Marilyn Monroe /filmová herečka/
10.02.2025 01:23
Životopis
Marilyn Monroe vlastním jménem Norma Jean Baker Mortenson, americká filmová herečka. Prožila nešťastné dětství s psychicky labilní matkou, u různých příbuzných a pěstounů a také v sirotčinci. Otce nikdy nepoznala. Krátce po šestnáctých narozeninách se provdala, ale manželství bylo v r. 1945 rozvedeno. Za války pracovala v továrně na padáky, ale záhy se úspěšně uplatnila jako modelka u losangeleské reklamní agentury Blue Book (proslavila se zejména legendární sérií kalendářových aktů). V roce 1946 podepsala první smlouvu se studiem 20th Century Fox a byla přejmenována na Marilyn Monroe.
Zpočátku hrála bezvýznamné roličky v druhořadých, dnes již zapomenutých filmech, vynikla až v roce 1950 ve snímku Johna Hustona Asfaltová džungle. Díky následujícím filmům, které těžily především z jejích tělesných vnad, se stala novým americkým sex-symbolem a proti své vůli byla navždy zaškatulkována do rolí prostoduchých plavovlásek, které postupně vystřízliví z naivních představ o bohatých nápadnících. Tento typ nejlépe rozvinula ve své nejlepší a dodnes oblíbené komedii Někdo to rád horké (1959). Sama však toužila po nezávislosti, na vrcholu slávy začala navštěvovat proslulé newyorské Actor's Studio a založila vlastní produkční společnost Marilyn Monroe Production. V roce 1954 se provdala za tehdejší světovou baseballovou hvězdu Joea Di Maggia, ale manželství se po 9 měsícíchrozpadlo. V letech 1956-1961 byla provdána za slavného dramatika Arthura Millera, který byl autorem scénáře jejího posledního filmu Mustangové.
Po celý svůj život poutala pozornost bulvárního tisku neuspořádaným životem, profesionálními problémy a milostnými avantýrami (mezi její milence patřili i prezident J. F. Kennedy a jeho bratr Robert). Na počátku 60. let u ní propukla těžká osobní krize, kterou řešila nadměrným množstvím prášků a alkoholem. Zemřela ve svém domě v Brentwoodu (Los Angeles) v noci ze 4. na 5. srpna 1962 za okolností, které dodnes nebyly zcela objasněny a které zveličily její posmrtný mýtus (podle jedné verze se jednalo o sebevraždu nebo nešťastnou smrt z předávkování barbituráty, jiná verze připouští i vraždu). O jejím v podstatě tragickém životě byla natočena řada filmů a napsáno velké množství knih různých kvalit (k těm seriózním patří např. kniha Donalda Spota Životopis Marilyn Monroe, česky 1996).
M. Monroe dodnes patří k největším hereckým legendám, ale i ke smutným symbolům počínajícího úpadku Hollywoodu, z jehož spárů se marně snažila vymanit. Její smrt pak předznamenala bizarní americké desetiletí plné zvratů, ztrát ideálů a politických vražd.
Vybraná filmografie: gangsterské drama z newyorského prostředí Asfaltová džungle (1950), Lístek do Tomahawku (1950), šestioscarové drama z divadelního prostředí Vše o Evě (1950), Pravý hák (1950), Hnízdečko lásky (1951), Klepáním se neobtěžuj (1952), Ve spárech noci (1952), situační komedie Omlazovací prostředek (1952), kriminální drama Niagara (1952), komedie Jak si vzít milionáře (1953), úspěšná hudební komedie Páni mají radši blondýnky (1953), dobrodružný příběh z kanadského západu Řeka do nenávratna (1954), muzikál Není nad showbyznys (1954), situační komedie Slaměný vdovec (1955), adaptace hry Williama Ingeho Zastávka v Kansasu (1956; též uváděno jako Autobusová zastávka), satirická komedie v režii Laurence Oliviera Princ a tanečnice (1957), vynikající situační komedie s nezapomenutelnými písněmi Někdo to rád horké (1959), hudební komedie Pojď, budeme se milovat (1960), komorní drama podle scénáře Arthura Millera Mustangové (1960) a nedokončené Něco musí prasknout (1962).
