Má je pomsta / Boksuneun naui geot (2002/129/Jižní Korea/Drama / Krimi / Thriller) 81%
31.01.2019 12:16
OBSAH
Zoufalí lidé konají zoufalé věci. Tak lze shrnout premisu dnes již klasického snímku náležícího mezi stěžejní díla „korejské vlny". Nedávno z práce propuštěný hluchoněmý mladík se marně pokouší sehnat peníze, aby své nemocné sestře zaplatil transplantaci ledvin. Na radu své přítelkyně se nakonec uchýlí k únosu dcerky svého bývalého zaměstnavatele. Zdánlivě prostý a bezproblémový plán se ale zvrtne a roztočí spirálu zvratů a zoufalstvím zaslepeného násilí. Režisér Park Chan-wook ve svém prvním filmovém zamyšlení nad tématem pomsty ukazuje její sžíravost, zaslepenost, ale také marnost. Zlomyslně nevyzpytatelná náhoda směřuje postavy až do surreálně absurdních situací, zatímco pečlivé prokreslení charakterů a jejich motivací utužuje dramatický dopad zdejší tragédie, v jejímž základu stojí hranice vzájemného porozumění.(Filmasia)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Pozor chlapče, máš to v tepně“ Oko za oko, zub za zub a svět bude brzy plný slepých a bezzubých. Sympathy for Mr. Vengeance není klasickým příběhem o pomstě typu Tony Scott a jeho Muž „všem usekám pazoury“ v ohni. Když uplynula hodina poklidně vyprávěného dramatu s nějakým tím vtípkem pro milovníky černého humoru, říkal jsem si, že už není co vyprávět, že už by to mohlo skončit. Nezajímalo mě, co bude dál, mlčenlivý hlavní hrdiny mi nepřilnul k srdci (nejspíš kvůli té zelené kštici)… jenže teprve druhá půle začíná řešit téma pomsty. Ukazuje, na jak vratkých morálních základech může podobná pomsta stát a nutí nás řešit dilema, kterému ze dvou „mstitelů“ přidělit sympatie. Nedokázal jsem se rozhodnout. Poselství je nabíledni: když už se mstíme, měli bychom k tomu mít pádný důvod a vědět, proč a komu se mstíme. Nad celým filmem pak visí zásadní otázka „Má vůbec smysl se mstít? Povede to k něčemu?“. Park-chan Wook nepovažuje vysvětlivky pro zmatené diváky za nezbytné a asi vám chvíli potrvá, než zjistíte, kdo je kdo a kdo sleduje jaký cíl. Stále nicméně jde o nejpřímočařejší z dílů „vengeance trilogy“, svým způsobem hodně komorní, což se projevuje i na střídmém, leč brilantně promyšleném pojetí vizuální stránky. Park má dar vyprávět obrazy, které vystihují podstatu věcí do jejich nejhlubšího nitra. K nejúžasnějším patří výstup „stínů“ do schodů, na ten jen tak nezapomenu a ve svém žebříčku originálních vizuálních nápadů jej řadím hned za komiksové oči z Tatiho grotesky Můj strýček. Sympathy for Mr. Vengeance není jen dalším z nekonečné řady snímků o životě jako sérii nešťastných událostí, o životě ve světě, kde vaše volání o pomoc stejně nikdo neuslyší (v lepším případě proto, že slyšet nemůže, v horším proto, že slyšet nechce). Je zároveň důkazem progresivnosti „novovlnové“ jihokorejské kinematografie. Důkazem progresivnosti, která nespočívá jenom v neotřelém formálním přístupu, množství sprostých slov a brutálního násilí. Tohle všechno Mr. Vengeance sice má, ale navíc z toho dokáže vymáčknout pořádně silný příběh, jenž ve vás bude doznívat ještě pár minut po doběhnutí titulků. 85% (Matty) 4*
