Stalingrad / Stalingrad (1990/196/Sovětský svaz, Východní Německo/Drama, Válečný) 66%
22.07.2018 12:43
1990/196/Sovětský svaz, Východní Německo/Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Hlavný koproducent Warner Bros. si i napriek nesúhlasu režiséra Ozerova, vybojoval obsadenie herca Powersa Bootha do hlavnej úlohy generála Čujkova.
- Jurij Ozerov nedokázal získať dostatok finančných prostriedkov na film priamo v ZSSR, a tak zažiadal o koprodukčnú výpomoc v zahraničí. Vďaka prebiehajúcej perestrojke sa mu ako hlavného koproducenta podarilo získať americké štúdio Warner Bros. Produkčnú výpomoc zaistili Barrandov a Defa.
- Historicky prvá sovietsko-americká koprodukcia.
- První Ozerovův film, ve kterém je možno vidět oddíly NKVD a Lavrentije Beriju.
- Ve filmu jsou použity záběry ze všech Ozerovových předchozích válečných filmů. Hudba je pak remixem hudby z Osvobození (1969).
JEDNOU VĚTOU
„Žádné falešné hrdinství. Jen krev a bláto bitevního pole."
OBSAH
Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ozerovův Stalingrad se do velké míry podobá poválečnému filmovému zpracování bitvy o Stalingrad, podobně dokumentární vzezření zobrazující posloupnost událostí prostřednictvím plánů vojenských akcí zkombinovaných s bojovými záběry a scénami politických jednání. Liší se ale díky už částečně díky uvolněnějším politickým poměrům v Sovětském svazu. události, jako zabití mladíka Chruščovovým synem nebo zabíjení vojáků a důstojníků z vlastních řad za útěk z bitvy. Na druhou stranu se nevyhýbá kritice spojeneckých vojsk a karikování Winstona Churchilla, jako tomu bylo např. u Pádu Berlína. Komické je i symbloické znázornění slabosti Angličanů oproti Rusům ve scéně popíjení osobních strážců Stalina a Churchilla. Ani sám Stalin se neprojevuje jako neomylný vojevůdce, když se se svými poradci zmýlil ve vyhodnocování německých úmyslů ohledně směru útoku. O dva roky novější německý film o bitvě o Stalingrad má hlavní devízu v tom, že má divák možnost se ztotožnit s obyčejným vojákem, což mě osobně u Ozerovova eposu se nepodařilo. (Véča) 3*
Během filmu jsem uvažoval nad tím, jestli se má jednat o válečnou velkoprodukci nebo dokumentární film s hranými výstupy. Ať to mělo být cokoli, nepovedlo se ani jedno. Pokud chtěl Ozerov natočit dokument, neměl do něj nechtěně zasadit komické prvky a nerozpracovaný příběh o sibiřském odstřelovači. Pokud by chtěl svůj počin považovat za válečný velkofilm, nesměly by bitevní scény vypadat jako archivní záběry z 2. světové (kdyby je nasnímal černobíle, byly by k nerozeznání stejné) a nesměl by pracovat s totálně amatérskými herci - jedni jsou toporní, bez jakýchkoli emocí, druzí parodicky přehrávají. Zajímavost: všimněte si, že sibiřský odstřelovač a jeho dívka jsou trošku podobní Jude Lawovi a Rachel Weisz, jakoby se Jean-Jacques Annaud před castingem do svého Nepřítele před branami koukal právě na Ozerovův snímek. (strikeman) 2*
Dvoudílný válečný film, kterým Ozerov dokompletoval svoji Velkou vlasteneckou válku. Vzhledem k roku vzniku zde už nevidíme Stalina jako hodného strýčka, který naslouchá svým generálům, ale jako diktátora, který se nebojí jít do konfliktu s Žukovem, který vydává proslulý rozkaz číslo 227: "Ani krok zpět" a tím pádem střílení do vlastních vojáků. Je to pěkné vidět pravdivější sovětské podaní svých dějin. Film jako takový je rozdělen na dvě části. První a slabší, pojednává o počátcích operace Blau, není až tak vojenská, jak by někdo mohl čekat. Druhá ovšem naplno ohromí samotnou bitvou o Stalingrad. Bylo vidět, že tvůrci si pohráli s ateliéry rozbořeného města, Rudého náměstí nebo nádraží. Škoda jen některých záběrů převzatých z Boje o Moskvu. Samozřejmě řežbu jako v Nepříteli před branami nečekejte, Rusové to holt točili po svém, ale jejich Stalingrad už není komunistická propaganda, což z něj děla slušný válečný film, který rozhodně neurazí. (Thomassi) 4*
