Terry Pratchett - Zaslaná pošta / Going Postal (2010/185/Velká Británie/Komedie, Fantasy, Dobrodružný) 81%
05.12.2018 11:15
JEDNOU VĚTOU
„Britská dobrodružná fantasy komedie je adaptací románu spisovatele Terryho Pratchetta, jehož hrdinou je vynalézavý podvodník Vlahoš von Rosret. Na každého však jednou dojde a Vlahoš, pokud chce přežít, musí splnit velice nesnadný úkol... "
OBSAH
Britská dobrodružná fantasy komedie je adaptací románu spisovatele Terryho Pratchetta Zaslaná pošta (v originálním názvu Going Postal), jehož hrdinou je notorický podvodník a padělatel Vlahoš von Rosret (Richard Coyle). Všechno mu vychází a svými vynalézavými zločiny získal už obrovské množství peněz. Jenže na každého jednou dojde. Vlahoš je zatčen v Ankh-Morporku a po vlastní popravě se neprobouzí v pekle, nýbrž v kanceláři lorda Vetinariho (Charles Dance). Ten mu nabídne nový život a práci, což Vlahoš, pokud chce přežít, nemůže odmítnout. Dostane však téměř nesplnitelný úkol obnovit Poštovní úřad. Za zády má neustále pana Pumpu (Marnix Van Den Broeke), golema, který ho hlídá, a k ruce má vysloužilého pošťáka Grešleho (Andrew Sachs) a mladého Slavoje (Ian Bonar), jehož vášní je sbírání špendlíků. Největším konkurentem Pošty je semaforová Velká linka, kterou vede nebezpečně zvrácený Nadosah Pozlátko (David Suchet) - a mezi oběma institucemi nastane tvrdý boj. Vlahoš se také seznámí s ne tak úplně křehkou slečnou Srdénkovou (Claire Foy), vůdčí osobností společnosti chránící práva golemů, a tahle slečna má s Pozlátkem nevyřízené účty... Režii velice zdařilé adaptace má Jon Jones.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Není to škoda? Točit Pratchettovi romány rutinním režisérem do televize? Vždyť i ten rutinní režisér se díky jeho perfektním příběhům nakonec stane slavným. Například právě Zaslaná pošta je naprosto výborný film. Obsahuje perfektní atmosféru a la Harry Potter, ale také obrovský kus humoru, který v takovém příběhu prostě nesmí chybět. A co víc, dokáže být líbivý i pro kino. A stejně se o něm člověk nikde nedočte. Proč? Vždyť je to hrozná škoda a mrhání perfektním příběhem, který fantasy svět potřebuje jak švadlena pevnější plátno. Každopádně nevadí, možná to skrývá i další výhody a to především ty, že si to ti režiséři můžou natočit jak chtěj a tak z toho vyplyne tříhodinový nářez, na který se prostě vydržím koukat. Ještě aby ne, když v něm hraje nádherná Claire Foy, která se mi jako herečka začíná líbit víc a víc a celé to má takový hezky mystický závoj. Zaslaná pošta je super. Občas sice trošku nudí a mohla by se natočit i jinak, ale pořád je to televizní film a za televizní peníze je to super. (Malarkey) 4*
Musím uznat, že příběh má v sobě něco, co mě donutilo se s napětím dodívat až do konce. I když ty triky na mě dělaly hodně laciný dojem a Golem na mě působil jako "mouchy vemte si mě" svý kvalitky Zaslaná pošta jistě má. Hlavní z nich jsou především herecké výkony, tady přejdou rovnou ke Claire Foy, protože ty její rty se nedají nepolíbit...ááá já mluvil o herectví, omlouvám se trošku jsem se zapomněl, tak tedy Claiřino herectví. Je až neuvěřitelné kolik emocí do svý role dokáže ve všech směrech dát ať už je to fyzickým pohybem, obličejovou mimikou a nebo jen prostým pohledem. Osobně odhaduju, že Claire čeká velká filmová budoucnost a klidně to tady zvěčním, pokud bude se svým agentem pečlivě vybírat svoje role, Oscar jí dřív nebo později nemine a já se budu vytahovat, že jsem to na csfd říkal už v roce 2011. Na ostatní herce už nemám tolik prostoru, ale všechny zastihlo natáčení v dobré formě. Největší devizou příběhu je fakt, že každej si v něm najde to svoje. Já třeba Claire, jako ona se nezdá, ale je fakt krásná, měl jsem sto chutí vlítnout do toho filmu vlítnout a celou jí zlíbat. (Enšpígl) 3*
