Gran Torino / Gran Torino (2008/116/Německo, USA/Drama) 90%
22.10.2018 10:06
JEDNOU VĚTOU
„I mezi cizími můžete objevit své lepší já."
OBSAH
Film vypráví příběh neústupného válečného veterána Walta Kowalského, který si s přibývajícím věkem uvědomuje, že na nový svět už nestačí. Musí se konfrontovat jak se sousedy rozličného etnického původu, tak se svými hluboce zakořeněnými předsudky. Všechny staré sousedy postupně nahradili imigranti, kterými Walt ze srdce pohrdá. Podzim svého života tak spíš přežívá než dožívá. Až do oné noci, kdy se mu někdo pokusí ukrást jeho chloubu – nablýskaný sporťák Gran Torino. Elegantní tvary auta zapůsobí na Waltova neprůbojného souseda Thaa, který si krádeží snaží získat respekt v partě mladých výtržníků. Thaova rodina trvá na tom, aby si chlapec u Walta svůj nerozvážný čin odpracoval. Walt nakonec podlehne a vyzve mladíka k tomu, aby své aktivity nasměroval ve prospěch okolí. Díky Thaovi a jeho dobrosrdečné rodině Walt prozře a snad poprvé v životě se na své sousedy dívá bez předsudků. Veterán postupně odkryje i tu část duše, kterou skrývá již od války...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na samou mez uvěřitelnosti okleštěná kritika četných nešvarů současných Spojených států, kterou je zajímavější přijmout coby Eastwoodovo rozloučení s kariérou herce. Přesněji s tím, koho jako herec ztvárňoval. Jako režisér zbytečně neriskuje, pohybuje se po bezpečné půdě a dokonce využívá dramatického „triku“ z Million Dollar Baby (zlom v poslední třetině), s níž Gran Torino spojuje též absence výrazného antagonisty. Zlo je těžké identifikovat, zachytit … potrestat. Clint je hlavní a jedinou hvězdou, filmy dominuje do té míry, že ostatní postavy, včetně potenciálně konkurenceschopného kněze, působí jako figurky na jim kontrolované šachovnici. Věrohodnost, hlavně vykupitelského závěru, schytává těžké podpásovky. Na pohled festovní drama stárnoucího (ex)patriota při bližším ohledání vyjevuje, z jak nepevného, skoro se chce napsat „ve výprodeji koupeného“ materiálu bylo stvořeno. Jednou stačilo. 70% (Matty) 3*
Clint Eastwood se asi zbláznil, když natočil tenhle film, protože ne nadarmo se řiká, že když mistr nakreslí dokonalé dílo, tak se z něj většinou zblázní. Gran Torino je totiž pro mě minimálně nejlepší film roku, když nebudu počítat fakt, že Temný rytíř je ještě něco extra navíc. Jen mě na něm mrzí to, že se nedostal ani do nominací na Oskara, protože Clint by si to určitě zasloužil. Krom toho si umí vybrat i role pro sebe a i když o sobě tvrdil, že už hrát nebude, nakonec ho políbala sama múza, nebo spíš agent sehnal scénář tak zajímavý, s hlavní rolí tak originální, že jemu se tak zalíbila, že mu to nedalo a pustil se směle do práce. Na jeho roli je totiž nádherně vidět, jak se mění od chmurného dědka, přes oblíbeného staříka a já jsem si ho musel prostě zamilovat, protože tak hezky se mi dlouho nekoukalo na film. Walt Kowalski je člověk, kterého bych chtěl mít za souseda i já. Clint z něj dal hodně ze sebe a zahrál ho tak výborně, že jsem si ho v jednom kuse užíval. Hlavně se mi na filmu líbí to, že na něm není ani kousek stereotipu, nebo něčeho, u čeho bych byl schopný tvrdit, že už jsem to někdy viděl, a co je na něm uplně nejlepší, tak hlavně fakt, že divák vlastně až do samotného závěru neví, co se stane, ačkoliv ví, o co pude. To je na tomhle filmu uplně nejlepší, protože neznám film, který by mě nechal takhle dlouho napínat až do samotného konce, většinou už ke konci vím, že to dopadne špatně, jak je v poslední dobou v Hollywoodu ve zvyku, dříve to zase furt končilo dobře, takže ty stereotypy tam byly a víceméně pořád jsou, jen tenhle film je velkou, ale opravdu hodně velkou vyjímkou. Je na něm skvostné opravdu všecko, a když už nebudete vědět, co mu na něm chválit víc, tak nezapomeňte na to Gran Torino ze sedmdesátého druhého protože to je amerika, kterou bych bral doma i já, a že ameriky zrovna dvakrát nemusím, tohle by mi vůbec nevadilo. Gran Torino je prostě jako dar z nebes, který přináší do pojmu film nové zakončení, a divácky se posouvá o další krok kupředu a přičtu do toho režisérské umění Clinta Eastwooda a je okamžitě o jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, zaděláno. (Malarkey) 5*
Clint Eastwood zraje jako víno. Je to až neuvěřitelné, jak se z herce vystupujícího nejčastěji jako charismatický a drsný (Harry) stal vynikající režisér, který každým svým novým filmem dává na frak mnoha mladším režisérům. Clint Eastwood je jedna z největších osobností amerického filmu posledních let. Gran Torino je jeho nové dílo a lze pouze říct, zase lepší. nevím, jak to Clint dělá, ale i z pro mě nezajímavého nebo ohraného tématu dokáže udělat zajímavý a jednoduchý film, který osloví a zaujme. Gran Torino je přesně takové. Jednoduché, ale promyšlené do detailu. Jedinou slabinu tohoto filmu je, že mě nedokázal především v závěru více emočně zasáhnout a "dostat", protože jde o vybroušený diamant plný amerického patriotismu a rasismu, který plynule přechází do úplně jiných a nečekaných rovin... Povinnost. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
„A Oscara za nejlepší film roku nezískává...“ Tak tohle bude bolet ještě dlouho. Obzvlášť když všichni víme, že Clint Eastwood je miláčkem Akademie (jedovatý jazyk chce dodat: „Protože členové rádi vidí, že někdo stejně starý neprdí do pohovky a pořád to umí nandat mlaďochům.“). Obvykle bez problémů loví nominace i za filmy, které kritici i diváci přijali velmi vlažně, viz mrtvolný válečný epos Vlajky našich otců. Gran Torino však zůstalo jako naschvál nepovšimnuto. Přitom se jedná o majstrštyk, který většinu (všechny?) letošních nominovaných zadupe do trávníku u Clintovy verandy.
Když Hugh v úvodní písničce letošního udělování Cen Akademie seděl na papundeklovém batpodu a utahoval si z breků nad nenominováním Temného rytíře, možná měl jedním dechem zmínit i Gran Torino – Eastwoodův zdaleka nejúspěšnější režijní počin, který si už na IMDb i ČSFD rochní v první stovce. Ale možná je to tím, že Gran Torino se od začátku krčilo ve stínu Výměny. Od dobovky se zajímavým tématem a s Angie, která měla nominaci jistou už po prvním traileru, všichni tak nějak automaticky čekali, že bude dalším Clintovým kombajnem na Oscary. Gran Torino se naopak tvářilo jako bokovka, kterou si Eastwood točí jen tak pro potěšení. Resp. pro potěšení svých fanoušků – není divu, že se zrodila fáma o utajeném šestém dílu Drsného Harryho. Dokonce i trailery a plakáty s prošedivělým frajerem, flintou a titulním bourákem v pozadí tyto domněnky podporovaly. Oscarové parametry opravdu nikdo nečekal.
Zajímavé na celé věci je, že Gran Torino za toho šestého Drsného Harryho vlastně s přimhouřeným okem považovat můžeme. Podobně jako si v Nesmiřitelných můžeme představovat, že usedlý pistolník Bill Munny zamlada nosil pončo, stejně tak můžeme do životopisu veterána z Koreje Walta Kowalského namísto práce v automobilce vložit kariéru nekompromisního poldy. Tohle podprahové pomrkávání v Gran Torinu bezvadně funguje, takže divák má vlastně od začátku dojem, že se s hlavní postavou zná už léta. Když Walt na ulici bouchačkou odplaší od šikmooké dívky dotíravé černé pobudy, říkáte si: „No jasně, to je ten samý chlápek, který nám kdysi mířil čtyřiačtyřicítkou do ksichtu a ptal se, jestli jsme šťastní.“ Film s tímhle konceptem „staré známosti“ zcela úmyslně pracuje a brilantně nám díky němu vnutí očekávání zavedeného vývoje událostí. Aby jej v závěru zlomil... ale to už bych spoileroval.
Gran Torino většinu času vypadá velmi přímočaře a předvídatelně. Nemám to ze své hlavy, ale vlastně je to rasově obrácená a vztahově trochu komplikovanější variace na Karate Kida ;-). Walt Kowalski je chlap, který od svého prahu svinským krokem žene jak faráře nabízejícího úlevu od starých hříchů, tak i vlastního syna, mávajícího vstupenkou do starobince. A teď do sousedství někoho takového nastěhujte početnou, hlučnou a velmi společenskou korejskou famílii. Je jasné, že jakmile první „žluťoch“ šlápne na Waltův trávník, z truhlice letí kvér a skrz zuby je cezeno něco ve smyslu: „V Koreji jsme takové jako ty věšeli dolů hlavou a používali je jako boxovací pytle. Tak vysmahni z mého pozemku, rákosníku!“
Zároveň tím ale Walt zachrání sousedovic chlapce z rukou pouličního gangu. Právě toho gangu, který nedávno přinutil zmateného a životní cestu hledajícího Thaa, aby se pokusil (neúspěšně) ukrást Waltovo milované Gran Torino. Šikmooká rodina je zahanbena a požádá Kowalského, aby vzal Thaa na týden „do učení“. Zkušený divák samozřejmě ví, co bude následovat. Ruku v ruce s Thaovou výchovou jde i polidštění onoho zatrpklého, paličatého a neskrývaně rasistického starého bručouna. Walt se s „rýžožrouty“ naučí žít a postupně se změní ve férového chlapa se sociálními vazbami hodně přesahujícími ono úvodní: „Nechte mě být a já vás za to nepostřílím.“ A protože gang nedá pokoj a Thaovi i jeho sestře je ošklivě ublíženo, je jasné, že někdo se už brzy podívá do ústí Waltovy bouchačky a dostane příležitost zamyslet se nad tím, jestli je šťastný.
Jakkoli otřepaně to zní, Gran Torino rozhodně není banální. A vděčí za to svému finále. Zatímco u některých Clintových filmů bývá závěr slabinou (Tajemná řeka, Krvavá stopa...), tady je hlavním trumfem. Nečekejte překvapivý zvrat, který obrátí celý film naruby. Clint ke svému poslednímu pistolnickému souboji opravdu dospěje. Zároveň se ale stane něco, co výrazně prohloubí všechno, co se do té doby na plátně odehrálo. Všechny dějové prvky a linie dostanou až nečekaný smysl a stmelí se do komplexního, dokonale promyšleného tvaru. Nejvíc však potěší, že Clint nesklouzne k sentimentu, natož k prvoplánové korektnosti. Walt se nepromění v hodného dědečka, který se běží objímat s černochy, jimž ještě před týdnem cpal pistoli do obličeje. On ten barevný póvl nesnáší pořád stejně. A nakonec si to s ním vyřídí. Ale už ne jenom za sebe, ale i za ty rákosníky ze sousedství, kteří vlastně nejsou až tak špatní. Navíc, jak lépe ulevit svědomí zatíženému válečnými hrůzami?
Ač se tomu ani nechce věřit, Clint-herec má tentokrát mírně navrch nad Clintem-režisérem. Nic proti tomu, jak je film natočen. Je to ryzí oldschool, který může působit trochu těžkopádně, ale k „důchodcovskému“ příběhu pozvolné tempo pasuje. Clint si dává načas a vypráví svůj příběh precizně a soustředěně. Má velký smysl pro detail a přesné zachycení emocí, nic neopomene a zručně klade důraz na věci, které na první pohled vypadají nepodstatně, ale v divákovi nenápadně rezonují a nakonec umocní závěrečnou katarzi. A umí být i velmi vtipný – viz scéna s výukou mužné mluvy u holiče. Gran Torino je však především filmem Clinta-herce. Hlavní zásluha samozřejmě leží na scénáři, který Walta napsal Eastwoodovi na tělo. Ale i přesto je mimořádně uspokojující sledovat starého pardála, jak svůj obvyklý minimalismus (či podle některých až neherectví) využívá k modelování dokonale živé, vrstevnaté postavy. Jeho tradiční škleby, vrčení skrz zuby, výhružné poulení očí při míření do padouchova obličeje – to všechno v Gran Torinu funguje už nejen jako tradiční „cool eastwoodovština“, ale jako plnohodnotná práce s postavou.
Navíc si je Clint vědom „trademarkovosti“ svých „ksichtů“ a umí je podat s velkým nadhledem (už dlouho mě nic tak nepobavilo jako nájezd kamerou na Waltovu tvář těsně předtím, než vypráská z domu syna se snachou). Napíšu to na rovinu – jakkoli máme rádi Clintovy klasické (anti)hrdiny, lepší postavu jako je Walt Kowalski si snad v životě nezahrál. Bylo by úplně perfektní a vlastně i dojemné, kdyby tohle bylo opravdu jeho rozloučení s hereckou kariérou. I navzdory vysokému věku a úctyhodné kariéře by to totiž znamenalo „odejít na vrcholu“. Který osmdesátník se může pyšnit něčím takovým? Anebo nezničitelný důchodce svůj filmařský vrchol ještě jen chystá? S přihlédnutím k jeho současné formě bych se nedivil, kdyby mi Kyle Reese přišel z budoucnosti říct, že Clint přežil nukleární apokalypsu a i ve světě ovládaném roboty pořád točí nadprůměrné filmy.
Nakonec musím být osobní: Eastwooda absolutně žeru už zhruba od poloviny 80. let, kdy jsem na obrazovkách maďarské televize poprvé shlédl Hodného, zlého a ošklivého. Od té doby jsem viděl drtivou většinu jeho filmů – a že jich není málo. Samozřejmě teď nechci tvrdit, že je Gran Torino jeho nejlepší (nejlépe zrežírovaný, nejlépe zahraný, neosobnější...) film. Jedno ale vím jistě.
Když mi Clint tentokrát mířil z plátna flintou do ksichtu, cítil jsem se šťastně.
