Věc / Thing, The (1982/109/USA/Horor, Mysteriózní, Sci-Fi, Thriller) 85%
02.10.2018 21:22
1982/109/USA/Horor, Mysteriózní, Sci-Fi, Thriller
Zajímavost k filmu
- V roce 2002 vyšla hra na ps2."The Thing".
- Hláška „Chariots of the Gods, man.“, ktorú povie Palmer (David Clennon) Childsovi (Keith David) po nájdení mimozemskej lode, naráža na knihu Ericha Von Dänikena „Chariots of the Gods“ (1968), ktorá vyšla aj u nás pod názvom „Spomienky na budúcnosť“.
- Film má dva dabingy. FTV Prima vyrobila první (1997) a TV Nova ten druhý (1999).
- Garry (Donald Moffat) má čtyřraný revolver Colt Trooper Mk III ráže .357 Magnum.
- Filmem se inspirovali tvůrci PS3 hry Dead Space 3 (2013), v níž se protagonista Isaac Clarke, jehož namluvil herec Gunner Wright, snaží přežít na ledové planetě jménem Tau Volantis, která je plná nekromorfů.
- Režisér Christian Nyby řekl o filmu toto: „Pokud chcete krev, tak jděte na jatka. Je to, celkově vzato, úžasná reklama na skotskou.“ Měl na mysli míchanou whisky J&B, kterou upřednostňuje nejen pilot R.J. MacReady (Kurt Russell), ale i vrah Patrick Bateman (Christian Bale) ze snímku Americké psycho (2000).
- Snímek "Věc" se stal součástí kultury na Antarktidě. Na všech britských výzkumných stanicích na ledovém kontinentu je dlouhodobou tradicí dívat se při oslavách zimního slunovratu, 21. června každého roku, na tento film.
- Ke konci roku 2012 se jednalo o 42. nejvýdělečnější snímek roku 1982, 41. nejvýdělečnější snímek, kde se vyskytuje monstrum, o 32. nejvýdělečnější sci-fi snímek, jež byl inspirován knižní předlohou, o 25. nejvýdělečnější snímek v žánru sci-fi a horor a konečně 2 812. nejvýdělečnější snímek se zohledněním inflace.
- Režiser John Carpenter uvádí, že ze všech jeho filmů je Věc jeho favorit.
- Televizní stanice Sci-Fi Channel plánovala v roce 2003 uvést čtyřhodinovou minisérii, která měla být pojata jako sequel k filmu Věc. V projektu figurovalo i jméno Johna Carpentera, avšak z nápadu nakonec sešlo.
- Nakladatelství Dark Horse vydalo v roce 1992 dvoudílný komiks, který se jmenuje stejně jako Hawksova verze (1951), jehož děj se odehrává den poté, co skončil tento film.
- „Jednoho dne mi zavolali, že by potřebovali rychle udělat obraz,“ vypráví ilustrátor Drew Struzan. „Studio se zeptalo: ‚Pamatuješ na ten film Věc (1951)?‘ Odpověděl jsem, že jo. A oni jen: ‚To je vše.‘ To bylo všechno, co mi dali. Neměl jsem příběh nebo monstrum či cokoliv jiného. Takže jsem přes noc musel namalovat něco z ničeho.“ A tak vznikl plakát nazvaný „Člověk je ten nejteplejší úkryt“.
- Pro některé scény byly dokonce použity pravé zvířecí vnitřnosti, které ovšem technici zapomněli v lepenkové bedně ve studiu Universal, a jeho zaměstnanci ji našli až o týden později, kdy už celé studio silně zapáchalo. Stejná věc se stala i T. Savinimu při natáčení Dne mrtvých 1985.
- Ve scéně s pitvou psa byl loutkař schovaný pod stolem sám Rob Bottin. Když skončilo natáčení, byl od hlavy až k nohám pokryt vrstvou slizu.
- Ve filmu bylo také použito několik experimentálních postupů. Například hustá krev, kterou ve filmu zkoumali rozžhaveným drátem, byla složená ze zahřáté žvýkací gumy, majonézy, jahodového sirupu, želatiny, obilné pasty a potravinového zahušťovače. Pro jiné efekty byly využity materiály jako polyuretan, kov, skelné vaty, guma a KY rosol. Na monstrum na konci filmu bylo použito 300 liber molitanu.
- Původní rozpočet speciálních efektů byl 750 000 dolarů, ale tato částka posléze vzrostla na 1,5 milionu dolarů, jak se rozrostl počet techniků, ilustrátorů a sochařů. Nakonec měl tým na speciální efekty přes 40 členů.
- Průkopník speciálních efektů Rob Bottin pracoval na Věci sedm dní v týdnu po celý rok. Když skončil, musel ho režisér poslat do nemocnice pro naprosté vyčerpání. Bylo mu teprve 22 let, když na filmu začal pracovat.
- Triky vznikli kombináciou rôznych techník používaných v tom období. Niektoré časti, napríklad keď sa vnútornosti psa obrátia, natočili odzadu.
- Pri príprave trikov pomáhal aj legendárny Stan Winston.
- Režisér John Carpenter si střihl zanedbatelnou roličku norského polárníka z videozáznamu.
JEDNOU VĚTOU
„V roce 1982 se 12 mužů rozhodne zdolat Antartic. Čeká tam na ně překvapení. Nikdo není co to je, ale zabíjí to."
