Ďáblova dílna / Die Fälscher (2007/98/Rakousko, Německo/Drama, Krimi, Válečný) 77%

JEDNOU VĚTOU
„Génius v moci ďábla. Největší pokus o padělání bankovek v dějinách...který skoro vyšel. Strhující vzpomínky vězně č. 64401."

OBSAH
Berlín roku 1936. Původem ruský malíř Salmon Sorwitsch je králem padělatelů a ve světě hazardu, sázek a lehkých žen se cítí jako ryba ve vodě. Sám si vyrábí bankovky, které pak otáčí v kasínech. Život mu ale nastaví tu horší tvář, to když je při vlně represí vůči židům zatčen a transportován do Mauthausenu. Když je po pěti letech přesunut do Sachsenhausenu, čeká už jen na to nejhorší, na svůj definitivní konec. Život má pro něho ale ještě jedno překvapení. Společně se speciálně vyškolenou skupinou vězňů je vybrán na supertajný projekt – padělání bankovek nepřátel říše. V přísně střeženém místě pracují na výrobě stovek miliónů falešných liber a dolarů, kterými chtějí nacisti zavalit zahraniční trhy a způsobit tak zhroucení ekonomiky. Pro těch pár vyvolených se stává padělatelská dílna jakousi zlatou klecí, ve které je o ně sice dobře postaráno, ale cesta odtud vede zase jen do plynové komory. Není v zájmu, aby se o tajném projektu dozvěděl svět. Film je natočen podle vzpomínek Adolfa Burgera, který byl jedním z vězňů nasazených na tajný program a shodou velkých náhod se mu podařilo přežít. Jeho kniha ĎÁBLOVA DÍLNA nyní přichází ve filmové podobě do kin.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ďáblova dílna jako součást jedné z ďáblových továren, jejichž síť řídil zrůdný pan Továrník ze své berlínské kanceláře, v níž nakonec kvůli tlaku konkurence a špatným výsledkům svého konsorcia rezignoval jedem a kulkou na všechny posty v řídících orgánech.. Na jedné misce vah postavena lidská čest, důstojnost a odvaha a na druhé ta nejzákladnější lidská vlastnost - touha přežít a možná taky trochu té penězokazecké profesní ctižádosti. Z tepla domova a s odstupem času lze tato fatální rozhodnutí těžko hodnotit, natož soudit. Komorní film bez příkras, autentický a nesklouzávající k patosu, leč přesto všechno s omezenou schopností člověka hlouběji zasáhnout. (Gilmour93) 4*

Jediný film, který jsem v Karlových Varech na Festivalu viděl a i na malý okamžik jsem uvažoval o 5*. Pro mě velmi překvapující záležitost, u které jsem se vůbec nenudil a která ukazuje i trochu jinou taktiku boje, který se odehrává v uzavřeném prostředí nejen koncentračního tábora, ale dokonce noclehárny, dílny a jedné uličky. Nic víc z tábora nepoznáte a z války už vůbec ne. Hlavní postava hraná Karlem Markovicsem svou povahou možná nesedne každému, ale je zahraná velmi přesvědčivě a s dostatkem drzosti. (Djkoma) 4*

Německá kinematografie momentálně vládne Evropě!! Léta chránil svoji důstojnost i holý život, nyní na břehu moře vzpomíná na věci minulé. Židovský umělec a král padělatelů ruského původu jménem Salomon „Sally“ Sorowitsch si v koncentráku prožil a vytrpěl své. Stal se hlavním stavebním kamenem přísně utajované operace Bernhard, která sehrála podstatnou roli v ekonomické válce Třetí říše proti ostrovní Británii a zaoceánské velmoci. Plyn, kulka do zátylku nebo podíl na krizi bankovního trhu? Studie charakterů v mezních situací je rozehrána s impozantní grácií, německé drama ale postrádá hlubší emocionální dopad, jen si tak v poklidu plyne.. a skončí.. na významné cíle se tu tentokráte pálí slepými náboji. Zajímavé téma s nadprůměrnými hereckými výkony, nezajímavě převedeno na filmové plátno. Nepodléhám historickým pravdám a tentokrát hodnotím jako divák, který očekával chutnější sousto, takže bohužel jen silné. (castor) 3*