OLDIES FILMU
Herec. Režisér. Skladatel. Legenda. Čtyři slova, která vystihnou všechno podstatné, co se má v souvislosti s Clintem Eastwoodem vědět. Velkolepá kolekce má pečetit jeho pětatřicetiletou spolupráci se studiem Warner Bros. 35 let, 35 filmů a skoro dvacítka disků, to je bilance, po níž ani není nutné dlouze vysvětlovat, že Clint našel u Warnerů svůj tvůrčí domov a nemíní se ho jen tak zříct. Eastwood se pod křídly stabilního studia proměnil z hláškujícího drsňáka ve veleváženého filmaře, který si točí to svoje, aniž by mu nějak vadily přibývající vrásky – ty naopak spíš pomáhají jeho snímkům, protože hloubka brázd na jeho obličeji se promítá do hloubky jeho filmových zpovědí. Eastwood má okolo sebe ctnostnou auru, jak kdyby už odešel na věčnost. Nikdo na něj neplive, nebičují jej ostré výpady, naopak se velebí jeho vyzrálost a vyprecizovaný režijní rukopis, který si prostě nespletete. Kdo má správně nabitou kreditku, může si teď jeho vývoj promrskat pěkně přehledně, prostřednictvím jedné edice s Nesmiřitelnými, Drsným Harrym, Gran Torinem i oscarovkou Milion Dollar Baby. A i když tenhle trailer k nákupu vyloženě nestrhne, nelze pochybovat, že až edici doma rozbalíte, roztáhne se vám přes tvář úsměv o velikosti bouchačky Magnum.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Walt Kowalski, Američan polského původu, bývalý zaměstnanec Fordu v důchodu a veterán z korejské války, právě ovdověl, což ještě více zhoršilo vztah s rodinami jeho synů. Město Highland Park v Michiganu, dříve obydlené bělošskými dělnickými rodinami, je nyní domovem chudých asijských imigrantů, a také místem s vysokou kriminalitou, kterou způsobují pouliční gangy.
Rodina hmongských přistěhovalců Vang Lorových sousedí s Waltem. Členy této rodiny jsou sourozenci Sue a Thao. Jejich bratranec Thaa přemlouvá, aby vstoupil do místního pouličního gangu. Nejdříve však musí ukrást Waltovo auto Gran Torino. Walt ale oknem v garáži zahlédne světlo z Thaovy baterky a s puškou v ruce ho vyžene.
Gang se pak snaží Thaa napadnout, protože odmítl stát se jedním z nich. Jeho rodina se ho snaží bránit a potyčka se dostane až na trávník před Waltovým domem. Ten jim začne opět vyhrožovat puškou, načež gang odejde. Místní rodiny ho potom považují za hrdinu. Walt později zachrání Sue před třemi černošskými mladíky a Sue se s ním spřátelí. Jeho rasistických poznámek si nevšímá a vysvětluje mu mnohé z historie Hmongů.
Aby odčinil pokus o krádež Waltova auta, musí mu Thao pomáhat. Ten ho posílá pracovat pro ostatní lidi v ulici. Postupem času mu Walt sežene i stálejší práci.
Když Walt z ničeho nic začne vykašlávat krev, zajde k doktorovi. Podle výsledků je jeho stav vážný.
Jednou je při cestě z práce Thao napaden bratrancovým gangem. Walt zakročí a na jednoho ze členů gangu zaútočí. Aby se gang pomstil, prostřílí dům Vang Lorových a znásilní Sue. Policie se tím však nemůže zabývat, protože Vang Lorovi odmítli vypovídat. Tento incident Walta rozčílí a při rozhovoru s otcem Janovichem poznamená, že Sue a Thao nebudou mít klid, dokud bude tento gang v okolí.
Druhý den Thao navštíví Walta, aby mu pomohl pomstít se. Walt souhlasí, ale vysvětlí mu, že se všechno musí pečlivě naplánovat. Pošle ho tedy domů s tím, aby se vrátil později odpoledne. Mezitím si Walt zajde k holiči, kterému nechá nezvykle vysoké spropitné, a také do kostela ke zpovědi, aby tak splnil jedno z posledních přání své ženy. Otec Janovich ho vyslechne, ale stejně ho podezírá, že plánuje pomstu. Walt mu přizná pouze pár zanedbatelných hříchů. Když se vrátí domů, lstí zamkne Thaa ve sklepě. Nechce totiž, aby byl svědkem zabíjení. Prozradí mu svůj největší hřích, který ho pronásleduje celý život - během korejské války zabil mladého vojáka, který se mu vzdával.
Mezitím otec Janovich kontaktuje policii, aby sídlo gangu hlídala. Ta ale po několika hodinách, kdy se nic nestalo, odjíždí.
V noci se Walt postaví členům gangu před jejich domy tak, aby získal pozornost všech sousedů. Poté, co je všichni sledují, prohodí Walt několik zastrašujících poznámek a gest, dá si cigaretu do úst a požádá gang o oheň. Pak provokativně sáhne do bundy, jako by vytahoval zbraň. Gang se lekne a začne do něj střílet. Walt padne mrtvý k zemi a v ruce drží svůj zapalovač.
Thao a Sue, která bratra osvobodila ze sklepa, záhy přijedou na místo v Gran Torinu. Policista je informuje, že gang na Walta zaútočil i přes to, že nebyl ozbrojen. Střelbu viděli všichni v okolí, což stačilo k usvědčení všech členů gangu. Ti tak stráví mnoho let za mřížemi a nebudou dále ohrožovat okolí. To vše jen díky Waltově oběti.
Waltova pohřbu se neúčastní pouze jeho rodina, ale také Thao a Sue spolu s mnoha členy hmongské komunity. V závěti zanechal Walt svůj dům kostelu otce Janoviche a své Gran Torino Thaovi. Film končí scénou, kde Thao řídí své Gran Torino a společnost mu dělá Waltův labrador Daisy.
O FILMU
Několikanásobný držitel prestižní ceny Oscar Clint Eastwood se poprvé od úspěšného snímku Million Dollar Baby herecky vrací na plátna kin. Eastwoodův nový film Gran Torino vypráví příběh neústupného veterána z války v Koreji, Walta Kowalského, který si s přibývajícími léty uvědomuje, že na nový svět už nestačí. Kowalski musí čelit jak sousedům rozličného etického původu, tak svým hluboce zakořeněnými předsudkům.
Denní program někdejšího opraváře aut Walta Kowalského je prostý: nenáročné opravy domu, lahvinka piva… a čas od času zpestření v podobě návštěvy holiče. Poslední přání jeho zesnulé ženy bylo, aby se vyzpovídal. Jenže zahořklý veterán Walt, jenž má vždy po ruce nabitou M-1 si myslí, že není z čeho se zpovídat. Ostatně po smrti ženy se nenašel nikdo, komu by mohl plně důvěřovat. Snad kromě věrné feny Daisy.
Všichni ti, jež považoval za sousedy, se v průběhu let odstěhovali nebo zemřeli. Postupně je nahradili imigranti, kterými Walt ze srdce pohrdá. Starý Walt je rozmrzelý skoro vším, co vidí: poničenými a zrezivělými okapy, neudržovanými trávníky i tvářemi teenagerů všech možných etnik, kteří si podle všeho myslí, že je dovoleno vše. O mnoho lepší vztah nemá ani k vlastním dětem, jež se mu odcizily. Podzim svého života Walt spíš přežívá než dožívá…
Až do oné noci, kdy se mu někdo pokusí ukrást jeho chloubu - nablýskaný sporťák Gran Torino. Vůz i po několika desetiletích působí stejně přitažlivě jako v den, kdy s Waltovým přispěním sjel z výrobní linky. Není se tedy co divit, že elegantní tvary auta zapůsobí i na Waltova neprůbojného souseda Thaa, který si jeho krádeží získat respekt v partě mladých výtržníků.
Je-li na scéně Walt, nemají plány gangu ani Thaa sebemenší šanci na úspěch. Thaova matka a starší sestra Sue trvají na tom, aby si chlapec u Walta svůj nerozvážný čin odpracoval. Walt sice se svými sousedy nechce mít nic společného, ale nakonec podlehne a vyzve Thaa k tomu, aby své aktivity nasměroval ve prospěch okolí.
Díky Thaovi a jeho dobrosrdečné rodině Walt prozře a snad poprvé v životě se na své sousedy dívá bez přesudků. Dojde mu také, že i jemu je co vytýkat. Se sousedy - většinou běženci, si Walt nakonec porozumí lépe než se svou vlastní rodinou. Veterán postupně odkryje i tu část duše, kterou skrývá již od války... stejně jako Gran Torino ve své garáži.
O NATÁČENÍ
Herec a režisér Clint Eastwood, v jehož filmografii je několik nejikoničtějších filmů všech dob se před kamerou neobjevil od roku 2004, kdy si zahrál v oscarovém snímku Million Dollar Baby. “Po pravdě řečeno, už jsem ani neplánoval, že bych si ještě zahrál,” říká herec a režisér. “Tento film nabízel roli, jež mi byla věkově blízká, a postava vypadala, jako by mi byla šitá na míru. Ačkoliv původně nebyla. Scénář se mi líbil. Je v něm celá řada nečekaných zvratů a taky se u něj zasmějete.”
Scénář Gran Torina od debutujícího scenáristy Nicka Schenka, který se inspiroval námětem Dave Johnssona, se dostal do Eastwoodovy produkční společnosti Malpaso. “Příběh vycházel ze situací, jež se skutečně odehrály v Minnesotě,” říká Eastwoodův dlouholetý producent a věrný přítel Robert Lorenz. “První verzi scénáře napsal Bill Gerber, který jej převzal od Jeanette Kahn. Začal jsem rychle číst, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že je to ten typ příběhu, ve kterém by chtěl Clint hrát. Přibližně v polovině scénáře jsem zpomalil a začal se myšlenkou na Clinta zaobírat hlouběji. Příběh se mi líbil, a tak jsem si scénář přečetl ještě podruhé. Zkušenost mě naučila, abych Clintovi nadmíru nic nevychvaloval a dal jsem mu scénář se slovy ´Netuším, jestli bys tenhle příběh chtěl točit nebo v něm hrát, každopádně je zábavný´. Za nějakou chvíli mi zavolal a řekl ´Líbilo se mi to´. A někde tady to celé začalo.”
Schenk pochází z Minnesoty. Příběh filmu vychází ze zkušeností, jež získal s komunitou Hmongů při práci v továrně, kde pracoval jako dělník. Hmongové jsou prakticky neznámé etnikum z Laosu a dalších částí Asie, kteří se během války ve Vietnamu přidali na stranu Američanů, a pak se v USA usídlili. “ Komunita Hmongů o sobě nedává moc vědět,” říká. Postavu Walta Kowalského nepsal s tím, že by měl před očima nějakého konkrétního herce. “Walt je ten typ co každého poučuje. Myslím, že každý z nás někoho takového zná.”
Walt si dosud vždycky našel důvod, aby mohl dát průchod svým rasistickým narážkám. S tím, jak se postupně s komunitou Hmongů seznamuje, jeho podezřívavost a nepřátelství postupně mizí. “Kdysi v Koreji Walt provedl věci, jež mu nedají spát. Ve tvářích svých sousedů vidí ty, kterým způsobil mnoho zla,” říká Schenk. “Waltovi se všichni Asiaté zdají stejní, jeden jako druhý. Hmongové jsou pro něj zpočátku kulturou bez tváře, ale čím více se o nich dozvídá, tím více se zamýšlí nad tím, proč se od Koreje tak změnil.”
Producent Bill Gerber uvádí, že film Gran Torino rovněž odráží vztahy filmových postav, které Eastwood během celé své rozsáhlé dráhy ztvárnil. “Clintovy filmy vždycky nějakým způsobem souvisely se složitými rasovými a náboženskými otázkami. Vždycky se snažil čestně konfrontovat s předsudky. Občas možná byly poněkud politicky nekorektní, ale vždycky upřímné,” říká. “Díky postavám, jež Clint v minulosti ztvárnil, tušíte, že ve Waltovi je víc, než se na první pohled zdá. Nejprve uvidíte jeho temnou stránku, ale díky vztahům s lidmi z okolí si postupně uvědomujete, jaký je uvnitř.”
“Ať se nad tím zamýšlím z které stránky chci, nedokážu si představit, kdo jiný než Clint Eastwood by mohl tuhle postavu zahrát,” říká Dave Johnsson. “Clint je jakožto filmař vynikající týmový hráč a nikdy necouvne. Ať už je téma filmu jakkoli znepokojivé. Postava Walta, který na začátku filmu není dvakrát příjemný, od herce vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Po šedesát let mu jeho slepý fanatismus pomáhal. Najít odvahu přehodnotit to, co se během desetiletí stalo vaší integrální součástí - zejména ve stáří - se stává zřídka. A je to navíc velmi těžké. Walt je fyzicky zdatný muž, ale situace jej nutí ukázat i kuráž.”
Příběh začíná po smrti Waltovy manželky Dorothy, kdy zahořklý veterán vstoupil do poslední etapy svého života, definovaného nasazením v Koreji a 50 lety v místní továrně na auta značky Ford. Je dlouho po válce, továrna je léta zavřená, jeho žena zemřela a s dětmi se vidí jednou za čas. “Walt tvrdě pracoval a jeho synové jsou docela úspěšní,” říká Eastwood. “Ztratil ženu a vůči dětem pociťuje odcizení. Odešly a moc se o něj nestarají, trochu jim stojí v cestě. Na jejich obranu je však třeba říci, že se s ním nevychází právě snadno. Dokáže být pořádně nevrlý a také - jeho vnuci nosí piercing a tetování. Což Walt naprosto neschvaluje.” Brian Haley, který ztvárnil Mitche Kowalského, říká:“Není snadné mít Walta za otce. Mitch je pravým opakem svého táty. Walt je tvrdě pracující dělník, jeho syn povrchní velkoměstský yuppie. Mají velmi napjaté vztahy. Walt ani neví, jak se svým synem mluvit, Mitch nedokáže najít způsob, jak u táty prolomit ledy.”
