Zátah: Vykoupení / Serbuan maut (2011/101/Indonésie, USA, Francie/Akční, Krimi, Thriller) 79%

15.10.2018 17:58
JEDNOU VĚTOU
„Kde není úniku, zbývá nelítostný boj na život a na smrt.."

OBSAH
Speciální policejní komando má za úkol proniknout do přísně střeženého domu a zneškodnit šéfa gangu. Tým je však brzy prozrazen a zbytek nájemníků stojí před jednoduchou volbou. Když se nepřidají na policejní stranu, budou už navždy bydlet zadarmo...Rama je mladý policista, který je povolán do nebezpečné akce. V chudinské čtvrti Jakarty je bytový dům, jehož horní patro obývá nebezpečný zločinec Tama Riyadi. Svůj dům pronajímá dalším zločincům, kteří mu ochotně slouží, žijí tam však i obyčejní lidé. Rama společně s dalšími asi dvaceti kolegy má za úkol nepozorovaně vniknout do domu a Tamu zlikvidovat, případně zajmout. Není to snadný úkol, dům je pomocí kamerového systému zcela pod zločincovou kontrolou. Když Tama zjistí, že mu do objektu vstoupili policisté, vyhlásí domovním rozhlasem, že každý, kdo pomůže zabít nezvané hosty, má od něj doživotní bydlení zadarmo. To je velké lákadlo, takže se rozpoutá velmi krutý boj na život a na smrt...(TV Prima)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Óda na nezlomitelného bojového ducha a kosti indonéských ranařů ve váhové kategorii Pet Shop od Mattela. Aneb jak si filmoví předáci v Jakartě řekli, že to těm thajským Tondům Jájům natřou, hezky "silat style". Nevím no, jakkoliv se musí nechat, že narozdíl od takového Tom Yum Goong se tu kdosi pokusil vytvořit cosi jako skutečný příběh (aby ho lidově řečeno zajebal pazúrom "takřka" bratrské sounáležitosti), tak i když je cosi skutečně pozoruhodného na dvaceti hitech nožem za pět sekund, po úvodním střelecko-fyzickém masakru jsem čekal něco onačejšího než přehlídku reálně nepřežitelných brutálních úderů, kopů a narážeček do štírka v černých hadrech. I bojové umění je potřeba umět dávkovat - takhle tvůrci vystříleli prach dost brzo, a do konce už jen zvyšovali laťku daleko předaleko za hranice směšnosti. Jedinou čestnou výjimku představuje emocionálně hutná špinavá bitka seržanta s Mad Dogem - u té jsem si říkal, že si sakra někdo spletl film, a že by to měl rozhodně dělat častěji. Jinak je to martial arts porno se všemi zmíněnými vadami i klady. Není v zásadě rozdíl mezi těmihle záležitostmi a třeba tanečními filmy jako Step Up - dějově a leckdy i herecky utrpení, technicky ovšem vynikající podívaná. Takže za ten lepší příběh desítka navrch proti Tom Yum Goong. To znamená 70%. PS: Opravdu by mě zajímalo jak se to může přihodit, že na opačných koncích světa se najednou urodí dva filmy s takhle moc stejnou "nosnou myšlenkou" jako Raid a Dredd, když údajně nikdo od nikoho neopisoval. (Gemini) 3*

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (castor) 3*

Zaplivaný barák o patnácti podlažích, v něm varna drog, zločinecký gang mistrů kung-fu a jeho drsný šéf, který má po budově zavedený monitorovací systém. Policejní komando se vydává na první pohled rutinní zátah, který ovšem nedopadne podle předpokladů, a jednotlivý členové komanda začnou po střetu s houževnatým protivníkem hynout jako mouchy. Veskrze jednoduchý příběh vedený přímočaře se nezaobírá nějakým vystavěním charakterů anebo složitým představováním postav a diváka vrhne po několika minutách do víru dynamické akce. Herci/kaskadéři dostanou nebývale zabrat, sáhnou si na dno fyzických sil, akce je naturalistická a jede se na krev. Vzduchem nepřetržitě sviští mačety, kulky a jeden tvrdý kop nebo úder střídá druhý, a to prakticky, až do samotného závěru se slabším finále. Ještě před ním však následuje super souboj bratrské dvojice proti nejhouževnatějšímu neřádovi gangu, a byla to nejen nejdelší scéna filmu, ale také nejintenzívnější. Zvyknout si na to, že se dívám na svůj první a v podstatě i poslední indonéský film, nebylo vůbec snadné, ale zvládl jsem to. Atmosféra stísněnosti prostředí byla skvělá a opravdu až beznadějná, a to pro celý přeživší zbytek komanda a jeho hlavního, nepříliš charismatického hrdinu Rama, který se dostal do popředí. Film se vyplatí vidět hlavně pro množství choreograficky mimořádných soubojů, které jsou mnohdy hraniční. Příběhově je to poměrně fádní. Příznivci tvrdých kopů mají svůj rejd. Mé hodnocení: 60% (kingik) 3*

