Náhradníci / Surrogates (2009/85/USA/Sci-Fi, Akční, Thriller) 60%
30.09.2018 10:09
Zajímavost k filmu
- Greer (Bruce Willis) má doma ve svém pokoji na dveřích vlajku profesionálního baseballového týmu Boston Red Sox.
- Sám Bruce Willis nemá k technológiám pozitívny vzťah.
- Bruce Willis, presnejšie povedané jeho postavy, v Náhradníkoch zachránil svet už desiatykrát.
- James Cromwell si zahral vynálezcu robotov aj v ďalšom filme - Ja, robot (2004).
- Do filmu vymysleli tvorcovia nové odvetvie - industriálnu kozmetiku. Salóny krásy, kam si chodia klony po dokonalý výzor, pripomínajú skôr autodielne.
- Natáčelo se také v továrně na textil.
- Radha Mitchell si ihned po získání role obstarala původní komiks, protože jí příběh velmi zaujal.
- Předobrazem pro budovu VSI byla budova dallaské Bank of America Plaza.
- Když agenti Greer a Peters poprvé vstoupí do budovy VSI, na jedné z obrazovek promítajících reklamy lze zahlédnout Terminátora T-800. Režisér filmu Jonathan Mostow režíroval Terminator 3: Rise of the Machines (2003).
- Během úvodního sestřihu událostí předcházejících současnost můžeme zahlédnout Asiata bok po boku se svým robotickým dvojčetem. Jedná se o skutečného dr. Hiroshi Ishigura z univerzity Osaka a jeho výtvor, Geminoida, prototyp androida.
- Film vznikl s ohledem na komiksovou adaptaci, kterou v roce 2005 začal psát Robert Venditti. Vydáno bylo zatím 5 sešitů, ty vycházely od července 2005 do března 2006.
JEDNOU VĚTOU
„Mít svého dokonalého náhradníka. Co by se mohlo stát?"
OBSAH
Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky – sexy, fyzicky perfektní mechanické zástupce sebe sama. Je to ideální svět, kde neexistuje zločin, bolest, strach a následky. Když tuto utopii po letech přeruší první vražda, agent FBI Greer (BRUCE WILLIS) objeví rozsáhlé spiknutí za fenoménem náhradníků a musí zrušit svého vlastního náhradníka a tím riskuje svůj život, aby odkryl záhadu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Náhradníci jsou sympatické scifi. Být fyzická troska doma a vyslat za sebe do ulic dokonale krásného robotického náhradníka však sebou nese určité riziko, třeba v podobě toho, že jejich stvořitel je bude chtít navždy odstranit. Služeb náhrádníka využívá i suspendovaný agent FBI Bruce Willis, který je po tragické smrti svého malého syna naprosto zlomený a stále miluje svou ženu Rosamundu Pike, která rovněž do ulic vyslala svou dokonalou náhradnici, protože její tvář hyzdí jizvy. Věci se dají do pohybu až poté, co Willisův náhradník s otřesným příčeskem zemře a Willis bude muset vyrazit sám do ulic, aby celému spiknutí přišel na kloub a věřit se nedá ani jeho přitažlivé robotické kolegyni Radhe Mitchell. Samotný námět skýtal obrovský potenciál a klidně by mohlo vzniknout dvacet verzí na tohle téma, ale tvůrci se rozhodli nám předložit částečně detektivní, částečně akční a částečně filosoficky pojatého scifi, ale nejjistěji se tento film pohybuje především v oblasti technického zpracování, protože samotná myšlenka rizika robotických náhradníků je tu jen hrubě nahozena a tvůrci si nedělali starosti ji více rozvíjet a dokonale ji propracovat. Nedá se však říct, že by toto scifi vyznívalo povrchně a určitě se, i přes určité nedotaženosti a určitou neujasněnost, čím chce vlastně být, zařadí k tomu lepšímu v žánru scifi. (kingik) 4*
