Zátah 2 / Serbuan maut 2 (2014/150/Indonésie, USA/Akční, Krimi, Thriller) 82%

JEDNOU VĚTOU
„Elitní komando sice gangsterskou špínu a všechny pohůnky bosse Tamy ze zatuchlého věžáku vymetlo, během akce však vyplula na povrch zkaženost některých fízlů."

OBSAH
Zátah 2 navazuje přesně tam, kde nás děj předchozího snímku zanechal. Rama (Iko Uwais) je opět nucen přijmout roli policajta v utajení, aby poskytl své ženě a dítěti ochranu. Pracuje v protikorupční jednotce vedené Bunawarem, jediným člověkem, kterému může věřit. Rama dostává speciální pověření: musí se infiltrovat do místní zločinecké skupiny mafiánského bosse Banguna. Vrchol řetězce je daleko, krvavá pouť za spravedlností proto začíná v base, kde hnije Bangunův syn Uco. Rama musí získat informace, které by nasměrovaly policejní protikorupční komando k Bagunovi. Po celou dobu se však snaží zakrýt nebezpečnou touhu po pomstě a spravedlnosti, která ho spaluje zevnitř – a díky níž se jak jeho mise, tak i skupina organizovaného zločinu, postupně hroutí.(Cinemax)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Serbuan Maut 2 oficiálně přebírá post nejlepšího martial arts filmu, jaký jsem kdy viděl. Cokoliv jsem vytýkal jedničce, tady naprosto neplatí, protože si KONEČNĚ tvůrci dali tu práci a kromě neskutečně nabitých bojových scén, které jsou obdařeny DOKONALOU kamerou (která občas vyvádí skutečně nevídané psí kusy, ale nikdy to není na úkor přehlednosti), má Raid 2 taky příběh. A ne jen tak ledajaký. A taky se tam rozhodně nemažou s tím, jestli to náhodou není moc krvavé nebo jinak "explicitní". A k tomu je to velmi dobře zahrané - až jsem byl překvapen jak to Iko Uwais zvládá. Tohle je prostě gangsterka v tom nejlepším slova smyslu, a technicky špičková bojovka jako bonus. Sice jsme na nejenom pořádnou, ale jakoukoliv bitku na karambity museli čekat o asi tak tři a půl hodiny déle, než by se na indonéskou produkci slušelo, ale v každém případě to stálo za to. Určitou vadou na kráse jsou příliš viditelné inspirační vlivy některých scén nebo postav - nebo jsou to možná pocty, kdo ví. Já vím jen to, že to bylo celkem zbytečné, Evans a jeho parta ukázali jednoznačně, že na to mají i bez Oldboye/Go Go Yubari, Volavky, Yojimba apod. Zvláštní potlesk pro fyzicky degenerovaného "Béžového" Alexe Abbada, ale na druhou stranu drobný mínus za příliš laciné závěrečné odhalení. Odbočka - oni vlastně všichni záporáci (krom bezejmenného Assasina) jsou jasné karikatury. Na druhou stranu, kdyby nebylo toho mládence s baseballkou, byli bychom ochuzeni o asi největší (Iko) "AUVAJS" celého filmu:) Zpět na trať - vznáším ještě WTF za opakovaný výskyt Yayana Ruhiana aka Mad Doga z jedničky (když jde o jinou postavu - s vlastním příběhem - proč ji hraje právě Ruhian?). A konečně jako největší negativum vidím to, že od poloviny filmu se z hlavního hrdiny stane mnohem víc než jen policajt Rama, který to chce jednou provždy ukončit - stane se z něj totiž stroj s bojovým duchem, jehož nezdolnost by musel záfidět i ten nejelitnějši německa fojak, a objem krve v jeho žilách by zaměstnal jednu transfúzní stanici na dva nebo tři týdny. Holt bohužel se nám tvůrci zase neudrželi... ale je tu jasný příslib trojky, kde můžeme očekávat konfrontaci silatu s dalšími styly. A po tom, co jsem viděl tady, mám všechny důvody se domnívat, že by to mohl být vpravdě monumentální nářez. Kdo ví, jestli to bude taky tak dobrý film jako tenhle. A jak dobrý že vlastně je? Ne dokonalý, ale chybělo málo. Zhruba tak deset procent. (Gemini) 5*