VELKÁ RECENZE
Ozerov měl v sovětském filmovém průmyslu zvláštní privilegované místo, které by se možná mohlo přirovnat k postavení Otakara Vávry u nás. Natáčel válečné filmy s velkorysým rozpočtem, který dusil sovětský film, protože za každý z těchto grandiózních filmů plných vojenské techniky by se natočilo deset menších a dost možná lepších filmových projektů. Měl logicky podporu oficiálních kruhů, takže v jednotlivých scénách vidíme desítky a stovky pohybujících se tanků, obrovský kompars a nebe zaplněné letadly. Tyhle kousky ocení především fanoušci vojenské techniky a vojenské historie a Ozerov mohl být angažovaný kterýmkoliv ze spolků, které dnes pořádají historické šou napodobující slavné bitvy minulosti.
Na druhé straně pracovat s herci, mít smysl pro detail a skutečné herectví, to se Ozerovovi nikdy moc nevedlo a náš Vávra v tom byl mnohem lepší. Zatímco v epopeji Osvobození nad tím člověk ještě zamhouří oči, na přelomu 80. a 90. let už byla světová filmařina někde úplně jinde a když tenhle kousek srovnám s tehdejšími americkými filmy o Vietnamu natáčených v 80. letech, tak je to srovnání tristní. Jednotliví vojáci pro Ozerova moc neznamenají, pozornost věnuje rozhodování generálů a politických veličin. V řadě scén se objevuje patos typický pro sovětskou válečnou tvorbu a dialogy se omezují na proklamace a hesla.
Ozerovův pohled na válku odpovídá oficiálnímu sovětskému výkladu, takže Stalin je v duchu perestrojky už vylíčen lehce negativně, ale sovětské vedení války, které bylo nesmírně neefektivní a způsobovalo obrovské strádání vojáků i obyvatelstva, tam zásadní kritice podrobeno není. Paulusovi jako vrchnímu veliteli německé obklíčené armády je věnován malý prostor a je vylíčen v poměrně příznivém světle kvůli své roli, kterou sehrál v sovětském zajetí a později v NDR, kde pro Sověty odvedl velký kus práce na poli propagandy. Celkový dojem: 25 %. (gudaulin)
SKUTEČNOST
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku, o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.
Průběh poloviny bitvy byl na německé straně poznamenán osobními zásahy Adolfa Hitlera. Ten byl fascinován představou dobytí města nesoucího jméno jeho protivníka a na dálku velice nešťastně zasahoval do řízení vojenských operací. Rudá armáda vybičovaná rozhořčením nad barbarským chováním německých jednotek v Sovětském svazu a prací agentů a uzávěrových jednotek NKVD, kteří dostali rozkaz zastřelit každého, kdo by město opustil a prchl za Volhu, město zuřivě bránila. Rudá armáda se dokázala udržet na malém kousku země poblíž pravého břehu řeky Volhy (speciálně 62. armáda pod velením generála V. I. Čujkova), podporována obrovským množstvím děl rozmístěných na levém břehu. Zatímco válečníci Osy postupně, dům od domu, obsazovali a čistili Stalingrad, Rudá armáda přemístila ke Stalingradu všechny jednotky postradatelné jinde na frontě a také další síly ze Sibiře a 19. listopadu 1942 zahájila operaci Uran – smetla rumunské, maďarské a italské jednotky nacházející se na křídlech 6. armády a obklíčila ji ve městě spolu s částmi 4. tankové armády.
