Stalingrad / Stalingrad (1993/134/Německo, Švédsko/Drama, Válečný) 78%
22.07.2018 12:43
1993/134/Německo, Švédsko/Drama, Válečný
Zajímavost k filmu
- Protože v době natáčení nebyl ve střední Evropě sníh, dostala produkce pokyn celé natáčení přesunout do týdne do Finska za polární kruh. Tanky byly převáženy letecky, ruským letadlem z letiště Ruzyně. Přesun tanků Prahou a naložení do letadla muselo proběhnout v noci a stavěla se kvůli tomu na letišti ranvej ze dřeva, aby nedošlo k poškození asfaltu.
- Karel Heřmánek zde hraje kapitána a i s ostatními herci, hrajícími vojáky, se zúčastňuje krátké vojenské přípravy, ale ve svém reálném životě se Karel Heřmánek neúčastnil Základní vojenské služby, protože měl Modrou knížku.
- Film se natáčel zhruba stejně dlouho, jako probíhala bitva u Stalingradu. Natáčení zabralo přibližně půlrok.
- Herci museli před natáčením absolvovat základní vojenský výcvik, aby ve filmu působili jako opravdoví vojáci. Tento výcvik se uskutečnil na americké vojenské základně Hohenfels v Německu a řídili ho Američané. Filmový štáb dal každému herci možnost působení kdykoliv ukončit a odejít. Nikdo neodešel.
- Natáčení se zúčastnil i odborný poradce Hans-Erdmann Schonbeck, který ve dvaceti letech bitvu u Stalingradu prodělal coby tankista.
- Ako pomocný režisér na filme pracoval Milan Šteindler.
- Natáčení trvalo 5 měsíců. Točilo se v itálii, Československu, Finsku a Rusku.
- Na filmu se podílelo 12 000 komparzistů.
- Ve scéně, kde tanky útočí na Němce, se jedná o skutečné tanky T-34 zapůjčené Československem na natáčení ve Finsku.
- Originální scénář napsal Christoph Fromm, ale producenti nesouhlasili s jeho realističtějším směrem a nechali jej přepsat.
- Thomas Kretschmann (poručík Witzland) se nechá tankem T-34 opravdu přejet.
JEDNOU VĚTOU
„Příběh obyčejných lidí, poznamenaných nejkrvavější bitvou Druhé světové války."
OBSAH
Producenti klasického válečného filmu Ponorka přinášejí příběh nejdelší a nejkrvavější bitvy 2. světové války. Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. Strhujúci obraz nemeckého obliehania Stalingradu. Na jar roku 1942 Hitler porušil pakt o neútočení a nemecké vojská sa vydali na ťaženie proti Sovietskemu zväzu. Hitler podcenil silu Červenej armády a bol presvedčený, že kľúčové mesto Stalingrad sa jeho vojsku podarí dobyť ešte pred krutou ruskou zimou. V ťažení proti Rusku však vojakom neboli najväčším nepriateľom guľky protivníkov, ale zima a hlad. Nemeckí vojaci boli slabo oblečení a nedostatočne zásobení jedlom, a tak veľká časť z nich doslova zamrzla a umrela od hladu bez pomoci svojich veliteľov. Protivojnové posolstvo filmu Stalingrad čerpá inšpiráciu zo slávnych vojnových filmov ako Olovená vesta (r. Stanely Kubrick), Apokalypsa teraz (r. Francis Ford Coppola) alebo Čata (Oliver Stone). S autentickosťou zobrazuje ťaženie nemeckých vojakov, ktorí kvôli Hitlerovej posadnutosti mocou položili pri obliehaní Stalingradu svoje životy. Zároveň je bolestnou pripomienkou toho, že v vo vojnových hrách mocných sú ľudskí jedinci, či už radoví vojaci alebo civilné obyvateľstvo, iba málo významnými figúrkami na bojovej šachovnici.