VELKÁ RECENZE
Rakousko vysílá do bojů o Oscara Padělatele, snímek s českým podílem. Válečné drama, které vstupuje do našich kin pod názvem Ďáblova dílna, vzniklo podle stejnojmenné knihy, jež právě vychází v češtině.
Napsal ji dnes už devadesátiletý rodák Adolf Burger podle vlastních zážitků z padělatelské dílny, již zřídili nacisté v koncentračním táboře.
Postava jménem Adolf Burger vystupuje i ve filmu – zosobňuje nejodbojnějšího z židovských vězňů, jenž odmítá sloužit výrobě falešných liber a dolarů i za cenu, že všichni půjdou na smrt. Ústřední střet však zastupují král padělatelů a důstojník SS, která tajné dílně velí.
Ďáblova dílna volí styl Hartovy války, tedy "malé" války dvou mužů vedené ve velké válce světové, na komorní ploše a v krajní a nevšední situaci. Místo masových bitev tady vybuchuje tichá, úporná sevřenost, jež účinkuje daleko osobněji a dává zapomenout i na jistou sešněrovanost věčným modelem podobných dramat.
Ve zkratce jde o proměnu člověka, kterému dosud šlo jen "o kšeft", vyznával umění se přizpůsobit a věřil, že v "každým krimu je to stejný" a že "gauner s gaunerem se vždycky domluví". Jenomže předválečný padělatel je náhle gaunerem až směšně neškodným ve srovnání s masovými vrahy, kteří vězně s tiskařskou zkušeností drží naživu, jen dokud jejich um potřebují.
Příběh je rámován hrdinovou sebezničující závratí horečnatých sázek v poválečné herně Monte Carla, efektním, byť okatým gestem marnosti. Hlavní děj se však odvíjí chronologicky od chvíle, kdy požitkářský padělatel putuje do lágru a zkouší tu uplatňovat své metody zkušeného vězně.
Aby přežil, maluje "na zakázku" místní pohlaváry; pak je převezen s dalšími vězni do "zlaté klece", jak říkají uzavřenému bloku pro výrobu falešných peněz. V úzké komunitě vystupuje do popředí několik charakterů: odbojný Burger, ustaraný lékař, ruský student výtvarné akademie, bankéř spatřující v padělateli nadále nepřítele, nešťastný otec, jenž přežil své děti.
Film je představuje v situačních zkratkách, bez režijních ozdůbek, jen s měkce zdůrazněnými detaily bílé postele či mýdla, jež pro ně znamenají zázrak i stud. Právě "zlatá klec" určuje zásadní téma filmu: výsady uprostřed pekla, kde jiní za zdí umírají; sžíravou směs úlevy, strachu a pocitu viny.
K silnému, leč nijak novému morálnímu dilematu přistupuje ještě zajímavý prvek stavovské cti. Když Burger volá po sabotáži, král padělatelů mu vzdoruje nejen z obavy před následky jako ostatní, ale i proto, že chce předvést své mistrovství, dokázat, že jeho padělky oklamou i nejslavnější banku světa.
Za úspěch dostanou vězni bizarní dárky jako pingpongový stůl či masopustní mejdan, za průtahy hrozí poprava. Byť se film odehrává na tradiční šachovnici mezi mučedníky a pragmatiky, ve vypjatých situacích působí; naopak s přílivem slovních srážek idejí ochabuje a znovu nabere spád až v poslední absurdní hrozbě ze strany spoluvězňů.
K nejsilnějším zbraním Ďáblovy dílny patří střídmá režie, typově i výrazově přesný Karl Markovics v hlavní roli, ale hlavně fakt, že za ní stojí skutečný příběh. Právě filmy s takovým zázemím si chodívají pro Oscary.

