Útěk z New Yorku / Escape from New York (1981/95/Velká Británie, USA/Akční, Dobrodružný, Sci-Fi, Thriller) 69% -Originál DVD-
22.10.2018 10:05
1981/95/Velká Británie, USA/Akční, Dobrodružný, Sci-Fi, Thriller
Zajímavost k filmu
- Tento film je již třetí vzájemnou spoluprací režiséra Johna Carpentera s kameramanem Deanem Cundeyem. Druhou byla pirátská Mlha (1980) a první Předvečer svátku Všech svatých (1978).
- Quentin Tarantino je velkým fanouškem snímku Útěk z New Yorku a jasně na něj odkazuje ve filmu Kill Bill (2003), kde se herečka Daryl Hannah objevuje s páskou přes oko. Kurt Russell si pak zahrál v dalším Tarantinově filmu Grindhouse: Auto Zabiják (2007), a to postavu kaskadéra.
- Ještě předtím, než roli Snakea odmítl Tommy Lee Jones a Charles Bronson, byla hlavní úloha neúspěšně nabídnuta Clintu Eastwoodovi, pro kterého byla napsána přímo na tělo. Právě proto ve filmu Kurt Russell chrlí tolik sarkastických hlášek, používá drsné vystupování a minimálně mluví.
- V kino verzi filmu je vynechaná téměř šestiminutová úvodní scéna, kdy Snake Plissken s kumpánem vykrade banku v Atlantě. Ukradnou několik set kredit karet, ale při přepadení zabijí kumpána. Snake se nechá chytit a převezou ho do vazby, přesně tam kde začíná film.
- Policisté ve filmu používají pušky M16A1. Zbraně měli sundány hlavňové rukojeti.
- Výbava Snake Plisskena ve filmu se skládala ze samopalu MAC-10 s tlumičem, pistole Colt Anaconda s optickým zaměřovačem a 3 hvězdic.
- Štúdio chcelo, aby Snakea Plisskena hral Tommy Lee Jones alebo Charles Bronson. John Carpenter odmietol Bronsona, pretože bol príliš starý.
- Scény v nočnom meste boli natáčané v St. Louis po nedávnom zničujúcom požiari.
- John Carpenter mal priateľa, ktorý poznal jedného chlapa z Clevelandu, ktorý sa volal Snake Plissken a všetci si o ňom mysleli, že bol mŕtvy. Carpenter sa rozhodol použiť toto meno vo filme a to vysvetľuje, prečo všetci vo filme počuli, že je Snake mŕtvy.
- Hlavný hrdina série hier Metal Gear a Solid Snake je inšpirovaný postavou Snakea Plisskena.
- Pásku cez oko, ktorú nosil Snake Plissken, navrhol Kurt Russell.
- Rozpočet filmu 7 miliónov dolárov bol najväčší, s akým dovtedy John Carpenter pracoval.
- Iba jediná scéna z filmu sa natáčala v New Yorku. Bola to scéna na Ostrove Slobody pod Sochou Slobody. Útek z New Yorku je prvý film, ktorého nakrúcanie povolili na Ostrove Slobody.
- John Carpenter a štáb presvedčili mesto St. Louis, aby v noci vypli elektrinu pre 10 blokov.
- Útek z New Yorku je Russellov najobľúbenejší film z tých, v ktorých hral.
- Počet mrtvých ve filmu je 28.
JEDNOU VĚTOU
„Z New Yorku je věznice s maximální ostrahou. Dostat se ven je nemožné. Dostat se dovnitř je šílenost!"
