trio Scarlett Johansson, Eva Mendes a Stana Katic. Zajímavé a nevšední zpracování vytváří podmanivou podívanou, která v comicsovém žánru dost vybočuje z řady. (kingik) 4*

Komix neznám, což je možná moje výhoda, protože mě to nepřišlo až zas tak špatný, sice tomu chybí skoro všechno to, co bylo dobrý na Sin city, jako drsný hlášky, skvělá atmosféra nebo super postavy, kdy hlavní superhrdina je takovej kašpar a jeho maskování je asi tak stejně kvalitní, jako když si Superman nageluje háro a sundá brejle, aby ho nikdo nepoznal, navíc záporák Jackson se taky moc nepoved, ale zároveň to neni ani nijak otřesný, rozhodně se povedla vizuální stránka, ve který bych akorát vyhodil podovodní pasáž, která byla fakt příšerná, jinak to ale nenudí a hraje tedy Eva Mendes a Scarlett Johansson, což už stojí za pozornost. Nicméně Franka Millera bych k tomu režírování radši už nepouštěl, myslim, že je tady vidět snaha to připodobnit kreslenýmu komixu, ale film jaksi potřebuje trošku víc než jen nějakou vizuální stylizaci a dialogy z komixových bublin. (shit) 3*

VELKÁ RECENZE
Při pohledu na novou reklamu Coca-Cola Zero, která se snaží napodobit vizuální techtle Rodriguezovy Planety Teror, mě napadá, že Spirit je přesně taky takovou reklamou. Odkazuje se k Sin City a má zdůraznit, že je to film s hezky komponovanými obrázky, kde se dobře propojuje animované s hraným - a Spirit to umí taky! Reklama bohužel neříká, že tam veškerý potenciál Spirita končí (kdežto Zero šlape dál! :) a tím se plynule dostáváme tam, kam se obvykle v první minutě louskání recenzí dostanou jen čtenáři posledních odstavců. Zkrátka a dobře – Spirit se zoufale nepovedl.
Frank Miller si dělá reklamu sám na sebe a v mžiku je hned jasnější, jakou úlohu přesně zaujímal při práci na Sin City a v čem spočívalo jeho slavné „režisérství“. Tedy – v tom, aby obrázky ve filmu vypadaly jako ty obrázky z comicsu. V tomhle ohledu neselhává ani Spirit a „režisér“ Miller si může opět mnout ruce – zase to přece zvládl! Další logická otázka však může znít: stačí jenom tohle dnešnímu divákovi? Je ochotný sledovat desítky minut okopírovaných comicsových okének a říkat si, jaký je to zatracený nářez a jak se to Frankovi zase povedlo? Možná jsem ze skupiny náročnějších, ale víc než tohle mě zajímá, jestli to za těmi stylizovanými obrázky dýchá a jestli mě zajímají osudy charakterů, které se po plátně prohánějí. Bohužel v případě Spirita – nedýchá a nezajímají.
Frank Miller rozumí kompozici záběrů a umí pěkně bíle naanimovat boty, přestože nikdo vám neřekne, proč se neanimují třeba i takové brýle a všechny klobouky. Dál umí pěkně nasvítit scénu, aby připomínala noirovou detektivku a občas celkem hezky pokroutí perspektivu, takže to vypadá jako byste „jeli z kopce“. Opět – bohužel to jenom tak vypadá, protože nikdy nebudete opravdu cítit, že byste z toho kopce opravdu jeli. Scény totiž postrádají dlouhodobou dynamiku a většinou jde jen o soubor zřetězených záběrů, kde se stále vyskytují ty samé charaktery a tak spolu tedy obrázky zřejmě nějak souvisí. Něco jako logická návaznost či dramatická kontinuita mezi záběry zcela chybí. A každý, kdo se trochu vyzná v comicsu, vám rád poví, že mnohem důležitější než obrazy v comicsu je právě to, co se ději mezi nimi (říká se tomu škarpy). Spirit je prostá sada fotek, jejichž kompozice a „vyvolání“ stálo ohromnou sumu peněz, ale neděje se mezi nimi nic.