O FILMU
„Operace Bernhard“ zahájená v roce 1942 byla důsledkem tajného plánu nacistů v čele s inspektorem padělků Bernhardem Krügerem. Jejím cílem bylo vyrobit falešné britské libry a americké dolary, jimiž by oslabili ekonomiku nepřátel. Také se objevily dohady, že nacisté používali padělané peníze na nákup válečného materiálu a financování války, ale to je historiky popíráno.
V projektu zaměstnali židovské vězně z koncentračních táborů - profesionální tiskaře, grafiky, typografy. Ty převezli do koncentračního tábora v Sachsenhausenu a v bloku 18 a 19 je uzavřeli před vnějším světem. Přísně tajná operace mohla začít.
Výroba padělků peněz byla hlavní náplní „zlaté klece“ (jak vězni říkali své divizi(, ale padělaly se zde i pasy a dokumenty pro tajnou službu. Celkem bylo v Sachsenhausenu paděláno 134 miliónů liber, což je třikrát více něž britská měnová rezerva. V letech 1942 až 1945 zde bylo zaměstnáno 140 vězňů. Padělky byly tak kvalitní, že bylo skoro nemožné rozeznat je od originálů.
O těchto lidech nesměl nikdo kromě zúčastněných vědět. Žili si mnohem lépe než ostatní vězni v Sachsenhausenu a jiných koncentračních táborech. Měli dostatek jídla, každý měl svou vlastní čistou postel, Kommandant jim dal ping-pongový stůl a občas pro ně pořádal večírky, aby posílil jejich morálku. Nemuseli nosit vězeňské oblečení, ale věděli, že to, co mají na sobě patřilo lidem, kteří skončili v plynu. Pokud by však nedodrželi plán nebo by se zjistilo, že se snaží výrobu sabotovat, hrozila by jim jistá smrt. Většina z nich věřila, že vzhledem k jejich zainteresovanosti stejně zemřou, jakmile bude mise splněna.
Přestože padělali peníze pod neustálým strachem ze smrti, snažili se přicházet na nové strategie, jak zpozdit produkci a vyrobit co nejvíce chybných bankovek, aby tak získali čas.
Jakmile se jim podařilo vyrobit perfektní britskou libru, dostali rozkaz začít s americkým dolarem. Na pomoc „dolarové skupině“ nechal v roce 1944 Krüger přivést nového vězně Salomona Smolianoffa přezdívaného „Sally“, ruského židovského malíře a nejznámějšího padělatele své doby. Ten byl inspirací pro hlavního hrdinu filmu Ďáblova dílna - Salomona Sorowitsche. Stejně tak jako Kommandant Friedrich Herzog, který zatknul Sorowitsche, byl ve skutečnosti Bernhard Krüger. Smolianoff byl nejprve v roce 1939 poslán do Mauthausenu, kde si přilepšoval malováním členů SS a v roce 1944 byl přeložen do padělatelské dílny v Sachsenhausenu, kam přijel „s trošku větším bříškem,“ jak vzpomíná Adolf Burger.
Rok uběhl a Smolianoff stále neměl dost kvalitní dolar. Skupině se podařilo zpozdit obtížný tiskařský proces o několik měsíců. Smolianoff se sabotáže nezúčastňoval. Mistrovský padělatel pracoval tvrdě a neúprosně. Jeho kolegové však chtěli produkci zpozdit co možná nejdéle a vědomě ničili želatinu, která byla potřebná pro tisk dolaru. Nebylo však možné s tím pokračovat do nekonečna a nakonec první dokonalý dolar přišel na svět. Jenže stalo se tak v době, kdy spojenci už byli na cestě a Němci neměli dostatek času na výrobu velkého množství dolarů.