VELKÁ RECENZE
Někde daleko, za sedmero Sněžkami a sedmero Vltavami teď natáčí thajský dream team Tom Yum Goong 2. A dost možná po zhlédnutí The Raid kroutí dvojité směny, protože zatímco ještě před třemi lety byl thajský akční zázrak bezprecedentním úkazem, jehož ostří jen nepatrně otupila duševní epizodka Tonyho Jaa, teď má svět bojových umění novou hvězdu ve filmu, který není jen pouhou ilustrací fantastické přesdržkové. Držte si páteře, pojede z kopce!
Děj Raidu přitom staví z těch nejzákladnějších kamenů. Velký barák, malá policejní jednotka, spousta hajzlíků s mačetami, ale… také charismatický záporák s šíleným poskokem, utajované pouto mezi dvěma charaktery a přiznejme si to, Iko Uwais má prostě větší charisma než Tony Jaa, který opravdu působí dojmem sedláckého simpletona, jemuž někdo sebral hračky (nebo slona). Gareth Evans ve svém druhém celovečeráku jako by pochopil, že méně je někdy více. Jeho prvotina Merantau (Cesta bojovníka) trpěla příliš košatým dějem, přepjatými hereckými výkony a byla snad až příliš lokální. Nemám nic proti průniku do světa Silatu, rituálům přerodu chlapce v muže atd. ale akční film nesmí drhnout a Merantau bylo prostě se svými 106 minutami příliš těžkopádné (a to ještě existuje o půl hodiny delší director's cut). Jeho ozdobou tak zůstaly především duely a hromadné bitky. Obojího je v The Raid víc než dost.
Na stejné stopáži si režisér i scenárista Evans předem připravil pole pro hardcore festival bojových umění. Dějová linie nesežere příliš času, ale pevně narýsuje videoherní koncept baráku plného zločinců, který musí speciální jednotka vyčistit patro za patrem (level za levelem). Iko Uwais má doma těhotnou ženu, takže logicky musí přežít - to není spoiler, jen zákonitost osmdesátkové žánrové etiky, které se film celkem věrně drží. Nemělo by vás proto překvapit, že po první hromadné bitce leží většina těch hodných bradou vzhůru a je především na Uwaisovi, aby v tomhle domě zjednal pořádek.
První čtyři patra (a třicet minut filmu) připomínají Hard-Boiled. Náboje ještě nedošly, takže máchání rukama nekončí loktem do lícní kosti, ale průstřelem obličeje. The Raid je ale přeci jenom spíš vzdálenou poctou Game of Death a končetiny Iko Uwaise mají nábojů nekonečno, takže je jen otázka času, než se přejde k rukám, nohám a mačetám. V tu chvíli snímek definitivně ukáže zuby a užaslý svět spatří nový milník akční choreografie. Nepodobá se ničemu, co jste kdy viděli.
Způsob jakým se tu bojovníci postupně vyšťaví fakt nemá obdoby a vás bude ke konci bolet každá rána.
Nadupané tempo, navzdory tomu, že snímek je stejně dlouhý jako Merantau, je dáno jednak tím, že se děj odehrává v reálném čase, a druhak tím, že tu nikdo nemarní stopáž dlouhým vykecáváním. Když na vás běží dvacet mladíků s mačetami a vy máte v ruce vysílačku, těžko s ní budete volat příteli na telefonu. Prostě zdrhnete, nebo je všechny zkusíte seskládat na hromadu. Nutno dodat, že Iko Uwais se k hulákajícím zmetkům staví vždy čelem a to co následuje, lze popsat jako lekci bojových umění a lidské anatomie v jednom.
Právě bezděčná brutalita a frenetičnost akce dává Raidu neopakovatelnou příchuť. Je to přesně ten železitý vlhký pocit, který cítíte na jazyku, když vám dá někdo pěstí. Ano, jste zvyklí na lokty a kolena do obličeje, Tony Jaa občas vyblokoval holýma rukama dvoumužnou pilu, ale akční scény v Ong-Baku a Tom Yum Goong byly vždycky kašírované pro kameru. Prostě je někdo vymyslel tak, aby vypadaly sexy. Tonyho souboje v duchu filmových tradic vždy vypadají "učesaně", připomínají taneční choreografii, ve které všichni vědí, kde mají stát, kam spadnout a jak křičet. Dojem připravenosti ještě umocňují sportovní replaye těch nejlepších úderů - prostě si vždy uvědomujete, že tohle všechno pro vás někdo dlouho připravoval a chtěl, abyste se dobře bavili a žasnuli nad ovocem mnohaměsíčního tréninku.
The Raid je roztěkaný, hektický a bolestivý boj o vlastní život. Ano, zkušené oko vidí za choreografií pečlivé plánování a spoustu dřiny, ale kombinací rychlého, leč přehledného záběrování a chvatové ekvilibristiky, se daří dokonale prodat pocit "pekla na zemi". Je to patrné z hromadných řeží Iko vs. všichni, kde instinktivně uhýbáte spolu s hrdinou, ale zejména při trojcestném "duelu" Iko vs. Donny vs. Yayan, kdy budete potřebovat nějaké ty sacharidy po ruce, jinak už jen ze sledování téhle bitky omdlíte vysílením. Způsob jakým se tu bojovníci postupně vyšťaví fakt nemá obdoby a vás bude ke konci bolet každá rána… The Raid opravdu umí navodit viscerální pocit soucítění s mláceným hrdinou i jeho oběťmi, bez ohledu na to, jestli jste někdy dostali pěstí, nebo znáte pravý hák jen z videoher.
Zmíněný souboj je do jisté míry opakovačkou bitky Iko vs. Yayan z Merantau (vrchol snímku odehrávající se ve výtahu). Připomínám to proto, že Yayanův Mad Dog se od víceméně civilního Erika v Merantau vzhledově dost liší a nemuseli byste ho poznat. Kope mu to ovšem ještě líp a mám pocit, že v rozjetém módu udělá stejnou paseku jako dělostřelecký granát hozený doprostřed vojenského šiku. Není to hezký pohled - krví zbrocená trička nevyperete ani v Persilu, kosti je potřeba složit zpátky dohromady jako puzzle od Ravensburgera - ale stejně jen těžko odtrhnete oči.
The Raid je zadostiučiněním pro všechny fajnšmekry. Po relativně dlouhém suchu jsme se zas dočkali něčeho, co nakopne nejen konkurenci (i když třeba Donnie si hmatatelnou brutalitu se zbraněmi (SPL) i bez nich (Flashpoint) vyzkoušel do sytosti), ale především zájem veřejnosti. Akční snímek osekaný na samotnou dřeň, ale přesto dokonale funkční a "zábavný". Já jen doufám, že Gareth Evans teď nepodlehne svodům hollywoodských producentů a nevrhne se do nějaké sedmdesátimilionové čupr pecky s Channingem Tatumem. Potřebujeme ještě dva, tři podobné filmy, než se někdo zblázní (nic ve zlém, Tony), nebo podlehne mamonu a začne dělat kompromisy. Ale i kdyby Evans už nikdy do stejné řeky nevstoupil, děkujme bohu, že do ní alespoň jednou spadnul až po uši.