OBSAH
Newyorský poloostrov Manhattan se stává obrovským vězením nenapravitelných zločinců a vyvrhelů, světem se svými vlastními zákony odkud není úniku. Sem se zřítí letadlo s prezidentem USA (DONALD PLEASENCE), který pád přežije a stává se nedobrovolným rukojmím těchto šílenců. Na jeho záchranu se vydává Snake Plisken (KURT RUSSEL), který je zkušeným válečným veteránem. Začíná nebezpečná záchranná mise... Tento kultovní Carpenterův sci-fi snímek patří k základním titulům skupiny filmů, které líčí pochmurnou vizi blízké buduocnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vynikající Carpenterův kopanec do pozadí všech možných mocipánů a pro diváka spousta atmosférického pokoukání v občas dost lacině vypadajícím balení. Mistr režisér (nikoliv ovšem Mistr scénárista), sází vedle sebe postavy, které jsou všelijak divné a mají mezi sebou ještě divnější vztahy, a nechá je proplouvat scénkami, které v řetězu za sebou mají nemalou WTF složku, nejsnáze označitelnou asi jako grotesknost. Divák to ovšem bez problémů omluví výměnou za zážitky ze skvěle temné a bezútěšné atmosféry, z originální práce s postavami (a zejména výběrem toho, kdo, kdy a taky jak skončí) a samozřejmě z jak p*del drsného a bez ustání hláškujícího Snakea Russella. Americký prezident Donald Pleasance a jeho nízkost člověka odhalující etuda táhnoucí se celým Útěkem jsou už jen prémií, která mi ulehčuje rozhodnutí udělit další mooooc spokojenou osmdesátku. (Gemini) 4*
Typický osobitý Carpenter, tak jak to umí jen on. Nízký rozpočet, a s ním spojený minimalismus, postačuje k tomu, aby rozehrál solidní béčkovou etudu o jednom drsňákovi, který se postavil všem a taky jim všem natrhl… Kurt Russell je borec par excellance, jemuž k uspokojení obdobně naladěných fandů stačí málo – nasraný výraz, synťáková hudba a hodinu a půl trvající sled namakaných scén, které dneska bohatě popíší několik stránek žánrových učebnic. 4 a 1. (Isherwood) 4*
Další sci-fi nízkorozpočtová Carpenterovka po Temné hvězdě, kterou jsem měl tu čest vidět, se mi již zdobným písmem do srdéčka nezapsala. Pár bizarních šlehů, které upomenou na vtip onoho kosmického zmaru, se tu sice nachází, leč ne v úplně dostatečné míře. Prostředí rozpadlého New Yorku přeměněného na obří vězení, v němž vězni zvící neandrtálských punkerů a středověkých nájezdníků budují postiženou civilizaci, jež dokonce produkuje "umění", v němž se na ulici válí sesle lákající k "drsnému posezení" u ohýnku, též všudypřítomnému - to prostředí člověka uhrane. Napětí proložené pobaveným úšklebkem "Bože to je ale blbina", což je myšlenka, která napadne každého soudného člověka při vědomí, že jde o záchranu prezidenta USA z krimlu jménem New York předrsnělým jednookým mariňákem, který neumí mluvit jinak než... no jako tvrďák. Zápletka předznamenává i styl, který jakoby vypadl z oka first (či third) person střílečkám, jež se odehrávají v zanedbaných metropolích a dobře k němu sedí 80. šlágry. Silné ***. (Subjektiv) 3*
V.I.M. FILMU
John Carpenter byl vždycky velmi osobitý režisér a u mnoha jeho filmů je pro diváka velmi těžké rozhodnout se, zda jde o čistokrevný béčkový nářez, nebo jestli už režisér překročil pomyslnou hranici a zplodil absolutní břečku. A právě u Útěku z New Yorku je tahle Carpenterova osobitost patrná nejjasněji.
Už po pár minutách každému dojde, že takovýhle film nevzniká každý rok. Carpenter si vyloženě užil fakt, že mohl natáčet v St. Louis, které bylo v době vzniku filmu částečně zničeno obrovitým požárem. Newyorské vězení je na první pohled místo, kam by se člověk dostat nechtěl. Špína, hořící odpadky, hnus na každém kroku a podivné existence skryté ve stínech. U sledování Útěku z New Yorku člověk netuší, co se ve filmu objeví v příští minutě a útoky gangu, jehož členové vylézají z kanálů, patří ještě k tomu normálnějšímu, co tu uvidíte. Samozřejmě hodně záleží na divákovi, jak moc je ochoten přistoupit na pravidla hry, protože Manhattan je zkrátka místo plné těch nejdivočejších šíleností a těch nejhorších zlých snů, které si jen člověk dokáže představit. A Carpentera strašně baví si s nimi hrát. Jestliže se tedy člověk při sledování Útěku z New Yorku naladí na stejnou vlnu jako režisér, neskutečně si film užije. Logicky ale záměrná brakovitost může být pro někoho i nepřekonatelným problémem.