Velkolepé i když chvílemi komorní drama, které se ze začátku nezdá takové jaké ve skutečnosti je. Pan režisér totiž dokázal natočit film s takovou grácií až mi nad tím nechával rozum stát. Například z ironicky vtipných scén se v tu ránu stane jedna z nejvážnějších scén ve filmu. Celkově je film velice chameleonovitý a chvílemi až neuvěřitelně rozsáhlý a zaručeně dokáže zaujmout. Každá postavička ve filmu má svoje ego, svojí přímočarost za kterou si stojí a svůj cíl, kterého nechce upustit a právě proto dokáže diváka tak dostat. Na konec z toho vyleze velice povedená odplata, která se do paměti s radostí zaryje. --- Jeden chlápek si myslel, že má dvě hlavy. - Dvě hlavy? - Jó, dvě. Blbý bylo že dost trpěl na migrény. Takže s dvěma hlavama měl migrénu skoro pořád. A víš co nakonec udělal? Jednu z těch hlav si ustřelil. - Levou nebo pravou? (Malarkey) 5*
Opět forma je brilantní, bohužel stejný problém jako u třetího dílu je příběh. Všechno je tak propletené, až chvílemi překomplikované. Neexistuje jednoduchost, v které se nalézá síla. Vše je jednoduché, ale úmyslně zapleteno do uzle, který se jen těžko rozmotává bez dalších problémů. Ty 4* jsou možná moc, ale třeba druhé podívání ukáže jestli film patří mezi smetánku 5* nebo do průměru mezi 3*. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
han-wook Park je Pán pomsty. Jde o jeho životní lásku. Po průlomovém debutu Joint Security Area (Gongdong gyeongbi guyeok JSA) z roku 2000 následuje o dva roky později Sympathy for Mr. Vengeance (Boksuneun naui geot), krutý, ale poeticky snímaný opus o pomstě, který v roce 2003 doplnil druhý díl zamýšlené monotématické trilogie: vzývaný Old Boy (Oldboy).
Hluchoněmý Ryu (Ha-kyun Shin) má starost o svou sestru (Ji-Eun Lim). Ona mu kdysi umožnila studovat, pak ale onemocněla a Ryu pro ní nyní shání umělou ledvinu. Rád by jí daroval svojí, ale kvůli odlišné krevní skupině není vhodným dárcem. Ryu ale nechce čekat, než nemocnice sežene vhodného dárce, a tak se zaplete s překupníky lidských orgánů. Výměnou za vhodnou ledvinu jim dá tu svojí a nádavkem 10 miliónů wonů, které jinak měly sloužit na pokrytí nákladů legální operace.
Je samozřejmě otázkou, za jaké peníze chtěl potom Ryu nechat sestře ledvinu operovat, ale transakce stejně selže. Naopak se přihlásí z nemocnice: našli dárce. Nešťastný Ryu je bez peněz a bez práce. S pomocí své přítelkyně Yu-sun (Bo-bae Han), která je aktivní v jisté radikální skupině, nakonec unese dcerku bohatého podnikatele Dong-jin Parka (Kang-ho Song) a vymáhá výkupné. Než ho ale Park donese, Ryuova sestra se zabije, protože zjistila, že peníze na operaci jsou fuč.
Kdo je „Pan Pomsta“? S kým máme sympatizovat? V tomhle filmu se mstí všichni. Můžeme fandit zelenovlasému Ryuovi, kterého Ha-kyun Shin podává jako vskutku sympatického mladíka a obětavého bratra. Můžeme být nakloněni Dong-jin Parkovi, pro něhož je dcerka vším, co na světě má.
Sympatie režiséra samotného tečou jako řeka. Přelévají se z Ruya na Park a ještě dál. Nevyhraněnost v tomto případě poněkud oslabuje celkové vyznění filmu a dává za pravdu všem, kteří oproti Boksuneun naui geot preferují jasnějšího, ucelenějšího a vyspělejšího Old Boye.