První díl, mínus jeho jediný nedostatek (absentující děj), rovná se tohle. Sice váhám nad tím, jestli dodání děje muselo rovnou znamenat dvouapůlhodinovou epiku, ale ona nakonec rámcově skvěle funguje. Poslední hodina je něco, co odporuje všemu, co jsem měl doposud v rámci kinematografie zažito. Fyzičnost téhle podívané jde za obzory běžné představivosti a Evans má na pažbě zářez nejlepší subžánrové podívané. Několikrát bezděčně vypuštěné „No, ty vole!“ budiž shrnutím všech superlativ, která mě v souvislosti s tímhle napadají. (Isherwood) 5*

Jednička byla dílem výborného choreografa, dvojka výtečného režiséra. Jednička je takový test reel pro tenhle těžkotonážní matroš. Jasně, má jednodušší strukturu a tím i zdánlivě větší tah na branku, jenže tam, kde Evans v prvním Zátahu prošlápl podlahu plynovým pedálem po pár minutách (a po dalších pár minutách lehce monotónně hučel), předvádí ve dvojce precizní tůrování mašiny, která se na závěr dostane do otáček, u kterých říkám zcela zodpovědně: nic lepšího, vymazlenějšího, kontaktnějšího a brutálnějšího jsem v akčním filmu neviděl. Kinetické svinstvo, na které má jen třetí Bourne. Evans se navíc ukazuje být i dobrým vypravěčem, když už ne scenáristou - výborně pracuje s hereckým materiálem (návrat muže-makaka!!!), lahůdkově tahá atmosféru mrtvolných neonových setů i v klidných pasážích a z hlavní postavy se mu daří vymačkat víc než loktovací kombajn. Prostě navzdory celkem vražedné stopáži a velmi průhledné zápletce drží za ohryzek a nepustí. Ten film má pod neskutečně vymazleným estetickým povrchem velmi jednoduché, ale brutálně účinné emoce. Zaháčkoval mě natolik, že kuchyňskou scénu jsem s Ramou (spolu a chutně) prožíval fyzicky - pro mě je to taková Vesmírná odysea bojových scén. The Raid 2 není jenom levelová hříčka, ale monstrózní a uhrančivý svět, něco podobného, o co se s mnohem menším úspěchem pokoušel Refn v Jen bůh odpouští. Tohle je pro mě zásadní žánrová událost, před kterou se konkurence jen třese digitální a drátovou hanbou. (Marigold) 5*