Ovšem věc, ze které musí být nadšený každý, je herecké obsazení. Carpenter si sehnal béčkové hvězdy své doby a i když měli Donald Pleasence nebo Lee Van Cleef v roce 1981 už svoje nejlepší roky dávno za sebou, pořád ještě neztratili jiskru. Vrcholem všeho je však Kurt Russell. Carpenter musel bojovat se studiem, aby ho mohl do filmu obsadit, ale při pohledu na Snakea Plisskena člověk ani chvilku nepochybuje o tom, že to stálo za to. Je až k nevíře, co s člověkem udělá kožená bunda, dlouhé vlasy a páska přes oko. Snake Plissken je větší drsňák než Clint Eastwood a Charles Bronson dohromady. Budete mu fandit, budete ho milovat a spolu s ním si nádherně užijete závěr, ve kterém to Haukovi, prezidentovi a vůbec všem vrátí i s úroky.
Útěk z New Yorku je klasika, ale asi ho nikdy nenajdete vedle „oficiální klasiky,“ jako je třeba Vykoupení z věznice Shawshank nebo Maltézský sokol. Je to nádherně ujeté béčko, které mohlo přijít na svět jedině na začátku osmdesátých let. Jak bohužel ukázalo pokračování Útěk z Los Angeles. Jak si povede remake téhle Carpenterovy klasiky se neodvážím odhadovat, jisté je ale jen to, že atmosféru a styl originálu zkrátka napodobit nemůže. Na to už je dnes jiná doba.
VELKÁ RECENZE
V roce 1988 v USA prudce vzrostla kriminalita (o 400%), ostrov Manhattan byl celý přeměněn v obrovské pečlivě střežené vězení, ze kterého není úniku. Okolní vody, tunely a mosty jsou zaminovány. Policie hlídá zdi a pravidelně monitoruje pohyb vězňů. Pomocí vrtulníků shazuje vězňům potraviny, jinak je nechává svému osudu. Za zdmi vězení se zformovala dystopická společnost. Pohybují se zde různé gangy a pochybná individua.
O 9 let později v roce 1997 cestuje prezident Spojených států na třístranný summit mezi USA, Sovětským svazem a Čínou. V kufříku má důležitou audiokazetu. Jeho letadlo Air Force One je uneseno teroristkou převlečenou za letušku. Letadlo havaruje na Manhattanu, prezident přežije jen díky tomu, že se uchýlil do své speciální bezpečnostní kapsle. Vězňové na Manhattanu jej okamžitě zajmou a vyhrožují policejním silám (které zde přistály, aby jej osvobodily), že jej zabijí, pokud neodletí.
Policejní velitel Bob Hauk dá návrh bývalému vojákovi Snake Plisskenovi, který si odpykává trest za kriminální přečiny. Musí do 24 hodin přivést prezidenta zpět a bude mu odpuštěn zbytek trestu, v opačném případě zemře. Snake přistane s lehkým kluzákem na střeše World Trade Center. V kině narazí na taxikáře s přezdívkou „Cabbie“, který jej zavede k Haroldovi Hellmanovi řečenému „Brain“. Od něj se dozví, že prezidenta drží jako rukojmí vůdce gangu zvaný „Vévoda“, který ho chce využít jako živý štít a prolomit blokádu na jednom z mostů, aby se mohla většina vězňů dostat na svobodu. Snake donutí Braina a jeho přítelkyní Maggie, aby ho zavedli k Vévodovi. Prezident je držen v železničním vagóně na Grand Central Station. Plisskin se jej pokusí zachránit, ale je dopaden. S pomocí Hellmana a Maggie se mu podaří utéci, dvojice předtím osvobodila i prezidenta. Protože vězni shodili Plisskinův kluzák ze střechy WTC, musí prchající použít jinou cestu. Pomůže jim taxikář Cabbie. Brain zná plán, jak se vyhnout nastraženým minám na mostě. Nepodaří se to dokonale, jejich automobil najede na nastraženou minu a roztrhne se. Cabbie je mrtev, Brain šlápne na další minu a zemře a Maggie ho odmítne opustit. Vévoda je mezitím pronásleduje ve svém automobilu až ke zdi, kde ho prezident USA zastřelí. On i Plissken jsou zachráněni.
Když se prezident připravuje na televizní proslov, přijde za ním Plissken. Prezident mu děkuje za záchranu, ale Snake se ho zeptá, jak se cítí, když zahynuli lidé pro jeho záchranu. Pak odchází pryč. Policejní velitel Bob Hauk nabídne Plisskenovi práci, ale ten to odmítne. Prezident zahájí proslov a chce pustit důležitou audiokazetu, ale k jeho ostudě zazní pouze Cabbieho oblíbená píseň „Bandstand Boogie“. Došlo k záměně. Skutečnou kazetu má Plissken na odchodu z vězení, který roztrhá pásek a odhodí ji.
