Kmotr II / The Godfather: Part II (1974/200/USA/Krimi, Drama 91%
29.07.2018 13:29
1974/200/USA/Krimi, Drama
Zajímavost k filmu
- Film byl v roce 2008 zařazen Americkou filmovou institucí v žebříčku nejlepších gangsterkých filmů na 3. místo.
- Michael Corleone (Al Pacino) dáva bozk svojmu bratovi Fredovi (John Cazale) po tom, čo sa dozvie o jeho zrade. Táto scéna z filmu je odvolávkou na Bibliu, konkrétne na časť, kedy Judáš pobozká v Getsemanskej záhrade Ježiša, aby ho označil rímskym vojakom. Bozk sa rovná zrada.
- Společně s prvním dílem se jedná o nejoblíbenější film Baracka Obamy.
- De Niro (mladý Vito Corleone) trávil před natáčením hodiny před zrcadlem, aby se vžil do replik svého předchůdce Marlona Branda.
- V původním scénáři si Tom (Robert Duvall) získal důvěru senátora Gearyho (G. D. Spradlin) tím, že za něj zaplatil dluhy z gamblingu.
- Robert De Niro (Vito Corleone) se při přípravě na svou roli učil čtyři měsíce mluvit sicilským dialektem. Ve filmu tak opravdu mluví většinu svých dialogů autenticky.
- Filmová replika: "Keep your friends close, but your enemies closer," bola zvolená ako 58. najlepšia v rebríčku Amerického filmového inštitútu.
- Ďalšia filmová replika "Michael... we're bigger than U.S. Steel," bola zvolená 54. najlepšou v rebríčku "The 100 Greatest Movie Lines".
- Film bol natočený za 104 dní.
- Podľa Francisa Forda Coppolu v komentári na DVD, si G.D. Spradlin (Senator Pat Geary) napísal väčšinu svojich textov sám, vrátane protitalianskeho rozhovoru s Michaelom (Al Pacino).
- Postava Hymana Rotha (Lee Strasberg) bola čiastočne sfilmovaná podľa skutočného mafiána Meyera Lanského. Lansky, ktorý v čase uvedenia filmu žil v Miami, údajne zavolal Lee Strasbergovi a zablahoželal mu k jeho postave Rotha.
- Lee Strasberg súhlasil s postavou Hymana Rotha na žiadosť Al Pacina. Najprv ale odmietol. Až po 45 minútovom stretnutí s otcom Francisa Forda Coppolu, Carminom Coppolom, súhlasil.
- Keď mladý Vito Corleone (Oreste Baldini) dorazil na Ellis Island, bol označený X-kom v krúžku. Emigranti na Ellis Islande, o ktorých sa dozorný úradník domnieval, že majú nejakú duševnú poruchu, boli označovaní práve takto.
- Vtedy neznámy Joe Pesci nemal ďaleko k tomu, aby hral postavu mladého Petera Clemenzy. Úlohu ale nakoniec získal Bruno Kirby.
- Pôvodne mala mať Kay (Diane Keaton) spontánny potrat. Talia Shire (Connie Corleone) ale navrhla, aby to bol úmyselný potrat, čím by Kay viac ranila Michaela (Al Pacino). Túto zmenu nakoniec F. F. Coppola ako vďačnosť Talii urobil v scéne, kde plače a prosí Michaela, aby odpustil Fredovi (John Cazale).
- Tržby v USA za první víkend: 244 000 USD. Náklady na výrobu: 13 mil. USD.
- Francis Ford Coppola prohlásil, že by pokračování Kmotra raději pouze produkoval a na režii navrhnul místo sebe Martina Scorsese. Nakonec byl studiem přemluven a s několika podmínkami s natáčením souhlasil. Mimo jiné ho přesvědčilo studio i darovanou limuzínou Mercedes Benz.
- Robert De Niro se na svou roli mladého Vita Corleoneho připravoval na Sicílii.
- Ve scénách, kdy se děj vrací do minulosti, byly vidět na některých pánech kalhoty se zipem. Někdo ze štábu si toho všiml a upozornil, že zip v té době nebyl ještě vynalezen. Coppola musel některé scény natočit znovu s kalhoty na knoflíky.
- Postavu Merle Johnsona hrál Troy Donahue, jehož pravé jméno je opravdu Merle Johnson.
JEDNOU VĚTOU
„Pokračování osudů mafiánského klanu Corleonů je soustředěno kolem Vita Corleoneho, který se vypracuje na Kmotra."
