První člověk / First Man (2018/141/USA, Japonsko/Drama, Životopisný, Historický) 78%
21.02.2019 12:23
Zajímavost k filmu
JEDNOU VĚTOU
„Prožijte první neuvěřitelnou výpravu pozemšťanů na Měsíc. A poznejte život prvního člověka, který vstoupil na jeho povrch."
OBSAH
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.(CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na Oscarech to asi ostrouhá, vzhledem k divácké ignoraci a politice, kterou v posledních letech Akademie nastolila, ale pro mě je tohle FILM ROKU. Technicky nesmírně precizní podívaná a zároveň emocionální jízda, která v poslední třetině vyvolává husí kůži po těle. Vlastně dlouho nepamatuju, kdy by mě nějaký film s vědeckým základem takhle uzemnil. Snad Zemeckisův ´Kontakt´, před dlouhými dvaceti lety. Gosling jako muž, který musí emoce potlačovat a uvažovat chladně a racionálně, jinak by nemohl dělat svoji práci, je herecky naprosto přesný. A na opačném pólu Claire Foy jako gejzír emocí, Hurwitzova hudba pak energická a intimní zároveň. Tohle bude chlouba mé blu-ray sbírky. ___ PS: Bohužel se mezi námi najdou takoví duševní mrzáci, jako "největší hororový expert" Psychor, kteří sprostým způsobem znevažují lidský čin, vykoupený potem a krví. Já nevím, nemohla by tahle individua třeba vychcípat, ať nám neotravují vzduch? (Lima) 5*
Měsíční elegie, film, kterej je mnohem víc o otcovství než o průzkumu vesmíru. Ten je koneckonců stejně jenom místem, kam naše tenký a chatrný skořápky odhazujou svůj smutek a úzkost. Nic mě letos nerozebralo tak jako První člověk. Virtuózní mozaika ostrých detailních a klaustrofobických střípků v super 16 a IMAXové šírky, která mi dokonale vypláchla senzory. Gosling může zase očima kanalizovat melancholii a výkon Claire Foy je silnější než gravitace.Takhle měl vypadat Interstellar... pro mě největší filmový zážitek roku 2018 a dokonalý reparát za La La Land. Damien už zase fackuje. (Marigold) 5*
Kdyý si čtu komentáře svých kolegů i mých oblíbených, musím přiznat, že proti jejich argumentaci moc nemám co napsat, jen že jsem pocit, že mnoho filmovýho pásky bylo vyplýtváno na zbytečný scény a ještě zbytečnější dialogy. Ovšem z hlediska filmařiny není moc co to vyčíst, má to atmosféru, dobovka taky luxusní a Imax umí zapracovat na zažitku velm silně, hlavně v poslední části. Přesto víc jak tři nedám, protože 141 minut je tady absolutní zbytečnost a ještě k Raynovi. Ten kluk už zahrál lépe, tady se mě to jeho obličejové výrazivo příliš pestré nezdálo. (Enšpígl) 3*
VELKÁ RECENZE
Apollo 13 je dnes vesmírnou klasikou, na kterou spousta lidí nedá dopustit. Čeká podobný osud i Prvního muže, který se zabývá Apollem 11?
Damien Chazelle má na kontě dva filmy, které dohromady nasbíraly 19 oscarových nominací, přičemž 9 z nich proměnily. Sám Chazelle si přitom došel pro sošku za režii La La Landu, a asi vás nepřekvapí, že se příští rok zřejmě porve o další. I jeho třetí film totiž čeká oscarová bitva, a paradoxně ne proto, že by byl stejný jako chválený La La Land a geniální Whiplash.
Kdepak, První člověk je po dvou hudebních zářezech důkazem, že umí Chazelle přeskočit do jiného žánru. Zatímco se jeho první dva filmy opíraly o živelnou rytmiku, životopis Neila Armstronga je vlastně opakem - jeho nejpůsobivější scény se odehrávají v tichém a mrazivém vesmíru, kde se divácké "potěšení" ždíme z totální klaustrofobie a z pocitu, že všichni hrdinové za dvě vteřiny umřou.
Znamená to, že si neužijete moc epických scenérií jako v Interstellaru a dalších sci-fi klasikách? Přesně tak. Chazelle totiž k výletům s Gemini 8 nebo Apollem 11 přistupuje zcela opačně, než je v žánru zvykem, a servíruje hlavně depresivní pohledy z kokpitu a tísnivou hudební složku. První člověk tak vážně není tradiční "diváckou" zábavou, u které si říkáte, že byste se chtěli podívat do vesmíru. Naopak budete konstantně přemítat nad tím, proč to ta banda šílenců absolvovala zcela dobrovolně.
Jak už vám asi došlo, vesmírné scény má První člověk napínavé až běda a vůbec naprosto špičkové. Zásadní problém nicméně spočívá v tom, že jsou kosmické výlety ve filmu jen tři, takže se musí zbytek 141 minut dlouhé stopáže vykrýt pozemským dramatem, které zas tak bezchybné není. Chazelle v něm vlastně sleduje jen dvě důležité postavy - Neila Armstronga a jeho ženu Janet. A přestože se oběma snaží dát co nejvíc "charakterového prostoru", u Janet své schopnosti krapet přecenil.
Co tím chci říct? Že se mohla část její dějové linky vystřihnout, jelikož se v ní nic moc neděje. Zatímco se Neil pere se zásadními kosmickými výzvami, Chazelle chce, abychom soucítili i s jeho drahou polovičkou, která musí hlídat děti a přihlížet tomu, jak Neilovi umírá jeden kolega za druhým. Ano, logicky se z toho ždíme potřebné pnutí mezi ústředním párem. Potíž je ale v tom, že se celý tenhle problém vybuduje hned zkraje a řada scén ho nijak zásadně neprohlubuje.
Chazelle se zkrátka chytil do vlastní filmařské pasti, jelikož má tak schopné herce a tak dobrý režijní cit, že odvypráví za dvě minuty i věci, které by vám jiní prodávali čtvrt hodiny. No a pak je tu jeho podivná nerozhodnost, nakolik chce řešit celý vesmírný program a vedlejší postavy, což vypadá tak, že vás namlsá kupou známých tváří, jen aby pak žádné z nich nedal pořádný prostor.
První člověk tak opravdu není globálním dramatem, jež vám vylíčí technologické a politické důsledky přistání na Měsíci. Na tyhle věci tu máme jiné filmy (Správná posádka) nebo seriály (Ze Země na Měsíc), Chazella zajímá čistě létání v kovových rakvích a psychologie Armstrongových, kteří hodiny před nejzásadnější misí lidstva řeší, jak by mohla ovlivnit jejich děti.
V jádru všechny tyhle věci fungují, a když si k nim přihodíte zmíněnou fenomenální "akci", dostanete nadprůměrné vesmírné drama, které v IMAXu pochopitelně vypadá nádherně. Chazelle má ale holt laťku o něco výš než ostatní, takže zamrzí, že Goslingovi a Claire Foy nevěřil o něco víc a neudělal z Prvního muže o něco údernější a svižnější dobrodružnou klasiku. Takhle se bude vzpomínat hlavně na vesmírné mise, což je vzhledem k parádním hereckým výkonům vlastně trochu škoda.
O PRODUKCI
První muž: Odhalení soukromého života
První muž, natočený podle knihy Jamese R. Hansena „První muž: Život Neila A. Armstronga“, nabízí pohled do soukromého života hrdiny. Hansen napsal první biografii poté, co získal doktorát z historie vědy a techniky na Státní univerzitě v Ohiu a strávil více než 20 let psaním o vesmíru a historii. V roce 2000 poprvé požádal Armstronga, aby mu vyprávěl svůj příběh. Po dvou měsících se Armstrong - který zřídkakdy souhlasil s rozhovory a ještě mnohem méně se mu líbila myšlenka celoživotního dokumentu - nabídku zdvořile odmítl.
Od Hansenova prvotního požadavku uplynul nějaký čas, než dal pilot svolení k sepsání svého životopisu. „Trvalo mi asi dva roky, než jsem od něj konečně dostal zelenou,“ říká autor. „Neilova rodina ho k tomu povzbuzovala. Klíčový moment nastal, když mě pozval do svého domova na předměstí Cincinnati - kde žil asi 20 let - a strávili jsme odpoledne rozhovorem ve studovně. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, ale přesto trvalo nějaký čas, než mne úplně přijal.“ Hansena fascinoval kontrast tohoto tématu. „Neil, který se v kokpitu musel rozhodovat během setin vteřiny, byl, když přišla řeč na věci v jeho životě, neuvěřitelně opatrný a nad věcmi dlouho přemýšlel.“
Dlouho před svým osobním setkáním s Armstrongem uskutečnil Hansen stovky rozhovorů s jinými lidmi a tyto komunikační zkušenosti mu pomohly získat Armstrongovu důvěru. „A ještě jedna věc nám pomohla vybudovat si vzájemnou důvěru,“ dodává Hansen. „Nejen, že jsme vyrůstali 50 kilometrů od sebe - on vyrůstal v Ohiu a já jsem vyrostl v Indianě a šel do školy v Ohio State - ale obě naše rodiny také žily na farmách. To, co víme o Neilovi, je takový jednorozměrný ikonický symbol… ale on byl živoucí, dýchající, trojrozměrný člověk.“
Pro producentský tým bylo nesmírně důležité nejenom vyprávět příběh o hrdinovi, kterého jsme znali z mnoha obrázků a rozhovorů, ale také zjistit, co vedlo jeho, jeho rodinu a kolegy z NASA, aby dosáhli toho nemyslitelného. „Je to příběh o tom, jak těžké, riskantní a nebezpečné to bylo pro všechny tyhle muže,“ říká výkonný producent Adam Merims. „Neil začal létat jako pilot ve válce v Koreji a poté se stal zkušebním pilotem pro letectvo a nakonec i pro NASA. V té době zkušební piloti umírali s alarmující frekvencí, takže mnoho jeho kolegů v rané části příběhu jeho života bylo zabito; ale Neil zůstal věrný své cestě a dosáhl toho, co bylo dříve považováno za nedosažitelné.“
Armstrong si vytvořil blízký vztah k autorovi biografie, který ve filmu působil jako koproducent, a to velmi pomohlo tomu, aby se produkce posunula dopředu. „Neil měl skvělý vztah s Jimem Hansenem a souhlasil s myšlenkami, které Jim zachytil ve své knize,“ říká první producent Wyck Godfrey.
Ačkoli Armstrong byl známý jako člověk, který si velmi hlídá své soukromí, po setkání s tvůrci souhlasil s filmovou adaptací svého života. „Bylo moje štěstí,“ vysvětluje Godfrey, „že jsem byl představen Armstrongovi dříve, než 25. srpna 2012 zemřel, protože neexistuje žádný způsob, jak udělat tento film bez jeho požehnání.“ „Setkání s ním byla velmi příjemná zkušenost,“ uvádí producent. „Neil byl nakonec velmi nakloněný myšlence natočit film o svém životě. Kdyby nebyl, nebyli bychom tady." Bowen vypráví: „Setkal jsem se s ním a s jeho druhou ženou v klubu Jonathan v centru Los Angeles a on si měl jít následující den pro nějaké ocenění. Když jsme začali mluvit, uvědomil jsem si, kolik informací o tomto příběhu nám ještě může předat." Pro producenta byla zajímavá Armstrongova dualita. „Dokázal vytvořit příjemnou atmosféru třeba i tím, že během hovoru o těchto velmi složitých věcech používal suchý a sarkastický humor, aby nás držel ve střehu. Byl to neuvěřitelný člověk.“
Mladší syn Mark Armstrong věří, že film ukáže člověka, kterým jeho otec opravdu byl. „Doufám, že ho lidé uvidí jako člověka, který čelil velmi obtížným okolnostem," říká Mark Armstrong. „Byly na něj kladeny velké nároky a on dělal vše pro to, aby je splnil. Byla to vždy jeho mantra: přijmi každou situaci a najdi správnou cestu, jak ji zvládnout."
„Byl to jen obyčejný člověk," dodává Markův bratr Rick Armstrong, Neilův starší syn. „Ti, kteří ho viděli jen ve zprávách, to možná neví, ale byl to vtipný chlap. Když jste ho viděli v kruhu přátel, byl to úplně jiný člověk než jeho obraz na veřejnosti. Doufám, že to film pomůže změnit."
Hledání několika statečných: Přidává se Damien Chazelle
Ačkoli producenti Wyck Godfrey a Marty Bowen již nějakou dobu pracovali na předloze Prvního muže, ucelenou podobu film dostal až po setkání s režisérem Damienem Chazellem. Bylo to v období, kdy Chazelle vytvořil Whiplash a připravoval se na natáčení La La Landu. Godfrey vzpomíná: „Nastínili jsme Damienovi příběh a on byl nadšený. Kývl na spolupráci a od toho okamžiku se věci daly rychle do pohybu."