Útěk z New Yorku (anglicky Escape from New York) je americký akční sci-fi film z roku 1981, který natočil režisér John Carpenter (podílel se i na hudbě a scénáři). Je zasazen do blízké budoucnosti, v níž Spojené státy americké přebudovaly ostrov Manhattan v New Yorku v ostře sledované vězení. Bývalý voják Snake Plissken (Kurt Russell) se vydává na Manhattan zachránit prezidenta USA, jehož letadlo Air Force One bylo uneseno a zde havarovalo.
Rozpočet filmu byl přibližně 6 000 000 $. Film se stal komerčním hitem a kultem, vydělal více než 25 000 000 $. V roce 1996 byl natočen sequel s názvem Útěk z L.A. (anglicky Escape from L.A.).
Ocenení:
The Saturn Awards
1982 - Nejlepší sci-fi (nominace)
1982 - John Carpenter (Nejlepší režie) (nominace)
1982 - Stephen Loomis (Nejlepší kostýmy) (nominace)
1982 - Ken Chase (Nejlepší masky) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Ladislav Županič - Kurt Russell (Snake Plissken), Jiří Zavřel - Lee Van Cleef (Hauk), Antonín Molčík - Donald Pleasence, Tom Atkins (prezident, Rehme), Jaroslav Kaňkovský, Jaroslava Obermaierová
Režie: Zdena Klimentová
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing pro Lucernafilm 1991
2.DABING (ČT)
V českém znění: Libor Hruška - Kurt Russell (Snake Plissken), Petr Pelzer - Lee Van Cleef (Hauk), Pavel Vondra - Tom Atkins (Rehme), Oldřich Vlach - Donald Pleasence (prezident), Radan Rusev - Isaac Hayes (Vévoda), Vladislav Beneš - Harry Dean Stanton (Brain), Nela Boudová - Adrienne Barbeau (Maggie), Viktor Brabec, Jiří Hromada, Ladislav Novák a další
Překlad a Dialogy: Ivan Boukal
Dramaturgie: Vladislav Kadlec
Zvuk: Jiří Meixner
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Eva Maxová
Výroba: Miloš Novák
Režie: Zdeněk Hruška st.
Připravila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1997
3.DABING (TV Barrandov)
V českém znění: Filip Švarc - Kurt Russell (Snake Plissken), Pavel Rímský - Lee Van Cleef (Hauk), Jakub Saic, Pavel Vondrák, Petr Neskusil, Jan Škvor, Petr Burian, Radek Hoppe, Svatopluk Schuller, Tomáš Juřička, Vojtěch Hájek, Martina Kechnerová, Jitka Moučková, Pavel Vondra, Pavel Šrom, Kristina Jelínková, Terezie Taberyová
Překlad: Stanislav Jelínek
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Karolína Bělohlávková
Vedoucí výrobního štábu: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Pro skupinu Barrandov vyrobila Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.7.1981 AVCO Embassy Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.6.1991 (VHS) Lucernafilm Video, 25.10.2005 (DVD) Bontonfilm, Magicbox
Poprvé na DVD: 1.10.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 24.8.2011 Magic Box
BONUS
Snake Plissken - Muž cti • Biografie herců a tvůrců.
Tržby celkem - $ 25 200 000
Náklady (Rozpočet) - $ 6 000 000
„Z New Yorku je věznice s maximální ostrahou. Dostat se ven je nemožné. Dostat se dovnitř je šílenost!"
