Kmotr / The Godfather (1972/175/USA/Krimi, Drama) 92%

JEDNOU VĚTOU
„Kmotr je příběhem newyorské mafiánské rodiny Corleonů, v jejímž čele stojí vážený don Vito."

OBSAH
Gangsterské drama Kmotr, natočené podle stejnojmenného bestselleru Maria Puza, patří mezi přelomová díla tzv. Nového Hollywoodu, a to jak komerčně, tak umělecky. Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945 - 55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení druhé světové války. V epických, rozmáchlých obrazech před divákem ožívají osudy italsko-americké rodiny, jež svůj blahobyt založila na hazardu, prostituci, vydírání a zastrašování. Tehdy mladý režisér Francis Ford Coppola, který byl poněkud překvapivě pověřen společností Paramount realizací jednoho z jejích stěžejních projektů (své nepochybně sehrálo i jeho italsko-americké zázemí), musel redukovat některé motivy rozsáhlé předlohy, ovšem podařilo se mu věrně zachovat jejího ducha - přesný popis fungování zločinecké organizace, zachycení její hierarchie, začlenění do tehdejšího společenského vývoje i často kritizované zdůrazňování rodinné soudržnosti. Pevnou dramatickou stavbu scénáře (na němž Coppola spolupracoval s autorem předlohy) podpořilo i režijní ztvárnění, jež čerpalo především z klasických vypravěčských praktik hollywoodských děl 30. let (např. Jih proti Severu), okořeněných soudobým příklonem k realismu, zejména v zobrazování násilí a sexu. Snímek získal tři Oscary - za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli (Marlon Brando, který svou cenu odmítl převzít). Pro úspěch filmu, který se stal diváckým hitem nejen ve Spojených státech, ale i ve zbytku světa (kromě např. tehdejšího Československa, kde se kvůli údajné glorifikaci zločinu a násilí nesměl promítat, ač Puzova kniha v českém překladu vyšla), bylo klíčové herecké obsazení hlavních úloh dona Vita Corleona a jeho nejmladšího syna Michaela. Vedení Paramountu nesouhlasilo s Marlonem Brandem, na němž mu vedle jeho dobře známé pověsti "obtížného a nespolehlivého herce, jehož poslední filmy byly propadáky", vadilo hlavně to, že je na roli mafiánského patriarchy příliš mladý (v době příprav filmu mu bylo 47 let), a ještě větší odpor dávalo najevo vůči Al Pacinovi, jenž se jim zdál málo známý, příliš obyčejný a především malý. Coppola s oběma herci natočil testy, jež nakonec šéfy Paramountu přesvědčily. Se stejnou pečlivostí režisér obsadil i další role, nejstaršího Corleonova syna, prchlivého Sonnyho (James Caan), jeho slabošského bratra Freda (John Cazale) a conseglieriho Toma Hagena (Robert Duvall). Úlohy Corleonových "vojáků" a dalších gangsterů ztělesnili vesměs málo známí představitelé, kteří dokonale typově odpovídali svým postavám (např. Richard Castellano jako Clemenza nebo Al Lettieri jako Sollozzo). V kreaci Michaelovy neitalské dívky Kay Adamsové zaujala budoucí múza Woodyho Allena Diane Keatonová a Corleonovu týranou dceru Connii ztělesnila pozdější Stalloneova partnerka z Rockyho, Coppolova mladší sestra Talia Shireová. Téměř tříhodinový snímek (který uvádíme, stejně jako další díly trilogie, ve dvou částech) vrcholí slavnou scénou křtu Michaelova synovce (představovaného Coppolovou dcerou Sofií), prostříhaného krvavým vyřizováním účtů s ostatními mafiánskými rodinami, jež znamenalo upevnění moci Corleonova klanu, ale také definitivní převzetí "rodinné firmy" zprvu zdráhavým Michaelem, který se stává důstojným nástupcem zemřelého otce.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nemůžu hodnotit jinak. Tenhle film sice nevyniká tím, co si asi člověk pod klasickou gangsterkou představí - dlouhými a krvavými přestřelkami, ale naopak nám servíruje úžasnou ságu jedné mafiánské rodiny prostřednictvím velkého kápa Dona Corleoneho (úžasný sípající Marlon Brando) a jeho syna Michaela (geniální Al Pacino), který zpočatku jako jediný z rodiny neměl s mafií a ilegální činností nic společného, ale okolnosti, příležitost a nejspíš i geny dokázaly změnit leccos. Samozřejmě že na pár kulek do hlavy (a nejen do ní dojde), ale tím hlavním jsou zde proměny a vývoj postav, úkoly, které chtějí nebo musí plnit, intriky mezi přistěhovaleckými rodinami atd. Kromě famózních hereckých výkonů je nepřehlédnutelná perfektní režie, díky které téměř tříhodinový film uteče jakoby nic a také nepřeslechnutelně krásná hudba Nina Roty. U mě jde opravdu při vší úctě k Martinu Scorsesemu o nejlepší mafiánský film, jaký jsem kdy viděla a zřejmě i uvidím, tohle už se dneska netočí. (Galadriel) 5*

