Robin Williams /filmový herec, režisér, scenárista a producent/
10.02.2025 01:22
Životopis
Vyrůstal jako jedináček v rodině vysokého úředníka automobilového koncernu Ford, kvůli jehož pracovním povinnostem se neustále stěhovali. Od dětství trpěl pocity osamělosti, které se snažil rozptylovat tím, že bavil spolužáky svými imitátorskými parodiemi.
Studoval politické vědy na kalifornské Claremont Men's College, ale postupně svůj zájem soustředil na divadlo, jemuž se začal plně věnovat na Marin College v kalifornském Kentfieldu. Tříletou hereckou průpravu u Johna Housemana v newyorské Juilliard School of Music and Drama zakončil rolí Estragona ve školní inscenaci Beckettova absurdního dramatu Čekání na Godota.
Profesionální kariéru zahájil nejprve jako pouliční mim a posléze vystupoval jako komik po nočních klubech v San Franciscu (Holy City Zoo, Intersection a The Boardinghouse) a Los Angeles (Comedy Store, Improvisation a The Ice House). Jako autor a interpret vlastních komických skečů a improvizací se uplatnil mj. v TV pořadech Laugh Inn (1977-78, Zasmějme se spolu) a Happy Days (1978, Šťastné dny), v němž vytvořil burleskní postavu mimozemšťana Morka z Orku, který se stal hrdinou seriálu Mork and Mindy (1978-82).
První větší příležitost před film. kamerou se mu naskytla v podobě titulní úlohy v komediálním muzikálu Pepek námořník (r. R. Altman), vycházejícím z kreslených grotesek a comicsů 20. a 30. let. Právě v době, kdy u něho vrcholila krize drogové závislosti, se rázem proslavil tragikomickou postavou zápasníka a spisovatele T. S. Garpa, který se nemůže vymanit z područí své příliš dominantní matky (Glenn Closeová), ve stejnojmenné film. adaptaci románu Johna Irvinga Svět podle Garpa (r. G. R. Hill).
S nepřízní osudu se potýká také jeho další antihrdina, ruský cirkusový saxofonista Vladimir Ivanov, o jehož peripetiích v americkém exilu pojednává hořká komedie Moskva na Hudsonu (r. P. Mazursky). Bravurní kreaci, při níž plně využil své zkušenosti pódiového baviče a jež mu vynesla Zlatý glóbus 1987 a nominaci na Oscara 1987, předvedl v postavě temperamentního diskžokeje a rozhlasového speakera Adriana Cronauera, který se snaží svými vtipnými pořady rozptýlit depresivní nálady amerických vojáků na vietnamské frontě, ve válečném dramatu Dobré ráno, Vietname (r. B. Levinson).
Pozici mezinárodní hvězdy si R. W. upevnil a o Oscara 1989 se ucházel rolí nekonformního profesora anglické literatury Johna Keatinga, jenž v prostředí zkostnatělých tradic a přísné disciplíny vštěpuje svým žákům touhu po svobodě a kráse, v hořké komedii Společnost mrtvých básníků (r. P. Weir).
Pověst vynikajícího charakterního herce, schopného vystihnout i ty nejjemnější odstíny duševního hnutí svých hrdinů, znovu potvrdil v psychologickém komorním dramatu Čas probuzení (r. P. Marshallová), v němž působivě ztělesnil samotářského neurologa Malcolma Sayera, jemuž se podaří alespoň načas přivést zpět do života pacienty postižené chorobou letargické strnulosti a navázat přitom přátelství s jedním z nich (Robert De Niro). Stejnou vřelost, velkodušnost a touhu pomáhat trpícím v sobě nese bláznivý bezdomovec Parry, za jehož ztvárnění ve film. podobenství Král rybář (r. T. Gilliam) obdržel Zlatý glóbus 1991 a byl nominován na Oscara 1991.
Další Zlatý glóbus 1993 získal za úlohu rozvedeného manžela Daniela Hillarda, který v převlečení za starší dámu přijme místo pečovatelky svých vlastních děti, v komedii Mrs. Doubtfire - táta v sukni (r. Ch. Columbus). Za gramofonové nahrávky svých výstupů získal třikrát hudební cenu Grammy a svými výstupy v TV show Carol, Carl, Whoopi and Robin si vysloužil cenu Emmy 1987, která mu byla znovu udělena 1988 díky účinkování v TV revui ABC Presents a Royal Gala. 1978-88 byl R. W. ženatý s Valerií Velardiovou a 1989 se oženil s vychovatelkou svého syna Marshou Garcesovou.