Pořád se nemůžu vyrovnat s tím, proč vypadá Zeměplocha vedle Harryho Pottera a Pána prstenů jako chudokrevný ošuntělý vagabund. Toto nedozírné promarnění pratchettovského potenciálu, který si podle mého také zasloužil postavení obrovské merchandisingové frančízy s multimediálním trhem a blockbusterovým statusem a ne televarieté od tvůrců, kteří mají talent uzenáře, morálku lichváře a styl funebráka, přičítám trojí skutečnosti: V prvé řadě je Zeměplocha zábavně parodickou směsicí popkultury a subverze, která na kanonických dílech fantastiky vlastně parazituje a zároveň je komentuje. Byť nijak závratně, přece jen směřuje k inteligentnějšímu čtenáři, který ocení meta-fikce než fikce samotné. Zeměplocha neslouží ani jako kašírovaná dekorace pro romantickou pohádku (Harry Potter), ani to není tabule, kterou školomet popíše poučkami o ideálním uspořádání společnosti (Pán prstenů). To ji na globálních trzích u koncového zákazníka logicky malinko indisponuje. Za druhé vězí u Zeměplochy problém v odstupu mezi knižními předlohami a filmovými adaptacemi, který není ani extrémně krátký jako v případě Harryho Pottera, ani extrémně dlouhý jako u Pána prstenů. Harry Potter se natáčel de facto spolu s paralelně vycházejícími knihami Rowlingové a jedno umocňovalo druhé, zatímco Pána prstenů nakopli kompletně od začátku, včetně znovuvydání všech tří svazků. Zeměplocha se naneštěstí časově vklínila někam mezi ně a navíc ji zastihla digitální éra na počátku devadesátých let, která stihla utvořit početný fandom, mapy a kuchařky z Discworldu, mrakoplaší čepičky, a tudíž se ji nevyplatilo investičně vzpružit a revitalizovat. A za třetí Pratchett má jak známo Alzheimera a nepotřebuje syslit peníze, beztak má vyděláno, na rozdíl od ambiciózní Rowlingové a jako vždy zištných majitelů práv k Pánovi prstenů, čilých podnikatelů, kteří se postarali o to, aby otcova památka nezanikla v přílivu nových jmen a nových dobrodružství. Odbyté adaptace Zeměplochy jsou zvláště nešťastné také proto, že nabízela obrovský makrokosmos, dynamické univerzum mnoha soustav, které jsou více či méně provázané, například v Noční hlídce mohly ve druhém plánu sedět v kantýně zbylé postavičky z jiných dílů anebo by Smrť, který se alespoň na okamžik objeví v každé z x-desítek knih, mohl zajišťovat podružný rámec či tragikomickou stafáž. Divák by tak nevěnoval recepci filmu rovnoměrnou pozornost, ale v souladu se svým profesním zaměřením i s konkrétním fandovským zájmem by si stanovoval určitou klasifikaci a hierarchizaci jednotlivých částí rozsáhlého světa. Konečně se tak mohl vyřešit základní metodologický spor, který se stihl rozhořet mezi naratology a ludology. První nahlížejí filmy jako příběhy, druzí jako interaktivní systémy. Filmy dle druhých nejsou lineárně přednastaveným řetězem, ale kybertextem, kterému dává hybnou sílu až divák, nikoli autor. Svět Discworldu se takovým úvahám a konceptům vyloženě nabízel. (Skadwell) 3*
VELKÁ RECENZE
Zaslaná pošta pojednává o vychytralém podvodníkovi, který je nucen přijmout vedoucí pozici na znovu otevřené poště. Úloha to snadná není, kromě získání důvěry zákazníků musí čelit nepříjemné kletbě… Snímek oživil z knižní předlohy Terryho Pratchetta málo známý režisér Jon Jones. Film nebyl točen tak, aby se snažil překonat velkofilmy Pána prstenů a Harryho Pottera. Možná právě proto film na člověka příjemně zapůsobí, žádná velká propagace, žádné neuvěřitelné rozpočty. Příběh je určen pro celou rodinu, i když menší diváci nepochopí některé momenty.
I přes jeho skoro tři hodinovou stopáž se stal perfektním fantasy k odreagování a pobavení. Jak jsem již psal, autorem předlohy je jeden z králů fantastického žánru Terry Pratchett. Proto je všem nejspíše jasné, že děj se odehrává na Zeměploše. Kniha a film jsou ovšem dvě rozdílné věci. Jelikož jsem četl knihu a později viděl i film, byl jsem částečně zklamán. Opět jsme svědci toho, jak si scénáristi mnoho událostí zkrášlují a vytváří podle sebe. V ději pak chybí polovina vtipných momentů, některé důležitější postavy a dokonce i části velkolepého děje. Nejhorší je po tom to, že si přizpůsobili charaktery postav, což zrovna mně vadilo asi nejvíce.
