Jiří Voskovec /filmový herec a scénárista/
16.02.2025 11:31
Celé jméno: Jiří Voskovec rodné jméno Jiří Wachsmann
Pseudonym: Petr Dolan
Datum a místo narození: 19. června 1905 Sázava Rakousko-Uhersko
Datum a místo úmrtí: 1. července 1981 (ve věku 76 let) Pearblossom, Kalifornie Spojené státy americké
Místo pohřbení: Olšanské hřbitovy Praha Česko
Pamětní deska Jiřího Voskovce a Jana Wericha: Sázava, Středočeský kraj, Česko
Nemovitost: Rodný dům Jiřího Voskovce Uhlířskojanovická 36, 285 06 Sázava - Černé Budy, Středočeský kraj, Česko
Památka, busta Jiřího Voskovce: Praha 4, Braník, Roškotova 1692/4, budova Konzervatoře Jaroslava Ježka
Nemovitost: Rodný dům Jiřího Voskovce Uhlířskojanovická 36, 285 06 Sázava - Černé Budy, Středočeský kraj, Česko
Památka, busta Jiřího Voskovce: Praha 4, Braník, Roškotova 1692/4, budova Konzervatoře Jaroslava Ježka
KARIÉRA STRUČNĚ
Jiří Voskovec, vlastním jménem Jiří Wachsmann, se narodil 19. června 1905 v Sázavě. Byl českým a později americkým hercem, dramatikem, spisovatelem a textařem, známým především díky spolupráci s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem v Osvobozeném divadle.
Jeho otec, Vilém Wachsmann, emigroval koncem 19. století do Ruska, ale v roce 1905 se vrátil do Čech a během první světové války si počeštil příjmení na Voskovec. Jiří studoval na gymnáziu v Praze a poté na Lycée Carnot v Dijonu ve Francii, kde maturoval v letech 1921–1924.
Jiří Voskovec byl členem Devětsilu, publikoval dadaistické, poetistické a obrazové básně, psal články, recenze a překlady do řady avantgardních časopisů a sborníků např. Disk, Pásmo. ReD, Fronta aj. Od roku 1927 se spolu s Janem Werichem podílel na avantgardním Osvobozeném divadle, které bylo založeno v roce 1925 režiséry J. Honzlem a J. Frejkou. Teprve s příchodem Voskovce a Wericha se divadlo stalo v české kultuře nesmrtelným pojmem. Nejprve se oba v divadle střídali s Frejkovými inscenacemi jiných her, většinou vybíraných V. Nezvalem. Od roku 1929 se divadla ujali pouze sami.
Po uzavření Osvobozeného divadla v roce 1938 emigroval Voskovec do USA. Během druhé světové války působil v československé exilové vládě a po válce se vrátil do Československa. V roce 1948 však znovu emigroval do USA kvůli politickým změnám v zemi.
Po prvotních peripetiích, kdy byl 11 měsíců internován na ostrůvku Ellis Island pro podezření z toho, že je komunista, se vrací do New Yorku. Tam se začíná živit jako divadelní a filmový herec. Jak on sám říká jako „potulný kejklíř“. V Čechách se poprvé objevuje ve filmu 12 rozhněvaných mužů. Voskovcova tvorba v USA je u nás vcelku neznámá. Účinkuje v divadle, ve filmu a v televizních seriálech. V USA se stává uznávaným hercem. Na sklonku života účinkuje v TV seriálu Nero Wolf, díky němuž se mu daří vydělat více peněz a stěhuje se z New Yorku do Kalifornie, kde se svou ženou Christine kupuje dům.
Jiří Voskovec zemřel 1. července 1981 v Pearblossomu v Kalifornii. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a uloženy na Olšanských hřbitovech.
Jeho otec, Vilém Wachsmann, emigroval koncem 19. století do Ruska, ale v roce 1905 se vrátil do Čech a během první světové války si počeštil příjmení na Voskovec. Jiří studoval na gymnáziu v Praze a poté na Lycée Carnot v Dijonu ve Francii, kde maturoval v letech 1921–1924.