OBSAH
Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Náhrada Marlona Branda mladším De Nirem ve stejné roli (jen trošku jinak časově zařazené) se vyplatila. Díky této vložce se dostáváme více do historie rodini Corleonů. Ke vzniku jejich jména, tradic, problémů, nenávisti a pomstě. Bohužel druhá část v podobě "života v našem čase" je slabší. Ne o moc, ale stejně je to oproti jedničce viditelný nedostatek. Nevím možná je to pouze můj názor, ale opravdu mi přišli chvíle s Michaelem slabší než ostatní části.... I přesto naprosto výborná práce s opět skvělím koncem(stejně jako u jedničky, díky které si pamatuji skoro celou knězovu řeč. (Djkoma) 5*
This is the business we´ve chosen.“ Rodina, moc, loajalita, tahání za nitky a všudypřítomná smrt aneb Coppola pokračuje v precizní filmařině, byť se z jeho díla s honosnou výpravou kamsi vytratily potřebné emoce a střihači učinil nabídku, kterou nelze odmítnout („Jdi domů, chlapče, nebudu tě potřebovat.“). Naštěstí však filmařský štětec Maria Puza vše vynahradil nabitou poslední půlhodinou, kde především don Pacino exceluje (u scény s oznámením interrupce vypadají jeho oči jak Etna vteřinu před výbuchem), aby jako z vlaku mávající loutka voděná od dětství otcem trpce přemítal, jak vše, po čem toužil, získal, ale při tom toho ještě více ztratil. Mimochodem, teď už chápu, proč Vít Bárta z naší Cosa Pubblico Nostra nosí ten šátek kolem krku, ale tam veškeré chtění o podobnost s Michaelem Corleonem končí. A nebo se mýlím..? (Gilmour93) 4*
Prvním dílem vydělal Coppola těžký prachy a na "dvojce" je to znát. Rozmáchlá výprava, stovky stovky komparzistů, ale někam se vytratily emoce. Zejména v první půli je dějová linie s Michaelem Corleonem poměrně nezajímavá. Naopak vzpomínky na Vita Corleona jsou působivé, je požitek sledovat tehdy ještě málo známého De Nira. Všechny mé výčitky vzaly za své závěrečnou třetinou a emočně vypjatým koncem. Nezapomenutelný je poslední záběr na tvář Michaela Corleoneho, na muže obtěžkaného tíživým svědomím s vráskami pod očima a šedivějícími vlasy, na muže, který získal moc, ale ztratil lásku. (Lima) 5*
V.I.M. FILMU
Tak jste nás ukecali. Ne, opravdu v tom nebyl záměr nebo marketingový tah. Zkrátka i těch pár vřelých komentářů zvládlo obměkčit naše srdéčka a rozhodli jsme se ještě jednu stovku a jeden další rok s V.I.M. odkroutit. A že pořád bude o čem psát…
Představte si, že natočíte film jako Kmotr - epický příběh o zrodu nového dona Corleoneho, jenž dokáže strhnout masy a zároveň fascinovat filmové teoretiky. A o dva roky později máte na jeho triumf navázat. Existují i humánnější způsoby sebetrýznění… Francis Ford Coppola však byl v sedmdesátých letech na vrcholu svých tvůrčích sil, k ruce měl moudrou mysl Maria Puza a tak vybranou hereckou sešlost, že ji šlo - i po odchodu oscarového Marlona Branda - poměřovat s ansámblem z kongeniální jedničky.
Tím nejdůležitějším manévrem ale samozřejmě bylo posunutí perspektivy, z jaké se na klan Corleonů shlíží. V souladu se schématy gangsterského žánru je i Kmotr 2 příběhem vzmachu a pádu, zcela výjimečně je však rozpojen na dvě „nesouvisející“ linie, prolité pouze společnou krví, společným rodinným dědictvím. Kariérní vzestup si užívá Vito Corleone, původně sirotek přijíždějící do Ameriky s holou zadnicí, jenž v dospělosti pozvolna získává respekt italské komunity. Vyroste z něj don, vážený a spravedlivý kápo celé čtvrti.
Druhý Kmotr se tím ještě hlouběji noří do americké historie, jejího kulturního dědictví a společenského uspořádání. Na jednu stranu je tu pohádka o tom jak nuzák k moci a bohatství přišel, splněnný americký sen a náběh na epos o hodnotách, na nichž byly Spojené státy postaveny (tak jak jsme je viděli v jedničce). Na straně druhé je vystřízlivění a sklízení zkažených plodů, jež s sebou působení rodiny Corleonových léta přinášelo.
Příběh Pacinova Micheala Corleoneho se naopak fatálně obrací. Ztrácí svůj lesk, hříšnou podmanivost a stává se tragickou story o tom, že se za výsady mafiánského života musí tvrdě platit. Ještě před teskným třetím dílem se jasně vyjevuje, že nakonec všichni zradí, zklamou nebo prostě zemřou. Pozlátko vybledlo, zůstala bolest. Kmotr 2 není tak kompaktním a strhujícím dílem jako dokonalá jednička, nemá její perfektní dramatickou stavbu, nabízí však další odstíny. A Coppola s Puzem v něm odvážně boří mafiánský mýtus, jenž sami zrovinka zbudovali. Proto je jejich smutný sequel tak inspirativní.