K napsání scénáře Chazelle oslovil oscarového scenáristu Joshe Singera, protože se mu líbila jeho schopnost instinktivně zachytit to, co bylo na postavě jejich hrdiny nejvíce fascinující. „Damien chtěl tento příběh pojmout jako thriller," poznamenává Godfrey. „Nechtěl natočit film o tom, co znamenalo úspěšně přistát na Měsíci, ale chtěl ukázat, co to v té době znamenalo - se všemi technologickými bariérami, jimž tito muži čelili."
Chazelle požadoval, aby vše, co bylo vidět na obrazovce, bylo autentické, odpovídalo té době a náročnosti těchto misí. Měsíce před začátkem preprodukce začal promýšlet návrhy scén a trávil čas s Armstrongovou rodinou, stejně jako s dalšími znalci tohoto příběhu.
Se svými kolegy producenty se shoduje, že Armstrongova realita byla děsivější než filmová fikce. „To platí i pro estetiku filmu," přibližuje Bowen. „Všichni jsme viděli filmy, které se odehrávají ve vesmíru, a když myslíte na vesmír, přemýšlíte o technologiích, počítačích, digitálních formátech a počítačové grafice. Damienovým cílem bylo pokusit se o to, aby to bylo co nejpřirozenější a aby to nevypadalo uměle. Výzvou tohoto filmu je také to, jak vtáhnout diváky do kokpitu, aby opravdu cítili - nejenom viděli, a byli svědky tohoto neuvěřitelného úspěchu. "
Během preprodukce a natáčení často slýchával, že „v kapsách máme počítače, které jsou výkonnější než ty, které nás dostaly na Měsíc." „Zapomínáme, že když se pokoušeli dostat na Měsíc, neměli technologie, které máme dnes," říká Bowen. „Snažili jsme se tuto zkušenost přiblížit divákům a podrobně ukázat tisíce lidí, kteří pracovali na jednom cíli. Kdyby někdo z nich chyboval, celý projekt by selhal."
„Než jsem začal pracovat na Prvním muži, znal jsem z učebnic vyprávění o misi na Měsíc jako příběh velkolepého úspěchu… ale nic jiného," říká Chazelle. „Jakmile jsem se o to začal zajímat hlouběji, ohromilo mě naprosté šílenství a nebezpečí tohoto podniku - to, kolik je potkalo neúspěchů a jak to všechny zúčastněné zasáhlo. Chtěl jsem pochopit, co přimělo tyhle muže, aby se vydali do hlubokého vesmíru a zajímalo mě, jak zachytit tuto zkušenost okamžik za okamžikem."
Fascinující detaily a Armstrongovy instinkty přiměly Chazella, aby se ponořil hlouběji do výzkumu. „Abych to pochopil, musel jsem prozkoumat Neilův život; to byl příběh, který sahal od kuchyňského dřezu až po Měsíc, obrovské rozlohy prostoru proti všednosti každodenního života," pokračuje. „Rozhodl jsem se natočit film, který by pravdivě odrážel obě vesmírné mise a nejsoukromější okamžiky Armstrongova rodinného života. Doufal jsem, že tento přístup by mohl ukázat zklamání, radosti, životy žité a ztracené ve jménu jednoho z největších cílů historie: otisku nohy na Měsíci."
I když režisér zpočátku zamýšlel film ve stylu dokumentu, Gosling ho tlačil, aby tento pojem doslova překonal. Hvězda na svém režisérovi chtěla, aby předložil úplný obraz, který by zachytil všechny malé detaily, stejně jako všechny okamžiky, které vedly k přistání na Měsíci. Chazelle to shrnuje: „Ryan příběh umístil do „kuchyně a na Měsíc", což se stalo mantrou, kterou jsem používal při popisu Prvního muže každému vedoucímu oddělení, všem řemeslníkům a umělcům ve filmu."
Oscarový scenárista Josh Singer, který je známý svými historickými scénáři včetně Spotlight a Akta Pentagon: Skrytá válka, se vydal zkoumat tento nový druh hrdiny a popisuje svůj přístup: „Ponořil jsem se do výzkumu a mluvil jsem s rodinou, s astronautem a s lidmi jako Frank Hughes, který byl trenérem Gemini a Apolla a který je neuvěřitelně dobře informován. To je to, co mám rád jako scenárista: důkladně se ponořit do nového světa a naučit se o něm co nejvíce... a pak se to pokusit sepsat."
Singer připouští, že ho fascinovalo, jak neúnavný byl Armstrong v úsilí o dosažení cíle. „Mohl selhat, selhat a opět selhat a on se znovu a znovu vrátil a poučil ze svých neúspěchů, což je také krédo programu NASA," dodává. „Pokud se podíváte na jeho kariéru, víte, že program X-15 měl své problémy; Gemini VIII mohlo skončit smrtí, nemluvě o LLTV - tréninkovém modulu, ze kterého se musel při nácviku katapultovat," pokračuje zamyšleně: „Vzhledem k okolnostem, kterým musel čelit, nevypadá jako ideální astronaut, který přistane na Měsíci. Ale když o tom přemýšlíte, právě tyto zkoušky učinily z Neila přesně toho pravého člověka, který na tom Měsíci přistane."
Poté, co začal pátrat po výzvách, kterým Armstrong čelil a poté, co zjistil detaily o jeho životě, byl Singer přesvědčen, že má silný filmový příběh. „Jedině ten, kdo překoná tyto těžké události, zesílí a může pokračovat. A dodává: „Kdo je ten člověk? Uvědomil jsem si, že tenhle film je o oběti, zármutku a o ranách, které v sobě nosíme. Jak se těch ran zbavíme a můžeme pokračovat? Opravdu je potřeba udělat něco tak neuvěřitelného, jak to udělal Neil?"
Singer definuje hrdinu filmu prostřednictvím výběru kariéry. „Existuje rčení, že inženýrství je překážkou neúspěchu - to znamená, že to, co inženýr dělá, je, že testuje a testuje a testuje a hledá slabá místa… tak, aby se věc podařila. Pokud se podíváte na Neilovu kariéru, vždycky se snažil předcházet selhání a potom šel dopředu a uspěl," vypráví Singer. „Na co jsme chtěli poukázat, je, že je to velmi těžké. Když ztratíte kamaráda, nekouknete se na hodinky, kdy znovu letíte. Ztratíte kamaráda, a to bolí. A ztráta dcery je ta nejhorší věc na světě. Skutečná síla je schopna pokračovat, přestože jste utrpěli rány a bolí to."
Ačkoli je výsledek přistání Apolla 11 na Měsíci dobře znám, náročné a nebezpečné kroky vedoucí k misi - stejně jako vytrvalost a odhodlání člověka, který provedl první krok - jsou pro většinu tajemstvím. „Je šokující, jak málo je známo o této nejznámější událostí ve světových dějinách a jak málo je známo o muži, který provedl tyto první kroky," říká Chazelle. „Připadalo mi, že žádná jiná událost takového rozměru nebyla předtím ve filmu zobrazena. Chtěli jsme zdůraznit, jak děsivé bylo letět do vesmíru; to bylo doslova jako být v rozbité cínové plechovce nebo v rakvi."
Cílem režiséra bylo poskytnout divákům realistický pohled na to, co bylo potřeba k výcviku pro tento typ mise, a také to, co bylo uvnitř těchto prvních vesmírných lodí. Spolu se Singerem a Goslingem chtěl Chazelle zachytit, jak obtížná a děsivá byla tato cesta - stejně jako oběti, které musel člověk přinést, aby se mohl stát prvním člověkem na Měsíci.
„Existuje mnoho dalších příběhů, které vyprávějí o přistání na Měsíci, ale chtěl jsem vědět, jak to vypadalo ve všech letech, které tomu prvnímu kroku na Měsíci předcházely - a jak se cítil jako člověk, který první vstoupil na Měsíc," říká Chazelle. „Jenom pár lidí v historii se někdy prošlo po Měsíci a Neil Armstrong byl ten první. A co je ještě důležitější, je to emocionální příběh o muži, který se zároveň pokouší být otcem a manželem."
Pro filmaře bylo klíčové představit muže, který zanechal na Měsíci první stopu a odhalit pravdu o jeho soukromí. „Jednou z mnoha výzev bylo, pokusit se pravdivě vykreslit to, že Neil byl velmi skromný člověk, který se odmítl přizpůsobit klasickým hrdinům," dodává producent Isaac Klausner. „Nedával najevo emoce a na veřejnosti se choval zdrženlivě. Dostat se k Neilovi byl docela oříšek, stejně jako způsob, jak vyprávět tento příběh. Dozvídali jsme se o tomto člověku víc, aniž jsme zradili toho, kým skutečně byl."
S podporou Armstrongovy rodiny se Chazelle, Singer a producenti pustili do přenesení příběhu amerického hrdiny na velké plátno. Film, který se odehrává v rozpětí let 1961 až 1969, dává divákům představu o tom, co dělo za zdmi v NASA - a také náhled do Armstrongova života.
Pro filmaře bylo důležité, že ačkoli Armstrong bral svou práci velmi vážně, měl břitký smysl pro humor. „Je zde ještě jedna jeho stránka, kterou doufáme, že jsme odhalili. Přestože po celé desetiletí musel snášet enormní tlak ze všech stran, zůstával nohama na zemi. Aby dosáhl toho, čeho dosáhl, vyžadovalo vytrvalost a odhodlání," říká Godfrey.
Po smrti Neila Armstronga v roce 2012 byla pro projekt nejdůležitější podpora jeho rodiny. „Sešel jsem se s Joshem Singerem v roce 2015 jakmile jsem se dozvěděl, že pracuje na tomto filmu," říká Rick Armstrong. „Chtěl jsem vidět, jaký přístup má k příběhu a zda se jedná o film, jehož bych chtěl být součástí. Byl jsem ohromen rozsahem výzkumu, který Josh udělal a jeho důrazem na přesnost."
Po rozhovorech s Chazellem dali Armstrongovi synové projektu zelenou. „Poté jsem se setkal s Damienem a měl jsem stejný pocit, což bylo pro tátův příběh důležité," dodává Rick Armstrog. „Skutečnost, že chtěli natočit film co nejvěrněji, byla skvělá věc a my se chtěli ujistit, že mají všechny informace, které jsme jim mohli poskytnout."
Gosling jako Armstrong: Na scénu vstupuje herec
Producenti věděli, že Gosling dokáže přenést na plátno intenzivní zaměření a tichou zuřivost, která byla od prvního muže, který se prošel po Měsíci, vyžadována, ale překvapilo je, jak zdánlivě bez námahy se jejich hvězda zhostila tohoto složitého úkolu. „Hodně mě zaujalo, jak byl Neil zdrženlivý a neochvějný," vysvětluje Chazelle. „Nebyl to typický kovboj ani rychlý pilot. Byl to muž velmi málo slov - tichý člověk, který sedí v rohu, ale který okamžitě chápe všechno: byl to nejchytřejší člověk v místnosti."
Chazelleova spolupráce s Goslingem na natáčení La La Landu mu umožnila odhalit šíři jeho hereckého rozsahu. „Neil vždy trval na tom, že na něm není nic zvláštního," pokračuje Chazelle. „Říkal, že je jen jeden z mnoha a jenom okolnosti mu umožnily být prvním mužem na Měsíci. Bylo to pro něj normální a Ryanův projev je tak jemný, že je schopen toto vyjádřit."
Asi jedním z nejtvrdších kritiků produkce byl Hansen, jeden z lidí, kteří toho o Armstrongovi vědí nejvíce. Naštěstí prošel scénář společně s Goslingem. „Neumím si představit jiného herce, který by mohl Neila ztvárnit lépe než Ryan," pochválil ho. „Ryan je Neilovi v mnohém podobný, je stejně skromný a tichý. Ale současně je skvělým hercem, který se může vžít do Armstrongovy postavy - a díky vlastnímu pochopení toho, kdo je Neil, přinesl prvky Neila, které jste možná neviděli, dokud jste u něho nebyli opravdu blízko."
Hansen se ukázal být pro Goslingovu přípravu na roli neocenitelným zdrojem. „Ryan se setkal s Neilovou sestrou June poté, co jsem mu vysvětlil, jak důležitá byla pro moje pochopení Neilovy povahy zejména v době po smrti jeho dcerky," zdůrazňuje Hansen. „Ryan seděl na stejné farmě, kde jsem s dělal rozhovor Neilem, mluvil s June a s jedním z Neilových přátel z dětství. Poslouchal příběhy, pokládal otázky a setkal se s Neilovými syny a s dalšími členy rodiny.“
Herce zaujala i Hansenova kniha. „Myslím, že jakmile jsem se dozvěděl, co to je Měsíc dozvěděl jsem se, že po něm chodil někdo jménem Neil Armstrong," říká Gosling. „Byl synonymem pro Měsíc, ale po přečtení knihy Jamese Hansena První muž jsem si uvědomil, že jsem o něm věděl velmi málo. Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, jaké ztráty Neil a jeho manželka Janet zažili před a během těchto historických misí. Nemyslím, že jsem plně pochopil, jak nebezpečné jsou tyto mise, jak klaustrofobní a křehké byly tyto moduly: jak primitivní byla ta technologie podle dnešních standardů."
