Případ Sloane / Miss Sloane (2006/132/Velká Británie, USA, Francie/Drama) 81%
19.12.2018 12:42
JEDNOU VĚTOU
„Vítěz musí být vždy o jeden krok před protivníky. Jessica Chastainová v hlavní roli britského koprodukčního filmu ze zákulisí washingtonské politiky."
OBSAH
Lobbistka s přesvědčením může věřit jen ve svou schopnost vyhrát. Lobbování je o předvídání. O předvídání tahů našich protivníků. A plánování protiopatření. Vítěz vždy musí být jeden krok před protivníkem. A ukázat své trumfy až poté, co oni ukážou ty své. Musíte zajistit, že je zaskočíte. A že oni nezaskočí vás.' Svět lobbingu není neznámý ani u nás. Kolik že jich je ve vězení? Vazba hrozí i Madeline Elizabeth Sloane, chytré, houževnaté, tvrdohlavé, zásadové, posedlé vítězstvím a překážky neznající lobbistce. Napínavý a tematicky hodně silný politický thriller ze světa lobbingu, jehož závěr dokáže vyvolat husí kůži. Bezohlednost se skloňuje všemi pády a jen chytřejší vyhrává. Jedná se o zbraně v ulicích. Má mít veřejnost zbraně a nebo ne? To je to, oč tu běží. Připravuje se návrh zákona na zvýšení kontroly nákupu zbraní a nastává boj za jeho prosazení. A je to boj hodně těžký. Takovému tématu by lépe slušela minisérie, ale i mírný přesah dvouhodinové stopáže v takovémto provedení kupodivu postačí. Mistrovsky pojatý scénář byl mistrovsky natočen a Jessica Chastain v hlavní roli předvedla mistrovský výkon. Tohle je prostě film s velkým F, na který se samozřejmě politicky také vzhlíží. Hodnotí se jako levicový příběh v rámci nemilosrdného veřejného mínění co se týče Washingtonu D.C. kde jde o moc zbraňového lobbingu, což z pravicového pohledu zrovna moc radosti nenadělalo. Za scénářem stojí bývalý právník Jonathan Perera a existují informace, že se dostal na tzv. černou listinu neprodukovaných scénářů. Když se to vezme kolem a kolem, vzhledem k současné politické atmosféře, by se nejednalo o nic překvapivého. Tohle je film, který se prostě musí vidět. Poodhaluje skutečnosti, o kterých nikdo nemáme ani potuchy. Svým napětím, ohromnou energií a úžasnou atmosférou se bude snímek líbit hlavně těm, kterým se už líbila dodnes stále nestárnoucí klasika z novinářského prostředí 'Všichni prezidentovi muži' (1976). Sice je to z jiné oblasti a o jiné tématice, ale tak, jak je.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je teda pravda, že Miss Sloane po odborné stránce není úplně nejjednodušší film a dokonce se kolikrát i stane, že divák neví, co se ve filmu zrovna děje. Jessica Chastain se totiž do své role vpravila tak dokonale, že svojí eurovizi o americkém dolaru uplatňuje naprosto dokonale a jako lobbista funguje na dvě plno obrátky. Výsledek je takový, že na ní koukáte s otevřenou držkou, půlce nerozumíte a u druhé půlky si říkáte, jak moc je hustá, že to všechno z psychologického hlediska dává, jak kdyby se nechumelilo. Přitom je také jenom člověk. Na závěr, co předvede, tak to je pro silné povahy. Nejenom, že předvede skvostný monolog na "teď", ale ona zároveň ukáže, jak obrovská herečka je a jak moc se do své role vpravila. Tak moc, že takový filmový zážitek jsem hodně dlouho neviděl. Je super, mám jí rád a tady ukázala, jak moc velkou herečkou ona je. Miss Sloane není jednoduchý film, ale když se do něj zažerete, dostanete úžasné zakončení ze světa snových zážitků. (Malarkey) 5*
Lobbistický romantismus. Kvůli soustředěnému výkonu J.Chastain v roli Sloana ve washingtonském porcelánu a břitkým dialogům na úrovni kadence Big Short se dá skousnout i ta trochu násilně vpravená dávka idealismu do byznysu, jenž často funguje na principech korupce, své aktéry honoruje za amorální jednání a zájmy společenských skupin nadřazuje nad zájmy společnosti bez ohledu na meritum věci. Vzniknout u nás třeba Mister Dalík, zmůžu se jen na „Budu blinkat, podat misku..“ (Gilmour93) 4*
