Čelisti / Jaws (1975/124/USA/Thriller, Horor) 84% -Blu-ray-

JEDNOU VĚTOU
„Léto na slunném pobřeží Long Islandu je báječné, dokud se neobjeví žralok."

OBSAH
Písečné pláže, modré moře a zářivé nebe vítají návštěvníky rekreačního města Amity. Nikdo netuší, že pod hladinou někde čeká obrovský bílý žralok. Brzy si nalezne první oběť, posléze další a další. Zástupci města se zprvu vše snaží utajit, nakonec s napětím čekají, až se objeví někdo, kdo obrovského žraloka zabije. Na moře vyplouvají tři muži, ichtyolog Hooper, lovec žraloků Quint a šéf místní policie Brody, aby zkusili své štěstí... Slavný, dnes již legendární film o lovu na nebezpečného žraloka - podle knihy Petera Benchleye - natočil režisér Steven Spielberg, kterému přinesl světovou proslulost. Do budoucnosti s ním získal také obrovskou tvůrčí a finanční svobodu. Film získal tři Oscary: za hudbu (John Williams), za střih (Verna Fieldsová) a zvuk (John R. Carter, Roger Heman Jr., Robert L. Hoyt, Earl Mabery). Světová kinematografie ziskala nový filmový fenomén. Díky neobyčejnému komerčnímu úspěchu - filmové studio Universal brzy přišlo s dalšími dvěma volnými pokračováními.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Takže - Čelisti jsem viděl poprvé v osmi letech, po dlouhém žadonění a přemlouvání svých drahých rodičů:) A nenechalo to na mě žádné velké následky (vždycky jsem byl trochu zvláštní dítě) - ve chvíli kdy celé příbuzenstvo vyjeklo, jsem dál klidně seděl a čekal, kdy už se sakra objeví ten žralok!!!! Nějaká hudba od nějakého Williamse mi tenkrát byla ukradená (což je dnes poněkud naopak:)), ale nic z toho nemění ani ň na faktu, že Čelisti jsou perfektně natočený thriller a Robert Shaw totální machr. (Gemini) 4*

„Potřebujeme větší loď!“ Kdo by neznal Spielbergovy digitální ještěry, kdo by neznal Spielbergovy výlety do druhé světové války, kdo by neznal jeho útoky od obrovského bílého žraloka. Spielberg je značka, Spielberg je jistota. Před čtyřiceti lety, před deseti lety, dnes. Velké problémy s maketami žraloků, přepisování scénáře, špatné počasí, hádky na place, nevraživost mezi hlavními herci, vysoce překročená délka natáčení, navyšování rozpočtu, dohady při postprodukci – Steven to neměl snadné. Nakonec ale stvořil žánr/tradici letních blockbusterů. A tržby a ohlasy (i kritická nařčení) byly halasné. Strategie práce s monstrem – lidožravým bílým žralokem – to byla ukázka talentu ve službách filmařské inteligence. O zvířeti se mluví, hraje se s ním ve videohře, je na plakátu – ale ve filmu diváka (alespoň v první hodince a něco) děsí jen v náznacích. S iracionální hrozbou se tak pracuje náramně. Zlověstný hudební motiv ze skladatelské dílny Johna Williamse (jeden z jeho pěti Oscarů) nejprve nikdo nebral moc vážně, nakonec ale tvoří nedílnou součást legendárního snímku. A Spielberg? Naštěstí měl dostatek rozumu, aby odmítl pokračování, a vrhl se na další neprobádané filmařské cesty. (castor) 4*

Z vysoka kašlu na to, že je tohle klasika žánru. Budu hodnotit více uvážlivěji. Úvodní scéna je vynikající a je to nejlepší moment filmu. Křičící dívka skutečně nažene husí kůži, ale dál se Čelisti pohybují ve vodách lepšího průměru. Hudba je přitom napínavější, než to, co se právě ve filmu děje, a žralok je taky pěkně gumový. Co je to za horor, když nevyděsí, není napínavý a disponuje vesměs průměrnou režií. Bylo to dobré, ale od hororu očekávám opravdu hrůzu, děs, něco, co mě položí na lopatky. Tady zůstalo jen u snahy. 60% (kingik) 3*

VELKÁ RECENZE
Všechno začíná ve chvíli, kdy je jedné noci napadena v moři mladá žena. Druhý den objeví šéf místní policie Martin Brody společně s mladým policistou Hendricksenem na pláži dívčinu hlavu a část trupu. Lékař je přesvědčen, že dívku napadl žralok. Brody si uvědomuje nebezpečí a chce nechat zavřít pláže, což se ovšem nelíbí starostovi Vaughnovi. Městečko, zcela závislé na krátké turistické sezóně, si podle něj nemůže dovolit takový luxus. O pár dní později se další obětí stane šestiletý chlapec. Přestože starosta stále odmítá vydat zákaz koupání, zpráva pomalu prosakuje na veřejnost. Do pátrání se zapojí nejen policie a ichtyolog Matt Hooper, ale také desítky amatérských lovců, kteří se do městečka sjeli pod vidinou odměny, kterou za dopadení žraloka nabídla matka zabitého chlapce. 
Teprve když je přímo před očima stovek turistů v mělké zátoce napaden další muž, je starosta přinucen přiznat vážnost situace a pod nátlakem Brodyho najmout profesionálního lovce Quinta. Společně s ním se na moře vydává i Hooper a přes svůj strach z moře i Brody. Když se jim konečně podaří žraloka přilákat, jsou šokováni jeho velikostí. Postupně se ukáže, že žádná z metod, které Quint k lovu používá, není účinná, pouze žraloka rozdráždí. Takže nakonec rozzuřené monstrum zaútočí na Quintův člun a pokud někdo z mužů nedostane nápad jak bestii zastavit, pošle loď ke dnu
Písečné pláže, modré moře a zářivé nebe vítají návštěvníky rekreačního města Amity. Nikdo netuší, že pod hladinou někde čeká obrovský bílý žralok. Brzy si nalezne první oběť, posléze další a další. Zástupci města se zprvu vše snaží utajit, nakonec s napětím čekají, až se objeví někdo, kdo obrovského žraloka zabije. Na moře vyplouvají tři muži, ichtyolog Hooper, lovec žraloků Quint a šéf místní policie Brody, aby zkusili své štěstí... Slavný, dnes již legendární film o lovu na nebezpečného žraloka - podle knihy Petera Benchleye - natočil režisér Steven Spielberg, kterému přinesl světovou proslulost. Do budoucnosti s ním získal také obrovskou tvůrčí a finanční svobodu. Film získal tři Oscary: za hudbu (John Williams), za střih (Verna Fieldsová) a zvuk (John R. Carter, Roger Heman Jr., Robert L. Hoyt, Earl Mabery). Světová kinematografie ziskala nový filmový fenomén. Díky neobyčejnému komerčnímu úspěchu - filmové studio Universal brzy přišlo s dalšími dvěma volnými pokračováními.

