3:15 zemřeš / The Amityville Horror (2001/90/USA/Horor, Thriller, Drama, Mysteriózní) 59% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Chyť je a zabij je."

OBSAH
14. listopadu 1974 dovedl policii zoufalý telefonát do domu DeFeových, kde nalezla šest těl obyvatel domu, zastřelených ve spánku. K vraždě rodičů a čtyř sourozenců se přiznal Ronald DeFeo, který tvrdil, že mu to přikázaly hlasy. O rok později, 18. prosince 1975, se do domu přistěhovali George a Kathy Luzovi se svými třemi dětmi. Mysleli si, že to bude dům jejich snů. Mohl být, pokud by to byly noční můry... Rodina Lutzových v domě vydržela pouhých dvacet osm dní, během nichž byli terorizováni démonickými silami. Film 3:15 zemřeš, natočený podle skutečné události, zachycuje jeden z nejděsivějších příběhů o strašidelných domech, které kdy byly vyprávěny - protože se skutečně stal. (SPI Film)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Celkem jednoduché schéma příběhu. Rodina v domě, jednomu ze členů hlasy řeknou at všechny zabije a on to udělá. Po pár letech se do tohoto domu přistěhuje další rodina a vše začíná znovu... a vše skončí stejně? :-) to uvidíte. Možná je škoda, že konec filmu je trochu už v médiích a nápisem"Podle skutečné události" dost odhadnutelný. Přesto tento nápis možná způsobí v kdekom trochu obavy typu "...se fakt stalo? se může stát i nám!". Ryan Reynolds upřímně překvapil a hraje lépe než v Blade Trinity. Ostatní neřešim, protože je povětšinou neznám. Český název je odvozen od času, kdy se probouzejí hlasy a začíná se dít ty nejhorší špatné věci. jak už to tak bývá, ten kdo tyto názvy tvoří je jistě lehce chorý... (Djkoma) 2*

„Prodám starobylý rustikální dům 3+1 situovaný do krásné přírody Long Islandu. Ideální pro rodinu s dětmi a psy. Varování: z okna vypadávají plyšoví medvídci. Zn.: Spěchá!!!“ Hloupý originální název dostal svého ještě hloupějšího českého bratříčka pojmenovaného 3:15 zemřeš, což je kec, protože dvě desetiny nikdy nezemřou. Samotnému napsáni scénáře musela předcházet důkladná lekce tvůrčí neoriginality, kde se zjevně hodně povídalo o Osvícení, Vymítači ďábla nebo Poltergeistu (podobnost s původním Hororem v Amityville nemohu posoudit a ani mě to moc neštve). Průměrná americká rodinka se přistěhuje do divného domku, jejím jednotlivým členům začne brzy strašit ve věži: dcerka klasicky vídá pobledlou holčičku, která má červenou skvrnu na čele, ačkoliv není Indka; otec by nejraději všechny rozsekal; matka to přestává psychicky zvládat a nejmladší synek je pro jistotu retardovaný hned od začátku. Lekačky moc nefungují, budování chorošné atmosféry rovněž ne a Ryanu Reynoldsovi stejně nevěříte, že by „to“ udělal. Vyjma pár slušně zrežírovaných (leč ne zrovna hororových) scén a Melissy George, která z jistého úhlu připomíná Kate Winslet, není oč stát. 45% Zajímavé komentáře: wipeout, záplata, Iroquaise (Matty) 2*

Tož hodně depresivní kus!! A pro poslední dobou zklamaného fanouška hororů velké překvapení.. Přiznám se, že od dob Wese Cravena v polovině 90. let, jsem se takhle nebál a nelekal!! Temná síla vedla k děsivému masakru v domě na adrese Ocean Avenue 112, Amityville na Long Islandu, kam se po letech nastěhovala mladá rodinka. Začalo to jen divnými pocity, přerostlo v agresivní hru s démony. A alespoň pro mě všechno dokonale fungovalo. Ústřední duo je překvapivě příjemné, zvuk děsivý, kamera a střih působivá. Není se čemu divit, tvůrce je bývalý klipař a reklamní režisér. Ale tenhle remake, za jehož produkcí stojí i Michael Bay, stojí za Váš čas!! (castor) 4*