Elizabeth Sloane? Žena, co čůrá vestoje, to nedělám ani já, říká o své šéfové s respektem kolega. Nedejte se zmást zdánlivě křehkým zjevem štíhlé krásky. Elizabeth rozhodně není tuctovou členkou lobbistické firmy ani šedou kancelářskou myší. Patří k nejlepším ve své branži, má pověst zarputilého terminátora, který s vychytralostí lišky a chirurgickou přesností manipuluje veřejností, politiky i svými protivníky a dříve či později zákonnou normu protlačí do podoby, která vyhovuje jejímu klientovi. Pozoruhodná je především její schopnost obratně balancovat na hraně zákona a využívat každé jeho skulinky ve svůj prospěch. Elizabeth Sloane je workoholik, který svou profesi proměnil ve vášeň a obětoval jí rodinu i citový život. Peníze paní Sloane sice nesmrdí, ale jak praví klasik, ty rozhodně nejsou všechno. Důležité jsou i nemovitosti, drahé kameny a cenné papíry. U Elizabeth ovšem další cennou komoditou nejsou diamanty, ale lehtání jejího ega. Když dostane nabídku od neziskovky protlačit proti vůli mocných zbrojařských korporací omezení střelných zbraní, obrátí se proti bývalému zaměstnavateli a rozhodne se vybojovat bitvu pro změnu na straně dobra. Používá ovšem ten samý styl a prostředky jako dřív. Andělské cíle a pekelné nástroje, to se trochu tluče, nehledě na to, že noví soupeři mají Sloaneovou přečtenou jako včerejší noviny. Jak tohle může dopadnout? Pravdou je, že Případ Sloane není klasická popkornovka, nýbrž rafinovaně vystavěné drama založené na dialozích a psychologických střetech - tudíž vyžadující určité soustředění. Svět lobbingu není tak divácky zmapovaný jako soudní dramata, takže je obtížnější se v jeho prostředí orientovat. Tak dobrý scénář se ale vídá jen výjimečně (i zdánlivé nedostatky postupně obrací ve svůj prospěch) a bohatě vyváží všechny překážky. Je to sice hollywoodština, ale zatraceně kvalitní. Jessica Chastain si sice nemůže na role stěžovat, ale prohnaná Sloaneová tvrdá jako žula je zatím její nejvděčnější part. Vše, co chybělo ambiciózní a očekávané Velké hře, je tady přítomno ve vrchovaté míře. Palec nekompromisně míří nahoru. Celkový dojem: 90 %. (gudaulin) 4*
VELKÁ RECENZE
David Bordwell na svém blogu nedávno zveřejnil text vysvětlující, proč patří thrillery již mnoho let k esteticky nejpodnětnějším žánrům. Dynamický thriller ze světa vysoké politiky Miss Sloane by mohl použít jako ukázku vysoce sofistikovaného vyprávění, které stojí na klasických vyprávěcích principech, ale zároveň klade na pozornost diváka poměrně vysoké nároky. Na rozdíl od filmů, o nichž píše Bordwell, je Miss Sloane, nesmírně napínavá i přes to, že ústředním zločinem není vražda.
Jessica Chastain hraje chladnokrevnou washingtonskou lobbistku Elizabeth Sloane, jež si navenek nikoho a nic nepřipouští k tělu. Ostatní lidé, včetně nejbližších kolegů, jsou pro ni pouhými figurkami na šachovnici, které jí pomáhají přelstít soupeře. Svůj styl hry nám ve zkratce představí hned v úvodním monologu, zdánlivě pronášeném směrem k divákovi (ve skutečnosti její slova patří etické komisi senátu). Podobně jako v Dokonalém triku Christophera Nolana nám ovšem úvodní výzva k větší obezřetnosti nebude moc nápomocná. Ať se hrdinku s pokerovou tváří budete snažit prokouknout sebevíc, nakonec vás stejně převeze. Stejně jako všechny postavy okolo sebe.
Režisér John Madden a debutující (!) scenárista Jonathan Perera na rozdíl od tvůrců filmů jako Podfukáři (2013) nepodlehli touze překvapovat diváka na úkor příběhové logiky a nepomáhají si neférovými úhybnými manévry, které by celou zápletku postavily na hlavu. Nelžou a nevymýšlejí si nemožné (dokonce i švábi s mikrokamerou na zádech jsou dnes realitou), jenom nám zkrátka neříkají všechno. Práce s informacemi je přitom alfou i omegou také pro Elizabeth, která si potrpí na přesných faktech a větu „I don’t know“ nebere za odpověď.