Celé jméno: Marilyn Monroe (rodné jméno) Norma Jeane Baker Mortenson
Datum a místo narození: 1. června 1926 Los Angeles Kalifornie Spojené státy americké
Datum a místo úmrtí: 4. srpna 1962 (ve věku 36 let) Los Angeles Kalifornie Spojené státy americké
Místo pohřbení: Westwood Village Memorial Park Cemetery Los Angeles Kalifornie Spojené státy americké
KARIÉRA STRUČNĚ
Marilyn Monroe, vlastním jménem Norma Jeane Mortenson, se narodila 1. června 1926 v Los Angeles, Kalifornie. Její dětství bylo poznamenáno nestabilitou; nikdy nepoznala svého otce a její matka trpěla psychickými problémy, což vedlo k tomu, že Marilyn strávila značnou část svého mládí v pěstounských rodinách a sirotčincích. Ve věku 16 let se provdala za Jamese Doughertyho, aby se vyhnula návratu do sirotčince
Manželství s hochem ze sousedství Jamesem (Jimem) Doughertym uzavřeli 19. června 1942, trvalo do 13. září 1946. Jim patřil k obchodnímu loďstvu a po většinu manželství byl pryč od své ženy. V době, kdy sloužil na moři, Norma Jean pracovala v továrně na padáky. Zde ji objevil fotograf David Conover. Brzy poté začala Norma Jean pracovat v modelingové agentuře Blue Book. Fotila do reklam na potraviny nebo šaty. Brzo si agentura všimla, že tělo Normy Jean velmi dobře prodává jejich výrobky. Jim, který nesouhlasil s její kariérou a chtěl mít z Normy Jean ženu v domácnosti, manželství ukončil.
Sotva dvacetiletá tak začala pózovat známým i méně známým fotografům, ještě jako brunetka se objevila na titulních stránkách magazínů. Její ambice ovšem sahaly dál – toužila hrát. Obcházela castingy, pod různými jmény zkoušela prorazit u Columbia Records a 20th Century Fox, avšak bez úspěchu. Pomohlo jí až setkání s padesátiletým filmovým agentem Johny Hydem, jenž byl snad jedním z mála, který jí věřil a snažil se upřímně pomoci. Využila ale jeho kontaktů a získala roli ve filmu Asfaltová džungle renomovaného Johna Hustona.
Rok 1950 pro ni znamenal vstup do Hollywoodu a smlouvu s filmovým studiem na 75 dolarů týdně. Šéf 20th Century Fox Darryl Zanuck sice nemohl Monroe vystát, ale musel uznat, že diváci si jí začínají všímat a její jméno se začalo objevovat na reklamních plakátech. V letech 1951–1952 vytvořila role ve filmech Vše o Evě, Tak mladý jak se cítíš, Omlazovací prostředek nebo Ve spárech noci, kde na reklamních poutačích svým jménem už zastínila tehdy populární Barbaru Stanwyckovou.
Ona nadále natáčela a vytvořila další zajímavé role. jedna z rolí byla psychopatická vychovatelka dětí Nell ve filmu Neobtěžuj se klepáním. Její krásu nepotlačily ani upjaté šaty, a vyšinutost herečce v tomto ponurém filmu náramně slušela. Henry Hathaway pak měl pro Marilyn ve stole scénář s druhou zajímavou rolí ve filmu Niagara. Tento film jí už ukázal jako hvězdu velkého formátu a v titulcích bylo její jméno na prvním místě.
Další filmy jako Páni mají radši blondýnky a Jak si vzít milionáře se již nesly v tradičním duchu dalších jejích rolí atraktivní přihlouplé blondýnky, tolik rozdílné od chladnokrevné Rose z Niagary. Premiéra druhého jmenovaného filmu byla ovšem pompézní korunovací na královnu Hollywoodu.
V roce 1955 se Marilyn rozhodla provést změny v rolích, které od studia dostávala. Studio po ní chtělo, aby jen zpívala, vrtěla zadkem a nosila velký výstřih. Ona se však chtěla stát vážnou herečkou, hrát dramata. Rozvázala pracovní poměr s 20th Century Fox a pronajala si byt v New Yorku, kam se přestěhovala. Zde začala navštěvovat Actor's Studio, patřící Leeovi Strasbergovi. V této době Marilyn natočila možná svou největší komedii všech dob Někdo to rád horké (1959).