Vizualizace Zeměplochy je velice dobře provedená, efekty ve filmu nejsou sice nejúžasnější, ale rozhodně neurazí oko náročnějšího diváka. V hudebním doprovodu jsem pak nenašel snad jediné námitky. Ať už jde hudbu k zobrazení krajiny či dramatické části děje. Vždy skvěle pasuje do daného momentu a perfektně dotváří krásu tohoto úžasného fantasy světa.
Nejdůležitějším místem jsou herecké výkony. Zde vsadil režisér na méně známé tváře, ku příkladu Claire Foy, ale i na tváře známé jako třeba David Suchett či Charles Dance A udělal dobře. Představitelé jednotlivých rolí vdechli všem postavám duši, vdechli do nich život, dali jim uvěřitelnou podobu. Jejich dobré i špatné stránky dokázali zahrát tak věrohodně, že se po krátké chvíli divák vžije do jedné z nich, doslova se objeví na Zeměploše.
Příběh člověka pohltí, dá mu rozumnou zápletku, perfektní děj a pak je tu vždy něco, co drží napětí, co nutí na to koukat dál. Čas se pak mění v prudkou řeku a i přes ony tři hodiny film rychle uteče. A ačkoliv jsou zde i odhadnutelné části děje, mnohdy překvapí ty neočekávané. Fanoušci knižního autora a fantasy všeobecně se pak dělí na dva tábory. Ti, kteří jsou spokojení nebo potěšení zpracováním, jsou rádi, že příběhy z jejich oblíbeného světa dostanou hranou podobu, jako tomu už bylo u Otce prasátek či Barvy kouzel. A vřele se těší na další filmy z dílny mistra fantastiky. Mezi ty se řadím i já. Na opačné frontě jsou pak tací, co tuto adaptaci bombardují těžkou kritikou. Nejčastěji pak vytýkají onu rozdílnost mezi knihou a filmem. Modlí se, aby raději už nikdo nezkoušel točit další adaptace Pratchettových příběhů.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Vždycky jsem věděl, že bohové mají smysl pro humor… Těmito slovy začíná vyprávět Vlahoš von Rosret svůj příběh a jak zmiňuje v další větě, je terčem jejich žertů on. Jako mladý přišel o rodiče a tak začal podvádět, aby se uživil. Nikdy nechtěl nikomu ublížit, přesto ale způsobil mnoho zla a měl být za to popraven. Pokus o útěk se mu nezdařil (respektive poté, co se mu podařilo vydloubat lžící a vyndat ohromný kámen ze stěny vězení, našel jen další lžíci). Když už je přesvědčen, že je s ním konec, zachrání ho lord Vetinari s tím, že buď může obnovit ankh-morporský poštovní úřad nebo může odejít dveřmi vedoucími do hluboké propasti. Rosret si zvolí poštu, plánuje ale také útěk. Úkol jej střežit ale dostane golem Pumpa 19, který svou práci plní více než dobře a Rosret tedy musí skutečně pracovat na poště.
Při prvním pohledu na úřad se Rosret vyděsí: všude jsou stohy dopisů a má jen dva podivné zaměstnance, mladšího pošťáka Grešleho, kterému je již přes 70 let, a mladého Slavoje, jehož vášní je sbírání špendlíků. To ale ještě není to nejhorší, Rosret se dozví, že všichni poštmistři, kteří tu dosud působili, zemřeli strašlivou smrtí. Také sám zjistí, že poštovní úřad má svou duši a tajemství a často mu ukazuje, co svými činy způsobil. Proti „zastaralé“ poště navíc stojí podnikatel Nadosah Pozlátko se svým systémem klikacích semaforů, které jsou mnohem rychlejší. Vlahoši však pomůže krásná slečna Srdénková, se kterou se seznámí, když chce zneškodnit pana Pumpu 19, přičemž zjistí, že její otec vlastně vymyslel semafory.
Postupem času se vše zlepší, Rosret si nakloní své dva podřízené (povýšením a špendlíkem) a pošta začíná díky Vlahošovým schopnostem a několika vynálezům (například systém poštovních známek, který vyvolá filatelistickou mánii po celém Ankh-Morporku) fungovat. Konkurence Pozlátka je čím dál tím horší a Rosret navíc musí slečně Srdénkové přiznat, že má vinu na jejím neštěstí. Poté vypukne na poště požár a Rosreta se pokusí zabít vrah poštmistrů, bánší pan Tragoječ, kterého na něj poslal Pozlátko. Jejich spor se stupňuje a Rosret navíc musí zajistit opravu budovy pošty, na což ale nemá peníze a tak se pokusí o podvod. Předstírá, že mu bohové řekli, kde je poklad, který však na ono místo zakopal on jako část uloupeného jmění ze své minulosti. Pro efekt si na oči nasadí želví vejce. Tento pokus mu ale nevyjde, takže nakonec i díky posile pošťáků a rozbití semaforů vyzve Pozlátka na závod, jestli informaci doručí dříve pošta nebo semafory. Rosret dá vsázku svůj život.