Úvodní dvacetiminutovka Boksuneun naui geot je ale ohromující podívanou. Díky hrdinově defektu jsou scény prosté dialogů a naopak je jako kdysi v němých filmech oddělují tabule s textem. Dlouhými, brilantně nasvícenými a zkomponovanými záběry potom režisér diváka s úspěchem noří do světa plného jemných detailů – naprostý opak proti tepající vězeňské montáži z Old Boye.
Po půlhodince přichází na řadu první dějový zvrat a zde film ztrácí. Zápletka je až příliš zapletená. Je režírovaná přes hrany a příliš chtěně: Park se například o Ryuově existenci dozví - z rádia, které zaslechne přes zeď!
Dřívější noblesa se na chvíli vrátí ve scéně u řeky, kdy Ryu pohřbívá svou sestru, zatímco za ním vidíme unesenou dcerku, jak jí bere proud… jde v podstatě o variaci na ten sólo pozoruhodný obraz z Rychlých pohybů očí Radima Špačka.
Později už ale Boksuneun naui geot vjede naplno do obvyklých kolejí pomstychtivých filmů a lze jenom čekat, jak moc bude režisér nápaditý při výkonu pomsty. Park (režisér) nápaditý je. Park (hrdina) je totiž elektrikář.
Lze uvažovat o tom, proč je východoasijská kinematografie tak bezprostředně a vulgárně násilná. Jde o reakci na extrémní pracovní zatížení společnosti a volání po podobně extrémním odreagování?
Boksuneun naui geot sice není tak krvavý jako snímky japonského mistra Miikeho, nicméně jenom proto, že Parkovo násilí i přes častou komiksovou přehnanost působí realističtěji.
Boksuneun naui geot je nakonec pozoruhodný i svou střihovou skladbou, kdy režisér estetické záběry místy narušuje krátkými, zdánlivě krkolomnými střihy (scény z pitevny). Výsledkem je dojem krajního znepokojení.
Ocenění
Tokyo IFF
2002 - Chan-wook Park (Nejlepší asijský film) (nominace)
Zajímavost k filmu
Zoufalí lidé konají zoufalé věci. Tak lze shrnout premisu dnes již klasického snímku náležícího mezi stěžejní díla „korejské vlny". Nedávno z práce propuštěný hluchoněmý mladík se marně pokouší sehnat peníze, aby své nemocné sestře zaplatil transplantaci ledvin. Na radu své přítelkyně se nakonec uchýlí k únosu dcerky svého bývalého zaměstnavatele. Zdánlivě prostý a bezproblémový plán se ale zvrtne a roztočí spirálu zvratů a zoufalstvím zaslepeného násilí. Režisér Park Chan-wook ve svém prvním filmovém zamyšlení nad tématem pomsty ukazuje její sžíravost, zaslepenost, ale také marnost. Zlomyslně nevyzpytatelná náhoda směřuje postavy až do surreálně absurdních situací, zatímco pečlivé prokreslení charakterů a jejich motivací utužuje dramatický dopad zdejší tragédie, v jejímž základu stojí hranice vzájemného porozumění.(Filmasia)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
„Pozor chlapče, máš to v tepně“ Oko za oko, zub za zub a svět bude brzy plný slepých a bezzubých. Sympathy for Mr. Vengeance není klasickým příběhem o pomstě typu Tony Scott a jeho Muž „všem usekám pazoury“ v ohni. Když uplynula hodina poklidně vyprávěného dramatu s nějakým tím vtípkem pro milovníky černého humoru, říkal jsem si, že už není co vyprávět, že už by to mohlo skončit. Nezajímalo mě, co bude dál, mlčenlivý hlavní hrdiny mi nepřilnul k srdci (nejspíš kvůli té zelené kštici)… jenže teprve druhá půle začíná řešit téma pomsty. Ukazuje, na jak vratkých morálních základech může podobná pomsta stát a nutí nás řešit dilema, kterému ze dvou „mstitelů“ přidělit sympatie. Nedokázal jsem se rozhodnout. Poselství je nabíledni: když už se mstíme, měli bychom k tomu mít pádný důvod a vědět, proč a komu se mstíme. Nad celým filmem pak visí zásadní otázka „Má vůbec smysl se mstít? Povede to k něčemu?