Ocenění:
Toronto IFF
2011 - Gareth Evans (Cena diváků pro "půlnoční běs")

DABING
V českém znění: Jan Maxián - Iko Uwais (Rama), Petr Burian - Joe Taslim (Jaka), Dalibor Gondík - Donny Alamsyah (Andi), Ladislav Cigánek - Ray Sahetapy (Tama), Marcel Vašinka - Pierre Gruno (Wahyu), Filip Čáp - Tegar Satrya (Bowo), Jiří Ployhar - Yayan Ruhian (Mad Dog), Svatopluk Schuller, Radovan Vaculík, Radek Hoppe, Ludvík Král, Jan Škvor, Petr Gelnar, Jana Zenáhlíková, Martina Kechnerová, Robin Pařík,Bohuslav Kalva (titulky)
Překlad: Jana Bauerová
Zvuk: Michal Závěrka
Produkce: Libuše Witzová
Vedoucí výroby: Kristýna Pavlíková
Vedoucí dramaturg: Daniel Košťál
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Dialogy a režie: Miroslav Walter
Ve studiu AudioTech vyrobila FTV Prima spol. s.r.o. v roce 2014

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 29.7.2012 (Karlovy Vary International Film Festival)
Premiéra USA: 23.3.2012 Sony Pictures Classics
Premiéra Francie: 20.6.2012 SND
Premiéras IOndonésie: 20.12.2011 (Indonesia International Fantastic Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: -
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby celkem - $ 9 300 000
Náklady (Rozpočet) - $ 1 000 000