I Goslinga fascinovalo, jak těžký byl život astronautů a jak neúnavná byla práce, která vedla k dosažení tohoto kolosálního úspěchu. „Vždycky jsem se zajímal o extrémní příběhy," říká. „Co je pro mne jedinečné, je to, jak skutečně extrémní mohou být extrémy. Nedovedu si představit větší kontrast, než mezi intimitou a jedinečností osobního života Armstrongů a nekonečnou povahou vesmíru, se kterým se to prolíná. Tito astronauti používali vědu a své schopnosti k boji s nekonečnými záhadami vesmíru a současně na Zemi sbírali odpadky a kosili trávníky."
„Gosling přináší do své role něco zvláštního,“ pochvaluje si Bowen. „Je to jeho lidskost. Je to jeho chápání sentimentu… a ne sentimentality. Lidé vás často chtějí zahltit těmito emocemi.”
Gosling připouští, že by se nestal Armstrongem bez pomoci mnoha spolupracovníků. „Bylo pro mě velkou ctí, moci se setkávat s Janet Armstrongovou, než zemřela. Měl jsem také štěstí, že jsem mluvil s Neilovými dvěma syny, Rickem a Markem, a trávil čas s Neilovou sestrou June na jejich farmě v Wapakonetě v Ohiu, kde se Neil narodil. Mnoho odborníků z Armstrongova leteckého a kosmického muzea a obou zařízení NASA na mysu Canaveral a v Houstonu nám na každodenních setkáních radili ohledně specifik každé mise, kterou jsme se pokoušeli ztvárnit. Také jsem měl neustálý přístup k Jamesovi Hansenovi a jeho knize První muž; díla s více než 700 stránkami pečlivého výzkumu. Nikdy mi tolik lidí nepomáhalo při studiu role."
Goslingova fascinace Armstrongem a jeho kolegy pronikla až k produkci. „Co jsem chtěl udělat při přípravě na tuto roli, jako první bylo, naučit se létat. Neil létal dříve, než mohl řídit; zdálo se, že létání bylo nedílnou součástí jeho osobnosti, takže jsem si myslel, že bych měl také začít. V určitém okamžiku mého výcviku jsem měl letoun přivést do nebezpečného manévru, a mně bylo v ten okamžik jasné, že je to špatný nápad. V té chvíli jsem pochopil rozdíl mezi Neilem - jedním z největších pilotů světa a mnou. Stejně jako mnoho jiných astronautů začínal Neil jako zkušební pilot. To jsou lidé, kteří létají s letadly v mezních situacích, aby nalezli jejich slabá místa, abychom mohli posunout chápání letectví dopředu."
První rodiny: Vedlejší role pod vedení Claire Foy
Mezi členy rodiny vystupujícími v Prvním muži jsou Janet Armstrongová, kterou hraje Claire Foy, Pat Whiteová, kterou hraje Olivia Hamilton a Marilyn Seeová, kterou hraje KRIS SWANBERG. Foy vysvětluje, že se stejně jako mnoho ostatních herců obrátila pří přípravě své roli na autora Hansena: „Jim mi dal kazety, které měl od Janet, když s ní mluvil. Propagovala vesmírný program a podporovala svého manžela - ona byla tváří NASA stejně jako každá z manželek ostatních astronautů."
Bohužel se s ní Foy už nesetkala osobně, protože Janet zemřela 21. června 2018 ve věku 84 let. Herečka byla ohromena vytrvalostí ženy, kterou představovala. „Nesměli jste brát všechno, co ve filmu řekla, doslova, protože byla silně ovlivněna dobou, která byla pro tyto ženy neuvěřitelně stresující a emocionální," říká Foy. „Ona, stejně jako ostatní ženy astronautů, stojí v pozadí této historie."
Ve Velké Británii narozená Foy připouští, že nevěděla o moc víc, než že mise Apollo 11 byla úspěšná. „Když jsem přišla do Spojených států, rychle jsem si uvědomila, jak důležitý byl tento okamžik nejenom pro americkou historii, ale i pro životy těchto mužů.“ Když mluví o tom, proč přijala roli v Prvním muži, Foy vysvětluje: „Někdy jsou ty nejtišší příběhy ty, které jsou nejpřitažlivější. Je to příběh člověka, který vykonal něco naprosto mimořádného."
Claire Foy tento příběh nevnímá jen jako příběh o cestě na Měsíc nebo o vesmírném programu. „Je to také o Neilovi jako o člověku - proč člověk dělá takové výjimečné kroky a proč riskuje svůj život pro zbytek lidstva. Stojí za to pozorovat osobu, která byla uprostřed toho dění, spíš než přemýšlet o tom, co jste o něm dosud slyšeli."
Pro herečku to byla první spolupráce s Chazellem: „Damien ví, co dělá a jeho nadšení strhává ostatní. Dává vám pocit důležitosti vaší postavy a umožňuje vám vyzkoušet různé věci."
„Claire jsem poprvé zaregistroval, stejně jako ostatní, v seriálu The Crown," vzpomíná Chazelle. „Ale První muž je, pokud jde o roli, naprosto odlišný, jiná země, jiný temperament, jiná doba."
Také Hamilton souhlasí, že čas strávený s rodinami jí velmi pomohl vcítit se do role Pat Whiteové: „Nejdůležitějším okamžikem v přípravě na roli pro mě bylo setkání s Bonnie White, dcerou Pat White a hodně jsem si odnesla z rozhovorů s jejím synem Eddiem Jr."
„Je důležité, abychom ukázali těsné pouto, které spojovalo tyto rodiny při práci v NASA," říká Hamilton a dodává, že pro ni to byl příběh muže, který byl špatně pochopen veřejností: „Spousta lidí by řekla, že Neil byl nedosažitelný a uzavřený, ale ke svým přátelům a k rodině byl milý. A tohle chceme ve filmu ukázat.“
Mise Gemini: Výběr astronautů
Pro představitele astronautů hledali filmaři herce, kteří by dokázali zaujmout publikum a zároveň věrně ztvárnit postavy, které představovali. „Každý z nich vyzařuje neuvěřitelnou inteligenci, sílu a schopnosti," poznamenává Klausner. „Je to jako bychom sledovali originální dokumentární záznamy z domova těchto lidí z dob Gemini a Apolla."
Projekt Gemini byl nezbytnou přípravou na program Apollo, aby byla NASA připravena na přistání na Měsíci. Deset posádek odstartovalo března 1965 do listopadu 1966 na dvoumístných kosmických lodích na dráhu okolo Země, kde ověřovali nové technologie, nacvičovali manévry lodí a zkoumali vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru.
Mezi devíti muži vybranými pro projekt Gemini byli Neil Armstrong, Ed White, Jim Lovell, Gus Grissom, Pete Conrad, Elliot See, David Scott, Buzz Aldrin a Richard F. Gordon.
Clarke hraje postavu Eda Whitea, který dokončil první americkou vesmírnou procházku v roce 1965 během letu Gemini IV. Clarke vtipkuje, že pro roli atronauta byl určen od narození: „Narodil jsem se 17. července, což byl den, kdy vyrazili na Měsíc. Matka si ze mě vždy dělala legraci, že mě chtěl otec pojmenovat Armstrong Clarke."
Clarke na Singerův scénář reagoval podobně jako Gosling. „Po přečtení Joshova scénáře bylo jasné, že to bude výjimečný film o pravděpodobně jednom z největších úspěchů v dějinách lidstva," říká herec.
Také Clarke měl příležitost se potkat s rodinou Whiteových, včetně Whiteova syna Eda Jr. a jeho dcery Bonnie White. „Ed byl první Američan, který vystoupil do vesmíru, takže tu je spousta záznamů." říká herec. „Ať nám je ukázali Rick, Mark a Ed Jr. nebo pracovníci NASA, cítili jsme se zvláštně. Měli jsme velké štěstí, že byli ochotni otevřít nám dveře."
Pablo Schreiber byl vybrán jako představitel Jima Lovella, dalšího z devíti pilotů Gemini a velitele záložní posádky pro Apollo 11. V Prvním muži Lovell vystupuje hlavně jako pozemní operátor při komunikaci s Davem Scottem a Neilem Armstrongem během mise Gemini VIII. Schreiber oceňuje režisérovu připravenost. „Damien je jedním z nejnáročnějších lidí, s kterými jsem kdy pracoval. Jakmile jsem tu roli dostal, poslal mi dlouhý e-mail se všemi rozsáhlými výzkumy, které provedl, což mi velmi pomohlo vcítit se do toho období."
Producent Godfrey vysvětluje, že Gus Grissom byl astronaut, o kterém si většina lidí myslela, že je rozený velitel: „Vnímali to tak, jako by on byl ten pravý. V té době byla posádka Apolla 1 považována za tu, která nakonec přistane na Měsíci."
Filmový tým našel Guse v Sheaovi Whighamovi: „Gus byl hrubá, těžká, stará škola, skoro vrčel slova," pokračuje Godfrey. „A Shea tuhle kvalitu a sebedůvěru má. Chtěli jsme ho jako protiváhu k ostatním postavám."
Whigham, který vyrostl na Floridě, vysvětluje, že program NASA zná, protože mohl sledovat starty ze svého domova: „Vyrostl jsem asi 30 mil od mysu Canaveral, takže jsem měl šanci vidět každý start raketoplánu a pokaždé jsem si říkal, že bych se tam také rád podíval."
Pro roli Peta Conrada, který velel Gemini XI a který se stal jako velitel mise Apollo 12 třetím mužem, který chodil po Měsíci, byl vybrán Ethan Embry. Pro herce to znamenalo první příležitost zahrát si skutečnou historickou postavu. „O Petu Conradovi je napsán životopis „Rocketman", který jsem četl několik měsíců předtím, než jsme začali," říká Embry. „Byl jsem schopen sedět a číst 300 stran faktických informací, díky kterým Pete učinil mou práci snadnější, ale zároveň náročnější. Když víš přesně, kdo to je, chceš udělat maximum, aby ses mu přiblížil."
Patrick Fugit k roli mladého kosmonauta Elliota See doplňuje: „Máme astronauty jako Pete Conrad a Ed White, kteří jsou žokeji vesmírného programu, a pak je tu Neil, trochu izolovaný jako civilista. Neil a Elliot byli z devíti nových astronautů v programu Gemini jediní civilisté, a tak si vytvořili vztah, který mezi Armstrongem a jeho ostatními kolegy není běžný."
To, že Singerův scénář zkoumal toto jedinečné přátelství, pro Fugita hodně znamenalo. Herec poznamenává: „Zvláštní pozornost je věnována kamarádství astronautů. V takovém soutěživém prostředí je důležité ukázat, že se tito muži museli moci vzájemně na sebe spolehnout a že existovalo bratrství - byli jako velká rodina."
Primární poslání programu Gemini je zdůrazněno přelomovou misí Gemini VIII s Armstrongem a Scottem, kteří byli prvními, kdo spojili dvě kosmické lodě na oběžné dráze Země. Tento milník se ukázal být důležitý pro úspěch budoucích misí a pro přistání na Měsíci.
Pro roli Scotta, druhého pilota pro Gemini VIII, doporučila produkce herce Christophera Abbotta. Když se loď Gemini VIII začala z důvodu zaseknutého ventilu nekontrolovatelně otáčet během dokovací sekvence, ztratil Scott na chvíli vědomí, ale Armstrong dokázal pohotově zareagovat, zastavit otáčení a vrátit plavidlo bezpečně zpět na Zemi.
Přestože Abbott před natáčením filmu o programu Gemini nic nevěděl, rychle pochopil závažnost této události. „Uvědomil jsem si, jak byla mise Gemini VIII důležitá a jak tento let podržel NASA v očích veřejnosti," říká herec. „I když to nebyl technicky úplně úspěšný let, skutečnost, že všechny problémy zvládli a v pořádku přistáli, umožnilo, aby NASA pokračovala v přípravách na let na Měsíc."
Projekt Apollo: Život po Gemini
Cílem mise Apollo 11 bylo dokončení národního cíle, který stanovil prezident John F. Kennedy 25. května 1961: přistát na Měsíci a vrátit se bezpečně na Zemi. Aby se tři piloti Apolla 11, zapsali do historie, museli vykonat cestu trvající od startu k přistání na Zemi 8 dní, 3 hodiny, 18 minut a 35 sekund.