Teprve stříbrné plátno mi konečně umožnilo pocítit velikost tohoto skvostu, který mi v omezené a mělké ploše televizní obrazovky přišel vždy jaksi rozvláčný a bez hloubky některých dalších Coppolových děl. Byl to, samozřejmě, omyl. Kmotr je neobyčejně robustní epikou, ryze narativním filmem, jehož monumentálnost je plná jemných detailů a scén vystavěných s architektonickou precizností (způsob, jakým režisér mistrně kombinuje různé složky vypravování, aby umocnil intenzivní napětí, je jedinečný). Nelze ho konzumovat po částech, nelze u něj vypnout pozornost. Coppola je intenzivní, scény do sebe logicky vplývají (prolínačkový střih není samoúčelný) a fascinující je sledovat proměny postav, které jakoby s filmem stárly a radikálně se vnitřně přetvářely. Kmotr je "film-život", radikální manifest fiktivního času, který svou sevřeností a silou dokáže zcela ovládnout ten aktuální. Podmanivý, kontemplativní zážitek, který to plátno velké skutečně potřebuje. (Marigold) 5*

Vždyť ta Cosa Nostra je vlastně spolek docela hodných kuchtíků.. Pořád se tam něco dobrého jí, vykládají si recepty na omáčku ke špagetám, navzájem si posílají koňské maso, nebo čerstvé ryby a když už opravdu není zbytí, nakrmí se olovem.. Není pochyb, že slovutnou mafiánskou ságu vystřelily do hvězdných výšin především herecké výkony. Excelují Brando, Duvall a především mladý Al Pacino, který ukáže jen jednou za celý film nějaké emoce a přesto svůj nevyhnutelný přerod v hlavu rodiny podá naprosto uvěřitelně. Coppola je bezpochyby Godfatherem mafia žánru, nicméně pokud vezmeme v potaz třeba takové Casino, má don Francis ve Scorsesem velmi schopného consigliere.. Spoiler: Nechápu práci policie. Kdyby zatkla tu ženskou, co se jmenuje Vendeta a všechny tam vraždí, tak je ve městě mnohem bezpečněji.. (Gilmour93) 5*

