Henry Fonda /filmový herec a producent/
19.02.2025 23:18
Celé jméno: Henry Fonda (rodné jméno) Henry Jaynes Fonda
Datum a místo narození: 16. května 1905 Grand Island
Datum a místo úmrtí: 12. srpna 1982 (ve věku 77 let) Los Angeles Spojené státy americké
Místo pohřbení: Zpopelněn, popel rozptýlen
KARIÉRA STRUČNĚ
Henry Jaynes Fonda (16. května 1905, Grand Island, Nebraska, USA – 12. srpna 1982, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký herec, jehož kariéra trvala pět desetiletí na Broadwayi i v Hollywoodu. Na jevišti i na plátně často ztvárňoval postavy ztělesňující obyčejného člověka.
Fonda se narodil ve městě Grand Island v Nebrasce jako syn tiskaře Williama Brace Fondy a jeho manželky Herberty (rozené Jaynesové). Rodina se v roce 1906 přestěhovala do Omahy v Nebrasce. Jeho předci pocházeli z Janova v Itálii, odkud se v 15. století přestěhovali do Nizozemska, a v roce 1642 část rodiny emigrovala do nizozemské kolonie Nové Nizozemí na východním pobřeží Severní Ameriky. Fonda byl vychováván v duchu křesťanské vědy, později se však stal agnostikem. V mládí byl plachý a věnoval se sportům, jako je bruslení, plavání a běh. Pracoval na částečný úvazek v tiskárně svého otce a uvažoval o kariéře novináře. Navštěvoval Minnesotskou univerzitu, kde studoval žurnalistiku, ale studium nedokončil. Během dospívání byl svědkem lynčování Willa Browna během rasových nepokojů v Omaze v roce 1919, což na něj hluboce zapůsobilo a ovlivnilo jeho vnímání nespravedlnosti po celý život.
Fonda začal svou hereckou kariéru na Broadwayi a svůj hollywoodský filmový debut absolvoval v roce 1935. Proslavil se rolemi ve filmech jako "Jezábel" (1938), "Jesse James" (1939) a "Mladý pan Lincoln" (1939). Za roli Toma Joada ve filmu "Hrozny hněvu" (1940) byl nominován na Oscara za nejlepšího herce. V roce 1941 hrál po boku Barbary Stanwyckové v komedii "Lady Eva". Po službě ve druhé světové válce se objevil ve vysoce ceněných westernech, jako jsou "The Ox-Bow Incident" (1943) a "Má milá Klementino" (1946), který režíroval John Ford. Také hrál ve Fordově westernu "Fort Apache" (1948). Během sedmileté pauzy od filmů se Fonda soustředil na divadelní produkce a vrátil se s filmem "Mister Roberts" v roce 1955, rolí, kterou prosazoval na Broadwayi. V roce 1957 hrál jako Porotce č. 8 ve filmu "Dvanáct rozhněvaných mužů", který také koprodukoval a za který získal cenu BAFTA pro nejlepšího zahraničního herce.
Fonda byl otcem herečky Jane Fondové a herce Petera Fondy, kteří oba dosáhli významného úspěchu ve filmovém průmyslu. Jane, dvojnásobná držitelka Oscara, hrála v takových filmech jako "Klute" a "Coming Home", zatímco Peter získal uznání za role ve filmech "Bezstarostná jízda" a "Ulee's Gold". Navzdory jejich úspěchu čelili Jane a Peter osobním výzvám, včetně sebevraždy jejich matky a složitého vztahu s otcem. Tyto zkušenosti hluboce ovlivnily jejich vnímání sebe sama, ale před Henryho smrtí pracovali na usmíření. Rodina Fondových zanechala trvalý odkaz v Hollywoodu, přičemž jejich vliv sahá přes tři generace herců a filmařů.
Henry Fonda zemřel 12. srpna 1982 v Los Angeles ve věku 77 let. Jeho kariéra, trvající pět desetiletí, zanechala trvalý otisk v americké kinematografii, přičemž jeho role často ztělesňovaly morální integritu a obyčejného člověka čelícího výzvám.
Životopis
Henry Fonda (16. května 1905 Grand Island, Nebraska – 12. srpna 1982 Los Angeles, Kalifornie) byl americký herec, jedna z velkých hereckých hvězd amerického filmového průmyslu 20. století a zakladatel herecké rodiny Fondů. Úspěšnou hereckou dráhu nastoupily i jeho děti Jane Fondová a Peter Fonda i vnoučata Bridget Fondová a Troy Garity.