Walt chce mít zkrátka klid. O ten ho čas od času připravuje kněz jeho zesnulé ženy, otec Janovich, který si dal za cíl splnit její poslední přání: dovést Walta ke zpovědi. “Z legrace říkám, že má role je v podstatě o tom, že zazvoním u dveří a nechám si je Clintem Eastwoodem přibouchnout před nosem,” říká Christopher Carley, který ztvárnil postavu kněze. “Otec Janovich se pokouší proniknout do Waltova nitra, ale neví, jak toho dosáhnout. Nebo jen Walta přimět k tomu, aby si s ním docela obyčejně popovídal. Waltovi návštěvy kněze dvakrát příjemné nejsou, nemá flanďáky rád. Uvažuje o něm jen jako o 27 letém panici se zbytečným vzděláním. Walt mu brzy naznačí, že se strategií, jež na lidi v jeho okolí platí, u něj nepochodí.” “Walt má vůči knězi celou řadu výhrad, z největší části však kvůli tomu, že ještě stále vypadá jako dítě,” říká Eastwood. “Kněz chce Walta stůj co stůj přivést ke zpovědi, jenže Waltovi je jasné, že kněz teprve nedávno dostudoval teologický seminář, opravdový život zná jen z knížek. Takže to vypadá na velmi jednostranný vztah. Padre, jak jej veterán posměšně nazývá, je odhodlaný mladík, ale Walt si stejně udělá, co sám chce.”
Jednou z mála Waltových životních radostí je jeho dokonale udržovaný bourák Ford Gran Torino z roku 1972, kterého si po léta pod hedvábnou plachtou schovává v garáži. V době, kdy Walt ještě pracoval v továrně, mu dokonce sám namontoval volant. “Gran Torino je jeho pýcha a jediná životní radost,” říká Eastwood. “Gran Torino a Walt jsou tak říkajíc jedno. Jednou za čas auto vytáhne, naleští a pak se na něj se sklenicí piva v ruce dívá - tohle potěšení je to nejlepší, co mu momentálně život nabízí, myslí si.”
Waltův domov s jeho dokonalým nátěrem, pečlivě zastřiženými keři a hrdě vztyčenou americkou vlajkou se od okolních domů liší. Nemá pražádnou radost z toho, jak je jeho sousedství neudržované. “Walt je hluboce nespokojen s tím, kam to dnešní svět dopracoval,” říká Eastwood. “Sám vyrůstal na předměstí Michiganu, kde žili lidé pracující v továrně na auta. Valná většina z nich byla Američany polského původu, stejně jako Walt. “Změny v jeho blízkém okolí na něj působí zhoubně.” Domy v jeho sousedství chátrají, ale Walt je celý život zvyklý udělat si všechny opravy sám. “Walt si ve všem vystačí,” říká Lorenz. “V mnoha ohledech však jakoby ´zatuhl´ v minulosti. V průběhu filmu si uvědomíme jeho trauma, jež je mu překážkou ke šťastnějšímu životu. Toto trauma se odráží v každém jednotlivém aspektu jeho života.” Waltův šestnáctiletý soused Thao, který sdílí domácnost s matkou, babičkou a starší sestrou, je také společensky izolovaný. “Thao je jediným mužem v domě, nemá žádný mužský vzor, ke kterému by mohl vzhlížet a brát si od něj rady,” říká Bee Vang, který rolí Thaa herecky debutuje. “V jeho nejbližším okolí dominují ženy, a proto se jako muž cítí nepatřičně a nejistě. Potřebuje nějaký vzor - a najde jej právě ve Waltovi.”
Thao je velmi neprůbojný mladík, dostudoval střední školu, ale je bez práce. Okolnosti jej donutí vstoupit do místního gangu Hmongů, který vede výrostek Smokie a Thaův bratranec přezdívaný Spider. “Ať už jde Thao kamkoliv, vždycky se najde někdo, kdo si ho dobírá,” říká Sonny Vue, který ztvárnil postavu Smokieho. “ Vstoupí do gangu, aby měl ochranu, protože sám to zkrátka neustojí. V okamžiku, kdy z Waltovy strany pocítí ohrožení, se věci vymknou kontrole. Mladí gangsteři se domnívají, když budou držet při sobě, budou působit jako větší chlapáci.” Smokie a Spider jsou z první generace Hmongů usazené v USA, tudíž jim zoufale chybí starší vzory, jež by je mohly patřičně usměrnit a vést. Starší Hmongové mají ještě větší problémy s přispůsobováním než ti mladí. “Neustále těkáte mezi jednou a druhou kulturou, nikde nejste stoprocentně doma,” říká Doua Moua, který ztvárnil postavu Spidera. “Tím roste napětí, sklony k rebelii a vznikají skupiny, jejichž prostřednictvím se mladí muži snaží asimilovat do složitého světa, který je obklopuje. Život děvčat je zatím tradičně stále svázán s domovem a rodinou. Za vzory jim slouží jejich matky. Dívky se proti kultuře a rodičům nevymezují zdaleka tak často a tak otevřeně jako chlapci.
Thaovou vstupenkou do gangu je krádež Waltovy chlouby - vozu Gran Torino. “Thao si chce dokázat, že je chlap a zjistit, kam vlastně patří,” říká Vang. Jenže jeho smělý plán se nezdaří, Walt Thaa nachytá uprostřed krádeže a bez toho, aby mladý delikvent vůbec spatřil jeho tvář, jej vyděsí k smrti. Nedlouho poté za Thaem přijde i gang, což vyústí v bitku, která se odehraje právě na Waltově trávníku. Walt vyjde před dům, drže v rukou svou pušku M1, kterou si schovává ještě z války v Koreji. Jeho varování zní jasně: 'Vypadněte z mého trávníku!' “Okamžitě je v bojovém módu,” říká Eastwood. “Právě v této situaci si uvědomí, jak velký problémem mladí Hmongové pro čtvrť představují, zvláště ti organizovaní v gangu.” Walt se rázem stává hrdinou a sousedé z řad Hmongů jej zahrnou dárky v podobě jídla, květin a sazenic. “Zpočátku s nimi nechce mít vůbec nic společného,” říká Eastwood. “Když zjistí, že to jsou bystří lidé, kterým jde o blaho bližních, začne svůj náhled měnit. Dokonce je začne obdivovat. Ve filmu zazní jeho věta: ´Mám toho víc společného se sousedy, než s mými rozhýčkanými dětmi, a to mluví za vše´. Je zajímavé a často i legrační, jaké má vůči nim zpočátku předsudky, ale díky novým vztahům se jich postupně zbaví.”
Waltovu bariéru jako první prolomí Thaova starší sestra Sue, která je mnohem amerikanizovanější než zbytek rodiny. “Walt si na vás udělá svůj vlastní názor,” říká Ahney Her, která ztvárnila postavu Sue. “Je mu úplně jedno, jaké jste rasy. Komukoliv řekne co má na jazyku.” Eastwood popisuje Sue jako “neobyčejně odvážnou postavu.“ Vždycky s ním mluví hezky, ačkoliv si z něj i tak trochu utahuje a nazývá ho domácky Wally. Jedině ona je však schopná propojit Waltovy a Thaovy světy. „Myslím si, že se od začátku chce, aby se Walt s Thaem stali přáteli, pokud se totiž vydá opačným směrem a bude se držet gangu, dokonale si zpacká život.“ Vidí, že Walt Thaovi dokáže nahradit otce, a pokud mu bude mladý gangster naslouchat, pravděpodobně povede lepší život a bude zodpovědnější. Walt se se Sue spřátelí velmi rychle. “Vypadá to, že se o něj stará z opravdového zájmu, nikoliv prospěchu, jak to lze vidět u jeho nejbližší rodiny, jejíž členové udělají jen to, co se od nich očekává,” říká Lorenz. “Myslím, že se mu líbí především její jistota, a tak si dovolí, aby ji trochu lépe poznal.” Sue jej nakonec přiveze i na rodinnou oslavu, kde tradiční hmongský šaman odkryje tajemství, jímž se Walt léta užírá. “Vstřícná atmosféra Thaovy rodiny umožní, aby na povrch vyplavalo to, co Waltova rodina úzkostlivě tají,” říká Lorenz. “Jsou ochotní projevit opravdový zájem a položí mu ty správné otázky, které jej přimějí k mnohem hlubší reflexi vlastního života, než se to podařilo komukoliv před nimi. Kořeny rasizmu spočívají v tom, že z našich problémů sobecky obviňujeme druhé. Rasista své problémy promítá na ostatní, místo toho aby se podíval do svého nitra a pokusil se změnit a přizpůsobit. Jeho sousedé jej k tomu postupně navedou.”
Matka a sestra také Thaovi navrhnou, aby Waltovi kompenzoval škody způsobené na autě tím, že mu bude po několik týdnů vypomáhat. “Chtějí, aby Walta nějak odškodnil,” říká Eastwood. “Tak jim velí rodinná hrdost.” Walt na chlapcovu adresu spustí litanii plnou rasistických nadávek a záměrně jeho jméno zkomolí na Toad (Ropucha). Když pak Walt uvidí, s jakou opravdovostí se chlapec zapojí do jeho mise - opravit chátrající domy v sousedství - začne si uvědomovat, že ne vše je v něm hodno odsudku. “Postupně vidíte, jak se jejich vztah vyvíjí,” říká Vang. “S tím jak se Thao mění a stává se dospělejším, si jej Walt začne víc vážit. Když se Thao podívá na své ruce plné mozolů, dojde mu, že konečně udělal něco, za co se může postavit - a být užitečný.” Cílem Waltova snažení je “udělat z Thaa chlapa,” říká Vang. “Walt jej neučí jen tomu, jak se postavit k práci, ale i jak ustát tlak party, která se mu snaží vsugerovat, že jen díky ní bude opravdovým chlapem. Walt Thaa naučí, jak stát zpříma.” Walt si vzal za úkol chlapce přimět k tomu, aby si našel dobrou práci a vyhýbal se problémům. Jen tak si zajistí slušnou budoucnost. Díky Thaovi se však změní i sám Walt. “Thao ztratil otce, a tak se mu nedostává žádný mužský vzor, na který by se mohl spolehnout a přijímat jeho rady. Walt si zase se svými syny nevybudoval fungující vztahy, jež by jej naplnily opravdovou radostí z prožívání otcovské role,” říká Lorenz. “Vzájemně se potřebují. I Walt přece něco hledá. Jasně si totiž uvědomuje, že dospěl do poslední etapy svého života, a tak hledá něco, co by mu dalo nový smysl a hodnotu.”
Smokie a ostatní členové gangu si na Thaa a jeho rodinu stále dovolují a vyhrožují mu násilím. Takové jednání inspiruje zasloužilého bojovníka k nečekané odezvě. “Kdybych ho hrál jen napůl, propásl bych velkou hereckou příležitost,” říká Eastwood. “Pokud však hrajete tenhle typ chlápka, nemůžete si dovolit malovat ho v příliš zářivých barvách. Musíte jít až na doraz.”
Cizinci odvedle
Gran Torino je vůbec prvním filmem z produkce velkého studia, který zobrazuje život komunity Hmongů - původně společenství tvořené 18 klany, které žily v horách Laosu, Vietnamu, Thajska a ostatních částí Asie, kteří během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a poté se začali usazovat v USA. “Přiznávám se, že jsem o nich předtím moc nevěděl,” uvádí Eastwood. „Během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a za to se po jejím skončení mohli usadit v USA jako uprchlíci.“
„Součástí tragédie jejich národa je, že jen málo lidí chápe, jakou roli ve válce ve Vietnamu Hmongové sehráli,“ říká Paula Yang, která na filmu od začátku spolupracovala jako poradkyně. „Dones zůstává tajemstvím, kolik vojáků i civilistů z řad Hmongů ve válce padlo. Stařešinové o tom nemluví. Přistupují k tématu s pietou. Bohužel je tu až příliš mnoho smutných příběhů.“ Eastwood zdůrazňuje, že Hmongové sami sebe označují za kulturu s unikátním dědictvím, nejsou národností. „Mají své vlastní náboženství, jazyk a považují se za nezávislý lid,“ vysvětluje. Mnozí z nich po válce ve Vietnamu prožili mnoho těžkých chvil. Podmínky v Asii pro ně byly krušné, a proto lutheránská církev a několik nezávislých organizací spolupracovalo na tom, aby je odtamtud dostali. Zažili spoustu smutku, ale zocelilo je to, jsou to velmi odhodlaní lidé.“
Eastwood si přál, aby Hmongy v Gran Torinu zobrazil co nejautentičtěji, základem byl dobrý výběr hereckých představitelů. Castingová režisérka Ellen Chenoweth bohužel brzy objevila, že v seznamech SAG mnoho profesionálních herců z řad Hmongů není. Chenoweth a její kolegové Geoffrey Miclat a Amelia Rasche se s pomocí internetu dali do náročného hledání a pokusili se najít místa, kde se komunita Hmongů přirozeně schází. Vytvořili si síť kontaktů v kalifornském Fresnu, městě St. Paul v Minnesotě, městě Warren v Michiganu a v jiných částech USA rozšířili tisíc pozvánek na casting. “Bylo to opravdu náročné,” říká Chenoweth. “Znamenalo to navázat s Hmongy kontakt, setkávat se s nimi, získat si jejich důvěru a teprve poté zjišťovat, kdo z nich by si rád zahrál ve filmu. Nešlo využívat klasických komunikačních kanálů. Znamenalo to je zkontaktovat a naplno se jim otevřít.”
Odborník na lid Hmongů, Cedric Lee, pomohl týmu s dalšími kontakty v rámci komunity. “Chodili jsme na místa, kam se Hmongové chodí bavit,” vzpomíná. Šli jsme také na party ke Dni otců. Byli jsme na různých církevních slavnostech. Mezi nimi a námi byla zpočátku silná jazyková bariéra, kterou zřejmě nejvíc pociťovali staří, proto jsme s nimi od té chvíle komunikovali jen jejich jazykem a castingovým režisérům jsme vše překládali. U mladých je to o poznání jednodušší, protože mnoho z nich už dnes mluví anglicky.”