V.I.M. FILMU
Byla to jen otázka času, než se Kmotr objeví ve VIM. Film, který si už hodně let drží vedoucí pozici v žebříčku nejlepších filmových děl všech dob (alespoň podle IMDB) se právem řadí mezi klasiku. A stal se jí vlastně hned potom, co byl uvedený v kinech. Kmotr zkrátka patří do té malé skupinky filmů, které člověk musí vidět, pokud to myslí s kinematografií vážně. Příběh rodiny Corleoneových má totiž všechno, co by správná rodinná sága měla mít.
A to Francis Ford Coppola rozhodně neměl snadnou pozici. Román Maria Puzza totiž není nějak zvlášť popisný. Knižní předloha je spíše stručná a jednoduchá (což ale v žádném případě neznamená, že by byla hloupá a nudná!) a Coppola se musel zatraceně ohánět, aby příběh fungoval i na plátně. Naštěstí všichni víme, jak to dopadlo. Stačilo sehnat pár vynikajících herců, do hlavní role obsadit legendárního Marlona Branda, jemuž stačí prohodit dvě věty typickým chraplákem, aby člověk pochopil, že jeho Don Vito Corleone je někdo, kdo v případě nutnosti bez mrknutí oka podepíše rozsudek smrti prakticky komukoliv. Začínající Al Pacino se samozřejmě zahanbit nenechal, ale i všichni ostatní herci tu předvádí výkony, které mnohdy za celou svou kariéru nedokázali překonat. A je jedno, jestli tu mluvíme o lehce cholerickém Jamesi Caanovi nebo chladně uvažujícím Robertu Duvallovi (když přijde na to dát někomu do postele uříznutou hlavu koně, nikdo lepší není).
Coppola navíc svou práci evidentně bral zodpovědně a z každého záběru je vidět jeho dokonalá připravenost. Nestane se, že by se divák během tříhodinové stopáže byť jen na chvilku nudil. Nechat se pohltit světem, ve kterém člověk může snadno přijít k penězům, ale i o život, je velmi jednoduché. Nedávný Americký gangster byl ke Coppolově majstrštyku velmi často přirovnáván, ale se vší úctou k Ridleymu Scottovi, na tohle zkrátka nemá.
Kmotr je zkrátka jiný svět. Svět, který diváka uhrane a nenechá ho odejít, dokud neskončí závěrečné titulky. Svět násilí a zločinu, ale i cti, přátelství a rodinných hodnot, které jsou v mafiánské famílii silnější než kdekoliv jinde. Kmotr je prostě film, kterému se nedá prakticky nic vytknout. Při jeho sledování člověk přestane vnímat své okolí a jen fascinovaně kouká na svět, v němž žijí hrdinové podle svých vlastních pravidel.

OLDIES FILMU
Trailer na Kmotra jsme tentokrát zařadili poněkud „nekoncepčně“. Žádný film od Francise Forda Coppoly, který by potřeboval náležité promotion, se totiž nechystá, ale proč se občas nezkusit odvázat. Přece jen jsme MZ a můžeme si to dovolit;) Trailer (nebo co to je) na Coppolova Kmotra je z rodu „nedívej se na mě, pokud jsi ještě neviděl film.“ Během tří a půl minut nás totiž protáhne celý příběhem a dokonale vyzradí, kdo to kam koupí, kdo přežije a nebo se stane důležitým. To celé prostřednictvím několika desítek statických fotografií, jež něco málo po 3:00 min stopáže oživí jeden krátký rozpohybovaný záběr z filmu jakožto intermezzo. V dnešních podmínkách, kdy trailery musí přece jen trochu odsýpat, by se to udělalo přesně opačně: jedno delší statické foto obklopené umně sestříhaným filmem. Ne že bych se u toho nějak extrémně nudil – pověst filmu přece jen zabírá – každopádně silně pochybuji, že bych si ho v příštích několika týdnech pouštěl stále dokola a nemohl se nabažit jeho geniality. Ale protože jsem na začátku 34. sázkového týdne v dobrém rozmaru, dovolím si téhle zvláštnosti přišpendlit tři pěkně špičaté hvězdičky.