Proto dostal šest Oscarů, byť žádný z nich bohužel nezamířil na krbovou římsu Al Pacina...
VELKÁ RECENZE
V Kmotrovi II sledujeme dvě dějové linie - vzestup mladého vita Corleoneho na Kmotra a to, jak Michael Corleone brutálním způsobem přebírá tajné obchody svého otce. Musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi, který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda, ale také většímu zájmu orgánů spravedlnosti, které v druhé polovině 50. let zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael je například nucen vzdát se svých hazardních aktivit na revoluční Kubě, cena je příliš vysoká. Stává se z něj zahořklý a ještě nelítostnější šéf, než byl jeho otec, nechává zabít svého bratra, manželka jej opouští. Rodinné vazby, které byly téměř posvátné, mizí a Michael zůstává sám.
Nestává se často, že je druhý díl lepší, než ten první, ale u Kmotra to skutečně platí víc, než u jakékoliv jiné série, druhý díl téhle mafiánské ságy je totiž konečně ta pravá pětihvězdičková slast, kterou jsem čekal už u jedničky. Opět dokonalá atmosféra, fantastický soundtrack, famózní Al Pacino a král všech herců v tomhle příběhu - Robert De Niro ve své nejlepší roli mladého Vitta, kdyby byl celý film jen o něm, vůbec bych se nezlobil. A i když se ve filmu děje tak strašně moc věcí a je tam hafo postav, prostě to perfektně funguje a Coppola potvrzuje svůj status jednoho z nejlepších režisérů. A v tomhle filmu (ve všech třech) mě velmi mile překvapila Diane Keaton, které normálně nemůžu přijít na jméno, ale tady byla skvělá a to, co předvedla, to se nezapomíná. Prostě brilantní film, kde je úplně všechno dobře, všechno funguje a i posun od gangsterského ke vztahovému dramatu (částečně) tomu taky prospěl. Za mě nejlepší a nejsilnější díl trilogie. Opravdová nádhera. 100%.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Nejlepší film
1975 - Francis Ford Coppola (Režie)
1975 - Robert De Niro (Vedlejší herec)
1975 - Francis Ford Coppola, Mario Puzo (Adaptovaný scénář)
1975 - Carmine Coppola, Nino Rota (Dramatická hudba)
1975 - Výprava
1975 - Al Pacino (Hlavní herec) (nominace)
1975 - Lee Strasberg (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - Michael V. Gazzo (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - Talia Shire (Vedlejší herečka) (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1975 - Nejlepší film - drama (nominace)
1975 - Al Pacino (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1975 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režie) (nominace)
1975 - Francis Ford Coppola (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - Carmine Coppola (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1976 - Al Pacino (Nejlepší herec v hlavní roli)
1976 - Nejlepší střih (nominace)
1976 - Nino Rota (Hudba) (nominace)
1976 - Robert De Niro (Nejslibnější nováček) (nominace)
San Sebastián IFF
1975 - Francis Ford Coppola (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
New York Film Critics Circle
1974 - Nejlepší film (nominace)
1974 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režisér) (nominace)
1974 - Robert De Niro (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1974 - Lee Strasberg (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
DABING
1. DABING (Prima, ČT)
V českém znění: Petr Svoboda - Al Pacino (Michael Corleone), Otakar Brousek ml. - Robert Duvall (Tom Hagen), Zlata Adamovská - Diane Keaton (Kay Corleone), Zbyšek Pantůček - Robert De Niro (Vito Corleone), Jan Vondráček - John Cazale (Fredo Corleone), Marcela Nohýnková - Talia Shire (Connie Corleone), Miloš Hlavica - Lee Strasberg (Hyman Roth), Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Petr Burian, Milan Bouška, Václav Knop, Jitka Moučková, Hana Kolářová, Marcel Vašinka, Jitka Ježková, Luděk Čtvrtlík, Václav Mareš, Ivo Novák, Zdeněk Podhůrský, Rozita Erbanová, Petr Neskusil, Jiří Kvasnička, Pavel Vondra, Jan Vágner (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Jaroslav Kosán
Produkce: Jana Prášilová, Radmil Buriánek
Dialogy a režie: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Agentura Erasmus pro TV Produkce a.s. TV Prima 2004
2. DABING (DVD)
V českém znění: Jiří Prager - Al Pacino (Michael Corleone), Bohdan Tůma - Robert Duvall (Tom Hagen), Jitka Ježková - Diane Keaton (Kay Corleone), Michal Michálek - Robert De Niro (Vito Corleone), Aleš Procházka - John Cazale (Fredo Corleone), Lucie Kožinová - Talia Shire (Connie Corleone), Karel Richter - Lee Strasberg (Hyman Roth), Zdeněk Maryška, Miroslava Součková, Viktorie Taberyová, Vladimír Čech, Irena Hrubá, Zdeněk Hruška - James Caan (Sonny), Libor Hruška, Dalimil Klapka, Václav Mareš - Dominic Chianese (Johnny Ola), Inka Šecová, Antonín Navrátil, Marek Libert, David Štěpán, Ludvík Král, Zuzana Schulzová, Jiří Zavřel, Petr Oliva - Carmine Caridi (Carmine Rosato), Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Antonín Navrátil
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 4.7.2015 (Karlovy Vary International Film Festival)
Premiéra USA: 20.12.1974 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.11.2004 (DVD) H.C.E.