Miller se samozřejmě snažil napsat „nějaký“ scénář a opepřit ho „nějakými“ hláškami. Jednotlivé charaktery mají své vtipné/sexy momenty, které si dokáží dokonale užít (Jacksonovo „Toilets are always funny!“ je minimálně úsměvné), ale v kontextu filmu jsou naprosto k ničemu a většinou dotyčnou hlášku zaznamenáte až zpětně, jelikož se vaše divácké vnímání nachází v permanentním útlumu. Ten plyne z nepochopení (nechuti pochopit ho!) děje, jenž skáče sem a tam mezi nekompatibilně stylizovanými exteriéry a kostýmy hrdinů, jejichž smysl vám zůstane utajen. A proto opadá i chuť nad tím přemýšlet a stává se z toho... no… prostě nuda.
Miller nedokáže pracovat ani s dobrými herci, jejichž hvězdná jména by byla hrdou ozdobou mnohem dražších a velkolepějších filmů. Samotná jejich přítomnost na plátně automaticky nespouští divácký aplaus, i když u přehrávajícího Jacksona je to tak na třetině cesty k úspěchu. Herci staticky přecházejí ze záběru do záběru, občas si odbydou nějakou tu akční scénu, ale stále jako by nechápali, jestli to všechno dělají dobře nebo to má vypadat úplně jinak. A tak improvizují podle svého nejlepšího úsudku v kontextu „vedlejší charaktery v comicsovém filmu o téměř nesmrtelném bojovníkovi za lidská práva“. Jestli je ten úsudek správný, téměř nelze rozeznat. Miller tuhle partii nenechá nikdy pořádně rozehrát a snahu svých svěřenců vyniknout. A zapomíná vysvětlovat podstatné detaily.
Následuje pět vybraných WTF scén od nejnižšího WTF kvocientu po nejvyšší:
5) Eva Mendes stojí deset metrů od břehu po kolena ve vodě a v dalším záběru se na tom samém místě potápí 20 metrů hluboko. Jackson skáče ze břehu za ní a má pod sebou taky 20 metrů!
4) Jackson je oblečen v samurajském hábitu a nikdo neví proč.
3) Jackson je oblečen v nacistické uniformě a nikdo neví proč.
2) Spirit má v polovině záběrů animovanou kravatu a v té druhé zcela normální kravatu. Boty má animované bíle celou dobu a nikdo neví proč.
1) Těsně předtím, než zemře jedna z vedlejších postav, o které vůbec nic nevíte, si Eva Mendes vyfotí svůj zadek na kopírce a papír vyhodí do koše, aby ho mohli všichni najít a pátrat po ní. Ví někdo proč?
Ukončeme to trápení: Miller je schopný asistent a konzultant v oboru vizuálních triků a storyboardů, ale rozhodně není dobrý režisér. Spirit je film neuchopitelný a nezajímavý z jakéhokoliv hlediska a Sin City je v jeho světle jedním z nejlépe odvyprávěných filmů všech dob (bez jakéhokoliv náznaku sarkasmu). Nenechte se zlákat fešnými obrázky, protože za sebou neskrývají zhola nic. Kromě hromady studijního materiálu, ze kterého možná někdo časem vyextrahuje, proč je to až TAKOVÁ nuda. Rád si o tom něco přečtu. Do té doby o Spiritovi už ani muk.