V jednom z mála okamžiků, kdy někomu říká víc než to, co sama chce, aby dotyčný věděl, na sebe Elizabeth prozrazuje, že v životě nezvládla jedinou zkoušku – řidičskou (a proto je auto jediným prostorem, kde sama neřídí, ale nechává se vést). Od té doby je pro ni jakékoliv selhání nepřípustné. Kariérní úspěchy se pro ni staly posedlostí i jediným smyslem existence. Bez práce by její život neměl žádný obsah, v čemž připomíná procedurální thriller 30 minut po půlnoci, v němž si Chastainová zahrála tvrdou kariéristku posedlou stoprocentním výkonem poprvé.
Elizabeth ovšem přes svůj emocionální chlad není ženou nectící žádné morální zásady. Motivace jejího jednání v průběhu celého filmu je jedním z mála zlidšťujících faktorů, které z ní dělají zranitelnou lidskou bytost (společně se skutečností, že nespí, potřebuje k životu sex a jídlo, které bere za stejnou nutnost jako chození na WC). Víc o jejím soukromí však ani vědět nepotřebujeme. Film stojí primárně na příběhu, nikoliv na postavách (jinými slovy je „plot-driven“, nikoliv „character-driven“), jejichž výrazně zredukovaný soukromý život tak neodvádí naši pozornost a nezpomaluje strhující tempo vyprávění.
Film začíná uprostřed vyšetřování Elizabethiných pochybných postupů při získávání hlasů senátorů. Od probíhajícího slyšení se v několika dějových blocích vracíme do stále méně vzdálené minulosti, abychom, alespoň navenek, pochopili, jak se Elizabeth dostala do úzkých (ve skutečnosti je i samotné slyšení součástí jejího plánu). Svědomí se v ní podle všeho hnulo ve chvíli, kdy měla jednomu významnému zástupci NRA pomoct přesvědčit ženy, že puška patří do každé domácnosti. Ačkoliv prosazuje co nejvolnější trh, jsou hranice, které odmítá překročit.
Než aby přijala tuto nabídku, dává výpověď a přijímá pracovní nabídku menší firmy (kterou dostala ještě před tím, než se rozhodla odejít, takže tolik neriskovala), která chce prosadit opak toho, po čem toužil její dosavadní zaměstnavatel – přísnější kontrolu a regulaci střelných zbraní. Jestli vám její počínání zavání osobní pomstou, jste na správné stopě. Osobní rozměr celé záležitosti, kterou lze vnímat i jako boj ženy odmítají jednat stejně bezohledně jako muži (ačkoli tvrdí, že pro ni pohlaví nehraje roli), ale není směrodatný. Elizabeth není tak malicherná, aby se rozhodla jít po krku opravdu mocným rybám jen z ukřivděnosti.
Na základní úrovni vypráví Miss Sloane o střetu dvou znesvářených subsvětů, jejichž obyvatelé sledují stejný cíl – získat na svou stranu dostatek senátorů k prosazení zákona. K podobnému závěru nás navádí střídavé zprostředkovávání informací o dění v obou táborech. Netušíme ovšem, že jedna z postav je nastrčeným krtkem a jistá fakta sděluje jistým lidem s odlišným záměrem, než se dotyční domnívají (případně její počínání nevidíme v úplnosti, ale jen v náznaku, takže jej vyhodnotíme chybně). Teprve v závěru vyjde najevo, že otázka „prosadí zákon/neprosadí zákon“ byla v podstatě jen MacGuffinem, hrdinka sledovala jiný cíl a její zdánlivá chyba byla ve skutečnosti součástí plánu.
Znovu je třeba zdůraznit, že film nám nesděluje nepravdivé informace, pouze vytváří takový (interpretační) rámec, který nás svádí k vytváření mylných hypotéz. Pro zvolenou vyprávěcí strategii tudíž není směrodatné to, co bylo řečeno, nýbrž to, co zůstalo nedořečeno. Zřejmě až během druhého zhlédnutí si budete více všímat mnoha náznaků, že nám bylo něco zatajeno, že zbývá povysvětlit, proč si postavy povídaly zrovna o tomto tématu (k čemu odkazuje narážka na Sokratovy žáky?, proč Elizabeth studuje učebnici pneumologie?). Podobné otázky si přitom kladou i vedlejší postavy, pro které je protagonistka stejně netransparentní jako pro nás.