PODROBNÝ POPIS FILMU (Přeložený popis filmu ze zahraničních stránek)
V novoanglickém plážovém městečku Amity Island se mladá žena během plážové párty vydá na noční plavání v oceánu. Neviditelná síla zaútočí a stáhne ji pod vodu. Její částečně snědené zbytky jsou druhý den ráno nalezeny vyplavené na pláži. Poté, co koroner dospěje k závěru, že se stala obětí žraločího útoku, zavře náčelník policie Amity Martin Brody pláže; Starosta Larry Vaughn ho přesvědčí, aby si to rozmyslel, protože se obává, že utrpí letní ekonomika města. Koroner, zřejmě pod tlakem, nyní souhlasí se starostovou teorií, že šlo o nehodu na lodi. Brody neochotně přijímá jejich závěr, dokud není na přeplněné pláži zabit mladý chlapec Alex Kintner. Na žraloka je vypsána odměna 3000 $, což způsobí amatérské šílenství při lovu žraloků. Quint, výstřední a drsný místní lovec žraloků, nabízí své služby za 10 000 dolarů. Konzultující oceánograf Matt Hooper zkoumá dívčiny ostatky a potvrzuje, že ji zabil neobvykle velký žralok.
Když místní rybáři chytí tygřího žraloka , Vaughn prohlásí pláže za bezpečné. Skeptický Hooper pitvá žraloka tygřího, a když v jeho žaludku nenajde žádné lidské pozůstatky, dojde k závěru, že žralok zabiják je stále tam venku. Při prohledávání nočních vod v Hooperově člunu Hooper a Brody najdou napůl potopený člun Bena Gardnera, místního rybáře. Hooper si obléká potápěčský oblek a jde pod vodu zkontrolovat trup lodi, kde najde velký žraločí zub zapuštěný do něj. Po setkání s Gardnerovou mrtvolou omylem vyděšeně upustí zub. Vaughn odmítá tvrzení Brodyho a Hoopera, že smrt způsobil velký bílý žralok , a odmítá uzavřít pláže, povoluje pouze zvýšená bezpečnostní opatření. O víkendu čtvrtého července turisté balí pláže. Žralok vstoupí do nedaleké laguny, zabije člunu a málem zabije Brodyho syna Michaela, který je v šoku hospitalizován. Brody pak přesvědčí Vaughna sužovaného vinou, aby Quinta najal.
Navzdory počátečnímu napětí mezi Quintem a Hooperem a také Brodyho strachu z oceánu se všichni tři vydají na moře na Quintově člunu Orca , aby lovili žraloka. Když Brody položí kamarádskou šňůru, žralok se náhle objeví za lodí. Quint, odhaduje, že je 25 stop (7,6 m) dlouhý a váží 3 tuny (3,0 dlouhé tuny; 3,3 krátké tuny), harpunuje jej šňůrou připevněnou k plovoucímu barelu, ale žralok stáhne barel pod vodu a zmizí.
Za soumraku si Quint a Hooper v opilosti vyměňují historky o svých různých tělesných jizvách. Jedním z Quintových je odstraněné tetování a odhaluje, že během druhé světové války přežil potopení USS  Indianapolis , během kterého bylo mnoho amerických námořníků zabito žraloky. Žralok se vrátí, narazí do trupu lodi a vypne napájení. Muži pracují přes noc a opravují motor. Ráno se Brody pokusí zavolat pobřežní hlídku, ale Quint, posedlý zabíjením žraloka bez vnější pomoci, rozbije rádio. Po dlouhém pronásledování Quint harpunuje žraloka dalším sudem. Šňůra je přivázána k zádi, ale žralok táhne loď dozadu, zaplavuje palubu a zaplavuje motorový prostor. Když se Quint chystá přerušit lano, aby zachránil zrcadlo člunu, ulomí se zarážky. Sudy zůstávají připevněny ke žralokovi. K Brodyho úlevě Quint urychlí Orca ke břehu, aby žraloka vtáhl do mělčích vod, ale poškozený motor je přetížený a selže.
Když loď nabírá vodu, trio se pokouší o riskantnější přístup. Hooper se oblékne a vstoupí do klece odolné proti žralokům s úmyslem smrtelně vstříknout žralokovi strychnin pomocí hypodermického kopí. Žralok zlomyslně zaútočí na klec, což způsobí, že Hooper upustí oštěp. Zatímco žralok ničí klec, Hooper uteče na dno oceánu. Žralok skočí na záď lodi a následně Quinta pohltí. Brody, uvězněný na potápějícím se plavidle, strčí žralokovi do tlamy potápěčský tank, vyšplhá se na vraní hnízdo a vystřelí na tank puškou. Výsledný výbuch zabije žraloka. Hooper se znovu vynoří a on a Brody pádlují zpět ke břehu, drží se zbývajících sudů.