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Syrový válečný film a překvapivě dosti nečekaný příběh o německých vojácích a jejich strastech za druhé světové války. I když to není žádný zázrak, jen tak se to nevidí a právě proto se na to rozhodně zajímavě kouká. Zobrazí fakt dokazující jednu věc, že všichni by si měli být rovni a i když je divné sledovat národ, kvůli kterému vzniklo tolik utrpení, starosti mají všichni stejné a jednotlivci za to rozhodně nemůžou. Příběh už je sice relativně průměr, ale zpracování je na svůj rozpočet úctyhodné a válečné scény opravdové, bez špetky snahy usnadnit divákovi sledování a možná právě proto stojí za to Stalingrad vidět, už jenom proto, že ho natočil Německý národ, co se autentičnosti a pravdivosti týče minimálně překvapit dokáže. (Malarkey) 4*
Joseph Vilsmaier: Na východní frontě sníh.. Ať už máte na opaskové přezce Got Mit Uns, nebo nemáte - když se člověk ocitne uprostřed pekla, je absolutně jedno, z které strany do něj vstoupil, protože jen a pouze lidské charaktery napříč spektrem vojenských uniforem mohou udělat věci hrozné alespoň trochu lepšími. Režisérsky i herecky nepříliš zvládnutý snímek, který však určitě zaslouží uznání za zdůraznění obyčejné lidskosti potlačením pro válečné snímky typické glorifikace hrdinství a pohrdání zbabělostí. Ono totiž většinou, když historikové tvrdí, že se nějaký voják vrhl na zamrzlé cestě sebevražedně pod pás jedoucího tanku a s odjištěným granátem zařval: „Za stranu! Za lidi!“, vyjde nakonec najevo, že volal: „Zasrané náledí!“ Ty dvakrát dvě bedny vody měli aktéři předem prohrané sázky zrovna poslat Adolfovi do berlínského bunkru.. (Gilmour93) 3*
Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Z praporu německých výsadkářů, jež se zotavují po krutých bojích o Al-Alamein v Severní Africe je po dovolené v Itálii sestavena úderná rota, která má rozkaz přesunout se do Stalingradu. V této skupině jsou i tři nerozluční kamarádi ve zbrani, jež doplňuje nový poručík Von Vitzland, jež přišel nahradit svého zraněného předchůdce. Skupina německých vojáků (Fritz, "Rollo", Gege, a Hans Von Vitzland), spolu prožijí říjnové a listopadové boje o tovární komplexy u Volhy ve Stalingradu a po excesu v polním lazaretu jsou převeleni do "Strafebatallionu" (trestné roty). Zde dostávají možnost získat ztracenou čest dobrovolnou účastí v sebevražedném boji o vesnici Marinovka, jež tvoří poslední šanci na německý ústup ze stalingradského "kotle". Vesnici se sice podaří ubránit v krutém boji proti ruským tankům, nicméně německý ústup je nevyhnutelný. Následuje marný pokus o evakuaci letadlem po simulaci zranění, který ovšem skončí opět neúspěchem. Zdá se že stalingradský "kotel" je nad síly německých vojsk. Film velice věrně ilustruje skutečnou situaci ve Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943. Hlad, zima, vyčerpání, nemoci a ztráta iluzí o "velké a neporazitelné německé armádě", se odráží v chování vojáků. Jejich hrdinské skutky vůči svým kamarádům a vzpoury proti nadřízeným jsou věrným zobrazením utrpení obyčejného německého vojáka. Čest a sláva jsou jenom slova a smrt a zmar je všudypřítomný.
Film se natáčel v několika lokalitách, z nichž pro české diváky je nejzajímavější bývalé vojenské letiště Hradčany (ve filmu letiště Pitomnik), bývalé okrajové části starého Mostu, jež byly v době natáčení právě demolovány a posloužily jako kulisy ruin města, areál Poldi Kladno a samozřejmě filmové ateliéry na pražském Barrandově. Zimní scény pak byly dotáčeny ve Finsku.