V této době se snad ještě 6. armáda mohla probít zpět, ale Hitler to zakázal. Hitler nařídil generálu Erich von Manstein aby se k Stalingradu probil a obnovil spojení s 6. armádou. Manstein se tento, v dané situaci prakticky nemožný úkol, pokusil splnit a dostal se se svými jednotkami 50 km od Stalingradu, ale čerstvé ruské síly jej posléze definitivně vrhly zpět. Hitler, podpořen tvrzením vrchního velitele Luftwaffe maršála Hermanna Göringa, že dokáže Paulusovu armádu zásobovat ze vzduchu, zakázal Paulusovi vyrazit z města naproti Mansteinovi. Göring však svůj slib splnit nedokázal a při pokusech o jeho splnění nechal zcela zdecimovat zásobovací a přepravní část Luftwaffe. Když Hitlerovi došlo, že Paulus a jeho vojska jsou ztraceni, nařídil jim, že musí vydržet co nejdéle a jmenoval Pauluse polním maršálem, protože žádný německý polní maršál se nikdy před tím v historii nepříteli nevzdal. Paulus však odmítl zemřít a byl sovětskými vojáky zajat. Organizovaný odpor 6. armády byl ukončen 2. února 1943. Uvnitř kotle bylo zajato asi 90 000 vojáků; často již ve velmi zuboženém stavu, pouze 6000 z se jich po konci války dočkalo propuštění na svobodu a mohlo se vrátit domů.
DABING
V českém znění: Vladimír Kudla (vypravěč), Zdeněk Maryška - Powers Boothe (generál poručík Vasilij Čujkov), Bohuslav Kalva - Michail Uljanov (Georgij Žukov), Jan Pohan - Archil Gomiašvili (Josef Stalin), Karel Richter (polní maršál Fedor von Bock), Libor Terš (Adolf Hitler), Jiří Hromada (Nikita Sergejevič Chruščov), Marek Libert, Jaroslav Kaňkovský, Ludvík Král, Petr Burian, Jaroslav Horák, Pavel Tesař, Zuzana Hykyšová - Petráňová, Monika Schullerová, Jan Battěk, Kristýna Valová
Překlad: Luisa Averina
Zvuk: Michal Kraus
Produkce: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie českého znění: Václav Merhaut
Vyrobila: Řitka video s.r.o. v DW Agentuře, 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Rusko: 1.2.1990
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.03.2007
Poprvé na DVD: 1.3.2007 Řitka video
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 2 500 000
FILMY V SÉRII
Stalingrad gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a013/
Drama / Válečný, Sovětský svaz / Východní Německo / USA / Československo, 1989
Režie: Jurij Ozerov, Hrají: Powers Boothe, Ljubomiras Laucevičius
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a012/
Drama / Válečný, Německo / Švédsko, 1993
Režie: Joseph Vilsmaier, Hrají: Dominique Horwitz, Thomas Kretschmann
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a014/
Akční / Válečný, Rusko, 2013
Režie: Fjodor Bondarčuk, Hrají: August Diehl, Thomas Kretschmann
„Žádné falešné hrdinství. Jen krev a bláto bitevního pole."