OBSAH
Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě vystraší vrtulníkový nájezd jejich norských kolegů, kteří se marně snaží zabít prchajícího psa. Lov dopadne neúspěšně a Norové zmizí bez toho, aby situaci Američanům vysvětlili. Ti však postupně zjišťují, že se psem není něco v pořádku. Je totiž infikovaný mimozemským virem, který pro sebezdokonalování využívá tělesné schránky (nejen) lidí a vůbec mu není proti mysli na svých hostitelích ledacos „zkoušet“. A tak vědcům nezbývá nic jiného než vzít do rukou plamenomet, věřit jenom sobě a být stále ve střehu – v kterémkoli z nich se totiž může skrývat „věc“...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kéž by všechny remaky byly stejně kvalitní. Koncept Hawksova originálu (parta chlapů odstřihnutých od civilizace) zůstává, zároveň ale zůstává rozum stát nad tím, o kolik víc napětí a implicitních významů z něj dokázal Carpenter vydolovat (film šel do kin rok poté, co se objevilo AIDS). Jeho Věc v sobě má něco z nesmlouvavosti béčkových filmů. Nechodí okolo horké kaše, nevětví vyprávění, nezdržuje se dialogy tam, kde stačí výmluvný pohled. Díky tempu vyprávění nemáme šanci vydechnout. Stejně jako hrdinové jsme v permanentním očekávání, co přijde dál. Hitchcockovsky mistrovské vedení naší pozornosti (třeba už jen nasvícením scén), rovnoměrná distribuce informací (abychom si ve správnou chvíli kladli správné otázky) nebo znejisťování diváka ohledně toho, kdo "to" má v sobě a bude další obětí na druhou stranu ani trochu béčkově nepůsobí. Více než opravdu nehezkými (ve smyslu, že vám z nich bude blbě) gore efekty Věc dodnes fascinuje maskulinní hrou o důvěru a dominanci, která zajišťovala dynamiku nejednoho Hawksova filmu. Zmutovaného člověko-krabo-psa filmu věřit nemusíte, ale stupňovaně paranoidní jednání postav je naprosto autentické. Díky kameře dotvářející pocit izolovanosti prácí s prázdným prostorem (a bílou nicotou) a Morriconeho hudbě, neustále slibující něco okázale zlého, navíc Věc není jen nechutná, ale místy i nádherná. Opravdový hororový klenot. 90% (Matty) 5*
Stejně jako Marigold nemám horrory zrovna moc v lásce, ale tento je opravdu fantastický. Efekty jsou naprosto skvělé a spolu se začínající hereckou hvězdou Kurtem Russelem je tento film velmi zajímavou, večer popřípadně noc zpestřující zábavou. Já doufám jen v jednu věc, že nevznikne remake jak je poslední dobou u Carpentara zvykem jak u i když slušného remaku Přepadení 13. okrsku nebo naprosto zkopané Mlze. Děj podle mě na horror obvyklý přesto do Antarktidy příjemně zapadající. Až mi chvilkama bylo nevolno například u mutace toho chudáka pejska. Mimo to je vidět, že se Carpenter inspiroval Vetřelcem. Mimojíné začínající scéna, kde Norové ve své helikoptéře honí huskyho po zmrzlé ploše Antarkidy se stala největší otevírající sekvencí ve filmové historii.(Malarkey) 4*
Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá Důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) nejen mrazem zahuštěnou atmosféru hororu, jehož legenda je nadále úspěšně živena různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec) a obsahujícího pár vskutku znamenitých scén (přeměna a následný žeh Benningse, či krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Vidím to jako dneska. Má nepřemožitelná puberta nacházela se ve stádiu největšího rozpuku, nosil jsem divné džíny a hltal sobotní filmy „po desáté“ (neplést s pornem ;), protože to byl jediný čas v týdnu, kdy běželo něco pořádného. Pamatujete taky? ;) Čas od času se objevil film tak působivý, že se s ním člověku žilo ten další týden mnohem lépe… Vedle klasických provařených filmových pochutin jako Vetřelci či Komando přišel občas na návštěvu John Carpenter a rozhodl se rozčísnout vody poklidného večera způsobem svým vlastním. Co znamenal Carpenterův „způsob jeho vlastní“, jsem zprvu vůbec netušil, protože Michael Myers ke mně do příbytku dorazil až o rok později, IMDb asi ještě neexistovala a i kdyby, internet si mohl dovolit tak horní jeden ;). Nicméně… hodně živě si pamatuji tu noc, kdy jsem viděl poprvé Věc - zakousnut do deky, schoulen kdesi v rohu, sám v celém bytě, v ruce křečovitě svírajíc ovladač a zoufale pošilhávajíc po vypínači od lustru, který byl najednou o kilometr dál než obvykle. Carpenter začal pracovat s neznámým zlem, které se dokáže vpíjet do lidí, zabíjet je a brát si jejich podobu. Holy sh*t! Co může být horšího pro skupinku lidí na konci světa, kteří nemají kam utéct (a ano, vysílačky čirou náhodou nefungují)? A co může být horšího pro mě?
Tísnivá atmosféra houstne každou vteřinou, panika se šíří jako mexická vlna, komorní prostory zdají se býti ještě tísnivější. A tím vším probíhá neodolatelné ztělesnění Carpenterovského hrdiny s obličejem Kurta Russella, trousí hlášky, lije whisku do počítače a zkouší krev svých kolegů pomocí rozžhaveného drátku. Morriconeho hudba má tu moc zajet divákovi těsně pod kůži a brousit ho tam studenými žiletkami, dokud se pořádně nepodrbe a neohlédne, jestli za záclonou není bubák. Dva jednoduché tóny v zoufale protahované kakofonii rámovaly mé mladické utrpení velmi pečlivě, kontrast v němž jsem hladový toužil uzřít konec a říct si, že jsem to dokázal, však vítězil. Pokud jste viděli, víte že je to vítězství i na straně za televizní obrazovkou – zakončení, jaké si Carpenter dovolil lajsnout, je těžce riskantní sázkou, která však znamená jackpot. Dívák místo pocit úlevy propadá do ještě větší deprese… a není mu pomoci. Jednou bych rád zjistil, jestli nebylo na konci naznačeno něco určitějšího, ale stále jsem si nekoupil rezervní pleny, abych se do tohohle fantastického Carpentera pustil znovu. Přestože jsem o hodně starší, záběry na svíjející se chapadla a neuvěřitelně napínavá úvodní expozice ve mně zakořenily jako jedny z nejsilnějších filmových zážitků všech dob. Pokud máte Věc stále před sebou, dobrou chuť. Přiznám se, že vám to panictví trochu závidím.
VELKÁ RECENZE
K americké vědecké základně v Antarktidě se blíží norský vrtulník, jehož posádka střílí po psovi, který před ním utíká. Vrtulník přistává a jeden z Norů bere granáty. Granát mu však vypadne z ruky a zničí helikoptéru. Střelec dál pálí po psovi a trefí do nohy jednoho z přihlížejících Američanů. Je jako smyslů zbavený. Velitel základny Garry bere do ruky pistoli a zastřelí jej.
Nikdo z přítomných nerozumí, co se stalo. Je rozhodnuto, že pilot MacReady se s dr. Copperem poletí podívat na norskou základnu. Tu naleznou zdemolovanou, ještě zde doutná oheň. Mimo videodokumentů a nějakých spisů v norštině zde naleznou torzo zdeformovaného člověka, které dopraví na americkou základnu.
Pes, aljašský malamut, který přiběhl z norské základny se volně potuluje po ubikacích, než jej zavřou mezi ostatní psy. Tady se z něj vyklube mimozemský vetřelec. Když MacReady slyší štěkot psů, spustí poplach a běží se podívat, co se děje. Jakmile uvidí vetřelce, okamžitě si žádá plamenomet. Tvor už stihl dostat několik psů, je ihned spálen. Jeho zbytky jsou uhašeny a podrobeny pitvě.
Blair vysvětluje, že se jedná o organismus, který je schopen imitovat živé buňky a převzít pak tvar své oběti. Podle záznamů z norské stanice je jasné, že Norové v ledu objevili něco velmi starého. Američané se na místo letí podívat a naleznou v odkrytém ledu kosmickou loď. Rovněž vysekanou díru, z níž Norové odvezli exemplář vetřelce na svou základnu, kde rozmrzl.
Blair zjistí, že pokud se tento vesmírný chameleon dostane do osídlené oblasti, během 3 let vyhladí lidskou populaci. Přesto ještě někteří pochybují o tom, že jde o nebezpečného mimozemského tvora. Ve zdánlivě mrtvém torzu stále přetrvává buněčná aktivita a Věc dostane Benningse. Než se stačí přeměnit do jeho podoby, Mac ji venku před ostatními spálí.