Jiří Voskovec byl členem Devětsilu, publikoval dadaistické, poetistické a obrazové básně, psal články, recenze a překlady do řady avantgardních časopisů a sborníků např. Disk, Pásmo. ReD, Fronta aj. Od roku 1927 se spolu s Janem Werichem podílel na avantgardním Osvobozeném divadle, které bylo založeno v roce 1925 režiséry J. Honzlem a J. Frejkou. Teprve s příchodem Voskovce a Wericha se divadlo stalo v české kultuře nesmrtelným pojmem. Nejprve se oba v divadle střídali s Frejkovými inscenacemi jiných her, většinou vybíraných V. Nezvalem. Od roku 1929 se divadla ujali pouze sami.
Po uzavření Osvobozeného divadla v roce 1938 emigroval Voskovec do USA. Během druhé světové války působil v československé exilové vládě a po válce se vrátil do Československa. V roce 1948 však znovu emigroval do USA kvůli politickým změnám v zemi.
Po prvotních peripetiích, kdy byl 11 měsíců internován na ostrůvku Ellis Island pro podezření z toho, že je komunista, se vrací do New Yorku. Tam se začíná živit jako divadelní a filmový herec. Jak on sám říká jako „potulný kejklíř“. V Čechách se poprvé objevuje ve filmu 12 rozhněvaných mužů. Voskovcova tvorba v USA je u nás vcelku neznámá. Účinkuje v divadle, ve filmu a v televizních seriálech. V USA se stává uznávaným hercem. Na sklonku života účinkuje v TV seriálu Nero Wolf, díky němuž se mu daří vydělat více peněz a stěhuje se z New Yorku do Kalifornie, kde se svou ženou Christine kupuje dům.
Jiří Voskovec zemřel 1. července 1981 v Pearblossomu v Kalifornii. Jeho ostatky byly převezeny do Prahy a uloženy na Olšanských hřbitovech.
Životopis
Jiří Voskovec, rozený Jiří Wachsmann (19. června 1905 Sázava – 1. července 1981 Pearblossom, Spojené státy americké), byl česko-americký herec, spisovatel, dramatik a textař nerozlučně spojený s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech 20. století v Osvobozeném divadle.
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 5. ledna 1864 ve Svojšicích) a Jiřiny rozené Pinkasové (nar. 5. března 1867 v Vaux de Cernay, department Seine-et-Oise).
Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb v armádě Kongresového Polska, tj. území Polska pod vládou Ruska. 12. listopadu 1893 se zde oddal s Jiřinou a pár měl Voskovcovy starší sourozence Prokopa (nar. 1893) a Olgu (1895), kteří vyrůstali v Rusku. Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do čs. legií[5] a po návratu do Čech požádal o počeštění svého jména na Voskovec. Zemská politická správa v Praze mu 19. února 1921 vyhověla.
Jiří studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.
Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu Pohádka máje režiséra Karla Antona z roku 1926. V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA (Pensylvánie). Vrátil se do Československa v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Spolu s ním podepsal v roce 1948 prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok! Po dvou letech, kdy se marně snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.
Spolupráci Voskovce a Wericha zvěčnil neobvyklým způsobem Luboš Kohoutek pojmenováním planetky 2418 Voskovec-Werich.
V roce 1950 se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že byl sympatizantem komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem pražského Divadla ABC.
Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu.
Voskovcův otec byl příbuzný několika malířů. Bratr byl prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944), strýc byl Bedřich Wachsmann str. (1820–1897), bratranec byl Julius Wachsmann (1866–1936). Jeden z jeho synovců byl architekt Alois Wachsmann (1898–1942). Básník a dramatik Prokop Voskovec mladší byl synem Jiřího staršího bratra Prokopa Voskovce.
Matčin bratr byl politik Ladislav Pinkas z Národní strany svobodomyslné („mladočeši“). Oba byli děti českého malíře Soběslava Pinkasa a jeho francouzské manželky Adrieny Denoncinové z Ludes v department Marne. Soběslavova babička z matčiny strany byla Františka Schaurothová, rozená Dačická z Heslova. Toto byl český šlechtický rod, jehož nejznámějším představitelem byl renesanční spisovatel Mikuláš Dačický, měšťan z Kutné Hory.
Malíř Josef Šíma byl přítelem rodičů Jiřího Voskovce a navštěvoval rodinu Wachsmannů na Sázavě. Portrét Jiřího Voskovce jako chlapce patří k Šímovým raným dílům. (Portrét byl vystaven na výstavě Josefa Šímy v Praze 2019.) Další portrét – Šímovu kresbu Jiřího Voskovce vlastní Moravská galerie.