O PRODUKCI
Producenti Deborah Del Prete a Michael E. Uslan jsou oba dlouholetými fanoušky komiksů. V roce 1992 Uslan, který stál u zrodu komiksových filmů pro dospělé, když v roce 1989 produkoval Burtonova Batmana, získal práva k Eisnerovu komiksu The Spirit. Jak si vzpomíná, dal tehdy Eisnerovi upřímný a zavazující slib: „Slíbil jsem Willovi, že se Spirita nedotkne nikdo, kdo by ho nerespektoval a neměl v plánu ho zfilmovat 'správně'.“
Takřka o deset let později seznámil herec Dan Lauria Uslana s producentskou dvojicí Del Prete a Gigi Pritzker. Del Prete byla ohromena, když se dozvěděla o tom, jakou roli v komiksových filmech Uslan sehrál. „Řekla jsem Michaelovi, že jsem vždycky chtěla natočit komiksový film,“ vzpomíná Del Prete. „Připomněla jsem mu, že jsme nezávislí, že si můžeme všechno udělat po svém a že na takovou příležitost už dlouho čekám.“
Uslam se pak s nimi delší dobu neviděl. Frustrován svými neúspěchy se zfilmováním komiksu Spirit se v roce 2004 vydal za Del Prete v naději, že konečně někde uspěje. „Báječně jsme si popovídali a ona pak povídá 'Konečně pro mě něco máš! Cos mi přinesl?',“ vzpomíná. „Řekl jsem jí, že pro ni mám to nejlepší, co v komiksech za posledních sedmdesát let vzniklo. Ona se na mě podívala a zeptala se, jestli mám skutečně práva na zfilmování Spirita. A já zajásal, že jsem konečně na správném místě. Byla první osobou, která o existenci toho komiksu vůbec věděla!“
„Prostřednictvím komiksů jsem se naučila vyprávět příběh obrazem,“ komentuje Del Prete. „Vždycky jsem chtěla natočit komiksový film, ale ne jen tak ledajaký. Spirit mi připadal geniální, takže jsem byla nadšená z možnosti se na něm podílet.“
Frank Miller byl na seznamu potenciálních scenáristů pro film Spirit na prvním místě. V mnoha ohledech jde o Eisnerova nástupce a Del Prete a Pritzker byli odhodláni ho oslovit. Když v lednu 2005 Eisner ve věku 87 let zemřel, požádali Uslana, který se společně s Millerem pohřbu v New Yorku zúčastnil, aby umělci nabídl možnost napsat scénář a zrežírovat ho. Miller zpočátku odmítal - přišlo mu nemyslitelné, aby se byť jen dotkl díla svého velkého vzoru, přítele a učitele. Posléze se ale producentům ozval znovu a prohlásil přesně to, v co doufali: „Nemohu dovolit, aby to dělal kdokoliv jiný.“
Millerova oddanost předloze dále povýšila statut výjimečnosti, který film v jejich myslích měl. „Máme tu Willa Eisnera, doslova otce komiksu. Pak tu máme člověka, který je naprostou ikonou moderního komiksu - Franka Millera, který byl Willovým žákem, kolegou, přítelem a spolubojovníkem. To je zatraceně silná kombinace,“ míní Del Prete.
Když se Miller pustil do práce na scénáři, obklopil se množstvím Eisnerových kreseb. „Chtěl jsem ve scénáři zachytit věci, které jsou pro Spirita typické,“ vysvětluje Miller. „Sám Spirit je tak trochu nejednoznačnou postavou. Ačkoliv měl rád Ellen Dolan, každou chvíli koukal po jiných. Ale jeho skutečnou láskou bylo vždycky Central City.“
Spirit se za město neváhá bít a Eisner svého hrdinu často vystavoval různým zraněním, které mu způsobili jeho protivníci. Jeho schopnost leccos vydržet se stala centrálním prvkem Millerova příběhu. „Spirit ví, že je policistou, který zemřel a tajemně znovu ožil, ačkoliv nemá nejmenší tušení, jak k tomu došlo,“ prohlašuje Miller. „Není to superhrdina. Nemůže létat, nemůže házet auty. Ale má jednu neobyčejnou vlastnost - dokáže přežít neuvěřitelné množství zranění a hojí se mu rychleji než komukoliv jinému. Takže se v průběhu tohohle romantického příběhu snaží současně zjistit, kým doopravdy je.“
Odpověď na tuto otázku se Miller rozhodl hledat v osobě Octopuse, jednoho z Eisnerových památných zloduchů. V původním komiksu nebylo z Octopuse vidět víc než bílé rukavice. Miller se ho rozhodl představit celého a udělal z něj rozzlobeného soudního lékaře, který své šílené genetické pokusy financuje z prodeje drog. V klasickém stylu komiksů je Octopus pravým opakem Spirita. „Zatímco Spirit představuje pořádek, Octopus je ztělesněním chaosu. Spirit se snaží lidem pomáhat, Octopus se je pokouší zotročit,“ potvrzuje Miller. „A taky je to totální cvok,“ dodává.
Ačkoliv v celé řadě komiksových filmů hraje hlavní roli nějaký věhlasný herec, tvůrci filmu Spirit cítili, že by bylo vhodné ubírat se trochu jiným směrem a obsadit nějakého méně známého herce. „Chtěli jsme, aby byl pro diváky Spirit prostě jen Spiritem,“ objasňuje Del Prete.