OBSAH
Newyorský poloostrov Manhattan se stává obrovským vězením nenapravitelných zločinců a vyvrhelů, světem se svými vlastními zákony odkud není úniku. Sem se zřítí letadlo s prezidentem USA (DONALD PLEASENCE), který pád přežije a stává se nedobrovolným rukojmím těchto šílenců. Na jeho záchranu se vydává Snake Plisken (KURT RUSSEL), který je zkušeným válečným veteránem. Začíná nebezpečná záchranná mise... Tento kultovní Carpenterův sci-fi snímek patří k základním titulům skupiny filmů, které líčí pochmurnou vizi blízké buduocnosti.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Vynikající Carpenterův kopanec do pozadí všech možných mocipánů a pro diváka spousta atmosférického pokoukání v občas dost lacině vypadajícím balení. Mistr režisér (nikoliv ovšem Mistr scénárista), sází vedle sebe postavy, které jsou všelijak divné a mají mezi sebou ještě divnější vztahy, a nechá je proplouvat scénkami, které v řetězu za sebou mají nemalou WTF složku, nejsnáze označitelnou asi jako grotesknost. Divák to ovšem bez problémů omluví výměnou za zážitky ze skvěle temné a bezútěšné atmosféry, z originální práce s postavami (a zejména výběrem toho, kdo, kdy a taky jak skončí) a samozřejmě z jak p*del drsného a bez ustání hláškujícího Snakea Russella. Americký prezident Donald Pleasance a jeho nízkost člověka odhalující etuda táhnoucí se celým Útěkem jsou už jen prémií, která mi ulehčuje rozhodnutí udělit další mooooc spokojenou osmdesátku. (Gemini) 4*
Typický osobitý Carpenter, tak jak to umí jen on. Nízký rozpočet, a s ním spojený minimalismus, postačuje k tomu, aby rozehrál solidní béčkovou etudu o jednom drsňákovi, který se postavil všem a taky jim všem natrhl… Kurt Russell je borec par excellance, jemuž k uspokojení obdobně naladěných fandů stačí málo – nasraný výraz, synťáková hudba a hodinu a půl trvající sled namakaných scén, které dneska bohatě popíší několik stránek žánrových učebnic. 4 a 1. (Isherwood) 4*
Další sci-fi nízkorozpočtová Carpenterovka po Temné hvězdě, kterou jsem měl tu čest vidět, se mi již zdobným písmem do srdéčka nezapsala. Pár bizarních šlehů, které upomenou na vtip onoho kosmického zmaru, se tu sice nachází, leč ne v úplně dostatečné míře. Prostředí rozpadlého New Yorku přeměněného na obří vězení, v němž vězni zvící neandrtálských punkerů a středověkých nájezdníků budují postiženou civilizaci, jež dokonce produkuje "umění", v němž se na ulici válí sesle lákající k "drsnému posezení" u ohýnku, též všudypřítomnému - to prostředí člověka uhrane. Napětí proložené pobaveným úšklebkem "Bože to je ale blbina", což je myšlenka, která napadne každého soudného člověka při vědomí, že jde o záchranu prezidenta USA z krimlu jménem New York předrsnělým jednookým mariňákem, který neumí mluvit jinak než... no jako tvrďák. Zápletka předznamenává i styl, který jakoby vypadl z oka first (či third) person střílečkám, jež se odehrávají v zanedbaných metropolích a dobře k němu sedí 80. šlágry. Silné ***. (Subjektiv) 3*
V.I.M. FILMU
John Carpenter byl vždycky velmi osobitý režisér a u mnoha jeho filmů je pro diváka velmi těžké rozhodnout se, zda jde o čistokrevný béčkový nářez, nebo jestli už režisér překročil pomyslnou hranici a zplodil absolutní břečku. A právě u Útěku z New Yorku je tahle Carpenterova osobitost patrná nejjasněji.
Už po pár minutách každému dojde, že takovýhle film nevzniká každý rok. Carpenter si vyloženě užil fakt, že mohl natáčet v St. Louis, které bylo v době vzniku filmu částečně zničeno obrovitým požárem. Newyorské vězení je na první pohled místo, kam by se člověk dostat nechtěl. Špína, hořící odpadky, hnus na každém kroku a podivné existence skryté ve stínech. U sledování Útěku z New Yorku člověk netuší, co se ve filmu objeví v příští minutě a útoky gangu, jehož členové vylézají z kanálů, patří ještě k tomu normálnějšímu, co tu uvidíte. Samozřejmě hodně záleží na divákovi, jak moc je ochoten přistoupit na pravidla hry, protože Manhattan je zkrátka místo plné těch nejdivočejších šíleností a těch nejhorších zlých snů, které si jen člověk dokáže představit. A Carpentera strašně baví si s nimi hrát. Jestliže se tedy člověk při sledování Útěku z New Yorku naladí na stejnou vlnu jako režisér, neskutečně si film užije. Logicky ale záměrná brakovitost může být pro někoho i nepřekonatelným problémem.