“. Park-chan Wook nepovažuje vysvětlivky pro zmatené diváky za nezbytné a asi vám chvíli potrvá, než zjistíte, kdo je kdo a kdo sleduje jaký cíl. Stále nicméně jde o nejpřímočařejší z dílů „vengeance trilogy“, svým způsobem hodně komorní, což se projevuje i na střídmém, leč brilantně promyšleném pojetí vizuální stránky. Park má dar vyprávět obrazy, které vystihují podstatu věcí do jejich nejhlubšího nitra. K nejúžasnějším patří výstup „stínů“ do schodů, na ten jen tak nezapomenu a ve svém žebříčku originálních vizuálních nápadů jej řadím hned za komiksové oči z Tatiho grotesky Můj strýček. Sympathy for Mr. Vengeance není jen dalším z nekonečné řady snímků o životě jako sérii nešťastných událostí, o životě ve světě, kde vaše volání o pomoc stejně nikdo neuslyší (v lepším případě proto, že slyšet nemůže, v horším proto, že slyšet nechce). Je zároveň důkazem progresivnosti „novovlnové“ jihokorejské kinematografie. Důkazem progresivnosti, která nespočívá jenom v neotřelém formálním přístupu, množství sprostých slov a brutálního násilí. Tohle všechno Mr. Vengeance sice má, ale navíc z toho dokáže vymáčknout pořádně silný příběh, jenž ve vás bude doznívat ještě pár minut po doběhnutí titulků. 85% (Matty) 4*
Velkolepé i když chvílemi komorní drama, které se ze začátku nezdá takové jaké ve skutečnosti je. Pan režisér totiž dokázal natočit film s takovou grácií až mi nad tím nechával rozum stát. Například z ironicky vtipných scén se v tu ránu stane jedna z nejvážnějších scén ve filmu. Celkově je film velice chameleonovitý a chvílemi až neuvěřitelně rozsáhlý a zaručeně dokáže zaujmout. Každá postavička ve filmu má svoje ego, svojí přímočarost za kterou si stojí a svůj cíl, kterého nechce upustit a právě proto dokáže diváka tak dostat. Na konec z toho vyleze velice povedená odplata, která se do paměti s radostí zaryje. --- Jeden chlápek si myslel, že má dvě hlavy. - Dvě hlavy? - Jó, dvě. Blbý bylo že dost trpěl na migrény. Takže s dvěma hlavama měl migrénu skoro pořád. A víš co nakonec udělal? Jednu z těch hlav si ustřelil. - Levou nebo pravou? (Malarkey) 5*
Opět forma je brilantní, bohužel stejný problém jako u třetího dílu je příběh. Všechno je tak propletené, až chvílemi překomplikované. Neexistuje jednoduchost, v které se nalézá síla. Vše je jednoduché, ale úmyslně zapleteno do uzle, který se jen těžko rozmotává bez dalších problémů. Ty 4* jsou možná moc, ale třeba druhé podívání ukáže jestli film patří mezi smetánku 5* nebo do průměru mezi 3*. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
han-wook Park je Pán pomsty. Jde o jeho životní lásku. Po průlomovém debutu Joint Security Area (Gongdong gyeongbi guyeok JSA) z roku 2000 následuje o dva roky později Sympathy for Mr. Vengeance (Boksuneun naui geot), krutý, ale poeticky snímaný opus o pomstě, který v roce 2003 doplnil druhý díl zamýšlené monotématické trilogie: vzývaný Old Boy (Oldboy).