Gabriel Macht je na konkurzu zaujal svým burácivým hlasem a ironizujícím přednesem. „V Hollywoodu je spousta skvělých herců, ale Gabriel předvedl chandlerovský smysl pro humor a osobitost, která ve filmech dnes tak často chybí,“ komentuje Miller. „Je to skvělý Spirit v duchu filmů noir.“
Macht se do Eisnerova díla doslova zanořil. „Studiem Eisnerova komiksu jsem byl schopen zjistit, jak se ta postava pohybuje, jak otáčí hlavou, jak se na někoho dívá, jak nosí klobouk nebo hrbí ramena, některé z těch věcí jsem vnímal jako naprosto klíčové pro celou postavu,“ vysvětluje Macht. Ocenil i Spiritovu lidskou nedokonalost. „Spirit dokáže věci, které jiní policisté nesvedou, a má ohromující výdrž. Na druhou stranu je vcelku nešikovný a v Eisnerově podání pořád o něco zakopává. To je součástí jeho kouzla.“
Možnost spolupráce s Millerem přilákala celou řadu herců, včetně Samuela L. Jacksona, který představuje Spiritova úhlavního nepřítele Octopuse. Jakmile se Miller rozhodl, že Octopus nebude ztělesněn jen párem rukavic, ale bude ve filmu k vidění kompletně, okamžitě ho právě Jackson napadl. „Musel jsem vymyslet co nejlepšího padoucha, a Sam se přímo nabízel. Byl mou první a jedinou volbou,“ říká Miller.
Jacksona, nadšeného komiksového fanouška, nebylo třeba příliš přesvědčovat. „Jsem velkým fandou Franka Millera už hrozně dlouho, od Temného rytíře a Sin City až po 300 a to všechno ostatní,“ tvrdí Jackson. „Skutečnost, že si mě Frank pro Octopuse vybral, mi velice lichotí.“
S Jacksonovou účastí se Octopus proměnil v takřka divadelního padoucha, který si svou roli užívá a patřičně si ji vychutnává. Je to postava, která vzbudí jak úsměv, tak děs, takže se do Spiritova světa dokonale hodí. „Will Eisner měl skvělý smysl pro humor a tenhle film musel jeho humor zachovat. Takže je Octopus trochu teatrální, nosí všelijaké kostýmy a podle nálady mění své vzezření. Je to velice chytrý člověk - nebo, jak o sobě rád říká, geniální zločinec,“ popisuje Jackson.
Společně s ním střídá kostýmy i jeho chladnokrevná pobočnice a učednice Silken Floss, kterou představuje Scarlett Johansson. Miller její postavu oproti Eisnerově originálu omladil poté, co se s Johansson sešel ohledně zcela jiné role. „Šel jsem domů a říkal si, že se pro tu roli nehodí, že je příliš mladá, ale že bych pro ni měl nějakou roli napsat,“ popisuje Miller. „Ohromně na mě zapůsobila svým vzhledem i svou inteligencí, byla vtipná i sarkastická. Eisnerova postava byla velice upjatá astrofyzička, která potlačovala svou sexualitu a byla současně zamilovaná do Spirita. Rozhodl jsem se ji vyvážit a dát Silken marnivé mládí.“
Eva Mendes byla obsazena do klíčové role Sand Saref, jediné ženy, schopné Spiritovi zlomit srdce. Miller v Mendes našel herečku „tak tajuplnou a půvabnou jako na původních kresbách.“
Sand se několikrát dobře provdala. Je obrovsky sexy a zdánlivě je chladná jako led. Ale pod maskou nepřístupnosti se skrývá zraněná duše, kterou pronásleduje skutečnost, že velice záhy přišla o otce. „Sand Saref je v podstatě jen nešťastné děvčátko,“ poznamenává Mendes. „Usoudila, že jediné, na co se může spolehnout, jsou drahé šperky. Miluje lesklé věci, jak jim říká.“
Spirit má také složitý vztah s Ellen Dolan, dcerou policejního komisaře Central City a bývalou snoubenkou Dennyho Colta. „Ellen je velice bystrá,“ prohlašuje Miller. „Oproti komiksu jsem ji trochu pozměnil a udělal z ní chirurga - ženu, která Spirita doslova udržuje pohromadě.“
Ellen představuje Sarah Paulson, talentovaná herečka, která si získala pozornost rolí v seriálu Studio 60. Herečka ve své postavě odhalila sklony k melancholii. „Myslím, že se Ellen snaží nemyslet na smutek nad ztrátou snoubence, kterého tolik milovala,“ říká. „Stejně jako její otec hledá útěchu v práci. A je posedlá pečováním o Spirita, touží mít jistotu, že je v pořádku.“