Během své kariéry v letech 1935–1981 se Fonda objevil ve 106 filmech, televizních pořadech a dokumentech. Za roli ve filmu Hrozny hněvu z roku 1940 byl nominován na Oscara, sošku pak získal za roli ve svém posledním filmu Na Zlatém jezeře z roku 1981. Je držitelem čestných cen Zlatý glóbus a Oscar za celoživotní dílo.
Narodil se a vyrůstal v Nebrasce, kde jeho otec provozoval tiskárnu ve městě Omaha. Předkové jeho otce pocházeli z italského Janova, odkud se jako jedni z prvních přistěhovalců přes Nizozemí dostali do Severní Ameriky. Ve státě New York pak založili město Fonda. Odtud se koncem 19. století mnoho potomků přestěhovalo do Nebrasky.
Chtěl se stát spisovatelem a přihlásil se na studium žurnalistiky na univerzitě v Minnesotě. Po dvou letech ze školy odešel, protože místní prostředí neodpovídalo jeho plaché a romantické povaze. Na doporučení rodinné přítelkyně Dorothy Brandové (matky Marlona Branda) se stal členem divadelní společnosti v Omaze. Zprvu stavěl kulisy, uklízel a vykonával různé pomocné práce. Ve dvaceti letech dostal první hereckou roli a připravoval se na profesionální uměleckou kariéru.
V roce 1928 se Fonda rozhodl opustit svou práci v Omaze a odešel na východ, kde se připojil ke skupině University Players, složené ze studentů známých univerzit. Byli mezi nimi i jeho budoucí manželka Margaret Sullavanová a James Stewart, který se stal jeho nejlepším přítelem. S Margaret Sullavanovou se oženil v roce 1931, ale po několika měsících se rozešli. Přátelství se Stewartem vydrželo celý život, i přes rozdílné politické názory. Fonda byl liberální demokrat, Stewart zase přesvědčeným příznivcem republikánské strany.
V roce 1932 Fonda zamířil do New Yorku, kde se objevil v několika divadelních produkcích na Broadwayi. Po úspěchu v komedii Farmář se žení mu byla nabídnuta smlouva na filmování v Hollywoodu.
U filmu debutoval v roce 1935 v titulní roli ve snímku Farmář se žení, což byla filmová adaptace hry, ve které účinkoval i v divadle. Fonda se brzy stal jedním z nejpopulárnějších herců. V následujících pěti letech natočil 19 filmů. Za jeho první opravdu úspěšné filmy jsou považovány snímek Jezábel z roku 1938 a filmová adaptace románu John Steinbecka Hrozny hněvu z roku 1940, za nějž byl poprvé nominován na Oscara jako herec v hlavní roli.
V roce 1936 se oženil s Frances Ford Seymour Brokawovou, vdovou po bohatém průmyslníkovi, která měla již pětiletou dceru. Měli spolu dvě děti, Jane (nar. 1937) a Petera (1940–2019), z nichž se stali úspěšní herci. Rodina žila na farmě v Kalifornii. Fondův vztah s vlastními dětmi byl komplikovaný a teprve ve stáří se sblížili.
Fonda ve hře Mistr Roberts (s Paulem Stewartem) Broadway, 1950
Během druhé světové války sloužil jako dobrovolník tři roky v americkém námořnictvu na torpédoborci USS Satterlee. Později byl jmenován poručíkem v letecké bojové zpravodajské službě v centrálním Pacifiku a byl vyznamenán bronzovou hvězdou a Navy Presidential Unit Citation. Po válce jeho filmová kariéra pokračovala několika westernovými snímky v režii Johna Forda, posledním byla Pevnost Apačů z roku 1948, kde hrál spolu s Johnem Waynem. Odmítl dlouhodobou smlouvu na filmování a vrátil se na Broadway, aby vytvořil titulní roli v komedii Mister Roberts, o americkém námořnictvu, za kterou v roce 1948 získal cenu Tony.
V roce 1950 jeho manželka spáchala sebevraždu pod vlivem psychických problémů, na kterých měl podíl i Fondův vztah s jinou ženou a návrh na rozvod. Krátce na to se Fonda oženil se svou milenkou Susan Blanchardovou a v roce 1953 adoptovali dceru. O tři roky později se rozvedli.
