Iracionální muž / Irrational Man (2015/96/USA/Komedie, Krimi, Drama, Romantický) 67%
27.08.2023 14:24
JEDNOU VĚTOU
„Woody Allen vede akademickou disputaci o hranici činu a zločinu."
OBSAH
Uznávaný profesor filozofie Abe Lucas (Joaquin Phoenix) je už víc než rok emocionálně na dně. Nemůže psát, nemůže dýchat, nemůže si vzpomenout na smysl života, z ničeho se nedokáže radovat. Cokoliv kdy zkusil, mu nepřináší uspokojení. Jeho jediným spolehlivým přítelem je alkohol. Abe přijíždí učit na fakultu do malého městečka. Brzy se zaplétá se dvěma ženami. Osamělá profesorka Rita (Parker Posey) od něj očekává záchranu z jejího nešťastného manželství. Jeho nejlepší studentka Jill (Emma Stone) se okouzlená stává jeho nejbližší kamarádkou. Pro Jill je Abova rozervaná umělecká duše a exotická minulost přímo neodolatelná. Jeho labilita ji fascinuje a přitahuje. Přesto, když se Jill snaží jejich přátelství změnit v romantický vztah, Abe ji stroze odmítá. Při jednom obědě vyslechnou Abe a Jill zvláštní konverzaci cizích lidí u vedlejšího stolu. Tento okamžik Abea změní a on si začne plnými doušky vychutnávat život. Jeho rozhodnutí ke změně spustí řetězec událostí, které ovlivní jeho, Ritu i Jill navždy... (Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Léto co léto posílá Woody Allen na výlet po českých kinech své nové kousky. V Iracionálním muži Woody dokazuje velmi racionální vedení herců a Joaquin pod jeho režií posunuje svůj herecký supertalent směrem k oscarovým uváhám. Poměrně náročnou postavu totiž zahrál mistrovsky a jeho výkon mně dopřál větší radost než samotný film, který si hraje jak s činy, tak se slovy. Iracionální muž je racionální hříčka ideální do letních časů, která dokáže udržet pozornost a bavit, jen je čas od času potřeba přimhouřit oči nad chováním hlavních postav. (Enšpígl) 4*
Do vyhořelého života jiskru přinášející zločin a potměšilý trest. Allenova další půjčka od Dostojevského už není přehlídkou nějakých břitkých slovních výměn, ale spíše zamyšlení nad ohebností morálky a fatalitou možnosti volby. Pravda trochu předvídatelné a woodyovsky snobské (krásně reprezentováno rozmazleným idealismem postavy E.Stone), ale ta stařecká nenechavá autorská ruka má ve své osobitosti pořád co nabídnout. U epilogu Jill mi scházelo, že v rámci terapie napsala knihu o kauzalitě a determinismu, ve které „verbálně masturbuje“ nad tím, kdo Abea upozornil na rozhovor u vedlejšího stolu v bistru.. (Gilmour93) 4*
Woody už se ani nesnaží maskovat, že celý příběh představuje pouhou ilustraci k určitému myšlenkovému konceptu a záminku k autorově filozofické disputaci. Aby si ulehčil práci, své úvahy střídavě artikuluje hned skrze dva vypravěče (z nichž jeden k nám promlouvá kdovíodkud) a v nepřeberném množství „walk and talk“/„sit and deliver“ slovních výměn. Marně si – vyjma finále, nabízejícího jediný úsměvný moment filmu – snažím vybavit scénu, která by nestála na tom, co slyšíme, nýbrž na tom, co vidíme (jakkoli jsou Khondjiho romantické záběry zapadajícího slunce krásné, vyprávění slouží jen minimálně). Nedovařené zápletka by vydala možná na jeden segment v povídkovém cyklu. Dějové zvraty jsou tak předvídatelné (jediné překvapení tkví ve volbě vražedného nástroje, neboť je zprvu naznačeno, že by jím mohlo být něco jiného) a zároveň hitchcockovky nepravděpodobné (ovšem bez propracované vyprávěcí struktury, která by nás vtáhla a odvedla pozornost od jejich nepravděpodobnosti) a děj je posunován vpřed tak líně, že jsem v kině pocitově strávil dobré tři hodiny. Po nadějném úvodu se film mění v únavné rozmělňování jedné ideje, se kterou Allen mnohem lépe naložil ve svých dřívějších filmech (Zločiny a poklesky, Match Point). S Allenovou pozdní tvorbou Iracionálního muže kromě literárního charakteru a velmi odbitého vyprávění pojí klišé neodolatelného mužského hrdiny, do kterého se okamžitě zamilují všechny ženské postavy – milé, ale naprosto nepřesvědčivé (ne vinou hereček). Herci přesto zůstávají jediným důvodem, proč se s Iracionálním mužem neseznámit pouze ve formě novely (kdyby nějaká existovala). Woody by udělal lépe, kdyby se pro příště nezdržoval s režírováním a diváky netrápil vyprávěním bez napětí a překvapení a své myšlenkově podnětné scénáře prezentoval pouze v textové podobě. 55% (Matty) 3*
VELKÁ RECENZE
Začínám si myslet, že Woody Allen musí natočit každý rok film, aby práva na jeho postavy nepropadla Marvelu, který by je rád použil ve čtvrtém dílu třetích Avengers (kde by všechny zemřely brutální smrtí v suti města, měli bychom tak první eRkovou marvelovku a pocit zadostiučinění by byl dvojitý). Jinak už to opravdu není možné a čím víc setrvačnosti a méně soudnosti předvádí, tím divočejším vysvětlením jsem ochotný věřit. Allen natočil řadu vynikajících filmů, tím se musí začít (vlastně většina jeho filmů je dobrá), ale tím naštvanější bychom na něj měli být za jeho poslední asi dekádu, kdy už opravdu vyschl na kost a lidé jsou odvaření i z kdejaké modré Jasmíny, což by ve zlaté éře nestačilo ani na předstírání pozornosti, natož zájmu.
