Indiáni z Větrova / Indiáni z Větrova (1979/82/Československo/Rodinný) 61% -Originál DVD-
27.08.2023 14:27
JEDNOU VĚTOU
„O klukovských šarvátkách a ceně opravdového přátelství“
OBSAH
Své boje proti sobě vedou malí obyvatelé pohraniční vesnice Větrov - chovanci z dětského domova zvaní Indiáni a místní kluci řečení Šímáci. Dokáže starý vysloužilý pohraniční pes spřátelit obě chlapecké party? Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítětě a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Markéta Zinnerová možná byla výborná autorka příběhů pro děti o dětech, a možná to byla i vlídná dáma znalá dětské psychiky. Filmoví Indiáni Z Větrova ale rozhodně nejsou takovou nevinnou idylkou jako si někteří zde komentující myslí, a přitom obviňují ty, kdo dští oheň na ideologickou odpornost každé minuty tohoto snímku, z vidění komunistické propagandy pod každým kamenem a za každým stromem. Pravda tentokrát není úplně uprostřed, ale spíše na straně zastánců nemanipulativní tvorby pro děti, protože promiňte, ale kromě hrdinných soudruhů pohraničníků, jejichž moudrý a své práci oddaný velitel "stréc plukovník" má pochopení pro dětské bolesti a srdce na správném místě, jsou tu k vidění jenom roztomilí nevinní uličníci, hodné tety a soudruzi doktoři ve sluncem zalitém (a srdce rvoucím) dětském domově. Ano, jistě, rodiče nepečující o své děti, jsou stejná šmíra za každého režimu, a páry, kterým matka příroda zabránila povít z lásky vlastního mrňouse, zajisté prožívají své trápení taky stejně za každého politického klimatu, ale rozhodně každý potenciální adoptivní tatík není zodpovědný pracovník/nositel Řádu práce a každá potenciální adoptivní mamina není vzorná a spokojená žena v domácnosti (a nebyla ani v roce 79). Takže z tohoto pohledu je to skutečně lehce k zblití. Jenže ona je tu ještě druhá stránka, a tou jsou vztahy "bráchů" z Domova. Z tohohle úhlu bráno se Indiáni Z Větrova naopak navýsost povedli, a nemáte pocit, že by z vás někdo dělal blbce. Výsledné hodnocení ale vzhledem k porovnání pozitivního a negativního "kapitálu" nemůže být důvodem k radosti. Ode mě 40%, protože to prostě je naivní břečka, byť jinde než ve vykreslení života hlavních hrdinů. (Gemini) 2*
Filmové zpracování známé dětské knihy nabízí obyčejný klukovský příběh, kdy se každá lotrovina a klukovina odpouští. A dvě nesmiřitelné klukovské party vedou spolu blátivé války. A každý malý indián nepatří do děcáku. Je šance, že si ho dokonce i někdo osvojí. Jenže tu klučičí svobodu, kterou malý chlapec ve Větrově má, už v nové rodině mít nebude, i když na něho budou sebehodnější. Vzorně zahrané, citlivě zrežírované, ale už to nějak moc zestárlo. Rovněž motiv pohraničníků byl dost rušivý prvek, ale vzhledem k době, ve které film vznikal, a s ohledem na literární předlohu, která tím ovšem tolik netrpěla, zřejmě nutný. 60% (kingik) 3*
Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. (blackrain) 4*
VELKÁ RECENZE
Markéta Zinnerová se ve svých knížkách a scénářích věnovala převážně světu dětí a mládeže. Jako scenáristka spolupracovala i na filmové verzi své knihy Indiáni z Větrova, kterou vydala v roce 1979. Ve stejném roce měl premiéru i snímek, pod nímž je jako režisér podepsán Július Matula. Tehdy šestatřicetiletý tvůrce měl v té době za sebou jen zajímavý debut Řeknem si to příští léto (1977). V pozdější Matulově filmografii najdeme i další snímky určené dětem, k tomuto typu tvorby však sám autor nikdy programově nesměřoval. Realizoval ji spíš na společenskou objednávku. Bloudění orientačního běžce (1986) tak natočil jako film evokující téma spartakiády. Indiány z Větrova zase zaštítil Mezinárodní rok dítěte (1979) a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. V prvním plánu se ovšem film zabývá soupeřením dvou klukovských part z vísky Větrova – obyvatel dětského domova, kteří si říkají Indiáni, a místních kluků řečených Šímáci. Do každodenních klukovských půtek však zasahuje realita: Větrov je totiž pohraniční vsí a součástí klukovského světa jsou pohraničníci a jejich věrní psí společníci, vycvičení na stíhání narušitelů socialistických státních hranic. Také chlapci bedlivě sledují všechny cizince, kteří vypadají podezřele. Jedním z nich se původně stane i pan Podešva (Josef Somr), jenž ovšem do vesnice přijel kvůli adopci. Obě party nakonec smíří vedoucí pionýrského oddílu, který svěří chlapcům péči o vysloužilého pohraničářského psa Ranka. Pro dětské trampoty má však porozumění i otcovský velitel pohraničníků v podání spolehlivého Ilji Prachaře. Od apolitických snímků specialistky na filmy pro mládež Věry Plívové-Šimkové se Indiáni z Větrova liší i tím, že Július Matula do svého filmu vesměs obsadil děti s předchozími hereckými zkušenostmi.