VELKÁ RECENZE
 Originál mám rád, a to i přesto, že remake jsem kdysi viděl jako první. Vlastně to byl vůbec můj první film ze série „Amityville“, který jsem viděl. Skoro jsem si ho nepamatoval, akorát jsem věděl, že tam hrál Ryan Reynolds. Potěšilo mě, že je tu i Chloë Grace Moretz, kterou mám velmi rád. Tady je ale prostě jenom za tu divnou malou uřvanou holku. Ale tak na začátek kariéry docela dobré, ne?
Jak jsem řekl, jedná se o remake původního filmu „Horor v Amityville“ z roku 1979, který vypráví o událostech, které se přihodily rodině Lutzově v jednom domě v Amityville. Tahle rodina se nastěhovala do domu, kde došlo k vraždě několika předchozích nájemníků, a to přímo jedním z nich. Lutzovi tohle podle všeho tak nějak věděli, alespoň v tomto remaku, ale přesto se nastěhovali. Nevraždí přece domy, ale lidi, že? Aby George Lutz tahle svoje slova naplnil, začíná se v domě chovat jinak než normálně.
Následuje tak hodinka toho, že dům na lidi v něm žijící nepůsobí příliš dobře, a ti se stávají nebezpečnými nikoli ani tak sobě, i když i na chůzi po střeše dojde, ale především pak ostatním členům rodiny. George Lutz se tady ukazuje jako skutečně vyšinutý člověk, a já nějak nevidím jediný důvod, proč ho tam zbytek rodiny nenechal a pořád se ho snažil za každou cenu zachránit. Tady jsem opravdu měl pocit, že je ta postava až příliš hnusná na to, aby dál zůstala kladnou.
S filmem „3:15 zemřeš“ – úžasný český název, že? – mám ještě problém v tom, že jsem celou dobu měl pocit, že Andrew Douglas Reynoldsovi tvrdil, že je nástupce Jack Nicholsona a že musí postavu George Lutze hrát, jako Jacka Torrance v Kubrickově „Osvícení“. Ryan Reynolds na nabídku nejspíš řekl: „Jasně, žádný problém.“ No, očividně to problém trochu je, protože Ryan je přece jen primárně hezoun a jeho postava navíc není dobře napsána. Scény, které jako kdyby z „Osvícení“ přímo vyskočily, jsou pak jen potvrzením toho, co je Douglasův oblíbený film.
Nemám rád remaky, to je prostě dané, protože si myslím, že to jsou většinou zbytečné filmy. Samozřejmě, jsou výjimky, které mám rád, ale „3:15 zemřeš“ k nim rozhodně nebude patřit. Douglas se snažil o to, aby alespoň vyděsil, za což mu patří kredit, protože tu jsou scény, které děsivé opravdu jsou. K příběhu přidal jen dynamičnost, která mi ale do těch 70. let zase tolik nesedí.