Piloti Apolla
Mnoho z pilotů Gemini pokračovalo v projektu Apollo, jehož cílem bylo mimo jiné provést vědecký průzkum Měsíce a dosáhnout pro USA vedoucího postavení ve vesmíru. Mezi piloty Apolla 1 byli Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee. Jedna z nejhorších tragédií v historii vesmírných letů nastala 27. ledna 1967, kdy posádka Grissom, White a Chaffee zemřela při požáru velitelského modulu Apolla během předletového testu na mysu Canaveral. Byli připravováni jako první posádka Apolla pro misi na oběžnou dráhu Země plánovanou na únor.
Během pobytu herců v Kennedyho vesmírném středisku se návštěva startovací rampy startu Apolla 1 ukázala jako jeden z nejemotivnějších momentů produkce. „Byla to velmi zvláštní zkušenost," vzpomíná Clarke. „NASA, společně s Bonnie a Edem Whiteovými, nás zasvětili do něčeho, co je pro ně velmi cenné a my jsme měli velké štěstí, že s námi tyto vzpomínky sdíleli."
Mezi piloty Apolla 11, jejichž posláním bylo první lunární přistání, byl velitel Neil Armstrong, pilot velitelského modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin Buzz Aldrin. Při výběru herců posádky Apolla 11 se filmaři zaměřili na to, aby se co nejvíce podobali skutečným astronautům.
„Zbožňuji Corea Stolla, je to ohromný herec a i ve skutečnosti vypadá opravdu jako Buzz," směje se Godfrey. „Ale Buzz měl vznětlivou povahu, s kterou měli někteří problém. Přesto byl také nesmírně inteligentní a Neil u něj viděl vlastnosti, které považoval za nutné pro muže, který s ním bude v kokpitu. Corey má obojí, má tuhle pronikavou inteligenci, ale také má v očích takovou jiskru, že si nejste úplně jisti, co teď udělá. Než Buzz vstoupí do našeho filmu, máte tady klidnou skupinu přátel. Pak ale přichází Buzz s velkou energií a osobností, která všechny vyvede z rovnováhy. Takže necháváme Corea vnést tuto energii na plátno," říká Godfrey.
Mikea Collinse, který měl klíčovou roli jako pilot ve velitelském modulu, představoval Lukas Haas. Popisuje svou zkušenost s projektem jako příležitost, která se naskytne jednou za život: „Je to neskutečné, co jsem se naučil, lety do vesmíru jsou fascinujícím tématem a cítím požehnání, že jsem byl součástí tohoto projektu. Při práci na filmu jsem získal nové hrdiny a respekt k tomu, kde lidstvo žije ve vesmíru."
Inspirován knihou Mikea Collinse „Carrying the Fire: An Astronaut’s Journeys", se ho Haas rozhodl oslovit. „Jelikož rád píši, napsal jsem Mikeovi dopis, abych se více dozvěděl o jeho zkušenostech. Odpověděl mi ve veselém tónu a psal mi, jak si přál, aby ho hrál Mickey Rooney," směje se Haas a byl překvapen, když Collins souhlasil s tím, že přijde na natáčení v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. A opravdu Collins společně s Buzzem Aldrinem navštívili poslední natáčení a poté se setkali s herci, kteří je hráli. „Mike je ve skutečnosti stejně příjemný a legrační, jako je ve svých dopisech a setkání s ním bylo jedním z nejhlubších momentů v mém životě," dodává Stoll.
Muži ve vedení
Dvojicí velitelů těchto odvážných mužů byli ředitel letových operací Deke Slayton, kterého hrál Kyle Chandler a Bob Gilruth, kterého hrál Ciarán Hinds. „Bob byl prvním ředitelem vesmírného centra a byl to nadřízený Dekea," poznamenává Chandler. „Dekeovým úkolem bylo vybírat muže na misi na základě dovedností a Bob v tom měl poslední slovo."
Potřeba tvůrců prokázat jednoznačnou autoritu jim nebyla cizí. „Kyle má postavení otce i trenéra," směje se Godfrey: „Cítíte, že by vás mohl potrestat. Potřebovali jsme člověka, který stál, co se týká autority a zralosti, nad všemi těmito astronauty. A to přesně vyzařuje z Ciarána, se kterým byste se nechtěli dostat do křížku."
Slayton a Gilruth byli mezi zaměstnanci, kterým začaly starosti, když byla mise schválena - najednou bylo mnoho životů v jejich rukou. Vzhledem k tomu, že existuje určitá pravděpodobnost, že se „jejich kluci“ nevrátí domů, stres, který Gilruth a Slayton zažívali, byl ohromný - byla to zodpovědnost srovnatelná s gravitací.
Ocenění:
Academy Awards
2019 - Nathan Crowley (Výprava) (nominace)
2019 - Mix zvuku (nominace)
2019 - Střih zvuku (nominace)
2019 - Vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
2019 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba)
2019 - Claire Foy (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
BAFTA
2019 - Claire Foy (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2019 - Josh Singer (Adaptovaný scénář) (nominace)
2019 - Linus Sandgren (Nejlepší kamera) (nominace)
2019 - Tom Cross (Nejlepší střih) (nominace)
2019 - Zvuk (nominace)
2019 - Výprava (nominace)
2019 - Vizuální efekty (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2018 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba)
2018 - Nejlepší film (nominace)
2018 - Damien Chazelle (Nejlepší režisér) (nominace)
2018 - Claire Foy (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2018 - James R. Hansen, Josh Singer (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2018 - Linus Sandgren (Nejlepší kamera) (nominace)
2018 - Nejlepší výprava a dekorace (nominace)
2018 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2018 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba) (nominace)
AACTA International Awards
2019 - Claire Foy (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Ryan Gosling (Neil Armstrong), Dana Černá - Claire Foy (Janet Armstrongová), Marek Libert - Jason Clarke (Ed), Tomáš Juřička - Kyle Chandler (Deke), Ondřej Kavan - Corey Stoll (Buzz), Michal Holán - Christopher Abbott (Dave), Zbyšek Horák - Ciarán Hinds (Bob), Klára Sochorová - Olivia Hamilton (Pat), Ladislav Cigánek - Shea Whigham (Gus), Libor Terš - Lukas Haas (Mike), Michal Gulyáš - Ethan Embry (Pete), Michal Balcar - Connor Blodgett (Mark Armstrong), Jan Battěk - Ben Owen (Hodge), Jiří Krejčí - Steve Coulter (Guenter), Václav Rašilov - Brady Smith (Butch), Eva Miláčková - Helen S. Jackson (Louise), Matěj Havelka, Karolína Křišťálová, Linda Křišťálová, Jiří Ployhar, Petr Pospíchal, Martin Hruška, Svatopluk Schuller, Ivo Hrbáč, Hana Ševčíková
Překlad: Olga Pavlová, Michal Václavík
Produkce: Pavla Draxlerová
Zvuk: Petr Posolda
Dialogy a režie: Petr Pospíchal
Natočilo Barrandov Studio a.s. 2018
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.10.2018 CinemArt
Premiéra USA: 12.10.2018 Universal Pictures US
Premiéra Japonsko: 8.2.2019 Toho-Towa
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 13.2.2019 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 13.2.2019 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 9 158 050
Tržby celkem - $ 105 700 000
Návštěvnost v ČR 56 796
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
„Prožijte první neuvěřitelnou výpravu pozemšťanů na Měsíc. A poznejte život prvního člověka, který vstoupil na jeho povrch."
OBSAH
Před padesáti lety se půl miliardy lidí mačkalo u televizí, aby v přímém přenosu sledovali přistání posádky Apolla 11 na Měsíci. Krátce nato pronesl astronaut Neil Armstrong slavnou větu „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo,“ a počin, který se stal možná nejodvážnější výpravou od plavby Kryštofa Kolumba, byl tímto úspěšně završen. Stejně fascinující ale byla éra, která tomuto letu předcházela, a životní příběh člověka, jenž dostal to privilegium udělat na Měsíci první „lidský“ krok. Příběh Prvního člověka začíná v roce 1962, kdy začal pracovat jako pilot pro NASA a kdy se musel vyrovnat s osobní tragédií, smrtí dvouleté dcery na nevyléčitelnou nemoc. Pro práci, která představovala permanentní koketování se smrtí si těžko mohli v NASA vybrat vhodnějšího aspiranta. Armstrong (Ryan Gosling) není vesmírný kovboj, který by riziko podstupoval dobrovolně a s frajerským nadhledem, na druhou stranu ani nepanikaří v situacích, kdy mu jde o život. Jeho základním charakterovým rysem je klid. Klid ve chvíli, kdy se ve zkušebním modulu řítí k zemi volným pádem, klid, když odpovídá synovi na otázku, zda se z mise vrátí, klid ve chvíli, kdy dělá onen historický první krok. Protiváhou tomuto klidu je pak absolutní neklid jeho ženy (Claire Foy) a její vnitřní drama, s jakou prožívá jeho každý úspěch, a možnost, že se už nikdy nevrátí.(CinemArt)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na Oscarech to asi ostrouhá, vzhledem k divácké ignoraci a politice, kterou v posledních letech Akademie nastolila, ale pro mě je tohle FILM ROKU. Technicky nesmírně precizní podívaná a zároveň emocionální jízda, která v poslední třetině vyvolává husí kůži po těle. Vlastně dlouho nepamatuju, kdy by mě nějaký film s vědeckým základem takhle uzemnil. Snad Zemeckisův ´Kontakt´, před dlouhými dvaceti lety. Gosling jako muž, který musí emoce potlačovat a uvažovat chladně a racionálně, jinak by nemohl dělat svoji práci, je herecky naprosto přesný. A na opačném pólu Claire Foy jako gejzír emocí, Hurwitzova hudba pak energická a intimní zároveň. Tohle bude chlouba mé blu-ray sbírky. ___ PS: Bohužel se mezi námi najdou takoví duševní mrzáci, jako "největší hororový expert" Psychor, kteří sprostým způsobem znevažují lidský čin, vykoupený potem a krví. Já nevím, nemohla by tahle individua třeba vychcípat, ať nám neotravují vzduch? (Lima) 5*
Měsíční elegie, film, kterej je mnohem víc o otcovství než o průzkumu vesmíru. Ten je koneckonců stejně jenom místem, kam naše tenký a chatrný skořápky odhazujou svůj smutek a úzkost. Nic mě letos nerozebralo tak jako První člověk. Virtuózní mozaika ostrých detailních a klaustrofobických střípků v super 16 a IMAXové šírky, která mi dokonale vypláchla senzory. Gosling může zase očima kanalizovat melancholii a výkon Claire Foy je silnější než gravitace.Takhle měl vypadat Interstellar... pro mě největší filmový zážitek roku 2018 a dokonalý reparát za La La Land. Damien už zase fackuje. (Marigold) 5*
Kdyý si čtu komentáře svých kolegů i mých oblíbených, musím přiznat, že proti jejich argumentaci moc nemám co napsat, jen že jsem pocit, že mnoho filmovýho pásky bylo vyplýtváno na zbytečný scény a ještě zbytečnější dialogy. Ovšem z hlediska filmařiny není moc co to vyčíst, má to atmosféru, dobovka taky luxusní a Imax umí zapracovat na zažitku velm silně, hlavně v poslední části. Přesto víc jak tři nedám, protože 141 minut je tady absolutní zbytečnost a ještě k Raynovi. Ten kluk už zahrál lépe, tady se mě to jeho obličejové výrazivo příliš pestré nezdálo. (Enšpígl) 3*
VELKÁ RECENZE
Apollo 13 je dnes vesmírnou klasikou, na kterou spousta lidí nedá dopustit. Čeká podobný osud i Prvního muže, který se zabývá Apollem 11?
Damien Chazelle má na kontě dva filmy, které dohromady nasbíraly 19 oscarových nominací, přičemž 9 z nich proměnily. Sám Chazelle si přitom došel pro sošku za režii La La Landu, a asi vás nepřekvapí, že se příští rok zřejmě porve o další. I jeho třetí film totiž čeká oscarová bitva, a paradoxně ne proto, že by byl stejný jako chválený La La Land a geniální Whiplash.
Kdepak, První člověk je po dvou hudebních zářezech důkazem, že umí Chazelle přeskočit do jiného žánru. Zatímco se jeho první dva filmy opíraly o živelnou rytmiku, životopis Neila Armstronga je vlastně opakem - jeho nejpůsobivější scény se odehrávají v tichém a mrazivém vesmíru, kde se divácké "potěšení" ždíme z totální klaustrofobie a z pocitu, že všichni hrdinové za dvě vteřiny umřou.
Znamená to, že si neužijete moc epických scenérií jako v Interstellaru a dalších sci-fi klasikách? Přesně tak. Chazelle totiž k výletům s Gemini 8 nebo Apollem 11 přistupuje zcela opačně, než je v žánru zvykem, a servíruje hlavně depresivní pohledy z kokpitu a tísnivou hudební složku. První člověk tak vážně není tradiční "diváckou" zábavou, u které si říkáte, že byste se chtěli podívat do vesmíru. Naopak budete konstantně přemítat nad tím, proč to ta banda šílenců absolvovala zcela dobrovolně.