Dne 11. srpna 2014 kolem sedmé hodiny večerní místního času byl herec nalezen ve svém domě mrtvý. Příčina smrti byla po ohledání těla koronerem předběžně stanovena na udušení. Jednalo se o sebevraždu. „Přišla jsem o manžela i nejlepšího přítele, svět pak o jednoho z nejpopulárnějších umělců. Mám zlomené srdce,“ řekla Williamsova žena Susan Schneider .
Celé jméno: Robin Williams (rodné jméno) Robin McLaurin Williams
Datum a místo narození: 21. července 1951 Chicago Illinois Spojené státy americké
Datum a místo úmrtí: 11. srpna 2014 (ve věku 63 let) Paradise Cay Kalifornie Spojené státy americké
Místo pohřbení: Zpopelněn, popel rozptýlený v zálivu San Francisco Bay
KARIÉRA STRUČNĚ
Robin McLaurin Williams (21. července 1951 Chicago, Illinois – 11. srpna 2014 Paradise Cay, Kalifornie) byl americký herec, komik a zpěvák, držitel Oscara, čtyř Zlatých glóbů, čtyř cen Grammy, dvou cen amerických scenáristů a ceny Cecila B. DeMilla. Je považován za jednoho z největších komiků všech dob.
Robin Williams se narodil v Chicagu jako syn bývalého vedoucího v automobilovém průmyslu a modelky. Byl velmi inteligentním a kreativním dítětem. Vystudoval herectví na prestižní Juilliard School v New Yorku, kde se spřátelil s Christopherem Reevem.
Vyrůstal jako jedináček v rodině vysokého úředníka automobilového koncernu Ford, kvůli jehož pracovním povinnostem se neustále stěhovali. Od dětství trpěl pocity osamělosti, které se snažil rozptylovat tím, že bavil spolužáky svými imitátorskými parodiemi.
Za svůj život byl obsazován do výrazných rolí, za které sklidil nejedno významné ocenění. První film natočil v roce 1980, a to snímek s názvem Pepek námořník. První úspěšný film však následoval až o sedm let později. Režisérem Barrym Levinsonem byl obsazen do filmu Dobré ráno, Vietname, za který získal cenu Grammy za nejlepší komediální album a Zlatý glóbus. Za významnou je považována spolupráce s režisérem Stevenem Spielbergem, který jej obsadil do filmů Hook nebo A.I. Umělá inteligence. Další Zlatý glóbus 1993 získal za úlohu rozvedeného manžela Daniela Hillarda, který v převlečení za starší dámu přijme místo pečovatelky svých vlastních děti, v komedii Mrs. Doubtfire - táta v sukni
Pozici mezinárodní hvězdy si R. W. upevnil a o Oscara 1989 se ucházel rolí nekonformního profesora anglické literatury Johna Keatinga, jenž v prostředí zkostnatělých tradic a přísné disciplíny vštěpuje svým žákům touhu po svobodě a kráse, v hořké komedii Společnost mrtvých básníků.
Nejvyššího ocenění, tedy Oscara se dočkal v roce 1997, kdy byl oceněn za film Dobrý Will Hunting, za který obdržel i Cenu Sdružení filmových a televizních herců. Tu obdržel i za film Ptačí klec v roce 1996. Od roku 2005 se začal výrazněji věnovat filmovému dabingu animovaných filmů.
První manželství mu vydrželo 10 let a má z něj syna Zacharyho Pyma (* 1983). V roce 1989 se oženil podruhé s Marshou Garces, která v rodině pracovala jako chůva. Z tohoto manželství měl dvě děti, herečku Zeldu Rae (* 1989) a Codyho Alana (* 1991). S manželkou Marshou v roce 1992 založil nadaci Windfall Foundation na podporu různých charitativních společností. Manželství bylo rozvedeno v roce 2010 a v roce 2011 se oženil potřetí se Susan Schneider.
Herec mluvil i žertoval o svých potížích s alkoholem a drogami. Podle blízkých lidí také trpěl vážnou depresí, ke které přispěla i jeho neurologická choroba. K jeho depresi přispěla také povinnost platit obrovské alimenty. Williams měl tři děti a během života bojoval se závislostí na alkoholu a depresí. Posmrtně bylo odhaleno, že trpěl těžkou formou demence s Lewyho tělísky, která ovlivňovala jeho myšlení a chování.