Blair poškodí helikoptéru a transportéry, aby se nikdo nemohl dostat ze základny. Zabije i zbývající psy a zničí vybavení a vysílačky. Popudilo jej, že ostatní hrozbu neberou vážně. Je zpacifikován a zavřen na samotku do boudy s nářadím. Než MacReady odejde, Blair jej varuje, ať si dá pozor na Clarka, protože byl nějakou dobu se psy.
Věc dostane Fuchse. Dr. Copper navrhne test, porovnat krev všech členů s rezervní uskladněnou krví. Někdo však stihl zničit krevní konzervy. Všichni se vzájemně obviňují, nikdo nemůže nikomu věřit. Vypukne paranoia. V následujícím rozepři povolí Windowsovi nervy a běží pro pušku. Než si ji stihne nabít, míří na něj Garry a hrozí, že jej zastřelí. MacReady situaci uklidňuje a přebírá po Garrym velení.
Jde se s Naulsem podívat do svého domku, kde se svítí, ačkoliv nechal předtím zhaslé. Nauls objeví Macovo roztrhané spodní prádlo a podezřívá jej. Uteče za ostatními a řekne jim o tom. Parta zajistí pomocí trámů dveře. Mac se dostane do budovy s výbušninou a vyhrožuje, že všechny odpálí. Získá zpět plamenomet a drží ostatní v šachu. Mezitím Norris dostane infarkt. Když se jej doktor Copper snaží defibrilací oživit, propadnou se mu ruce do jeho hrudníku, jenž se rozevřel v obrovskou čelist. Čelist cvakne a Copper přijde o ruce a rychle umírá. Mac Ready stvůru spálí a pak přikáže všechny spoutat a podrobit novému testu. Clark se jej pokusí zezadu bodnout nožem, ale Mac je rychlejší a zastřelí ho.
Test, jak zjistit, kdo je stále člověkem spočívá v následujícím. Všem se odebere krev a pak se do ní ponoří rozžhavený drát. Kdo už není člověk, jeho krev zareaguje, neboť je samostatným organismem – vetřelcem, který se bude žhavému drátu vyhýbat. Tímto se přijde na to, že Palmer už je infikován. Windows jej má spálit, ale není schopen pohybu. Věc, která vyrašila z Palmera jej napůl pozře.
MacReady, Nauls a Garry jdou provést test na Blairovi, který je pořád v izolaci. Childs hlídá budovu. Blair zmizel, ale pod boudou je vyhrabaná díra do sněhu a vede do podzemní místnosti, kde je rozestavěný nějaký stroj, jenž vypadá jako létající talíř. Nauls, jenž hlídá u dveří si všimne, že Childs vychází z budovy. Vzápětí zhasne osvětlení.
MacReady uvědomí ostatní, že Věc chce zmrznout, aby se mohla rozšířit poté, co na místo dorazí záchranáři. Tomu musí zbývající přeživší členové zabránit, Mac navrhuje založit požár. Společně vyhodí budovu do povětří a jdou nachystat výbušniny k odpálení ostatních objektů. Pracují několik metrů od sebe. Objeví se vetřelec v podobě Blaira a zabije Garryho, za chvíli i Naulse, který se jde neopatrně podívat po Garrym. MacReady zjistí, že je sám. Poodejde pár kroků, když vtom se zvlní zem a z díry vyraší chapadlo, které se zmocní odpalovacího zařízení. Mac jej dostane pomocí termitu.
V závěru se objeví Childs, který vysvětluje Macovi, že zahlédl venku Blaira a šel se podívat, co má v úmyslu. Základna je v plamenech a oba vědí, že nemají šanci přežít.
Věc (v původním znění The Thing) je americký filmový horor (s prvky sci-fi a mysteriózna) z roku 1982. Odehrává se na jisté americké polární základně v Antarktidě, kde jsou její členové nuceni čelit mimozemské životní formě, která je schopna asimilovat do jiných organismů a imitovat je.
Námětem k filmu Věc byla sci-fi hororová novela z roku 1938 amerického spisovatele a redaktora sci-fi časopisů Johna W. Campbella s názvem Kdo je tam? (anglicky Who Goes There?).
Scénář napsal Bill Lancaster (syn Burta Lancastera), režie se ujal John Carpenter. Carpenter film považuje za první díl své „apokalyptické trilogie“, jenž předchází dalším filmům Vládce temnot (anglicky Prince of Darkness, 1987) a Šílenství (jinými názvy též Na pokraji šílenství a Ve spárech šílenství, anglicky In the Mouth of Madness, 1995). Ačkoli filmy na sebe nenavazují, mají společné téma zkázy.
V kinech se filmu dostalo chladného diváckého přijetí, nebyl příliš ziskový.Jedním z faktorů, které ovlivnily divácké přijetí filmu Věc bylo vydání filmu E.T. - Mimozemšťan Stevena Spielberga, který Carpenterův horor předešel o 2 týdny a zaznamenal velký ohlas i díky optimističtějšímu pohledu na téma mimozemské návštěvy. Film Věc se stal ziskovým po vydání na VHS kazetách, zároveň se stal kultovním snímkem.
PODROBNÝ POPIS FILMU
K americké vědecké základně v Antarktidě se blíží norský vrtulník, jehož posádka střílí po psovi, který před ním utíká. Vrtulník přistává a jeden z Norů bere granáty. Granát mu však vypadne z ruky a zničí helikoptéru. Střelec dál pálí po psovi a trefí do nohy jednoho z přihlížejících Američanů. Je jako smyslů zbavený. Velitel základny Garry bere do ruky pistoli a zastřelí jej.
Nikdo z přítomných nerozumí, co se stalo. Je rozhodnuto, že pilot MacReady se s dr. Copperem poletí podívat na norskou základnu. Tu naleznou zdemolovanou, ještě zde doutná oheň. Mimo videodokumentů a nějakých spisů v norštině zde naleznou torzo zdeformovaného člověka, které dopraví na americkou základnu.
Pes, aljašský malamut, který přiběhl z norské základny se volně potuluje po ubikacích, než jej zavřou mezi ostatní psy. Tady se z něj vyklube mimozemský vetřelec. Když MacReady slyší štěkot psů, spustí poplach a běží se podívat, co se děje. Jakmile uvidí vetřelce, okamžitě si žádá plamenomet. Tvor už stihl dostat několik psů, je ihned spálen. Jeho zbytky jsou uhašeny a podrobeny pitvě.
Blair vysvětluje, že se jedná o organismus, který je schopen imitovat živé buňky a převzít pak tvar své oběti. Podle záznamů z norské stanice je jasné, že Norové v ledu objevili něco velmi starého. Američané se na místo letí podívat a naleznou v odkrytém ledu kosmickou loď. Rovněž vysekanou díru, z níž Norové odvezli exemplář vetřelce na svou základnu, kde rozmrzl.
Blair zjistí, že pokud se tento vesmírný chameleon dostane do osídlené oblasti, během 3 let vyhladí lidskou populaci. Přesto ještě někteří pochybují o tom, že jde o nebezpečného mimozemského tvora. Ve zdánlivě mrtvém torzu stále přetrvává buněčná aktivita a Věc dostane Benningse. Než se stačí přeměnit do jeho podoby, Mac ji venku před ostatními spálí.