OBSAH
Rok 1942. Německý postup je zastaven před Moskvou. Znepřátelené strany se chystají na rozhodující letní ofenzivu. Hitler plánuje operaci Blau - úder jižním směrem na Kavkaz. V cestě mu však stojí město Stalingrad. V létě se tak rozpoutá bitva gigantických rozměrů, během nichž se ze Stalingradu stalo město – hrdina. Bitva, která nakonec skončila totálním fiaskem německé armády umocněným mrazivou ruskou zimou, která definitivně pohřbila pod nánosem zkrvaveného sněhu mýtus o německé neporazitelnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ozerovův Stalingrad se do velké míry podobá poválečnému filmovému zpracování bitvy o Stalingrad, podobně dokumentární vzezření zobrazující posloupnost událostí prostřednictvím plánů vojenských akcí zkombinovaných s bojovými záběry a scénami politických jednání. Liší se ale díky už částečně díky uvolněnějším politickým poměrům v Sovětském svazu. události, jako zabití mladíka Chruščovovým synem nebo zabíjení vojáků a důstojníků z vlastních řad za útěk z bitvy. Na druhou stranu se nevyhýbá kritice spojeneckých vojsk a karikování Winstona Churchilla, jako tomu bylo např. u Pádu Berlína. Komické je i symbloické znázornění slabosti Angličanů oproti Rusům ve scéně popíjení osobních strážců Stalina a Churchilla. Ani sám Stalin se neprojevuje jako neomylný vojevůdce, když se se svými poradci zmýlil ve vyhodnocování německých úmyslů ohledně směru útoku. O dva roky novější německý film o bitvě o Stalingrad má hlavní devízu v tom, že má divák možnost se ztotožnit s obyčejným vojákem, což mě osobně u Ozerovova eposu se nepodařilo. (Véča) 3*
Během filmu jsem uvažoval nad tím, jestli se má jednat o válečnou velkoprodukci nebo dokumentární film s hranými výstupy. Ať to mělo být cokoli, nepovedlo se ani jedno. Pokud chtěl Ozerov natočit dokument, neměl do něj nechtěně zasadit komické prvky a nerozpracovaný příběh o sibiřském odstřelovači. Pokud by chtěl svůj počin považovat za válečný velkofilm, nesměly by bitevní scény vypadat jako archivní záběry z 2. světové (kdyby je nasnímal černobíle, byly by k nerozeznání stejné) a nesměl by pracovat s totálně amatérskými herci - jedni jsou toporní, bez jakýchkoli emocí, druzí parodicky přehrávají. Zajímavost: všimněte si, že sibiřský odstřelovač a jeho dívka jsou trošku podobní Jude Lawovi a Rachel Weisz, jakoby se Jean-Jacques Annaud před castingem do svého Nepřítele před branami koukal právě na Ozerovův snímek. (strikeman) 2*
Dvoudílný válečný film, kterým Ozerov dokompletoval svoji Velkou vlasteneckou válku. Vzhledem k roku vzniku zde už nevidíme Stalina jako hodného strýčka, který naslouchá svým generálům, ale jako diktátora, který se nebojí jít do konfliktu s Žukovem, který vydává proslulý rozkaz číslo 227: "Ani krok zpět" a tím pádem střílení do vlastních vojáků. Je to pěkné vidět pravdivější sovětské podaní svých dějin. Film jako takový je rozdělen na dvě části. První a slabší, pojednává o počátcích operace Blau, není až tak vojenská, jak by někdo mohl čekat. Druhá ovšem naplno ohromí samotnou bitvou o Stalingrad. Bylo vidět, že tvůrci si pohráli s ateliéry rozbořeného města, Rudého náměstí nebo nádraží. Škoda jen některých záběrů převzatých z Boje o Moskvu. Samozřejmě řežbu jako v Nepříteli před branami nečekejte, Rusové to holt točili po svém, ale jejich Stalingrad už není komunistická propaganda, což z něj děla slušný válečný film, který rozhodně neurazí. (Thomassi) 4*
VELKÁ RECENZE
Ozerov měl v sovětském filmovém průmyslu zvláštní privilegované místo, které by se možná mohlo přirovnat k postavení Otakara Vávry u nás. Natáčel válečné filmy s velkorysým rozpočtem, který dusil sovětský film, protože za každý z těchto grandiózních filmů plných vojenské techniky by se natočilo deset menších a dost možná lepších filmových projektů. Měl logicky podporu oficiálních kruhů, takže v jednotlivých scénách vidíme desítky a stovky pohybujících se tanků, obrovský kompars a nebe zaplněné letadly. Tyhle kousky ocení především fanoušci vojenské techniky a vojenské historie a Ozerov mohl být angažovaný kterýmkoliv ze spolků, které dnes pořádají historické šou napodobující slavné bitvy minulosti.