Film ukazuje docela zajímavý pohled z druhé strany fronty, nikoliv jen z té vítězné, jak jsme většinou zvyklí. Bohužel v dnešní době si tyto filmy žádají něco víc. Záběry se sice zdají být drsné, ale jen na povrchu. jedná se o styl filmu, který nás sověti zahrnovali 40 let, jen v obrácené gardu. Výstřel a voják padne, žádné následné drsné zranění, žádná následná bolest, žádné utrpení, které je horší jak sama smrt. Jednoduchý film bez hlubší zápletky, s nikterak zajímavými příběhy. Žádný složitý děj či náročné scény, jen poměrně laciné situace. Také situaci ve městě nám nikterak neukáže, ani život vojáka, ani hrůzu zranění či umírání v příšerných bolestech.Dnes, když můžeme srovnat s film Nepřítel před branami či unikátním Vojínu Ryanovi se jedná o slaboučký film, takový malý vesnický ve srovnání s filmy, kde o něco jde.
Stalingrad (anglicky Stalingrad) je německý válečný film, který v roce 1993 natočil režisér Joseph Vielsmaier. Za českou produkci se na filmu podílely: Filmové studio Barrandov - ateliéry Hostivař, Studio Sirotek - Jirka Sirotek, Art Centrum a.s.
SKUTEČNOST
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku, o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.
Průběh poloviny bitvy byl na německé straně poznamenán osobními zásahy Adolfa Hitlera. Ten byl fascinován představou dobytí města nesoucího jméno jeho protivníka a na dálku velice nešťastně zasahoval do řízení vojenských operací. Rudá armáda vybičovaná rozhořčením nad barbarským chováním německých jednotek v Sovětském svazu a prací agentů a uzávěrových jednotek NKVD, kteří dostali rozkaz zastřelit každého, kdo by město opustil a prchl za Volhu, město zuřivě bránila. Rudá armáda se dokázala udržet na malém kousku země poblíž pravého břehu řeky Volhy (speciálně 62. armáda pod velením generála V. I. Čujkova), podporována obrovským množstvím děl rozmístěných na levém břehu. Zatímco válečníci Osy postupně, dům od domu, obsazovali a čistili Stalingrad, Rudá armáda přemístila ke Stalingradu všechny jednotky postradatelné jinde na frontě a také další síly ze Sibiře a 19. listopadu 1942 zahájila operaci Uran – smetla rumunské, maďarské a italské jednotky nacházející se na křídlech 6. armády a obklíčila ji ve městě spolu s částmi 4. tankové armády.
V této době se snad ještě 6. armáda mohla probít zpět, ale Hitler to zakázal. Hitler nařídil generálu Erich von Manstein aby se k Stalingradu probil a obnovil spojení s 6. armádou. Manstein se tento, v dané situaci prakticky nemožný úkol, pokusil splnit a dostal se se svými jednotkami 50 km od Stalingradu, ale čerstvé ruské síly jej posléze definitivně vrhly zpět. Hitler, podpořen tvrzením vrchního velitele Luftwaffe maršála Hermanna Göringa, že dokáže Paulusovu armádu zásobovat ze vzduchu, zakázal Paulusovi vyrazit z města naproti Mansteinovi. Göring však svůj slib splnit nedokázal a při pokusech o jeho splnění nechal zcela zdecimovat zásobovací a přepravní část Luftwaffe. Když Hitlerovi došlo, že Paulus a jeho vojska jsou ztraceni, nařídil jim, že musí vydržet co nejdéle a jmenoval Pauluse polním maršálem, protože žádný německý polní maršál se nikdy před tím v historii nepříteli nevzdal. Paulus však odmítl zemřít a byl sovětskými vojáky zajat. Organizovaný odpor 6. armády byl ukončen 2. února 1943. Uvnitř kotle bylo zajato asi 90 000 vojáků; často již ve velmi zuboženém stavu, pouze 6000 z se jich po konci války dočkalo propuštění na svobodu a mohlo se vrátit domů.