O FILMU
3:15 zemřeš je natočen podle skutečného příběhu George a Kathy Lutzových a připomíná jednu z nejstrašlivějších událostí všech dob ... Po 28 dnech rodina Lutzových z rezidence uprchla. Nyní, 30 let po těchto šokujících událostech, které inspirovaly román - bestseller a jeden z nejpopulárnějších hororových filmů všech dob, znovu ožívá dům, kde to všechno začalo: dům v Amityville.
Původní film, Amityville Horror, dosáhl v roce 1979 ohromného úspěchu. Diváci byli zděšeni příběhem založeným na pravdivých událostech. V hlavních rolích se tehdy představili James Brolin a Margot Kidder. Film byl kasovním trhákem a vydělal 86,4 mil. dolarů. Stal se kultovní klasikou, kterou si oblíbili příznivci hororů po celém světě. Původní Amityville Horror byl nominován na Oscara a svojí výraznou dominantou - domem z dob holandských kolonialistů, jehož pár bludičkových očí se navždy vryl do paměti filmových diváků - se zapsal do ikonografie populární kultury. Vyprávění George Lutze o tom, co se stalo během krátkého střetnutí jeho rodiny s legendární rezidencí, je často považováno za jeden z nejohromnějších příběhů strašidelného domu všech dob.
Nažhaveni úspěchem z roku 2003 - Texaský masakr motorovou pilou - začala trojice producentů, Michael Bay, Andrew Form a Brad Fuller, hledat námět na svůj další projekt. "Po uvedení Texaském masakru motorovou pilou jsme z marketingového hlediska sledovali, jak budou diváci na film reagovat," říká Form. "Zjistili jsme, že pokud se jedná o příběh inspirovaný skutečnými událostmi, jsou více zděšeni." "Síla hororu je o to více umocněna, pokud si diváci uvědomí, že se to mohlo ve skutečnost stát i jim. Hororové filmy založené na skutečnosti udělají daleko větší dojem a většinou zůstávají v myslích diváků dlouho poté, co odešli z kina," dodává Fuller.
Hledali ve starších filmech, které byly inspirovány skutečnými událostmi lidí. Zaujala je zejména dynamika filmu Amityville Horror. Kromě toho se kniha Amityville Horror prodala v nákladu 10 mil. kopií a kolem celého příběhu koluje řada nevysvětlitelných jevů - nikdo nemůže popřít, že Ronald DeFeo, Jr. vstal uprostřed noci a zavraždil 6 členů své rodiny, a je záhadou, jak mohl vystřelit osm ran z pušky Marlin, která je slyšet na míle daleko, a nikoho v domě ani v sousedství neprobudit.
obrazek
Jak říká Fuller, kniha Amityville Horror obsahovala spoustu skvělých materiálů, které nebyly do původního filmu zapracovány. Tvůrci tedy chtěli celý případ prozkoumat důkladněji, hovořit s maximem lidí spojených se skutečnými událostmi a natočit film o děsivém příběhu George a Kathy Lutzových.
Filmaři si byli vědomi, že znovunatočení úspěšného filmu, který byl předmětem diskuzí po mnoho let, s sebou přinese řadu úskalí a nepříjemností. "Největší nebezpečí spočívá v tom, že diváci budou ihned srovnávat," říká Fuller. "Kolem Amityville Horror je spousta různých názorů a dohad, co se stalo a co ne. Když jsme přišli s myšlenkou natočit tento film, všichni jsme se shodli, že nejlepším způsobem, jak ho rozpracovat, je vzít klíčové části původního filmu a začlenit je do prvků knihy, které nebyly nikdy prozkoumány."
Při výběru scénáristy panovalo jedno velké kritérium - najít někoho, kdo dokáže spojit prvky z původního filmu s novými liniemi příběhu inspirovanými a detailně rozepsanými v knize Jay Ansona a dodat mu správné napětí a mystičnost. Naštěstí nemuseli filmaři dlouho hledat. Oslovili scénáristu Scotta Kosara, který se již scénáristicky podílel na snímku Texaský masakr motorovou pilou. "Chtěli jsme, aby ten film byl pojat z více psychologického hlediska a nejdůležitější věcí bylo vytvořit postavy, se kterými se diváci ztotožní a budou se o ně strachovat," říká Form. "Scott odvedl skvělou práci na našem posledním filmu a jednou z věcí, která se nám na něm líbila, je jeho schopnost jít až k samotnému jádru zkoumaného projektu. Věděli jsme, že to dokáže skvěle a zajistí, že příběh, který vyprávíme, bude působivý a pravdivý."