Tak tomuhle chybělo hrozně moc. Herecky unylé, scénáristicky pitomé, režijně nevýrazné. Čekal jsem málo a dost snad ještě míň. Tvůrci se na nějakých osm desítek minut snaží zatáhnout do dost prázdného světa aneb takhle to někdy prostě vypadá, když se k troubě postaví pejsek s kočičkou a zpatlají všelijaký, jen ne poživatelný, dort. Jonathan Mostow se zřejmě nadobro vyplácal u třetího Terminátora a na Náhradníky mu nezbyla ani píď nadhledu. Chvíli se tváří jako velkohubá akční sci-fi, jindy jako rodinné drama, pak se zase snaží mít jakýsi společenský přesah.. ve finále je ale jen plochou a nudnou detektivkou, ve které je divák ošizený i o vysvětlení motivací, které vedly lidi k přechodu na náhradníky a ve které Bruce Willis vystřídá několik svých univerzálních výrazů a vydoluje spíš rozpaky na tváři. O ostatních radši ani nemluvit. Škoda.. Ruce pryč.. Každopádně ten tlouštík sedící za počítačem je, ano, Kevinům brácha Buzz McCallister.. (castor) 2*
Od začátku mi přišel Bruce Willis hrozně hnusnej. Na to, že jsem ho ve filmu nějakou dobu neviděl jsem se divil, že má EMO patku jak zpěvák kapely 30 Seconds To Mars. Jenže pak mi to došlo, že ten s patkou je náhradník toho klasickýho. No a jakmile dorazí ten klasickej, rozpoutá na filmovém plátně peklo, které je skoro podobné jako ve Smrtonosné Pasti. Prostě si to Bruce opět užívá a já mám radost, že konečně vidím SKUTEČNÉHO akčního hrdinu, který hláškuje, drsně čumí a je z něj cejtit ta pravá akce osmdesátých let. Škoda jen trapný půlhodiny a Bruceova náhradníka. (Malarkey) 3*
VELKÁ RECENZE
Ve futuristickém světě dnů příštích už lidé osobně nerandí, nepopíjí, ani neřvou sprostě na fotbale. Jejich schránky dlí doma, v pohodlí lůžka, ze kterého se lze napojit do svého „náhradníka“, robotického dvojčete s vylepšenou fasádou a neomezenými možnostmi v bavení sebe sama. Najednou je vše dovoleno. Když vaší náhražce někdo v hospodě zlomí nos, jednoduše koupíte nový frňák – jenže něco takového ani nehrozí, protože v dokonale čistém a upraveném světě, kde má každý svého náhradníka, se nic nekalého neděje, násilí prakticky neexistuje a kriminalita olizuje bod nula (neptejte se, jak je to možné, film vám to uspokojivě nevysvětlí). Najednou ale dojde k několika vraždám, při nichž navíc neumřou pouze náhradníci, ale dokonce i jejich majitelé. Systém je v ohrožení a přitom kauzu dostane na starosti jeho veliký odpůrce – agent FBI Tom Greer, toho času frustrovaný z toho, že nemůže se svou manželkou pelešit i jinak než skrze své omlazené robotické dvojče…
Na Náhradníky (inspirované původním comicsem) se čekalo velmi netrpělivě, jelikož slibovali ukojit hned několikerou poptávku. Zaprvé se v nich měl vrátit na výsluní Bruce Willis, zadruhé se žádalo potvrzení solidních příslibů od Jonathana Mostowa, jenž režíroval T3, zatřetí se Hollywood mohl dočkat onoho vymodleného „hitu střední ráže“, tedy úspěšného filmu, jehož rozpočet nepřesáhl sto milionů dolarů. Můžeme bez okolků přiznat, že ani jedno nevyšlo. A zrovna v případě relativně úsporného rozpočtu Mostow bohužel nahrává těm investorům, kteří se domnívají, že film s náklady pod sto milionů nemá šanci – za osmdesátku tu totiž byl pořízen jeden pád helikoptéry, pár automobilových nehod, několik kratinkých záběrů na roboty, dvě rozbité výlohy a série prapodivných paruk, kteréžto propriety byly ve filmu použity jen k vyplnění mezer mezi zásadními scénami odhalenými už v trailerech (ano, ukázky prozrazují skoro všechno).