VELKÁ RECENZE
Jak vlastně takovou recenzi začít? Klišé o klepání prstů, rozšířených zorničkách a nezvládnutém slintacím reflexu už jsou tak nějak okoukaná. Gareth Evans rozkopnul dveře minimalistického Raidu a opustil klaustrofobický kung-fu činžák. Ve skutečnosti to ale bylo trochu naopak - scénář dvojky, a to včetně choreografie, totiž existoval dávno před první klapkou Raidu. Jenže se producenti báli jeho přepáleného měřítka a vyžádali si od Evanse raději něco komornějšího. Proto vznikl přímočarý bitkařský film o policejní jednotce uprostřed paneláku plného gangsterů. To se dá natočit za pár peněz. Reakce odborné veřejnosti, protřepané všemi možnými asijskými klasikami, s sebou strhla i ostatní části publika a The Raid se z festivalových šňůr spustil do obýváků neposkvrněných duší a udělal v nich zhruba stejnou paseku jako kdysi Tony Jaa s prvním Ong-Bakem. Nová naděje akčních filmů byla na světě. A Evans měl před producenty konečně argument, kterým mohl praštit o stůl.
Je důležité si uvědomit, že dvojka je vlastně předjednička, protože jakkoliv na sebe dějově oba snímky navazují a sequel začíná pouhé dvě hodiny po skončení původního filmu, ve skutečnosti ho lze z Evansova pohledu chápat jako zahřívací kolo. Jako vědomé držení se zpátky. Za sebe musím říct, že jsem vlastně rád, jak to dopadlo. Evansova prvotina Merantau (jejíž hrdina se mimochodem jmenuje Yuda, na což je v druhém Raidu hezky odkázáno) totiž trpěla právě přílišným gulášem témat a typickým ukousnutím si přílišného sousta. Druhý Raid je ale ve srovnání s měřítkem zmíněného filmu o tolik větší, že bere dech s jakou vyspělostí se dokázal Evans - scenárista, režisér, střihač a vůbec děvečka pro všechno - s takovou výzvou popasovat. Když přihlédnete k tomu, že tenhle film zrál v jeho hlavě cca pět let, a že tohle je vlastně vize, kterou chtěl natočit v první řadě, dává to celé o poznání větší smysl. The Raid 2 je srdcovka a splněný sen. Z pohledu tvůrce i diváka.
Způsob, jakým se film rozpřáhne po úvodní dvacetiminutovce, během které Rama zjistí, že rozcvička v paneláku byla sice intenzivní, ale vlastně docela příjemná oproti tomu co ho čeká, je dechberoucí. Najednou opouštíme interiéry, ve kterých o stěny driblovala spíš žánrová klišé, a vydáváme se do širého světa, kterému vládne mafie, již by chtěl hlavní hrdina dostat na kolena. Jedinou cestou z bludiště je zabít démona. A že má několik hlav, přičemž každá patří jiné mafiánské rodině? Jen do toho! Nečekejte ale zkratkovitý masakr z jedničky. Tady musíme do hloubky a pěkně si "Vyžrat" osudy zpovykaného mafiánského synka, nájemného vraha s měkkým srdcem, hrdých kmotrů, co si nenechají do ničeho kecat, ale i trochu komiksového tria poskoků týpka, co by se svým kloboučkem, hůlkou a slunečními brýlemi skvěle zapadli do videoklipů Justina Timberlakea.
Při dvouapůlhodinové stopáži by se tenhle motor mohl snadno zadřít nebo rozsypat na nesouvisející harampádí, zvlášť když dějová vlákna často a vydatně trhají na kusy ambiciózní akční scény. Evans měl ale šťastnou castingovou ruku i napodruhé a zejména japonští herci dodávají mafiánskému pnutí na věrohodnosti. Zákulisí tahání za politické nitky sice črtá Evans spíš v náznacích a svým způsobem divák nemá šanci proniknout ani do motivací za konáním v nejvyšších zločineckých kruzích, ale na dojem, že se kolem Ramy děje něco většího, než je on sám, to bohatě stačí. Ostatně i pointa snímku naznačuje, že jsme tak možná na konci prvního poločasu skvěle rozehraného mače. A zřejmě vás nepřekvapí, že Rama zatím vyhrává vysoko na body.
Ačkoliv se o filmu mluví jako o kung-fu Kmotrovi a do značné míry lze takto velkohubé prohlášení tolerovat, logicky má mnohem blíž asijským gangsterkám, které má zjevně Evans moc dobře nakoukané. Pokud jste na tom stejně, nebude vás příliš pálit, že tu skoro nikdo, až na nejvyšší šarže, nepoužívá střelné zbraně, a veškeré problémy se řeší kovovými trubkami, mačetami a noži. Charakteru snímku to samozřejmě nahrává, protože Rama moc rád řeší problémy holýma rukama. Navíc platí, že když na sebe jdou lidi s nožem nebo kladivem, nadělají ze sebe mnohem větší fašírku než v případě přestřelky přes celou místnost. Některé ukončováky jsou tu extrémně brutální, často to lze říct i o celých scénách, především o obouruční poctě Oldboyovi, která vás donutí získat si opět ke kladivům ztracený respekt. Tady Evans uhodil hřebíček na hlavičku. A hlavička explodovala v padesáti odstínech rudé.