K filmování se vrátil v roce 1955, když dostal hlavní roli v adaptaci hry Mister Roberts. Během natáčení se Fonda dostal do potyčky s režisérem Fordem a jejich spolupráce se na dlouhá léta přerušila. V adaptaci románu Vojna a mír z roku 1956 režiséra Kinga Vidora ztvárnil jednu z hlavních mužských postav – hraběte Pierra Bezuchova. V roce 1957 hrál ve snímku 12 rozhněvaných mužů, ve kterém se objevil také Jiří Voskovec. Fonda byl zároveň producentem tohoto filmu, který v jeho filmografii patří k nejoceňovanějším. Za ztvárnění role jednoho z porotců byl nominován na Zlatý glóbus a získal cenu britské filmové akademie BAFTA za nejlepšího zahraničního herce.
V roce 1957 se Fonda oženil s italskou baronkou Afderou Franchetti. Rozvedli se v roce 1961. V roce 1965 se Fonda oženil se Shirlee Mae Adamsovou (nar. 1932) a zůstal s ní až do své smrti v roce 1982. Během šedesátých a sedmdesátých let Fonda hrál v řadě válečných a westernových filmů. Režisér Sergio Leone ho obsadil do role cynického zabijáka Franka ve slavném westernu Tenkrát na Západě z roku 1968. Jednalo se o jednu z mála záporných roli celé jeho kariéry. Dalšími jeho známými filmy jsou např. válečné drama Nejdelší den z roku 1962 a Bitva v Ardenách z roku 1965. S přítelem Jamesem Stewartem hrál ve westernové komedii Cheyennský klub (1970), objevil se v dalším filmu Sergia Leoneho Mé jméno je nikdo (1973) nebo válečném snímku Bitva o Midway (1976). Vystupoval také v televizních pořadech a inscenacích. V roce 1974 se vrátil na divadelní prkna na Broadway. Za roli v životopisném dramatu Clarence Darrow byl nominován na cenu Tony.
Jeho zdraví se zhoršovalo, trpěl rakovinou prostaty a po problémech se srdeční arytmií mu byl implantován kardiostimulátor. V roce 1979 obdržel zlatou desku od organizace American Academy of Achievement. V letech 1980 a 1981 následovaly čestné ceny za celoživotní dílo na ceremoniálech Zlatý glóbus a Oscar.
V roce 1981, nedlouho před svou smrtí, hrál společně s Katharine Hepburnovou ve filmovém dramatu Na Zlatém jezeře, za nějž oba dva obdrželi cenu Americké filmové akademie Oscar. Fonda byl již příliš nemocný, aby se ceremonie zúčastnil. Cenu převzala jeho dcera Jane, která ve filmu také hrála. O několik měsíců později zemřel na srdeční chorobu ve svém domě v Los Angeles.
Henry Jaynes Fonda (16. května 1905, Grand Island, Nebraska, USA – 12. srpna 1982, Los Angeles, Kalifornie, USA) byl americký herec, jehož kariéra trvala pět desetiletí na Broadwayi i v Hollywoodu. Na jevišti i na plátně často ztvárňoval postavy ztělesňující obyčejného člověka.
Fonda se narodil ve městě Grand Island v Nebrasce jako syn tiskaře Williama Brace Fondy a jeho manželky Herberty (rozené Jaynesové). Rodina se v roce 1906 přestěhovala do Omahy v Nebrasce. Jeho předci pocházeli z Janova v Itálii, odkud se v 15. století přestěhovali do Nizozemska, a v roce 1642 část rodiny emigrovala do nizozemské kolonie Nové Nizozemí na východním pobřeží Severní Ameriky. Fonda byl vychováván v duchu křesťanské vědy, později se však stal agnostikem. V mládí byl plachý a věnoval se sportům, jako je bruslení, plavání a běh. Pracoval na částečný úvazek v tiskárně svého otce a uvažoval o kariéře novináře. Navštěvoval Minnesotskou univerzitu, kde studoval žurnalistiku, ale studium nedokončil. Během dospívání byl svědkem lynčování Willa Browna během rasových nepokojů v Omaze v roce 1919, což na něj hluboce zapůsobilo a ovlivnilo jeho vnímání nespravedlnosti po celý život.
Fonda začal svou hereckou kariéru na Broadwayi a svůj hollywoodský filmový debut absolvoval v roce 1935. Proslavil se rolemi ve filmech jako "Jezábel" (1938), "Jesse James" (1939) a "Mladý pan Lincoln" (1939). Za roli Toma Joada ve filmu "Hrozny hněvu" (1940) byl nominován na Oscara za nejlepšího herce. V roce 1941 hrál po boku Barbary Stanwyckové v komedii "Lady Eva". Po službě ve druhé světové válce se objevil ve vysoce ceněných westernech, jako jsou "The Ox-Bow Incident" (1943) a "Má milá Klementino" (1946), který režíroval John Ford. Také hrál ve Fordově westernu "Fort Apache" (1948). Během sedmileté pauzy od filmů se Fonda soustředil na divadelní produkce a vrátil se s filmem "Mister Roberts" v roce 1955, rolí, kterou prosazoval na Broadwayi. V roce 1957 hrál jako Porotce č. 8 ve filmu "Dvanáct rozhněvaných mužů", který také koprodukoval a za který získal cenu BAFTA pro nejlepšího zahraničního herce.