Jak už vám asi došlo, vesmírné scény má První člověk napínavé až běda a vůbec naprosto špičkové. Zásadní problém nicméně spočívá v tom, že jsou kosmické výlety ve filmu jen tři, takže se musí zbytek 141 minut dlouhé stopáže vykrýt pozemským dramatem, které zas tak bezchybné není. Chazelle v něm vlastně sleduje jen dvě důležité postavy - Neila Armstronga a jeho ženu Janet. A přestože se oběma snaží dát co nejvíc "charakterového prostoru", u Janet své schopnosti krapet přecenil.
Co tím chci říct? Že se mohla část její dějové linky vystřihnout, jelikož se v ní nic moc neděje. Zatímco se Neil pere se zásadními kosmickými výzvami, Chazelle chce, abychom soucítili i s jeho drahou polovičkou, která musí hlídat děti a přihlížet tomu, jak Neilovi umírá jeden kolega za druhým. Ano, logicky se z toho ždíme potřebné pnutí mezi ústředním párem. Potíž je ale v tom, že se celý tenhle problém vybuduje hned zkraje a řada scén ho nijak zásadně neprohlubuje.
Chazelle se zkrátka chytil do vlastní filmařské pasti, jelikož má tak schopné herce a tak dobrý režijní cit, že odvypráví za dvě minuty i věci, které by vám jiní prodávali čtvrt hodiny. No a pak je tu jeho podivná nerozhodnost, nakolik chce řešit celý vesmírný program a vedlejší postavy, což vypadá tak, že vás namlsá kupou známých tváří, jen aby pak žádné z nich nedal pořádný prostor.
První člověk tak opravdu není globálním dramatem, jež vám vylíčí technologické a politické důsledky přistání na Měsíci. Na tyhle věci tu máme jiné filmy (Správná posádka) nebo seriály (Ze Země na Měsíc), Chazella zajímá čistě létání v kovových rakvích a psychologie Armstrongových, kteří hodiny před nejzásadnější misí lidstva řeší, jak by mohla ovlivnit jejich děti.
V jádru všechny tyhle věci fungují, a když si k nim přihodíte zmíněnou fenomenální "akci", dostanete nadprůměrné vesmírné drama, které v IMAXu pochopitelně vypadá nádherně. Chazelle má ale holt laťku o něco výš než ostatní, takže zamrzí, že Goslingovi a Claire Foy nevěřil o něco víc a neudělal z Prvního muže o něco údernější a svižnější dobrodružnou klasiku. Takhle se bude vzpomínat hlavně na vesmírné mise, což je vzhledem k parádním hereckým výkonům vlastně trochu škoda.
O PRODUKCI
První muž: Odhalení soukromého života
První muž, natočený podle knihy Jamese R. Hansena „První muž: Život Neila A. Armstronga“, nabízí pohled do soukromého života hrdiny. Hansen napsal první biografii poté, co získal doktorát z historie vědy a techniky na Státní univerzitě v Ohiu a strávil více než 20 let psaním o vesmíru a historii. V roce 2000 poprvé požádal Armstronga, aby mu vyprávěl svůj příběh. Po dvou měsících se Armstrong - který zřídkakdy souhlasil s rozhovory a ještě mnohem méně se mu líbila myšlenka celoživotního dokumentu - nabídku zdvořile odmítl.
Od Hansenova prvotního požadavku uplynul nějaký čas, než dal pilot svolení k sepsání svého životopisu. „Trvalo mi asi dva roky, než jsem od něj konečně dostal zelenou,“ říká autor. „Neilova rodina ho k tomu povzbuzovala. Klíčový moment nastal, když mě pozval do svého domova na předměstí Cincinnati - kde žil asi 20 let - a strávili jsme odpoledne rozhovorem ve studovně. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, ale přesto trvalo nějaký čas, než mne úplně přijal.“ Hansena fascinoval kontrast tohoto tématu. „Neil, který se v kokpitu musel rozhodovat během setin vteřiny, byl, když přišla řeč na věci v jeho životě, neuvěřitelně opatrný a nad věcmi dlouho přemýšlel.“
Dlouho před svým osobním setkáním s Armstrongem uskutečnil Hansen stovky rozhovorů s jinými lidmi a tyto komunikační zkušenosti mu pomohly získat Armstrongovu důvěru. „A ještě jedna věc nám pomohla vybudovat si vzájemnou důvěru,“ dodává Hansen. „Nejen, že jsme vyrůstali 50 kilometrů od sebe - on vyrůstal v Ohiu a já jsem vyrostl v Indianě a šel do školy v Ohio State - ale obě naše rodiny také žily na farmách. To, co víme o Neilovi, je takový jednorozměrný ikonický symbol… ale on byl živoucí, dýchající, trojrozměrný člověk.“
Pro producentský tým bylo nesmírně důležité nejenom vyprávět příběh o hrdinovi, kterého jsme znali z mnoha obrázků a rozhovorů, ale také zjistit, co vedlo jeho, jeho rodinu a kolegy z NASA, aby dosáhli toho nemyslitelného. „Je to příběh o tom, jak těžké, riskantní a nebezpečné to bylo pro všechny tyhle muže,“ říká výkonný producent Adam Merims. „Neil začal létat jako pilot ve válce v Koreji a poté se stal zkušebním pilotem pro letectvo a nakonec i pro NASA. V té době zkušební piloti umírali s alarmující frekvencí, takže mnoho jeho kolegů v rané části příběhu jeho života bylo zabito; ale Neil zůstal věrný své cestě a dosáhl toho, co bylo dříve považováno za nedosažitelné.“
Armstrong si vytvořil blízký vztah k autorovi biografie, který ve filmu působil jako koproducent, a to velmi pomohlo tomu, aby se produkce posunula dopředu. „Neil měl skvělý vztah s Jimem Hansenem a souhlasil s myšlenkami, které Jim zachytil ve své knize,“ říká první producent Wyck Godfrey.
Ačkoli Armstrong byl známý jako člověk, který si velmi hlídá své soukromí, po setkání s tvůrci souhlasil s filmovou adaptací svého života. „Bylo moje štěstí,“ vysvětluje Godfrey, „že jsem byl představen Armstrongovi dříve, než 25. srpna 2012 zemřel, protože neexistuje žádný způsob, jak udělat tento film bez jeho požehnání.“ „Setkání s ním byla velmi příjemná zkušenost,“ uvádí producent. „Neil byl nakonec velmi nakloněný myšlence natočit film o svém životě. Kdyby nebyl, nebyli bychom tady." Bowen vypráví: „Setkal jsem se s ním a s jeho druhou ženou v klubu Jonathan v centru Los Angeles a on si měl jít následující den pro nějaké ocenění. Když jsme začali mluvit, uvědomil jsem si, kolik informací o tomto příběhu nám ještě může předat." Pro producenta byla zajímavá Armstrongova dualita. „Dokázal vytvořit příjemnou atmosféru třeba i tím, že během hovoru o těchto velmi složitých věcech používal suchý a sarkastický humor, aby nás držel ve střehu. Byl to neuvěřitelný člověk.“
Mladší syn Mark Armstrong věří, že film ukáže člověka, kterým jeho otec opravdu byl. „Doufám, že ho lidé uvidí jako člověka, který čelil velmi obtížným okolnostem," říká Mark Armstrong. „Byly na něj kladeny velké nároky a on dělal vše pro to, aby je splnil. Byla to vždy jeho mantra: přijmi každou situaci a najdi správnou cestu, jak ji zvládnout."
„Byl to jen obyčejný člověk," dodává Markův bratr Rick Armstrong, Neilův starší syn. „Ti, kteří ho viděli jen ve zprávách, to možná neví, ale byl to vtipný chlap. Když jste ho viděli v kruhu přátel, byl to úplně jiný člověk než jeho obraz na veřejnosti. Doufám, že to film pomůže změnit."
Hledání několika statečných: Přidává se Damien Chazelle
Ačkoli producenti Wyck Godfrey a Marty Bowen již nějakou dobu pracovali na předloze Prvního muže, ucelenou podobu film dostal až po setkání s režisérem Damienem Chazellem. Bylo to v období, kdy Chazelle vytvořil Whiplash a připravoval se na natáčení La La Landu. Godfrey vzpomíná: „Nastínili jsme Damienovi příběh a on byl nadšený. Kývl na spolupráci a od toho okamžiku se věci daly rychle do pohybu."
K napsání scénáře Chazelle oslovil oscarového scenáristu Joshe Singera, protože se mu líbila jeho schopnost instinktivně zachytit to, co bylo na postavě jejich hrdiny nejvíce fascinující. „Damien chtěl tento příběh pojmout jako thriller," poznamenává Godfrey. „Nechtěl natočit film o tom, co znamenalo úspěšně přistát na Měsíci, ale chtěl ukázat, co to v té době znamenalo - se všemi technologickými bariérami, jimž tito muži čelili."
Chazelle požadoval, aby vše, co bylo vidět na obrazovce, bylo autentické, odpovídalo té době a náročnosti těchto misí. Měsíce před začátkem preprodukce začal promýšlet návrhy scén a trávil čas s Armstrongovou rodinou, stejně jako s dalšími znalci tohoto příběhu.
Se svými kolegy producenty se shoduje, že Armstrongova realita byla děsivější než filmová fikce. „To platí i pro estetiku filmu," přibližuje Bowen. „Všichni jsme viděli filmy, které se odehrávají ve vesmíru, a když myslíte na vesmír, přemýšlíte o technologiích, počítačích, digitálních formátech a počítačové grafice. Damienovým cílem bylo pokusit se o to, aby to bylo co nejpřirozenější a aby to nevypadalo uměle. Výzvou tohoto filmu je také to, jak vtáhnout diváky do kokpitu, aby opravdu cítili - nejenom viděli, a byli svědky tohoto neuvěřitelného úspěchu. "
Během preprodukce a natáčení často slýchával, že „v kapsách máme počítače, které jsou výkonnější než ty, které nás dostaly na Měsíc." „Zapomínáme, že když se pokoušeli dostat na Měsíc, neměli technologie, které máme dnes," říká Bowen. „Snažili jsme se tuto zkušenost přiblížit divákům a podrobně ukázat tisíce lidí, kteří pracovali na jednom cíli. Kdyby někdo z nich chyboval, celý projekt by selhal."
„Než jsem začal pracovat na Prvním muži, znal jsem z učebnic vyprávění o misi na Měsíc jako příběh velkolepého úspěchu… ale nic jiného," říká Chazelle. „Jakmile jsem se o to začal zajímat hlouběji, ohromilo mě naprosté šílenství a nebezpečí tohoto podniku - to, kolik je potkalo neúspěchů a jak to všechny zúčastněné zasáhlo. Chtěl jsem pochopit, co přimělo tyhle muže, aby se vydali do hlubokého vesmíru a zajímalo mě, jak zachytit tuto zkušenost okamžik za okamžikem."
Fascinující detaily a Armstrongovy instinkty přiměly Chazella, aby se ponořil hlouběji do výzkumu. „Abych to pochopil, musel jsem prozkoumat Neilův život; to byl příběh, který sahal od kuchyňského dřezu až po Měsíc, obrovské rozlohy prostoru proti všednosti každodenního života," pokračuje. „Rozhodl jsem se natočit film, který by pravdivě odrážel obě vesmírné mise a nejsoukromější okamžiky Armstrongova rodinného života. Doufal jsem, že tento přístup by mohl ukázat zklamání, radosti, životy žité a ztracené ve jménu jednoho z největších cílů historie: otisku nohy na Měsíci."
I když režisér zpočátku zamýšlel film ve stylu dokumentu, Gosling ho tlačil, aby tento pojem doslova překonal. Hvězda na svém režisérovi chtěla, aby předložil úplný obraz, který by zachytil všechny malé detaily, stejně jako všechny okamžiky, které vedly k přistání na Měsíci. Chazelle to shrnuje: „Ryan příběh umístil do „kuchyně a na Měsíc", což se stalo mantrou, kterou jsem používal při popisu Prvního muže každému vedoucímu oddělení, všem řemeslníkům a umělcům ve filmu."
Oscarový scenárista Josh Singer, který je známý svými historickými scénáři včetně Spotlight a Akta Pentagon: Skrytá válka, se vydal zkoumat tento nový druh hrdiny a popisuje svůj přístup: „Ponořil jsem se do výzkumu a mluvil jsem s rodinou, s astronautem a s lidmi jako Frank Hughes, který byl trenérem Gemini a Apolla a který je neuvěřitelně dobře informován. To je to, co mám rád jako scenárista: důkladně se ponořit do nového světa a naučit se o něm co nejvíce... a pak se to pokusit sepsat."