Není to optimistická bilance a zázračně ji neobrátí ani bližší obhlídka Mostowova filmu. Může nám vlít do žil ledva naději, že Avatar si s podobným tématem poradí líp, ve stylu do třetice všeho dobrého. Dvakrát už totiž v krátkém sledu došlo na znepokojivou budoucnost, v níž se člověk „vkopíruje“ do jiné osoby/stroje, extenze možností postav ale ani v případě Gamera, ani u Náhradníků, nevedla k extenzi známých kinematografických požitků, jež by šlo ve výsledku shrnout pod výraz „dobrý film“. Náhradníci jsou možná řemeslně čistší než Gamer, zároveň ale výrazně sterilnější a tedy i nudnější, na rozdíl od Gamera v nich něco „revolučního“ nebo výjimečně interesantního nezvládne vydolovat absolutně nikdo. Naopak se celkem jistě najde hned několik diváckých skupin, jež se budou cítit uraženy:
Dotčeni budou 1) lidé, které premisa jakkoliv zaujala a chtějí poznat fungování daného světa. Dostanou totiž ani ne hodinu a půl dlouhou (respektive krátkou) vizi, zevnitř značně nesoudržnou a nedopracovanou. Ošizeno je vysvětlení prapůvodních motivací, které vedly lidi k hromadnému přechodu na náhradníky (těžko věřit, že by zůstalo jen tak málo lidí, kteří by za sebe nenechali souložit své robotické dvojníky…), osekané na nulu je i rozvíjení vedlejších motivů a tedy i případný prostor pro nějaké plodné myšlenkové rozvedení celé idey. Dospějeme jen k tomu, že přirozený stav je nejlepší – přičemž přirozeným stavem se chápe pravděpodobně dnešek, a to i se zrůdnými dobovými výdobytky typu Pošty pro tebe nebo chirurgického zvětšování rtů.
Z toho vyplývá, že uraženi musí být i 2) fajnšmekři zbláznění do sci-fi, protože Náhradníci razí přesně ten zpátečnický pohled, kdy je každé vědecko-technické udělátko chápáno jako další krok k peklu. Na sofistikovanější úvahy není prostor, a tak se od počátku hlásí názor, že „takhle prostě NE“ a že robo technologie je nebezpečná, jelikož přetlačí „to lidské z nás“. U Disneyho jako by si pomíchali složky a do Náhradníků přeteklo pitomoučké uvažování z pohádek a komedií pro nejmenší, jen místo Bubíka s Dulíkem musí před pohromou skrze mechanické dvojníky chránit Bruce Willis. Ten navíc probíhá dnešními ulicemi, s dnešními auty a když už je jeho klonu sci-fisticky useknuta ruka a teče z ní jakási zelená kapalina, dostaví se na scénu hned parta bezdomovců, i s drsnou tlustou babkou třímající brokovnici. Futuretro začíná…
Tohle opovrhování žánrem samotným se musí zákonitě projevit i v namíchnutosti 3) technologických fetišistů. Ti sice nahlédnou do továrny na náhradníky, tam ale uvidí jen supermoderní výrobní linku, z níž sjíždějí nedbale nedesignovaní roboti. I jejich retro vizáž by víc zapadla do filmu pro mrňata (anebo rovnou do Heroes of Might & Magic mezi zlaté golemy), spíš než do prvoligové scifárny. O řád zábavnější jsou momenty, kdy Náhradníci přikládají nová polínka do kotle tradičních hollywoodských IT bizarností (každou operaci samozřejmě provází onen klasický informační proužek, který lumpovi i klaďasovi rychle prozradí, kolik procent operace už má za sebou -programátor holt myslel na všechno), vrcholící během finále, které vynalézaví scenáristé vystavěli okolo klávesové kombinace Shift – Enter. Na originálnější způsob, jak na poslední chvíli zachránit lidstvo, byste asi nepřišli, podobně by vás asi nenapadlo, že když připojíte jakousi „supermoderní bouchačku“ k síti, můžete v ní hnedka kohokoliv zabít (autoři se asi domnívají, že kdybyste plamenomet připojili USBčkem k počítači, mohli byste si hned na monitoru grilovat kuřecí křidýlka).