Semafory jsou sice rychlejší, ale Rosret, slečna Srdénková, která mu odpustila, když zjistila, že jí Pozlátko zabil bratra a chce se mu pomstít, pošťáci a pan Pumpa mají plán: do oběhu semaforů vloží informaci o tom, koho všeho Pozlátko zabil. Plán jim vyjde, když už dávají Rosretovi na krk provaz, ona zpráva dojde. I přesto by nehodou Rosret přišel o život, nebýt prve tak nenáviděného pana Pumpy, který ho zachytí. Rosret tedy nakonec zvítězí, protože pošta doručí správnou zprávu, slečna Srdénková dostane semafory, které jí právem patří a oba tak ovládnou ankh-morporskou komunikaci. Pozlátko, který dostane druhou šanci u lorda Vetinariho jako prve Rosret, raději zvolí propast.
DABING
V českém znění Zdeněk Hruška - Richard Coyle (Vlahoš von Rosret), Jaromír Meduna - David Suchet (Nadosah Pozlátko), Jitka Ježková - Claire Foy (Adoráta Krasomila Srdénková), Dalimil Klapka - Andrew Sachs (pan Grešle), Jan Vlasák - Charles Dance (lord Vetinari), Miloslav Mejzlík - Timothy West (arcikancléř Výsměšek), Tereza Bebarová - Tamsin Greig (slečna Rezámková), Jiří Knot - Madhav Sharma (Kryšpín Kůňpeč), Petr Lněnička - Ian Bonar (Slavoj), Pavel Tesař - Matt Devere (Tomáš Úpravník), Ben Crompton (Nepříčetný Alois), Jiří Valšuba, Jan Vondráček - Marnix Van Den Broeke (pan Pumpa), Adrian Schiller (pan Tragoječ + titulky) a další.
Překlad: Petr Miklica
Zvuk: Dušan Matuška
Produkce: Jan Junek
Dialogy: Jana Kovaříková (1. část), Pavlína Vojtová (2. část)
Režie: Jana Kovaříková
Vyrobila: Společnost SDI Media pro HBO 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Velká Británie" 30.3.2010
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 17.12.2011 DVD Edice
Poprvé na Blu-ray: 22.4.2011 DVD Edice
FILMY V SÉRII
Otec prasátek (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0186/
Drama / Rodinný, Velká Británie, 2006
Režie: Vadim Jean, Hrají: David Jason, Marc Warren
Barva kouzel (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0188/
Dobrodružný / Fantasy, Velká Británie, 2008
Režie: Vadim Jean, Hrají: Christopher Lee, Tim Curry
Zaslaná pošta (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0190/
Komedie / Fantasy, Velká Británie, 2010
Režie: Jon Jones, Hrají: David Suchet, Charles Dance
Zajímavost k filmu
„Britská dobrodružná fantasy komedie je adaptací románu spisovatele Terryho Pratchetta, jehož hrdinou je vynalézavý podvodník Vlahoš von Rosret. Na každého však jednou dojde a Vlahoš, pokud chce přežít, musí splnit velice nesnadný úkol... "
OBSAH
Britská dobrodružná fantasy komedie je adaptací románu spisovatele Terryho Pratchetta Zaslaná pošta (v originálním názvu Going Postal), jehož hrdinou je notorický podvodník a padělatel Vlahoš von Rosret (Richard Coyle). Všechno mu vychází a svými vynalézavými zločiny získal už obrovské množství peněz. Jenže na každého jednou dojde. Vlahoš je zatčen v Ankh-Morporku a po vlastní popravě se neprobouzí v pekle, nýbrž v kanceláři lorda Vetinariho (Charles Dance). Ten mu nabídne nový život a práci, což Vlahoš, pokud chce přežít, nemůže odmítnout. Dostane však téměř nesplnitelný úkol obnovit Poštovní úřad. Za zády má neustále pana Pumpu (Marnix Van Den Broeke), golema, který ho hlídá, a k ruce má vysloužilého pošťáka Grešleho (Andrew Sachs) a mladého Slavoje (Ian Bonar), jehož vášní je sbírání špendlíků. Největším konkurentem Pošty je semaforová Velká linka, kterou vede nebezpečně zvrácený Nadosah Pozlátko (David Suchet) - a mezi oběma institucemi nastane tvrdý boj. Vlahoš se také seznámí s ne tak úplně křehkou slečnou Srdénkovou (Claire Foy), vůdčí osobností společnosti chránící práva golemů, a tahle slečna má s Pozlátkem nevyřízené účty... Režii velice zdařilé adaptace má Jon Jones.