Singer připouští, že ho fascinovalo, jak neúnavný byl Armstrong v úsilí o dosažení cíle. „Mohl selhat, selhat a opět selhat a on se znovu a znovu vrátil a poučil ze svých neúspěchů, což je také krédo programu NASA," dodává. „Pokud se podíváte na jeho kariéru, víte, že program X-15 měl své problémy; Gemini VIII mohlo skončit smrtí, nemluvě o LLTV - tréninkovém modulu, ze kterého se musel při nácviku katapultovat," pokračuje zamyšleně: „Vzhledem k okolnostem, kterým musel čelit, nevypadá jako ideální astronaut, který přistane na Měsíci. Ale když o tom přemýšlíte, právě tyto zkoušky učinily z Neila přesně toho pravého člověka, který na tom Měsíci přistane."
Poté, co začal pátrat po výzvách, kterým Armstrong čelil a poté, co zjistil detaily o jeho životě, byl Singer přesvědčen, že má silný filmový příběh. „Jedině ten, kdo překoná tyto těžké události, zesílí a může pokračovat. A dodává: „Kdo je ten člověk? Uvědomil jsem si, že tenhle film je o oběti, zármutku a o ranách, které v sobě nosíme. Jak se těch ran zbavíme a můžeme pokračovat? Opravdu je potřeba udělat něco tak neuvěřitelného, jak to udělal Neil?"
Singer definuje hrdinu filmu prostřednictvím výběru kariéry. „Existuje rčení, že inženýrství je překážkou neúspěchu - to znamená, že to, co inženýr dělá, je, že testuje a testuje a testuje a hledá slabá místa… tak, aby se věc podařila. Pokud se podíváte na Neilovu kariéru, vždycky se snažil předcházet selhání a potom šel dopředu a uspěl," vypráví Singer. „Na co jsme chtěli poukázat, je, že je to velmi těžké. Když ztratíte kamaráda, nekouknete se na hodinky, kdy znovu letíte. Ztratíte kamaráda, a to bolí. A ztráta dcery je ta nejhorší věc na světě. Skutečná síla je schopna pokračovat, přestože jste utrpěli rány a bolí to."
Ačkoli je výsledek přistání Apolla 11 na Měsíci dobře znám, náročné a nebezpečné kroky vedoucí k misi - stejně jako vytrvalost a odhodlání člověka, který provedl první krok - jsou pro většinu tajemstvím. „Je šokující, jak málo je známo o této nejznámější událostí ve světových dějinách a jak málo je známo o muži, který provedl tyto první kroky," říká Chazelle. „Připadalo mi, že žádná jiná událost takového rozměru nebyla předtím ve filmu zobrazena. Chtěli jsme zdůraznit, jak děsivé bylo letět do vesmíru; to bylo doslova jako být v rozbité cínové plechovce nebo v rakvi."
Cílem režiséra bylo poskytnout divákům realistický pohled na to, co bylo potřeba k výcviku pro tento typ mise, a také to, co bylo uvnitř těchto prvních vesmírných lodí. Spolu se Singerem a Goslingem chtěl Chazelle zachytit, jak obtížná a děsivá byla tato cesta - stejně jako oběti, které musel člověk přinést, aby se mohl stát prvním člověkem na Měsíci.
„Existuje mnoho dalších příběhů, které vyprávějí o přistání na Měsíci, ale chtěl jsem vědět, jak to vypadalo ve všech letech, které tomu prvnímu kroku na Měsíci předcházely - a jak se cítil jako člověk, který první vstoupil na Měsíc," říká Chazelle. „Jenom pár lidí v historii se někdy prošlo po Měsíci a Neil Armstrong byl ten první. A co je ještě důležitější, je to emocionální příběh o muži, který se zároveň pokouší být otcem a manželem."
Pro filmaře bylo klíčové představit muže, který zanechal na Měsíci první stopu a odhalit pravdu o jeho soukromí. „Jednou z mnoha výzev bylo, pokusit se pravdivě vykreslit to, že Neil byl velmi skromný člověk, který se odmítl přizpůsobit klasickým hrdinům," dodává producent Isaac Klausner. „Nedával najevo emoce a na veřejnosti se choval zdrženlivě. Dostat se k Neilovi byl docela oříšek, stejně jako způsob, jak vyprávět tento příběh. Dozvídali jsme se o tomto člověku víc, aniž jsme zradili toho, kým skutečně byl."
S podporou Armstrongovy rodiny se Chazelle, Singer a producenti pustili do přenesení příběhu amerického hrdiny na velké plátno. Film, který se odehrává v rozpětí let 1961 až 1969, dává divákům představu o tom, co dělo za zdmi v NASA - a také náhled do Armstrongova života.
Pro filmaře bylo důležité, že ačkoli Armstrong bral svou práci velmi vážně, měl břitký smysl pro humor. „Je zde ještě jedna jeho stránka, kterou doufáme, že jsme odhalili. Přestože po celé desetiletí musel snášet enormní tlak ze všech stran, zůstával nohama na zemi. Aby dosáhl toho, čeho dosáhl, vyžadovalo vytrvalost a odhodlání," říká Godfrey.
Po smrti Neila Armstronga v roce 2012 byla pro projekt nejdůležitější podpora jeho rodiny. „Sešel jsem se s Joshem Singerem v roce 2015 jakmile jsem se dozvěděl, že pracuje na tomto filmu," říká Rick Armstrong. „Chtěl jsem vidět, jaký přístup má k příběhu a zda se jedná o film, jehož bych chtěl být součástí. Byl jsem ohromen rozsahem výzkumu, který Josh udělal a jeho důrazem na přesnost."
Po rozhovorech s Chazellem dali Armstrongovi synové projektu zelenou. „Poté jsem se setkal s Damienem a měl jsem stejný pocit, což bylo pro tátův příběh důležité," dodává Rick Armstrog. „Skutečnost, že chtěli natočit film co nejvěrněji, byla skvělá věc a my se chtěli ujistit, že mají všechny informace, které jsme jim mohli poskytnout."
Gosling jako Armstrong: Na scénu vstupuje herec
Producenti věděli, že Gosling dokáže přenést na plátno intenzivní zaměření a tichou zuřivost, která byla od prvního muže, který se prošel po Měsíci, vyžadována, ale překvapilo je, jak zdánlivě bez námahy se jejich hvězda zhostila tohoto složitého úkolu. „Hodně mě zaujalo, jak byl Neil zdrženlivý a neochvějný," vysvětluje Chazelle. „Nebyl to typický kovboj ani rychlý pilot. Byl to muž velmi málo slov - tichý člověk, který sedí v rohu, ale který okamžitě chápe všechno: byl to nejchytřejší člověk v místnosti."
Chazelleova spolupráce s Goslingem na natáčení La La Landu mu umožnila odhalit šíři jeho hereckého rozsahu. „Neil vždy trval na tom, že na něm není nic zvláštního," pokračuje Chazelle. „Říkal, že je jen jeden z mnoha a jenom okolnosti mu umožnily být prvním mužem na Měsíci. Bylo to pro něj normální a Ryanův projev je tak jemný, že je schopen toto vyjádřit."
Asi jedním z nejtvrdších kritiků produkce byl Hansen, jeden z lidí, kteří toho o Armstrongovi vědí nejvíce. Naštěstí prošel scénář společně s Goslingem. „Neumím si představit jiného herce, který by mohl Neila ztvárnit lépe než Ryan," pochválil ho. „Ryan je Neilovi v mnohém podobný, je stejně skromný a tichý. Ale současně je skvělým hercem, který se může vžít do Armstrongovy postavy - a díky vlastnímu pochopení toho, kdo je Neil, přinesl prvky Neila, které jste možná neviděli, dokud jste u něho nebyli opravdu blízko."
Hansen se ukázal být pro Goslingovu přípravu na roli neocenitelným zdrojem. „Ryan se setkal s Neilovou sestrou June poté, co jsem mu vysvětlil, jak důležitá byla pro moje pochopení Neilovy povahy zejména v době po smrti jeho dcerky," zdůrazňuje Hansen. „Ryan seděl na stejné farmě, kde jsem s dělal rozhovor Neilem, mluvil s June a s jedním z Neilových přátel z dětství. Poslouchal příběhy, pokládal otázky a setkal se s Neilovými syny a s dalšími členy rodiny.“
Herce zaujala i Hansenova kniha. „Myslím, že jakmile jsem se dozvěděl, co to je Měsíc dozvěděl jsem se, že po něm chodil někdo jménem Neil Armstrong," říká Gosling. „Byl synonymem pro Měsíc, ale po přečtení knihy Jamese Hansena První muž jsem si uvědomil, že jsem o něm věděl velmi málo. Byl jsem překvapen, když jsem zjistil, jaké ztráty Neil a jeho manželka Janet zažili před a během těchto historických misí. Nemyslím, že jsem plně pochopil, jak nebezpečné jsou tyto mise, jak klaustrofobní a křehké byly tyto moduly: jak primitivní byla ta technologie podle dnešních standardů."
I Goslinga fascinovalo, jak těžký byl život astronautů a jak neúnavná byla práce, která vedla k dosažení tohoto kolosálního úspěchu. „Vždycky jsem se zajímal o extrémní příběhy," říká. „Co je pro mne jedinečné, je to, jak skutečně extrémní mohou být extrémy. Nedovedu si představit větší kontrast, než mezi intimitou a jedinečností osobního života Armstrongů a nekonečnou povahou vesmíru, se kterým se to prolíná. Tito astronauti používali vědu a své schopnosti k boji s nekonečnými záhadami vesmíru a současně na Zemi sbírali odpadky a kosili trávníky."
„Gosling přináší do své role něco zvláštního,“ pochvaluje si Bowen. „Je to jeho lidskost. Je to jeho chápání sentimentu… a ne sentimentality. Lidé vás často chtějí zahltit těmito emocemi.”
Gosling připouští, že by se nestal Armstrongem bez pomoci mnoha spolupracovníků. „Bylo pro mě velkou ctí, moci se setkávat s Janet Armstrongovou, než zemřela. Měl jsem také štěstí, že jsem mluvil s Neilovými dvěma syny, Rickem a Markem, a trávil čas s Neilovou sestrou June na jejich farmě v Wapakonetě v Ohiu, kde se Neil narodil. Mnoho odborníků z Armstrongova leteckého a kosmického muzea a obou zařízení NASA na mysu Canaveral a v Houstonu nám na každodenních setkáních radili ohledně specifik každé mise, kterou jsme se pokoušeli ztvárnit. Také jsem měl neustálý přístup k Jamesovi Hansenovi a jeho knize První muž; díla s více než 700 stránkami pečlivého výzkumu. Nikdy mi tolik lidí nepomáhalo při studiu role."
Goslingova fascinace Armstrongem a jeho kolegy pronikla až k produkci. „Co jsem chtěl udělat při přípravě na tuto roli, jako první bylo, naučit se létat. Neil létal dříve, než mohl řídit; zdálo se, že létání bylo nedílnou součástí jeho osobnosti, takže jsem si myslel, že bych měl také začít. V určitém okamžiku mého výcviku jsem měl letoun přivést do nebezpečného manévru, a mně bylo v ten okamžik jasné, že je to špatný nápad. V té chvíli jsem pochopil rozdíl mezi Neilem - jedním z největších pilotů světa a mnou. Stejně jako mnoho jiných astronautů začínal Neil jako zkušební pilot. To jsou lidé, kteří létají s letadly v mezních situacích, aby nalezli jejich slabá místa, abychom mohli posunout chápání letectví dopředu."
První rodiny: Vedlejší role pod vedení Claire Foy
Mezi členy rodiny vystupujícími v Prvním muži jsou Janet Armstrongová, kterou hraje Claire Foy, Pat Whiteová, kterou hraje Olivia Hamilton a Marilyn Seeová, kterou hraje KRIS SWANBERG. Foy vysvětluje, že se stejně jako mnoho ostatních herců obrátila pří přípravě své roli na autora Hansena: „Jim mi dal kazety, které měl od Janet, když s ní mluvil. Propagovala vesmírný program a podporovala svého manžela - ona byla tváří NASA stejně jako každá z manželek ostatních astronautů."
Bohužel se s ní Foy už nesetkala osobně, protože Janet zemřela 21. června 2018 ve věku 84 let. Herečka byla ohromena vytrvalostí ženy, kterou představovala. „Nesměli jste brát všechno, co ve filmu řekla, doslova, protože byla silně ovlivněna dobou, která byla pro tyto ženy neuvěřitelně stresující a emocionální," říká Foy. „Ona, stejně jako ostatní ženy astronautů, stojí v pozadí této historie."
Ve Velké Británii narozená Foy připouští, že nevěděla o moc víc, než že mise Apollo 11 byla úspěšná. „Když jsem přišla do Spojených států, rychle jsem si uvědomila, jak důležitý byl tento okamžik nejenom pro americkou historii, ale i pro životy těchto mužů.“ Když mluví o tom, proč přijala roli v Prvním muži, Foy vysvětluje: „Někdy jsou ty nejtišší příběhy ty, které jsou nejpřitažlivější. Je to příběh člověka, který vykonal něco naprosto mimořádného."