Nejvíc ale nakonec budou beztak nasraní 4) fandové Bruce Willise, protože ten tuhle ryzí sterilitu nakonec sám táhne. Vystřídá všechny svoje univerzální výrazy, pokusí se vydolovat pár emocí z manželských tahanic (bohužel marně), a pak odejde vstříc závěrečným titulkům, patrně s vědomím, že i jeho doba odchází, a tak na něj ve scénářích už nezbývají ani řízné hlášky. Kde jsou ty roky devadesáté, ptám se… Paměť je ošemetná a tak nám z nich zůstávají v hlavě jen pecky z ranku Posledního skauta a prvních tří Smrtonosných pastí, které když zkonfrontujete s touhle tupou (ve smyslu blbou) anebo ještě tupější (ve smyslu dokonale neostrou) žánrovou výplní, pak musíte propadat nostalgii.
Jasně, letos jsme dostali už District 9 a naboostovaný Star Trek, ale i tak tahle promarněná příležitost bolí. Zvlášť když skrze ni provází otylý Ving Rhames, kterému nakukali, že prorok budoucnosti bude vypadat jako otesánek s dredy. Muhehe. Samozřejmě, že některým divákům bude i tahle troška stačit, vždyť je koneckonců hezky barevná, Willis v ní přeskočí pár kontejnérů a fešné slečny jsou fešné i přes těch deset centimetrů make-upu, jež musí ve svých rolích nosit na obličeji. Pár z nás ale po třetím Terminátorovi věřilo, že Jonathan Mostow není jen zaměnitelným rutinérem.
Byl to omyl.
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Keanu Reeves (Shane Falco), Alois Švehlík - Gene Hackman (Jimmy McGinty), Kamila Špráchalová - Brooke Langton (Annabelle Farrell), Antonín Navrátil - Rhys Ifans (Nigel Gruff), Jiří Plachý - Pat Summerall (Pat Summerall), David Suchařípa, Radovan Vaculík, Ludvík Král, Otto Rošetzký, Soběslav Sejk, Eva Spoustová, Jana Mařasová, Irena Hrubá, Jitka Moučková, Helena Dytrtová, Luděk Čtvrtlík, Roman Hájek, Oldřich Vlach, Jaromír Dulava, Marek Libert, Jiří Zavřel, Miloš Vávra, Miroslav Středa, Tomáš Juřička, Bohdan Tůma - Orlando Jones (Clifford Franklin + titulky).
Překlad: Tamara Vosecká
Zvuk: Miloš Zajdl
Produkce: Jiří Beránek
Dialogy a režie: Jitka Tošilová
Vyrobila: Společnost AVF Studio Zero pro Warner Home Video
Premiéra ČR: 8.10.2009 Falcon
Premiéra USA: 25.9.2009 Walt Disney US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.5.2010 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 24.5.2010 Magicbox
Poprvé na DVD: 24.5.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 24.5.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 4 656 281
Tržby celkem: $122 400 000
Návštěvnost v ČR - 43 991
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
FILMY NA SPOLEČNÉM DVD
Náhradníci gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-033/
Sci-Fi / Akční, USA, 2009
Režie: Jonathan Mostow, Hrají: Bruce Willis, Rosamund Pike
Mr. Brooks gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-034/
Drama / Thriller, USA, 2007
Režie: Bruce A. Evans, Hrají: Kevin Costner, Demi Moore
„Mít svého dokonalého náhradníka. Co by se mohlo stát?"