Ocenění:
Moscow International Film Festival (MIFF)
1993 - Zlatý Jiří (nominace)
DABING
V českém znění: Ladislav Běhůnek - Dominique Horwitz (Fritz), Jan Apolenář - Thomas Kretschmann (Hans), Martin Sláma - Jochen Nickel (Rollo), Tomáš Čisárik - Sebastian Rudolph (GeGe), Zuzana Slavíková - Dana Vávrová (Irina) + Ulrike Arnold (Viola), Jindřich Světnica - Sylvester Groth (Otto) + Karel Hlušička (doktor), Aleš Jarý - Karel Heřmánek (kapitán Musk) + (Hitlerův hlas z rádia), Daniel Dítě - Martin Benrath (generál Hentz), Ladislav Cigánek - Mark Kuhn (Pflüger) + (titulky), Tomáš Herfort - Heinz Emigholz (Edgar) + (více rolí), Jan Grygar - Dieter Okras (kapitán Haller) + (více rolí), Jan Kolařík - Thorsten Bolloff (Feldmann) + (více rolí), Karel Mišurec - Oto Ševčík (major Kock) + Bohumil Švarc (doktor), Václav Svoboda - Alexander Wachholz (feldkurát), Josef Vrtal - Zdeněk Vencl (Wölk) + (více rolí)
Zvuk: Ivana Ješová
Produkce: Petr Vlach, Pavel Gubčo
Dialogy: Roman Tomeček
Režie č. znění: Bohumil Martinák
Vyrobilo: studio Dimas 1994 Dabing
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Německo: 21.1.1993 Senator Film Verleih
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 4.12.2006 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 8.12.2006 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 18.4.2012 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 391 683
Návštěvnost v ČR 20 341
Náklady (Rozpočet) - $ 20 000 000 DEM
FILMY V SÉRII
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a013/
Drama / Válečný, Sovětský svaz / Východní Německo / USA / Československo, 1989
Režie: Jurij Ozerov, Hrají: Powers Boothe, Ljubomiras Laucevičius
Stalingrad gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a012/
Drama / Válečný, Německo / Švédsko, 1993
Režie: Joseph Vilsmaier, Hrají: Dominique Horwitz, Thomas Kretschmann
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a014/
Akční / Válečný, Rusko, 2013
Režie: Fjodor Bondarčuk, Hrají: August Diehl, Thomas Kretschmann
„Příběh obyčejných lidí, poznamenaných nejkrvavější bitvou Druhé světové války."
OBSAH
Producenti klasického válečného filmu Ponorka přinášejí příběh nejdelší a nejkrvavější bitvy 2. světové války. Hitlerovy příkazy zněly neustupovat a nevzdávat se, v kruté zimě tak zahynuly více než dva miliony mužů. Boj o Stalingrad se tak stal přelomem ve vývoji války a Německo se z této zničující porážky nikdy nevzpamatovalo. Brutální realitu můžete vidět očima německého důstojníka Hanse von Witzlanda (Thomas Kretschmann) a jeho čety. Sledujte příběhy obyčejných německých vojáků, kteří poznávají pravou povahu režimu a nadšení z budování Třetí říše u nich pomalu přechází v rozčarování a v touhu dostat se za každou cenu domů. Strhujúci obraz nemeckého obliehania Stalingradu. Na jar roku 1942 Hitler porušil pakt o neútočení a nemecké vojská sa vydali na ťaženie proti Sovietskemu zväzu. Hitler podcenil silu Červenej armády a bol presvedčený, že kľúčové mesto Stalingrad sa jeho vojsku podarí dobyť ešte pred krutou ruskou zimou. V ťažení proti Rusku však vojakom neboli najväčším nepriateľom guľky protivníkov, ale zima a hlad. Nemeckí vojaci boli slabo oblečení a nedostatočne zásobení jedlom, a tak veľká časť z nich doslova zamrzla a umrela od hladu bez pomoci svojich veliteľov. Protivojnové posolstvo filmu Stalingrad čerpá inšpiráciu zo slávnych vojnových filmov ako Olovená vesta (r. Stanely Kubrick), Apokalypsa teraz (r. Francis Ford Coppola) alebo Čata (Oliver Stone). S autentickosťou zobrazuje ťaženie nemeckých vojakov, ktorí kvôli Hitlerovej posadnutosti mocou položili pri obliehaní Stalingradu svoje životy. Zároveň je bolestnou pripomienkou toho, že v vo vojnových hrách mocných sú ľudskí jedinci, či už radoví vojaci alebo civilné obyvateľstvo, iba málo významnými figúrkami na bojovej šachovnici.