V.I.M. FILMU
Každý žánr má pár filmů, které inspirují konkurenci a následovníky i dlouhé roky od okamžiku, kdy vstoupily do kin. Málokterý horor měl však takový vliv jako Čelisti. Razítko VIM by si zasloužil každý druhý kousek, pod nímž je Steven Spielberg podepsaný jako režisér, ale Čelisti jsou významné nejen tím, že patří mezi jeho první díla, ale také proto, že když dnes sáhnete v trafice po nějakém levném DVD se žralokem na obálce, nejspíš dostanete jen variaci na tuhle klasiku, která je stará šestatřicet let. A pořád vedle ní ostatní podobné filmy vypadají jako tak trošku retardovaní sourozenci.
Mechanický žralok je i po těch letech mnohem působivější než jeho digitální napodobitelé, ale to, co Čelisti povyšuje z dobrého hororu na absolutní bombu, jsou hrdinové. Celá druhá polovina filmu, kdy náčelník Brody, lovec Sam Quint a vědec Matt Hooper vyrážejí na moře, je jednoduše nezapomenutelná. Spielberg dal dohromady elitu lidstva - drsného a zkušeného rybáře, vzdělaného inteligenta a odhodlaného hrdinu - a postavil proti nim ten nejnebezpečnější stroj na zabíjení, který má příroda k dispozici. Snad hodinu dlouhé zápolení smrtelně nebezpečného zvířete a trojice lidských hrdinů je jednoduše boží. Není to jen člověk proti zvířeti, je to i charakter proti charakteru, Spielberg jde do hloubky a ukazuje nám stará zapomenutá traumata hrdinů, která tváří v tvář boji na život a na smrt se strašlivým protivníkem vyplouvají na povrch.
A že to je nějaký protivník. Z osmimetrového monstra jde strach, protože tvůrci se chytře rozhodli spoléhat na poučku, že to, co člověk nevidí, ho vyděsí nejvíc. Žralok se v celé své kráse objeví až v polovině, do té doby si člověk musí dávat pozor na svěrače jen díky geniální a minimalistické hudbě Johna Williamse a záběrům "z pohledu" monstra. Když začnou bezbranní plavci řvát hrůzou, člověka jednoduše zamrazí.
Čelisti neztratily ani po letech nic ze svých technických kvalit a pochopitelně bez problémů obstojí i po režijní a herecké stránce. Je to vlastně docela úsměvné koukat se na film z roku 1975 a na konci si uvědomit, že od té doby nikdy nikdo nic lepšího nenatočil. A že těch rádoby následovníků je sakra hodně.