Poprvé na VHS: 1.9.1995 H.C.E.
Poprvé na DVD: 7.3.2001 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 25.5.2022 Magic Box
Tržby celkem - $ 93 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
„Pokračování osudů mafiánského klanu Corleonů je soustředěno kolem Vita Corleoneho, který se vypracuje na Kmotra."
OBSAH
Jsme větší než U. S. Steel. Al Pacino a Robert De Niro v hlavních rolích pokračování slavné mafiánské ságy, oceněné šesti Oscary. Mimořádný úspěch Kmotra (1972) ve světových kinech logicky vedl k okamžitým úvahám o natočení pokračování, k němuž koneckonců vybízel i relativně otevřený konec originálu. Coppola, který tímto snímkem získal v Hollywoodu nesmírný respekt, ovšem nejdřív svého vlivu využil k realizaci osobního projektu Rozhovor (vyznamenaného mj. Zlatou palmou na MFF v Cannes, ale komerčně neúspěšného). Scénář Kmotra II, jenž je znovu společným dílem autora původní předlohy a režiséra, rozvíjí dvě dějové linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino), ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, jež jsou obsaženy i v Puzově původní knize. Michael musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi (pozoruhodná kreace slavného hereckého pedagoga Lee Strasberga), který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda (John Cazale), ale také zvýšenému zájmu orgánů spravedlnosti, jež v průběhu druhé poloviny 50. let, kdy se Kmotr II odehrává, zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael své obchodní zájmy uhájí, přes nedobrovolné opuštění hazardních aktivit na revoluční Kubě, ovšem cena je vysoká. Předčasně zestárlý, zahořklý kmotr je ještě nelítostnějším šéfem než jeho otec, ale rodinné vazby, tvořící páteř prvního filmu, zmizely. Michael zůstává osamocený. Bez bratra, kterého nechal zabít, i bez manželky, která od něho odešla. Kmotr II je stejně výjimečným dílem jako originál, na který navazuje. Mnozí dokonce tvrdí, že lepším. Coppola se tu jako režisér představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu jako v případě prvního filmu (který se z finančních důvodů měl původně odehrávat v současnosti), ani o herce, jež hodlal angažovat. Ve všem měl naprosto volnou ruku. Prozřetelným se ukázalo obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona, jehož elektrizující herectví tu získává na přesvědčivosti také citlivým využitím sicilského dialektu, který v raných scénách nahrazuje angličtinu. Jeho osud v nové zemi, kam musel uprchnout ze sicilské vesničky, jež mu dala jméno, ostře kontrastuje s údělem jeho syna. Vito buduje svoji pozici prakticky z ničeho, dokáže využít každé příležitosti, neštítí se násilných prostředků, pokud je považuje za nutné a efektivní, ale základem je pro něho rodina. Pokračování Kmotra se stalo prvním "sequelem", který získal Cenu Akademie za nejlepší film. Nezůstalo ovšem u jediného Oscara. Kmotr II v tomto ohledu překonal originál celkem se šesti soškami; další cenu mu Akademie udělila za nejlepší režii (ta Coppolovi v prvním případě unikla ve prospěch Boba Fosseho za Kabaret), scénář, výpravu, hudbu (slavný italský skladatel Nino Rota, opominutý u prvního dílu kvůli zařazení již použitých motivů z jiného filmu, tady spolupracoval s režisérovým otcem Carminem Coppolou) a konečně za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Náhrada Marlona Branda mladším De Nirem ve stejné roli (jen trošku jinak časově zařazené) se vyplatila. Díky této vložce se dostáváme více do historie rodini Corleonů. Ke vzniku jejich jména, tradic, problémů, nenávisti a pomstě. Bohužel druhá část v podobě "života v našem čase" je slabší. Ne o moc, ale stejně je to oproti jedničce viditelný nedostatek. Nevím možná je to pouze můj názor, ale opravdu mi přišli chvíle s Michaelem slabší než ostatní části.... I přesto naprosto výborná práce s opět skvělím koncem(stejně jako u jedničky, díky které si pamatuji skoro celou knězovu řeč. (Djkoma) 5*