Hluchoněmý Ryu (Ha-kyun Shin) má starost o svou sestru (Ji-Eun Lim). Ona mu kdysi umožnila studovat, pak ale onemocněla a Ryu pro ní nyní shání umělou ledvinu. Rád by jí daroval svojí, ale kvůli odlišné krevní skupině není vhodným dárcem. Ryu ale nechce čekat, než nemocnice sežene vhodného dárce, a tak se zaplete s překupníky lidských orgánů. Výměnou za vhodnou ledvinu jim dá tu svojí a nádavkem 10 miliónů wonů, které jinak měly sloužit na pokrytí nákladů legální operace.
Je samozřejmě otázkou, za jaké peníze chtěl potom Ryu nechat sestře ledvinu operovat, ale transakce stejně selže. Naopak se přihlásí z nemocnice: našli dárce. Nešťastný Ryu je bez peněz a bez práce. S pomocí své přítelkyně Yu-sun (Bo-bae Han), která je aktivní v jisté radikální skupině, nakonec unese dcerku bohatého podnikatele Dong-jin Parka (Kang-ho Song) a vymáhá výkupné. Než ho ale Park donese, Ryuova sestra se zabije, protože zjistila, že peníze na operaci jsou fuč.
Kdo je „Pan Pomsta“? S kým máme sympatizovat? V tomhle filmu se mstí všichni. Můžeme fandit zelenovlasému Ryuovi, kterého Ha-kyun Shin podává jako vskutku sympatického mladíka a obětavého bratra. Můžeme být nakloněni Dong-jin Parkovi, pro něhož je dcerka vším, co na světě má.
Sympatie režiséra samotného tečou jako řeka. Přelévají se z Ruya na Park a ještě dál. Nevyhraněnost v tomto případě poněkud oslabuje celkové vyznění filmu a dává za pravdu všem, kteří oproti Boksuneun naui geot preferují jasnějšího, ucelenějšího a vyspělejšího Old Boye.
Úvodní dvacetiminutovka Boksuneun naui geot je ale ohromující podívanou. Díky hrdinově defektu jsou scény prosté dialogů a naopak je jako kdysi v němých filmech oddělují tabule s textem. Dlouhými, brilantně nasvícenými a zkomponovanými záběry potom režisér diváka s úspěchem noří do světa plného jemných detailů – naprostý opak proti tepající vězeňské montáži z Old Boye.
Po půlhodince přichází na řadu první dějový zvrat a zde film ztrácí. Zápletka je až příliš zapletená. Je režírovaná přes hrany a příliš chtěně: Park se například o Ryuově existenci dozví - z rádia, které zaslechne přes zeď!
Dřívější noblesa se na chvíli vrátí ve scéně u řeky, kdy Ryu pohřbívá svou sestru, zatímco za ním vidíme unesenou dcerku, jak jí bere proud… jde v podstatě o variaci na ten sólo pozoruhodný obraz z Rychlých pohybů očí Radima Špačka.
Později už ale Boksuneun naui geot vjede naplno do obvyklých kolejí pomstychtivých filmů a lze jenom čekat, jak moc bude režisér nápaditý při výkonu pomsty. Park (režisér) nápaditý je. Park (hrdina) je totiž elektrikář.
Lze uvažovat o tom, proč je východoasijská kinematografie tak bezprostředně a vulgárně násilná. Jde o reakci na extrémní pracovní zatížení společnosti a volání po podobně extrémním odreagování?
Boksuneun naui geot sice není tak krvavý jako snímky japonského mistra Miikeho, nicméně jenom proto, že Parkovo násilí i přes častou komiksovou přehnanost působí realističtěji.
Boksuneun naui geot je nakonec pozoruhodný i svou střihovou skladbou, kdy režisér estetické záběry místy narušuje krátkými, zdánlivě krkolomnými střihy (scény z pitevny). Výsledkem je dojem krajního znepokojení.