Syžet s učebnicově načasovanými obraty a dávkování informací a la konspirační thrillery ze 70. let doplňuje chladný vizuální styl současných thrillerů, zpopularizovaný zejména Davidem Fincherem. Mnoho scén se odehrává ve spoře nasvícených interiérech, venku je častěji noc než den, barvy v jednotlivých záběrech jsou sladěné stejně dokonale jako šatník Elizabeth, která dobře ví, kdy praktický kalhotový kostým nahradit nějakým „ženštějším“ modelem. Konzistentní je vedle tónu i konstantně vysoké tempo vyprávění, na němž má vedle hladkých přechodů mezi záběry, střihových sekvencí nebo paralelní montáže podíl i rychlost, s jakou se Jessica Chastain pohybuje a mluví, dávající vzpomenout na hrdinky screwball komedií klasického Hollywoodu (oproti nim preferuje Elizabeth o poznání cyničtější humor).
Maddenův znamenitý thriller, do puntíku naplňující poučku o Čechovově pušce, ve své fascinaci proceduralitou politického vyjednávání připomíná Lincolna od Stevena Spielberga. Zároveň ukazuje, pakliže ji přijmete jako reflexi reálných poměrů ve Washingtonu, že prosazování nepopulárních zákonů stále vyžaduje velké množství kliček a vykonat jednu dobrou věc někdy vyžaduje udělat pár věcí, které tak docela dobré nejsou.
Ocenění:
Golden Globes
2017 - Jessica Chastain (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
Alliance of Women Film Journalists
2016 - Jessica Chastain (Nejodvážnější vystoupení) (nominace)
Washington D.C. Area Film Critics Association
2016 - Nejlepší zobrazení Washingtonu, D.C (nominace)
DABING
V českém znění: Jitka Ježková - Jessica Chastain (Elizabeth Sloaneová), Pavel Vondra - Mark Strong (Rodolfo Schmidt), Tomáš Juřička - Michael Stuhlbarg (Pat Connors), Milan Slepička - Sam Waterston (George Dupont), Karel Richter - John Lithgow (senátor Ronald M. Sperling), Libor Terš - David Wilson Barnes (Daniel Posner), Kateřina Peřinová - Alison Pill (Jane Molloyová), Pavel Soukup, Svatopluk Schuller, Pavlína Kostková Dytrtová, Helena Němcová, Oldřich Hajlich, Ivo Hrbáč, Pavel Dytrt, Lucie Kožinová, Robin Pařík, Otto Rošetzký, Vojtěch Hájek, Tereza Chudobová, Helena Dytrtová a další
Překlad: Martin Kratochvíl
Zvuk: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Úprava dialogů a režie: Helena Dytrtová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 25.11.2016 EuropaCorp USA
Premiére Francie: 8.3.2017 EuropaCorp Distribution
Premiéra Velká Británie: 12.5.2017 Entertainment One
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 9 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 18 000 000
Zajímavost k filmu
- Napriek tomu, že sa dej filmu odohráva v USA, celé natáčanie prebiehalo v kanadskej provincii Ontario, predovšetkým v hlavnom meste Toronto.
- Značka piva, ktorú pije Elizabeth Sloane (Jessica Chastain) počas večere v čínskej reštaurácii, je Tsing Tao.
- Jessica Chastain (Elizabeth Sloane) strávila v príprave na film mnoho času so skutočnými lobistami z D.C.
„Vítěz musí být vždy o jeden krok před protivníky. Jessica Chastainová v hlavní roli britského koprodukčního filmu ze zákulisí washingtonské politiky."