Na druhé straně pracovat s herci, mít smysl pro detail a skutečné herectví, to se Ozerovovi nikdy moc nevedlo a náš Vávra v tom byl mnohem lepší. Zatímco v epopeji Osvobození nad tím člověk ještě zamhouří oči, na přelomu 80. a 90. let už byla světová filmařina někde úplně jinde a když tenhle kousek srovnám s tehdejšími americkými filmy o Vietnamu natáčených v 80. letech, tak je to srovnání tristní. Jednotliví vojáci pro Ozerova moc neznamenají, pozornost věnuje rozhodování generálů a politických veličin. V řadě scén se objevuje patos typický pro sovětskou válečnou tvorbu a dialogy se omezují na proklamace a hesla.
Ozerovův pohled na válku odpovídá oficiálnímu sovětskému výkladu, takže Stalin je v duchu perestrojky už vylíčen lehce negativně, ale sovětské vedení války, které bylo nesmírně neefektivní a způsobovalo obrovské strádání vojáků i obyvatelstva, tam zásadní kritice podrobeno není. Paulusovi jako vrchnímu veliteli německé obklíčené armády je věnován malý prostor a je vylíčen v poměrně příznivém světle kvůli své roli, kterou sehrál v sovětském zajetí a později v NDR, kde pro Sověty odvedl velký kus práce na poli propagandy. Celkový dojem: 25 %. (gudaulin)
SKUTEČNOST
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku, o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.
Průběh poloviny bitvy byl na německé straně poznamenán osobními zásahy Adolfa Hitlera. Ten byl fascinován představou dobytí města nesoucího jméno jeho protivníka a na dálku velice nešťastně zasahoval do řízení vojenských operací. Rudá armáda vybičovaná rozhořčením nad barbarským chováním německých jednotek v Sovětském svazu a prací agentů a uzávěrových jednotek NKVD, kteří dostali rozkaz zastřelit každého, kdo by město opustil a prchl za Volhu, město zuřivě bránila. Rudá armáda se dokázala udržet na malém kousku země poblíž pravého břehu řeky Volhy (speciálně 62. armáda pod velením generála V. I. Čujkova), podporována obrovským množstvím děl rozmístěných na levém břehu. Zatímco válečníci Osy postupně, dům od domu, obsazovali a čistili Stalingrad, Rudá armáda přemístila ke Stalingradu všechny jednotky postradatelné jinde na frontě a také další síly ze Sibiře a 19. listopadu 1942 zahájila operaci Uran – smetla rumunské, maďarské a italské jednotky nacházející se na křídlech 6. armády a obklíčila ji ve městě spolu s částmi 4. tankové armády.
V této době se snad ještě 6. armáda mohla probít zpět, ale Hitler to zakázal. Hitler nařídil generálu Erich von Manstein aby se k Stalingradu probil a obnovil spojení s 6. armádou. Manstein se tento, v dané situaci prakticky nemožný úkol, pokusil splnit a dostal se se svými jednotkami 50 km od Stalingradu, ale čerstvé ruské síly jej posléze definitivně vrhly zpět. Hitler, podpořen tvrzením vrchního velitele Luftwaffe maršála Hermanna Göringa, že dokáže Paulusovu armádu zásobovat ze vzduchu, zakázal Paulusovi vyrazit z města naproti Mansteinovi. Göring však svůj slib splnit nedokázal a při pokusech o jeho splnění nechal zcela zdecimovat zásobovací a přepravní část Luftwaffe. Když Hitlerovi došlo, že Paulus a jeho vojska jsou ztraceni, nařídil jim, že musí vydržet co nejdéle a jmenoval Pauluse polním maršálem, protože žádný německý polní maršál se nikdy před tím v historii nepříteli nevzdal. Paulus však odmítl zemřít a byl sovětskými vojáky zajat. Organizovaný odpor 6. armády byl ukončen 2. února 1943. Uvnitř kotle bylo zajato asi 90 000 vojáků; často již ve velmi zuboženém stavu, pouze 6000 z se jich po konci války dočkalo propuštění na svobodu a mohlo se vrátit domů.