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 5. ledna 1864 ve Svojšicích) a Jiřiny rozené Pinkasové (nar. 5. března 1867 v Vaux de Cernay, department Seine-et-Oise).
Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb v armádě Kongresového Polska, tj. území Polska pod vládou Ruska. 12. listopadu 1893 se zde oddal s Jiřinou a pár měl Voskovcovy starší sourozence Prokopa (nar. 1893) a Olgu (1895), kteří vyrůstali v Rusku. Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do čs. legií[5] a po návratu do Čech požádal o počeštění svého jména na Voskovec. Zemská politická správa v Praze mu 19. února 1921 vyhověla.
Jiří studoval na reálném gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem Jan Werich. Poté získal stipendium na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu, kde pak studoval v letech 1921–1924. Během studia navštěvoval v Paříži divadla a cirkusy, kupř. trojici klaunů rodiny Fratellini z cirkusu Medrano a také avantgardní divadlo Vieux-colombier v Paříži, které vedl herec Jacques Copeau. V roce 1921 napsal článek o futurismu do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. Umělecká beseda v roce 1922 otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.
Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu Pohádka máje režiséra Karla Antona z roku 1926. V roce 1926 spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního Osvobozeného divadla, kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry Vest pocket revue podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu Přerod, který vedl Hubert Ripka.
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce 1938 divadlo zavřít a na začátku roku 1939 oba emigrovali do USA (Pensylvánie). Vrátil se do Československa v roce 1946. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Spolu s ním podepsal v roce 1948 prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok! Po dvou letech, kdy se marně snažili s Janem Werichem obnovit Osvobozené divadlo, emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.
Spolupráci Voskovce a Wericha zvěčnil neobvyklým způsobem Luboš Kohoutek pojmenováním planetky 2418 Voskovec-Werich.
V roce 1950 se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl v atmosféře mccarthismu 11 měsíců internován na Ellis Islandu pro podezření, že byl sympatizantem komunismu. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film Hej rup!. V téže době byl Jan Werich ředitelem pražského Divadla ABC.
Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si dopisovali až do Werichova úmrtí.
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho fašistický bulvár ve 30. letech označoval za Žida, při povinném prokazování rasového původu za protektorátu se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel. V roce 1955 se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem George Voskovec (jeho příjmení bylo komoleno na Voskovek). Žil v New Yorku a hrál zde v mnoha představeních, i na Broadwayi. Ztvárnil např. roli prvního herce v Hamletovi nebo dokonce třikrát Alberta Einsteina. Hrál také v mnoha filmech, např. jednoho z porotců ve filmu Dvanáct rozhněvaných mužů. Poslední rok svého života prožil v Kalifornii, kde prodělal protirakovinovou léčbu.
Voskovcův otec byl příbuzný několika malířů. Bratr byl prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944), strýc byl Bedřich Wachsmann str. (1820–1897), bratranec byl Julius Wachsmann (1866–1936). Jeden z jeho synovců byl architekt Alois Wachsmann (1898–1942). Básník a dramatik Prokop Voskovec mladší byl synem Jiřího staršího bratra Prokopa Voskovce.
Matčin bratr byl politik Ladislav Pinkas z Národní strany svobodomyslné („mladočeši“). Oba byli děti českého malíře Soběslava Pinkasa a jeho francouzské manželky Adrieny Denoncinové z Ludes v department Marne. Soběslavova babička z matčiny strany byla Františka Schaurothová, rozená Dačická z Heslova. Toto byl český šlechtický rod, jehož nejznámějším představitelem byl renesanční spisovatel Mikuláš Dačický, měšťan z Kutné Hory.
Malíř Josef Šíma byl přítelem rodičů Jiřího Voskovce a navštěvoval rodinu Wachsmannů na Sázavě. Portrét Jiřího Voskovce jako chlapce patří k Šímovým raným dílům. (Portrét byl vystaven na výstavě Josefa Šímy v Praze 2019.) Další portrét – Šímovu kresbu Jiřího Voskovce vlastní Moravská galerie.
ODKAZY