Fonda byl otcem herečky Jane Fondové a herce Petera Fondy, kteří oba dosáhli významného úspěchu ve filmovém průmyslu. Jane, dvojnásobná držitelka Oscara, hrála v takových filmech jako "Klute" a "Coming Home", zatímco Peter získal uznání za role ve filmech "Bezstarostná jízda" a "Ulee's Gold". Navzdory jejich úspěchu čelili Jane a Peter osobním výzvám, včetně sebevraždy jejich matky a složitého vztahu s otcem. Tyto zkušenosti hluboce ovlivnily jejich vnímání sebe sama, ale před Henryho smrtí pracovali na usmíření. Rodina Fondových zanechala trvalý odkaz v Hollywoodu, přičemž jejich vliv sahá přes tři generace herců a filmařů.
Henry Fonda zemřel 12. srpna 1982 v Los Angeles ve věku 77 let. Jeho kariéra, trvající pět desetiletí, zanechala trvalý otisk v americké kinematografii, přičemž jeho role často ztělesňovaly morální integritu a obyčejného člověka čelícího výzvám.
Životopis
Henry Fonda (16. května 1905 Grand Island, Nebraska – 12. srpna 1982 Los Angeles, Kalifornie) byl americký herec, jedna z velkých hereckých hvězd amerického filmového průmyslu 20. století a zakladatel herecké rodiny Fondů. Úspěšnou hereckou dráhu nastoupily i jeho děti Jane Fondová a Peter Fonda i vnoučata Bridget Fondová a Troy Garity.
Během své kariéry v letech 1935–1981 se Fonda objevil ve 106 filmech, televizních pořadech a dokumentech. Za roli ve filmu Hrozny hněvu z roku 1940 byl nominován na Oscara, sošku pak získal za roli ve svém posledním filmu Na Zlatém jezeře z roku 1981. Je držitelem čestných cen Zlatý glóbus a Oscar za celoživotní dílo.
Narodil se a vyrůstal v Nebrasce, kde jeho otec provozoval tiskárnu ve městě Omaha. Předkové jeho otce pocházeli z italského Janova, odkud se jako jedni z prvních přistěhovalců přes Nizozemí dostali do Severní Ameriky. Ve státě New York pak založili město Fonda. Odtud se koncem 19. století mnoho potomků přestěhovalo do Nebrasky.
Chtěl se stát spisovatelem a přihlásil se na studium žurnalistiky na univerzitě v Minnesotě. Po dvou letech ze školy odešel, protože místní prostředí neodpovídalo jeho plaché a romantické povaze. Na doporučení rodinné přítelkyně Dorothy Brandové (matky Marlona Branda) se stal členem divadelní společnosti v Omaze. Zprvu stavěl kulisy, uklízel a vykonával různé pomocné práce. Ve dvaceti letech dostal první hereckou roli a připravoval se na profesionální uměleckou kariéru.
V roce 1928 se Fonda rozhodl opustit svou práci v Omaze a odešel na východ, kde se připojil ke skupině University Players, složené ze studentů známých univerzit. Byli mezi nimi i jeho budoucí manželka Margaret Sullavanová a James Stewart, který se stal jeho nejlepším přítelem. S Margaret Sullavanovou se oženil v roce 1931, ale po několika měsících se rozešli. Přátelství se Stewartem vydrželo celý život, i přes rozdílné politické názory. Fonda byl liberální demokrat, Stewart zase přesvědčeným příznivcem republikánské strany.
V roce 1932 Fonda zamířil do New Yorku, kde se objevil v několika divadelních produkcích na Broadwayi. Po úspěchu v komedii Farmář se žení mu byla nabídnuta smlouva na filmování v Hollywoodu.
U filmu debutoval v roce 1935 v titulní roli ve snímku Farmář se žení, což byla filmová adaptace hry, ve které účinkoval i v divadle. Fonda se brzy stal jedním z nejpopulárnějších herců. V následujících pěti letech natočil 19 filmů. Za jeho první opravdu úspěšné filmy jsou považovány snímek Jezábel z roku 1938 a filmová adaptace románu John Steinbecka Hrozny hněvu z roku 1940, za nějž byl poprvé nominován na Oscara jako herec v hlavní roli.