OBSAH
Lobbistka s přesvědčením může věřit jen ve svou schopnost vyhrát. Lobbování je o předvídání. O předvídání tahů našich protivníků. A plánování protiopatření. Vítěz vždy musí být jeden krok před protivníkem. A ukázat své trumfy až poté, co oni ukážou ty své. Musíte zajistit, že je zaskočíte. A že oni nezaskočí vás.' Svět lobbingu není neznámý ani u nás. Kolik že jich je ve vězení? Vazba hrozí i Madeline Elizabeth Sloane, chytré, houževnaté, tvrdohlavé, zásadové, posedlé vítězstvím a překážky neznající lobbistce. Napínavý a tematicky hodně silný politický thriller ze světa lobbingu, jehož závěr dokáže vyvolat husí kůži. Bezohlednost se skloňuje všemi pády a jen chytřejší vyhrává. Jedná se o zbraně v ulicích. Má mít veřejnost zbraně a nebo ne? To je to, oč tu běží. Připravuje se návrh zákona na zvýšení kontroly nákupu zbraní a nastává boj za jeho prosazení. A je to boj hodně těžký. Takovému tématu by lépe slušela minisérie, ale i mírný přesah dvouhodinové stopáže v takovémto provedení kupodivu postačí. Mistrovsky pojatý scénář byl mistrovsky natočen a Jessica Chastain v hlavní roli předvedla mistrovský výkon. Tohle je prostě film s velkým F, na který se samozřejmě politicky také vzhlíží. Hodnotí se jako levicový příběh v rámci nemilosrdného veřejného mínění co se týče Washingtonu D.C. kde jde o moc zbraňového lobbingu, což z pravicového pohledu zrovna moc radosti nenadělalo. Za scénářem stojí bývalý právník Jonathan Perera a existují informace, že se dostal na tzv. černou listinu neprodukovaných scénářů. Když se to vezme kolem a kolem, vzhledem k současné politické atmosféře, by se nejednalo o nic překvapivého. Tohle je film, který se prostě musí vidět. Poodhaluje skutečnosti, o kterých nikdo nemáme ani potuchy. Svým napětím, ohromnou energií a úžasnou atmosférou se bude snímek líbit hlavně těm, kterým se už líbila dodnes stále nestárnoucí klasika z novinářského prostředí 'Všichni prezidentovi muži' (1976). Sice je to z jiné oblasti a o jiné tématice, ale tak, jak je.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Je teda pravda, že Miss Sloane po odborné stránce není úplně nejjednodušší film a dokonce se kolikrát i stane, že divák neví, co se ve filmu zrovna děje. Jessica Chastain se totiž do své role vpravila tak dokonale, že svojí eurovizi o americkém dolaru uplatňuje naprosto dokonale a jako lobbista funguje na dvě plno obrátky. Výsledek je takový, že na ní koukáte s otevřenou držkou, půlce nerozumíte a u druhé půlky si říkáte, jak moc je hustá, že to všechno z psychologického hlediska dává, jak kdyby se nechumelilo. Přitom je také jenom člověk. Na závěr, co předvede, tak to je pro silné povahy. Nejenom, že předvede skvostný monolog na "teď", ale ona zároveň ukáže, jak obrovská herečka je a jak moc se do své role vpravila. Tak moc, že takový filmový zážitek jsem hodně dlouho neviděl. Je super, mám jí rád a tady ukázala, jak moc velkou herečkou ona je. Miss Sloane není jednoduchý film, ale když se do něj zažerete, dostanete úžasné zakončení ze světa snových zážitků. (Malarkey) 5*
Lobbistický romantismus. Kvůli soustředěnému výkonu J.Chastain v roli Sloana ve washingtonském porcelánu a břitkým dialogům na úrovni kadence Big Short se dá skousnout i ta trochu násilně vpravená dávka idealismu do byznysu, jenž často funguje na principech korupce, své aktéry honoruje za amorální jednání a zájmy společenských skupin nadřazuje nad zájmy společnosti bez ohledu na meritum věci. Vzniknout u nás třeba Mister Dalík, zmůžu se jen na „Budu blinkat, podat misku..“ (Gilmour93) 4*
Elizabeth Sloane? Žena, co čůrá vestoje, to nedělám ani já, říká o své šéfové s respektem kolega. Nedejte se zmást zdánlivě křehkým zjevem štíhlé krásky. Elizabeth rozhodně není tuctovou členkou lobbistické firmy ani šedou kancelářskou myší. Patří k nejlepším ve své branži, má pověst zarputilého terminátora, který s vychytralostí lišky a chirurgickou přesností manipuluje veřejností, politiky i svými protivníky a dříve či později zákonnou normu protlačí do podoby, která vyhovuje jejímu klientovi. Pozoruhodná je především její schopnost obratně balancovat na hraně zákona a využívat každé jeho skulinky ve svůj prospěch. Elizabeth Sloane je workoholik, který svou profesi proměnil ve vášeň a obětoval jí rodinu i citový