Konečně je tu i bratrstvo klonovaných poskoků, které vytvořil Octopus. Ten se jich neváhá zbavit pokaždé, kdykoliv nesplní jeho očekávání, čemuž s ohledem na jejich mizivou inteligenci, dochází často. Miller si původně zmíněné zabijáky představoval jako trojčata jménem Logos, Pathos a Ethos. „Ten nápad se mi zamlouval, ale něco mi na tom tak docela nesedělo,“ vzpomíná scenárista a režisér. „Pak jsem si řekl, proč bych se omezoval trojčaty, když mám zloducha, který je specialistou na genetiku? Proč by si jich prostě neudělal celou řadu?“
Pro ztvárnění těchto šílenců - kteří jsou známí pod souhrnným jménem Phobos, oslovili Miller s Del Prete Louise Lombardiho, kterého diváci znají nejlépe jako Edgara ze seriálu 24 hodin. „Frank a Deborah mi řekli, že pro mě mají skvělou roli: chlápka, který padesátkrát umře. Nechtěl jsem jim to věřit. Frank mi to všechno popsal a já byl ohromený. A když mi vysvětlil, že ten film bude točit on sám, nemohl jsem se dočkat natáčení.“
Plán natáčení filmu Spirit byl vskutku ambiciozní: počítal s tím, že se celý film bude natáčet před zeleným pozadím a za použití špičkové počítačové animace bude vytvářen dojem kombinace filmu a komiksových ilustrací. Miller se s podobnými technologiemi poprvé seznámil, když se s Robertem Rodriguezem dělil o režisérské křeslo filmu Sin City. „Takové možnosti jsou pro člověka jako já k nezaplacení,“ přiznává. „Vyprávím příběhy prostřednictvím obrázků. Na počítačové grafice se mi líbí to, že pokud jsem něco schopen vymyslet, je to možné do filmu zakomponovat. A ačkoliv jde o technologii budoucnosti, dokáže znovu vzkřísit i určité věci z minulosti. Nejen komiksově stylizované město a ostrá světla, ale také klasickou noir atmosféru. Chtěl jsem, aby Spirit působil jako ty temné, tajuplné filmy, které se dříve točily.“
„Frank se obklopil talentovanými lidmi, kteří znali Eisnera a jeho dílo, takže měl kolem sebe současně i lidi, kteří byli nadšeni z možnosti točit s ním film. Každý člen štábu byl výjimečný,“ vypráví Del Prete.
To rozhodně platí i o Millerových hlavních spolupracovnících - vyhlášeném kameramanovi Billu Popeovi, který má na svém kontě filmy jako Spider-man 2, Spider-man 3, trilogii Matrix či snímek Past, a specialista na vizuální efekty Stu Maschwitz, zakladatel revolučního studia pro výrobu vizuálních efektů Orphanage, které pracovalo na efektech k filmům jako Iron Man, Noc v muzeu, Superman se vrací a Harry Potter a ohnivý pohár.
Spirit se začal natáčet 8. října 2007 v Albuquerque v Novém Mexiku a byl prvním celovečerním filmem, který vznikal ve zdejších nových ateliérech. Ateliéry 7 a 8 se proměnily v obrovské studio se zeleným pozadím, studio s černým pozadím a ve studio pro natáčení kaskadérských kousků, kde bylo možné změnit pozadí jak na zelené, tak na černé. Během osmačtyřiceti náročných natáčecích dní se tu vystřídala více než stovka herců a kaskadérů.
Miller byl ze svých herců nadšený. „Proslavil jsem se tím, že sedím u stolu, vymýšlím příběhy a obsazuji do nich vlastní, fiktivní herce. Takže je asi velkým překvapením, že zbožňuji práci s těmi skutečnými. Všichni byli skvělí. Opravdu, mám dojem, že postavu vytváří herec. Režisér jim jen trochu pomáhá.“
Spirit vyžadoval pestré a rafinované kostýmy. Takového úkolu se kostymér Michael Dennison zhostil s velkým nadšením. Pro každou z postav vytvořil kostým, který odrážel její osobnost, minulost a změny nálad. V případě Jacksonova Octopuse navrhl sérii kostýmů, které doplňovaly jeho posedlost klasickými zloduchy, od typického desperáta z Divokého západu až po vraždícího samuraje a dokonce i nacistu. Úchvatné a rozmanité kostýmy čekaly i na představitelky ženských rolí: róby, obleky, šaty a další návrhy, které byly inspirovány dámskými oděvy poloviny dvacátého století, ale současně si zachovaly moderního ducha.