OBSAH
Lidé žijí své životy vzdáleně z pohodlí svých vlastních domovů přes robotické náhradníky – sexy, fyzicky perfektní mechanické zástupce sebe sama. Je to ideální svět, kde neexistuje zločin, bolest, strach a následky. Když tuto utopii po letech přeruší první vražda, agent FBI Greer (BRUCE WILLIS) objeví rozsáhlé spiknutí za fenoménem náhradníků a musí zrušit svého vlastního náhradníka a tím riskuje svůj život, aby odkryl záhadu.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Náhradníci jsou sympatické scifi. Být fyzická troska doma a vyslat za sebe do ulic dokonale krásného robotického náhradníka však sebou nese určité riziko, třeba v podobě toho, že jejich stvořitel je bude chtít navždy odstranit. Služeb náhrádníka využívá i suspendovaný agent FBI Bruce Willis, který je po tragické smrti svého malého syna naprosto zlomený a stále miluje svou ženu Rosamundu Pike, která rovněž do ulic vyslala svou dokonalou náhradnici, protože její tvář hyzdí jizvy. Věci se dají do pohybu až poté, co Willisův náhradník s otřesným příčeskem zemře a Willis bude muset vyrazit sám do ulic, aby celému spiknutí přišel na kloub a věřit se nedá ani jeho přitažlivé robotické kolegyni Radhe Mitchell. Samotný námět skýtal obrovský potenciál a klidně by mohlo vzniknout dvacet verzí na tohle téma, ale tvůrci se rozhodli nám předložit částečně detektivní, částečně akční a částečně filosoficky pojatého scifi, ale nejjistěji se tento film pohybuje především v oblasti technického zpracování, protože samotná myšlenka rizika robotických náhradníků je tu jen hrubě nahozena a tvůrci si nedělali starosti ji více rozvíjet a dokonale ji propracovat. Nedá se však říct, že by toto scifi vyznívalo povrchně a určitě se, i přes určité nedotaženosti a určitou neujasněnost, čím chce vlastně být, zařadí k tomu lepšímu v žánru scifi. (kingik) 4*
Tak tomuhle chybělo hrozně moc. Herecky unylé, scénáristicky pitomé, režijně nevýrazné. Čekal jsem málo a dost snad ještě míň. Tvůrci se na nějakých osm desítek minut snaží zatáhnout do dost prázdného světa aneb takhle to někdy prostě vypadá, když se k troubě postaví pejsek s kočičkou a zpatlají všelijaký, jen ne poživatelný, dort. Jonathan Mostow se zřejmě nadobro vyplácal u třetího Terminátora a na Náhradníky mu nezbyla ani píď nadhledu. Chvíli se tváří jako velkohubá akční sci-fi, jindy jako rodinné drama, pak se zase snaží mít jakýsi společenský přesah.. ve finále je ale jen plochou a nudnou detektivkou, ve které je divák ošizený i o vysvětlení motivací, které vedly lidi k přechodu na náhradníky a ve které Bruce Willis vystřídá několik svých univerzálních výrazů a vydoluje spíš rozpaky na tváři. O ostatních radši ani nemluvit. Škoda.. Ruce pryč.. Každopádně ten tlouštík sedící za počítačem je, ano, Kevinům brácha Buzz McCallister.. (castor) 2*
Od začátku mi přišel Bruce Willis hrozně hnusnej. Na to, že jsem ho ve filmu nějakou dobu neviděl jsem se divil, že má EMO patku jak zpěvák kapely 30 Seconds To Mars. Jenže pak mi to došlo, že ten s patkou je náhradník toho klasickýho. No a jakmile dorazí ten klasickej, rozpoutá na filmovém plátně peklo, které je skoro podobné jako ve Smrtonosné Pasti. Prostě si to Bruce opět užívá a já mám radost, že konečně vidím SKUTEČNÉHO akčního hrdinu, který hláškuje, drsně čumí a je z něj cejtit ta pravá akce osmdesátých let. Škoda jen trapný půlhodiny a Bruceova náhradníka. (Malarkey) 3*
VELKÁ RECENZE
Ve futuristickém světě dnů příštích už lidé osobně nerandí, nepopíjí, ani neřvou sprostě na fotbale. Jejich schránky dlí doma, v pohodlí lůžka, ze kterého se lze napojit do svého „náhradníka“, robotického dvojčete s vylepšenou fasádou a neomezenými možnostmi v bavení sebe sama. Najednou je vše dovoleno. Když vaší náhražce někdo v hospodě zlomí nos, jednoduše koupíte nový frňák – jenže něco takového ani nehrozí, protože v dokonale čistém a upraveném světě, kde má každý svého náhradníka, se nic nekalého neděje, násilí prakticky neexistuje a kriminalita olizuje bod nula (neptejte se, jak je to možné, film vám to uspokojivě nevysvětlí). Najednou ale dojde k několika vraždám, při nichž navíc neumřou pouze náhradníci, ale dokonce i jejich majitelé. Systém je v ohrožení a přitom kauzu dostane na starosti jeho veliký odpůrce – agent FBI Tom Greer, toho času frustrovaný z toho, že nemůže se svou manželkou pelešit i jinak než skrze své omlazené robotické dvojče…
Na Náhradníky (inspirované původním comicsem) se čekalo velmi netrpělivě, jelikož slibovali ukojit hned několikerou poptávku. Zaprvé se v nich měl vrátit na výsluní Bruce Willis, zadruhé se žádalo potvrzení solidních příslibů od Jonathana Mostowa, jenž režíroval T3, zatřetí se Hollywood mohl dočkat onoho vymodleného „hitu střední ráže“, tedy úspěšného filmu, jehož rozpočet nepřesáhl sto milionů dolarů. Můžeme bez okolků přiznat, že ani jedno nevyšlo. A zrovna v případě relativně úsporného rozpočtu Mostow bohužel nahrává těm investorům, kteří se domnívají, že film s náklady pod sto milionů nemá šanci – za osmdesátku tu totiž byl pořízen jeden pád helikoptéry, pár automobilových nehod, několik kratinkých záběrů na roboty, dvě rozbité výlohy a série prapodivných paruk, kteréžto propriety byly ve filmu použity jen k vyplnění mezer mezi zásadními scénami odhalenými už v trailerech (ano, ukázky prozrazují skoro všechno).