Chenoweth a její tým zahájili svou práci v St. Paul a ve Fresnu mezi vůdci komunity a poté rozjeli sérii konkurzů všude tam, kde se Hmongové usadili. Jejich práce vyvrcholila při celodenním konkurzu v St. Paul. Postupně se zpráva o novém Eastwoodově filmu rozšířila mezi komunitami Hmongů na internetu, v novinách, v mládežnických skupinách i jen od úst k ústům. „Lidé byli nadšení,“ říká Paula Yang. „Stál před nimi Clint Eastwood, takže ze sebe lidé vydali maximum. Sešli se teenageři, malá děcka, babičky i dědové. Lidé byli hrozně šťastní, protože Clint dal komunitě Hmongů úžasnou příležitost dát o sobě vědět.“ Zanedlouho měli stovky kazet. „Poté, co jsme navštívili všechna města, jsme se vypravili zpět do Los Angeles, abychom si spolu s Clintem všechny kazety prošli ještě jednou,“ vysvětluje Chenoweth. „Všechny potenciální představitele jsme si promítali na plátno v Clintově střižně a postupně zužovali okruh těch, kteří připadali v úvahu. No a pak jsme se prostě rozhodli.“
Ze stovek uchazečů si Eastwood do ústřední role Thaa vybral šestnáctiletého Bee Vanga ze St. Paul. Chenoweth vzpomíná: “Amelia ho našla u nich ve škole, na zadní stranu jeho fotografie jsem si napsala ´Miluji Bee Vanga.´ Hrozně se mi líbila jeho tvář. Neměl prakticky žádné herecké zkušenosti, ale měl v sobě něco, co vás na něm až neuvěřitelně přitahovalo. Hned jste si přáli, aby byl tím pravým. Když jsem mu zavolala, abych mu oznámila, že ho do role Thaa bereme, nemohl chvíli ani mluvit. Myslím, že o něčem takovém se mu předtím ani nesnilo. Postava sotva 170cm vysokého Bee Vanga je v ostrém kontrastu s vysokým vzrůstem Eastwoodova Walta (Eastwood měří 185cm). „Thao k Waltovi doslova vzhlíží,“ říká Vang. Tento dospívající herec z Fresna se ve městě Twin Cities zúčastnil soukromého konkurzu na hlavní roli do filmu. Když zjistil, že roli Thaa získal, „Klekl jsem si na kolena a začal plakat,“ vzpomíná. „Natáčení mi změnilo život. Nemohl jsem uvěřit, že se to stalo mně.“
Ačkoliv Vanga Eastwoodův konfrontační styl zpočátku děsil, nakonec si na něj zvykl. „Viděl jsem ho hrát ve westernech a dalších filmech typu Drsný Harry, ale nikdy by mě ani nenapadlo, že se s ním setkám tváří v tvář. A najednou stál přede mnou,“ říká. „Pan Eastwood si přeje, aby jeho film působil co nejpřirozeněji. Muselo to být reálné. Takový styl se mi líbí. Je neuvěřitelně v pohodě, a přitom je velmi pokorný. Spolupráci s ním, stejně jako se všemi ostatními členy štábu, jsem si maximálně užil. Nikdy na to nezapomenu.“
Šestnáctiletá herečka Ahney Her porazila v konkurzu několik stovek rivalek, které se ucházely o roli Sue. Její přirozená sebedůvěra a smysl pro humor z ní dělaly ideální adeptku na roli Thaovy starší sestry. “Chtěli jsme, aby jeho sestra byl trochu ´ostřejší´. Thao je mnohem zranitelnější, a tak ho chrání,“ říká Chenoweth. „Spolu s tím Ahney do role vtiskla svěží mladistvost, a to se nám na ní moc líbilo.“
Ceněný vůz Gran Torino pochází ze soukromé sbírky ve Vernalu ve státě Utah. “Měli jsme od začátku velké štěstí, protože byl v pojízdném stavu,” říká koordinátor dopravy Larry Stelling. „Vůz byl v báječném stavu a Clintovi se hned zalíbil. Pár věcí jsme na něm však přece jen změnili - například jsme vyměnili nárazníky - ale jinak jsme ho už jen pořádně naleštili a mohlo se jet. Měl barvu, jakou jsme potřebovali, neporušené vnitřní vybavení… a jezdil skvěle.“ „Produkce auto odkoupila a převezla je do Michiganu na natáčení, jenže tady jeho příběh nekončí. „Mluvili jsme o tom, že po natáčení auto zase prodáme, ale postupně jsme se do něj zamilovali,“ říká Lorenz. „Řekl jsem o svých záměrech Clintovi a ten mi tajemně odpověděl ´Jen se ho tak rychle nezbavujme. Zvládlo všechno, co se po něm chtělo. Uvidíme, jak to s ním dopadne.´“
Natáčení ve městě motorů
Scénář byl sice původně zasazen do Minneapolisu, ale Eastwood cítil, že Waltovo půlstoletí s auty nejlépe vystihuje současný Detroit (nazývaný též Město motorů) ve státě Michigan. Štáb natáčel na lokacích jako jsou Royal Oak, Warren, Grosse Point a Highland Park, který zobrazil čtvrť, v níž žije Walt. “Okolí Highland Park se hodně změnilo,” říká Eastwood. “V té čtvrti měli všichni lidé něco společného s auty. Dnes už se v tamních továrnách nevyrábí tak jako kdysi, ale stále přicházejí noví a noví lidé, kteří si to tam chtějí udělat útulné. Highland Park zažil hodně krušné časy, ale dnes tam žije spousta milých lidí.” Rob Lorenz říká: „Několik týdnů před začátkem natáčení jsme tam přijeli postavit kulisy a pak začali točit. Chtěli jsme na místě zanechat tu nejmenší možnou stopu. Lidé, kteří s námi přicházeli do styku byli rádi, že tam jsme.“
Vysoce umělecký ráz a současně nízké náklady všech Eastwoodových filmů souvisí s tím, že se tento režisér rád obklopuje tvůrci, s nimiž už v minulosti spolupracoval. Eastwood nikdy nezvedá svůj hlas, neříká ´Akce´, dopřává svým kolegům velkou míru volnosti - a přesto má vše pevně pod kontrolou. „Clint je na place v obrovské pohodě,“ říká kameraman Tom Stern, který se za kameru Eastwoodových filmů postavil již celkem sedmkrát, přičemž předtím s režisérem spolupracoval jako vedoucí osvětlovačů. „Před natáčením mi řekl ´Už mám své roky. A jsem přesně takový.´“ Při natáčení filmu Gran Torino se Eastwood sešel s celou řadou svých dlouholetých spolupracovníků: návrhářkou kostýmů Deborah Hopper, střihačem Joelem Coxem a výtvarníkem James J. Murakami, který na předchozích Eastwoodových filmech spolupracoval i s legendárním výtvarníkem Henry Bumsteadem. Od filmu Výměna pak pracuje samostatně. “Já znám jejich práci, oni znají tu mou, takže si nic nemusíme dlouho vysvětlovat,” říká Eastwood. “Snažím se co nejvíce vyhnout intelektualizování a planým diskusím. Nejsem jedním z těch chlápků, kteří tvrdí, že film je magie. Pokud magie s filmařinou opravdu nějak souvisí, tak jen velmi okrajově. To nejdůležitější je, aby všichni dělali co mají a spolupracovali. Je to zkrátka legrace. A pokud mě to přestane bavit, už to prostě dělat nebudu.”
Film Gran Torino je také sedmým snímkem, na kterém Clint Eastwood spolupracoval s filmovým producentem Robem Lorenzem. Další z producentů - Bill Gerber - dodává: “Clint si nemohl vybrat lepšího producenta než je Rob. Když jste se dívali na filmové lokace, jež Rob Clintovi dal do užšího výběru, nebylo prakticky o čem uvažovat. Rob totiž přesně věděl, co Clint chce. Mají vynikající vztahy a díky tomu Malpaso běží jako dobře namazaný stroj.” “Clint je tvůrce ze staré školy, kterých chápe hodnotu toho, když se věci dělají hezky postaru, dělá filmy dost dlouho na to, aby věděl, že vážně fungují,” říká Lorenz. “Zároveň však miluje moderní technologie, chce se dál vzdělávat a dělat lepší a lepší filmy. Tady je třeba hledat motor jeho snažení a podle mého soudu je to také důvod, proč se s ním tak skvěle dělá.”
Ústřední píseň filmu Gran Torino složil britský jazzový zpěvák a pianista Jamie Cullum s Donem Runnerem. Kromě výše uvedených jmen se na ní podílel režisérův syn Kyle Eastwood a jeho blízký spolupracovník Michael Stevens. “Všichni společně vytvořili tuhle píseň,” říká Lorenz. “Kyle s Mikem se pak písní inspirovali i pro hudbu ke zbytku filmu.” Kyle Eastwood a Michael Stevens složili barvitou orchestrální hudbu, jíž pak společně s Eastwoodovým dvorním skladatelem a dirigentem Lennie Niehausem nahráli. Na soundtracku k filmu se dále objeví latino rap a lidová hudba Hmongů, které odrážejí to, co zrovna postavy poslouchají. Jednu z písní složila rapová skupina RARE.
Postava Walta Kowalského z Gran Torina je další ze sbírky Eastwoodových svérázných charakterů. „Clint se vždycky zajímá o pokrok, nechce dvakrát dělat to samé,“ říká Lorenz. „Daný scénář nám takovou příležitost nabídl. Co do věku a charakteru postavy se k němu přesně hodil. Hodně při tom těžil ze své herecké minulosti, kdy ztvárnil Drsného Harryho a další nekompromisní desperáty. Přesto se však posunul ještě dál. Dostal se sice na relativně temné území, ale finální prožitek vykoupení mu zároveň umožnil objevit v nitru něco úplně nového.“
Ocenění:
Golden Globes
2009 - Clint Eastwood, Kyle Eastwood (Nejlepší originální píseň) (nominace)
New York Film Critics Circle
2008 - Clint Eastwood (Nejlepší herec) (nominace)
César Awards
2010 - Nejlepší zahraniční film
DABING
DABING (DVD, Blu-ray, Nova, HBO, ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Walt Kowalski), Oldřich Hajlich - Bee Vang (Thao Vang Lor), Jolana Smyčková - Ahney Her (Sue), Martin Zahálka - Brian Haley (Mitch Kowalski), Michal Michálek - Christopher Carley (kněz Janovich), Zuzana Slavíková - Geraldine Hughes (Karen Kowalski) + Julia Ho (Doktorka Chu), Marek Libert - Sonny Vue (Smokie), Václav Mareš - William Hill (Tim Kennedy) + Marty Bufalini (Advokát), Vojtěch Hájek - Doua Moua (Spider) + Scott Eastwood (Trey), Libor Bouček - Michael E. Kurowski (Josh Kowalski) + Cory Hardrict (Duke), Ludvík Král - Brian Howe (Steve Kowalski) + John Carroll Lynch (Holič Martin, titulky), Radek Hoppe, Michal Holán - Nana Gbewonyo (Monk), Eva Miláčková, Milan Slepička - John Johns (Al), Veronika Veselá - Dreama Walker (Ashley Kowalski) + Choua Kue (Youa) a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 16.4.2009 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 9.1.2009 Warner Bros. US
Premiéra Německo: 5.3.2009 Warner Bros. DE
Premiéra Velká Británie: 17.2.2009 (Glasgow Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 10.8.2009 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 10.8.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 10.8.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 721 366
Tržby celkem - $ 270 000 000
Návštěvnost v ČR 25 997
Náklady (Rozpočet) - $ 33 000 000
Zajímavost k filmu
- Celosvětová premiéra proběhla 9. prosince 2008 v Burbanku (stát Kalifornie).
- Clint Eastwood zde vlastně hraje tak trochu sám sebe. Nejenže v Koreji slutečně bojoval, ale i zbraň, kterou ve filmu používá, měl s sebou ve službě.
- Clint Eastwood si postavu s polskými kořeny zahrál už ve filmu Zelenáč (1990). Tehdy ztvárnil policistu Nicka Pulovskiho.
- Ač měl Walt (Clint Eastwood) zbraň v ruce několikrát, vystřelil za celý film pouze jednou, navíc omylem.
- Waltova fenka, retrívr Daisy, ve skutečnosti patřila Clintu Eastwoodovi.
- Walt (Clint Eastwood) řekne během celého filmu dohromady 53 urážek
- Auto, které vlastní mexický gang, je Chevrolet Impala z roku 1967. Jedná se o stejný model, který vlastní bratři Winchesterovi ze seriálu Lovci duchů (od r. 2005).
- Dům, kde bydlel Walt Kowalski (Clint Eastwood), se ve skutečnosti nachází v Detroitu, Rhode Island Street, číslo 238.
- Skutečnost, že film nezískal žádnou oscarovou nominaci, byla mnohými kritizována.
- American Film Institute zařadil film mezi 10 nejlepších snímků roku 2008.
- S hmongskou historií a kulturou se scenárista Nick Schenk seznámil v Minnesotě na začátku 90. díky zaměstnání. Příběh veterána z korejské války, který se snaží vyrovnat se změnami ve svém okolí, pak vymyslel o pár let později. Poté, co sepsal scénář, jej poslal Billu Gerberovi ze společnosti Warner Bros. Clint Eastwood se mohl projektu zúčastnit jen díky tomu, že natáčení filmu Invictus: Neporažený (2009) bylo odloženo na rok 2009.
- Během natáčení se Hmongové angažovali jako herci, asistenti výroby, konzultanti a komparzisté.
- Natáčení probíhalo od července 2008 v lokalitách Highland Park, Detroit a Center Line, Warren, Royal Oak a Grosse Pointe Park v Michiganu. Trvalo celkem 33 dní, plán byl 35.
- Ve filmu hraje i syn Clinta Eastwooda Scott Eastwood. Ztvárnil postavu mladíka Treye, který se dostal na ulici do potyčky s černochy.
- Tetování, které nosí členové gangu Hmong na hrudníku, znamená v činštině "rodina".
- Auta Clinta Eastwooda vždy přitahovala. A také se v nich vyzná. Když se při natáčení stalo něco s autem, Clint to ve většině případů dokázal opravit.
- Thaoův (Bee Vang) bratranec jezdí se svými kumpány ve voze Honda Civic.
- Jméno filmové postavy, Walt Kowalski, kterou hraje Clint Eastwood, je ve skutečnosti jméno legendárního wrestlera, Waltera "Killer" Kowalskiho. Kowalski bylo také jméno anti-hrdiny v testosteronem nahoněném a automobilovou akcí prošpikovaném kultovním snímku Vanishing Point (1971).
- Členové gangu nazývají Eastwoodovu postavu "Honkytonk Man". Clint Eastwood hrál ve filmu Honkytonk Man (1982).
- Autorem titulní písně, Gran Torino, je britský zpěvák Jamie Cullum.
„I mezi cizími můžete objevit své lepší já."