GOLDIE FILMU
Existuje překvapivě málo filmů patřících do naprosté elity. Mezi umělecká díla tak zásadní a nezpochybnitelná, že ovlivňují kinematografii dnes jako v době svého vzniku a navíc o sobě nedovolují pochybovat. Cesta na Měsíc, Křižník Potěmkin, Občan Kane. A dozajista Kmotr. O tomto monumentálním mafiánském opusu už bylo sepsáno tolik, že amazonský prales se musí zatraceně obávat, aby někdo nezmáčkl tlačítko "print". Čím si ale majstrštyk Francise Forda Coppoly zasloužil tuto pozici?
Když totiž narazíme na kousek s takřka bezvýjimečně kladným hodnocením, automaticky se nabízí myšlenka, že tu máme další hype. Jak je vůbec možné, že si prominentní postavení v tolika žebříčcích drží film očividně nezaměřený na masy? Není to trochu podezřelé? Odpověď nalezneme v schopnosti mistra Coppoly vytvořit auru velikosti, která dýchne na každého, kdo s ní přijde do kontaktu. I ony "masy". Již úvodní scéna Kmotra nám jasně říká, že tenhle film prostě patří mezi špičku. Již první tóny ústřední melodie se umí zahryznout do divákova podvědomí a jen tak se ho nepustit. Tato schopnost dokonale si omotat diváka kolem prstu je velmi důležitá. Coppola s ní pracuje vždy. A obdivuhodně často úspěšně.
Tím nechci naznačit, že by byl Kmotr špatný film, který pouze kamufluje svou prázdnotu lesklým obalem. Naopak. Obdiv si zaslouží o to větší, že i když oficiálně "jen" dokonalou formou sdělí vcelku jednoduchý příběh "kterak mladý synek tatínkův podnik zdědil", dělá to zcela plnohodnotně. Coppola dokazuje, že vítězství formy nad obsahem může být úplné a konečné. A že jednoduchost premisy nemusí nijak znehodnocovat výsledek. Dokazuje, že poctivá filmařina utáhne v podstatě sebeprostší příběh mnohem lépe, než by překombinovaný scénář zamaskoval neschopný štáb. Kmotr totiž ohromuje právě zpracováním, které musí zapůsobit, protože jednoduše nemá srovnání, nebo jich má málo.
Žádné složité dějové eskapády, žádné přehnané zvraty. Vše v duchu realismu. Coppola opět spíše než nějaké šokování diváka sází na uvěřitelné plynutí děje, dokonalé herecké výkony a hlavně funkční atmosféru. A je to právě Kmotr, kdo vysvětluje přenesení pojmu "atmosféra" do filmového slovníku. Kmotr totiž skutečně vytlačí veškeré ovzduší z vašeho pokoje a naplní ho vlastní velkolepostí. Coppola dokáže navodit pocit až nadlidské vznešenosti, nedotknutelného perfekcionismu a nezpochybnitelné kvality. A právě tato atmosféra na nás dýchá natolik intenzivně, že jí musíme podlehnout. I když v podstatě to je skutečně jen jako nechat se opít rohlíkem. Daří se mu vzbudit v nás zájem o tu zločineckou organizaci, kterou bychom v reálném životě nenáviděli, ale tady ji obdivujeme.
Netřeba zmiňovat výborné herecké obsazení, kterým Kmotr proslul. Stejně tak, že jakkoli se všichni přítomní snaží, Marlon Brando je stejně přehraje, i kdyby jen ležel v kómatu na posteli. Ten člověk měl tak neuvěřitelné charisma! To bylo navíc právě v tomto případě vytěženo do naprostého maxima. Don Vito Corleone je bezpochyby dokonalý vzor tahouna snímku, který se snažili napodobit mnozí další. Brando zkrátka nemá konkurenci (a Pacino se předvede až v následujících dílech), přestože dokonale vedení herci vystupují v celém filmu.
U Kmotra se zkrátka vše povedlo na maximum. Výborná hudba, skvělé obsazení, precizní a sebejistá režie, silný (i když jednoduchý) příběh. I přes vysokou kvalitu přístupnost většině diváků, kterou může takový Kubrick jen závidět. Točit dobře a zároveň pro víc lidí je totiž taky kumšt. Škoda, že takové kousky dnes již nevznikají (a to nemyslím tak, že by je neměl kdo točit, ale že se o jejich realizaci nikdo ani nepokouší). Kmotra naštěstí Hollywoodu nikdo neodpáře, a proto bude Coppolova vlajková loď dál vzorem všem svým následovníkům.