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Není to škoda? Točit Pratchettovi romány rutinním režisérem do televize? Vždyť i ten rutinní režisér se díky jeho perfektním příběhům nakonec stane slavným. Například právě Zaslaná pošta je naprosto výborný film. Obsahuje perfektní atmosféru a la Harry Potter, ale také obrovský kus humoru, který v takovém příběhu prostě nesmí chybět. A co víc, dokáže být líbivý i pro kino. A stejně se o něm člověk nikde nedočte. Proč? Vždyť je to hrozná škoda a mrhání perfektním příběhem, který fantasy svět potřebuje jak švadlena pevnější plátno. Každopádně nevadí, možná to skrývá i další výhody a to především ty, že si to ti režiséři můžou natočit jak chtěj a tak z toho vyplyne tříhodinový nářez, na který se prostě vydržím koukat. Ještě aby ne, když v něm hraje nádherná Claire Foy, která se mi jako herečka začíná líbit víc a víc a celé to má takový hezky mystický závoj. Zaslaná pošta je super. Občas sice trošku nudí a mohla by se natočit i jinak, ale pořád je to televizní film a za televizní peníze je to super. (Malarkey) 4*
Musím uznat, že příběh má v sobě něco, co mě donutilo se s napětím dodívat až do konce. I když ty triky na mě dělaly hodně laciný dojem a Golem na mě působil jako "mouchy vemte si mě" svý kvalitky Zaslaná pošta jistě má. Hlavní z nich jsou především herecké výkony, tady přejdou rovnou ke Claire Foy, protože ty její rty se nedají nepolíbit...ááá já mluvil o herectví, omlouvám se trošku jsem se zapomněl, tak tedy Claiřino herectví. Je až neuvěřitelné kolik emocí do svý role dokáže ve všech směrech dát ať už je to fyzickým pohybem, obličejovou mimikou a nebo jen prostým pohledem. Osobně odhaduju, že Claire čeká velká filmová budoucnost a klidně to tady zvěčním, pokud bude se svým agentem pečlivě vybírat svoje role, Oscar jí dřív nebo později nemine a já se budu vytahovat, že jsem to na csfd říkal už v roce 2011. Na ostatní herce už nemám tolik prostoru, ale všechny zastihlo natáčení v dobré formě. Největší devizou příběhu je fakt, že každej si v něm najde to svoje. Já třeba Claire, jako ona se nezdá, ale je fakt krásná, měl jsem sto chutí vlítnout do toho filmu vlítnout a celou jí zlíbat. (Enšpígl) 3*
Pořád se nemůžu vyrovnat s tím, proč vypadá Zeměplocha vedle Harryho Pottera a Pána prstenů jako chudokrevný ošuntělý vagabund. Toto nedozírné promarnění pratchettovského potenciálu, který si podle mého také zasloužil postavení obrovské merchandisingové frančízy s multimediálním trhem a blockbusterovým statusem a ne televarieté od tvůrců, kteří mají talent uzenáře, morálku lichváře a styl funebráka, přičítám trojí skutečnosti: V prvé řadě je Zeměplocha zábavně parodickou směsicí popkultury a subverze, která na kanonických dílech fantastiky vlastně parazituje a zároveň je komentuje. Byť nijak závratně, přece jen směřuje k inteligentnějšímu čtenáři, který ocení meta-fikce než fikce samotné. Zeměplocha neslouží ani jako kašírovaná dekorace pro romantickou pohádku (Harry Potter), ani to není tabule, kterou školomet popíše poučkami o ideálním uspořádání společnosti (Pán prstenů). To ji na globálních trzích u koncového zákazníka logicky malinko indisponuje. Za druhé vězí u Zeměplochy problém v odstupu mezi knižními předlohami a filmovými adaptacemi, který není ani extrémně krátký jako v případě Harryho Pottera, ani extrémně dlouhý jako u Pána prstenů. Harry Potter se natáčel de facto spolu s paralelně vycházejícími knihami Rowlingové a jedno umocňovalo druhé, zatímco Pána prstenů nakopli kompletně od začátku, včetně znovuvydání