OBSAH
Film vypráví příběh neústupného válečného veterána Walta Kowalského, který si s přibývajícím věkem uvědomuje, že na nový svět už nestačí. Musí se konfrontovat jak se sousedy rozličného etnického původu, tak se svými hluboce zakořeněnými předsudky. Všechny staré sousedy postupně nahradili imigranti, kterými Walt ze srdce pohrdá. Podzim svého života tak spíš přežívá než dožívá. Až do oné noci, kdy se mu někdo pokusí ukrást jeho chloubu – nablýskaný sporťák Gran Torino. Elegantní tvary auta zapůsobí na Waltova neprůbojného souseda Thaa, který si krádeží snaží získat respekt v partě mladých výtržníků. Thaova rodina trvá na tom, aby si chlapec u Walta svůj nerozvážný čin odpracoval. Walt nakonec podlehne a vyzve mladíka k tomu, aby své aktivity nasměroval ve prospěch okolí. Díky Thaovi a jeho dobrosrdečné rodině Walt prozře a snad poprvé v životě se na své sousedy dívá bez předsudků. Veterán postupně odkryje i tu část duše, kterou skrývá již od války...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na samou mez uvěřitelnosti okleštěná kritika četných nešvarů současných Spojených států, kterou je zajímavější přijmout coby Eastwoodovo rozloučení s kariérou herce. Přesněji s tím, koho jako herec ztvárňoval. Jako režisér zbytečně neriskuje, pohybuje se po bezpečné půdě a dokonce využívá dramatického „triku“ z Million Dollar Baby (zlom v poslední třetině), s níž Gran Torino spojuje též absence výrazného antagonisty. Zlo je těžké identifikovat, zachytit … potrestat. Clint je hlavní a jedinou hvězdou, filmy dominuje do té míry, že ostatní postavy, včetně potenciálně konkurenceschopného kněze, působí jako figurky na jim kontrolované šachovnici. Věrohodnost, hlavně vykupitelského závěru, schytává těžké podpásovky. Na pohled festovní drama stárnoucího (ex)patriota při bližším ohledání vyjevuje, z jak nepevného, skoro se chce napsat „ve výprodeji koupeného“ materiálu bylo stvořeno. Jednou stačilo. 70% (Matty) 3*
Clint Eastwood se asi zbláznil, když natočil tenhle film, protože ne nadarmo se řiká, že když mistr nakreslí dokonalé dílo, tak se z něj většinou zblázní. Gran Torino je totiž pro mě minimálně nejlepší film roku, když nebudu počítat fakt, že Temný rytíř je ještě něco extra navíc. Jen mě na něm mrzí to, že se nedostal ani do nominací na Oskara, protože Clint by si to určitě zasloužil. Krom toho si umí vybrat i role pro sebe a i když o sobě tvrdil, že už hrát nebude, nakonec ho políbala sama múza, nebo spíš agent sehnal scénář tak zajímavý, s hlavní rolí tak originální, že jemu se tak zalíbila, že mu to nedalo a pustil se směle do práce. Na jeho roli je totiž nádherně vidět, jak se mění od chmurného dědka, přes oblíbeného staříka a já jsem si ho musel prostě zamilovat, protože tak hezky se mi dlouho nekoukalo na film. Walt Kowalski je člověk, kterého bych chtěl mít za souseda i já. Clint z něj dal hodně ze sebe a zahrál ho tak výborně, že jsem si ho v jednom kuse užíval. Hlavně se mi na filmu líbí to, že na něm není ani kousek stereotipu, nebo něčeho, u čeho bych byl schopný tvrdit, že už jsem to někdy viděl, a co je na něm uplně nejlepší, tak hlavně fakt, že divák vlastně až do samotného závěru neví, co se stane, ačkoliv ví, o co pude. To je na tomhle filmu uplně nejlepší, protože neznám film, který by mě nechal takhle dlouho napínat až do samotného konce, většinou už ke konci vím, že to dopadne špatně, jak je v poslední dobou v Hollywoodu ve zvyku, dříve to zase furt končilo dobře, takže ty stereotypy tam byly a víceméně pořád jsou, jen tenhle film je velkou, ale opravdu hodně velkou vyjímkou. Je na něm skvostné opravdu všecko, a když už nebudete vědět, co mu na něm chválit víc, tak nezapomeňte na to Gran Torino ze sedmdesátého druhého protože to je amerika, kterou bych bral doma i já, a že ameriky zrovna dvakrát nemusím, tohle by mi vůbec nevadilo. Gran Torino je prostě jako dar z nebes, který přináší do pojmu film nové zakončení, a divácky se posouvá o další krok kupředu a přičtu do toho režisérské umění Clinta Eastwooda a je okamžitě o jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl, zaděláno. (Malarkey) 5*
Clint Eastwood zraje jako víno. Je to až neuvěřitelné, jak se z herce vystupujícího nejčastěji jako charismatický a drsný (Harry) stal vynikající režisér, který každým svým novým filmem dává na frak mnoha mladším režisérům. Clint Eastwood je jedna z největších osobností amerického filmu posledních let. Gran Torino je jeho nové dílo a lze pouze říct, zase lepší. nevím, jak to Clint dělá, ale i z pro mě nezajímavého nebo ohraného tématu dokáže udělat zajímavý a jednoduchý film, který osloví a zaujme. Gran Torino je přesně takové. Jednoduché, ale promyšlené do detailu. Jedinou slabinu tohoto filmu je, že mě nedokázal především v závěru více emočně zasáhnout a "dostat", protože jde o vybroušený diamant plný amerického patriotismu a rasismu, který plynule přechází do úplně jiných a nečekaných rovin... Povinnost. (Djkoma) 4*
VELKÁ RECENZE
„A Oscara za nejlepší film roku nezískává...“ Tak tohle bude bolet ještě dlouho. Obzvlášť když všichni víme, že Clint Eastwood je miláčkem Akademie (jedovatý jazyk chce dodat: „Protože členové rádi vidí, že někdo stejně starý neprdí do pohovky a pořád to umí nandat mlaďochům.“). Obvykle bez problémů loví nominace i za filmy, které kritici i diváci přijali velmi vlažně, viz mrtvolný válečný epos Vlajky našich otců. Gran Torino však zůstalo jako naschvál nepovšimnuto. Přitom se jedná o majstrštyk, který většinu (všechny?) letošních nominovaných zadupe do trávníku u Clintovy verandy.
Když Hugh v úvodní písničce letošního udělování Cen Akademie seděl na papundeklovém batpodu a utahoval si z breků nad nenominováním Temného rytíře, možná měl jedním dechem zmínit i Gran Torino – Eastwoodův zdaleka nejúspěšnější režijní počin, který si už na IMDb i ČSFD rochní v první stovce. Ale možná je to tím, že Gran Torino se od začátku krčilo ve stínu Výměny. Od dobovky se zajímavým tématem a s Angie, která měla nominaci jistou už po prvním traileru, všichni tak nějak automaticky čekali, že bude dalším Clintovým kombajnem na Oscary. Gran Torino se naopak tvářilo jako bokovka, kterou si Eastwood točí jen tak pro potěšení. Resp. pro potěšení svých fanoušků – není divu, že se zrodila fáma o utajeném šestém dílu Drsného Harryho. Dokonce i trailery a plakáty s prošedivělým frajerem, flintou a titulním bourákem v pozadí tyto domněnky podporovaly. Oscarové parametry opravdu nikdo nečekal.
Zajímavé na celé věci je, že Gran Torino za toho šestého Drsného Harryho vlastně s přimhouřeným okem považovat můžeme. Podobně jako si v Nesmiřitelných můžeme představovat, že usedlý pistolník Bill Munny zamlada nosil pončo, stejně tak můžeme do životopisu veterána z Koreje Walta Kowalského namísto práce v automobilce vložit kariéru nekompromisního poldy. Tohle podprahové pomrkávání v Gran Torinu bezvadně funguje, takže divák má vlastně od začátku dojem, že se s hlavní postavou zná už léta. Když Walt na ulici bouchačkou odplaší od šikmooké dívky dotíravé černé pobudy, říkáte si: „No jasně, to je ten samý chlápek, který nám kdysi mířil čtyřiačtyřicítkou do ksichtu a ptal se, jestli jsme šťastní.“ Film s tímhle konceptem „staré známosti“ zcela úmyslně pracuje a brilantně nám díky němu vnutí očekávání zavedeného vývoje událostí. Aby jej v závěru zlomil... ale to už bych spoileroval.
Gran Torino většinu času vypadá velmi přímočaře a předvídatelně. Nemám to ze své hlavy, ale vlastně je to rasově obrácená a vztahově trochu komplikovanější variace na Karate Kida ;-). Walt Kowalski je chlap, který od svého prahu svinským krokem žene jak faráře nabízejícího úlevu od starých hříchů, tak i vlastního syna, mávajícího vstupenkou do starobince. A teď do sousedství někoho takového nastěhujte početnou, hlučnou a velmi společenskou korejskou famílii. Je jasné, že jakmile první „žluťoch“ šlápne na Waltův trávník, z truhlice letí kvér a skrz zuby je cezeno něco ve smyslu: „V Koreji jsme takové jako ty věšeli dolů hlavou a používali je jako boxovací pytle. Tak vysmahni z mého pozemku, rákosníku!“
Zároveň tím ale Walt zachrání sousedovic chlapce z rukou pouličního gangu. Právě toho gangu, který nedávno přinutil zmateného a životní cestu hledajícího Thaa, aby se pokusil (neúspěšně) ukrást Waltovo milované Gran Torino. Šikmooká rodina je zahanbena a požádá Kowalského, aby vzal Thaa na týden „do učení“. Zkušený divák samozřejmě ví, co bude následovat. Ruku v ruce s Thaovou výchovou jde i polidštění onoho zatrpklého, paličatého a neskrývaně rasistického starého bručouna. Walt se s „rýžožrouty“ naučí žít a postupně se změní ve férového chlapa se sociálními vazbami hodně přesahujícími ono úvodní: „Nechte mě být a já vás za to nepostřílím.“ A protože gang nedá pokoj a Thaovi i jeho sestře je ošklivě ublíženo, je jasné, že někdo se už brzy podívá do ústí Waltovy bouchačky a dostane příležitost zamyslet se nad tím, jestli je šťastný.
Jakkoli otřepaně to zní, Gran Torino rozhodně není banální. A vděčí za to svému finále. Zatímco u některých Clintových filmů bývá závěr slabinou (Tajemná řeka, Krvavá stopa...), tady je hlavním trumfem. Nečekejte překvapivý zvrat, který obrátí celý film naruby. Clint ke svému poslednímu pistolnickému souboji opravdu dospěje. Zároveň se ale stane něco, co výrazně prohloubí všechno, co se do té doby na plátně odehrálo. Všechny dějové prvky a linie dostanou až nečekaný smysl a stmelí se do komplexního, dokonale promyšleného tvaru. Nejvíc však potěší, že Clint nesklouzne k sentimentu, natož k prvoplánové korektnosti. Walt se nepromění v hodného dědečka, který se běží objímat s černochy, jimž ještě před týdnem cpal pistoli do obličeje. On ten barevný póvl nesnáší pořád stejně. A nakonec si to s ním vyřídí. Ale už ne jenom za sebe, ale i za ty rákosníky ze sousedství, kteří vlastně nejsou až tak špatní. Navíc, jak lépe ulevit svědomí zatíženému válečnými hrůzami?
Ač se tomu ani nechce věřit, Clint-herec má tentokrát mírně navrch nad Clintem-režisérem. Nic proti tomu, jak je film natočen. Je to ryzí oldschool, který může působit trochu těžkopádně, ale k „důchodcovskému“ příběhu pozvolné tempo pasuje. Clint si dává načas a vypráví svůj příběh precizně a soustředěně. Má velký smysl pro detail a přesné zachycení emocí, nic neopomene a zručně klade důraz na věci, které na první pohled vypadají nepodstatně, ale v divákovi nenápadně rezonují a nakonec umocní závěrečnou katarzi. A umí být i velmi vtipný – viz scéna s výukou mužné mluvy u holiče. Gran Torino je však především filmem Clinta-herce. Hlavní zásluha samozřejmě leží na scénáři, který Walta napsal Eastwoodovi na tělo. Ale i přesto je mimořádně uspokojující sledovat starého pardála, jak svůj obvyklý minimalismus (či podle některých až neherectví) využívá k modelování dokonale živé, vrstevnaté postavy. Jeho tradiční škleby, vrčení skrz zuby, výhružné poulení očí při míření do padouchova obličeje – to všechno v Gran Torinu funguje už nejen jako tradiční „cool eastwoodovština“, ale jako plnohodnotná práce s postavou.
Navíc si je Clint vědom „trademarkovosti“ svých „ksichtů“ a umí je podat s velkým nadhledem (už dlouho mě nic tak nepobavilo jako nájezd kamerou na Waltovu tvář těsně předtím, než vypráská z domu syna se snachou). Napíšu to na rovinu – jakkoli máme rádi Clintovy klasické (anti)hrdiny, lepší postavu jako je Walt Kowalski si snad v životě nezahrál. Bylo by úplně perfektní a vlastně i dojemné, kdyby tohle bylo opravdu jeho rozloučení s hereckou kariérou. I navzdory vysokému věku a úctyhodné kariéře by to totiž znamenalo „odejít na vrcholu“. Který osmdesátník se může pyšnit něčím takovým? Anebo nezničitelný důchodce svůj filmařský vrchol ještě jen chystá? S přihlédnutím k jeho současné formě bych se nedivil, kdyby mi Kyle Reese přišel z budoucnosti říct, že Clint přežil nukleární apokalypsu a i ve světě ovládaném roboty pořád točí nadprůměrné filmy.
Nakonec musím být osobní: Eastwooda absolutně žeru už zhruba od poloviny 80. let, kdy jsem na obrazovkách maďarské televize poprvé shlédl Hodného, zlého a ošklivého. Od té doby jsem viděl drtivou většinu jeho filmů – a že jich není málo. Samozřejmě teď nechci tvrdit, že je Gran Torino jeho nejlepší (nejlépe zrežírovaný, nejlépe zahraný, neosobnější...) film. Jedno ale vím jistě.
Když mi Clint tentokrát mířil z plátna flintou do ksichtu, cítil jsem se šťastně.