FILMY NA SPOLEČNÉM DVD
Zátah: Vykoupení gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0105/
Akční / Krimi, Indonésie / Francie, 2011
Režie: Gareth Evans, Hrají: Iko Uwais, Joe Taslim

Zátah 2 gastonrolinc.webnode.cz/news/a0-0106/
Akční / Krimi, Indonésie / USA, 2014
Režie: Gareth Evans, Hrají: Iko Uwais, Arifin Putra
 
Tvůrci a herci
Gareth Evans (Režie), Ario Sagantoro (Produkce), Aria Prayogi (Hudba), Mike Shinoda (Hudba), Joseph Trapanese (Hudba), Fajar Yuskemal (Hudba), Matt Flannery (Kamera), Dimas Imam Subhono (Kamera), Gareth Evans (Střih), - (Casting), - (Scénografie), - (Kostýmy), Aria Prayogi (Zvuk), Fajar Yuskemal (Zvuk), Suhadi (Zvuk), Jerry Octavianus (Masky), Gareth Evans (Scénář), Iko Uwais (Herec), Joe Taslim (Herec), Doni Alamsyah (Herec), Pierre Gruno (Herec), Yayan Ruhian (Herec), Very Tri Yulisman (Herec)
 
2011/101/Indonésie, USA, Francie/Akční, Krimi, Thriller
 
Zajímavost k filmu
- Rama (Iko Uwais) nosí hodinky značky Hamilton X-Mach.
- Po snímku Merantau (2009) se jedná o druhý film, ve kterém si Iko Uwais a Doni Alamsyah zahráli bratry. Sourozence si zopakovali ještě v pokračování Zátah 2 (2014).
- Exteriér budovy je vytvořen pomocí CGI.
- Tvůrci původně zamýšleli použít pro SWAT dodávku opravdové policejní auto. Z důvodu nízkého rozpočtu však nakonec museli použít obyčejnou dodávku, kterou na policejní vzhled pouze upravili.
- Film se natáčel v Jakartě, zčásti v opravdové budově a zčásti ve studiu.
- SWAT dodávka byla v tak špatném technickém stavu, že musela být pokaždé roztlačena členy štábu a herci.
- Všechny zbraně, které ve filmu uvidíte, jsou zbraně používané při airsoftu.
- Než se stal Iko Uwais filmovou hvězdou, pracoval jako technik u mobilního operátora.
- Yayan Ruhian, jež ztvárnil postavu Mad Doga, učil na přelomu roku 1989 a 1990 ochranku prezidenta a indonéskou militantní polici, a to bojovému umění Pencak Silat.
- Po úspechu na filmovom festivale v Toronte sa filmové štúdio Sony Pictures rozhodlo pre komerčnú distribúciu do viacerých krajín sveta vrátane USA.
- Originální název „Serbuan Maut“ znamená v překladu „Smrtelná invaze“.
- Členové filmového zásahového komanda SWAT byli nuceni v rámci příprav projít speciálním výcvikem s elitní indonéskou námořní jednotkou KOPASKA (Komando Pasukan Katak), kde se jim dostalo průpravy v používání palných zbraní, bojových signálů a v nácviku bojových postavení atd.
- Ve filmu se používá bojové umění Pencak Silat. Tento styl vznikl v Indonésii a vyznačuje se svojí komplexností a účinností, při boji s dýkami a meči i velkou brutalitou. "Pencak" je název pro bojové umění jako takové a "Silat" označuje většinou bojový styl/část kde jsou pouze smrtící techniky pro likvidaci. Proto se pro sjednocení tohoto umění začal používat název spojený a to Pencak Silat. Umění začíná být velice populární i v Evropě a USA pro svoji účinnost a vyučuje se u různých ozbrojených složek a speciálních jednotek.
- Poslední úpravy provedl režisér Gareth Evans pouhý týden před uvedením na Torontském mezinárodním filmovém festivalu.
- Ačkoliv byl film natočen jako samostatný titul v mezičase před začátkem natáčení dalšího Evansova filmu Berandal (2012), Evans naplánoval jejich vzájemné propojení.
- Snímek byl natočen kamerou Panasonic AF-100.
- Režisér Gareth Evans měl s Iko Uwaisem původně v plánu po filmu Merantau (2009) začít natáčet akční snímek Berandal (2012). Jeho příprava se však ukázala mnohem časově náročnější, než se původně mohlo zdát. Mezeru před začátkem filmování tak vyplnili právě natáčením filmu Serbuan Maut.
- Na rozstřílení SWAT dodávky měli tvůrci jen jeden pokus.
 
Odkazy