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Syrový válečný film a překvapivě dosti nečekaný příběh o německých vojácích a jejich strastech za druhé světové války. I když to není žádný zázrak, jen tak se to nevidí a právě proto se na to rozhodně zajímavě kouká. Zobrazí fakt dokazující jednu věc, že všichni by si měli být rovni a i když je divné sledovat národ, kvůli kterému vzniklo tolik utrpení, starosti mají všichni stejné a jednotlivci za to rozhodně nemůžou. Příběh už je sice relativně průměr, ale zpracování je na svůj rozpočet úctyhodné a válečné scény opravdové, bez špetky snahy usnadnit divákovi sledování a možná právě proto stojí za to Stalingrad vidět, už jenom proto, že ho natočil Německý národ, co se autentičnosti a pravdivosti týče minimálně překvapit dokáže. (Malarkey) 4*
Joseph Vilsmaier: Na východní frontě sníh.. Ať už máte na opaskové přezce Got Mit Uns, nebo nemáte - když se člověk ocitne uprostřed pekla, je absolutně jedno, z které strany do něj vstoupil, protože jen a pouze lidské charaktery napříč spektrem vojenských uniforem mohou udělat věci hrozné alespoň trochu lepšími. Režisérsky i herecky nepříliš zvládnutý snímek, který však určitě zaslouží uznání za zdůraznění obyčejné lidskosti potlačením pro válečné snímky typické glorifikace hrdinství a pohrdání zbabělostí. Ono totiž většinou, když historikové tvrdí, že se nějaký voják vrhl na zamrzlé cestě sebevražedně pod pás jedoucího tanku a s odjištěným granátem zařval: „Za stranu! Za lidi!“, vyjde nakonec najevo, že volal: „Zasrané náledí!“ Ty dvakrát dvě bedny vody měli aktéři předem prohrané sázky zrovna poslat Adolfovi do berlínského bunkru.. (Gilmour93) 3*
Hodně deziluzivní pohled na bitvu u Stalingradu očima těch, kteří ji prohráli. Na hrdinství není místo, není místo na ideály a víru v Říši. Jediné, na čem záleží, je přežití. Ale to je u Stalingradu spíše fikcí. To, že na Volze trpěli nejen hrdinní rudoarmějci, ale v závěrečné fázi bitvy především německé jednotky, je tu zachyceno se vší otevřeností a neúprosností, přičemž ale nedochází ke zbytečné heroizaci. Ba naopak. V bitvě, ve které byly desetitisíce mužů obětovány zbůhdarma se nejvíce vyjevil paradox války – ti, kteří je vedou, trpí ze všech nejméně, na šachovnicích umírají jen nevinné figurky. Přesně to film Stalingrad zachytil dokonale. Obsahem lepší, než deset vojínů Ryanů v jednom šiku, ale bohužel, po stránce technické "prostě jen německý film". A to je vidět – zejména v první třetině, kdy masové scény nepůsobí nijak přesvědčivým a dechberoucím dojmem. Jakmile se však pozornost zaostří už skutečně na zoufalý hlouček "živých mrtvých" vojáků, patří Vilsmaierův film k tomu nejlepšímu, co válečný žánr nabízí. (Marigold) 4*
VELKÁ RECENZE
Z praporu německých výsadkářů, jež se zotavují po krutých bojích o Al-Alamein v Severní Africe je po dovolené v Itálii sestavena úderná rota, která má rozkaz přesunout se do Stalingradu. V této skupině jsou i tři nerozluční kamarádi ve zbrani, jež doplňuje nový poručík Von Vitzland, jež přišel nahradit svého zraněného předchůdce. Skupina německých vojáků (Fritz, "Rollo", Gege, a Hans Von Vitzland), spolu prožijí říjnové a listopadové boje o tovární komplexy u Volhy ve Stalingradu a po excesu v polním lazaretu jsou převeleni do "Strafebatallionu" (trestné roty). Zde dostávají možnost získat ztracenou čest dobrovolnou účastí v sebevražedném boji o vesnici Marinovka, jež tvoří poslední šanci na německý ústup ze stalingradského "kotle". Vesnici se sice podaří ubránit v krutém boji proti ruským tankům, nicméně německý ústup je nevyhnutelný. Následuje marný pokus o evakuaci letadlem po simulaci zranění, který ovšem skončí opět neúspěchem. Zdá se že stalingradský "kotel" je nad síly německých vojsk. Film velice věrně ilustruje skutečnou situaci ve Stalingradu na přelomu let 1942 a 1943. Hlad, zima, vyčerpání, nemoci a ztráta iluzí o "velké a neporazitelné německé armádě", se odráží v chování vojáků. Jejich hrdinské skutky vůči svým kamarádům a vzpoury proti nadřízeným jsou věrným zobrazením utrpení obyčejného německého vojáka. Čest a sláva jsou jenom slova a smrt a zmar je všudypřítomný.