všech tří svazků. Zeměplocha se naneštěstí časově vklínila někam mezi ně a navíc ji zastihla digitální éra na počátku devadesátých let, která stihla utvořit početný fandom, mapy a kuchařky z Discworldu, mrakoplaší čepičky, a tudíž se ji nevyplatilo investičně vzpružit a revitalizovat. A za třetí Pratchett má jak známo Alzheimera a nepotřebuje syslit peníze, beztak má vyděláno, na rozdíl od ambiciózní Rowlingové a jako vždy zištných majitelů práv k Pánovi prstenů, čilých podnikatelů, kteří se postarali o to, aby otcova památka nezanikla v přílivu nových jmen a nových dobrodružství. Odbyté adaptace Zeměplochy jsou zvláště nešťastné také proto, že nabízela obrovský makrokosmos, dynamické univerzum mnoha soustav, které jsou více či méně provázané, například v Noční hlídce mohly ve druhém plánu sedět v kantýně zbylé postavičky z jiných dílů anebo by Smrť, který se alespoň na okamžik objeví v každé z x-desítek knih, mohl zajišťovat podružný rámec či tragikomickou stafáž. Divák by tak nevěnoval recepci filmu rovnoměrnou pozornost, ale v souladu se svým profesním zaměřením i s konkrétním fandovským zájmem by si stanovoval určitou klasifikaci a hierarchizaci jednotlivých částí rozsáhlého světa. Konečně se tak mohl vyřešit základní metodologický spor, který se stihl rozhořet mezi naratology a ludology. První nahlížejí filmy jako příběhy, druzí jako interaktivní systémy. Filmy dle druhých nejsou lineárně přednastaveným řetězem, ale kybertextem, kterému dává hybnou sílu až divák, nikoli autor. Svět Discworldu se takovým úvahám a konceptům vyloženě nabízel. (Skadwell) 3*
VELKÁ RECENZE
Zaslaná pošta pojednává o vychytralém podvodníkovi, který je nucen přijmout vedoucí pozici na znovu otevřené poště. Úloha to snadná není, kromě získání důvěry zákazníků musí čelit nepříjemné kletbě… Snímek oživil z knižní předlohy Terryho Pratchetta málo známý režisér Jon Jones. Film nebyl točen tak, aby se snažil překonat velkofilmy Pána prstenů a Harryho Pottera. Možná právě proto film na člověka příjemně zapůsobí, žádná velká propagace, žádné neuvěřitelné rozpočty. Příběh je určen pro celou rodinu, i když menší diváci nepochopí některé momenty.
I přes jeho skoro tři hodinovou stopáž se stal perfektním fantasy k odreagování a pobavení. Jak jsem již psal, autorem předlohy je jeden z králů fantastického žánru Terry Pratchett. Proto je všem nejspíše jasné, že děj se odehrává na Zeměploše. Kniha a film jsou ovšem dvě rozdílné věci. Jelikož jsem četl knihu a později viděl i film, byl jsem částečně zklamán. Opět jsme svědci toho, jak si scénáristi mnoho událostí zkrášlují a vytváří podle sebe. V ději pak chybí polovina vtipných momentů, některé důležitější postavy a dokonce i části velkolepého děje. Nejhorší je po tom to, že si přizpůsobili charaktery postav, což zrovna mně vadilo asi nejvíce.
Vizualizace Zeměplochy je velice dobře provedená, efekty ve filmu nejsou sice nejúžasnější, ale rozhodně neurazí oko náročnějšího diváka. V hudebním doprovodu jsem pak nenašel snad jediné námitky. Ať už jde hudbu k zobrazení krajiny či dramatické části děje. Vždy skvěle pasuje do daného momentu a perfektně dotváří krásu tohoto úžasného fantasy světa.
Nejdůležitějším místem jsou herecké výkony. Zde vsadil režisér na méně známé tváře, ku příkladu Claire Foy, ale i na tváře známé jako třeba David Suchett či Charles Dance A udělal dobře. Představitelé jednotlivých rolí vdechli všem postavám duši, vdechli do nich život, dali jim uvěřitelnou podobu. Jejich dobré i špatné stránky dokázali zahrát tak věrohodně, že se po krátké chvíli divák vžije do jedné z nich, doslova se objeví na Zeměploše.