"U Amityville se mi líbila možnost převyprávět klasický příběh prokletého domu takovým způsobem, který bude děsit dnešní diváky. Problém všech prokletých domů je v tom, že tyto konfrontace se opakují. V začátcích se filmaři hodně spoléhali na počítačové triky - něco jako nový způsob vyprávění starých příběhů s novým efekty. Tato verze Amityville Horror se méně spoléhá na speciální efekty a více na psychologický horor," říká Kosar. "Linie příběhu, na kterou jsem se zaměřil, bylo spojení mezi Ronnie DeFeoem a Georgem Lutzem - jak ti zlí duchové domu vedou George dolu stejnou cestou, kterou následoval Ronnie ke své záhubě."
"Když Michael Bay založil Platinum Dunes, chtěl dávat příležitosti komerčním režisérům k natočení hraných filmů," říká Form. "To je oblast talentů, ve které běžně hledáme. Jsou to režiséři, kteří natočili hodně reklam a videí a kteří chtějí přejít k hranému filmu." Vybrali si Andrew Douglase, který tímto projektem debutoval v žánru hraného filmu.
Jeden z nejlepších komerčních režisérů na světě s charakteristickým stylem, který dokáže být jak nadčasový, tak i současný. Douglas režíroval stovky reklam pro takové klienty jako jsou Nike, Coca Cola, Chrysler, Volvo apod. "V Hollywoodu hledají snaživí producenti stále někoho, kdo v rámci těch jejich příslušných vizuálních médií stoupá k vrcholu," říká Douglas. "Když chcete být režisérem hraných filmů, jste ve stejné pozici a máte oči otevřené, hledáte zajímavé projekty. Těmi bývají akční a hororové filmy, protože je jasné, že tento žánr nahraje síle komerčního režiséra: moderní vizuální styl."
Herci na Andrewovi oceňovali především jeho vnímavost vůči každému záběru a dodal filmu skutečně psychologický prvek. Jak říká Reynolds: "Cítil, že každá scéna je mikrokosmem celého snímku ..."
Poté, co byla vyřešena otázka scénáře a režie, začali se filmaři zaobírat myšlenkou správného domu, který bude podobný původnímu sídlu v Amityville. "Prozkoumali jsme celé Státy a hledali jsme perfektní dům umístěný u vody, ale postupovali jsme pomalu," říká Form. "Prohledali jsem různá místa po celé zemi a po měsících pátrání jsme konečně našli kousek země u jezera, u Chicaga. Vytvořili jsme plány domu, když se náhle přihnal ohromný přívalový déšť, rozvodnil jezero a zničil ten kousek země." "Asi tak 12 hodin jsme naprosto netušili, co budeme dělat," říká Fuller. "Pak náš stavební koordinátor přišel a řekl, že na hranicích Wisconsinu je dům, který bychom mohli použít, když ho upravíme. V minutě jsme naskákali do auta a jeli tam. Když jsme šli k tomu domu, věděli jsme, že jsme našli náš dům."
Přestože našli dům, který měl sloužit jako základ filmu, byl tu stále nelehký úkol - během šesti týdnů vytvořit interiér doby před 120 lety a dodat stylová okna. Tato zodpovědnost visela na bedrech vedoucí výroby Jennifer Williams.
"Ten dům ve Wisconsinu byl neskutečným objevem," říká Williamsová. "Nebylo snadné přesvědčit majitele, aby nám umožnili použít jejich dům, ale jakmile ho všichni viděli a cítili jeho přítomnost, každý souhlasil, že pokud budeme točit tento film, musíme ho točit na tomto místě." Williamsová pokračuje: "Ten dům je ve Viktoriánském stylu a byl postaven začátkem 19. století. Dům leží také u krásného jezera ..."
Dalším úkolem pro Williamsovou bylo zasadit film do období 70. let. "Dům byl plný starého nábytku, koberců, tapet z 30. let. Měli jsme hodně práce, museli jsme vybudovat funkční kuchyni, přestavět všechny ložnice a zrestaurovat dřevěné podlahy, které byli po desetiletí zanedbávány. Velikou výhodou interiéru byla jeho rozložitost a řada schodů a točitých schodišť. Film byl zasazen do určité doby a dům, jako je tento, mýval pouze dva funkční telefony. Je snadné pochopit, jak bylo těžké komunikovat s okolním světem, když se v domě něco pokazilo."