VÝROBA
Richard D. Zanuck a David Brown, producenti společnosti Universal Pictures, se nezávisle na sobě dozvěděli o románu Petera Benchleyho Čelisti. Brown na něj narazil v literární sekci lifestylového časopisu Cosmopolitan, který v té době redigovala jeho manželka Helen Gurley Brownová. Malá kartička, kterou napsal knižní redaktor časopisu, podrobně popisovala zápletku a končila poznámkou „možná by z toho byl dobrý film“. Producenti si knihu přečetli během jediné noci a následující ráno se shodli, že je to „nejnapínavější věc, jakou kdy četli“, a že chtějí natočit filmovou verzi, i když si nebyli jisti, jak toho dosáhnou. Filmová práva zakoupili v roce 1973, ještě před vydáním knihy, za přibližně 175 000 dolarů (což odpovídá 1 240 000 dolarům v roce 2024). Brown tvrdil, že kdyby si knihu přečetli dvakrát, nikdy by film nenatočili, protože by si uvědomili, jak obtížné by bylo některé sekvence ztvárnit.
Zanuck a Brown nejprve zvažovali režírování veteránem Johnem Sturgesem – v jehož životopise se nacházelo i další námořní dobrodružství, Stařec a moře – než práci nabídli Dicku Richardsovi, jehož režijní debut, Dobytčí společnost Culpepper, vyšel v předchozím roce. Brzy je začal podráždit Richardsův zvyk popisovat žraloka jako velrybu a z projektu ho vyřadili. Mezitím o tuto práci velmi toužil Steven Spielberg. Šestadvacetiletý herec právě režíroval svůj první divadelní film Sugarlandský expres pro Zanucka a Browna. Na konci schůzky v jejich kanceláři si Spielberg všiml jejich výtisku dosud nevydaného Benchleyho románu a po přečtení byl okamžitě uchvácen. Později poznamenal, že se podobá jeho televiznímu filmu Duel z roku 1971 v tom, že oba se zabývají „těmito leviatany, kteří útočí na obyčejné lidi“. V dokumentu „The Making of Jaws“ k vydání DVD v roce 2012 také prozradil, že přímo odkazoval na Duel tím, že zvuk ničeného kamionu přeměnil na smrtící řev žraloka. Po Richardsově odchodu producenti v červnu 1973, ještě před uvedením filmu Sugarland Express, podepsali Spielberga na režii.
Před zahájením natáčení se Spielberg zdráhal pokračovat v natáčení filmu Čelisti, protože se obával, že se stane typovým režisérem „náklaďáků a žraloků“. Chtěl místo toho přejít k filmu Lucky Lady od společnosti 20th Century Fox, ale Universal využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy s režisérem a vetoval jeho odchod. Brown pomohl přesvědčit Spielberga, aby u projektu zůstal, a řekl, že „po Čelistech můžete točit všechny filmy, které chcete“. Film dostal odhadovaný rozpočet 3,5 milionu dolarů a natáčecí plán 55 dní. Natáčení mělo začít v květnu 1974. Universal chtěl, aby natáčení skončilo do konce června, kdy měla vypršet smlouva velkých studií s Screen Actors Guild, aby se předešlo jakýmkoli narušením v důsledku možné stávky.
Pro filmovou adaptaci chtěl Spielberg zůstat u základní zápletky románu, ale zavrhl Benchleyho vedlejší zápletky. Prohlásil, že jeho nejoblíbenější částí knihy je lov žraloků na posledních 120 stránkách, a když Zanuck práci přijal, řekl: „Rád bych film natočil, kdybych mohl změnit první dvě dějství a založit je na původním scénáři, a pak zůstat v poslední třetině velmi věrný knize.“ Když producenti koupili práva na jeho román, slíbili Benchleymu, že napíše první verzi scénáře. Záměrem bylo zajistit, aby scénář mohl být dokončen i přes hrozící stávku v Cechu spisovatelů, vzhledem k tomu, že Benchley nebyl odborově organizovaný. Benchley napsal tři verze, než byl scénář předán jiným autorům; když Spielbergovi předal svou finální verzi, prohlásil: „Z toho jsem vyřízený a to je to nejlepší, co můžu udělat.“ Benchley později popsal svůj přínos k hotovému filmu jako „dějovou linii a oceánské záležitosti – v podstatě mechaniku“, vzhledem k tomu, že „nevěděl, jak vložit texturu postav do scénáře.“ Jednou ze změn bylo odstranění cizoložného románku mezi Ellen Brodyovou a Mattem Hooperem z románu, na návrh Spielberga, který se obával, že by to ohrozilo kamarádství mezi muži na lodi Orca. Během natáčení filmu Benchley souhlasil, že si na plátně zahraje malou roli reportéra.
Spielberg, který měl pocit, že postavy v Benchleyho scénáři jsou stále nesympatické, pozval mladého scenáristu Johna Byruma, aby scénář přepsal, ale ten nabídku odmítl. Tvůrci Columba William Link a Richard Levinson také Spielbergovo pozvání odmítli. Dramatik Howard Sackler, držitel ceny Tony a Pulitzerovy ceny, byl v Los Angeles, když filmaři začali hledat jiného scenáristu a nabídli mu přepsání bez uvedení autora; protože producenti a Spielberg nebyli s Benchleyho návrhy spokojeni, rychle souhlasili. Na Spielbergův návrh Brodyho charakterizace vyvolala v něm strach z vody, „přicházející z městské džungle, aby našel něco děsivějšího u tohoto klidného ostrova poblíž Massachusetts.“
Spielberg chtěl ve filmu Čelisti „trochu lehkosti“, humor, který by se vyhnul tomu, aby se film stal „honbou na temném moři“, a tak se obrátil na svého přítele Carla Gottlieba, komediálního scenáristu a herce, který tehdy pracoval na sitcomu Podivný pár. Spielberg poslal Gottlieba scénář a zeptal se ho, co by scenárista změnil a zda existuje role, o kterou by měl zájem. Gottlieb poslal Spielbergovi tři stránky poznámek a vybral si roli Harryho Meadowse, politicky propojeného redaktora novin Amity. Konkurzem prošel týden předtím, než ho Spielberg vzal na setkání s producenty ohledně scenáristické práce.
Ačkoliv se původně jednalo o „týdenní úpravu dialogů“, Gottlieb se nakonec stal hlavním scenáristou a během devítitýdenního období natáčení přepsal téměř celý scénář. Scénář pro každou scénu byl obvykle hotový večer před natáčením, poté, co Gottlieb povečeřel se Spielbergem a členy obsazení a štábu, aby se dohodli, co se do filmu dostane. Mnoho dialogů vzniklo z improvizací herců během těchto jídel; několik jich bylo vytvořeno na place těsně před natáčením. John Milius přispěl dalšími úpravami dialogů a scenáristé Sugarland Express Matthew Robbins a Hal Barwood také přispěli bez uvedení autorů. Spielberg tvrdil, že si připravil vlastní koncept, ačkoli není jasné, do jaké míry ostatní scenáristé čerpali z jeho materiálu. Jednou konkrétní změnou, kterou v příběhu požadoval, byla změna příčiny smrti žraloka z rozsáhlých zranění na výbuch potápěčské lahve, protože měl pocit, že diváci by lépe reagovali na „velký strhující konec“. Režisér odhadl, že finální scénář obsahoval celkem 27 scén, které nebyly v knize.