Blair poškodí helikoptéru a transportéry, aby se nikdo nemohl dostat ze základny. Zabije i zbývající psy a zničí vybavení a vysílačky. Popudilo jej, že ostatní hrozbu neberou vážně. Je zpacifikován a zavřen na samotku do boudy s nářadím. Než MacReady odejde, Blair jej varuje, ať si dá pozor na Clarka, protože byl nějakou dobu se psy.
Věc dostane Fuchse. Dr. Copper navrhne test, porovnat krev všech členů s rezervní uskladněnou krví. Někdo však stihl zničit krevní konzervy. Všichni se vzájemně obviňují, nikdo nemůže nikomu věřit. Vypukne paranoia. V následujícím rozepři povolí Windowsovi nervy a běží pro pušku. Než si ji stihne nabít, míří na něj Garry a hrozí, že jej zastřelí. MacReady situaci uklidňuje a přebírá po Garrym velení.
Jde se s Naulsem podívat do svého domku, kde se svítí, ačkoliv nechal předtím zhaslé. Nauls objeví Macovo roztrhané spodní prádlo a podezřívá jej. Uteče za ostatními a řekne jim o tom. Parta zajistí pomocí trámů dveře. Mac se dostane do budovy s výbušninou a vyhrožuje, že všechny odpálí. Získá zpět plamenomet a drží ostatní v šachu. Mezitím Norris dostane infarkt. Když se jej doktor Copper snaží defibrilací oživit, propadnou se mu ruce do jeho hrudníku, jenž se rozevřel v obrovskou čelist. Čelist cvakne a Copper přijde o ruce a rychle umírá. Mac Ready stvůru spálí a pak přikáže všechny spoutat a podrobit novému testu. Clark se jej pokusí zezadu bodnout nožem, ale Mac je rychlejší a zastřelí ho.
Test, jak zjistit, kdo je stále člověkem spočívá v následujícím. Všem se odebere krev a pak se do ní ponoří rozžhavený drát. Kdo už není člověk, jeho krev zareaguje, neboť je samostatným organismem – vetřelcem, který se bude žhavému drátu vyhýbat. Tímto se přijde na to, že Palmer už je infikován. Windows jej má spálit, ale není schopen zaútočit. Věc, která vyrašila z Palmera jej napůl pozře.
MacReady, Nauls a Garry jdou provést test na Blairovi, který je pořád v izolaci. Childs hlídá budovu. Blair zmizel, ale pod boudou je vyhrabaná díra do sněhu a vede do podzemní místnosti, kde je rozestavěný nějaký stroj, jenž vypadá jako létající talíř. Nauls, jenž hlídá u dveří si všimne, že Childs vychází z budovy. Vzápětí zhasne osvětlení.
MacReady uvědomí ostatní, že Věc chce zmrznout, aby se mohla rozšířit poté, co na místo dorazí záchranáři. Tomu musí zbývající přeživší členové zabránit, Mac navrhuje založit požár. Společně vyhodí budovu do povětří a jdou nachystat výbušniny k odpálení ostatních objektů. Pracují několik metrů od sebe. Objeví se vetřelec v podobě Blaira a zabije Garryho, za chvíli i Naulse, který se jde neopatrně podívat po Garrym. MacReady zjistí, že je sám. Poodejde pár kroků, když vtom se zvlní zem a z díry vyraší chapadlo, které se zmocní odpalovacího zařízení. Mac jej dostane pomocí termitu.
V závěru se objeví Childs, který vysvětluje Macovi, že zahlédl venku Blaira a šel se podívat, co má v úmyslu. Základna je v plamenech a oba vědí, že nemají šanci přežít.
Ocenění:
Razzies
1982 - Ennio Morricone (Nejhorší hudba) (nominace)
The Saturn Awards
1983 - Nejlepší horor (nominace)
1983 - Rob Bottin (Nejlepší speciální efekty) (nominace)
DABING
1. DABING (Premiéra, VHS)
V českém znění: Libor Hruška - Kurt Russell (MacReady), Antonín Molčík - Wilford Brimley (Blair), Zdeněk Podhůrský - T.K. Carter (Nauls), Jakub Saic - David Clennon (Palmer), Bohdan Tůma - Keith David (Childs), Antonín Navrátil - Charles Hallahan, Thomas G. Waites (Norris, Windows), Jiří Zavřel - Richard Dysart (dr. Cooper), Jiří Kvasnička - Peter Maloney (George Bennigs), Karel Richter - Donald Moffat (Garry), Jiří Kodeš - Richard Masur, Joel Polis (Clark, Fuchs)
Překlad a dialogy: Radan Schořálek
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Václav Laube ml.
Vyrobila: Premiéra TV a.s. TV Prima 1997
2. DABING (Nova, ČT, DVD, Prima, JOJ)
V českém znění: Pavel Trávníček - Kurt Russell (MacReady), Antonín Molčík - Wilford Brimley (Blair), Michal Suchánek - T.K. Carter (Nauls), Roman Hájek - David Clennon (Palmer), Pavel Rímský - Keith David (Childs), Jiří Knot - Charles Hallahan (Norris), Rudolf Jelínek - Richard Dysart (doktor Copper), Jan Vlasák - Peter Maloney (Bennings), David Suchařípa - Richard Masur (Clark), Jan Pohan - Donald Moffat (Garry), Zdeněk Podhůrský - Thomas G. Waites (Windows), Miroslav Saic (titulky)
Překlad: Zdeněk Hofman
Zvuk: Vladimír Žďánský
Produkce: Marcela Bártová
Dialogy a režie: Václav Laube
Vyrobila: ČNTS Nova 1999
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 25.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.9.1998 (VHS) H.C.E., 1.5.2000 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 13.7.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 31.8.2016 Magic Box
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Věc gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-055/
Horor / Mysteriózní, USA, 1982
Režie: John Carpenter, Hrají: Kurt Russell, Wilford Brimley
Věc: Počátek gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-056/
Horor / Sci-Fi, USA / Kanada, 2011
Režie: Matthijs van Heijningen jr., Hrají: Mary Elizabeth Winstead, Joel Edgerton
„V roce 1982 se 12 mužů rozhodne zdolat Antartic. Čeká tam na ně překvapení. Nikdo není co to je, ale zabíjí to."