Dne 11. srpna 2014 kolem sedmé hodiny večerní místního času byl herec nalezen ve svém domě mrtvý. Příčina smrti byla po ohledání těla koronerem předběžně stanovena na udušení. Jednalo se o sebevraždu.
Robin Williams se narodil v Chicagu jako syn bývalého vedoucího v automobilovém průmyslu a modelky. Byl velmi inteligentním a kreativním dítětem. Vystudoval herectví na prestižní Juilliard School v New Yorku, kde se spřátelil s Christopherem Reevem.
Vyrůstal jako jedináček v rodině vysokého úředníka automobilového koncernu Ford, kvůli jehož pracovním povinnostem se neustále stěhovali. Od dětství trpěl pocity osamělosti, které se snažil rozptylovat tím, že bavil spolužáky svými imitátorskými parodiemi.
Za svůj život byl obsazován do výrazných rolí, za které sklidil nejedno významné ocenění. První film natočil v roce 1980, a to snímek s názvem Pepek námořník. První úspěšný film však následoval až o sedm let později. Režisérem Barrym Levinsonem byl obsazen do filmu Dobré ráno, Vietname, za který získal cenu Grammy za nejlepší komediální album a Zlatý glóbus. Za významnou je považována spolupráce s režisérem Stevenem Spielbergem, který jej obsadil do filmů Hook nebo A.I. Umělá inteligence. Další Zlatý glóbus 1993 získal za úlohu rozvedeného manžela Daniela Hillarda, který v převlečení za starší dámu přijme místo pečovatelky svých vlastních děti, v komedii Mrs. Doubtfire - táta v sukni
Pozici mezinárodní hvězdy si R. W. upevnil a o Oscara 1989 se ucházel rolí nekonformního profesora anglické literatury Johna Keatinga, jenž v prostředí zkostnatělých tradic a přísné disciplíny vštěpuje svým žákům touhu po svobodě a kráse, v hořké komedii Společnost mrtvých básníků.
Nejvyššího ocenění, tedy Oscara se dočkal v roce 1997, kdy byl oceněn za film Dobrý Will Hunting, za který obdržel i Cenu Sdružení filmových a televizních herců. Tu obdržel i za film Ptačí klec v roce 1996. Od roku 2005 se začal výrazněji věnovat filmovému dabingu animovaných filmů.
První manželství mu vydrželo 10 let a má z něj syna Zacharyho Pyma (* 1983). V roce 1989 se oženil podruhé s Marshou Garces, která v rodině pracovala jako chůva. Z tohoto manželství měl dvě děti, herečku Zeldu Rae (* 1989) a Codyho Alana (* 1991). S manželkou Marshou v roce 1992 založil nadaci Windfall Foundation na podporu různých charitativních společností. Manželství bylo rozvedeno v roce 2010 a v roce 2011 se oženil potřetí se Susan Schneider.
Herec mluvil i žertoval o svých potížích s alkoholem a drogami. Podle blízkých lidí také trpěl vážnou depresí, ke které přispěla i jeho neurologická choroba. K jeho depresi přispěla také povinnost platit obrovské alimenty. Williams měl tři děti a během života bojoval se závislostí na alkoholu a depresí. Posmrtně bylo odhaleno, že trpěl těžkou formou demence s Lewyho tělísky, která ovlivňovala jeho myšlení a chování.
Dne 11. srpna 2014 kolem sedmé hodiny večerní místního času byl herec nalezen ve svém domě mrtvý. Příčina smrti byla po ohledání těla koronerem předběžně stanovena na udušení. Jednalo se o sebevraždu.
Životopis
Vyrůstal jako jedináček v rodině vysokého úředníka automobilového koncernu Ford, kvůli jehož pracovním povinnostem se neustále stěhovali. Od dětství trpěl pocity osamělosti, které se snažil rozptylovat tím, že bavil spolužáky svými imitátorskými parodiemi.
Studoval politické vědy na kalifornské Claremont Men's College, ale postupně svůj zájem soustředil na divadlo, jemuž se začal plně věnovat na Marin College v kalifornském Kentfieldu. Tříletou hereckou průpravu u Johna Housemana v newyorské Juilliard School of Music and Drama zakončil rolí Estragona ve školní inscenaci Beckettova absurdního dramatu Čekání na Godota.