Spiritův oděv měl být naproti tomu ztělesněním jednoduchosti. Dennison navrhl několik variací, které jeho kostým přiblížily současnosti. „Původní Spirit nosil oblek,“ poznamenává Dennison. „My jsme to trochu zjednodušili - má na sobě jen košili, vázanku, kalhoty, pásek, sportovní obuv a neuvěřitelný baloňák a fedoru. Kabátu jsme přezdívali plášť, protože se vznášel, vlál i zahaloval. Rudá vázanka byla součástí Frankových představ. Je to vizuální prvek, který se stane poznávacím znamením té postavy.“
Jedny z nejodvážnějších inovací ve filmu Spirit souvisí s dlouhými podvodními sekvencemi, včetně scén, ve kterých Mendes a Jackson pronásledují pod vodou svou kořist. Tvůrci chtěli docílit efektu, který je obvykle vyhrazen pouze komiksům, aby Sand Saref vypadala pod vodou stejně půvabně jako mimo ni. Aby toho bylo docíleno, natáčel Pope tyto scény za pomocí speciálního osvětlení kamerou Phantom, vysokorychlostní digitální kamerou, používanou pro vědecké účely. Mendes byla zavěšena ve speciálním postroji a nebyla zapotřebí ani kapka vody. „Máme, co jsme chtěli: naprosto uvěřitelné podvodní scény,“ soudí Del Prete. „A Eva vypadá jako bohyně - má dokonalý makeup i účes, protože ve skutečnosti není pod vodou. Přesně, jako v komiksu!“
Spirit byl zamýšlen jako moderní film noir, ve kterém hraje barva specifickou roli, umocňující celkový dojem. Barevnou paletu zajišťovalo během natáčení speciální osvětlení, návrhy kostýmů, výtvarné vedení a další pomůcky, a to vše bylo poté v postprodukci zdůrazněno. „Nikdy jsme neměli dojem, že by náš film měl být čistě černobílý, chtěli jsme v něm mít pleťové barvy,“ objasňuje Pope. „Takže jsme se dohodli na tom, jaké barvy jsou kdy vhodné. Například když Frank psal scénu s mladým Spiritem a mladou Sand, věděli jsme, že v ní figuruje medailonek. Ten by mohl být zlatý, takže i ta vzpomínka by mohla mít zlatý nádech. A Sand je materialistická. Takže její barvou je zlatá.“
Postprodukce je nejdůležitější částí tvorby filmu, zejména v případě filmu jako Spirit, a přestože Maschwitz a Orphanage dohlíželi na to, aby byl každý vizuální prvek dokonalý, Miller a Del Prete se museli ujistit o tom, že tomu tak bude i v případě zvuku a hudby. „Měli jsme štěstí, že jsme si mohli poměrně dost vybírat,“ vzpomíná Del Prete. „Po zhlédnutí ukázek se s námi toužil setkat prakticky každý, na koho jsme pomysleli. Nejtěžším úkolem tak bylo odmítnout tolik skvělých skladatelů. Nakonec jsme si zvolili Davida Newmana, několikrát nominovaného na Oscara. Frank chtěl, aby se do klasické heroické hudby zakomponovaly prvky jazzu ze čtyřicátých let a dokonce i jemné náznaky spaghetti westernů. David to všechno dokázal splnit na jedničku.“
V postprodukci vdechli Miller s Maschwitzem život i další klíčové postavě filmu: Central City, Spiritově největší lásce. „Stu se svou firmou vytvořil Central City mých snů, což znamená Manhattan zhruba od Jane Street až po Houston. To proto, že Spirit je spíše lokálním hrdinou, než obráncem celého města.“
„Central City je New York takový, jak ho vidí Frank, když se prochází po Manhattanu,“ dodává Maschwitz. „Vyberete si různé střípky skutečného města, takže získáte určitou věrohodnost a zemitost, kterou skutečné město má, ale pak vyčleníte ty prvky, které do Frankova a Eisnerova světa nezapadají. A výsledkem je Central City. A tenhle film je takovým milostným vyznáním městskému prostředí.“