This is the business we´ve chosen.“ Rodina, moc, loajalita, tahání za nitky a všudypřítomná smrt aneb Coppola pokračuje v precizní filmařině, byť se z jeho díla s honosnou výpravou kamsi vytratily potřebné emoce a střihači učinil nabídku, kterou nelze odmítnout („Jdi domů, chlapče, nebudu tě potřebovat.“). Naštěstí však filmařský štětec Maria Puza vše vynahradil nabitou poslední půlhodinou, kde především don Pacino exceluje (u scény s oznámením interrupce vypadají jeho oči jak Etna vteřinu před výbuchem), aby jako z vlaku mávající loutka voděná od dětství otcem trpce přemítal, jak vše, po čem toužil, získal, ale při tom toho ještě více ztratil. Mimochodem, teď už chápu, proč Vít Bárta z naší Cosa Pubblico Nostra nosí ten šátek kolem krku, ale tam veškeré chtění o podobnost s Michaelem Corleonem končí. A nebo se mýlím..? (Gilmour93) 4*
Prvním dílem vydělal Coppola těžký prachy a na "dvojce" je to znát. Rozmáchlá výprava, stovky stovky komparzistů, ale někam se vytratily emoce. Zejména v první půli je dějová linie s Michaelem Corleonem poměrně nezajímavá. Naopak vzpomínky na Vita Corleona jsou působivé, je požitek sledovat tehdy ještě málo známého De Nira. Všechny mé výčitky vzaly za své závěrečnou třetinou a emočně vypjatým koncem. Nezapomenutelný je poslední záběr na tvář Michaela Corleoneho, na muže obtěžkaného tíživým svědomím s vráskami pod očima a šedivějícími vlasy, na muže, který získal moc, ale ztratil lásku. (Lima) 5*
V.I.M. FILMU
Tak jste nás ukecali. Ne, opravdu v tom nebyl záměr nebo marketingový tah. Zkrátka i těch pár vřelých komentářů zvládlo obměkčit naše srdéčka a rozhodli jsme se ještě jednu stovku a jeden další rok s V.I.M. odkroutit. A že pořád bude o čem psát…
Představte si, že natočíte film jako Kmotr - epický příběh o zrodu nového dona Corleoneho, jenž dokáže strhnout masy a zároveň fascinovat filmové teoretiky. A o dva roky později máte na jeho triumf navázat. Existují i humánnější způsoby sebetrýznění… Francis Ford Coppola však byl v sedmdesátých letech na vrcholu svých tvůrčích sil, k ruce měl moudrou mysl Maria Puza a tak vybranou hereckou sešlost, že ji šlo - i po odchodu oscarového Marlona Branda - poměřovat s ansámblem z kongeniální jedničky.
Tím nejdůležitějším manévrem ale samozřejmě bylo posunutí perspektivy, z jaké se na klan Corleonů shlíží. V souladu se schématy gangsterského žánru je i Kmotr 2 příběhem vzmachu a pádu, zcela výjimečně je však rozpojen na dvě „nesouvisející“ linie, prolité pouze společnou krví, společným rodinným dědictvím. Kariérní vzestup si užívá Vito Corleone, původně sirotek přijíždějící do Ameriky s holou zadnicí, jenž v dospělosti pozvolna získává respekt italské komunity. Vyroste z něj don, vážený a spravedlivý kápo celé čtvrti.
Druhý Kmotr se tím ještě hlouběji noří do americké historie, jejího kulturního dědictví a společenského uspořádání. Na jednu stranu je tu pohádka o tom jak nuzák k moci a bohatství přišel, splněnný americký sen a náběh na epos o hodnotách, na nichž byly Spojené státy postaveny (tak jak jsme je viděli v jedničce). Na straně druhé je vystřízlivění a sklízení zkažených plodů, jež s sebou působení rodiny Corleonových léta přinášelo.
Příběh Pacinova Micheala Corleoneho se naopak fatálně obrací. Ztrácí svůj lesk, hříšnou podmanivost a stává se tragickou story o tom, že se za výsady mafiánského života musí tvrdě platit. Ještě před teskným třetím dílem se jasně vyjevuje, že nakonec všichni zradí, zklamou nebo prostě zemřou. Pozlátko vybledlo, zůstala bolest. Kmotr 2 není tak kompaktním a strhujícím dílem jako dokonalá jednička, nemá její perfektní dramatickou stavbu, nabízí však další odstíny. A Coppola s Puzem v něm odvážně boří mafiánský mýtus, jenž sami zrovinka zbudovali. Proto je jejich smutný sequel tak inspirativní.