Není to optimistická bilance a zázračně ji neobrátí ani bližší obhlídka Mostowova filmu. Může nám vlít do žil ledva naději, že Avatar si s podobným tématem poradí líp, ve stylu do třetice všeho dobrého. Dvakrát už totiž v krátkém sledu došlo na znepokojivou budoucnost, v níž se člověk „vkopíruje“ do jiné osoby/stroje, extenze možností postav ale ani v případě Gamera, ani u Náhradníků, nevedla k extenzi známých kinematografických požitků, jež by šlo ve výsledku shrnout pod výraz „dobrý film“. Náhradníci jsou možná řemeslně čistší než Gamer, zároveň ale výrazně sterilnější a tedy i nudnější, na rozdíl od Gamera v nich něco „revolučního“ nebo výjimečně interesantního nezvládne vydolovat absolutně nikdo. Naopak se celkem jistě najde hned několik diváckých skupin, jež se budou cítit uraženy:
Dotčeni budou 1) lidé, které premisa jakkoliv zaujala a chtějí poznat fungování daného světa. Dostanou totiž ani ne hodinu a půl dlouhou (respektive krátkou) vizi, zevnitř značně nesoudržnou a nedopracovanou. Ošizeno je vysvětlení prapůvodních motivací, které vedly lidi k hromadnému přechodu na náhradníky (těžko věřit, že by zůstalo jen tak málo lidí, kteří by za sebe nenechali souložit své robotické dvojníky…), osekané na nulu je i rozvíjení vedlejších motivů a tedy i případný prostor pro nějaké plodné myšlenkové rozvedení celé idey. Dospějeme jen k tomu, že přirozený stav je nejlepší – přičemž přirozeným stavem se chápe pravděpodobně dnešek, a to i se zrůdnými dobovými výdobytky typu Pošty pro tebe nebo chirurgického zvětšování rtů.
Z toho vyplývá, že uraženi musí být i 2) fajnšmekři zbláznění do sci-fi, protože Náhradníci razí přesně ten zpátečnický pohled, kdy je každé vědecko-technické udělátko chápáno jako další krok k peklu. Na sofistikovanější úvahy není prostor, a tak se od počátku hlásí názor, že „takhle prostě NE“ a že robo technologie je nebezpečná, jelikož přetlačí „to lidské z nás“. U Disneyho jako by si pomíchali složky a do Náhradníků přeteklo pitomoučké uvažování z pohádek a komedií pro nejmenší, jen místo Bubíka s Dulíkem musí před pohromou skrze mechanické dvojníky chránit Bruce Willis. Ten navíc probíhá dnešními ulicemi, s dnešními auty a když už je jeho klonu sci-fisticky useknuta ruka a teče z ní jakási zelená kapalina, dostaví se na scénu hned parta bezdomovců, i s drsnou tlustou babkou třímající brokovnici. Futuretro začíná…
Tohle opovrhování žánrem samotným se musí zákonitě projevit i v namíchnutosti 3) technologických fetišistů. Ti sice nahlédnou do továrny na náhradníky, tam ale uvidí jen supermoderní výrobní linku, z níž sjíždějí nedbale nedesignovaní roboti. I jejich retro vizáž by víc zapadla do filmu pro mrňata (anebo rovnou do Heroes of Might & Magic mezi zlaté golemy), spíš než do prvoligové scifárny. O řád zábavnější jsou momenty, kdy Náhradníci přikládají nová polínka do kotle tradičních hollywoodských IT bizarností (každou operaci samozřejmě provází onen klasický informační proužek, který lumpovi i klaďasovi rychle prozradí, kolik procent operace už má za sebou -programátor holt myslel na všechno), vrcholící během finále, které vynalézaví scenáristé vystavěli okolo klávesové kombinace Shift – Enter. Na originálnější způsob, jak na poslední chvíli zachránit lidstvo, byste asi nepřišli, podobně by vás asi nenapadlo, že když připojíte jakousi „supermoderní bouchačku“ k síti, můžete v ní hnedka kohokoliv zabít (autoři se asi domnívají, že kdybyste plamenomet připojili USBčkem k počítači, mohli byste si hned na monitoru grilovat kuřecí křidýlka).