OLDIES FILMU
Herec. Režisér. Skladatel. Legenda. Čtyři slova, která vystihnou všechno podstatné, co se má v souvislosti s Clintem Eastwoodem vědět. Velkolepá kolekce má pečetit jeho pětatřicetiletou spolupráci se studiem Warner Bros. 35 let, 35 filmů a skoro dvacítka disků, to je bilance, po níž ani není nutné dlouze vysvětlovat, že Clint našel u Warnerů svůj tvůrčí domov a nemíní se ho jen tak zříct. Eastwood se pod křídly stabilního studia proměnil z hláškujícího drsňáka ve veleváženého filmaře, který si točí to svoje, aniž by mu nějak vadily přibývající vrásky – ty naopak spíš pomáhají jeho snímkům, protože hloubka brázd na jeho obličeji se promítá do hloubky jeho filmových zpovědí. Eastwood má okolo sebe ctnostnou auru, jak kdyby už odešel na věčnost. Nikdo na něj neplive, nebičují jej ostré výpady, naopak se velebí jeho vyzrálost a vyprecizovaný režijní rukopis, který si prostě nespletete. Kdo má správně nabitou kreditku, může si teď jeho vývoj promrskat pěkně přehledně, prostřednictvím jedné edice s Nesmiřitelnými, Drsným Harrym, Gran Torinem i oscarovkou Milion Dollar Baby. A i když tenhle trailer k nákupu vyloženě nestrhne, nelze pochybovat, že až edici doma rozbalíte, roztáhne se vám přes tvář úsměv o velikosti bouchačky Magnum.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Walt Kowalski, Američan polského původu, bývalý zaměstnanec Fordu v důchodu a veterán z korejské války, právě ovdověl, což ještě více zhoršilo vztah s rodinami jeho synů. Město Highland Park v Michiganu, dříve obydlené bělošskými dělnickými rodinami, je nyní domovem chudých asijských imigrantů, a také místem s vysokou kriminalitou, kterou způsobují pouliční gangy.
Rodina hmongských přistěhovalců Vang Lorových sousedí s Waltem. Členy této rodiny jsou sourozenci Sue a Thao. Jejich bratranec Thaa přemlouvá, aby vstoupil do místního pouličního gangu. Nejdříve však musí ukrást Waltovo auto Gran Torino. Walt ale oknem v garáži zahlédne světlo z Thaovy baterky a s puškou v ruce ho vyžene.
Gang se pak snaží Thaa napadnout, protože odmítl stát se jedním z nich. Jeho rodina se ho snaží bránit a potyčka se dostane až na trávník před Waltovým domem. Ten jim začne opět vyhrožovat puškou, načež gang odejde. Místní rodiny ho potom považují za hrdinu. Walt později zachrání Sue před třemi černošskými mladíky a Sue se s ním spřátelí. Jeho rasistických poznámek si nevšímá a vysvětluje mu mnohé z historie Hmongů.
Aby odčinil pokus o krádež Waltova auta, musí mu Thao pomáhat. Ten ho posílá pracovat pro ostatní lidi v ulici. Postupem času mu Walt sežene i stálejší práci.
Když Walt z ničeho nic začne vykašlávat krev, zajde k doktorovi. Podle výsledků je jeho stav vážný.
Jednou je při cestě z práce Thao napaden bratrancovým gangem. Walt zakročí a na jednoho ze členů gangu zaútočí. Aby se gang pomstil, prostřílí dům Vang Lorových a znásilní Sue. Policie se tím však nemůže zabývat, protože Vang Lorovi odmítli vypovídat. Tento incident Walta rozčílí a při rozhovoru s otcem Janovichem poznamená, že Sue a Thao nebudou mít klid, dokud bude tento gang v okolí.
Druhý den Thao navštíví Walta, aby mu pomohl pomstít se. Walt souhlasí, ale vysvětlí mu, že se všechno musí pečlivě naplánovat. Pošle ho tedy domů s tím, aby se vrátil později odpoledne. Mezitím si Walt zajde k holiči, kterému nechá nezvykle vysoké spropitné, a také do kostela ke zpovědi, aby tak splnil jedno z posledních přání své ženy. Otec Janovich ho vyslechne, ale stejně ho podezírá, že plánuje pomstu. Walt mu přizná pouze pár zanedbatelných hříchů. Když se vrátí domů, lstí zamkne Thaa ve sklepě. Nechce totiž, aby byl svědkem zabíjení. Prozradí mu svůj největší hřích, který ho pronásleduje celý život - během korejské války zabil mladého vojáka, který se mu vzdával.
Mezitím otec Janovich kontaktuje policii, aby sídlo gangu hlídala. Ta ale po několika hodinách, kdy se nic nestalo, odjíždí.
V noci se Walt postaví členům gangu před jejich domy tak, aby získal pozornost všech sousedů. Poté, co je všichni sledují, prohodí Walt několik zastrašujících poznámek a gest, dá si cigaretu do úst a požádá gang o oheň. Pak provokativně sáhne do bundy, jako by vytahoval zbraň. Gang se lekne a začne do něj střílet. Walt padne mrtvý k zemi a v ruce drží svůj zapalovač.
Thao a Sue, která bratra osvobodila ze sklepa, záhy přijedou na místo v Gran Torinu. Policista je informuje, že gang na Walta zaútočil i přes to, že nebyl ozbrojen. Střelbu viděli všichni v okolí, což stačilo k usvědčení všech členů gangu. Ti tak stráví mnoho let za mřížemi a nebudou dále ohrožovat okolí. To vše jen díky Waltově oběti.
Waltova pohřbu se neúčastní pouze jeho rodina, ale také Thao a Sue spolu s mnoha členy hmongské komunity. V závěti zanechal Walt svůj dům kostelu otce Janoviche a své Gran Torino Thaovi. Film končí scénou, kde Thao řídí své Gran Torino a společnost mu dělá Waltův labrador Daisy.
O FILMU
Několikanásobný držitel prestižní ceny Oscar Clint Eastwood se poprvé od úspěšného snímku Million Dollar Baby herecky vrací na plátna kin. Eastwoodův nový film Gran Torino vypráví příběh neústupného veterána z války v Koreji, Walta Kowalského, který si s přibývajícími léty uvědomuje, že na nový svět už nestačí. Kowalski musí čelit jak sousedům rozličného etického původu, tak svým hluboce zakořeněnými předsudkům.
Denní program někdejšího opraváře aut Walta Kowalského je prostý: nenáročné opravy domu, lahvinka piva… a čas od času zpestření v podobě návštěvy holiče. Poslední přání jeho zesnulé ženy bylo, aby se vyzpovídal. Jenže zahořklý veterán Walt, jenž má vždy po ruce nabitou M-1 si myslí, že není z čeho se zpovídat. Ostatně po smrti ženy se nenašel nikdo, komu by mohl plně důvěřovat. Snad kromě věrné feny Daisy.
Všichni ti, jež považoval za sousedy, se v průběhu let odstěhovali nebo zemřeli. Postupně je nahradili imigranti, kterými Walt ze srdce pohrdá. Starý Walt je rozmrzelý skoro vším, co vidí: poničenými a zrezivělými okapy, neudržovanými trávníky i tvářemi teenagerů všech možných etnik, kteří si podle všeho myslí, že je dovoleno vše. O mnoho lepší vztah nemá ani k vlastním dětem, jež se mu odcizily. Podzim svého života Walt spíš přežívá než dožívá…
Až do oné noci, kdy se mu někdo pokusí ukrást jeho chloubu - nablýskaný sporťák Gran Torino. Vůz i po několika desetiletích působí stejně přitažlivě jako v den, kdy s Waltovým přispěním sjel z výrobní linky. Není se tedy co divit, že elegantní tvary auta zapůsobí i na Waltova neprůbojného souseda Thaa, který si jeho krádeží získat respekt v partě mladých výtržníků.
Je-li na scéně Walt, nemají plány gangu ani Thaa sebemenší šanci na úspěch. Thaova matka a starší sestra Sue trvají na tom, aby si chlapec u Walta svůj nerozvážný čin odpracoval. Walt sice se svými sousedy nechce mít nic společného, ale nakonec podlehne a vyzve Thaa k tomu, aby své aktivity nasměroval ve prospěch okolí.
Díky Thaovi a jeho dobrosrdečné rodině Walt prozře a snad poprvé v životě se na své sousedy dívá bez přesudků. Dojde mu také, že i jemu je co vytýkat. Se sousedy - většinou běženci, si Walt nakonec porozumí lépe než se svou vlastní rodinou. Veterán postupně odkryje i tu část duše, kterou skrývá již od války... stejně jako Gran Torino ve své garáži.
O NATÁČENÍ
Herec a režisér Clint Eastwood, v jehož filmografii je několik nejikoničtějších filmů všech dob se před kamerou neobjevil od roku 2004, kdy si zahrál v oscarovém snímku Million Dollar Baby. “Po pravdě řečeno, už jsem ani neplánoval, že bych si ještě zahrál,” říká herec a režisér. “Tento film nabízel roli, jež mi byla věkově blízká, a postava vypadala, jako by mi byla šitá na míru. Ačkoliv původně nebyla. Scénář se mi líbil. Je v něm celá řada nečekaných zvratů a taky se u něj zasmějete.”
Scénář Gran Torina od debutujícího scenáristy Nicka Schenka, který se inspiroval námětem Dave Johnssona, se dostal do Eastwoodovy produkční společnosti Malpaso. “Příběh vycházel ze situací, jež se skutečně odehrály v Minnesotě,” říká Eastwoodův dlouholetý producent a věrný přítel Robert Lorenz. “První verzi scénáře napsal Bill Gerber, který jej převzal od Jeanette Kahn. Začal jsem rychle číst, ale ani ve snu by mě nenapadlo, že je to ten typ příběhu, ve kterém by chtěl Clint hrát. Přibližně v polovině scénáře jsem zpomalil a začal se myšlenkou na Clinta zaobírat hlouběji. Příběh se mi líbil, a tak jsem si scénář přečetl ještě podruhé. Zkušenost mě naučila, abych Clintovi nadmíru nic nevychvaloval a dal jsem mu scénář se slovy ´Netuším, jestli bys tenhle příběh chtěl točit nebo v něm hrát, každopádně je zábavný´. Za nějakou chvíli mi zavolal a řekl ´Líbilo se mi to´. A někde tady to celé začalo.”
Schenk pochází z Minnesoty. Příběh filmu vychází ze zkušeností, jež získal s komunitou Hmongů při práci v továrně, kde pracoval jako dělník. Hmongové jsou prakticky neznámé etnikum z Laosu a dalších částí Asie, kteří se během války ve Vietnamu přidali na stranu Američanů, a pak se v USA usídlili. “ Komunita Hmongů o sobě nedává moc vědět,” říká. Postavu Walta Kowalského nepsal s tím, že by měl před očima nějakého konkrétního herce. “Walt je ten typ co každého poučuje. Myslím, že každý z nás někoho takového zná.”
Walt si dosud vždycky našel důvod, aby mohl dát průchod svým rasistickým narážkám. S tím, jak se postupně s komunitou Hmongů seznamuje, jeho podezřívavost a nepřátelství postupně mizí. “Kdysi v Koreji Walt provedl věci, jež mu nedají spát. Ve tvářích svých sousedů vidí ty, kterým způsobil mnoho zla,” říká Schenk. “Waltovi se všichni Asiaté zdají stejní, jeden jako druhý. Hmongové jsou pro něj zpočátku kulturou bez tváře, ale čím více se o nich dozvídá, tím více se zamýšlí nad tím, proč se od Koreje tak změnil.”
Producent Bill Gerber uvádí, že film Gran Torino rovněž odráží vztahy filmových postav, které Eastwood během celé své rozsáhlé dráhy ztvárnil. “Clintovy filmy vždycky nějakým způsobem souvisely se složitými rasovými a náboženskými otázkami. Vždycky se snažil čestně konfrontovat s předsudky. Občas možná byly poněkud politicky nekorektní, ale vždycky upřímné,” říká. “Díky postavám, jež Clint v minulosti ztvárnil, tušíte, že ve Waltovi je víc, než se na první pohled zdá. Nejprve uvidíte jeho temnou stránku, ale díky vztahům s lidmi z okolí si postupně uvědomujete, jaký je uvnitř.”
“Ať se nad tím zamýšlím z které stránky chci, nedokážu si představit, kdo jiný než Clint Eastwood by mohl tuhle postavu zahrát,” říká Dave Johnsson. “Clint je jakožto filmař vynikající týmový hráč a nikdy necouvne. Ať už je téma filmu jakkoli znepokojivé. Postava Walta, který na začátku filmu není dvakrát příjemný, od herce vyžaduje pořádnou dávku odvahy. Po šedesát let mu jeho slepý fanatismus pomáhal. Najít odvahu přehodnotit to, co se během desetiletí stalo vaší integrální součástí - zejména ve stáří - se stává zřídka. A je to navíc velmi těžké. Walt je fyzicky zdatný muž, ale situace jej nutí ukázat i kuráž.”
Příběh začíná po smrti Waltovy manželky Dorothy, kdy zahořklý veterán vstoupil do poslední etapy svého života, definovaného nasazením v Koreji a 50 lety v místní továrně na auta značky Ford. Je dlouho po válce, továrna je léta zavřená, jeho žena zemřela a s dětmi se vidí jednou za čas. “Walt tvrdě pracoval a jeho synové jsou docela úspěšní,” říká Eastwood. “Ztratil ženu a vůči dětem pociťuje odcizení. Odešly a moc se o něj nestarají, trochu jim stojí v cestě. Na jejich obranu je však třeba říci, že se s ním nevychází právě snadno. Dokáže být pořádně nevrlý a také - jeho vnuci nosí piercing a tetování. Což Walt naprosto neschvaluje.” Brian Haley, který ztvárnil Mitche Kowalského, říká:“Není snadné mít Walta za otce. Mitch je pravým opakem svého táty. Walt je tvrdě pracující dělník, jeho syn povrchní velkoměstský yuppie. Mají velmi napjaté vztahy. Walt ani neví, jak se svým synem mluvit, Mitch nedokáže najít způsob, jak u táty prolomit ledy.”
Walt chce mít zkrátka klid. O ten ho čas od času připravuje kněz jeho zesnulé ženy, otec Janovich, který si dal za cíl splnit její poslední přání: dovést Walta ke zpovědi. “Z legrace říkám, že má role je v podstatě o tom, že zazvoním u dveří a nechám si je Clintem Eastwoodem přibouchnout před nosem,” říká Christopher Carley, který ztvárnil postavu kněze. “Otec Janovich se pokouší proniknout do Waltova nitra, ale neví, jak toho dosáhnout. Nebo jen Walta přimět k tomu, aby si s ním docela obyčejně popovídal. Waltovi návštěvy kněze dvakrát příjemné nejsou, nemá flanďáky rád. Uvažuje o něm jen jako o 27 letém panici se zbytečným vzděláním. Walt mu brzy naznačí, že se strategií, jež na lidi v jeho okolí platí, u něj nepochodí.” “Walt má vůči knězi celou řadu výhrad, z největší části však kvůli tomu, že ještě stále vypadá jako dítě,” říká Eastwood. “Kněz chce Walta stůj co stůj přivést ke zpovědi, jenže Waltovi je jasné, že kněz teprve nedávno dostudoval teologický seminář, opravdový život zná jen z knížek. Takže to vypadá na velmi jednostranný vztah. Padre, jak jej veterán posměšně nazývá, je odhodlaný mladík, ale Walt si stejně udělá, co sám chce.”