Benchley napsal Čelisti poté, co si přečetl o tom, jak sportovní rybář Frank Mundus v roce 1964 ulovil obrovského žraloka. Podle Gottlieba byl Quint volně inspirován Mundusovou knihou, jejíž knihu Sportfishing for Sharks (Sportovní rybolov žraloků) si přečetl pro výzkum. Sackler přišel s příběhem Quinta jako přeživšího katastrofy USS Indianapolis během druhé světové války. Otázka, kdo si zaslouží největší uznání za napsání Quintova monologu o Indianapolis, vyvolala značnou kontroverzi. Spielberg jej popsal jako spolupráci mezi Sacklerem, Miliusem a hercem Robertem Shawem, který byl také dramatikem. Podle režiséra Milius proměnil Sacklerův „tři čtvrtě stránky dlouhý“ projev v monolog, který Shaw poté částečně přepsal. Gottlieb připisuje hlavní zásluhy Shawovi a bagatelizuje Miliusův přínos.
Ačkoli Spielberg vyhověl žádosti Zanucka a Browna a obsadil známé herce, Benchley navrhl do hlavních rolí Roberta Redforda, Paula Newmana a Steva McQueena, chtěl se vyhnout najímání velkých hvězd. Měl pocit, že „poněkud anonymní“ herci by pomohli divákům „uvěřit, že se to děje lidem, jako jste vy a já“, zatímco „hvězdy si s sebou nesou spoustu vzpomínek a tyto vzpomínky mohou někdy... zkazit příběh.“ Režisér dodal, že v jeho plánech „měl být superstar žralok“. Prvními obsazenými herci byli Lorraine Gary, manželka prezidenta Universalu Sidneyho Sheinberga, jako Ellen Brodyová, a Murray Hamilton jako starosta ostrova Amity. Kaskadérka, která se stala herečkou, Susan Backlinie byla obsazena do role Chrissie Watkinsové (první oběti), protože uměla plavat a byla ochotna hrát nahá. Většinu vedlejších rolí ztvárnili obyvatelé Martha's Vineyard, kde se film natáčel. Jedním z příkladů byl zástupce náměstka Hendrickse, kterého ztvárnil budoucí televizní producent Jeffrey Kramer. Lee Fierro hraje paní Kintnerovou, matku druhé oběti žraloka, Alexe Kintnera (hraje ho Jeffrey Voorhees).
Role Brodyho byla nabídnuta Robertu Duvallovi, ale herec měl zájem pouze o ztvárnění Quinta. Charlton Heston vyjádřil o roli zájem, ale Spielberg měl pocit, že Heston by pro roli policejního šéfa skromné komunity představil příliš velkolepou postavu. Roy Scheider se o projekt začal zajímat poté, co na večírku zaslechl Spielberga, jak se s jedním scenáristou baví o tom, jak žralok skočí na loď. Spielberg měl obavy z najmutí Scheidera, protože se obával, že by ztvárnil „drsňáka“, podobně jako v jeho roli ve filmu Francouzská spojka.
Devět dní před zahájením natáčení nebyli ani Quint, ani Hooper obsazeni. Role Quinta byla původně nabídnuta hercům Lee Marvinovi a Sterlingu Haydenovi, kteří oba odmítli. Zanuck a Brown právě dokončili práci s Robertem Shawem na filmu Podraz a navrhli ho Spielbergovi. Shaw se zdráhal roli přijmout, protože se mu kniha nelíbila, ale rozhodl se ji přijmout na naléhání své manželky (herečky Mary Ure) i sekretářky – „Naposledy byli tak nadšení ve filmu Z Ruska s láskou. A měli pravdu.“ Shaw založil svůj výkon na kolegovi z obsazení Craigu Kingsburymu, místním rybáři, farmáři a legendárním excentrikovi, který byl obsazen do malé role rybáře Bena Gardnera. Spielberg popsal Kingsburyho jako „nejčistší verzi toho, kým Quint podle mého názoru byl“ a některé z jeho výroků mimo záběr byly začleněny do scénáře jako repliky Gardnera i Quinta. Dalším zdrojem některých Quintových dialogů a manýr, zejména ve třetím dějství na moři, byl mechanik a majitel lodi z Vineyardu Lynn Murphy.
Pro roli Hoopera chtěl Spielberg zpočátku Jona Voighta. Pro tuto roli byli zvažováni také Timothy Bottoms, Jan-Michael Vincent, Joel Grey a Jeff Bridges. Spielbergův přítel George Lucas navrhl Richarda Dreyfusse, kterého režíroval ve filmu Americké graffiti. Herec zpočátku odmítl, ale své rozhodnutí změnil poté, co se zúčastnil předpremiéry filmu Učení Duddyho Kravitze, kterou právě dokončil. Zklamaný svým výkonem a v obavě, že ho po Kravitzově uvedení nikdo nebude chtít najmout, okamžitě zavolal Spielbergovi a roli ve filmu Čelisti přijal. Protože film, který si režisér představoval, se tak lišil od Benchleyho románu, Spielberg požádal Dreyfusse, aby si ho nečetl. V důsledku obsazení byl Hooper přepsán tak, aby lépe odpovídal herci, a také aby více vystihoval Spielberga, který začal Dreyfusse vnímat jako své „alter ego“.
Natáčení začalo 2. května 1974 na ostrově Martha's Vineyard v Massachusetts, který byl vybrán po zvážení východního Long Islandu. Brown později vysvětlil, že produkce „potřebovala rekreační oblast, která by byla dostatečně nižší střední třídou, aby zjevení žraloka zničilo turistický ruch.“ Martha's Vineyard byla také vybrána proto, že okolní oceán měl písčité dno, které nikdy neklesalo pod 11 m na vzdálenost 19 km od břehu, což umožňovalo mechanickým žralokům operovat i mimo dohled pevniny. Protože Spielberg chtěl natáčet vodní sekvence relativně zblízka, aby se podobaly tomu, co lidé vidí při plavání, kameraman Bill Butler vymyslel nové vybavení pro usnadnění mořského a podvodního natáčení, včetně soupravy pro udržení stabilní kamery bez ohledu na příliv a odliv, a uzavřené ponorné skříně pro kameru. Spielberg požádal výtvarné oddělení, aby se vyhnulo červené barvě jak v kulisách, tak v kostýmech, aby krev z útoků byla jediným červeným prvkem a způsobila větší šok.
Producenti filmu chtěli zpočátku vycvičit žraloka bílého, ale rychle si uvědomili, že to není možné, a proto pro produkci vyrobili tři pneumaticky poháněné vrtulové žraloky v plné velikosti – které filmový štáb přezdíval „Bruce“ podle Spielbergova právníka Bruce Ramera: „žralok mořský“, vrtulová konstrukce s celým tělem a chybějícím břichem, která byla tažena 91metrovým lanem, a dva „žraloci plošinoví“, jeden, který se pohyboval od kamery zleva doprava (s jeho skrytou levou stranou odhalující řadu pneumatických hadic), a opačný model s odkrytým pravým bokem. Žraloky navrhl umělecký ředitel a produkční designér Joe Alves ve třetím čtvrtletí roku 1973. Mezi listopadem 1973 a dubnem 1974 byli žraloci vyrobeni v půjčovně filmů a vybavení Rolly Harper's Motion Picture & Equipment Rental v Sun Valley v Kalifornii. Na jejich stavbě se podílel tým až 40 techniků efektů pod dohledem supervizora mechanických efektů Boba Matteyho, který je nejvíce známý vytvořením obří chobotnice ve filmu 20 000 mil pod mořem. Poté, co byli žraloci hotovi, byli přepraveni na místo natáčení. Začátkem července se plošina použitá k tažení dvou žraloků s bočním pohledem převrátila, když byla spouštěna na oceánské dno, což donutilo tým potápěčů, aby ji vytáhli. Model vyžadoval 14 operátorů k ovládání všech pohyblivých částí. Pro Quintův člun Orca Alves a jeho tým postavili pro film dva identické 12metrové modely. Druhý člun, nazvaný Orca II, neměl motor a byl navržen tak, aby se potopil na povel.