Profesionální kariéru zahájil nejprve jako pouliční mim a posléze vystupoval jako komik po nočních klubech v San Franciscu (Holy City Zoo, Intersection a The Boardinghouse) a Los Angeles (Comedy Store, Improvisation a The Ice House). Jako autor a interpret vlastních komických skečů a improvizací se uplatnil mj. v TV pořadech Laugh Inn (1977-78, Zasmějme se spolu) a Happy Days (1978, Šťastné dny), v němž vytvořil burleskní postavu mimozemšťana Morka z Orku, který se stal hrdinou seriálu Mork and Mindy (1978-82).
První větší příležitost před film. kamerou se mu naskytla v podobě titulní úlohy v komediálním muzikálu Pepek námořník (r. R. Altman), vycházejícím z kreslených grotesek a comicsů 20. a 30. let. Právě v době, kdy u něho vrcholila krize drogové závislosti, se rázem proslavil tragikomickou postavou zápasníka a spisovatele T. S. Garpa, který se nemůže vymanit z područí své příliš dominantní matky (Glenn Closeová), ve stejnojmenné film. adaptaci románu Johna Irvinga Svět podle Garpa (r. G. R. Hill).
S nepřízní osudu se potýká také jeho další antihrdina, ruský cirkusový saxofonista Vladimir Ivanov, o jehož peripetiích v americkém exilu pojednává hořká komedie Moskva na Hudsonu (r. P. Mazursky). Bravurní kreaci, při níž plně využil své zkušenosti pódiového baviče a jež mu vynesla Zlatý glóbus 1987 a nominaci na Oscara 1987, předvedl v postavě temperamentního diskžokeje a rozhlasového speakera Adriana Cronauera, který se snaží svými vtipnými pořady rozptýlit depresivní nálady amerických vojáků na vietnamské frontě, ve válečném dramatu Dobré ráno, Vietname (r. B. Levinson).
Pozici mezinárodní hvězdy si R. W. upevnil a o Oscara 1989 se ucházel rolí nekonformního profesora anglické literatury Johna Keatinga, jenž v prostředí zkostnatělých tradic a přísné disciplíny vštěpuje svým žákům touhu po svobodě a kráse, v hořké komedii Společnost mrtvých básníků (r. P. Weir).
Pověst vynikajícího charakterního herce, schopného vystihnout i ty nejjemnější odstíny duševního hnutí svých hrdinů, znovu potvrdil v psychologickém komorním dramatu Čas probuzení (r. P. Marshallová), v němž působivě ztělesnil samotářského neurologa Malcolma Sayera, jemuž se podaří alespoň načas přivést zpět do života pacienty postižené chorobou letargické strnulosti a navázat přitom přátelství s jedním z nich (Robert De Niro). Stejnou vřelost, velkodušnost a touhu pomáhat trpícím v sobě nese bláznivý bezdomovec Parry, za jehož ztvárnění ve film. podobenství Král rybář (r. T. Gilliam) obdržel Zlatý glóbus 1991 a byl nominován na Oscara 1991.
Další Zlatý glóbus 1993 získal za úlohu rozvedeného manžela Daniela Hillarda, který v převlečení za starší dámu přijme místo pečovatelky svých vlastních děti, v komedii Mrs. Doubtfire - táta v sukni (r. Ch. Columbus). Za gramofonové nahrávky svých výstupů získal třikrát hudební cenu Grammy a svými výstupy v TV show Carol, Carl, Whoopi and Robin si vysloužil cenu Emmy 1987, která mu byla znovu udělena 1988 díky účinkování v TV revui ABC Presents a Royal Gala. 1978-88 byl R. W. ženatý s Valerií Velardiovou a 1989 se oženil s vychovatelkou svého syna Marshou Garcesovou.
Dne 11. srpna 2014 kolem sedmé hodiny večerní místního času byl herec nalezen ve svém domě mrtvý. Příčina smrti byla po ohledání těla koronerem předběžně stanovena na udušení. Jednalo se o sebevraždu. „Přišla jsem o manžela i nejlepšího přítele, svět pak o jednoho z nejpopulárnějších umělců. Mám zlomené srdce,“ řekla Williamsova žena Susan Schneider .
ODKAZY