Film se natáčel v několika lokalitách, z nichž pro české diváky je nejzajímavější bývalé vojenské letiště Hradčany (ve filmu letiště Pitomnik), bývalé okrajové části starého Mostu, jež byly v době natáčení právě demolovány a posloužily jako kulisy ruin města, areál Poldi Kladno a samozřejmě filmové ateliéry na pražském Barrandově. Zimní scény pak byly dotáčeny ve Finsku.
Film ukazuje docela zajímavý pohled z druhé strany fronty, nikoliv jen z té vítězné, jak jsme většinou zvyklí. Bohužel v dnešní době si tyto filmy žádají něco víc. Záběry se sice zdají být drsné, ale jen na povrchu. jedná se o styl filmu, který nás sověti zahrnovali 40 let, jen v obrácené gardu. Výstřel a voják padne, žádné následné drsné zranění, žádná následná bolest, žádné utrpení, které je horší jak sama smrt. Jednoduchý film bez hlubší zápletky, s nikterak zajímavými příběhy. Žádný složitý děj či náročné scény, jen poměrně laciné situace. Také situaci ve městě nám nikterak neukáže, ani život vojáka, ani hrůzu zranění či umírání v příšerných bolestech.Dnes, když můžeme srovnat s film Nepřítel před branami či unikátním Vojínu Ryanovi se jedná o slaboučký film, takový malý vesnický ve srovnání s filmy, kde o něco jde.
Stalingrad (anglicky Stalingrad) je německý válečný film, který v roce 1993 natočil režisér Joseph Vielsmaier. Za českou produkci se na filmu podílely: Filmové studio Barrandov - ateliéry Hostivař, Studio Sirotek - Jirka Sirotek, Art Centrum a.s.
SKUTEČNOST
Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku, o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.
Průběh poloviny bitvy byl na německé straně poznamenán osobními zásahy Adolfa Hitlera. Ten byl fascinován představou dobytí města nesoucího jméno jeho protivníka a na dálku velice nešťastně zasahoval do řízení vojenských operací. Rudá armáda vybičovaná rozhořčením nad barbarským chováním německých jednotek v Sovětském svazu a prací agentů a uzávěrových jednotek NKVD, kteří dostali rozkaz zastřelit každého, kdo by město opustil a prchl za Volhu, město zuřivě bránila. Rudá armáda se dokázala udržet na malém kousku země poblíž pravého břehu řeky Volhy (speciálně 62. armáda pod velením generála V. I. Čujkova), podporována obrovským množstvím děl rozmístěných na levém břehu. Zatímco válečníci Osy postupně, dům od domu, obsazovali a čistili Stalingrad, Rudá armáda přemístila ke Stalingradu všechny jednotky postradatelné jinde na frontě a také další síly ze Sibiře a 19. listopadu 1942 zahájila operaci Uran – smetla rumunské, maďarské a italské jednotky nacházející se na křídlech 6. armády a obklíčila ji ve městě spolu s částmi 4. tankové armády.