Proto dostal šest Oscarů, byť žádný z nich bohužel nezamířil na krbovou římsu Al Pacina...
VELKÁ RECENZE
V Kmotrovi II sledujeme dvě dějové linie - vzestup mladého vita Corleoneho na Kmotra a to, jak Michael Corleone brutálním způsobem přebírá tajné obchody svého otce. Musí čelit nejen svým konkurentům z podsvětí, zejména Hymanu Rothovi, který využívá informací zhrzeného Michaelova bratra Freda, ale také většímu zájmu orgánů spravedlnosti, které v druhé polovině 50. let zintenzivnily svou kampaň proti organizovanému zločinu. Michael je například nucen vzdát se svých hazardních aktivit na revoluční Kubě, cena je příliš vysoká. Stává se z něj zahořklý a ještě nelítostnější šéf, než byl jeho otec, nechává zabít svého bratra, manželka jej opouští. Rodinné vazby, které byly téměř posvátné, mizí a Michael zůstává sám.
Nestává se často, že je druhý díl lepší, než ten první, ale u Kmotra to skutečně platí víc, než u jakékoliv jiné série, druhý díl téhle mafiánské ságy je totiž konečně ta pravá pětihvězdičková slast, kterou jsem čekal už u jedničky. Opět dokonalá atmosféra, fantastický soundtrack, famózní Al Pacino a král všech herců v tomhle příběhu - Robert De Niro ve své nejlepší roli mladého Vitta, kdyby byl celý film jen o něm, vůbec bych se nezlobil. A i když se ve filmu děje tak strašně moc věcí a je tam hafo postav, prostě to perfektně funguje a Coppola potvrzuje svůj status jednoho z nejlepších režisérů. A v tomhle filmu (ve všech třech) mě velmi mile překvapila Diane Keaton, které normálně nemůžu přijít na jméno, ale tady byla skvělá a to, co předvedla, to se nezapomíná. Prostě brilantní film, kde je úplně všechno dobře, všechno funguje a i posun od gangsterského ke vztahovému dramatu (částečně) tomu taky prospěl. Za mě nejlepší a nejsilnější díl trilogie. Opravdová nádhera. 100%.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Nejlepší film
1975 - Francis Ford Coppola (Režie)
1975 - Robert De Niro (Vedlejší herec)
1975 - Francis Ford Coppola, Mario Puzo (Adaptovaný scénář)
1975 - Carmine Coppola, Nino Rota (Dramatická hudba)
1975 - Výprava
1975 - Al Pacino (Hlavní herec) (nominace)
1975 - Lee Strasberg (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - Michael V. Gazzo (Vedlejší herec) (nominace)
1975 - Talia Shire (Vedlejší herečka) (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1975 - Nejlepší film - drama (nominace)
1975 - Al Pacino (Nejlepší herec - drama) (nominace)
1975 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režie) (nominace)
1975 - Francis Ford Coppola (Nejlepší scénář) (nominace)
1975 - Carmine Coppola (Nejlepší hudba) (nominace)
BAFTA
1976 - Al Pacino (Nejlepší herec v hlavní roli)
1976 - Nejlepší střih (nominace)
1976 - Nino Rota (Hudba) (nominace)
1976 - Robert De Niro (Nejslibnější nováček) (nominace)
San Sebastián IFF
1975 - Francis Ford Coppola (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
New York Film Critics Circle
1974 - Nejlepší film (nominace)
1974 - Francis Ford Coppola (Nejlepší režisér) (nominace)
1974 - Robert De Niro (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
1974 - Lee Strasberg (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
DABING
1. DABING (Prima, ČT)
V českém znění: Petr Svoboda - Al Pacino (Michael Corleone), Otakar Brousek ml. - Robert Duvall (Tom Hagen), Zlata Adamovská - Diane Keaton (Kay Corleone), Zbyšek Pantůček - Robert De Niro (Vito Corleone), Jan Vondráček - John Cazale (Fredo Corleone), Marcela Nohýnková - Talia Shire (Connie Corleone), Miloš Hlavica - Lee Strasberg (Hyman Roth), Ladislav Potměšil, Zdeněk Maryška, Petr Burian, Milan Bouška, Václav Knop, Jitka Moučková, Hana Kolářová, Marcel Vašinka, Jitka Ježková, Luděk Čtvrtlík, Václav Mareš, Ivo Novák, Zdeněk Podhůrský, Rozita Erbanová, Petr Neskusil, Jiří Kvasnička, Pavel Vondra, Jan Vágner (titulky)
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: Jaroslav Kosán
Produkce: Jana Prášilová, Radmil Buriánek
Dialogy a režie: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Agentura Erasmus pro TV Produkce a.s. TV Prima 2004
2. DABING (DVD)
V českém znění: Jiří Prager - Al Pacino (Michael Corleone), Bohdan Tůma - Robert Duvall (Tom Hagen), Jitka Ježková - Diane Keaton (Kay Corleone), Michal Michálek - Robert De Niro (Vito Corleone), Aleš Procházka - John Cazale (Fredo Corleone), Lucie Kožinová - Talia Shire (Connie Corleone), Karel Richter - Lee Strasberg (Hyman Roth), Zdeněk Maryška, Miroslava Součková, Viktorie Taberyová, Vladimír Čech, Irena Hrubá, Zdeněk Hruška - James Caan (Sonny), Libor Hruška, Dalimil Klapka, Václav Mareš - Dominic Chianese (Johnny Ola), Inka Šecová, Antonín Navrátil, Marek Libert, David Štěpán, Ludvík Král, Zuzana Schulzová, Jiří Zavřel, Petr Oliva - Carmine Caridi (Carmine Rosato), Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Martin Gust
Zvuk: Tomáš Čisárik
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Antonín Navrátil
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 4.7.2015 (Karlovy Vary International Film Festival)
Premiéra USA: 20.12.1974 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 30.11.2004 (DVD) H.C.E.