V roce 1936 se oženil s Frances Ford Seymour Brokawovou, vdovou po bohatém průmyslníkovi, která měla již pětiletou dceru. Měli spolu dvě děti, Jane (nar. 1937) a Petera (1940–2019), z nichž se stali úspěšní herci. Rodina žila na farmě v Kalifornii. Fondův vztah s vlastními dětmi byl komplikovaný a teprve ve stáří se sblížili.
Fonda ve hře Mistr Roberts (s Paulem Stewartem) Broadway, 1950
Během druhé světové války sloužil jako dobrovolník tři roky v americkém námořnictvu na torpédoborci USS Satterlee. Později byl jmenován poručíkem v letecké bojové zpravodajské službě v centrálním Pacifiku a byl vyznamenán bronzovou hvězdou a Navy Presidential Unit Citation. Po válce jeho filmová kariéra pokračovala několika westernovými snímky v režii Johna Forda, posledním byla Pevnost Apačů z roku 1948, kde hrál spolu s Johnem Waynem. Odmítl dlouhodobou smlouvu na filmování a vrátil se na Broadway, aby vytvořil titulní roli v komedii Mister Roberts, o americkém námořnictvu, za kterou v roce 1948 získal cenu Tony.
V roce 1950 jeho manželka spáchala sebevraždu pod vlivem psychických problémů, na kterých měl podíl i Fondův vztah s jinou ženou a návrh na rozvod. Krátce na to se Fonda oženil se svou milenkou Susan Blanchardovou a v roce 1953 adoptovali dceru. O tři roky později se rozvedli.
K filmování se vrátil v roce 1955, když dostal hlavní roli v adaptaci hry Mister Roberts. Během natáčení se Fonda dostal do potyčky s režisérem Fordem a jejich spolupráce se na dlouhá léta přerušila. V adaptaci románu Vojna a mír z roku 1956 režiséra Kinga Vidora ztvárnil jednu z hlavních mužských postav – hraběte Pierra Bezuchova. V roce 1957 hrál ve snímku 12 rozhněvaných mužů, ve kterém se objevil také Jiří Voskovec. Fonda byl zároveň producentem tohoto filmu, který v jeho filmografii patří k nejoceňovanějším. Za ztvárnění role jednoho z porotců byl nominován na Zlatý glóbus a získal cenu britské filmové akademie BAFTA za nejlepšího zahraničního herce.
V roce 1957 se Fonda oženil s italskou baronkou Afderou Franchetti. Rozvedli se v roce 1961. V roce 1965 se Fonda oženil se Shirlee Mae Adamsovou (nar. 1932) a zůstal s ní až do své smrti v roce 1982. Během šedesátých a sedmdesátých let Fonda hrál v řadě válečných a westernových filmů. Režisér Sergio Leone ho obsadil do role cynického zabijáka Franka ve slavném westernu Tenkrát na Západě z roku 1968. Jednalo se o jednu z mála záporných roli celé jeho kariéry. Dalšími jeho známými filmy jsou např. válečné drama Nejdelší den z roku 1962 a Bitva v Ardenách z roku 1965. S přítelem Jamesem Stewartem hrál ve westernové komedii Cheyennský klub (1970), objevil se v dalším filmu Sergia Leoneho Mé jméno je nikdo (1973) nebo válečném snímku Bitva o Midway (1976). Vystupoval také v televizních pořadech a inscenacích. V roce 1974 se vrátil na divadelní prkna na Broadway. Za roli v životopisném dramatu Clarence Darrow byl nominován na cenu Tony.
Jeho zdraví se zhoršovalo, trpěl rakovinou prostaty a po problémech se srdeční arytmií mu byl implantován kardiostimulátor. V roce 1979 obdržel zlatou desku od organizace American Academy of Achievement. V letech 1980 a 1981 následovaly čestné ceny za celoživotní dílo na ceremoniálech Zlatý glóbus a Oscar.
V roce 1981, nedlouho před svou smrtí, hrál společně s Katharine Hepburnovou ve filmovém dramatu Na Zlatém jezeře, za nějž oba dva obdrželi cenu Americké filmové akademie Oscar. Fonda byl již příliš nemocný, aby se ceremonie zúčastnil. Cenu převzala jeho dcera Jane, která ve filmu také hrála. O několik měsíců později zemřel na srdeční chorobu ve svém domě v Los Angeles.
ODKAZY