V pohraniční vesnici Větrov vedou zavilou „válku“ chlapci z dětského domova zvaní Indiáni a místní Šímáci. Před bitvou konají Indiáni v pískovně poradu se zkouškou kouřové signalizace. Kouř přivede do pískovny pohraničníka Tomáše s vlčákem Rankem. Děti se od Tomáše dozvědí, že Rank už má doslouženo a má být utracen. Devítiletý Fanda napíše dopis „ministrovi pohraničníků“, ve kterém prosí o Rankův život. Pro záchranu Ranka navštíví také místního velitele pohraničníků. Nakonec je rozhodnuto, že si děti z dětského domova mohou Ranka převzít. S Rankem jsou však potíže. - Na opuštěné silnici zastaví kvůli poruše auto a neznámý muž pokračuje pěšky. Děti, a zvláště Fanda, v domnění, že muž chce přejít hranice, ho zadrží a předají pohraničníkům. Brzy se vysvětlí omyl. Neznámý je pan Podešva, který si se ženou vybírá v blízkém kojeneckém ústavu dítě k adopci. Po řadě problémů musí děti z domova odvést Ranka. Přemek a Fanda to velmi těžce nesou. Ale pomůže jim vedoucí pionýrského oddílu, která smíří obě party společnou péčí o Ranka. Psa se nakonec ujme dědeček Lojzy Šímy. Podešvovi nemají opět úspěch při hledání vhodného dítěte. Primář jim nabídne Fandu. Podešvovi se rozhodnou nabídku přijmout a Fanda s nimi odjede do nového domova.
„O klukovských šarvátkách a ceně opravdového přátelství“
OBSAH
Své boje proti sobě vedou malí obyvatelé pohraniční vesnice Větrov - chovanci z dětského domova zvaní Indiáni a místní kluci řečení Šímáci. Dokáže starý vysloužilý pohraniční pes spřátelit obě chlapecké party? Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítětě a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Markéta Zinnerová možná byla výborná autorka příběhů pro děti o dětech, a možná to byla i vlídná dáma znalá dětské psychiky. Filmoví Indiáni Z Větrova ale rozhodně nejsou takovou nevinnou idylkou jako si někteří zde komentující myslí, a přitom obviňují ty, kdo dští oheň na ideologickou odpornost každé minuty tohoto snímku, z vidění komunistické propagandy pod každým kamenem a za každým stromem. Pravda tentokrát není úplně uprostřed, ale spíše na straně zastánců nemanipulativní tvorby pro děti, protože promiňte, ale kromě hrdinných soudruhů pohraničníků, jejichž moudrý a své práci oddaný velitel "stréc plukovník" má pochopení pro dětské bolesti a srdce na správném místě, jsou tu k vidění jenom roztomilí nevinní uličníci, hodné tety a soudruzi doktoři ve sluncem zalitém (a srdce rvoucím) dětském domově. Ano, jistě, rodiče nepečující o své děti, jsou stejná šmíra za každého režimu, a páry, kterým matka příroda zabránila povít z lásky vlastního mrňouse, zajisté prožívají své trápení taky stejně za každého politického klimatu, ale rozhodně každý potenciální adoptivní tatík není zodpovědný pracovník/nositel Řádu práce a každá potenciální adoptivní mamina není vzorná a spokojená žena v domácnosti (a nebyla ani v roce 79). Takže z tohoto pohledu je to skutečně lehce k zblití. Jenže ona je tu ještě druhá stránka, a tou jsou vztahy "bráchů" z Domova. Z tohohle úhlu bráno se Indiáni Z Větrova naopak navýsost povedli, a nemáte pocit, že by z vás někdo dělal blbce. Výsledné hodnocení ale vzhledem k porovnání pozitivního a negativního "kapitálu" nemůže být důvodem k radosti. Ode mě 40%, protože to prostě je naivní břečka, byť jinde než ve vykreslení života hlavních hrdinů. (Gemini) 2*