Poprvé na VHS: 1.9.1995 H.C.E.
Poprvé na DVD: 7.3.2001 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 25.5.2022 Magic Box
Tržby celkem - $ 93 000 000
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
FILMY V SÉRII
Kmotr gastonrolinc.webnode.cz/news/a0121/
Drama / Krimi, USA, 1972
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Marlon Brando, Al Pacino
Kmotr II gastonrolinc.webnode.cz/news/a0120/
Drama / Krimi, USA, 1974
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Robert Duvall
Kmotr III gastonrolinc.webnode.cz/news/a0115/
Drama / Krimi, USA, 1990
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Diane Keaton
Kmotr gastonrolinc.webnode.cz/news/a0121/
Drama / Krimi, USA, 1972
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Marlon Brando, Al Pacino
Kmotr II gastonrolinc.webnode.cz/news/a0120/
Drama / Krimi, USA, 1974
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Robert Duvall
Kmotr III gastonrolinc.webnode.cz/news/a0115/
Drama / Krimi, USA, 1990
Režie: Francis Ford Coppola, Hrají: Al Pacino, Diane Keaton
Tvůrci a herci
Francis Ford Coppola (Režie), Francis Ford Coppola (Produkce), Nino Rota (Hudba), Gordon Willis (Kamera), Barry Malkin (Střih), Richard Marks (Střih), Peter Zinner (Střih), Jane Feinberg (Casting), Mike Fenton (Casting), Vic Ramos (Casting), Dean Tavoularis (Scénografie), Theadora Van Runkle (Kostýmy), Charles M. Wilborn (Zvuk), Naomi Cavin (Masky), Dick Smith (Masky), Mario Puzo (Scénář), Francis Ford Coppola (Scénář), Mario Puzo (kniha) (Předloha), Al Pacino (Herec), Robert Duvall (Herec), Diane Keaton (Herec), Robert De Niro (Herec), John Cazale (Herec), Talia Shire (Herec), Lee Strasberg (Herec), Michael V. Gazzo (Herec), G. D. Spradlin (Herec), Richard Bright (Herec), Gastone Moschin (Herec), Bruno Kirby (Herec), Marianna Hill (Herec), Dominic Chianese (Herec), Troy Donahue (Herec), Joe Spinell (Herec), Abe Vigoda (Herec), Gianni Russo (Herec), Harry Dean Stanton (Herec), Danny Aiello (Herec), Carmen Argenziano (Herec), John Megna (Herec), James Caan (Herec), Sofia Coppola (Herec), Roman Coppola (Herec), Peter Donat (Herec), Roger Corman (Herec), Šó Kosugi (Herec), Leopoldo Trieste (Herec), Kathleen Beller (Herec), Richard Matheson (Herec), Fay Spain (Herec), John Aprea (Herec), Ivonne Coll (Herec)
- Film byl v roce 2008 zařazen Americkou filmovou institucí v žebříčku nejlepších gangsterkých filmů na 3. místo.
- Michael Corleone (Al Pacino) dáva bozk svojmu bratovi Fredovi (John Cazale) po tom, čo sa dozvie o jeho zrade. Táto scéna z filmu je odvolávkou na Bibliu, konkrétne na časť, kedy Judáš pobozká v Getsemanskej záhrade Ježiša, aby ho označil rímskym vojakom. Bozk sa rovná zrada.