V této době se snad ještě 6. armáda mohla probít zpět, ale Hitler to zakázal. Hitler nařídil generálu Erich von Manstein aby se k Stalingradu probil a obnovil spojení s 6. armádou. Manstein se tento, v dané situaci prakticky nemožný úkol, pokusil splnit a dostal se se svými jednotkami 50 km od Stalingradu, ale čerstvé ruské síly jej posléze definitivně vrhly zpět. Hitler, podpořen tvrzením vrchního velitele Luftwaffe maršála Hermanna Göringa, že dokáže Paulusovu armádu zásobovat ze vzduchu, zakázal Paulusovi vyrazit z města naproti Mansteinovi. Göring však svůj slib splnit nedokázal a při pokusech o jeho splnění nechal zcela zdecimovat zásobovací a přepravní část Luftwaffe. Když Hitlerovi došlo, že Paulus a jeho vojska jsou ztraceni, nařídil jim, že musí vydržet co nejdéle a jmenoval Pauluse polním maršálem, protože žádný německý polní maršál se nikdy před tím v historii nepříteli nevzdal. Paulus však odmítl zemřít a byl sovětskými vojáky zajat. Organizovaný odpor 6. armády byl ukončen 2. února 1943. Uvnitř kotle bylo zajato asi 90 000 vojáků; často již ve velmi zuboženém stavu, pouze 6000 z se jich po konci války dočkalo propuštění na svobodu a mohlo se vrátit domů.
Ocenění:
Moscow International Film Festival (MIFF)
1993 - Zlatý Jiří (nominace)
DABING
V českém znění: Ladislav Běhůnek - Dominique Horwitz (Fritz), Jan Apolenář - Thomas Kretschmann (Hans), Martin Sláma - Jochen Nickel (Rollo), Tomáš Čisárik - Sebastian Rudolph (GeGe), Zuzana Slavíková - Dana Vávrová (Irina) + Ulrike Arnold (Viola), Jindřich Světnica - Sylvester Groth (Otto) + Karel Hlušička (doktor), Aleš Jarý - Karel Heřmánek (kapitán Musk) + (Hitlerův hlas z rádia), Daniel Dítě - Martin Benrath (generál Hentz), Ladislav Cigánek - Mark Kuhn (Pflüger) + (titulky), Tomáš Herfort - Heinz Emigholz (Edgar) + (více rolí), Jan Grygar - Dieter Okras (kapitán Haller) + (více rolí), Jan Kolařík - Thorsten Bolloff (Feldmann) + (více rolí), Karel Mišurec - Oto Ševčík (major Kock) + Bohumil Švarc (doktor), Václav Svoboda - Alexander Wachholz (feldkurát), Josef Vrtal - Zdeněk Vencl (Wölk) + (více rolí)
Zvuk: Ivana Ješová
Produkce: Petr Vlach, Pavel Gubčo
Dialogy: Roman Tomeček
Režie č. znění: Bohumil Martinák
Vyrobilo: studio Dimas 1994 Dabing
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Německo: 21.1.1993 Senator Film Verleih
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 4.12.2006 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 8.12.2006 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 18.4.2012 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 391 683
Návštěvnost v ČR 20 341
Náklady (Rozpočet) - $ 20 000 000 DEM
FILMY V SÉRII
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a013/
Drama / Válečný, Sovětský svaz / Východní Německo / USA / Československo, 1989
Režie: Jurij Ozerov, Hrají: Powers Boothe, Ljubomiras Laucevičius
Stalingrad gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a012/
Drama / Válečný, Německo / Švédsko, 1993
Režie: Joseph Vilsmaier, Hrají: Dominique Horwitz, Thomas Kretschmann
Stalingrad gastonrolinc.webnode.cz/news/a014/
Akční / Válečný, Rusko, 2013
Režie: Fjodor Bondarčuk, Hrají: August Diehl, Thomas Kretschmann
Tvůrci a herci