Když už jsme se po kolena propadli do těch akčních scén, musíme začít opět tleskat. Evans se nesnaží o nějaké zbrklé experimenty, ale je si plně vědom toho, že má víc hraček a respektu. Hned v první scéně nechá Ramu nelidsky zmlátit, ale až poté, co vysekne další stylovou poctu uzavřeným prostorům. Pak už jen plní výkladní skříň tím nejlepším zbožím a stupňuje intenzitu do nesnesitelných výšin. Pořád otáčí knoflík, až ho v závěrečné půlhodině utrhne. A volume se nějakým záhadným způsobem pořád zvyšuje - ať už jde o bourneovskou automobilovou honičku nebo souboj v kuchyni, po kterém by Casey Ryback sundal zástěru a ze studu vyskočil nejbližším oknem. Takhle intenzivní bitku jste od prvního Raidu neviděli. A dost možná ji neuvidíte zas až do trojky.
Je to důvod ke smutku nebo k oslavě? To už nechám na vás. Choreografie je našlapaná, kaskadéři se nebojí ze sebe dělat masokostní moučku ve jménu obecného pokroku kinematografie a Iko Uwais nedbá jizev a zranění (i když podříznuté stehenní šlachy v závěrečné scéně už jsou tak trochu na hraně) a louská hlavy jako ořechy. Slabší okamžiky tu samozřejmě jsou, např. Julie Estelle je sice ikonickou postavou hluchoněmé asasinky s kladivy, ale na jejích pohybech je vidět, že bojová umění se nabiflovala v šestitýdenním rychlokurzu. Proč ne, Evans zvládne tohle klopýtnutí okamžitě zamáznout další skvělou akcí, ale trochu to připomene snahu nasypat do děje co nejvíc prvoplánově cool postav, tak známou z prvního a druhého Tom Yum Goong. Evansovi by ale ani další tajtrlíci, co nezvládnou čistou otočku, nezlomili vaz. Raid 2 totiž není jen řetízákem plným stuntů a bitek.
Vzpomínáte na thajskou akční vlnu? Začala podobně komorním Ong-Bakem, ve kterém loktový virtuóz Tony Jaa seskládal na hromadu všechny thajské kriminální živly. Bylo to hezky natočené, moc se tam nemluvilo a hodně se kosilo. Jenže když se měl natočit sequel, hned se z toho začal dělat megalomanský projekt, aniž by byl k dispozici solidní scénář nebo herecký potenciál. A tak zbylo ze všech pokračování thajského zázraku jen pár skvělých akčních scén, co si tu a tam pustíte na YouTube. Zbytek je nesouvislé žvatlání thajských ochotníků, v čele s nevýrazným Tonym, který sice umí kopat, ale jinak má výrazové schopnosti boxovacího pytle z posilovny. Raid je jiný. Je jako kindervajíčko, které pod čokoládovým obalem ze špičkových akčních scén skrývá komplexní hračku, která útočí slušným dějem a slušnými herci. Ne, není to nejlepší kung-fu, i když jsou tu okamžiky, kdy nebudete dýchat. Ne, není to Kmotr - na to používá až příliš osvědčených dějových mechanismů a odhalí jen zlomek svého světa. V kombinaci takhle nesmiřitelných žánrů byste si ale jen těžko mohli představit lepší výsledek. Za stopadesátiminutovou stopáž stihne The Raid 2 odprezentovat tolik věcí a zasáhnout tak širokou cílovku, že z toho padají do mdlob jak zastydlí fanoušci Jackieho Chana, tak seriózní filmoví kritici.
 A všichni svorně doufají, že Gareth Evans nepodlehne hollywoodským svodům a natočí se svým týmem minimálně ještě trojku a čtyřku. Všichni jsou v ideální formě a Rychle a zběsile 4, 5 a 6 nám ukázalo, že když se sejde ta správná parta, dají se povedené žánrovky sypat jako na běžícím pásu. Takže dokud se nápady množí, kosti slouží a zástupy kaskadérů se netenčí, je třeba jet na plné obrátky. Tím spíš, že Evans v poslední scéně dokazuje, že je kam pokračovat. Dejte mu víc peněz, dejte mu víc času a hlavně ho nechte dělat svou práci. U Thajců jsem se vždycky bál, že tu svou ongbakovskou jiskru nedovedou udržet a proměnit ji v oheň, který sežehne Hollywood. Tady se skoro bojím, že úspěch na západě je to nejhorší, co by se Evansovi mohlo přihodit. Zabrání mi to ale v chvalozpěvech? To si pište, že ne! Je samozřejmě otázka, nač si letos schovávat maximální hodnocení. The Raid 2 není bez chyb, ale ani po čtyřiadvaceti hodinách od zhlédnutí mě nenapadá, co bych na něm vylepšil. A z prstů, co se doklepaly, mi rostou nápady hned na několik článků o tom proč je tohle ten film, který vám přijde nafackovat, až zas budete za rok tvrdit, že rok 2014 nic zajímavého nepřinesl. Houby, jenom jste se prostě koukali špatným směrem!