Monroe měla tři manželství: s Jamesem Doughertym, baseballovou legendou Joem DiMaggiem a dramatikem Arthurem Millerem. Navzdory profesionálnímu úspěchu bojovala s osobními problémy, včetně deprese a závislosti na lécích. Zemřela 5. srpna 1962 na předávkování barbituráty ve věku 36 let.
Manželství s hochem ze sousedství Jamesem (Jimem) Doughertym uzavřeli 19. června 1942, trvalo do 13. září 1946. Jim patřil k obchodnímu loďstvu a po většinu manželství byl pryč od své ženy. V době, kdy sloužil na moři, Norma Jean pracovala v továrně na padáky. Zde ji objevil fotograf David Conover. Brzy poté začala Norma Jean pracovat v modelingové agentuře Blue Book. Fotila do reklam na potraviny nebo šaty. Brzo si agentura všimla, že tělo Normy Jean velmi dobře prodává jejich výrobky. Jim, který nesouhlasil s její kariérou a chtěl mít z Normy Jean ženu v domácnosti, manželství ukončil.
Sotva dvacetiletá tak začala pózovat známým i méně známým fotografům, ještě jako brunetka se objevila na titulních stránkách magazínů. Její ambice ovšem sahaly dál – toužila hrát. Obcházela castingy, pod různými jmény zkoušela prorazit u Columbia Records a 20th Century Fox, avšak bez úspěchu. Pomohlo jí až setkání s padesátiletým filmovým agentem Johny Hydem, jenž byl snad jedním z mála, který jí věřil a snažil se upřímně pomoci. Využila ale jeho kontaktů a získala roli ve filmu Asfaltová džungle renomovaného Johna Hustona.
Rok 1950 pro ni znamenal vstup do Hollywoodu a smlouvu s filmovým studiem na 75 dolarů týdně. Šéf 20th Century Fox Darryl Zanuck sice nemohl Monroe vystát, ale musel uznat, že diváci si jí začínají všímat a její jméno se začalo objevovat na reklamních plakátech. V letech 1951–1952 vytvořila role ve filmech Vše o Evě, Tak mladý jak se cítíš, Omlazovací prostředek nebo Ve spárech noci, kde na reklamních poutačích svým jménem už zastínila tehdy populární Barbaru Stanwyckovou.
Ona nadále natáčela a vytvořila další zajímavé role. jedna z rolí byla psychopatická vychovatelka dětí Nell ve filmu Neobtěžuj se klepáním. Její krásu nepotlačily ani upjaté šaty, a vyšinutost herečce v tomto ponurém filmu náramně slušela. Henry Hathaway pak měl pro Marilyn ve stole scénář s druhou zajímavou rolí ve filmu Niagara. Tento film jí už ukázal jako hvězdu velkého formátu a v titulcích bylo její jméno na prvním místě.
Další filmy jako Páni mají radši blondýnky a Jak si vzít milionáře se již nesly v tradičním duchu dalších jejích rolí atraktivní přihlouplé blondýnky, tolik rozdílné od chladnokrevné Rose z Niagary. Premiéra druhého jmenovaného filmu byla ovšem pompézní korunovací na královnu Hollywoodu.
V roce 1955 se Marilyn rozhodla provést změny v rolích, které od studia dostávala. Studio po ní chtělo, aby jen zpívala, vrtěla zadkem a nosila velký výstřih. Ona se však chtěla stát vážnou herečkou, hrát dramata. Rozvázala pracovní poměr s 20th Century Fox a pronajala si byt v New Yorku, kam se přestěhovala. Zde začala navštěvovat Actor's Studio, patřící Leeovi Strasbergovi. V této době Marilyn natočila možná svou největší komedii všech dob Někdo to rád horké (1959).
Monroe měla tři manželství: s Jamesem Doughertym, baseballovou legendou Joem DiMaggiem a dramatikem Arthurem Millerem. Navzdory profesionálnímu úspěchu bojovala s osobními problémy, včetně deprese a závislosti na lécích. Zemřela 5. srpna 1962 na předávkování barbituráty ve věku 36 let.