Nový film Woodyho Allena se jmenuje Iracionální muž, ale nemáme mnoho důvodů si to zapamatovat. Pamatovat si názvy Woodyho snímků už je totiž stejně zbytečné jako pamatovat si jejich hrdiny, jejich děj... Není potřeba. Všechny postavy totiž vypadají stejně, oblékají se stejně, myslí stejně, mluví stejně... A naše novinka není výjimkou. Z každé filmařské volby je cítit především lenost a pohodlnost „udělat to zase stejně“ v rámci nové synopse.
Je viditelným konstruktem a zaskočí to tím spíš, že se v ní Woody neustále vysmívá „nepraktické“ filozofii (která je podle hrdiny jen „verbální masturbací“, kdežto Iracionální muž má být nejspíš „verbálním orgasmem“) a naopak velebí „realitu“ a „opravdovost“. Jak to víme? Víme to tak, že nám to neustále mlátí o hlavu, a kdybychom nepochopili, každou událost a každou myšlenku za pár vteřin zopakuje voice-over tak zbytečný a ubíjející, že byste radši požádali o komentář Davida Ratha s tím, že nesmí vynechat jediný detail.
Nový Allen detaily naopak přehlíží. Aby fungoval, musí všechny postavy stát v pozoru v řadě jako dílky domina a čekat, až někdo cvrnkne do té první. Prostor pro přirozenost není, protože jediné, na čem záleží, je dojít co nejčistěji k banální, kriminální a takstrašněmocosudové pointě. Jinými slovy to, co bývá začátkem filmové preprodukce – tedy synopse -, zůstává u Allena tím jediným, co rozvíjí. V podstatě skutečně jde o synopsi sebe sama. Není to film, ale to, co o filmu říkáme kamarádovi, když mu ho chcete převyprávět: několik zvýrazněných styčných bodů bez nuancí, prostě jenom jedna věta natažená na hodinu a půl. A jde to především proti přirozenosti tématu, tedy „hledáni opravdovosti a smyslu“. Allenovy báchorky nemohou být těmto pojmům vzdálenější.
Iracionální muž má tu výhodu, že jsou všichni jeho hrdinové dobře zajištění snobové. Jejich stejnost, strojenost a povrchnost tedy nepůsobí tak divně, jako když v Jasmíniných slzách konfrontoval různé společenské třídy. Vždy bylo patrné, že „chudým lidem“ příliš nerozumí a představuje si jejich život jako pavlačovou historku z náhodného dílu Ulice. Jeho filmy tedy bývají tím lepší, čím méně se hrdinové vzdalují „velkoměstskému snobovi“, což zde naštěstí nedělají.
Výsledek ale, jako vždy, táhnou nahoru herci. Phoenixe scénář a režie bohužel viditelně tlačí k imitování Allena slovy i dikcí (jako vždy u mužských hlavních hrdinů), čímž se omezuje jeho možnost hrát. Naštěstí bojuje statečně. Zato Emma Stoje je prostě kouzelná a zamilovával jsem se do ní zas a znova během každé scény. Až to začalo být maličko strojené, ale na druhou stranu „maličko strojené“ je v Allenově filmu pořád velký krok kupředu.
Cival mě prosil, abych recenzi nepojal jako hejt na Allena, protože minule jsem ho trochu naštval recenzí na Kouzlo svitu měsíce. A má pravdu, že je to osobní. Jenže jak může nebýt osobní sledovat tak strašně špatnou (přinejlepším průměrnou) práci filmaře, který byl dřív tak skvělý a měli jste ho tak rádi? Prostě mě to osobně štve, co s tím nadělám. A vlastně je to možná dobře, protože kdyby mě Woody Allen tak moc neštval, tak už by jenom nudil. Což by v podstatě bylo ještě horší.