Ovšem věc, ze které musí být nadšený každý, je herecké obsazení. Carpenter si sehnal béčkové hvězdy své doby a i když měli Donald Pleasence nebo Lee Van Cleef v roce 1981 už svoje nejlepší roky dávno za sebou, pořád ještě neztratili jiskru. Vrcholem všeho je však Kurt Russell. Carpenter musel bojovat se studiem, aby ho mohl do filmu obsadit, ale při pohledu na Snakea Plisskena člověk ani chvilku nepochybuje o tom, že to stálo za to. Je až k nevíře, co s člověkem udělá kožená bunda, dlouhé vlasy a páska přes oko. Snake Plissken je větší drsňák než Clint Eastwood a Charles Bronson dohromady. Budete mu fandit, budete ho milovat a spolu s ním si nádherně užijete závěr, ve kterém to Haukovi, prezidentovi a vůbec všem vrátí i s úroky.
Útěk z New Yorku je klasika, ale asi ho nikdy nenajdete vedle „oficiální klasiky,“ jako je třeba Vykoupení z věznice Shawshank nebo Maltézský sokol. Je to nádherně ujeté béčko, které mohlo přijít na svět jedině na začátku osmdesátých let. Jak bohužel ukázalo pokračování Útěk z Los Angeles. Jak si povede remake téhle Carpenterovy klasiky se neodvážím odhadovat, jisté je ale jen to, že atmosféru a styl originálu zkrátka napodobit nemůže. Na to už je dnes jiná doba.
VELKÁ RECENZE
V roce 1988 v USA prudce vzrostla kriminalita (o 400%), ostrov Manhattan byl celý přeměněn v obrovské pečlivě střežené vězení, ze kterého není úniku. Okolní vody, tunely a mosty jsou zaminovány. Policie hlídá zdi a pravidelně monitoruje pohyb vězňů. Pomocí vrtulníků shazuje vězňům potraviny, jinak je nechává svému osudu. Za zdmi vězení se zformovala dystopická společnost. Pohybují se zde různé gangy a pochybná individua.
O 9 let později v roce 1997 cestuje prezident Spojených států na třístranný summit mezi USA, Sovětským svazem a Čínou. V kufříku má důležitou audiokazetu. Jeho letadlo Air Force One je uneseno teroristkou převlečenou za letušku. Letadlo havaruje na Manhattanu, prezident přežije jen díky tomu, že se uchýlil do své speciální bezpečnostní kapsle. Vězňové na Manhattanu jej okamžitě zajmou a vyhrožují policejním silám (které zde přistály, aby jej osvobodily), že jej zabijí, pokud neodletí.
Policejní velitel Bob Hauk dá návrh bývalému vojákovi Snake Plisskenovi, který si odpykává trest za kriminální přečiny. Musí do 24 hodin přivést prezidenta zpět a bude mu odpuštěn zbytek trestu, v opačném případě zemře. Snake přistane s lehkým kluzákem na střeše World Trade Center. V kině narazí na taxikáře s přezdívkou „Cabbie“, který jej zavede k Haroldovi Hellmanovi řečenému „Brain“. Od něj se dozví, že prezidenta drží jako rukojmí vůdce gangu zvaný „Vévoda“, který ho chce využít jako živý štít a prolomit blokádu na jednom z mostů, aby se mohla většina vězňů dostat na svobodu. Snake donutí Braina a jeho přítelkyní Maggie, aby ho zavedli k Vévodovi. Prezident je držen v železničním vagóně na Grand Central Station. Plisskin se jej pokusí zachránit, ale je dopaden. S pomocí Hellmana a Maggie se mu podaří utéci, dvojice předtím osvobodila i prezidenta. Protože vězni shodili Plisskinův kluzák ze střechy WTC, musí prchající použít jinou cestu. Pomůže jim taxikář Cabbie. Brain zná plán, jak se vyhnout nastraženým minám na mostě. Nepodaří se to dokonale, jejich automobil najede na nastraženou minu a roztrhne se. Cabbie je mrtev, Brain šlápne na další minu a zemře a Maggie ho odmítne opustit. Vévoda je mezitím pronásleduje ve svém automobilu až ke zdi, kde ho prezident USA zastřelí. On i Plissken jsou zachráněni.