Ocenění:
Florida Film Critics Circle Awards
2014 - Nejlepší zahraniční film

DABING
1.DABING (DVD/VOD)
V českém znění: Martin Písařík - Arifin Putra (Uco), Jan Maxián - Iko Uwais (Rama), Filip Švarc - Alex Abbad (Bejo), Jiří Prager - Cok Simbara (Bunawar), Jiří Hromada - Tio Pakusodewo (Bangun), Jan Vondráček - Ken'ichi Endô (Goto), Pavel Tesař - Oka Antara (Eka), Ondřej Bauer - Ryuhei Matsuda (Keichi), Zbyšek Pantůček - Roy Marten (Reza), Radka Stupková - Marsha Timothy (Dwi), Dalimil Klapka - Epy Kusnandar (Topan), Marie Štípková - Fikha Effendi (Isa), Matěj Nechvátal - Donny Alamsyah (Andi), Anna Suchánková - Aditya Antika (Joanna), Tomáš Karger, David Ryska, Eva Spoustová
Překlad: Peter Švahla
Vedoucí výroby: Evelyna Vrbová
Produkce: Majda Holubcová, Adéla Bláhová
Zvuk: David Tomášek, Robert Slezák
Dialogy a režie: Eva Spoustová
Pro Sony Pictures vyrobila LS Productions ve společnosti Studio Virtual® - 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 8.7.2014 (Karlovy Vary International Film Festival)
Premiéra USA: 28.3.2014 Sony Pictures Classics
Premiéra Indonésie: 7.1.2016 (internet)
Poprvé v TV: 12.1.2020 TV Markíza
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby celkem - $ 6 770 000
Náklady (Rozpočet) - $ 1 430 000

FILMY NA SPOLEČNÉM DVD
Zátah: Vykoupení gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0105/
Akční / Krimi, Indonésie / Francie, 2011
Režie: Gareth Evans, Hrají: Iko Uwais, Joe Taslim

Zátah 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0106/
Akční / Krimi, Indonésie / USA, 2014
Režie: Gareth Evans, Hrají: Iko Uwais, Arifin Putra

 

Tvůrci a herci

Gareth Evans (Režie), Nate Bolotin (Produkce), Ario Sagantoro (Produkce), Aram Tertzakian (Produkce), Aria Prayogi (Hudba), Joseph Trapanese (Hudba), Fajar Yuskemal (Hudba), Matt Flannery (Kamera), Dimas Imam Subhono (Kamera), Gareth Evans (Střih), - (Casting), - (Scénografie), - (Kostýmy), Al Nelson (Zvuk), Kumalasari Tanara (Masky), Gareth Evans (Scénář), Iko Uwais (Herec), Yayan Ruhian (Herec), Julie Estelle (Herec), Oka Antara (Herec), Arifin Putra (Herec), Tio Pakusodewo (Herec), Rjúhei Macuda (Herec), Ken'iči Endó (Herec), Kazuki Kitamura (Herec), Very Tri Yulisman (Herec), Alex Abbad (Herec), Cecep Arif Rahman (Herec)

 

2014/150/Indonésie, USA/Akční, Krimi, Thriller