Nejvíc ale nakonec budou beztak nasraní 4) fandové Bruce Willise, protože ten tuhle ryzí sterilitu nakonec sám táhne. Vystřídá všechny svoje univerzální výrazy, pokusí se vydolovat pár emocí z manželských tahanic (bohužel marně), a pak odejde vstříc závěrečným titulkům, patrně s vědomím, že i jeho doba odchází, a tak na něj ve scénářích už nezbývají ani řízné hlášky. Kde jsou ty roky devadesáté, ptám se… Paměť je ošemetná a tak nám z nich zůstávají v hlavě jen pecky z ranku Posledního skauta a prvních tří Smrtonosných pastí, které když zkonfrontujete s touhle tupou (ve smyslu blbou) anebo ještě tupější (ve smyslu dokonale neostrou) žánrovou výplní, pak musíte propadat nostalgii.
Jasně, letos jsme dostali už District 9 a naboostovaný Star Trek, ale i tak tahle promarněná příležitost bolí. Zvlášť když skrze ni provází otylý Ving Rhames, kterému nakukali, že prorok budoucnosti bude vypadat jako otesánek s dredy. Muhehe. Samozřejmě, že některým divákům bude i tahle troška stačit, vždyť je koneckonců hezky barevná, Willis v ní přeskočí pár kontejnérů a fešné slečny jsou fešné i přes těch deset centimetrů make-upu, jež musí ve svých rolích nosit na obličeji. Pár z nás ale po třetím Terminátorovi věřilo, že Jonathan Mostow není jen zaměnitelným rutinérem.
Byl to omyl.
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Keanu Reeves (Shane Falco), Alois Švehlík - Gene Hackman (Jimmy McGinty), Kamila Špráchalová - Brooke Langton (Annabelle Farrell), Antonín Navrátil - Rhys Ifans (Nigel Gruff), Jiří Plachý - Pat Summerall (Pat Summerall), David Suchařípa, Radovan Vaculík, Ludvík Král, Otto Rošetzký, Soběslav Sejk, Eva Spoustová, Jana Mařasová, Irena Hrubá, Jitka Moučková, Helena Dytrtová, Luděk Čtvrtlík, Roman Hájek, Oldřich Vlach, Jaromír Dulava, Marek Libert, Jiří Zavřel, Miloš Vávra, Miroslav Středa, Tomáš Juřička, Bohdan Tůma - Orlando Jones (Clifford Franklin + titulky).