Jednou z mála Waltových životních radostí je jeho dokonale udržovaný bourák Ford Gran Torino z roku 1972, kterého si po léta pod hedvábnou plachtou schovává v garáži. V době, kdy Walt ještě pracoval v továrně, mu dokonce sám namontoval volant. “Gran Torino je jeho pýcha a jediná životní radost,” říká Eastwood. “Gran Torino a Walt jsou tak říkajíc jedno. Jednou za čas auto vytáhne, naleští a pak se na něj se sklenicí piva v ruce dívá - tohle potěšení je to nejlepší, co mu momentálně život nabízí, myslí si.”
Waltův domov s jeho dokonalým nátěrem, pečlivě zastřiženými keři a hrdě vztyčenou americkou vlajkou se od okolních domů liší. Nemá pražádnou radost z toho, jak je jeho sousedství neudržované. “Walt je hluboce nespokojen s tím, kam to dnešní svět dopracoval,” říká Eastwood. “Sám vyrůstal na předměstí Michiganu, kde žili lidé pracující v továrně na auta. Valná většina z nich byla Američany polského původu, stejně jako Walt. “Změny v jeho blízkém okolí na něj působí zhoubně.” Domy v jeho sousedství chátrají, ale Walt je celý život zvyklý udělat si všechny opravy sám. “Walt si ve všem vystačí,” říká Lorenz. “V mnoha ohledech však jakoby ´zatuhl´ v minulosti. V průběhu filmu si uvědomíme jeho trauma, jež je mu překážkou ke šťastnějšímu životu. Toto trauma se odráží v každém jednotlivém aspektu jeho života.” Waltův šestnáctiletý soused Thao, který sdílí domácnost s matkou, babičkou a starší sestrou, je také společensky izolovaný. “Thao je jediným mužem v domě, nemá žádný mužský vzor, ke kterému by mohl vzhlížet a brát si od něj rady,” říká Bee Vang, který rolí Thaa herecky debutuje. “V jeho nejbližším okolí dominují ženy, a proto se jako muž cítí nepatřičně a nejistě. Potřebuje nějaký vzor - a najde jej právě ve Waltovi.”
Thao je velmi neprůbojný mladík, dostudoval střední školu, ale je bez práce. Okolnosti jej donutí vstoupit do místního gangu Hmongů, který vede výrostek Smokie a Thaův bratranec přezdívaný Spider. “Ať už jde Thao kamkoliv, vždycky se najde někdo, kdo si ho dobírá,” říká Sonny Vue, který ztvárnil postavu Smokieho. “ Vstoupí do gangu, aby měl ochranu, protože sám to zkrátka neustojí. V okamžiku, kdy z Waltovy strany pocítí ohrožení, se věci vymknou kontrole. Mladí gangsteři se domnívají, když budou držet při sobě, budou působit jako větší chlapáci.” Smokie a Spider jsou z první generace Hmongů usazené v USA, tudíž jim zoufale chybí starší vzory, jež by je mohly patřičně usměrnit a vést. Starší Hmongové mají ještě větší problémy s přispůsobováním než ti mladí. “Neustále těkáte mezi jednou a druhou kulturou, nikde nejste stoprocentně doma,” říká Doua Moua, který ztvárnil postavu Spidera. “Tím roste napětí, sklony k rebelii a vznikají skupiny, jejichž prostřednictvím se mladí muži snaží asimilovat do složitého světa, který je obklopuje. Život děvčat je zatím tradičně stále svázán s domovem a rodinou. Za vzory jim slouží jejich matky. Dívky se proti kultuře a rodičům nevymezují zdaleka tak často a tak otevřeně jako chlapci.
Thaovou vstupenkou do gangu je krádež Waltovy chlouby - vozu Gran Torino. “Thao si chce dokázat, že je chlap a zjistit, kam vlastně patří,” říká Vang. Jenže jeho smělý plán se nezdaří, Walt Thaa nachytá uprostřed krádeže a bez toho, aby mladý delikvent vůbec spatřil jeho tvář, jej vyděsí k smrti. Nedlouho poté za Thaem přijde i gang, což vyústí v bitku, která se odehraje právě na Waltově trávníku. Walt vyjde před dům, drže v rukou svou pušku M1, kterou si schovává ještě z války v Koreji. Jeho varování zní jasně: 'Vypadněte z mého trávníku!' “Okamžitě je v bojovém módu,” říká Eastwood. “Právě v této situaci si uvědomí, jak velký problémem mladí Hmongové pro čtvrť představují, zvláště ti organizovaní v gangu.” Walt se rázem stává hrdinou a sousedé z řad Hmongů jej zahrnou dárky v podobě jídla, květin a sazenic. “Zpočátku s nimi nechce mít vůbec nic společného,” říká Eastwood. “Když zjistí, že to jsou bystří lidé, kterým jde o blaho bližních, začne svůj náhled měnit. Dokonce je začne obdivovat. Ve filmu zazní jeho věta: ´Mám toho víc společného se sousedy, než s mými rozhýčkanými dětmi, a to mluví za vše´. Je zajímavé a často i legrační, jaké má vůči nim zpočátku předsudky, ale díky novým vztahům se jich postupně zbaví.”
Waltovu bariéru jako první prolomí Thaova starší sestra Sue, která je mnohem amerikanizovanější než zbytek rodiny. “Walt si na vás udělá svůj vlastní názor,” říká Ahney Her, která ztvárnila postavu Sue. “Je mu úplně jedno, jaké jste rasy. Komukoliv řekne co má na jazyku.” Eastwood popisuje Sue jako “neobyčejně odvážnou postavu.“ Vždycky s ním mluví hezky, ačkoliv si z něj i tak trochu utahuje a nazývá ho domácky Wally. Jedině ona je však schopná propojit Waltovy a Thaovy světy. „Myslím si, že se od začátku chce, aby se Walt s Thaem stali přáteli, pokud se totiž vydá opačným směrem a bude se držet gangu, dokonale si zpacká život.“ Vidí, že Walt Thaovi dokáže nahradit otce, a pokud mu bude mladý gangster naslouchat, pravděpodobně povede lepší život a bude zodpovědnější. Walt se se Sue spřátelí velmi rychle. “Vypadá to, že se o něj stará z opravdového zájmu, nikoliv prospěchu, jak to lze vidět u jeho nejbližší rodiny, jejíž členové udělají jen to, co se od nich očekává,” říká Lorenz. “Myslím, že se mu líbí především její jistota, a tak si dovolí, aby ji trochu lépe poznal.” Sue jej nakonec přiveze i na rodinnou oslavu, kde tradiční hmongský šaman odkryje tajemství, jímž se Walt léta užírá. “Vstřícná atmosféra Thaovy rodiny umožní, aby na povrch vyplavalo to, co Waltova rodina úzkostlivě tají,” říká Lorenz. “Jsou ochotní projevit opravdový zájem a položí mu ty správné otázky, které jej přimějí k mnohem hlubší reflexi vlastního života, než se to podařilo komukoliv před nimi. Kořeny rasizmu spočívají v tom, že z našich problémů sobecky obviňujeme druhé. Rasista své problémy promítá na ostatní, místo toho aby se podíval do svého nitra a pokusil se změnit a přizpůsobit. Jeho sousedé jej k tomu postupně navedou.”
Matka a sestra také Thaovi navrhnou, aby Waltovi kompenzoval škody způsobené na autě tím, že mu bude po několik týdnů vypomáhat. “Chtějí, aby Walta nějak odškodnil,” říká Eastwood. “Tak jim velí rodinná hrdost.” Walt na chlapcovu adresu spustí litanii plnou rasistických nadávek a záměrně jeho jméno zkomolí na Toad (Ropucha). Když pak Walt uvidí, s jakou opravdovostí se chlapec zapojí do jeho mise - opravit chátrající domy v sousedství - začne si uvědomovat, že ne vše je v něm hodno odsudku. “Postupně vidíte, jak se jejich vztah vyvíjí,” říká Vang. “S tím jak se Thao mění a stává se dospělejším, si jej Walt začne víc vážit. Když se Thao podívá na své ruce plné mozolů, dojde mu, že konečně udělal něco, za co se může postavit - a být užitečný.” Cílem Waltova snažení je “udělat z Thaa chlapa,” říká Vang. “Walt jej neučí jen tomu, jak se postavit k práci, ale i jak ustát tlak party, která se mu snaží vsugerovat, že jen díky ní bude opravdovým chlapem. Walt Thaa naučí, jak stát zpříma.” Walt si vzal za úkol chlapce přimět k tomu, aby si našel dobrou práci a vyhýbal se problémům. Jen tak si zajistí slušnou budoucnost. Díky Thaovi se však změní i sám Walt. “Thao ztratil otce, a tak se mu nedostává žádný mužský vzor, na který by se mohl spolehnout a přijímat jeho rady. Walt si zase se svými syny nevybudoval fungující vztahy, jež by jej naplnily opravdovou radostí z prožívání otcovské role,” říká Lorenz. “Vzájemně se potřebují. I Walt přece něco hledá. Jasně si totiž uvědomuje, že dospěl do poslední etapy svého života, a tak hledá něco, co by mu dalo nový smysl a hodnotu.”
Smokie a ostatní členové gangu si na Thaa a jeho rodinu stále dovolují a vyhrožují mu násilím. Takové jednání inspiruje zasloužilého bojovníka k nečekané odezvě. “Kdybych ho hrál jen napůl, propásl bych velkou hereckou příležitost,” říká Eastwood. “Pokud však hrajete tenhle typ chlápka, nemůžete si dovolit malovat ho v příliš zářivých barvách. Musíte jít až na doraz.”
Cizinci odvedle
Gran Torino je vůbec prvním filmem z produkce velkého studia, který zobrazuje život komunity Hmongů - původně společenství tvořené 18 klany, které žily v horách Laosu, Vietnamu, Thajska a ostatních částí Asie, kteří během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a poté se začali usazovat v USA. “Přiznávám se, že jsem o nich předtím moc nevěděl,” uvádí Eastwood. „Během války ve Vietnamu pomáhali Američanům a za to se po jejím skončení mohli usadit v USA jako uprchlíci.“
„Součástí tragédie jejich národa je, že jen málo lidí chápe, jakou roli ve válce ve Vietnamu Hmongové sehráli,“ říká Paula Yang, která na filmu od začátku spolupracovala jako poradkyně. „Dones zůstává tajemstvím, kolik vojáků i civilistů z řad Hmongů ve válce padlo. Stařešinové o tom nemluví. Přistupují k tématu s pietou. Bohužel je tu až příliš mnoho smutných příběhů.“ Eastwood zdůrazňuje, že Hmongové sami sebe označují za kulturu s unikátním dědictvím, nejsou národností. „Mají své vlastní náboženství, jazyk a považují se za nezávislý lid,“ vysvětluje. Mnozí z nich po válce ve Vietnamu prožili mnoho těžkých chvil. Podmínky v Asii pro ně byly krušné, a proto lutheránská církev a několik nezávislých organizací spolupracovalo na tom, aby je odtamtud dostali. Zažili spoustu smutku, ale zocelilo je to, jsou to velmi odhodlaní lidé.“
Eastwood si přál, aby Hmongy v Gran Torinu zobrazil co nejautentičtěji, základem byl dobrý výběr hereckých představitelů. Castingová režisérka Ellen Chenoweth bohužel brzy objevila, že v seznamech SAG mnoho profesionálních herců z řad Hmongů není. Chenoweth a její kolegové Geoffrey Miclat a Amelia Rasche se s pomocí internetu dali do náročného hledání a pokusili se najít místa, kde se komunita Hmongů přirozeně schází. Vytvořili si síť kontaktů v kalifornském Fresnu, městě St. Paul v Minnesotě, městě Warren v Michiganu a v jiných částech USA rozšířili tisíc pozvánek na casting. “Bylo to opravdu náročné,” říká Chenoweth. “Znamenalo to navázat s Hmongy kontakt, setkávat se s nimi, získat si jejich důvěru a teprve poté zjišťovat, kdo z nich by si rád zahrál ve filmu. Nešlo využívat klasických komunikačních kanálů. Znamenalo to je zkontaktovat a naplno se jim otevřít.”
Odborník na lid Hmongů, Cedric Lee, pomohl týmu s dalšími kontakty v rámci komunity. “Chodili jsme na místa, kam se Hmongové chodí bavit,” vzpomíná. Šli jsme také na party ke Dni otců. Byli jsme na různých církevních slavnostech. Mezi nimi a námi byla zpočátku silná jazyková bariéra, kterou zřejmě nejvíc pociťovali staří, proto jsme s nimi od té chvíle komunikovali jen jejich jazykem a castingovým režisérům jsme vše překládali. U mladých je to o poznání jednodušší, protože mnoho z nich už dnes mluví anglicky.”