Claire Foy tento příběh nevnímá jen jako příběh o cestě na Měsíc nebo o vesmírném programu. „Je to také o Neilovi jako o člověku - proč člověk dělá takové výjimečné kroky a proč riskuje svůj život pro zbytek lidstva. Stojí za to pozorovat osobu, která byla uprostřed toho dění, spíš než přemýšlet o tom, co jste o něm dosud slyšeli."
Pro herečku to byla první spolupráce s Chazellem: „Damien ví, co dělá a jeho nadšení strhává ostatní. Dává vám pocit důležitosti vaší postavy a umožňuje vám vyzkoušet různé věci."
„Claire jsem poprvé zaregistroval, stejně jako ostatní, v seriálu The Crown," vzpomíná Chazelle. „Ale První muž je, pokud jde o roli, naprosto odlišný, jiná země, jiný temperament, jiná doba."
Také Hamilton souhlasí, že čas strávený s rodinami jí velmi pomohl vcítit se do role Pat Whiteové: „Nejdůležitějším okamžikem v přípravě na roli pro mě bylo setkání s Bonnie White, dcerou Pat White a hodně jsem si odnesla z rozhovorů s jejím synem Eddiem Jr."
„Je důležité, abychom ukázali těsné pouto, které spojovalo tyto rodiny při práci v NASA," říká Hamilton a dodává, že pro ni to byl příběh muže, který byl špatně pochopen veřejností: „Spousta lidí by řekla, že Neil byl nedosažitelný a uzavřený, ale ke svým přátelům a k rodině byl milý. A tohle chceme ve filmu ukázat.“
Mise Gemini: Výběr astronautů
Pro představitele astronautů hledali filmaři herce, kteří by dokázali zaujmout publikum a zároveň věrně ztvárnit postavy, které představovali. „Každý z nich vyzařuje neuvěřitelnou inteligenci, sílu a schopnosti," poznamenává Klausner. „Je to jako bychom sledovali originální dokumentární záznamy z domova těchto lidí z dob Gemini a Apolla."
Projekt Gemini byl nezbytnou přípravou na program Apollo, aby byla NASA připravena na přistání na Měsíci. Deset posádek odstartovalo března 1965 do listopadu 1966 na dvoumístných kosmických lodích na dráhu okolo Země, kde ověřovali nové technologie, nacvičovali manévry lodí a zkoumali vliv dlouhodobého pobytu ve vesmíru.
Mezi devíti muži vybranými pro projekt Gemini byli Neil Armstrong, Ed White, Jim Lovell, Gus Grissom, Pete Conrad, Elliot See, David Scott, Buzz Aldrin a Richard F. Gordon.
Clarke hraje postavu Eda Whitea, který dokončil první americkou vesmírnou procházku v roce 1965 během letu Gemini IV. Clarke vtipkuje, že pro roli atronauta byl určen od narození: „Narodil jsem se 17. července, což byl den, kdy vyrazili na Měsíc. Matka si ze mě vždy dělala legraci, že mě chtěl otec pojmenovat Armstrong Clarke."
Clarke na Singerův scénář reagoval podobně jako Gosling. „Po přečtení Joshova scénáře bylo jasné, že to bude výjimečný film o pravděpodobně jednom z největších úspěchů v dějinách lidstva," říká herec.
Také Clarke měl příležitost se potkat s rodinou Whiteových, včetně Whiteova syna Eda Jr. a jeho dcery Bonnie White. „Ed byl první Američan, který vystoupil do vesmíru, takže tu je spousta záznamů." říká herec. „Ať nám je ukázali Rick, Mark a Ed Jr. nebo pracovníci NASA, cítili jsme se zvláštně. Měli jsme velké štěstí, že byli ochotni otevřít nám dveře."
Pablo Schreiber byl vybrán jako představitel Jima Lovella, dalšího z devíti pilotů Gemini a velitele záložní posádky pro Apollo 11. V Prvním muži Lovell vystupuje hlavně jako pozemní operátor při komunikaci s Davem Scottem a Neilem Armstrongem během mise Gemini VIII. Schreiber oceňuje režisérovu připravenost. „Damien je jedním z nejnáročnějších lidí, s kterými jsem kdy pracoval. Jakmile jsem tu roli dostal, poslal mi dlouhý e-mail se všemi rozsáhlými výzkumy, které provedl, což mi velmi pomohlo vcítit se do toho období."
Producent Godfrey vysvětluje, že Gus Grissom byl astronaut, o kterém si většina lidí myslela, že je rozený velitel: „Vnímali to tak, jako by on byl ten pravý. V té době byla posádka Apolla 1 považována za tu, která nakonec přistane na Měsíci."
Filmový tým našel Guse v Sheaovi Whighamovi: „Gus byl hrubá, těžká, stará škola, skoro vrčel slova," pokračuje Godfrey. „A Shea tuhle kvalitu a sebedůvěru má. Chtěli jsme ho jako protiváhu k ostatním postavám."
Whigham, který vyrostl na Floridě, vysvětluje, že program NASA zná, protože mohl sledovat starty ze svého domova: „Vyrostl jsem asi 30 mil od mysu Canaveral, takže jsem měl šanci vidět každý start raketoplánu a pokaždé jsem si říkal, že bych se tam také rád podíval."
Pro roli Peta Conrada, který velel Gemini XI a který se stal jako velitel mise Apollo 12 třetím mužem, který chodil po Měsíci, byl vybrán Ethan Embry. Pro herce to znamenalo první příležitost zahrát si skutečnou historickou postavu. „O Petu Conradovi je napsán životopis „Rocketman", který jsem četl několik měsíců předtím, než jsme začali," říká Embry. „Byl jsem schopen sedět a číst 300 stran faktických informací, díky kterým Pete učinil mou práci snadnější, ale zároveň náročnější. Když víš přesně, kdo to je, chceš udělat maximum, aby ses mu přiblížil."
Patrick Fugit k roli mladého kosmonauta Elliota See doplňuje: „Máme astronauty jako Pete Conrad a Ed White, kteří jsou žokeji vesmírného programu, a pak je tu Neil, trochu izolovaný jako civilista. Neil a Elliot byli z devíti nových astronautů v programu Gemini jediní civilisté, a tak si vytvořili vztah, který mezi Armstrongem a jeho ostatními kolegy není běžný."
To, že Singerův scénář zkoumal toto jedinečné přátelství, pro Fugita hodně znamenalo. Herec poznamenává: „Zvláštní pozornost je věnována kamarádství astronautů. V takovém soutěživém prostředí je důležité ukázat, že se tito muži museli moci vzájemně na sebe spolehnout a že existovalo bratrství - byli jako velká rodina."
Primární poslání programu Gemini je zdůrazněno přelomovou misí Gemini VIII s Armstrongem a Scottem, kteří byli prvními, kdo spojili dvě kosmické lodě na oběžné dráze Země. Tento milník se ukázal být důležitý pro úspěch budoucích misí a pro přistání na Měsíci.
Pro roli Scotta, druhého pilota pro Gemini VIII, doporučila produkce herce Christophera Abbotta. Když se loď Gemini VIII začala z důvodu zaseknutého ventilu nekontrolovatelně otáčet během dokovací sekvence, ztratil Scott na chvíli vědomí, ale Armstrong dokázal pohotově zareagovat, zastavit otáčení a vrátit plavidlo bezpečně zpět na Zemi.
Přestože Abbott před natáčením filmu o programu Gemini nic nevěděl, rychle pochopil závažnost této události. „Uvědomil jsem si, jak byla mise Gemini VIII důležitá a jak tento let podržel NASA v očích veřejnosti," říká herec. „I když to nebyl technicky úplně úspěšný let, skutečnost, že všechny problémy zvládli a v pořádku přistáli, umožnilo, aby NASA pokračovala v přípravách na let na Měsíc."
Projekt Apollo: Život po Gemini
Cílem mise Apollo 11 bylo dokončení národního cíle, který stanovil prezident John F. Kennedy 25. května 1961: přistát na Měsíci a vrátit se bezpečně na Zemi. Aby se tři piloti Apolla 11, zapsali do historie, museli vykonat cestu trvající od startu k přistání na Zemi 8 dní, 3 hodiny, 18 minut a 35 sekund.
Piloti Apolla
Mnoho z pilotů Gemini pokračovalo v projektu Apollo, jehož cílem bylo mimo jiné provést vědecký průzkum Měsíce a dosáhnout pro USA vedoucího postavení ve vesmíru. Mezi piloty Apolla 1 byli Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee. Jedna z nejhorších tragédií v historii vesmírných letů nastala 27. ledna 1967, kdy posádka Grissom, White a Chaffee zemřela při požáru velitelského modulu Apolla během předletového testu na mysu Canaveral. Byli připravováni jako první posádka Apolla pro misi na oběžnou dráhu Země plánovanou na únor.
Během pobytu herců v Kennedyho vesmírném středisku se návštěva startovací rampy startu Apolla 1 ukázala jako jeden z nejemotivnějších momentů produkce. „Byla to velmi zvláštní zkušenost," vzpomíná Clarke. „NASA, společně s Bonnie a Edem Whiteovými, nás zasvětili do něčeho, co je pro ně velmi cenné a my jsme měli velké štěstí, že s námi tyto vzpomínky sdíleli."
Mezi piloty Apolla 11, jejichž posláním bylo první lunární přistání, byl velitel Neil Armstrong, pilot velitelského modulu Michael Collins a pilot lunárního modulu Edwin Buzz Aldrin. Při výběru herců posádky Apolla 11 se filmaři zaměřili na to, aby se co nejvíce podobali skutečným astronautům.
„Zbožňuji Corea Stolla, je to ohromný herec a i ve skutečnosti vypadá opravdu jako Buzz," směje se Godfrey. „Ale Buzz měl vznětlivou povahu, s kterou měli někteří problém. Přesto byl také nesmírně inteligentní a Neil u něj viděl vlastnosti, které považoval za nutné pro muže, který s ním bude v kokpitu. Corey má obojí, má tuhle pronikavou inteligenci, ale také má v očích takovou jiskru, že si nejste úplně jisti, co teď udělá. Než Buzz vstoupí do našeho filmu, máte tady klidnou skupinu přátel. Pak ale přichází Buzz s velkou energií a osobností, která všechny vyvede z rovnováhy. Takže necháváme Corea vnést tuto energii na plátno," říká Godfrey.
Mikea Collinse, který měl klíčovou roli jako pilot ve velitelském modulu, představoval Lukas Haas. Popisuje svou zkušenost s projektem jako příležitost, která se naskytne jednou za život: „Je to neskutečné, co jsem se naučil, lety do vesmíru jsou fascinujícím tématem a cítím požehnání, že jsem byl součástí tohoto projektu. Při práci na filmu jsem získal nové hrdiny a respekt k tomu, kde lidstvo žije ve vesmíru."
Inspirován knihou Mikea Collinse „Carrying the Fire: An Astronaut’s Journeys", se ho Haas rozhodl oslovit. „Jelikož rád píši, napsal jsem Mikeovi dopis, abych se více dozvěděl o jeho zkušenostech. Odpověděl mi ve veselém tónu a psal mi, jak si přál, aby ho hrál Mickey Rooney," směje se Haas a byl překvapen, když Collins souhlasil s tím, že přijde na natáčení v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. A opravdu Collins společně s Buzzem Aldrinem navštívili poslední natáčení a poté se setkali s herci, kteří je hráli. „Mike je ve skutečnosti stejně příjemný a legrační, jako je ve svých dopisech a setkání s ním bylo jedním z nejhlubších momentů v mém životě," dodává Stoll.
Muži ve vedení
Dvojicí velitelů těchto odvážných mužů byli ředitel letových operací Deke Slayton, kterého hrál Kyle Chandler a Bob Gilruth, kterého hrál Ciarán Hinds. „Bob byl prvním ředitelem vesmírného centra a byl to nadřízený Dekea," poznamenává Chandler. „Dekeovým úkolem bylo vybírat muže na misi na základě dovedností a Bob v tom měl poslední slovo."
Potřeba tvůrců prokázat jednoznačnou autoritu jim nebyla cizí. „Kyle má postavení otce i trenéra," směje se Godfrey: „Cítíte, že by vás mohl potrestat. Potřebovali jsme člověka, který stál, co se týká autority a zralosti, nad všemi těmito astronauty. A to přesně vyzařuje z Ciarána, se kterým byste se nechtěli dostat do křížku."
Slayton a Gilruth byli mezi zaměstnanci, kterým začaly starosti, když byla mise schválena - najednou bylo mnoho životů v jejich rukou. Vzhledem k tomu, že existuje určitá pravděpodobnost, že se „jejich kluci“ nevrátí domů, stres, který Gilruth a Slayton zažívali, byl ohromný - byla to zodpovědnost srovnatelná s gravitací.