Překlad: Tamara Vosecká
Zvuk: Miloš Zajdl
Produkce: Jiří Beránek
Dialogy a režie: Jitka Tošilová
Vyrobila: Společnost AVF Studio Zero pro Warner Home Video
Premiéra ČR: 8.10.2009 Falcon
Premiéra USA: 25.9.2009 Walt Disney US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 24.5.2010 (DVD) Magicbox
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 24.5.2010 Magicbox
Poprvé na DVD: 24.5.2010 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 24.5.2010 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 4 656 281
Tržby celkem: $122 400 000
Návštěvnost v ČR - 43 991
Náklady (Rozpočet) - $ 80 000 000
FILMY NA SPOLEČNÉM DVD
Náhradníci gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-033/
Sci-Fi / Akční, USA, 2009
Režie: Jonathan Mostow, Hrají: Bruce Willis, Rosamund Pike
Mr. Brooks gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-034/
Drama / Thriller, USA, 2007
Režie: Bruce A. Evans, Hrají: Kevin Costner, Demi Moore
Tvůrci a herci
Jonathan Mostow (Režie), Max Handelman (Produkce), David Hoberman (Produkce), Todd Lieberman (Produkce), Richard Marvin (Hudba), Oliver Wood (Kamera), Kevin Stitt (Střih), Janet Hirshenson (Casting), Jane Jenkins (Casting), Michelle Lewitt (Casting), Jeff Mann (Scénografie), April Ferry (Kostýmy), Annie Bloom (Kostýmy), Jon Johnson (Zvuk), Jeff Dawn (Masky), Steve La Porte (Masky), Tami Lane (Masky), Howard Berger (Masky), Greg Nicotero (Masky), Michael Ferris (Scénář), John D. Brancato (Scénář), Bruce Willis (Herec), Rosamund Pike (Herec), Radha Mitchell (Herec), Ving Rhames (Herec), Valerie Azlynn (Herec), James Cromwell (Herec), Boris Kodjoe (Herec), Michael Cudlitz (Herec), Jack Noseworthy (Herec), Helena Mattsson (Herec), Ned Vaughn (Herec), Jordan Belfi (Herec), Devin Ratray (Herec), Jennifer Alden (Herec), Victor Webster (Herec), Dan Marshall (Herec), Robert Masiello (Herec), Rick Malambri (Herec), Trevor Donovan (Herec), Anya Monzikova (Herec), Evalena Marie (Herec), Una Green (Herec), Todd Cahoon (Herec), Melissa Barker (Herec), Christine Mascott (Herec)
2009/85/USA/Sci-Fi, Akční, Thriller
- Greer (Bruce Willis) má doma ve svém pokoji na dveřích vlajku profesionálního baseballového týmu Boston Red Sox.
- Sám Bruce Willis nemá k technológiám pozitívny vzťah.
- Bruce Willis, presnejšie povedané jeho postavy, v Náhradníkoch zachránil svet už desiatykrát.
- James Cromwell si zahral vynálezcu robotov aj v ďalšom filme - Ja, robot (2004).
- Do filmu vymysleli tvorcovia nové odvetvie - industriálnu kozmetiku. Salóny krásy, kam si chodia klony po dokonalý výzor, pripomínajú skôr autodielne.
- Natáčelo se také v továrně na textil.
- Radha Mitchell si ihned po získání role obstarala původní komiks, protože jí příběh velmi zaujal.
- Předobrazem pro budovu VSI byla budova dallaské Bank of America Plaza.
- Když agenti Greer a Peters poprvé vstoupí do budovy VSI, na jedné z obrazovek promítajících reklamy lze zahlédnout Terminátora T-800. Režisér filmu Jonathan Mostow režíroval Terminator 3: Rise of the Machines (2003).
- Během úvodního sestřihu událostí předcházejících současnost můžeme zahlédnout Asiata bok po boku se svým robotickým dvojčetem. Jedná se o skutečného dr. Hiroshi Ishigura z univerzity Osaka a jeho výtvor, Geminoida, prototyp androida.
- Film vznikl s ohledem na komiksovou adaptaci, kterou v roce 2005 začal psát Robert Venditti. Vydáno bylo zatím 5 sešitů, ty vycházely od července 2005 do března 2006.
Odkazy
Hrají:
Bruce Willis, Rosamund Pike, Radha Mitchell, Ving Rhames, Valerie Azlynn, James Cromwell, Boris Kodjoe, Michael Cudlitz, Jack Noseworthy, Helena Mattsson, Ned Vaughn, Jordan Belfi, Devin Ratray, Jennifer Alden, Victor Webster, Dan Marshall, Robert Masiello, Rick Malambri, Trevor Donovan, Anya Monzikova, Evalena Marie, Una Green, Todd Cahoon, Melissa Barker, Christine Mascott, Cody Christian, Nicole Burch, Ella Thomas, Rachel Sterling, Haley Higgins