VELKÁ RECENZE
Gangsterské drama Kmotr (1972), natočené podle stejnojmenného bestselleru Maria Puza, patří mezi přelomová díla tzv. Nového Hollywoodu, a to jak komerčně, tak umělecky. Příběh newyorské mafiánské rodiny Corleonů, jíž tvrdou rukou šéfuje starý don Vito (Marlon Brando), se odehrává v letech 1945–55 a zaznamenává prudký rozmach organizovaného zločinu po skončení druhé světové války. V epických, rozmáchlých obrazech před divákem ožívají osudy italoamerické rodiny, jež svůj blahobyt založila na hazardu, prostituci, vydírání a zastrašování.
Tehdy mladý režisér Francis Ford Coppola, který byl poněkud překvapivě pověřen společností Paramount realizací jednoho z jejích stěžejních projektů (své nepochybně sehrálo i jeho italoamerické zázemí), musel redukovat některé motivy rozsáhlé předlohy, ovšem podařilo se mu věrně zachovat jejího ducha – přesný popis fungování zločinecké organizace, zachycení její hierarchie, začlenění do tehdejšího společenského vývoje i často kritizované zdůrazňování rodinné soudržnosti.
Pevnou dramatickou stavbu scénáře (na němž Coppola spolupracoval s autorem předlohy) podpořilo i režijní ztvárnění, jež čerpalo především z klasických vypravěčských praktik hollywoodských děl 30. let (např. Jih proti Severu), okořeněných soudobým příklonem k realismu, zejména v zobrazování násilí a sexu.
Snímek získal tři Oscary – za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli (Marlon Brando, který svou cenu odmítl převzít).

Ocenění:
Academy Awards
1973 - Nejlepší film
1973 - Marlon Brando (Hlavní herec)
1973 - Francis Ford Coppola, Mario Puzo (Adaptovaný scénář)
1973 - Francis Ford Coppola (Režie) (nominace)
1973 - James Caan (Vedlejší herec) (nominace)
1973 - Robert Duvall (Vedlejší herec) (nominace)
1973 - Al Pacino (Vedlejší herec) (nominace)
1973 - Střih (nominace)
1973 - Nino Rota (Dramatická hudba) (nominace)
1973 - Kostýmy (nominace)
1973 - Mix zvuku (nominace)

Golden Globes
1973 - Nejlepší film - drama
1973 - Marlon Brando (Nejlepší herec - drama)
1973 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režie)
1973 - Francis Ford Coppola (Nejlepší scénář)
1973 - Nino Rota (Nejlepší hudba)
1973 - Al Pacino (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1973 - James Caan (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

BAFTA
1973 - Nino Rota (Hudba)
1973 - Marlon Brando (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1973 - Robert Duvall (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1973 - Kostýmy (nominace)
1973 - Al Pacino (Nejslibnější nováček) (nominace)

New York Film Critics Circle
1972 - Robert Duvall (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1972 - Nejlepší film (nominace)
1972 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režisér) (nominace)
1972 - Marlon Brando (Nejlepší herec) (nominace)