Životopis
Marilyn Monroe vlastním jménem Norma Jean Baker Mortenson, americká filmová herečka. Prožila nešťastné dětství s psychicky labilní matkou, u různých příbuzných a pěstounů a také v sirotčinci. Otce nikdy nepoznala. Krátce po šestnáctých narozeninách se provdala, ale manželství bylo v r. 1945 rozvedeno. Za války pracovala v továrně na padáky, ale záhy se úspěšně uplatnila jako modelka u losangeleské reklamní agentury Blue Book (proslavila se zejména legendární sérií kalendářových aktů). V roce 1946 podepsala první smlouvu se studiem 20th Century Fox a byla přejmenována na Marilyn Monroe.
Zpočátku hrála bezvýznamné roličky v druhořadých, dnes již zapomenutých filmech, vynikla až v roce 1950 ve snímku Johna Hustona Asfaltová džungle. Díky následujícím filmům, které těžily především z jejích tělesných vnad, se stala novým americkým sex-symbolem a proti své vůli byla navždy zaškatulkována do rolí prostoduchých plavovlásek, které postupně vystřízliví z naivních představ o bohatých nápadnících. Tento typ nejlépe rozvinula ve své nejlepší a dodnes oblíbené komedii Někdo to rád horké (1959). Sama však toužila po nezávislosti, na vrcholu slávy začala navštěvovat proslulé newyorské Actor's Studio a založila vlastní produkční společnost Marilyn Monroe Production. V roce 1954 se provdala za tehdejší světovou baseballovou hvězdu Joea Di Maggia, ale manželství se po 9 měsícíchrozpadlo. V letech 1956-1961 byla provdána za slavného dramatika Arthura Millera, který byl autorem scénáře jejího posledního filmu Mustangové.
Po celý svůj život poutala pozornost bulvárního tisku neuspořádaným životem, profesionálními problémy a milostnými avantýrami (mezi její milence patřili i prezident J. F. Kennedy a jeho bratr Robert). Na počátku 60. let u ní propukla těžká osobní krize, kterou řešila nadměrným množstvím prášků a alkoholem. Zemřela ve svém domě v Brentwoodu (Los Angeles) v noci ze 4. na 5. srpna 1962 za okolností, které dodnes nebyly zcela objasněny a které zveličily její posmrtný mýtus (podle jedné verze se jednalo o sebevraždu nebo nešťastnou smrt z předávkování barbituráty, jiná verze připouští i vraždu). O jejím v podstatě tragickém životě byla natočena řada filmů a napsáno velké množství knih různých kvalit (k těm seriózním patří např. kniha Donalda Spota Životopis Marilyn Monroe, česky 1996).
M. Monroe dodnes patří k největším hereckým legendám, ale i ke smutným symbolům počínajícího úpadku Hollywoodu, z jehož spárů se marně snažila vymanit. Její smrt pak předznamenala bizarní americké desetiletí plné zvratů, ztrát ideálů a politických vražd.
Vybraná filmografie: gangsterské drama z newyorského prostředí Asfaltová džungle (1950), Lístek do Tomahawku (1950), šestioscarové drama z divadelního prostředí Vše o Evě (1950), Pravý hák (1950), Hnízdečko lásky (1951), Klepáním se neobtěžuj (1952), Ve spárech noci (1952), situační komedie Omlazovací prostředek (1952), kriminální drama Niagara (1952), komedie Jak si vzít milionáře (1953), úspěšná hudební komedie Páni mají radši blondýnky (1953), dobrodružný příběh z kanadského západu Řeka do nenávratna (1954), muzikál Není nad showbyznys (1954), situační komedie Slaměný vdovec (1955), adaptace hry Williama Ingeho Zastávka v Kansasu (1956; též uváděno jako Autobusová zastávka), satirická komedie v režii Laurence Oliviera Princ a tanečnice (1957), vynikající situační komedie s nezapomenutelnými písněmi Někdo to rád horké (1959), hudební komedie Pojď, budeme se milovat (1960), komorní drama podle scénáře Arthura Millera Mustangové (1960) a nedokončené Něco musí prasknout (1962).
ODKAZY