život. Peníze paní Sloane sice nesmrdí, ale jak praví klasik, ty rozhodně nejsou všechno. Důležité jsou i nemovitosti, drahé kameny a cenné papíry. U Elizabeth ovšem další cennou komoditou nejsou diamanty, ale lehtání jejího ega. Když dostane nabídku od neziskovky protlačit proti vůli mocných zbrojařských korporací omezení střelných zbraní, obrátí se proti bývalému zaměstnavateli a rozhodne se vybojovat bitvu pro změnu na straně dobra. Používá ovšem ten samý styl a prostředky jako dřív. Andělské cíle a pekelné nástroje, to se trochu tluče, nehledě na to, že noví soupeři mají Sloaneovou přečtenou jako včerejší noviny. Jak tohle může dopadnout? Pravdou je, že Případ Sloane není klasická popkornovka, nýbrž rafinovaně vystavěné drama založené na dialozích a psychologických střetech - tudíž vyžadující určité soustředění. Svět lobbingu není tak divácky zmapovaný jako soudní dramata, takže je obtížnější se v jeho prostředí orientovat. Tak dobrý scénář se ale vídá jen výjimečně (i zdánlivé nedostatky postupně obrací ve svůj prospěch) a bohatě vyváží všechny překážky. Je to sice hollywoodština, ale zatraceně kvalitní. Jessica Chastain si sice nemůže na role stěžovat, ale prohnaná Sloaneová tvrdá jako žula je zatím její nejvděčnější part. Vše, co chybělo ambiciózní a očekávané Velké hře, je tady přítomno ve vrchovaté míře. Palec nekompromisně míří nahoru. Celkový dojem: 90 %. (gudaulin) 4*
VELKÁ RECENZE
David Bordwell na svém blogu nedávno zveřejnil text vysvětlující, proč patří thrillery již mnoho let k esteticky nejpodnětnějším žánrům. Dynamický thriller ze světa vysoké politiky Miss Sloane by mohl použít jako ukázku vysoce sofistikovaného vyprávění, které stojí na klasických vyprávěcích principech, ale zároveň klade na pozornost diváka poměrně vysoké nároky. Na rozdíl od filmů, o nichž píše Bordwell, je Miss Sloane, nesmírně napínavá i přes to, že ústředním zločinem není vražda.
Jessica Chastain hraje chladnokrevnou washingtonskou lobbistku Elizabeth Sloane, jež si navenek nikoho a nic nepřipouští k tělu. Ostatní lidé, včetně nejbližších kolegů, jsou pro ni pouhými figurkami na šachovnici, které jí pomáhají přelstít soupeře. Svůj styl hry nám ve zkratce představí hned v úvodním monologu, zdánlivě pronášeném směrem k divákovi (ve skutečnosti její slova patří etické komisi senátu). Podobně jako v Dokonalém triku Christophera Nolana nám ovšem úvodní výzva k větší obezřetnosti nebude moc nápomocná. Ať se hrdinku s pokerovou tváří budete snažit prokouknout sebevíc, nakonec vás stejně převeze. Stejně jako všechny postavy okolo sebe.
Režisér John Madden a debutující (!) scenárista Jonathan Perera na rozdíl od tvůrců filmů jako Podfukáři (2013) nepodlehli touze překvapovat diváka na úkor příběhové logiky a nepomáhají si neférovými úhybnými manévry, které by celou zápletku postavily na hlavu. Nelžou a nevymýšlejí si nemožné (dokonce i švábi s mikrokamerou na zádech jsou dnes realitou), jenom nám zkrátka neříkají všechno. Práce s informacemi je přitom alfou i omegou také pro Elizabeth, která si potrpí na přesných faktech a větu „I don’t know“ nebere za odpověď.
V jednom z mála okamžiků, kdy někomu říká víc než to, co sama chce, aby dotyčný věděl, na sebe Elizabeth prozrazuje, že v životě nezvládla jedinou zkoušku – řidičskou (a proto je auto jediným prostorem, kde sama neřídí, ale nechává se vést). Od té doby je pro ni jakékoliv selhání nepřípustné. Kariérní úspěchy se pro ni staly posedlostí i jediným smyslem existence. Bez práce by její život neměl žádný obsah, v čemž připomíná procedurální thriller 30 minut po půlnoci, v němž si Chastainová zahrála tvrdou kariéristku posedlou stoprocentním výkonem poprvé.
Elizabeth ovšem přes svůj emocionální chlad není ženou nectící žádné morální zásady. Motivace jejího jednání v průběhu celého filmu je jedním z mála zlidšťujících faktorů, které z ní dělají zranitelnou lidskou bytost (společně se skutečností, že nespí, potřebuje k životu sex a jídlo, které bere za stejnou nutnost jako chození na WC). Víc o jejím soukromí však ani vědět nepotřebujeme. Film stojí primárně na příběhu, nikoliv na postavách (jinými slovy je „plot-driven“, nikoliv „character-driven“), jejichž výrazně zredukovaný soukromý život tak neodvádí naši pozornost a nezpomaluje strhující tempo vyprávění.