OBSAH
Vědce z americké výzkumné stanice na Antarktidě vystraší vrtulníkový nájezd jejich norských kolegů, kteří se marně snaží zabít prchajícího psa. Lov dopadne neúspěšně a Norové zmizí bez toho, aby situaci Američanům vysvětlili. Ti však postupně zjišťují, že se psem není něco v pořádku. Je totiž infikovaný mimozemským virem, který pro sebezdokonalování využívá tělesné schránky (nejen) lidí a vůbec mu není proti mysli na svých hostitelích ledacos „zkoušet“. A tak vědcům nezbývá nic jiného než vzít do rukou plamenomet, věřit jenom sobě a být stále ve střehu – v kterémkoli z nich se totiž může skrývat „věc“...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Kéž by všechny remaky byly stejně kvalitní. Koncept Hawksova originálu (parta chlapů odstřihnutých od civilizace) zůstává, zároveň ale zůstává rozum stát nad tím, o kolik víc napětí a implicitních významů z něj dokázal Carpenter vydolovat (film šel do kin rok poté, co se objevilo AIDS). Jeho Věc v sobě má něco z nesmlouvavosti béčkových filmů. Nechodí okolo horké kaše, nevětví vyprávění, nezdržuje se dialogy tam, kde stačí výmluvný pohled. Díky tempu vyprávění nemáme šanci vydechnout. Stejně jako hrdinové jsme v permanentním očekávání, co přijde dál. Hitchcockovsky mistrovské vedení naší pozornosti (třeba už jen nasvícením scén), rovnoměrná distribuce informací (abychom si ve správnou chvíli kladli správné otázky) nebo znejisťování diváka ohledně toho, kdo "to" má v sobě a bude další obětí na druhou stranu ani trochu béčkově nepůsobí. Více než opravdu nehezkými (ve smyslu, že vám z nich bude blbě) gore efekty Věc dodnes fascinuje maskulinní hrou o důvěru a dominanci, která zajišťovala dynamiku nejednoho Hawksova filmu. Zmutovaného člověko-krabo-psa filmu věřit nemusíte, ale stupňovaně paranoidní jednání postav je naprosto autentické. Díky kameře dotvářející pocit izolovanosti prácí s prázdným prostorem (a bílou nicotou) a Morriconeho hudbě, neustále slibující něco okázale zlého, navíc Věc není jen nechutná, ale místy i nádherná. Opravdový hororový klenot. 90% (Matty) 5*
Stejně jako Marigold nemám horrory zrovna moc v lásce, ale tento je opravdu fantastický. Efekty jsou naprosto skvělé a spolu se začínající hereckou hvězdou Kurtem Russelem je tento film velmi zajímavou, večer popřípadně noc zpestřující zábavou. Já doufám jen v jednu věc, že nevznikne remake jak je poslední dobou u Carpentara zvykem jak u i když slušného remaku Přepadení 13. okrsku nebo naprosto zkopané Mlze. Děj podle mě na horror obvyklý přesto do Antarktidy příjemně zapadající. Až mi chvilkama bylo nevolno například u mutace toho chudáka pejska. Mimo to je vidět, že se Carpenter inspiroval Vetřelcem. Mimojíné začínající scéna, kde Norové ve své helikoptéře honí huskyho po zmrzlé ploše Antarkidy se stala největší otevírající sekvencí ve filmové historii.(Malarkey) 4*
Když začne Věc z jiného světa řádit mezi osazenstvem polární stanice, nasedá Důvěra na vrtulník a letí domů. Není divu, když už u dveří nervózně přešlapuje slečna Paranoia.. I když jeho styl nemám příliš v lásce, musím uznat, že se tentokrát Mistr Tesař neutnul a nabídl v první části své The Apocalypse Trilogy (dále Prince of Darkness a In the Mouth of Madness) nejen mrazem zahuštěnou atmosféru hororu, jehož legenda je nadále úspěšně živena různými dohady (kdo koho a jak nakazil, otevřený konec) a obsahujícího pár vskutku znamenitých scén (přeměna a následný žeh Benningse, či krevní testy doktora Krakonoše MacReadyho s plamenometem). V podstatě si za to ti hoši mohli sami, neboť jako správní Američané nejdříve střílejí a až potom se ptají, ale díval by se někdo na pětiminutový dokument od Carpentera o životě křížence huskyho a vlka na Jižním pólu..? (Gilmour93) 4*
V.I.M. FILMU
Vidím to jako dneska. Má nepřemožitelná puberta nacházela se ve stádiu největšího rozpuku, nosil jsem divné džíny a hltal sobotní filmy „po desáté“ (neplést s pornem ;), protože to byl jediný čas v týdnu, kdy běželo něco pořádného. Pamatujete taky? ;) Čas od času se objevil film tak působivý, že se s ním člověku žilo ten další týden mnohem lépe… Vedle klasických provařených filmových pochutin jako Vetřelci či Komando přišel občas na návštěvu John Carpenter a rozhodl se rozčísnout vody poklidného večera způsobem svým vlastním. Co znamenal Carpenterův „způsob jeho vlastní“, jsem zprvu vůbec netušil, protože Michael Myers ke mně do příbytku dorazil až o rok později, IMDb asi ještě neexistovala a i kdyby, internet si mohl dovolit tak horní jeden ;). Nicméně… hodně živě si pamatuji tu noc, kdy jsem viděl poprvé Věc - zakousnut do deky, schoulen kdesi v rohu, sám v celém bytě, v ruce křečovitě svírajíc ovladač a zoufale pošilhávajíc po vypínači od lustru, který byl najednou o kilometr dál než obvykle. Carpenter začal pracovat s neznámým zlem, které se dokáže vpíjet do lidí, zabíjet je a brát si jejich podobu. Holy sh*t! Co může být horšího pro skupinku lidí na konci světa, kteří nemají kam utéct (a ano, vysílačky čirou náhodou nefungují)? A co může být horšího pro mě?
Tísnivá atmosféra houstne každou vteřinou, panika se šíří jako mexická vlna, komorní prostory zdají se býti ještě tísnivější. A tím vším probíhá neodolatelné ztělesnění Carpenterovského hrdiny s obličejem Kurta Russella, trousí hlášky, lije whisku do počítače a zkouší krev svých kolegů pomocí rozžhaveného drátku. Morriconeho hudba má tu moc zajet divákovi těsně pod kůži a brousit ho tam studenými žiletkami, dokud se pořádně nepodrbe a neohlédne, jestli za záclonou není bubák. Dva jednoduché tóny v zoufale protahované kakofonii rámovaly mé mladické utrpení velmi pečlivě, kontrast v němž jsem hladový toužil uzřít konec a říct si, že jsem to dokázal, však vítězil. Pokud jste viděli, víte že je to vítězství i na straně za televizní obrazovkou – zakončení, jaké si Carpenter dovolil lajsnout, je těžce riskantní sázkou, která však znamená jackpot. Dívák místo pocit úlevy propadá do ještě větší deprese… a není mu pomoci. Jednou bych rád zjistil, jestli nebylo na konci naznačeno něco určitějšího, ale stále jsem si nekoupil rezervní pleny, abych se do tohohle fantastického Carpentera pustil znovu. Přestože jsem o hodně starší, záběry na svíjející se chapadla a neuvěřitelně napínavá úvodní expozice ve mně zakořenily jako jedny z nejsilnějších filmových zážitků všech dob. Pokud máte Věc stále před sebou, dobrou chuť. Přiznám se, že vám to panictví trochu závidím.
VELKÁ RECENZE
K americké vědecké základně v Antarktidě se blíží norský vrtulník, jehož posádka střílí po psovi, který před ním utíká. Vrtulník přistává a jeden z Norů bere granáty. Granát mu však vypadne z ruky a zničí helikoptéru. Střelec dál pálí po psovi a trefí do nohy jednoho z přihlížejících Američanů. Je jako smyslů zbavený. Velitel základny Garry bere do ruky pistoli a zastřelí jej.