Film Čelisti byl prvním velkým filmem natáčeným na oceánu, což vedlo k problematickému natáčení a výrazně překročilo rozpočet. David Brown uvedl, že rozpočet „byl 4 miliony dolarů a film nakonec stál 9 milionů dolarů“; samotné výdaje na efekty vzrostly na 3 miliony dolarů kvůli problémům s mechanickými žraloky. Nespokojení členové štábu dali filmu přezdívku „Nedostatky“. Spielberg připisoval mnoho problémů svému perfekcionismu a nezkušenosti. Ten první ztělesňoval jeho lhostejnost k natáčení na moři se žralokem v životní velikosti; „Mohl jsem film natočit v nádrži nebo dokonce v chráněném jezeře někde, ale nevypadal by stejně,“ řekl. Pokud jde o jeho nedostatek zkušeností: „V podstatě jsem byl naivní, co se týče oceánu. Byl jsem docela naivní, co se týče matky přírody, a arogance filmaře, který si myslí, že dokáže překonat živly, byla bláznivá, ale byl jsem příliš mladý na to, abych věděl, že jsem bláznivý, když jsem požadoval, abychom film natáčeli v Atlantském oceánu a ne v nádrži v severním Hollywoodu.“ Gottlieb řekl, že „nezbývalo nic jiného než film natočit“, takže všichni přepracovali, a přestože jako scenárista nemusel každý den chodit na natáčení u oceánu, jakmile se posádka vrátila, dorazila „zdrcená a spálená od slunce, ošlehaná větrem a pokrytá slanou vodou.“
Natáčení na moři vedlo k mnoha zpožděním: do záběru se dostaly nežádoucí plachetnice, kamery promočily a jednou se začala potápět i kosatka s herci na palubě. Žraloci na rekvizitách často selhávali kvůli řadě problémů, včetně špatného počasí, nasávání slané vody pneumatickými hadicemi, praskání záběrů v důsledku vodotěsnosti, koroze kůže a elektrolýzy. Od prvního testu vodou „nesavá“ neoprenová pěna, která tvořila kůži žraloků, nasávala tekutinu, což způsobovalo jejich nafouknutí, a model mořských saní se často zamotával do lesů mořských řas. Spielberg později vypočítal, že během 12hodinového denního pracovního režimu se natáčení v průměru věnovalo pouze čtyřem hodinám. Gottliebovi téměř usekly hlavu lodní vrtule a Dreyfussovi téměř uvěznili v ocelové kleci. Herci často trpěli mořskou nemocí. Shaw také kvůli daňovým problémům utíkal do Kanady, kdykoli mohl, oddával se nadměrnému pití a choval zášť vůči Dreyfussovi, který za svůj výkon ve filmu Duddy Kravitz sklízel nadšené recenze. Střihačka Verna Fieldsová měla během natáčení jen zřídka materiál, se kterým by mohla pracovat, protože podle Spielberga „bychom za dobrý den natočili pět scén, za průměrný den tři a za špatný den žádnou.“
Zpoždění se v některých ohledech ukázala jako prospěšná. Scénář byl během natáčení zdokonalován a nespolehliví mechaničtí žraloci donutili Spielberga natočit mnoho scén tak, aby se na žraloka jen naráželo. Například po většinu lovu žraloka je jeho poloha naznačena plovoucími žlutými sudy. Úvodní scéna ukazovala žraloka, jak požírá Chrissie, ale scéna byla přepsána tak, aby se natáčela s Backlinie, která byla tažena a trhána lany, aby simulovala útok. Spielberg také zahrnul několik záběrů pouze hřbetní ploutve. Toto vynucené omezení je obecně považováno za faktor, který přispěl k napětí filmu. Jak to Spielberg o několik let později vyjádřil: „Film se z japonského sobotního hororu pro odpolední představení stal spíše Hitchcockův, thriller typu „méně vidíte, tím více dostanete“. V jiném rozhovoru podobně prohlásil: „Žralok, který nefunguje, byl dar z nebes. Díky němu jsem se stal spíš jako Alfred Hitchcock než jako Ray Harryhausen.“ Herecké výkony se staly klíčovými pro to, aby diváci uvěřili v existenci tak velkého žraloka: „Čím falešněji žralok ve vodě vypadal, tím více mi úzkost říkala, abych zvýšil naturalitu herecké výkony.“
Záběry skutečných žraloků natočili Ron a Valerie Taylorovi ve vodách u Dangerous Reef v Jižní Austrálii, přičemž malý herec byl v miniaturní kleci pro žraloky, aby vytvořil iluzi, že žraloci jsou obrovskí. Během natáčení Taylorových zaútočil na loď a klec žralok bílý. Záběry z útoku v kleci byly tak ohromující, že je Spielberg dychtil zakomponovat do filmu. V té době v kleci nikdo nebyl a scénář, navazující na román, původně obsahoval žraloka, který Hoopera zabil. Děj byl následně upraven tak, aby Hooper z klece unikl, což umožnilo použití záběrů. Jak to vyjádřil produkční ředitel Bill Gilmore: „Žralok dole v Austrálii přepsal scénář a zachránil Dreyfussovu postavu.“
Ačkoliv natáčení mělo trvat 55 dní, skončilo až 6. října 1974, po 159 dnech. Spielberg, když vzpomínal na zdlouhavé natáčení, prohlásil: „Myslel jsem si, že moje kariéra filmaře skončila. Slyšel jsem zvěsti... že už nikdy nebudu pracovat, protože nikdo nikdy nenatočil film o 100 dní později, než bylo plánováno.“ Spielbergovi bylo několikrát nabídnuto, aby se z filmu odhlásil a zastavil produkci. Sám Spielberg nebyl přítomen při natáčení závěrečné scény, ve které žralok exploduje, protože se domníval, že ho štáb plánuje po dokončení scény hodit do vody. Od té doby se stalo tradicí, že Spielberg chybí při natáčení závěrečné scény jednoho z jeho filmů. Poté se natáčely podvodní scény ve vodní nádrži studií Metro-Goldwyn-Mayer v Culver City, kde kaskadéři Dick Warlock a Frank James Sparks zastupovali Dreyfusse ve scéně, kde žralok útočí na klec, a také poblíž ostrova Santa Catalina v Kalifornii. Fields, která dokončila hrubý sestřih prvních dvou třetin filmu až do lovu žraloků, dokončila střih a přepracovala část materiálu. Podle Zanucka „ve skutečnosti přišla a zrekonstruovala některé scény, které Steven zkonstruoval pro komedii, a udělala je děsivými, a některé scény natočila tak, aby byly děsivé, a udělala z nich komediální scény.“ Loď použitá pro Orcu byla přivezena do Los Angeles, aby tým zvukových efektů mohl nahrát zvuky jak pro loď, tak pro podvodní scény.
Po zkušebních promítáních byly pozměněny dvě scény. Protože křik publika překryl Scheiderovu vtipnou hlášku o „větší lodi“, Brodyho reakce poté, co za něj žralok skočí, byla prodloužena a hlasitost repliky byla zvýšena. Spielberg se také rozhodl, že touží po „ještě jednom křiku“, a scénu, ve které Hooper objeví tělo Bena Gardnera, natočil znovu, přičemž použil 3 000 dolarů ze svých vlastních peněz poté, co Universal odmítl zaplatit za dotáčku. Podvodní scéna se natáčela ve Fieldsově bazénu v Encinu v Kalifornii, s použitím latexového modelu hlavy Craiga Kingsburyho připevněného k falešnému tělu, které bylo umístěno do trupu havarované lodi. Pro simulaci kalných vod Martha's Vineyard bylo do bazénu nalito sušené mléko, které bylo poté zakryto plachtou.