Film začíná uprostřed vyšetřování Elizabethiných pochybných postupů při získávání hlasů senátorů. Od probíhajícího slyšení se v několika dějových blocích vracíme do stále méně vzdálené minulosti, abychom, alespoň navenek, pochopili, jak se Elizabeth dostala do úzkých (ve skutečnosti je i samotné slyšení součástí jejího plánu). Svědomí se v ní podle všeho hnulo ve chvíli, kdy měla jednomu významnému zástupci NRA pomoct přesvědčit ženy, že puška patří do každé domácnosti. Ačkoliv prosazuje co nejvolnější trh, jsou hranice, které odmítá překročit.
Než aby přijala tuto nabídku, dává výpověď a přijímá pracovní nabídku menší firmy (kterou dostala ještě před tím, než se rozhodla odejít, takže tolik neriskovala), která chce prosadit opak toho, po čem toužil její dosavadní zaměstnavatel – přísnější kontrolu a regulaci střelných zbraní. Jestli vám její počínání zavání osobní pomstou, jste na správné stopě. Osobní rozměr celé záležitosti, kterou lze vnímat i jako boj ženy odmítají jednat stejně bezohledně jako muži (ačkoli tvrdí, že pro ni pohlaví nehraje roli), ale není směrodatný. Elizabeth není tak malicherná, aby se rozhodla jít po krku opravdu mocným rybám jen z ukřivděnosti.
Na základní úrovni vypráví Miss Sloane o střetu dvou znesvářených subsvětů, jejichž obyvatelé sledují stejný cíl – získat na svou stranu dostatek senátorů k prosazení zákona. K podobnému závěru nás navádí střídavé zprostředkovávání informací o dění v obou táborech. Netušíme ovšem, že jedna z postav je nastrčeným krtkem a jistá fakta sděluje jistým lidem s odlišným záměrem, než se dotyční domnívají (případně její počínání nevidíme v úplnosti, ale jen v náznaku, takže jej vyhodnotíme chybně). Teprve v závěru vyjde najevo, že otázka „prosadí zákon/neprosadí zákon“ byla v podstatě jen MacGuffinem, hrdinka sledovala jiný cíl a její zdánlivá chyba byla ve skutečnosti součástí plánu.
Znovu je třeba zdůraznit, že film nám nesděluje nepravdivé informace, pouze vytváří takový (interpretační) rámec, který nás svádí k vytváření mylných hypotéz. Pro zvolenou vyprávěcí strategii tudíž není směrodatné to, co bylo řečeno, nýbrž to, co zůstalo nedořečeno. Zřejmě až během druhého zhlédnutí si budete více všímat mnoha náznaků, že nám bylo něco zatajeno, že zbývá povysvětlit, proč si postavy povídaly zrovna o tomto tématu (k čemu odkazuje narážka na Sokratovy žáky?, proč Elizabeth studuje učebnici pneumologie?). Podobné otázky si přitom kladou i vedlejší postavy, pro které je protagonistka stejně netransparentní jako pro nás.
Syžet s učebnicově načasovanými obraty a dávkování informací a la konspirační thrillery ze 70. let doplňuje chladný vizuální styl současných thrillerů, zpopularizovaný zejména Davidem Fincherem. Mnoho scén se odehrává ve spoře nasvícených interiérech, venku je častěji noc než den, barvy v jednotlivých záběrech jsou sladěné stejně dokonale jako šatník Elizabeth, která dobře ví, kdy praktický kalhotový kostým nahradit nějakým „ženštějším“ modelem. Konzistentní je vedle tónu i konstantně vysoké tempo vyprávění, na němž má vedle hladkých přechodů mezi záběry, střihových sekvencí nebo paralelní montáže podíl i rychlost, s jakou se Jessica Chastain pohybuje a mluví, dávající vzpomenout na hrdinky screwball komedií klasického Hollywoodu (oproti nim preferuje Elizabeth o poznání cyničtější humor).
Maddenův znamenitý thriller, do puntíku naplňující poučku o Čechovově pušce, ve své fascinaci proceduralitou politického vyjednávání připomíná Lincolna od Stevena Spielberga. Zároveň ukazuje, pakliže ji přijmete jako reflexi reálných poměrů ve Washingtonu, že prosazování nepopulárních zákonů stále vyžaduje velké množství kliček a vykonat jednu dobrou věc někdy vyžaduje udělat pár věcí, které tak docela dobré nejsou.