- Společně s prvním dílem se jedná o nejoblíbenější film Baracka Obamy.
- De Niro (mladý Vito Corleone) trávil před natáčením hodiny před zrcadlem, aby se vžil do replik svého předchůdce Marlona Branda.
- V původním scénáři si Tom (Robert Duvall) získal důvěru senátora Gearyho (G. D. Spradlin) tím, že za něj zaplatil dluhy z gamblingu.
- Robert De Niro (Vito Corleone) se při přípravě na svou roli učil čtyři měsíce mluvit sicilským dialektem. Ve filmu tak opravdu mluví většinu svých dialogů autenticky.
- Filmová replika: "Keep your friends close, but your enemies closer," bola zvolená ako 58. najlepšia v rebríčku Amerického filmového inštitútu.
- Ďalšia filmová replika "Michael... we're bigger than U.S. Steel," bola zvolená 54. najlepšou v rebríčku "The 100 Greatest Movie Lines".
- Film bol natočený za 104 dní.
- Podľa Francisa Forda Coppolu v komentári na DVD, si G.D. Spradlin (Senator Pat Geary) napísal väčšinu svojich textov sám, vrátane protitalianskeho rozhovoru s Michaelom (Al Pacino).
- Postava Hymana Rotha (Lee Strasberg) bola čiastočne sfilmovaná podľa skutočného mafiána Meyera Lanského. Lansky, ktorý v čase uvedenia filmu žil v Miami, údajne zavolal Lee Strasbergovi a zablahoželal mu k jeho postave Rotha.
- Lee Strasberg súhlasil s postavou Hymana Rotha na žiadosť Al Pacina. Najprv ale odmietol. Až po 45 minútovom stretnutí s otcom Francisa Forda Coppolu, Carminom Coppolom, súhlasil.
- Keď mladý Vito Corleone (Oreste Baldini) dorazil na Ellis Island, bol označený X-kom v krúžku. Emigranti na Ellis Islande, o ktorých sa dozorný úradník domnieval, že majú nejakú duševnú poruchu, boli označovaní práve takto.
- Vtedy neznámy Joe Pesci nemal ďaleko k tomu, aby hral postavu mladého Petera Clemenzy. Úlohu ale nakoniec získal Bruno Kirby.
- Pôvodne mala mať Kay (Diane Keaton) spontánny potrat. Talia Shire (Connie Corleone) ale navrhla, aby to bol úmyselný potrat, čím by Kay viac ranila Michaela (Al Pacino). Túto zmenu nakoniec F. F. Coppola ako vďačnosť Talii urobil v scéne, kde plače a prosí Michaela, aby odpustil Fredovi (John Cazale).
- Tržby v USA za první víkend: 244 000 USD. Náklady na výrobu: 13 mil. USD.
- Francis Ford Coppola prohlásil, že by pokračování Kmotra raději pouze produkoval a na režii navrhnul místo sebe Martina Scorsese. Nakonec byl studiem přemluven a s několika podmínkami s natáčením souhlasil. Mimo jiné ho přesvědčilo studio i darovanou limuzínou Mercedes Benz.
- Robert De Niro se na svou roli mladého Vita Corleoneho připravoval na Sicílii.
- Ve scénách, kdy se děj vrací do minulosti, byly vidět na některých pánech kalhoty se zipem. Někdo ze štábu si toho všiml a upozornil, že zip v té době nebyl ještě vynalezen. Coppola musel některé scény natočit znovu s kalhoty na knoflíky.
- Postavu Merle Johnsona hrál Troy Donahue, jehož pravé jméno je opravdu Merle Johnson.
Odkazy
Hrají:
Al Pacino, Robert Duvall, Diane Keaton, Robert De Niro, John Cazale, Talia Shire, Lee Strasberg, Michael V. Gazzo, G. D. Spradlin, Richard Bright, Gastone Moschin, Tom Rosqui, Bruno Kirby, Frank Sivero, Francesca De Sapio, Morgana King, Marianna Hill, Leopoldo Trieste, Dominic Chianese, Troy Donahue, John Aprea, Joe Spinell, James Caan, Abe Vigoda, Gianni Russo, Oreste Baldini, Giuseppe Sillato, James Gounaris, Fay Spain, Harry Dean Stanton, James Murdock, Carmine Caridi, Danny Aiello, Carmen Argenziano, William Bowers, Kathleen Beller, Peter Donat, Phil Feldman, Roger Corman, Ivonne Coll, Erica Yohn, Roman Coppola, Sofia Coppola, Julie Gregg, Šó Kosugi, Gary Kurtz, Richard Matheson, John Megna, Frank Pesce, Jay Rasumny, Judith Woodbury, George Holmes, Maria Carta, Filomena Spagnuolo