DABING
1. DABING (ČT) /2 díly spojené do čtyřdílného seriálu/
V českém znění: Petr Haničinec - Marlon Brando (Don Vito Corleone), Libor Hruška - Al Pacino (Michael), Boris Rösner - James Caan (Sonny), Jiří Štěpnička - Robert Duvall (Tom Hagen), Miroslav Moravec - Al Lettieri (Sollozzo), Antonín Molčík - Richard S. Castellano (Clemenza), Ljuba Krbová - Diane Keaton (Kay Adamsová), Jiří Čapka - Robert De Niro (mladý Vito Corleone), Taťjana Medvecká - Talia Shire (Connie Corleone Rizzi), Jiří Klem - Sterling Hayden (kpt. McCluskey), Petr Kostka - John Marley (Jack Woltz), Zdeněk Hess - Richard Conte (Don Emilio Barzini), Otakar Brousek ml. - John Cazale (Fredo Corleone), František Němec - Al Martino (Johnny Fontane), Ivan Trojan - John Martino (Paulie Gatto), Tomáš Töpfer - Salvatore Corsitto (Bonasera), Petr Štěpánek - Alex Rocco (Moe Greene), Vladimír Brabec - Lee Strasberg (Hyman Roth), Josef Vinklář - Michael V. Gazzo (Frankie Pentangeli), Václav Postránecký - G.D. Spradlin (senátor Pat Geary), Jiří Prager - Bruno Kirby (mladý Peter Clemenza ), Pavel Rímský - Frank Sivero (Genco Abbandando), Jana Boušková - Marianna Hill (Deanna Corleonová), Stanislav Fišer - Leopoldo Trieste (Signor Roberto), Petr Pelzer - Dominic Chianese (Johnny Ola), Radan Rusev - Giuseppe Sillato (Don Francesco 'Ciccio'), Jiří Holý - William Bowers (předseda senátního výboru), Otto Lackovič, Jiří Bruder, Ladislav Županič, Jiří Plachý, Libuše Geprtová, Miroslava Součková, Jana Hermachová, Miloš Vávra, Svatopluk Skopal, Bohuslav Kalva, Aleš Procházka, Milena Dvorská, Richard Honzovič (titulky) a další
Překlad: Pavel Dominik
Dialogy: Pavel Dominik, Eva Štorková
Zvuk: Vladimír Štěpánek
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Dramaturg: Alena Fišerová
Asistentka režie: Drahoslava Pešulová
Vedoucí výroby: Otakar Svoboda
Režie: Zdeněk Hruška
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1993

2. DABING (VHS)
V českém znění: Karel Chromík - Marlon Brando (Don Vito Corleone), Jiří Prager - Al Pacino (Michael), Pavel Soukup - James Caan (Sonny), Jaroslav Kaňkovský - Robert Duvall (Tom Hagen), Miloš Hlavica - Richard Castellano (Clemenza), Lucie Benešová - Diane Keaton (Kay Adamsová), Jan Hanžlík - Al Lettieri (Sollozzo), Jiří Kodeš, Petra Hanžlíková, Josef Velda
Překlad: Alena Křížková
Zvuk: Lubomír Zajíc
Produkce: Pavla Draxlerová
Režie: Jiří Ptáček
Vyrobilo: Studio dabing AB Barrandov 1994

3. DABING (Prima)
V českém znění: Alois Švehlík - Marlon Brando (Don Vito Corleone), Petr Svoboda - Al Pacino (Michael), Pavel Vondra - James Caan (Sonny), Ladislav Potměšil - Richard Castellano (Clemenza), Otakar Brousek ml. - Robert Duvall (Tom Hagen), Václav Mareš - Sterling Hayden (McCluskey), Jan Vágner - John Marley (Jack Woltz), Marcel Vašinka - Richard Conte (Barzini), Zdeněk Maryška - Al Lettieri (Sollozzo), Zlata Adamovská - Diane Keaton (Kay Adamsová), Marcela Nohýnková - Talia Shire (Connie Corleone Rizzi), Jan Vondráček, Zbyšek Pantůček, Petr Burian, Milan Bouška, Václav Knop, Jitka Moučková, Miloš Hlavica, Hana Kolářová, Jitka Ježková, Ivo Novák, Zdeněk Podhůrský, Rozita Erbanová, Petr Neskusil, Jan Vágner (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Jaroslav Kosán
Produkce: Jana Prášilová, Radmil Buriánek
Dialogy a režie: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Agentura Erasmus pro TV Produkce a.s. TV Prima 2004