Když se prezident připravuje na televizní proslov, přijde za ním Plissken. Prezident mu děkuje za záchranu, ale Snake se ho zeptá, jak se cítí, když zahynuli lidé pro jeho záchranu. Pak odchází pryč. Policejní velitel Bob Hauk nabídne Plisskenovi práci, ale ten to odmítne. Prezident zahájí proslov a chce pustit důležitou audiokazetu, ale k jeho ostudě zazní pouze Cabbieho oblíbená píseň „Bandstand Boogie“. Došlo k záměně. Skutečnou kazetu má Plissken na odchodu z vězení, který roztrhá pásek a odhodí ji.
Útěk z New Yorku (anglicky Escape from New York) je americký akční sci-fi film z roku 1981, který natočil režisér John Carpenter (podílel se i na hudbě a scénáři). Je zasazen do blízké budoucnosti, v níž Spojené státy americké přebudovaly ostrov Manhattan v New Yorku v ostře sledované vězení. Bývalý voják Snake Plissken (Kurt Russell) se vydává na Manhattan zachránit prezidenta USA, jehož letadlo Air Force One bylo uneseno a zde havarovalo.
Rozpočet filmu byl přibližně 6 000 000 $. Film se stal komerčním hitem a kultem, vydělal více než 25 000 000 $. V roce 1996 byl natočen sequel s názvem Útěk z L.A. (anglicky Escape from L.A.).
Ocenení:
The Saturn Awards
1982 - Nejlepší sci-fi (nominace)
1982 - John Carpenter (Nejlepší režie) (nominace)
1982 - Stephen Loomis (Nejlepší kostýmy) (nominace)
1982 - Ken Chase (Nejlepší masky) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Ladislav Županič - Kurt Russell (Snake Plissken), Jiří Zavřel - Lee Van Cleef (Hauk), Antonín Molčík - Donald Pleasence, Tom Atkins (prezident, Rehme), Jaroslav Kaňkovský, Jaroslava Obermaierová
Režie: Zdena Klimentová
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing pro Lucernafilm 1991
2.DABING (ČT)
V českém znění: Libor Hruška - Kurt Russell (Snake Plissken), Petr Pelzer - Lee Van Cleef (Hauk), Pavel Vondra - Tom Atkins (Rehme), Oldřich Vlach - Donald Pleasence (prezident), Radan Rusev - Isaac Hayes (Vévoda), Vladislav Beneš - Harry Dean Stanton (Brain), Nela Boudová - Adrienne Barbeau (Maggie), Viktor Brabec, Jiří Hromada, Ladislav Novák a další
Překlad a Dialogy: Ivan Boukal
Dramaturgie: Vladislav Kadlec
Zvuk: Jiří Meixner
Střihová spolupráce: Ivana Kratochvílová
Asistentka režie: Eva Maxová
Výroba: Miloš Novák
Režie: Zdeněk Hruška st.
Připravila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 1997
3.DABING (TV Barrandov)
V českém znění: Filip Švarc - Kurt Russell (Snake Plissken), Pavel Rímský - Lee Van Cleef (Hauk), Jakub Saic, Pavel Vondrák, Petr Neskusil, Jan Škvor, Petr Burian, Radek Hoppe, Svatopluk Schuller, Tomáš Juřička, Vojtěch Hájek, Martina Kechnerová, Jitka Moučková, Pavel Vondra, Pavel Šrom, Kristina Jelínková, Terezie Taberyová
Překlad: Stanislav Jelínek
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Karolína Bělohlávková
Vedoucí výrobního štábu: Leoš Lanči
Dialogy a režie: Michal Pavlík
Pro skupinu Barrandov vyrobila Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group v roce 2019
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 10.7.1981 AVCO Embassy Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.6.1991 (VHS) Lucernafilm Video, 25.10.2005 (DVD) Bontonfilm, Magicbox
Poprvé na DVD: 1.10.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 24.8.2011 Magic Box
BONUS
Snake Plissken - Muž cti • Biografie herců a tvůrců.