Příběh člověka pohltí, dá mu rozumnou zápletku, perfektní děj a pak je tu vždy něco, co drží napětí, co nutí na to koukat dál. Čas se pak mění v prudkou řeku a i přes ony tři hodiny film rychle uteče. A ačkoliv jsou zde i odhadnutelné části děje, mnohdy překvapí ty neočekávané. Fanoušci knižního autora a fantasy všeobecně se pak dělí na dva tábory. Ti, kteří jsou spokojení nebo potěšení zpracováním, jsou rádi, že příběhy z jejich oblíbeného světa dostanou hranou podobu, jako tomu už bylo u Otce prasátek či Barvy kouzel. A vřele se těší na další filmy z dílny mistra fantastiky. Mezi ty se řadím i já. Na opačné frontě jsou pak tací, co tuto adaptaci bombardují těžkou kritikou. Nejčastěji pak vytýkají onu rozdílnost mezi knihou a filmem. Modlí se, aby raději už nikdo nezkoušel točit další adaptace Pratchettových příběhů.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Vždycky jsem věděl, že bohové mají smysl pro humor… Těmito slovy začíná vyprávět Vlahoš von Rosret svůj příběh a jak zmiňuje v další větě, je terčem jejich žertů on. Jako mladý přišel o rodiče a tak začal podvádět, aby se uživil. Nikdy nechtěl nikomu ublížit, přesto ale způsobil mnoho zla a měl být za to popraven. Pokus o útěk se mu nezdařil (respektive poté, co se mu podařilo vydloubat lžící a vyndat ohromný kámen ze stěny vězení, našel jen další lžíci). Když už je přesvědčen, že je s ním konec, zachrání ho lord Vetinari s tím, že buď může obnovit ankh-morporský poštovní úřad nebo může odejít dveřmi vedoucími do hluboké propasti. Rosret si zvolí poštu, plánuje ale také útěk. Úkol jej střežit ale dostane golem Pumpa 19, který svou práci plní více než dobře a Rosret tedy musí skutečně pracovat na poště.
Při prvním pohledu na úřad se Rosret vyděsí: všude jsou stohy dopisů a má jen dva podivné zaměstnance, mladšího pošťáka Grešleho, kterému je již přes 70 let, a mladého Slavoje, jehož vášní je sbírání špendlíků. To ale ještě není to nejhorší, Rosret se dozví, že všichni poštmistři, kteří tu dosud působili, zemřeli strašlivou smrtí. Také sám zjistí, že poštovní úřad má svou duši a tajemství a často mu ukazuje, co svými činy způsobil. Proti „zastaralé“ poště navíc stojí podnikatel Nadosah Pozlátko se svým systémem klikacích semaforů, které jsou mnohem rychlejší. Vlahoši však pomůže krásná slečna Srdénková, se kterou se seznámí, když chce zneškodnit pana Pumpu 19, přičemž zjistí, že její otec vlastně vymyslel semafory.
Postupem času se vše zlepší, Rosret si nakloní své dva podřízené (povýšením a špendlíkem) a pošta začíná díky Vlahošovým schopnostem a několika vynálezům (například systém poštovních známek, který vyvolá filatelistickou mánii po celém Ankh-Morporku) fungovat. Konkurence Pozlátka je čím dál tím horší a Rosret navíc musí slečně Srdénkové přiznat, že má vinu na jejím neštěstí. Poté vypukne na poště požár a Rosreta se pokusí zabít vrah poštmistrů, bánší pan Tragoječ, kterého na něj poslal Pozlátko. Jejich spor se stupňuje a Rosret navíc musí zajistit opravu budovy pošty, na což ale nemá peníze a tak se pokusí o podvod. Předstírá, že mu bohové řekli, kde je poklad, který však na ono místo zakopal on jako část uloupeného jmění ze své minulosti. Pro efekt si na oči nasadí želví vejce. Tento pokus mu ale nevyjde, takže nakonec i díky posile pošťáků a rozbití semaforů vyzve Pozlátka na závod, jestli informaci doručí dříve pošta nebo semafory. Rosret dá vsázku svůj život.
Semafory jsou sice rychlejší, ale Rosret, slečna Srdénková, která mu odpustila, když zjistila, že jí Pozlátko zabil bratra a chce se mu pomstít, pošťáci a pan Pumpa mají plán: do oběhu semaforů vloží informaci o tom, koho všeho Pozlátko zabil. Plán jim vyjde, když už dávají Rosretovi na krk provaz, ona zpráva dojde. I přesto by nehodou Rosret přišel o život, nebýt prve tak nenáviděného pana Pumpy, který ho zachytí. Rosret tedy nakonec zvítězí, protože pošta doručí správnou zprávu, slečna Srdénková dostane semafory, které jí právem patří a oba tak ovládnou ankh-morporskou komunikaci. Pozlátko, který dostane druhou šanci u lorda Vetinariho jako prve Rosret, raději zvolí propast.
DABING
V českém znění Zdeněk Hruška - Richard Coyle (Vlahoš von Rosret), Jaromír Meduna - David Suchet (Nadosah Pozlátko), Jitka Ježková - Claire Foy (Adoráta Krasomila Srdénková), Dalimil Klapka - Andrew Sachs (pan Grešle), Jan Vlasák - Charles Dance (lord Vetinari), Miloslav Mejzlík - Timothy West (arcikancléř Výsměšek), Tereza Bebarová - Tamsin Greig (slečna Rezámková), Jiří Knot - Madhav Sharma (Kryšpín Kůňpeč), Petr Lněnička - Ian Bonar (Slavoj), Pavel Tesař - Matt Devere (Tomáš Úpravník), Ben Crompton (Nepříčetný Alois), Jiří Valšuba, Jan Vondráček - Marnix Van Den Broeke (pan Pumpa), Adrian Schiller (pan Tragoječ + titulky) a další.