Joseph Vilsmaier (Režie), Hanno Huth (Produkce), Günter Rohrbach (Produkce), Enjott Schneider (Hudba), Rolf Greim (Kamera), Klaus Moderegger (Kamera), Peter von Haller (Kamera), Hannes Nikel (Střih), - (Casting), Jindrich Götz (Scénografie), Wolfgang Hundhammer (Scénografie), Ute Hofinger (Kostýmy), Milan Bor (Zvuk), Sylvia Niehues (Masky), Jürgen Büscher (Scénář), Johannes Heide (Scénář), Joseph Vilsmaier (Scénář), Dominique Horwitz (Herec), Thomas Kretschmann (Herec), Jochen Nickel (Herec), Dana Vávrová (Herec), Martin Benrath (Herec), Sylvester Groth (Herec), Karel Heřmánek (Herec), Zdeněk Vencl (Herec), Mark Kuhn (Herec), Alexander Wachholz (Herec), Jaroslav Tomsa (Herec), Oto Ševčík (Herec), Jophi Ries (Herec), Karel Hábl (Herec), Čestmír Řanda ml. (Herec), Jan Přeučil (Herec), Bohumil Švarc st. (Herec), Karel Hlušička (Herec), Petr Skarke (Herec), Pavel Mang (Herec), Vladimír Ježek (Herec), František Stupka (Herec), Arnošt Böhm (Herec), Hynek Čermák (Herec), Filip Čáp (Herec), Jiří Sedláček (Herec), Svatopluk Říčánek (Herec), Jana Matulová-Šteindlerová (Herec), Karel Augusta (Herec), Oliver Šteindler (Herec), Theresa Vilsmaier (Herec), Aale Mantila (Herec), Sebastian Rudolph (Herec), Ulrike Arnold (Herec), Oliver Broumis (Herec)
- Protože v době natáčení nebyl ve střední Evropě sníh, dostala produkce pokyn celé natáčení přesunout do týdne do Finska za polární kruh. Tanky byly převáženy letecky, ruským letadlem z letiště Ruzyně. Přesun tanků Prahou a naložení do letadla muselo proběhnout v noci a stavěla se kvůli tomu na letišti ranvej ze dřeva, aby nedošlo k poškození asfaltu.
- Karel Heřmánek zde hraje kapitána a i s ostatními herci, hrajícími vojáky, se zúčastňuje krátké vojenské přípravy, ale ve svém reálném životě se Karel Heřmánek neúčastnil Základní vojenské služby, protože měl Modrou knížku.
- Film se natáčel zhruba stejně dlouho, jako probíhala bitva u Stalingradu. Natáčení zabralo přibližně půlrok.
- Herci museli před natáčením absolvovat základní vojenský výcvik, aby ve filmu působili jako opravdoví vojáci. Tento výcvik se uskutečnil na americké vojenské základně Hohenfels v Německu a řídili ho Američané. Filmový štáb dal každému herci možnost působení kdykoliv ukončit a odejít. Nikdo neodešel.
- Natáčení se zúčastnil i odborný poradce Hans-Erdmann Schonbeck, který ve dvaceti letech bitvu u Stalingradu prodělal coby tankista.
- Ako pomocný režisér na filme pracoval Milan Šteindler.
- Natáčení trvalo 5 měsíců. Točilo se v itálii, Československu, Finsku a Rusku.
- Na filmu se podílelo 12 000 komparzistů.
- Ve scéně, kde tanky útočí na Němce, se jedná o skutečné tanky T-34 zapůjčené Československem na natáčení ve Finsku.
- Originální scénář napsal Christoph Fromm, ale producenti nesouhlasili s jeho realističtějším směrem a nechali jej přepsat.
- Thomas Kretschmann (poručík Witzland) se nechá tankem T-34 opravdu přejet.
Odkazy
Hrají:
Dominique Horwitz, Thomas Kretschmann, Jochen Nickel, Sebastian Rudolph, Martin Benrath, Sylvester Groth, Heinz Emigholz, Karel Heřmánek, Dieter Okras, Oliver Broumis, Mark Kuhn, Zdeněk Vencl, Dana Vávrová, Alexander Wachholz, Jaroslav Tomsa, Otto Ševčík, Jophi Ries, Karel Hábl, Čestmír Řanda ml., Jan Přeučil, Bohumil Švarc st., Karel Hlušička, Petr Skarke, Pavel Mang, Vladimír Ježek, František Stupka, Arnošt Böhm, Hynek Čermák, Filip Čáp, Jiří Sedláček, Svatopluk Říčánek, Jana Matulová-Šteindlerová, Karel Augusta, Oliver Šteindler, Theresa Vilsmaier, Aale Mantila, Ulrike Arnold, Janina Vilsmaier, Milan Šteindler, Horst Gill, Pavel Želízko