Tržby celkem - $ 25 200 000
Náklady (Rozpočet) - $ 6 000 000
Tvůrci a herci
John Carpenter (Režie), Larry J. Franco (Produkce), Debra Hill (Produkce), John Carpenter (Hudba), Alan Howarth (Hudba), Dean Cundey (Kamera), Todd C. Ramsay (Střih), - (Casting), Joe Alves (Scénografie), Stephen Loomis (Kostýmy), Steve Maslow (Zvuk), Bill Varney (Zvuk), Gregg Landaker (Zvuk), Frankie Bergman (Masky), John Carpenter (Scénář), Nick Castle (Scénář), Kurt Russell (Herec), Lee Van Cleef (Herec), Ernest Borgnine (Herec), Donald Pleasence (Herec), Isaac Hayes (Herec), Harry Dean Stanton (Herec), Adrienne Barbeau (Herec), Tom Atkins (Herec), Charles Cyphers (Herec), John Diehl (Herec), Rodger Bumpass (Herec), John Carpenter (Herec), John Cothran Jr. (Herec), Season Hubley (Herec), George 'Buck' Flower (Herec), Steven Ford (Herec)
- Tento film je již třetí vzájemnou spoluprací režiséra Johna Carpentera s kameramanem Deanem Cundeyem. Druhou byla pirátská Mlha (1980) a první Předvečer svátku Všech svatých (1978).
- Quentin Tarantino je velkým fanouškem snímku Útěk z New Yorku a jasně na něj odkazuje ve filmu Kill Bill (2003), kde se herečka Daryl Hannah objevuje s páskou přes oko. Kurt Russell si pak zahrál v dalším Tarantinově filmu Grindhouse: Auto Zabiják (2007), a to postavu kaskadéra.
- Ještě předtím, než roli Snakea odmítl Tommy Lee Jones a Charles Bronson, byla hlavní úloha neúspěšně nabídnuta Clintu Eastwoodovi, pro kterého byla napsána přímo na tělo. Právě proto ve filmu Kurt Russell chrlí tolik sarkastických hlášek, používá drsné vystupování a minimálně mluví.
- V kino verzi filmu je vynechaná téměř šestiminutová úvodní scéna, kdy Snake Plissken s kumpánem vykrade banku v Atlantě. Ukradnou několik set kredit karet, ale při přepadení zabijí kumpána. Snake se nechá chytit a převezou ho do vazby, přesně tam kde začíná film.
- Policisté ve filmu používají pušky M16A1. Zbraně měli sundány hlavňové rukojeti.
- Výbava Snake Plisskena ve filmu se skládala ze samopalu MAC-10 s tlumičem, pistole Colt Anaconda s optickým zaměřovačem a 3 hvězdic.
- Štúdio chcelo, aby Snakea Plisskena hral Tommy Lee Jones alebo Charles Bronson. John Carpenter odmietol Bronsona, pretože bol príliš starý.
- Scény v nočnom meste boli natáčané v St. Louis po nedávnom zničujúcom požiari.
- John Carpenter mal priateľa, ktorý poznal jedného chlapa z Clevelandu, ktorý sa volal Snake Plissken a všetci si o ňom mysleli, že bol mŕtvy. Carpenter sa rozhodol použiť toto meno vo filme a to vysvetľuje, prečo všetci vo filme počuli, že je Snake mŕtvy.
- Hlavný hrdina série hier Metal Gear a Solid Snake je inšpirovaný postavou Snakea Plisskena.
- Pásku cez oko, ktorú nosil Snake Plissken, navrhol Kurt Russell.
- Rozpočet filmu 7 miliónov dolárov bol najväčší, s akým dovtedy John Carpenter pracoval.
- Iba jediná scéna z filmu sa natáčala v New Yorku. Bola to scéna na Ostrove Slobody pod Sochou Slobody. Útek z New Yorku je prvý film, ktorého nakrúcanie povolili na Ostrove Slobody.
- John Carpenter a štáb presvedčili mesto St. Louis, aby v noci vypli elektrinu pre 10 blokov.
- Útek z New Yorku je Russellov najobľúbenejší film z tých, v ktorých hral.
- Počet mrtvých ve filmu je 28.
Odkazy:
Hrají:
Kurt Russell, Lee Van Cleef, Ernest Borgnine, Donald Pleasence, Isaac Hayes, Season Hubley, Tom Atkins, Charles Cyphers, Harry Dean Stanton, Adrienne Barbeau, John Diehl, Rodger Bumpass, John Carpenter, John Cothran Jr., George 'Buck' Flower, Steven Ford, Wally Taylor, Joe Unger, Carmen Filpi, Bob Minor, Debra Hill, Nancy Stephens, Frank Doubleday, Alan Shearman, Ox Baker, Nick Castle, Vicangelo Bulluck, Steven M. Gagnon, Tony Papenfuss