Ocenění
Tokyo IFF
2002 - Chan-wook Park (Nejlepší asijský film) (nominace)
Tvůrci a herci
Chan-wook Park (Režie), Jae-sun Lee (Produkce), Jin-gyu Lim (Produkce), Yeong-gyu Jang (Hudba), Byung-hoon Lee (Hudba), Hyeon-jin Baek (Hudba), Byeong-il Kim (Kamera), Jae-beom Kim (Střih), Sang-beom Kim (Střih), - (Casting), Jung-hwa Choe (Scénografie), Seung-heui Shin (Kostýmy), Moo-yeong Lee (Scénář), Chan-wook Park (Scénář), Jong-yong Lee (Scénář), Jae-sun Lee (Scénář), Ha-kyun Shin (Herec), Doo-na Bae (Herec), Ji-eun Lim (Herec), Kang-ho Song (Herec), Bo-bae Han (Herec), Dae-yeon Lee (Herec), Seung-beom Ryoo (Herec), Jae-yeong Jeong (Herec), Seung-wan Ryoo (Herec), Joo-bong Ki (Herec), Kwang-rok Oh (Herec), Jeong-geun Shin (Herec), Gyoo-soo Jeong (Herec), Dae-han Ji (Herec), Se-dong Kim (Herec), Kan-hee Lee (Herec), Ji-eun Lim (Herec)
2002/129/Jižní Korea/Drama / Krimi / Thriller
- Harry Jay Knowles označil příběh filmu mužský herecký výkon, který byl ve filmu k vidění, za to nejlepší v roce 2002.
- V první scéně s pitvou se ve skutečnosti Kang-ho Song dívá na prázdný stůl.
- První film v historii, ve kterém je sexuální scéna se znakovou řečí.
- Most přes jezero postavil štáb.
- Seung-beom Ryu pobýval v přípravě na svou roli mladíka postiženého mozkovou obrnou se stejně postiženými lidmi, aby se naučil jejich pohybům.
- Kang-ho Song vydržel řvát po tři dny, aby jeho hlas působil co nejlépe v dané situaci, kdy je s pytlem přes hlavu přivázán ke sloupu a řve o pomoc.
- Scénář byl dokončen za 20 hodin.
- Chan-wook Park dostal po enormním úspěchu Joint Security Area prakticky neomezenou moc v natočení dalšího filmu. Po neúspěšném pokusu o vytvoření příběhu o pomstě dokončil režisér právě Sympathy for Mr. Vengeance, na kterém pracoval již před natočením Joint Security Area.
- Zavražděného, který nese zásilku do domu Yeong-Mi, hraje Seung-wan Ryoo, korejský režisér a bratr Seung-beom Ryu, který hraje retardovaného chlapce u řeky.
- V první scéně s pitvou se ve skutečnosti Kang-ho Song dívá na prázdný stůl.
- První film v historii, ve kterém je sexuální scéna se znakovou řečí.
- Most přes jezero postavil štáb.
- Seung-beom Ryu pobýval v přípravě na svou roli mladíka postiženého mozkovou obrnou se stejně postiženými lidmi, aby se naučil jejich pohybům.
- Kang-ho Song vydržel řvát po tři dny, aby jeho hlas působil co nejlépe v dané situaci, kdy je s pytlem přes hlavu přivázán ke sloupu a řve o pomoc.
- Scénář byl dokončen za 20 hodin.
- Chan-wook Park dostal po enormním úspěchu Joint Security Area prakticky neomezenou moc v natočení dalšího filmu. Po neúspěšném pokusu o vytvoření příběhu o pomstě dokončil režisér právě Sympathy for Mr. Vengeance, na kterém pracoval již před natočením Joint Security Area.
- Zavražděného, který nese zásilku do domu Yeong-Mi, hraje Seung-wan Ryoo, korejský režisér a bratr Seung-beom Ryu, který hraje retardovaného chlapce u řeky.
Odkazy
https://www.csfd.cz/film/157544-ma-je-pomsta/komentare/
https://www.imdb.com/title/tt0310775/reference
https://www.fdb.cz/film/sympatie-pro-pana-mstitele-boksuneun-naui-geot/44031
https://www.kfilmu.net/film/sympathy-for-mr-vengeance/