O OBSAZENÍ
Ústřední postavou příběhu je George Lutz, milující manžel a otec, kterého ovládnou zlé síly. "Přestože je George na začátku filmu velmi sympatickou postavou, postupně začne být posedlý domem," říká Form. "Dům na něj začíná mít fyzický vliv. Čím blíže se dostává ke sklepu, tím extrémnější jsou jeho fyzické symptomy a tím prudčeji se mění jeho osobnost. Je to dosti složitá postava, určitým způsobem se dům stává důležitým projevem George a na druhou stranu George představuje všechno zlo, které se v domě objevuje."
Aby film působil tak, jak má, potřebovali filmaři mladého herce, který by dokázal bez problémů ztvárnit postavu více dimenzí, jehož rozsah ve filmu sahá od milujícího otce po mentálně vyšinutého zabijáka. "Jednou z prvních věcí, kterou jsme si zjistili, než jsme začali hledat herce, bylo stáří skutečného George a Kathy Lutzových, když se tyto události v roce 1975 staly," říká Fuller. "Georgeovi Lutzovi bylo pouze 28 let a Kathy Lutzové bylo 30 let. V původním filmu pak byli mnohem starší, ale my jsme chtěli obsadit role přesně podle skutečného věku. Také jsme chtěli získat herce, kteří se zatím neobjevili v takovýchto podobných rolích," pokračuje Fuller. "Když jsme se setkali s Ryanem Reynoldsem, připadlo nám to jako skutečně dobrý nápad, protože on je dobře znám z komedií. Ryan ztělesňoval všechno, co měl George mít: okouzlující a úžasný, ale zároveň velmi drsný a zlý."
Reynolds nejprve váhal, když o projektu slyšel. Měl určité obavy, protože se jednalo o remake, ale jakmile si přečetl scénář, který daleko více kopíroval knihu, bylo rozhodnuto. "George Lutz byl dost horlivý muž a ten film je v podstatě o jeho boji udržet si své duševní zdraví, zatímco je veden do té smršti zla. Většina mé práce byla v komediích, takže pro mne to je role snů - šance zahrát si postavu, která má rozsah od A až po Z," říká Reynolds.
"Aby ten film fungoval, bylo důležité, aby byla postava George Lutze na začátku filmu velmi sympatická," uvádí Douglas. "Na začátku filmu tu postavu musíte milovat a na konci ji nenávidět. Ryan dodal šarm a sympatičnost této postavě, které nebyly zrovna napsané ve scénáři. Pro herce není snadné, aby si ho diváci oblíbili, nenáviděli ho a pak si je opět získal zpátky, ale Ryan to zvládnul skvěle."
Krátce poté, co se rodina Lutzových nastěhuje do nového domu, začíná Kathy cítit jemné změny v chování a jednání svého manžela. Jak se jim George každým dnem více vzdaluje, Kathy bojuje za udržení rodiny pohromadě. Při obsazení této role se filmaři shodli na všestranné herečce Melisse George. "Když jsem obsadili Ryana do hlavní role, museli jsme určit, kdo bude hrát Kathy a to byl docela problém," říká Fuller. "Kathy je velmi složitá postava; na začátku filmu se zdá velmi poslušná a krotká, ale na konci je akční hrdinkou, která chrání své děti před smrtí... potřebovali jsme herečku, která je velmi sexy, ale je také věrohodná jako starostlivá matka tří dětí."
"Kathy je milující, překrásná, sebevědomá žena," říká Georgeová. "Myslím, že důvod, proč zůstali v domě 28 dní, je, protože celou dobu odmítala myšlenku, že její manžel blázní a rodina se rozpadá." Když jsme se Georgeové zeptali, zda věří na události Amityville, řekla: "Na začátku jsem si nebyla jistá. Když jsem viděla původní film, nezdálo se mi to. A pak jsem začala prozkoumávat a číst, čím ti lidé prošli. Museli něco vidět. Museli něčím projít, protože se nikdy do toho domu nevrátili, aby si vzali jedinou věc. Žádnou věc. Odešli a nikdy se nevrátili. Muselo to být hodně zlé. Něco se v tom domě stalo."
Reynolds a Georgeová byli oba potěšeni, když zjistili, že scénář objasňuje otázku: Proč se rodina nastěhovala do domu, když od začátku věděli o jeho hrůzné minulosti? "Když film začíná, vidíte, jak tato rodina žije v malém bytu a najednou mají možnost se nastěhovat do tohoto neuvěřitelně ohromného domu u jezera ..." říká Reynolds. "George Lutz je podnikatel a ví, že by si nikdy nemohl dovolit takovýto dům za normálních okolností. Cítí také tlak postarat se o svoji novou rodinu. Tak se obrátí na Kathy a říká, že oáza nezabíjí lidi. Lidé zabíjí lidi."
Spokojenost filmařů panovala i po výběru dětských herců. Podařilo se jim najít čtyři velmi mladé herce, kteří s nebáli a byli natolik vyspělí, aby zvládli ty nejtemnější pasáže scénáře. "Ty malé děti byly úžasné. Nikdy jsme na ně nemuseli čekat a byly vždy skutečně soustředěné, což nám umožňovalo maximalizovat tu krátkou dobu, kdy jsme je mohli mít na place," říká Douglas. Ještě před samotným natáčením se filmaři rozhodli dát dohromady některé z herců, aby se mohli sžít jako rodina. Chtěli, aby Melissa ty děti dobře poznala a diváci v prvním okamžiku poznali, jak se mají rádi. Zatímco Georgeová a její filmové děti trávili čas spolu, Reynolds si zvolil jiný přístup. Nechtěl ty děti poznat ještě před natáčením, protože kdyby si je oblíbil, bylo by pro něj těžší být k nim hrubý a ohrožovat je na životě.