Ve filmu jsou Sorowitsch a ostatní vězni osvobozeni v Sachsenhausenu. Ve skutečnosti byla však dílna rozebrána, když Němci začali prohrávat na východní frontě na začátku 1945 a Rusové překročili Odru na cestě do Berlína. Vězni a dílna byli přestěhováni do Alp do koncentračního tábora v Ebensee v Rakouském Salzkammergutu, kde je osvobodila americká armáda. Příchod spojenců znemožnil nacistům najít bezpečný úkryt pro padělky liber a to je donutilo všechny naházet do jezera Toplitz.
Po osvobození se mistru padělateli Smolianoffi slehla zem. Tvrdí se, že odjel do Monte Carla, kde prohrál velké množství peněz. Brzy se objevil na mezinárodním seznamu „Hledaných“. Také se říká, že padělal palestinské emigrační dokumenty pro Židy. V šedesátých letech zemřel v Argentině.
Adolf Burger, profesionální tiskař z Velké Lomnice a jeho žena byli v roce 1942 zatčeni z „politických důvodů“. Jeho žena byla zavražděna krátce po příjezdu do Osvětimi a on byl po roce a půl přeřazen do padělatelské dílny v Sachsenhausenu.
5.května 1945 byl osvobozen americkou armádou v koncentračním táboře v Ebensee. Vrátil se do Československa, kde znovu začal pracovat jako tiskař. Napsal knihu Ďáblova dílna. V současné době ve svých devadesáti letech žije v Praze a neúnavně pokračuje v cestách, přednáší na školách o svých zážitcích z války a kruté skutečnosti.
Pod titulkem „Geld wie Heu“ (Tuny peněz) vydal časopis Stern v roce 1959 senzační reportáž o padělcích britských liber v Toplitzkém jezeře v Rakousku. V té době bylo nalezeno devět přepravek plných peněz a tajné dokumenty SS. Jakmile reportáž vyšla, začaly se na povrch dostávat další a další domněnky o tajné zlaté rezervě Třetí říše a ukradených uměleckých předmětech, které se nacházejí na dně jezera. Místní obyvatelé tvrdili, že je vojáci na konci války nutili k půjčování lodí a také si pamatovali záhadné přepravky potápějící se v jezeře... Proto brzy vznikla legenda o potopeném zlatě a jezero se stalo meccou lovců pokladů z celého světa.
Toplitzké jezero je přibližně dva kilometry dlouhé a 103 metrů hluboké. Od hloubky dvaceti metrů voda neobsahuje kyslík. Do jezera bylo vhozeno mnoho kmenů stromů, které nehnijí, a proto je pro potápěče práce velice obtížná a nebezpečná. Mnoho lovců pokladů přesto zkoušelo své štěstí. V roce 1963, po několika záhadných nehodách a smrti jednoho potápěče při nepovoleném ponoru, potápění v jezeře rakouská vláda zakázala. Aby vláda zabránila tomuto šílenství rozhodla, že sám stát prozkoumá celé jezero. To trvalo až do osmdesátých let. Při akci potápěči rakouské armády vylovili nejen další přepravky s penězi, ale také mnoho válečných nacistických dokumentů, bomb, raket, min, výbušnin a dalších zbraní. Od té doby se jezeru říká „Skládka Třetí říše“.