Postavy a obsazení
• Roy Scheider - Brody
• Robert Shaw - Quint
• Richard Dreyfuss - Hooper
• Lorraine Gary - Ellen Brody
• Murray Hamilton - Vaughn
• Carl Gottlieb - Meadows
• Jeffrey Kramer - Hendricks
• Susan Backlinie - Chrissie
• Jonathan Filley - Cassidy
• Ted Grossman - Estuary Victim

Ocenění
*Academy Awards (Oscar®) (1975)
1975 - Richard D. Zanuck a David Brown (Nejlepší film) (nominace)
1975 - John Williams (Nejlepší originální hudba)
1975 - Verna Fields (Nejlepší střih filmu)
1975 - John Carter, Roger Heman, Robert L. Hoyt a Earl Madery (Nejlepší zvuk)

*British Academy Film Awards (BAFTA) (1975)
1975 - Nejlepší film (nominace)
1975 - Steven Spielberg (Nejlepší režie) (nominace)
1975 - Richard Dreyfus (Nejlepší herec) (nominace)
1975 - Peter Benchley a Carl Gottlieb (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - John Williams (Nejlepší originální hudba)
1975 - Verna Fields (Nejlepší střih) (nominace)
1975 - John Carter a Robert Hoyt (Nejlepší zvuk) (nominace)

*Directors Guild of America Awards (1975)
1975 - Steven Spielberg (Vynikající režisér - film) (nominace)

*Golden Globe Awards (1975)
1975 - Nejlepší film - drama (nominace)
1975 - Steven Spielberg (Nejlepší režisér) (nominace)
1975 - Peter Benchley a Carl Gottlieb (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - John Williams (Nejlepší originální hudba)