DABING
1. DABING (DVD)
V českém znění: Pavel Vondra - Ryan Reynolds (George Lutz), René Slováčková - Melissa George (Kathy Lutzová), Lucie Kušnírová - Chloë Grace Moretz (Chelsea Lutzová), Pavel Vondrák - Jesse James (Billy Lutz), Jan Rimbala - Jimmy Bennett (Michael Lutz), Miroslava Součková - Rachel Nichols (Lisa), Václav Mareš - Philip Baker Hall (otec Callaway), Bohdan Tůma - Rich Komenich (policejní šéf), Michal Michálek - Brendan Donaldson (Ronald Defeo + titulky), Olga Želenská - Annabel Armour (realitní agentka), Zdeněk Mahdal - David Gee (doktor na pohotovosti), Tomáš Juřička, Vladimír Čech, Libor Terš, Ludvík Král
Překlad: Kryštof Bandy
Zvuk: David Pavlíček
Dialogy a režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time pro SPI v roce 2005

2. DABING (PRIMA)
V českém znění: Filip Jančík - Ryan Reynolds (George Lutz), Zuzana Ďurdinová - Melissa George (Kathy Lutzová), Anna Nemčoková - Chloë Grace Moretz (Chelsea Lutzová), Jiří Köhler - Jesse James (Billy Lutz), Jakub Nemčok - Jimmy Bennett (Michael Lutz), Tereza Bebarová - Rachel Nichols (Lisa), Jaromír Meduna - Philip Baker Hall (otec Callaway), Ivo Novák - Rich Komenich (policejní šéf), Vojtěch Hájek - Brendan Donaldson (Ronald Defeo), Radana Herrmannová - Annabel Armour (realitní agentka), Svatopluk Schuller - David Gee (doktor na pohotovosti), Lukáš Hlavica, Ludvík Král, Marek Libert, Hana Talpová, Klára Nováková, Jiří Kodeš
Překlad: Stanislav Jelínek
Dialogy: Monika Macků
Zvuk: Richard Tomíček
Produkce: Markéta Stegbauerová, Jana Janoušková
Vedoucí dramaturg: Lucie Donátová
Šéfproducent: Jaroslav Richtr
Režie: Jiří Kodeš
Vyrobila: FTV Prima, spol. s r.o. ve studiu S Pro Alfa CZ a.s. 2011

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.8.2005
Premiéra USA: 15.4.2005 Metro-Goldwyn-Mayer
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 28.2.2011 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 9 529 508
Tržby celkem - $ 108 047 131
Návštěvnost v ČR 106 671
Náklady (Rozpočet) - $ 19 000 000
 

Tvůrci a herci

Andrew Douglas (Režie), Andrew Form (Produkce), Michael Bay (Produkce), Brad Fuller (Produkce), Steve Jablonsky (Hudba), Peter Lyons Collister (Kamera), Christian Wagner (Střih), Roger Barton (Střih), Lisa Fields (Casting), Jennifer Williams (Scénografie), David C. Robinson (Kostýmy), Jon Taylor (Zvuk), Dominic Mango (Masky), Howard Berger (Masky), Greg Nicotero (Masky), Scott Kosar (Scénář), Sandor Stern (původní scénář) (Scénář), Jay Anson (kniha) (Předloha), Ryan Reynolds (Herec), Melissa George (Herec), Jesse James (Herec), Jimmy Bennett (Herec), Philip Baker Hall (Herec), Rachel Nichols (Herec), Chloë Grace Moretz (Herec), Marie Joelyn (Herec), Rich Komenich (Herec), Annabel Armour (Herec), Isabel Conner (Herec), Lenore Thomas Douglas (Herec), Jimmy Star (Herec), Danny McCarthy (Herec)