Nikdo z přítomných nerozumí, co se stalo. Je rozhodnuto, že pilot MacReady se s dr. Copperem poletí podívat na norskou základnu. Tu naleznou zdemolovanou, ještě zde doutná oheň. Mimo videodokumentů a nějakých spisů v norštině zde naleznou torzo zdeformovaného člověka, které dopraví na americkou základnu.
Pes, aljašský malamut, který přiběhl z norské základny se volně potuluje po ubikacích, než jej zavřou mezi ostatní psy. Tady se z něj vyklube mimozemský vetřelec. Když MacReady slyší štěkot psů, spustí poplach a běží se podívat, co se děje. Jakmile uvidí vetřelce, okamžitě si žádá plamenomet. Tvor už stihl dostat několik psů, je ihned spálen. Jeho zbytky jsou uhašeny a podrobeny pitvě.
Blair vysvětluje, že se jedná o organismus, který je schopen imitovat živé buňky a převzít pak tvar své oběti. Podle záznamů z norské stanice je jasné, že Norové v ledu objevili něco velmi starého. Američané se na místo letí podívat a naleznou v odkrytém ledu kosmickou loď. Rovněž vysekanou díru, z níž Norové odvezli exemplář vetřelce na svou základnu, kde rozmrzl.
Blair zjistí, že pokud se tento vesmírný chameleon dostane do osídlené oblasti, během 3 let vyhladí lidskou populaci. Přesto ještě někteří pochybují o tom, že jde o nebezpečného mimozemského tvora. Ve zdánlivě mrtvém torzu stále přetrvává buněčná aktivita a Věc dostane Benningse. Než se stačí přeměnit do jeho podoby, Mac ji venku před ostatními spálí.
Blair poškodí helikoptéru a transportéry, aby se nikdo nemohl dostat ze základny. Zabije i zbývající psy a zničí vybavení a vysílačky. Popudilo jej, že ostatní hrozbu neberou vážně. Je zpacifikován a zavřen na samotku do boudy s nářadím. Než MacReady odejde, Blair jej varuje, ať si dá pozor na Clarka, protože byl nějakou dobu se psy.
Věc dostane Fuchse. Dr. Copper navrhne test, porovnat krev všech členů s rezervní uskladněnou krví. Někdo však stihl zničit krevní konzervy. Všichni se vzájemně obviňují, nikdo nemůže nikomu věřit. Vypukne paranoia. V následujícím rozepři povolí Windowsovi nervy a běží pro pušku. Než si ji stihne nabít, míří na něj Garry a hrozí, že jej zastřelí. MacReady situaci uklidňuje a přebírá po Garrym velení.
Jde se s Naulsem podívat do svého domku, kde se svítí, ačkoliv nechal předtím zhaslé. Nauls objeví Macovo roztrhané spodní prádlo a podezřívá jej. Uteče za ostatními a řekne jim o tom. Parta zajistí pomocí trámů dveře. Mac se dostane do budovy s výbušninou a vyhrožuje, že všechny odpálí. Získá zpět plamenomet a drží ostatní v šachu. Mezitím Norris dostane infarkt. Když se jej doktor Copper snaží defibrilací oživit, propadnou se mu ruce do jeho hrudníku, jenž se rozevřel v obrovskou čelist. Čelist cvakne a Copper přijde o ruce a rychle umírá. Mac Ready stvůru spálí a pak přikáže všechny spoutat a podrobit novému testu. Clark se jej pokusí zezadu bodnout nožem, ale Mac je rychlejší a zastřelí ho.
Test, jak zjistit, kdo je stále člověkem spočívá v následujícím. Všem se odebere krev a pak se do ní ponoří rozžhavený drát. Kdo už není člověk, jeho krev zareaguje, neboť je samostatným organismem – vetřelcem, který se bude žhavému drátu vyhýbat. Tímto se přijde na to, že Palmer už je infikován. Windows jej má spálit, ale není schopen pohybu. Věc, která vyrašila z Palmera jej napůl pozře.
MacReady, Nauls a Garry jdou provést test na Blairovi, který je pořád v izolaci. Childs hlídá budovu. Blair zmizel, ale pod boudou je vyhrabaná díra do sněhu a vede do podzemní místnosti, kde je rozestavěný nějaký stroj, jenž vypadá jako létající talíř. Nauls, jenž hlídá u dveří si všimne, že Childs vychází z budovy. Vzápětí zhasne osvětlení.
MacReady uvědomí ostatní, že Věc chce zmrznout, aby se mohla rozšířit poté, co na místo dorazí záchranáři. Tomu musí zbývající přeživší členové zabránit, Mac navrhuje založit požár. Společně vyhodí budovu do povětří a jdou nachystat výbušniny k odpálení ostatních objektů. Pracují několik metrů od sebe. Objeví se vetřelec v podobě Blaira a zabije Garryho, za chvíli i Naulse, který se jde neopatrně podívat po Garrym. MacReady zjistí, že je sám. Poodejde pár kroků, když vtom se zvlní zem a z díry vyraší chapadlo, které se zmocní odpalovacího zařízení. Mac jej dostane pomocí termitu.
V závěru se objeví Childs, který vysvětluje Macovi, že zahlédl venku Blaira a šel se podívat, co má v úmyslu. Základna je v plamenech a oba vědí, že nemají šanci přežít.
Věc (v původním znění The Thing) je americký filmový horor (s prvky sci-fi a mysteriózna) z roku 1982. Odehrává se na jisté americké polární základně v Antarktidě, kde jsou její členové nuceni čelit mimozemské životní formě, která je schopna asimilovat do jiných organismů a imitovat je.
Námětem k filmu Věc byla sci-fi hororová novela z roku 1938 amerického spisovatele a redaktora sci-fi časopisů Johna W. Campbella s názvem Kdo je tam? (anglicky Who Goes There?).
Scénář napsal Bill Lancaster (syn Burta Lancastera), režie se ujal John Carpenter. Carpenter film považuje za první díl své „apokalyptické trilogie“, jenž předchází dalším filmům Vládce temnot (anglicky Prince of Darkness, 1987) a Šílenství (jinými názvy též Na pokraji šílenství a Ve spárech šílenství, anglicky In the Mouth of Madness, 1995). Ačkoli filmy na sebe nenavazují, mají společné téma zkázy.
V kinech se filmu dostalo chladného diváckého přijetí, nebyl příliš ziskový.Jedním z faktorů, které ovlivnily divácké přijetí filmu Věc bylo vydání filmu E.T. - Mimozemšťan Stevena Spielberga, který Carpenterův horor předešel o 2 týdny a zaznamenal velký ohlas i díky optimističtějšímu pohledu na téma mimozemské návštěvy. Film Věc se stal ziskovým po vydání na VHS kazetách, zároveň se stal kultovním snímkem.