*Grammy Awards (1976)
1976 - John Williams (Nejlepší hudba napsaná pro vizuální média)

*Writers Guild of America Awards (1975)
1975 - Peter Benchley a Carl Gottlieb (Nejlepší drama adaptované z jiného média) (nominace)

DABING
1. DABING (ČT, VHS)
V českém znění: Viktor Preiss - Roy Scheider (Martin Brody), Alois Švehlík - Robert Shaw (Quint), Jiří Prager - Richard Dreyfuss (Matt Hooper), Jana Paulová - Lorraine Gary (Ellen Brodyová), Vladimír Brabec - Murray Hamilton (starosta Larry Vaughn), Jaromír Meduna - Jeffrey Kramer (zástupce Jeff Hendricks), Jan Řeřicha, Jakub Saic - Jonathan Filley (Cassidy), Zdeněk Hess (radní), Alexander Hemala (hlas z rádia), Dana Hlaváčová, Jan Hanžlík, Jan Sedliský, Filip Jančík, Richard Honzovič - Peter Benchley (novinář, titulky) a další
Překlad: Petr Šaroch
Zvuk: Radim Štětina
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Hudební spolupráce: Jiří Svoboda
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Eliška Burešová
Výroba: Otakar Svoboda
Dialogy a režie: Elmar Kloss
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1994

2. DABING (Nova, Blu-ray)
V českém znění: Lukáš Hlavica - Roy Scheider (Martin Brody), Otakar Brousek ml. - Robert Shaw (Quint), Vladislav Beneš - Richard Dreyfuss (Matt Hooper), Martina Hudečková - Lorraine Gary (Ellen Brodyová), Zdeněk Mahdal, Radovan Vaculík, Libor Terš, Jan Maxián, Jana Zenáhlíková, Dalimil Klapka, Vladimír Fišer, Tomáš Racek, Ivana Měřičková, Jana Šulcová, Kateřina Březinová, Roman Hájek, Jiří Knot, Petr Neskusil, Tomáš Materna, Oliver Šteindler, Kristýna Valová, Vladimír Kudla (titulky)
Překlad: Adam Novák
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Lenka Vintrová, Ivana Prejdová
Režie: Václav Knop
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro Cet 21 s.r.o. v roce 2004

3. DABING (DVD)
V českém znění: Lukáš Hlavica - Roy Scheider (Martin Brody), Otakar Brousek ml. - Robert Shaw (Quint), Vladislav Beneš - Richard Dreyfuss (Matt Hooper), Zdeněk Mahdal - Murray Hamilton (starosta Larry Vaughn), Radovan Vaculík - Jeffrey Kramer (zástupce Jeff Hendricks), Dalimil Klapka, Zuzana Schulzová, Vladimír Kudla, Ivana Měřičková, Nikola Votočková, Jana Šulcová, Jiří Knot, Jan Maxián, Jiří Kvasnička, Libor Terš, Kateřina Březinová, Petr Neskusil, Terezie Taberyová, Vladimír Fišer a další
Překlad: Adam Novák
Zvuk: Jaroslav Kosán
Dialogy a režie: Václav Knop
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures v roce 2005

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.1.1978
Premiéra ČR: 1.9.2022 CinemArt 
Premiéra USA: 20.6.1975 Universal Pictures US
                        2.9.2022 Universal Pictures US 
Premiéra v půjčovnách VHS: 1.11.1997 Bonton Home Video
Premiéra v půjčovnách DVD: 1.8.2000 Bonton Home Entertainment
Poprvé na DVD: 8.3.2004 Universal 
Poprvé na Blu-ray: 15.8.2012 Bontonfilm
Poprvé na 4K Blu-ray: 17.6.2020 

Sledování na VOD
https://filmtoro.cz/film/celisti

Tržby v ČR - Kč 541 447
Tržby celkem - $ 472 000 000
Návštěvnost v ČR 4 248 918
Náklady (Rozpočet) - $ 9 000 000

BONUSY (Blu-ray)
• Žralok stále působí - Dopad a odkaz Čelistí: Nový celovečerní dokument obsahuje dosud neuvedené záběry a rozhovory s herci aštábem včetně Stevena Spielberga, Richarda Dreyfusse a Roye Scheidera.
• Z natáčení Čelistí: Dvouhodinový dokument rozhovory s klíčovými herci a členy štábu.
• Vynechané a vystřižené scény
• Storyboardy
• Na natáčení: Zákulisní pohled na život během natáčení Čelistí.
• Fotografie z natáčení
• Marketing Čelistí
• Fenomén Čelistí
• Čelisti – Obnova: Nový detailní pohled na složitý proces restaurování filmu.
• Původní trailer 

 

české, anglické, maďarské, německé, rumunské, řecké, turecké

 

Tvůrci a herci

Steven Spielberg (Režie), David Brown (Produkce), Richard D. Zanuck (Produkce), John Williams (Hudba), Bill Butler (Kamera), Verna Fields (Střih), - (Casting), Joe Alves (Scénografie), - (Kostýmy), John R. Carter (Zvuk), John Chambers (Masky), Peter Benchley (Scénář), Carl Gottlieb (Scénář), Peter Benchley (kniha) (Předloha), Roy Scheider (Herec), Robert Shaw (Herec), Richard Dreyfuss (Herec), Lorraine Gary (Herec), Murray Hamilton (Herec), Carl Gottlieb (Herec), Susan Backlinie (Herec), Steven Spielberg (Herec), Jay Mello (Herec), Chris Rebello (Herec), Lee Fierro (Herec), Jeffrey Voorhees (Herec), Craig Kingsbury (Herec), Robert Carroll (Herec)