DABING
V českém znění: Vladimír Kudla (vypravěč), Zdeněk Maryška - Powers Boothe (generál poručík Vasilij Čujkov), Bohuslav Kalva - Michail Uljanov (Georgij Žukov), Jan Pohan - Archil Gomiašvili (Josef Stalin), Karel Richter (polní maršál Fedor von Bock), Libor Terš (Adolf Hitler), Jiří Hromada (Nikita Sergejevič Chruščov), Marek Libert, Jaroslav Kaňkovský, Ludvík Král, Petr Burian, Jaroslav Horák, Pavel Tesař, Zuzana Hykyšová - Petráňová, Monika Schullerová, Jan Battěk, Kristýna Valová
Překlad: Luisa Averina
Zvuk: Michal Kraus
Produkce: Jaromír Šindelář
Dialogy a režie českého znění: Václav Merhaut
Vyrobila: Řitka video s.r.o. v DW Agentuře, 2007
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Rusko: 1.2.1990
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.03.2007
Poprvé na DVD: 1.3.2007 Řitka video
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Náklady (Rozpočet) - $ 2 500 000
FILMY V SÉRII
Stalingrad gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a013/
Drama / Válečný, Sovětský svaz / Východní Německo / USA / Československo, 1989
Režie: Jurij Ozerov, Hrají: Powers Boothe, Ljubomiras Laucevičius
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a012/
Drama / Válečný, Německo / Švédsko, 1993
Režie: Joseph Vilsmaier, Hrají: Dominique Horwitz, Thomas Kretschmann
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a014/
Akční / Válečný, Rusko, 2013
Režie: Fjodor Bondarčuk, Hrají: August Diehl, Thomas Kretschmann
Tvůrci a herci
Jurij Ozerov (Režie), Clarence Avant (Produkce), George Jackson (Produkce), Quincy Jones (Produkce), Yuriy Levitin (Hudba), Vladimir Gusev (Kamera), Igor Slabnevich (Kamera), - (Casting), - (Scénografie), Dilyara Ozerova (Kostýmy), Vladislav Torokhov (Zvuk), - (Masky), Jurij Ozerov (Scénář), Powers Boothe (Herec), Ljubomiras Laucevičius (Herec), Sergej Nikoněnko (Herec), Fjodor Bondarčuk (Herec), Michail Uljanov (Herec), Sergej Garmaš (Herec), Alexandr Goloborodko (Herec), Jelena Tonunc (Herec), Oksana Fandera (Herec), Andrej Smoljakov (Herec), Akhim Petri (Herec), Andrej Gusev (Herec), Valentin Golubenko (Herec), Larisa Šachvorostova (Herec)
- Hlavný koproducent Warner Bros. si i napriek nesúhlasu režiséra Ozerova, vybojoval obsadenie herca Powersa Bootha do hlavnej úlohy generála Čujkova.
- Jurij Ozerov nedokázal získať dostatok finančných prostriedkov na film priamo v ZSSR, a tak zažiadal o koprodukčnú výpomoc v zahraničí. Vďaka prebiehajúcej perestrojke sa mu ako hlavného koproducenta podarilo získať americké štúdio Warner Bros. Produkčnú výpomoc zaistili Barrandov a Defa.
- Historicky prvá sovietsko-americká koprodukcia.
- První Ozerovův film, ve kterém je možno vidět oddíly NKVD a Lavrentije Beriju.
- Ve filmu jsou použity záběry ze všech Ozerovových předchozích válečných filmů. Hudba je pak remixem hudby z Osvobození (1969).
Odkazy
Hrají:
Powers Boothe, Ljubomiras Laucevičius, Sergej Nikoněnko, Fjodor Bondarčuk, Michail Uljanov, Sergej Garmaš, Alexandr Goloborodko, Jelena Tonunc, Oksana Fandera, Andrej Smoljakov, Akhim Petri, Andrej Gusev, Valentin Golubenko, Larisa Šachvorostova, Carl Heinz Choynski, Fernando Allende, Günter Junghans, Zoja Rupasova, Vadim Lobanov, Alexandr Kudinov, Jurij Kuzmenko, Arčil Gomiašvili, Erich Thiede, Aljona Kiščik