Chenoweth a její tým zahájili svou práci v St. Paul a ve Fresnu mezi vůdci komunity a poté rozjeli sérii konkurzů všude tam, kde se Hmongové usadili. Jejich práce vyvrcholila při celodenním konkurzu v St. Paul. Postupně se zpráva o novém Eastwoodově filmu rozšířila mezi komunitami Hmongů na internetu, v novinách, v mládežnických skupinách i jen od úst k ústům. „Lidé byli nadšení,“ říká Paula Yang. „Stál před nimi Clint Eastwood, takže ze sebe lidé vydali maximum. Sešli se teenageři, malá děcka, babičky i dědové. Lidé byli hrozně šťastní, protože Clint dal komunitě Hmongů úžasnou příležitost dát o sobě vědět.“ Zanedlouho měli stovky kazet. „Poté, co jsme navštívili všechna města, jsme se vypravili zpět do Los Angeles, abychom si spolu s Clintem všechny kazety prošli ještě jednou,“ vysvětluje Chenoweth. „Všechny potenciální představitele jsme si promítali na plátno v Clintově střižně a postupně zužovali okruh těch, kteří připadali v úvahu. No a pak jsme se prostě rozhodli.“
Ze stovek uchazečů si Eastwood do ústřední role Thaa vybral šestnáctiletého Bee Vanga ze St. Paul. Chenoweth vzpomíná: “Amelia ho našla u nich ve škole, na zadní stranu jeho fotografie jsem si napsala ´Miluji Bee Vanga.´ Hrozně se mi líbila jeho tvář. Neměl prakticky žádné herecké zkušenosti, ale měl v sobě něco, co vás na něm až neuvěřitelně přitahovalo. Hned jste si přáli, aby byl tím pravým. Když jsem mu zavolala, abych mu oznámila, že ho do role Thaa bereme, nemohl chvíli ani mluvit. Myslím, že o něčem takovém se mu předtím ani nesnilo. Postava sotva 170cm vysokého Bee Vanga je v ostrém kontrastu s vysokým vzrůstem Eastwoodova Walta (Eastwood měří 185cm). „Thao k Waltovi doslova vzhlíží,“ říká Vang. Tento dospívající herec z Fresna se ve městě Twin Cities zúčastnil soukromého konkurzu na hlavní roli do filmu. Když zjistil, že roli Thaa získal, „Klekl jsem si na kolena a začal plakat,“ vzpomíná. „Natáčení mi změnilo život. Nemohl jsem uvěřit, že se to stalo mně.“
Ačkoliv Vanga Eastwoodův konfrontační styl zpočátku děsil, nakonec si na něj zvykl. „Viděl jsem ho hrát ve westernech a dalších filmech typu Drsný Harry, ale nikdy by mě ani nenapadlo, že se s ním setkám tváří v tvář. A najednou stál přede mnou,“ říká. „Pan Eastwood si přeje, aby jeho film působil co nejpřirozeněji. Muselo to být reálné. Takový styl se mi líbí. Je neuvěřitelně v pohodě, a přitom je velmi pokorný. Spolupráci s ním, stejně jako se všemi ostatními členy štábu, jsem si maximálně užil. Nikdy na to nezapomenu.“
Šestnáctiletá herečka Ahney Her porazila v konkurzu několik stovek rivalek, které se ucházely o roli Sue. Její přirozená sebedůvěra a smysl pro humor z ní dělaly ideální adeptku na roli Thaovy starší sestry. “Chtěli jsme, aby jeho sestra byl trochu ´ostřejší´. Thao je mnohem zranitelnější, a tak ho chrání,“ říká Chenoweth. „Spolu s tím Ahney do role vtiskla svěží mladistvost, a to se nám na ní moc líbilo.“
Ceněný vůz Gran Torino pochází ze soukromé sbírky ve Vernalu ve státě Utah. “Měli jsme od začátku velké štěstí, protože byl v pojízdném stavu,” říká koordinátor dopravy Larry Stelling. „Vůz byl v báječném stavu a Clintovi se hned zalíbil. Pár věcí jsme na něm však přece jen změnili - například jsme vyměnili nárazníky - ale jinak jsme ho už jen pořádně naleštili a mohlo se jet. Měl barvu, jakou jsme potřebovali, neporušené vnitřní vybavení… a jezdil skvěle.“ „Produkce auto odkoupila a převezla je do Michiganu na natáčení, jenže tady jeho příběh nekončí. „Mluvili jsme o tom, že po natáčení auto zase prodáme, ale postupně jsme se do něj zamilovali,“ říká Lorenz. „Řekl jsem o svých záměrech Clintovi a ten mi tajemně odpověděl ´Jen se ho tak rychle nezbavujme. Zvládlo všechno, co se po něm chtělo. Uvidíme, jak to s ním dopadne.´“
Natáčení ve městě motorů
Scénář byl sice původně zasazen do Minneapolisu, ale Eastwood cítil, že Waltovo půlstoletí s auty nejlépe vystihuje současný Detroit (nazývaný též Město motorů) ve státě Michigan. Štáb natáčel na lokacích jako jsou Royal Oak, Warren, Grosse Point a Highland Park, který zobrazil čtvrť, v níž žije Walt. “Okolí Highland Park se hodně změnilo,” říká Eastwood. “V té čtvrti měli všichni lidé něco společného s auty. Dnes už se v tamních továrnách nevyrábí tak jako kdysi, ale stále přicházejí noví a noví lidé, kteří si to tam chtějí udělat útulné. Highland Park zažil hodně krušné časy, ale dnes tam žije spousta milých lidí.” Rob Lorenz říká: „Několik týdnů před začátkem natáčení jsme tam přijeli postavit kulisy a pak začali točit. Chtěli jsme na místě zanechat tu nejmenší možnou stopu. Lidé, kteří s námi přicházeli do styku byli rádi, že tam jsme.“
Vysoce umělecký ráz a současně nízké náklady všech Eastwoodových filmů souvisí s tím, že se tento režisér rád obklopuje tvůrci, s nimiž už v minulosti spolupracoval. Eastwood nikdy nezvedá svůj hlas, neříká ´Akce´, dopřává svým kolegům velkou míru volnosti - a přesto má vše pevně pod kontrolou. „Clint je na place v obrovské pohodě,“ říká kameraman Tom Stern, který se za kameru Eastwoodových filmů postavil již celkem sedmkrát, přičemž předtím s režisérem spolupracoval jako vedoucí osvětlovačů. „Před natáčením mi řekl ´Už mám své roky. A jsem přesně takový.´“ Při natáčení filmu Gran Torino se Eastwood sešel s celou řadou svých dlouholetých spolupracovníků: návrhářkou kostýmů Deborah Hopper, střihačem Joelem Coxem a výtvarníkem James J. Murakami, který na předchozích Eastwoodových filmech spolupracoval i s legendárním výtvarníkem Henry Bumsteadem. Od filmu Výměna pak pracuje samostatně. “Já znám jejich práci, oni znají tu mou, takže si nic nemusíme dlouho vysvětlovat,” říká Eastwood. “Snažím se co nejvíce vyhnout intelektualizování a planým diskusím. Nejsem jedním z těch chlápků, kteří tvrdí, že film je magie. Pokud magie s filmařinou opravdu nějak souvisí, tak jen velmi okrajově. To nejdůležitější je, aby všichni dělali co mají a spolupracovali. Je to zkrátka legrace. A pokud mě to přestane bavit, už to prostě dělat nebudu.”
Film Gran Torino je také sedmým snímkem, na kterém Clint Eastwood spolupracoval s filmovým producentem Robem Lorenzem. Další z producentů - Bill Gerber - dodává: “Clint si nemohl vybrat lepšího producenta než je Rob. Když jste se dívali na filmové lokace, jež Rob Clintovi dal do užšího výběru, nebylo prakticky o čem uvažovat. Rob totiž přesně věděl, co Clint chce. Mají vynikající vztahy a díky tomu Malpaso běží jako dobře namazaný stroj.” “Clint je tvůrce ze staré školy, kterých chápe hodnotu toho, když se věci dělají hezky postaru, dělá filmy dost dlouho na to, aby věděl, že vážně fungují,” říká Lorenz. “Zároveň však miluje moderní technologie, chce se dál vzdělávat a dělat lepší a lepší filmy. Tady je třeba hledat motor jeho snažení a podle mého soudu je to také důvod, proč se s ním tak skvěle dělá.”
Ústřední píseň filmu Gran Torino složil britský jazzový zpěvák a pianista Jamie Cullum s Donem Runnerem. Kromě výše uvedených jmen se na ní podílel režisérův syn Kyle Eastwood a jeho blízký spolupracovník Michael Stevens. “Všichni společně vytvořili tuhle píseň,” říká Lorenz. “Kyle s Mikem se pak písní inspirovali i pro hudbu ke zbytku filmu.” Kyle Eastwood a Michael Stevens složili barvitou orchestrální hudbu, jíž pak společně s Eastwoodovým dvorním skladatelem a dirigentem Lennie Niehausem nahráli. Na soundtracku k filmu se dále objeví latino rap a lidová hudba Hmongů, které odrážejí to, co zrovna postavy poslouchají. Jednu z písní složila rapová skupina RARE.
Postava Walta Kowalského z Gran Torina je další ze sbírky Eastwoodových svérázných charakterů. „Clint se vždycky zajímá o pokrok, nechce dvakrát dělat to samé,“ říká Lorenz. „Daný scénář nám takovou příležitost nabídl. Co do věku a charakteru postavy se k němu přesně hodil. Hodně při tom těžil ze své herecké minulosti, kdy ztvárnil Drsného Harryho a další nekompromisní desperáty. Přesto se však posunul ještě dál. Dostal se sice na relativně temné území, ale finální prožitek vykoupení mu zároveň umožnil objevit v nitru něco úplně nového.“
Ocenění:
Golden Globes
2009 - Clint Eastwood, Kyle Eastwood (Nejlepší originální píseň) (nominace)
New York Film Critics Circle
2008 - Clint Eastwood (Nejlepší herec) (nominace)
César Awards
2010 - Nejlepší zahraniční film
DABING
DABING (DVD, Blu-ray, Nova, HBO, ČT)
V českém znění: Ladislav Županič - Clint Eastwood (Walt Kowalski), Oldřich Hajlich - Bee Vang (Thao Vang Lor), Jolana Smyčková - Ahney Her (Sue), Martin Zahálka - Brian Haley (Mitch Kowalski), Michal Michálek - Christopher Carley (kněz Janovich), Zuzana Slavíková - Geraldine Hughes (Karen Kowalski) + Julia Ho (Doktorka Chu), Marek Libert - Sonny Vue (Smokie), Václav Mareš - William Hill (Tim Kennedy) + Marty Bufalini (Advokát), Vojtěch Hájek - Doua Moua (Spider) + Scott Eastwood (Trey), Libor Bouček - Michael E. Kurowski (Josh Kowalski) + Cory Hardrict (Duke), Ludvík Král - Brian Howe (Steve Kowalski) + John Carroll Lynch (Holič Martin, titulky), Radek Hoppe, Michal Holán - Nana Gbewonyo (Monk), Eva Miláčková, Milan Slepička - John Johns (Al), Veronika Veselá - Dreama Walker (Ashley Kowalski) + Choua Kue (Youa) a další
Překlad: Vladimír Fuksa
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2009
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 16.4.2009 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 9.1.2009 Warner Bros. US
Premiéra Německo: 5.3.2009 Warner Bros. DE
Premiéra Velká Británie: 17.2.2009 (Glasgow Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 10.8.2009 (DVD) Magic Box
Poprvé na DVD: 10.8.2009 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 10.8.2009 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 721 366
Tržby celkem - $ 270 000 000
Návštěvnost v ČR 25 997
Náklady (Rozpočet) - $ 33 000 000
Tvůrci a herci
Clint Eastwood (Režie), Clint Eastwood (Produkce), Robert Lorenz (Produkce), Bill Gerber (Produkce), Kyle Eastwood (Hudba), Michael Stevens (Hudba), Tom Stern (Kamera), Joel Cox (Střih), Gary Roach (Střih), Ellen Chenoweth (Casting), James J. Murakami (Scénografie), Deborah Hopper (Kostýmy), Walt Martin ((Zvuk), - (Masky), Nick Schenk (Scénář), Clint Eastwood (Herec), Christopher Carley (Herec), Bee Vang (Herec), Ahney Her (Herec), Geraldine Hughes (Herec), Dreama Walker (Herec), Brian Howe (Herec), John Carroll Lynch (Herec), William Hill (Herec), Scott Eastwood (Herec), Cory Hardrict (Herec), Brian Haley (Herec)
2008/116/Německo, USA/Drama
- Celosvětová premiéra proběhla 9. prosince 2008 v Burbanku (stát Kalifornie).
- Clint Eastwood zde vlastně hraje tak trochu sám sebe. Nejenže v Koreji slutečně bojoval, ale i zbraň, kterou ve filmu používá, měl s sebou ve službě.
- Clint Eastwood si postavu s polskými kořeny zahrál už ve filmu Zelenáč (1990). Tehdy ztvárnil policistu Nicka Pulovskiho.
- Ač měl Walt (Clint Eastwood) zbraň v ruce několikrát, vystřelil za celý film pouze jednou, navíc omylem.
- Waltova fenka, retrívr Daisy, ve skutečnosti patřila Clintu Eastwoodovi.
- Walt (Clint Eastwood) řekne během celého filmu dohromady 53 urážek
- Auto, které vlastní mexický gang, je Chevrolet Impala z roku 1967. Jedná se o stejný model, který vlastní bratři Winchesterovi ze seriálu Lovci duchů (od r. 2005).
- Dům, kde bydlel Walt Kowalski (Clint Eastwood), se ve skutečnosti nachází v Detroitu, Rhode Island Street, číslo 238.
- Skutečnost, že film nezískal žádnou oscarovou nominaci, byla mnohými kritizována.
- American Film Institute zařadil film mezi 10 nejlepších snímků roku 2008.
- S hmongskou historií a kulturou se scenárista Nick Schenk seznámil v Minnesotě na začátku 90. díky zaměstnání. Příběh veterána z korejské války, který se snaží vyrovnat se změnami ve svém okolí, pak vymyslel o pár let později. Poté, co sepsal scénář, jej poslal Billu Gerberovi ze společnosti Warner Bros. Clint Eastwood se mohl projektu zúčastnit jen díky tomu, že natáčení filmu Invictus: Neporažený (2009) bylo odloženo na rok 2009.
- Během natáčení se Hmongové angažovali jako herci, asistenti výroby, konzultanti a komparzisté.
- Natáčení probíhalo od července 2008 v lokalitách Highland Park, Detroit a Center Line, Warren, Royal Oak a Grosse Pointe Park v Michiganu. Trvalo celkem 33 dní, plán byl 35.
- Ve filmu hraje i syn Clinta Eastwooda Scott Eastwood. Ztvárnil postavu mladíka Treye, který se dostal na ulici do potyčky s černochy.
- Tetování, které nosí členové gangu Hmong na hrudníku, znamená v činštině "rodina".
- Auta Clinta Eastwooda vždy přitahovala. A také se v nich vyzná. Když se při natáčení stalo něco s autem, Clint to ve většině případů dokázal opravit.
- Thaoův (Bee Vang) bratranec jezdí se svými kumpány ve voze Honda Civic.
- Jméno filmové postavy, Walt Kowalski, kterou hraje Clint Eastwood, je ve skutečnosti jméno legendárního wrestlera, Waltera "Killer" Kowalskiho. Kowalski bylo také jméno anti-hrdiny v testosteronem nahoněném a automobilovou akcí prošpikovaném kultovním snímku Vanishing Point (1971).
- Členové gangu nazývají Eastwoodovu postavu "Honkytonk Man". Clint Eastwood hrál ve filmu Honkytonk Man (1982).
- Autorem titulní písně, Gran Torino, je britský zpěvák Jamie Cullum.
Odkazy