Filmové zpracování známé dětské knihy nabízí obyčejný klukovský příběh, kdy se každá lotrovina a klukovina odpouští. A dvě nesmiřitelné klukovské party vedou spolu blátivé války. A každý malý indián nepatří do děcáku. Je šance, že si ho dokonce i někdo osvojí. Jenže tu klučičí svobodu, kterou malý chlapec ve Větrově má, už v nové rodině mít nebude, i když na něho budou sebehodnější. Vzorně zahrané, citlivě zrežírované, ale už to nějak moc zestárlo. Rovněž motiv pohraničníků byl dost rušivý prvek, ale vzhledem k době, ve které film vznikal, a s ohledem na literární předlohu, která tím ovšem tolik netrpěla, zřejmě nutný. 60% (kingik) 3*
Rodinný příběh o dětech, které postrádají domov, končí spřátelením Větrováků a jejich nepřátel Šímáků, nalezením nového domova pro vysloužilého psa Dana a odjezdem Bystré lišky z domova na Větrově, kterého si do péče vzala jedna bezdětná rodina. Film je natočen podle knižní předlohy Markéty Zinnerové. Markéta Zinnerová byla dramturgyní literárně-dramatického vysílání pro děti. Pracovala také v Domově dětí jako medička, takže dokonale poznala dětskou psychiku a také zde načerpala inspiraci pro své dětské příběhy. Jako malá holka jsem příběhy paní spisovatelky Zinnerové milovala. (blackrain) 4*
VELKÁ RECENZE
Markéta Zinnerová se ve svých knížkách a scénářích věnovala převážně světu dětí a mládeže. Jako scenáristka spolupracovala i na filmové verzi své knihy Indiáni z Větrova, kterou vydala v roce 1979. Ve stejném roce měl premiéru i snímek, pod nímž je jako režisér podepsán Július Matula. Tehdy šestatřicetiletý tvůrce měl v té době za sebou jen zajímavý debut Řeknem si to příští léto (1977). V pozdější Matulově filmografii najdeme i další snímky určené dětem, k tomuto typu tvorby však sám autor nikdy programově nesměřoval. Realizoval ji spíš na společenskou objednávku. Bloudění orientačního běžce (1986) tak natočil jako film evokující téma spartakiády. Indiány z Větrova zase zaštítil Mezinárodní rok dítěte (1979) a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. V prvním plánu se ovšem film zabývá soupeřením dvou klukovských part z vísky Větrova – obyvatel dětského domova, kteří si říkají Indiáni, a místních kluků řečených Šímáci. Do každodenních klukovských půtek však zasahuje realita: Větrov je totiž pohraniční vsí a součástí klukovského světa jsou pohraničníci a jejich věrní psí společníci, vycvičení na stíhání narušitelů socialistických státních hranic. Také chlapci bedlivě sledují všechny cizince, kteří vypadají podezřele. Jedním z nich se původně stane i pan Podešva (Josef Somr), jenž ovšem do vesnice přijel kvůli adopci. Obě party nakonec smíří vedoucí pionýrského oddílu, který svěří chlapcům péči o vysloužilého pohraničářského psa Ranka. Pro dětské trampoty má však porozumění i otcovský velitel pohraničníků v podání spolehlivého Ilji Prachaře. Od apolitických snímků specialistky na filmy pro mládež Věry Plívové-Šimkové se Indiáni z Větrova liší i tím, že Július Matula do svého filmu vesměs obsadil děti s předchozími hereckými zkušenostmi.