A je to také uctivá poklona Willovi Eisnerovi, muži, který pomáhal stvořit komiks. „Vrhl jsem se do toho po hlavě,“ říká Miller o ohromném úkolu přivést Spirita na plátna kin. „Pokud jsem měl tenhle komiks adaptovat, musel jsem to udělat tak dobře, jak to jen bylo možné. Doufám, že Will nevstane z hrobu a nezaškrtí mě, až to uvidí.“
Herečka Jaime King se domnívá, že se Miller nemá čeho bát. „Will Eisner dokázal se Spiritem něco velice revolučního. Tou dobou tu nic takového nebylo. A přesně takový pocit mám i z Frankova filmu.“

DABING
1.DABING: DVD
V českém znění: Pavel Rímský - Samuel L. Jackson (Octopus), Jiří Plachý - Dan Lauria (Dolan), Jan Šťastný - Gabriel Macht (Denny Colt / Spirit), Lucie Vondráčková - Sarah Paulson (Ellen Dolanová), Jitka Ježková - Jaime King (Lorelei Rox), Jolana Smyčková - Eva Mendes (Sand Sarefová), Filip Švarc - Eric Balfour (Mahmoud), René Slováčková - Scarlett Johansson (Silken Flossová), Bohdan Tůma - Louis Lombardi (Pathos / Ethos / Logos), Libor Terš, Klára Vodenková, Milan Slepička, Pavel Vondra, Kateřina Petrová, Pavlína Dytrtová, Petr Neskusil, Kristýna Valová, Rudolf Kubík, Šárka Vondrová, Radka Stupková, Marek Holý, Jaroslav Horák a další
Překlad a dialogy: Ivan Kotmel
Produkce: Milena Čapková
Zvuk: Miloš Sommer, Jan Šléška
Režie: Jan Žáček
Vyrobilo: Studio Soundwave pro Blue Sky Film v roce 2009

2.DABING: Prima
V českém znění: Pavel Rímský - Samuel L. Jackson (Octopus), Jiří Plachý - Dan Lauria (Dolan), Martin Stránský - Gabriel Macht (Denny Colt / Spirit), Kateřina Lojdová - Eva Mendes (Sand Sarefová), Jitka Moučková - Scarlett Johansson (Silken Flossová), Jana Páleníčková - Stana Katic (Morgenstern), Jitka Ježková, Antonín Navrátil, Aleš Procházka, Luděk Čtvrtlík, Kristýna Valová, Petr Neskusil, Jarmila Švehlová, Petr Oliva, Filip Švarc, Bohuslav Kalva, Ivo Novák, Roman Hájek (titulky)
Překlad: Jan Zenáhlík
Dialogy: Anna Fialková
Dramaturgie: Katarína Bílková
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Libuše Witzová
Vedoucí výroby: Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Lucie Musílková
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Miroslav Walter
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu Audiotech v roce 2011

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 19.2.2009 Palace Pictures
Premiéra USA: 25.12.2008 Lionsgate US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 17.12.2009 Blue Sky Film
Poprvé na Blu-ray: 5.9.2012 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 1 410 967
Tržby celkem - $ 39 000 000
Návštěvnost v ČR 12 002
Náklady (Rozpočet) - $ 60 000 000
 

Tvůrci a herci

Frank Miller (Režie), Deborah Del Prete (Produkce), Gigi Pritzker (Produkce), Michael Uslan (Produkce), David Newman (Hudba), Bill Pope (Kamera), Gregory Nussbaum (Střih), Deborah Aquila (Casting), Jennifer L. Smith (Casting), Tricia Wood (Casting), - (Scénografie), Michael Dennison (Kostýmy), Mark Zunino (Kostýmy), Frank Miller (Scénář), Gabriel Macht (Herec), Samuel L. Jackson (Herec), Scarlett Johansson (Herec), Eva Mendes (Herec), Sarah Paulson (Herec), Jaime King (Herec), Paz Vega (Herec), Dan Lauria (Herec), Richard Portnow (Herec), Eric Balfour (Herec), Stana Katic (Herec), Frank Miller (Herec), Johnny Simmons (Herec), Seychelle Gabriel (Herec), Seri DeYoung (Herec), Louis Lombardi (Herec), Chad Brummett (Herec), Al Goto (Herec)