PODROBNÝ POPIS FILMU
K americké vědecké základně v Antarktidě se blíží norský vrtulník, jehož posádka střílí po psovi, který před ním utíká. Vrtulník přistává a jeden z Norů bere granáty. Granát mu však vypadne z ruky a zničí helikoptéru. Střelec dál pálí po psovi a trefí do nohy jednoho z přihlížejících Američanů. Je jako smyslů zbavený. Velitel základny Garry bere do ruky pistoli a zastřelí jej.
Nikdo z přítomných nerozumí, co se stalo. Je rozhodnuto, že pilot MacReady se s dr. Copperem poletí podívat na norskou základnu. Tu naleznou zdemolovanou, ještě zde doutná oheň. Mimo videodokumentů a nějakých spisů v norštině zde naleznou torzo zdeformovaného člověka, které dopraví na americkou základnu.
Pes, aljašský malamut, který přiběhl z norské základny se volně potuluje po ubikacích, než jej zavřou mezi ostatní psy. Tady se z něj vyklube mimozemský vetřelec. Když MacReady slyší štěkot psů, spustí poplach a běží se podívat, co se děje. Jakmile uvidí vetřelce, okamžitě si žádá plamenomet. Tvor už stihl dostat několik psů, je ihned spálen. Jeho zbytky jsou uhašeny a podrobeny pitvě.
Blair vysvětluje, že se jedná o organismus, který je schopen imitovat živé buňky a převzít pak tvar své oběti. Podle záznamů z norské stanice je jasné, že Norové v ledu objevili něco velmi starého. Američané se na místo letí podívat a naleznou v odkrytém ledu kosmickou loď. Rovněž vysekanou díru, z níž Norové odvezli exemplář vetřelce na svou základnu, kde rozmrzl.
Blair zjistí, že pokud se tento vesmírný chameleon dostane do osídlené oblasti, během 3 let vyhladí lidskou populaci. Přesto ještě někteří pochybují o tom, že jde o nebezpečného mimozemského tvora. Ve zdánlivě mrtvém torzu stále přetrvává buněčná aktivita a Věc dostane Benningse. Než se stačí přeměnit do jeho podoby, Mac ji venku před ostatními spálí.
Blair poškodí helikoptéru a transportéry, aby se nikdo nemohl dostat ze základny. Zabije i zbývající psy a zničí vybavení a vysílačky. Popudilo jej, že ostatní hrozbu neberou vážně. Je zpacifikován a zavřen na samotku do boudy s nářadím. Než MacReady odejde, Blair jej varuje, ať si dá pozor na Clarka, protože byl nějakou dobu se psy.
Věc dostane Fuchse. Dr. Copper navrhne test, porovnat krev všech členů s rezervní uskladněnou krví. Někdo však stihl zničit krevní konzervy. Všichni se vzájemně obviňují, nikdo nemůže nikomu věřit. Vypukne paranoia. V následujícím rozepři povolí Windowsovi nervy a běží pro pušku. Než si ji stihne nabít, míří na něj Garry a hrozí, že jej zastřelí. MacReady situaci uklidňuje a přebírá po Garrym velení.
Jde se s Naulsem podívat do svého domku, kde se svítí, ačkoliv nechal předtím zhaslé. Nauls objeví Macovo roztrhané spodní prádlo a podezřívá jej. Uteče za ostatními a řekne jim o tom. Parta zajistí pomocí trámů dveře. Mac se dostane do budovy s výbušninou a vyhrožuje, že všechny odpálí. Získá zpět plamenomet a drží ostatní v šachu. Mezitím Norris dostane infarkt. Když se jej doktor Copper snaží defibrilací oživit, propadnou se mu ruce do jeho hrudníku, jenž se rozevřel v obrovskou čelist. Čelist cvakne a Copper přijde o ruce a rychle umírá. Mac Ready stvůru spálí a pak přikáže všechny spoutat a podrobit novému testu. Clark se jej pokusí zezadu bodnout nožem, ale Mac je rychlejší a zastřelí ho.
Test, jak zjistit, kdo je stále člověkem spočívá v následujícím. Všem se odebere krev a pak se do ní ponoří rozžhavený drát. Kdo už není člověk, jeho krev zareaguje, neboť je samostatným organismem – vetřelcem, který se bude žhavému drátu vyhýbat. Tímto se přijde na to, že Palmer už je infikován. Windows jej má spálit, ale není schopen zaútočit. Věc, která vyrašila z Palmera jej napůl pozře.
MacReady, Nauls a Garry jdou provést test na Blairovi, který je pořád v izolaci. Childs hlídá budovu. Blair zmizel, ale pod boudou je vyhrabaná díra do sněhu a vede do podzemní místnosti, kde je rozestavěný nějaký stroj, jenž vypadá jako létající talíř. Nauls, jenž hlídá u dveří si všimne, že Childs vychází z budovy. Vzápětí zhasne osvětlení.
MacReady uvědomí ostatní, že Věc chce zmrznout, aby se mohla rozšířit poté, co na místo dorazí záchranáři. Tomu musí zbývající přeživší členové zabránit, Mac navrhuje založit požár. Společně vyhodí budovu do povětří a jdou nachystat výbušniny k odpálení ostatních objektů. Pracují několik metrů od sebe. Objeví se vetřelec v podobě Blaira a zabije Garryho, za chvíli i Naulse, který se jde neopatrně podívat po Garrym. MacReady zjistí, že je sám. Poodejde pár kroků, když vtom se zvlní zem a z díry vyraší chapadlo, které se zmocní odpalovacího zařízení. Mac jej dostane pomocí termitu.
V závěru se objeví Childs, který vysvětluje Macovi, že zahlédl venku Blaira a šel se podívat, co má v úmyslu. Základna je v plamenech a oba vědí, že nemají šanci přežít.
Ocenění:
Razzies
1982 - Ennio Morricone (Nejhorší hudba) (nominace)
The Saturn Awards
1983 - Nejlepší horor (nominace)
1983 - Rob Bottin (Nejlepší speciální efekty) (nominace)
DABING
1. DABING (Premiéra, VHS)
V českém znění: Libor Hruška - Kurt Russell (MacReady), Antonín Molčík - Wilford Brimley (Blair), Zdeněk Podhůrský - T.K. Carter (Nauls), Jakub Saic - David Clennon (Palmer), Bohdan Tůma - Keith David (Childs), Antonín Navrátil - Charles Hallahan, Thomas G. Waites (Norris, Windows), Jiří Zavřel - Richard Dysart (dr. Cooper), Jiří Kvasnička - Peter Maloney (George Bennigs), Karel Richter - Donald Moffat (Garry), Jiří Kodeš - Richard Masur, Joel Polis (Clark, Fuchs)
Překlad a dialogy: Radan Schořálek
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Václav Laube ml.