V pohraniční vesnici Větrov vedou zavilou „válku“ chlapci z dětského domova zvaní Indiáni a místní Šímáci. Před bitvou konají Indiáni v pískovně poradu se zkouškou kouřové signalizace. Kouř přivede do pískovny pohraničníka Tomáše s vlčákem Rankem. Děti se od Tomáše dozvědí, že Rank už má doslouženo a má být utracen. Devítiletý Fanda napíše dopis „ministrovi pohraničníků“, ve kterém prosí o Rankův život. Pro záchranu Ranka navštíví také místního velitele pohraničníků. Nakonec je rozhodnuto, že si děti z dětského domova mohou Ranka převzít. S Rankem jsou však potíže. - Na opuštěné silnici zastaví kvůli poruše auto a neznámý muž pokračuje pěšky. Děti, a zvláště Fanda, v domnění, že muž chce přejít hranice, ho zadrží a předají pohraničníkům. Brzy se vysvětlí omyl. Neznámý je pan Podešva, který si se ženou vybírá v blízkém kojeneckém ústavu dítě k adopci. Po řadě problémů musí děti z domova odvést Ranka. Přemek a Fanda to velmi těžce nesou. Ale pomůže jim vedoucí pionýrského oddílu, která smíří obě party společnou péčí o Ranka. Psa se nakonec ujme dědeček Lojzy Šímy. Podešvovi nemají opět úspěch při hledání vhodného dítěte. Primář jim nabídne Fandu. Podešvovi se rozhodnou nabídku přijmout a Fanda s nimi odjede do nového domova.
Postavy a obsazení
• Michal Dymek - Přemek
• Jiří Strnad - Fanda Blesík
• Josef Somr - Podešva
• Jana Tomečková - Podešvová
• Ivan Mistrík - primář Václavík
• Petr Voříšek - Lojza Šíma
• Helga Čočková - učitelka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.10.2009 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 12.10.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
• Michal Dymek - Přemek
• Jiří Strnad - Fanda Blesík
• Josef Somr - Podešva
• Jana Tomečková - Podešvová
• Ivan Mistrík - primář Václavík
• Petr Voříšek - Lojza Šíma
• Helga Čočková - učitelka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 1.9.1979
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 12.10.2009 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 12.10.2009 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Ivo Novák (Režie), Rostislav Stružka (Produkce/Vedoucí výroby), Dezider Ursiny (Hudba), Antonín Danvhel (Kamera), Alois Fišárek (Střih), Peter Gál (Scénografie), Šárka Váchová (Kostýmy), Radomír Koutek (Zvuk), Květa Zavřelová (Masky), Markéta Zinnerová (Scénář), Markéta Zinnerová (kniha), Michal Dymek (Herec), Jiří Strnad (Herec), Josef Somr (Herec), Jana Tomečková (Herec), Ivan Mistrík (Herec), Ilja Prachař (Herec), Petr Voříšek (Herec), Helga Čočková (Herec), Miroslav Horák (Herec), Blažena Holišová (Herec), Vladimír Dlouhý (Herec), Oldřich Velen (Herec), Magda Reifová (Herec), Miriam Chytilová (Herec), Petr Klepáček (Herec), Michal Nevěčný (Herec), Roman Pravec (Herec), Igor Zapletal (Herec), Karel Kabíček (Herec), Miriam Vránová (Herec), Věra Nováková (Herec), Monika Gondolánová (Herec), Michal Kocourek (Herec), Stanislav Tříska (Herec), Kateřina Thořová (Herec), Jana Šedová (Herec), Kateřina Besserová (Herec), Peter Gál (Herec), Juraj Matula (Herec), Eva Strupplová (Herec)
1979/82/Československo/Rodinný
Zajímavost k filmu
- Filmovalo se na Pálavě, v Pavlově a na zámku ve Valticích.
- Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítěte a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.
- Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítěte a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.
Odkazy