4. DABING (DVD)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Marlon Brando (Don Vito Corleone), Jiří Prager - Al Pacino (Michael), Zdeněk Hruška - James Caan (Sonny), Jiří Zavřel - Richard Castellano (Clemenza), Bohdan Tůma - Robert Duvall (Tom Hagen), Zdeněk Maryška - Sterling Hayden (McCluskey), Dalimil Klapka - John Marley (Jack Woltz), Zbyšek Horák - Richard Conte (Barzini), Vladislav Beneš - Al Lettieri (Sollozzo), Jitka Ježková - Diane Keaton (Kay Adamsová), Lucie Kožinová - Talia Shire (Connie Rizziová), Aleš Procházka - John Cazale (Fredo Corleone), Michal Michálek - Gianni Russo, John Martino (Carlo Rizzi, Paulie Gatto), Vladimír Čech - Al Martino (Johnny Fontane), Petr Oliva - Abe Vigoda (Sal Tessio), Marek Libert - Alex Rocco (Moe Greene), Irena Hrubá - Julie Gregg (Sandra Corleone), Ludvík Král - Tony Giorgio (Bruno Tattaglia), Libor Hruška - Lenny Montana (Luca Brasi), Miroslava Součková, Zuzana Schulzová, Václav Mareš, Viktorie Taberyová, Inka Šecová, David Štěpán, Terezie Taberyová, Karel Richter, Antonín Navrátil, Zdeněk Mahdal ml., Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Antonín Navrátil
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 3.3.2016 Pannonia Ent.
Premiéra USA: 24.3.1972 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1994 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 7.03.2001 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 25.5.2022 Magic Box

Tržby celkem - $ 291 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 7 200 000

FILMY V SÉRII
Kmotr gastonrolinc.cms.webnode.cz/news/a0121/
Drama / Krimi, USA, 1972
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Marlon Brando, Al Pacino

Kmotr II gastonrolinc.webnode.cz/news/a0120/
Drama / Krimi, USA, 1974
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Robert Duvall

Kmotr III gastonrolinc.webnode.cz/news/a0115/
Drama / Krimi, USA, 1990
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Diane Keaton

 

Tvůrci a herci

Francis Ford Coppola (Režie), Albert S. Ruddy (Produkce), Nino Rota (Hudba), Gordon Willis (Kamera), William Reynolds (Střih), Peter Zinner (Střih), Louis DiGiaimo (Casting), Andrea Eastman (Casting), Fred Roos (Casting), Dean Tavoularis (Scénografie), Anna Hill Johnstone (Kostýmy), Phil Rhodes (Masky), Christopher Newman (Zvuk), Francis Ford Coppola (Scénář), Mario Puzo (kniha) (Předloha), Marlon Brando (Herec), Al Pacino (Herec), James Caan (Herec), Richard S. Castellano (Herec), Robert Duvall (Herec), Sterling Hayden (Herec), John Marley (Herec), Richard Conte (Herec), Al Lettieri (Herec), Diane Keaton (Herec), Abe Vigoda (Herec), Talia Shire (Herec), Gianni Russo (Herec), John Cazale (Herec), Lenny Montana (Herec), Richard Bright (Herec), Alex Rocco (Herec), Vito Scotti (Herec), Simonetta Stefanelli (Herec), Angelo Infanti (Herec), Franco Citti (Herec), Carmine Coppola (Herec), Roman Coppola (Herec), Sofia Coppola (Herec), Joe Spinell (Herec), Nick Vallelonga (Herec), Saro Urzi (Herec), Corrado Gaipa (Herec), Al Martino (Herec), Rudy Bond (Herec)