Ocenění:
Golden Globes
2017 - Jessica Chastain (Nejlepší herečka - drama) (nominace)
Alliance of Women Film Journalists
2016 - Jessica Chastain (Nejodvážnější vystoupení) (nominace)
Washington D.C. Area Film Critics Association
2016 - Nejlepší zobrazení Washingtonu, D.C (nominace)
DABING
V českém znění: Jitka Ježková - Jessica Chastain (Elizabeth Sloaneová), Pavel Vondra - Mark Strong (Rodolfo Schmidt), Tomáš Juřička - Michael Stuhlbarg (Pat Connors), Milan Slepička - Sam Waterston (George Dupont), Karel Richter - John Lithgow (senátor Ronald M. Sperling), Libor Terš - David Wilson Barnes (Daniel Posner), Kateřina Peřinová - Alison Pill (Jane Molloyová), Pavel Soukup, Svatopluk Schuller, Pavlína Kostková Dytrtová, Helena Němcová, Oldřich Hajlich, Ivo Hrbáč, Pavel Dytrt, Lucie Kožinová, Robin Pařík, Otto Rošetzký, Vojtěch Hájek, Tereza Chudobová, Helena Dytrtová a další
Překlad: Martin Kratochvíl
Zvuk: Matěj Večeřa
Produkce: Markéta Kratochvílová
Úprava dialogů a režie: Helena Dytrtová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 25.11.2016 EuropaCorp USA
Premiére Francie: 8.3.2017 EuropaCorp Distribution
Premiéra Velká Británie: 12.5.2017 Entertainment One
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD:
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 9 100 000
Náklady (Rozpočet) - $ 18 000 000
Tvůrci a herci
John Madden (Režie), Ben Browning (Produkce), Ariel Zeitoun (Produkce), Kris Thykier (Produkce), Max Richter (Hudba), Sebastian Blenkov (Kamera), Alexander Berner (Střih), Tiffany Little Canfield (Casting), Bernard Telsey (Casting), Conrad Woolfe (Casting), Matthew Davies (Scénografie), Georgina Yarhi (Kostýmy), François Fayard (Zvuk), - (Masky), Jonathan Perera (Scénář), Jessica Chastain (Herec), Mark Strong (Herec), Gugu Mbatha-Raw (Herec), Christine Baranski (Herec), Jake Lacy (Herec), Alison Pill (Herec), Sam Waterston (Herec), John Lithgow (Herec), Michael Stuhlbarg (Herec), Douglas Smith (Herec), Dylan Baker (Herec), Ennis Esmer (Herec), Meghann Fahy (Herec), Sergio Di Zio (Herec), Michael Cramer (Herec), Alexandra Castillo (Herec), Grace Lynn Kung (Herec), Al Mukadam (Herec), Kyle Mac (Herec), Doug Murray (Herec), Chuck Shamata (Herec), Raoul Bhaneja (Herec), Adam Crew (Herec), Courtenay J. Stevens (Herec), David Wilson Barnes (Herec), Cyndy Day (Herec), Anthony Furey (Herec), Michael Cram (Herec), Noah Robbins (Herec), Greta Onieogou (Herec), Zach Smadu (Herec)
2006/132/Velká Británie, USA, Francie/Drama
- Napriek tomu, že sa dej filmu odohráva v USA, celé natáčanie prebiehalo v kanadskej provincii Ontario, predovšetkým v hlavnom meste Toronto.
- Značka piva, ktorú pije Elizabeth Sloane (Jessica Chastain) počas večere v čínskej reštaurácii, je Tsing Tao.
- Jessica Chastain (Elizabeth Sloane) strávila v príprave na film mnoho času so skutočnými lobistami z D.C.
Odkazy
Hrají:
Jessica Chastain, Mark Strong, Gugu Mbatha-Raw, Christine Baranski, Jake Lacy, Alison Pill, Sam Waterston, John Lithgow, Michael Stuhlbarg, Douglas Smith, Dylan Baker, Ennis Esmer, Meghann Fahy, Sergio Di Zio, Michael Cramer, Alexandra Castillo, Grace Lynn Kung, Al Mukadam, Kyle Mac, Doug Murray, Chuck Shamata, Raoul Bhaneja, Adam Crew, Courtenay J. Stevens, David Wilson Barnes, Cyndy Day, Anthony Furey, Michael Cram, Noah Robbins, Greta Onieogou, Zach Smadu, Joe Pingue