Postavy a obsazení
• Karl Markovics - Salomon Sorowitsch
• August Diehl - Adolf Burger
• Devid Striesow - Friedrich Herzog
• Martin Brambach - Holst
• August Zirner - Dr. Klinger
• Veit Stübner - Atze
• Sebastian Urzendowsky - Kolja Karloff
• Andreas Schmidt-Schaller - Zilinski
• Tilo Prückner - Dr. Viktor Hahn
• Lenn Kudrjawizki - Loszek
• Marie Bäumer - Aglaya
• Arndt Schwering-Sohnrey - Hans
• Dolores Chaplin - zrzka
• Werner Daehn - Rosenthal
• Andreas Haslinger - vězeň
• Daniel Klisa - mladý důstojník

Ocenění
Academy Awards
2008 - Stefan Ruzowitzky (Zahraniční film)

Berlinale (Berlin International Film Festival)
2007 - Stefan Ruzowitzky (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)

German Film Awards
2007 - Devid Striesow (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2007 - Babette Schröder, Josef Aichholzer, Nina Bohlmann (Nejlepší celovečerní film) (nominace)
2007 - Karl Markovics (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2007 - Benedict Neuenfels (Nejlepší kamera) (nominace)
2007 - Isidor Wimmer (Nejlepší scénografie) (nominace)
2007 - Nicole Fischnaller (Nejlepší kostýmy) (nominace)

DABING
V českém znění: Ladislav Cigánek - Karl Markovics (Salomon 'Sally' Sorowitsch), Filip Švarc - August Diehl (Adolf Burger), Jaromír Meduna - Devid Striesow (sturmbannführer Friedrich Herzog), Martin Zahálka - Martin Brambach (hauptscharführer Holst), Zdeněk Maryška - Veit Stübner (Atze), Antonín Navrátil - August Zirner (Dr. Klinger), Radek Škvor - Sebastian Urzendowsky (Kolya Karloff), Zbyšek Horák - Andreas Schmidt (Zilinski), Miloš Hlavica - Tilo Prückner (Dr. Viktor Hahn), Filip Jančík - Arndt Schwering-Sohnrey (Hans), Svatopluk Schuller - Lenn Kudrjawizki (Loszek), Petr Oliva - Erik Jan Rippmann (ředitel banky), Kateřina Lojdová - Marie Bäumer (Aglaia), Veronika Veselá - Dolores Chaplin (dívka z kasína), Olga Želenská - Hille Beseler (Grete Herzog), Dana Syslová, Martin Kolár, Marek Mahdal, Bohdan Tůma, Lucie Svobodová
Překlad: Jiří Pondělíček
Dialogy: Veronika Veselá
Zvuk: Martin Hořejší
Produkce: Leoš Lanči
Režie: Lucie Petra Svobodová
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska 2008

Premiéra ČR: 20.9.2007 H.C.E.
Premiéra USA: 9.2.2008 (Portland International Film Festival)
Premiéra Rakousko: 23.3.2007 filmladen
                                1.2.2008 filmladen
Premiéra Německo: 10.2.2007 (Berlin International Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 11.2.2008 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 11.2.2008 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 905 874
Tržby celkem - $ 20 199 663
Návštěvnost v ČR 14 161
Náklady (Rozpočet) - $ 6 250 000

FILMY NA SPOLEČNÉM DVD
Ďáblova čísla (TV film) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/dablova-cisla-tv-film-devils-arithmetic-the-1999-95-usa-drama-valecny-66/
Drama / Válečný, USA, 1999
Režie: Donna Deitch, Hrají: Kirsten Dunst, Brittany Murphy

Ďáblova dílna gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a0-0133/
Rakousko / Německo, Drama / Krimi, 2007
Režie: Stefan Ruzowitzky, Hrají: Karl Markovics, August Diehl

 

Tvůrci a herci

Stefan Ruzowitzky (Režie), Josef Aichholzer (Produkce), Nina Bohlmann (Produkce), Babette Schröder (Produkce), Marius Ruhland (Hudba), Benedict Neuenfels (Kamera), Britta Nahler (Střih), Heta Mantscheff (Casting), Lisa Olah (Casting), Markus Schleinzer (Casting), Isidor Wimmer (Scénografie), Nicole Fischnaller (Kostýmy), Tatjana Jakob (Zvuk), Waldemar Pokromski (Masky), Stefan Ruzowitzky (Scénář), Adolf Burger (kniha) (Předloha), Karl Markovics (Herec), August Diehl (Herec), Devid Striesow (Herec), Martin Brambach (Herec), August Zirner (Herec), Sebastian Urzendowsky (Herec), Andreas Schmidt (Herec), Tilo Prückner (Herec), Hille Beseler (Herec), Dolores Chaplin (Herec), Marie Bäumer (Herec), Arndt Schwering-Sohnrey (Herec), Werner Daehn (Herec), Philippe Dormoy (Herec), Gode Benedix (Herec), Lenn Kudrjawizki (Herec), Veit Stübner (Herec), Jan Pohl (Herec), Holger Schober (Herec), Tim Breyvogel (Herec)

 

2007/98/Rakousko, Německo/Drama, Krimi, Válečný