Vyrobila: Premiéra TV a.s. TV Prima 1997
2. DABING (Nova, ČT, DVD, Prima, JOJ)
V českém znění: Pavel Trávníček - Kurt Russell (MacReady), Antonín Molčík - Wilford Brimley (Blair), Michal Suchánek - T.K. Carter (Nauls), Roman Hájek - David Clennon (Palmer), Pavel Rímský - Keith David (Childs), Jiří Knot - Charles Hallahan (Norris), Rudolf Jelínek - Richard Dysart (doktor Copper), Jan Vlasák - Peter Maloney (Bennings), David Suchařípa - Richard Masur (Clark), Jan Pohan - Donald Moffat (Garry), Zdeněk Podhůrský - Thomas G. Waites (Windows), Miroslav Saic (titulky)
Překlad: Zdeněk Hofman
Zvuk: Vladimír Žďánský
Produkce: Marcela Bártová
Dialogy a režie: Václav Laube
Vyrobila: ČNTS Nova 1999
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 25.6.1982 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 9.9.1998 (VHS) H.C.E., 1.5.2000 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 13.7.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 31.8.2016 Magic Box
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
REMAKE / POKRAČOVÁNÍ FILMU
Věc gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-055/
Horor / Mysteriózní, USA, 1982
Režie: John Carpenter, Hrají: Kurt Russell, Wilford Brimley
Věc: Počátek gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-056/
Horor / Sci-Fi, USA / Kanada, 2011
Režie: Matthijs van Heijningen jr., Hrají: Mary Elizabeth Winstead, Joel Edgerton
Tvůrci a herci
John Carpenter (Režie), David Foster (Produkce), Lawrence Turman (Produkce), Ennio Morricone (Hudba), Dean Cundey (Kamera), Todd C. Ramsay (Střih), Anita Dann (Casting), John J. Lloyd (Scénografie), - (Kostýmy), Thomas Causey (Zvuk), David Lewis Yewdall (Zvuk), Colin C. Mouat (Zvuk), Ken Chase (Masky), Bill Lancaster (Scénář), John Wood Campbell jr. (povídka) (Předloha), Kurt Russell (Herec), Wilford Brimley (Herec), T.K. Carter (Herec), David Clennon (Herec), Keith David (Herec), Richard Dysart (Herec), Charles Hallahan (Herec), Peter Maloney (Herec), Richard Masur (Herec), Thomas G. Waites (Herec), Donald Moffat (Herec), Joel Polis (Herec), John Carpenter (Herec), Adrienne Barbeau (Herec), Jed (Herec), William Zeman (Herec), Norbert Weisser (Herec)
- V roce 2002 vyšla hra na ps2."The Thing".
- Hláška „Chariots of the Gods, man.“, ktorú povie Palmer (David Clennon) Childsovi (Keith David) po nájdení mimozemskej lode, naráža na knihu Ericha Von Dänikena „Chariots of the Gods“ (1968), ktorá vyšla aj u nás pod názvom „Spomienky na budúcnosť“.
- Film má dva dabingy. FTV Prima vyrobila první (1997) a TV Nova ten druhý (1999).
- Garry (Donald Moffat) má čtyřraný revolver Colt Trooper Mk III ráže .357 Magnum.
- Filmem se inspirovali tvůrci PS3 hry Dead Space 3 (2013), v níž se protagonista Isaac Clarke, jehož namluvil herec Gunner Wright, snaží přežít na ledové planetě jménem Tau Volantis, která je plná nekromorfů.
- Režisér Christian Nyby řekl o filmu toto: „Pokud chcete krev, tak jděte na jatka. Je to, celkově vzato, úžasná reklama na skotskou.“ Měl na mysli míchanou whisky J&B, kterou upřednostňuje nejen pilot R.J. MacReady (Kurt Russell), ale i vrah Patrick Bateman (Christian Bale) ze snímku Americké psycho (2000).
- Snímek "Věc" se stal součástí kultury na Antarktidě. Na všech britských výzkumných stanicích na ledovém kontinentu je dlouhodobou tradicí dívat se při oslavách zimního slunovratu, 21. června každého roku, na tento film.
- Ke konci roku 2012 se jednalo o 42. nejvýdělečnější snímek roku 1982, 41. nejvýdělečnější snímek, kde se vyskytuje monstrum, o 32. nejvýdělečnější sci-fi snímek, jež byl inspirován knižní předlohou, o 25. nejvýdělečnější snímek v žánru sci-fi a horor a konečně 2 812. nejvýdělečnější snímek se zohledněním inflace.
- Režiser John Carpenter uvádí, že ze všech jeho filmů je Věc jeho favorit.
- Televizní stanice Sci-Fi Channel plánovala v roce 2003 uvést čtyřhodinovou minisérii, která měla být pojata jako sequel k filmu Věc. V projektu figurovalo i jméno Johna Carpentera, avšak z nápadu nakonec sešlo.
- Nakladatelství Dark Horse vydalo v roce 1992 dvoudílný komiks, který se jmenuje stejně jako Hawksova verze (1951), jehož děj se odehrává den poté, co skončil tento film.
- „Jednoho dne mi zavolali, že by potřebovali rychle udělat obraz,“ vypráví ilustrátor Drew Struzan. „Studio se zeptalo: ‚Pamatuješ na ten film Věc (1951)?‘ Odpověděl jsem, že jo. A oni jen: ‚To je vše.‘ To bylo všechno, co mi dali. Neměl jsem příběh nebo monstrum či cokoliv jiného. Takže jsem přes noc musel namalovat něco z ničeho.“ A tak vznikl plakát nazvaný „Člověk je ten nejteplejší úkryt“.
- Pro některé scény byly dokonce použity pravé zvířecí vnitřnosti, které ovšem technici zapomněli v lepenkové bedně ve studiu Universal, a jeho zaměstnanci ji našli až o týden později, kdy už celé studio silně zapáchalo. Stejná věc se stala i T. Savinimu při natáčení Dne mrtvých 1985.
- Ve scéně s pitvou psa byl loutkař schovaný pod stolem sám Rob Bottin. Když skončilo natáčení, byl od hlavy až k nohám pokryt vrstvou slizu.
- Ve filmu bylo také použito několik experimentálních postupů. Například hustá krev, kterou ve filmu zkoumali rozžhaveným drátem, byla složená ze zahřáté žvýkací gumy, majonézy, jahodového sirupu, želatiny, obilné pasty a potravinového zahušťovače. Pro jiné efekty byly využity materiály jako polyuretan, kov, skelné vaty, guma a KY rosol. Na monstrum na konci filmu bylo použito 300 liber molitanu.
- Původní rozpočet speciálních efektů byl 750 000 dolarů, ale tato částka posléze vzrostla na 1,5 milionu dolarů, jak se rozrostl počet techniků, ilustrátorů a sochařů. Nakonec měl tým na speciální efekty přes 40 členů.
- Průkopník speciálních efektů Rob Bottin pracoval na Věci sedm dní v týdnu po celý rok. Když skončil, musel ho režisér poslat do nemocnice pro naprosté vyčerpání. Bylo mu teprve 22 let, když na filmu začal pracovat.
- Triky vznikli kombináciou rôznych techník používaných v tom období. Niektoré časti, napríklad keď sa vnútornosti psa obrátia, natočili odzadu.
- Pri príprave trikov pomáhal aj legendárny Stan Winston.
- Režisér John Carpenter si střihl zanedbatelnou roličku norského polárníka z videozáznamu.
Odkazy