Překlad: Petr Miklica
Zvuk: Dušan Matuška
Produkce: Jan Junek
Dialogy: Jana Kovaříková (1. část), Pavlína Vojtová (2. část)
Režie: Jana Kovaříková
Vyrobila: Společnost SDI Media pro HBO 2010
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Velká Británie" 30.3.2010
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 17.12.2011 DVD Edice
Poprvé na Blu-ray: 22.4.2011 DVD Edice
FILMY V SÉRII
Otec prasátek (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0186/
Drama / Rodinný, Velká Británie, 2006
Režie: Vadim Jean, Hrají: David Jason, Marc Warren
Barva kouzel (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0188/
Dobrodružný / Fantasy, Velká Británie, 2008
Režie: Vadim Jean, Hrají: Christopher Lee, Tim Curry
Zaslaná pošta (TV film) gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0190/
Komedie / Fantasy, Velká Británie, 2010
Režie: Jon Jones, Hrají: David Suchet, Charles Dance
Tvůrci a herci
Jon Jones (Režie), Sue de Beauvoir (Produkce), John Lunn (Hudba), Gavin Finney (Kamera), Alex Mackie (Střih), Emma Style (Casting), Veronika Varjasi (Casting), Ricky Eyres (Scénografie), Charlotte Holdich (Kostýmy), Richard Kurti (Scénář), Bev Doyle (Scénář), Terry Pratchett (kniha) (Předloha), David Suchet (Herec), Charles Dance (Herec), Claire Foy (Herec), Richard Coyle (Herec), Tamsin Greig (Herec), Steve Pemberton (Herec), Andrew Sachs (Herec), Ingrid Bolso Berdal (Herec), Paul Barber (Herec), Terry Pratchett (Herec), Ben Crompton (Herec), Matt Devere (Herec), Timothy West (Herec), Alex Price (Herec), Szabolcs Thuróczy (Herec), Adrian Schiller (Herec), Don Warrington (Herec), Ian Bonar (Herec), Daniel Cerqueira (Herec)
2010/185/Velká Británie/Komedie, Fantasy, Dobrodružný
- Sir Terry Pratchett, autor knižní předlohy, se ujal role jednoho z pošťáků, který se objevil v závěru filmu.
- Natáčení probíhalo v Maďarsku.
- V kostýmu pana Pumpy byl holandský kaskadér Marnix Van Den Broeke, který hrál v předchozích filmech Smrtě.
- Film knihu poměrně věrně kopíruje. V několika drobnostech se ale rozcházejí. Například smrt Tragoječe je v knize "brutálnější", když spadne do kouzelné třídičky pošty. Také zpráva, kterou Vlahoš (Richard Coyle) pošle po Velké lince, není odvysílána ze staré semaforové věže, jako ve filmu, nybrž z opuštěné kouzelné veže. Ve filmu se také například neobjeví jedna ze zásadních zeměplošských postav Smrť, přestože v původní literární předloze figuruje.
- Po Hogfatherovi (2006) a The Colour of Magic (2008) jde o třetí hrané televizní zpracování příběhů ze "Zeměplochy" Terryho Pratchetta.
- Natáčení probíhalo v Maďarsku.
- V kostýmu pana Pumpy byl holandský kaskadér Marnix Van Den Broeke, který hrál v předchozích filmech Smrtě.
- Film knihu poměrně věrně kopíruje. V několika drobnostech se ale rozcházejí. Například smrt Tragoječe je v knize "brutálnější", když spadne do kouzelné třídičky pošty. Také zpráva, kterou Vlahoš (Richard Coyle) pošle po Velké lince, není odvysílána ze staré semaforové věže, jako ve filmu, nybrž z opuštěné kouzelné veže. Ve filmu se také například neobjeví jedna ze zásadních zeměplošských postav Smrť, přestože v původní literární předloze figuruje.
- Po Hogfatherovi (2006) a The Colour of Magic (2008) jde o třetí hrané televizní zpracování příběhů ze "Zeměplochy" Terryho Pratchetta.
Odkazy:
Hrají:
David Suchet, Charles Dance, Claire Foy, Richard Coyle, Tamsin Greig, Steve Pemberton, Andrew Sachs, Ingrid Bolsø Berdal, Paul Barber, Terry Pratchett, Ben Crompton, Matt Devere, Timothy West, Alex Price, Szabolcs Thuróczy, Adrian Schiller, Don Warrington, Ian Bonar, Daniel Cerqueira, Jimmy Yuill