Ocenění:
Academy Awards
2019 - Nathan Crowley (Výprava) (nominace)
2019 - Mix zvuku (nominace)
2019 - Střih zvuku (nominace)
2019 - Vizuální efekty (nominace)
Golden Globes
2019 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba)
2019 - Claire Foy (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
BAFTA
2019 - Claire Foy (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2019 - Josh Singer (Adaptovaný scénář) (nominace)
2019 - Linus Sandgren (Nejlepší kamera) (nominace)
2019 - Tom Cross (Nejlepší střih) (nominace)
2019 - Zvuk (nominace)
2019 - Výprava (nominace)
2019 - Vizuální efekty (nominace)
Florida Film Critics Circle Awards
2018 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba)
2018 - Nejlepší film (nominace)
2018 - Damien Chazelle (Nejlepší režisér) (nominace)
2018 - Claire Foy (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
2018 - James R. Hansen, Josh Singer (Nejlepší adaptovaný scénář) (nominace)
2018 - Linus Sandgren (Nejlepší kamera) (nominace)
2018 - Nejlepší výprava a dekorace (nominace)
2018 - Nejlepší vizuální efekty (nominace)
Los Angeles Film Critics Association
2018 - Justin Hurwitz (Nejlepší hudba) (nominace)
AACTA International Awards
2019 - Claire Foy (Nejlepší vedlejší herečka) (nominace)
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Ryan Gosling (Neil Armstrong), Dana Černá - Claire Foy (Janet Armstrongová), Marek Libert - Jason Clarke (Ed), Tomáš Juřička - Kyle Chandler (Deke), Ondřej Kavan - Corey Stoll (Buzz), Michal Holán - Christopher Abbott (Dave), Zbyšek Horák - Ciarán Hinds (Bob), Klára Sochorová - Olivia Hamilton (Pat), Ladislav Cigánek - Shea Whigham (Gus), Libor Terš - Lukas Haas (Mike), Michal Gulyáš - Ethan Embry (Pete), Michal Balcar - Connor Blodgett (Mark Armstrong), Jan Battěk - Ben Owen (Hodge), Jiří Krejčí - Steve Coulter (Guenter), Václav Rašilov - Brady Smith (Butch), Eva Miláčková - Helen S. Jackson (Louise), Matěj Havelka, Karolína Křišťálová, Linda Křišťálová, Jiří Ployhar, Petr Pospíchal, Martin Hruška, Svatopluk Schuller, Ivo Hrbáč, Hana Ševčíková
Překlad: Olga Pavlová, Michal Václavík
Produkce: Pavla Draxlerová
Zvuk: Petr Posolda
Dialogy a režie: Petr Pospíchal
Natočilo Barrandov Studio a.s. 2018
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 11.10.2018 CinemArt
Premiéra USA: 12.10.2018 Universal Pictures US
Premiéra Japonsko: 8.2.2019 Toho-Towa
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: 13.2.2019 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 13.2.2019 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 9 158 050
Tržby celkem - $ 105 700 000
Návštěvnost v ČR 56 796
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
Tvůrci a herci
Damien Chazelle (Režie), Wyck Godfrey (Produkce), Marty Bowen (Produkce), Isaac Klausner (Produkce), Damien Chazelle (Produkce), Justin Hurwitz (Hudba), Linus Sandgren (Kamera), Tom Cross (Střih), Francine Maisler (Casting), Nathan Crowley (Scénografie), Mary Zophres (Kostýmy), Ai-Ling Lee (Zvuk), Katelyn Barton (Masky), Josh Singer (Scénář), James R. Hansen (kniha) (Předloha), Ryan Gosling (Herec), Claire Foy (Herec), Jason Clarke (Herec), Kyle Chandler (Herec), Corey Stoll (Herec), Patrick Fugit (Herec), Christopher Abbott (Herec), Ciarán Hinds (Herec), Olivia Hamilton (Herec), Pablo Schreiber (Herec), Shea Whigham (Herec), Lukas Haas (Herec), Ethan Embry (Herec), Brian d'Arcy James (Herec), Cory Michael Smith (Herec), Kris Swanberg (Herec), J.D. Evermore (Herec), Leon Bridges (Herec), Steve Coulter (Herec), William Gregory Lee (Herec), Brady Smith (Herec), Matthew Glave (Herec), Rodney J. Hobbs (Herec), Robert Hatch (Herec), Anna Chazelle (Herec), Philip Boyd (Herec), Todd Truley (Herec), Mark Kelly (Herec), Jamie Anne Allman (Herec), Charles Carroll (Herec), Brian Mahoney (Herec), Nelson Bonilla (Herec), James R. Hansen (Herec), John F. Kennedy (a.z.) (Herec), Kurt Vonnegut Jr. (a.z.) (Herec), Maria Z. Wilson (Herec)
2018/141/USA, Japonsko/Drama, Životopisný, Historický
- Film bol natočený bez použitia zeleného plátna. Namiesto toho bola postavená 24 metrová, 180 stupňová LCD obrazovka, ktorá hercom umožnila pocítiť, aké by to bolo, keby boli naozaj vo vesmíre. To čo vidíme vo filme, je presne to isté, čo herci videli počas natáčania.
- Pri natáčaní akejkoľvek scény, ktorá sa týkala misie Apollo 11, bola vždy prítomná osoba ktorá sa tejto misie priamo zúčastnila. Tvorcovia týmto krokom chceli zabezpečiť absolútnu presnosť detailov.
- Film byl poslán do kin pod krycím jménem „Sputnik“.
- Vyobrazení karantény v prostorné třípatrové Lunar Receiving Laboratory bylo přesné. Většina lidí si vybaví stísněnou mobilní karanténní stanici vypadající jako přívěs auta.
- Neil Armstrong (Ryan Gosling) nosí hodinky Omega Speedmaster Professional.
- Při startu rakety Saturn V byl použit záznam zvuku ze startu rakety Falcon Heavy z února tohoto roku. Na konci filmu je poděkování firmě SpaceX za umožnění tohoto záznamu.
- Filmoví tvůrci používali původní plány domu Neila Armstronga, aby replikovali vzhled domu do filmu.
- Jedná se o první film společnosti Universal Pictures, který používá kamery IMAX.
- Když Armstrong (Ryan Gosling) hovoří o tom, že pošle svou dceru do Saskatchewanu, aby se pokusil o její vyléčení, mluví o Dr. Haroldu Johnsovi, který vyvinul léčbu záření Cobalt-60.
- Kromě Donalda Trumpa rozzuřila informace o nezobrazení aktu stavění americké vlajky na Měsíci i floridského senátora Marca Rubia, který je ze stejné republikánské stáje a před dvěma lety s Trumpem soupeřil o nejvyšší post. Rubio nazval absenci tohoto momentu totální šíleností.
- V roce 2003 koupil Clint Eastwood a jeho domovské studio Warner Bros práva na knížku Jamese R. Hansena „První Člověk - Život Neila Armstronga“, byť to bylo dva roky před jejím vydáním a sám Eastwood neměl zájem o režii. Nedlouho předtím natočil Vesmírné kovboje (2000) o tom, co se stane, když tam nahoru musí jít garda důchodců, kteří si jako jediní pamatují, jak se spravují retro vesmírné mašiny. O deset let později se projektu chopili ve studiu Universal a konečně se odlepil od raketové základny.
- Ve snímku můžeme zaslechnout skladbu od Antonína Dvořáka – „Novosvětská symfonie“ (From The New World), kterou si astronauti pouštějí během letu na Měsíc. Ve skutečnosti si skladbu na tuto cestu vyžádal přímo Neil Armstrong.
- Ve snímku si měl zahrát Jon Bernthal, avšak musel ho opustit kvůli časové zaneprázdnosti s jinými projekty. Nahradil ho Christopher Abbott.
- Celosvětová premiéra proběhla 29. 8. 2018 na filmovém festivalu v Benátkách.
- Jedná se o první ne-hudebně založený film Damiena Chazelleho.
- Prvý film Damiena Chazelleho, ku ktorému si nenapísal scenár.
- Spoiler: V dojímavej scéne Neil Armstrong (Ryan Gosling) hodí do mesačného kráteru náramok svojej zosnulej dcérky. Samotný Damien Chazelle sa na margo scény vyjadril nasledovne: "Nešlo o vymyslenú scénu, ale na rozdiel od iných udalostí vo filme nejde o vec, ktorú môžeme s absolútnou istotou potvrdiť. Je to skrátka dohad, ktorý priniesol už James Hansen, autor Neilovej biografie. Okrem neho túto možnosť nadhodila aj Neilova sestra June, s ktorou sme strávili pri príprave snímky nejaký čas."
- Pri natáčaní akejkoľvek scény, ktorá sa týkala misie Apollo 11, bola vždy prítomná osoba ktorá sa tejto misie priamo zúčastnila. Tvorcovia týmto krokom chceli zabezpečiť absolútnu presnosť detailov.
- Film byl poslán do kin pod krycím jménem „Sputnik“.
- Vyobrazení karantény v prostorné třípatrové Lunar Receiving Laboratory bylo přesné. Většina lidí si vybaví stísněnou mobilní karanténní stanici vypadající jako přívěs auta.
- Neil Armstrong (Ryan Gosling) nosí hodinky Omega Speedmaster Professional.
- Při startu rakety Saturn V byl použit záznam zvuku ze startu rakety Falcon Heavy z února tohoto roku. Na konci filmu je poděkování firmě SpaceX za umožnění tohoto záznamu.
- Filmoví tvůrci používali původní plány domu Neila Armstronga, aby replikovali vzhled domu do filmu.
- Jedná se o první film společnosti Universal Pictures, který používá kamery IMAX.
- Když Armstrong (Ryan Gosling) hovoří o tom, že pošle svou dceru do Saskatchewanu, aby se pokusil o její vyléčení, mluví o Dr. Haroldu Johnsovi, který vyvinul léčbu záření Cobalt-60.
- Kromě Donalda Trumpa rozzuřila informace o nezobrazení aktu stavění americké vlajky na Měsíci i floridského senátora Marca Rubia, který je ze stejné republikánské stáje a před dvěma lety s Trumpem soupeřil o nejvyšší post. Rubio nazval absenci tohoto momentu totální šíleností.
- V roce 2003 koupil Clint Eastwood a jeho domovské studio Warner Bros práva na knížku Jamese R. Hansena „První Člověk - Život Neila Armstronga“, byť to bylo dva roky před jejím vydáním a sám Eastwood neměl zájem o režii. Nedlouho předtím natočil Vesmírné kovboje (2000) o tom, co se stane, když tam nahoru musí jít garda důchodců, kteří si jako jediní pamatují, jak se spravují retro vesmírné mašiny. O deset let později se projektu chopili ve studiu Universal a konečně se odlepil od raketové základny.
- Ve snímku můžeme zaslechnout skladbu od Antonína Dvořáka – „Novosvětská symfonie“ (From The New World), kterou si astronauti pouštějí během letu na Měsíc. Ve skutečnosti si skladbu na tuto cestu vyžádal přímo Neil Armstrong.
- Ve snímku si měl zahrát Jon Bernthal, avšak musel ho opustit kvůli časové zaneprázdnosti s jinými projekty. Nahradil ho Christopher Abbott.
- Celosvětová premiéra proběhla 29. 8. 2018 na filmovém festivalu v Benátkách.
- Jedná se o první ne-hudebně založený film Damiena Chazelleho.
- Prvý film Damiena Chazelleho, ku ktorému si nenapísal scenár.
- Spoiler: V dojímavej scéne Neil Armstrong (Ryan Gosling) hodí do mesačného kráteru náramok svojej zosnulej dcérky. Samotný Damien Chazelle sa na margo scény vyjadril nasledovne: "Nešlo o vymyslenú scénu, ale na rozdiel od iných udalostí vo filme nejde o vec, ktorú môžeme s absolútnou istotou potvrdiť. Je to skrátka dohad, ktorý priniesol už James Hansen, autor Neilovej biografie. Okrem neho túto možnosť nadhodila aj Neilova sestra June, s ktorou sme strávili pri príprave snímky nejaký čas."
Odkazy
Hrají:
Ryan Gosling, Claire Foy, Jason Clarke, Kyle Chandler, Corey Stoll, Patrick Fugit, Christopher Abbott, Ciarán Hinds, Olivia Hamilton, Pablo Schreiber, Shea Whigham, Lukas Haas, Ethan Embry, Brian d'Arcy James, Cory Michael Smith, Kris Swanberg, J.D. Evermore, Leon Bridges, Steve Coulter, William Gregory Lee, Brady Smith, Matthew Glave, Rodney J. Hobbs, Robert Hatch, Anna Chazelle, Philip Boyd, Todd Truley, Mark Kelly, Jamie Anne Allman, Charles Carroll, Brian Mahoney, Nelson Bonilla, James R. Hansen, John F. Kennedy (a.z.), Kurt Vonnegut Jr. (a.z.), Maria Z. Wilson, Stephanie Turner, Carl Horner, Robert Tinsley