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Joaquin Phoenix (Abe), Anna Brousková - Emma Stone (Jill), Michal Holán - Jamie Blackley (Roy), Simona Postlerová - Parker Posey (Rita), Vlasta Žehrová - Betsy Aidem (matka Jill), Tomáš Juřička - Ethan Phillips (otec Jill), Ivo Novák, Renata Volfová, Milada Vaňkátová, Týna Průchová, Irena Hrubá, Radek Vaculík, Robin Pařík, Zbyšek Horák, Oldřich Hajlich. Miroslava Součková
Překlad: Dana Hábová
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Veronika Veselá
České znění ve studiu Pro-Time vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska v roce 2015
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.7.2015 Bioscop
Premiéra USA: 24.7.2015 Sony Pictures Classics
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.1.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 27.1.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 383 465
Tržby celkem - $ 27 391 084
Návštěvnost v ČR 19 460
Náklady (Rozpočet) - $ 11 000 000
„Woody Allen vede akademickou disputaci o hranici činu a zločinu."
OBSAH
Uznávaný profesor filozofie Abe Lucas (Joaquin Phoenix) je už víc než rok emocionálně na dně. Nemůže psát, nemůže dýchat, nemůže si vzpomenout na smysl života, z ničeho se nedokáže radovat. Cokoliv kdy zkusil, mu nepřináší uspokojení. Jeho jediným spolehlivým přítelem je alkohol. Abe přijíždí učit na fakultu do malého městečka. Brzy se zaplétá se dvěma ženami. Osamělá profesorka Rita (Parker Posey) od něj očekává záchranu z jejího nešťastného manželství. Jeho nejlepší studentka Jill (Emma Stone) se okouzlená stává jeho nejbližší kamarádkou. Pro Jill je Abova rozervaná umělecká duše a exotická minulost přímo neodolatelná. Jeho labilita ji fascinuje a přitahuje. Přesto, když se Jill snaží jejich přátelství změnit v romantický vztah, Abe ji stroze odmítá. Při jednom obědě vyslechnou Abe a Jill zvláštní konverzaci cizích lidí u vedlejšího stolu. Tento okamžik Abea změní a on si začne plnými doušky vychutnávat život. Jeho rozhodnutí ke změně spustí řetězec událostí, které ovlivní jeho, Ritu i Jill navždy... (Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Léto co léto posílá Woody Allen na výlet po českých kinech své nové kousky. V Iracionálním muži Woody dokazuje velmi racionální vedení herců a Joaquin pod jeho režií posunuje svůj herecký supertalent směrem k oscarovým uváhám. Poměrně náročnou postavu totiž zahrál mistrovsky a jeho výkon mně dopřál větší radost než samotný film, který si hraje jak s činy, tak se slovy. Iracionální muž je racionální hříčka ideální do letních časů, která dokáže udržet pozornost a bavit, jen je čas od času potřeba přimhouřit oči nad chováním hlavních postav. (Enšpígl) 4*
Do vyhořelého života jiskru přinášející zločin a potměšilý trest. Allenova další půjčka od Dostojevského už není přehlídkou nějakých břitkých slovních výměn, ale spíše zamyšlení nad ohebností morálky a fatalitou možnosti volby. Pravda trochu předvídatelné a woodyovsky snobské (krásně reprezentováno rozmazleným idealismem postavy E.Stone), ale ta stařecká nenechavá autorská ruka má ve své osobitosti pořád co nabídnout. U epilogu Jill mi scházelo, že v rámci terapie napsala knihu o kauzalitě a determinismu, ve které „verbálně masturbuje“ nad tím, kdo Abea upozornil na rozhovor u vedlejšího stolu v bistru.. (Gilmour93) 4*
Woody už se ani nesnaží maskovat, že celý příběh představuje pouhou ilustraci k určitému myšlenkovému konceptu a záminku k autorově filozofické disputaci. Aby si ulehčil práci, své úvahy střídavě artikuluje hned skrze dva vypravěče (z nichž jeden k nám promlouvá kdovíodkud) a v nepřeberném množství „walk and talk“/„sit and deliver“ slovních výměn. Marně si – vyjma finále, nabízejícího jediný úsměvný moment filmu – snažím vybavit scénu, která by nestála na tom, co slyšíme, nýbrž na tom, co vidíme (jakkoli jsou Khondjiho romantické záběry zapadajícího slunce krásné, vyprávění slouží jen minimálně). Nedovařené zápletka by vydala možná na jeden segment v povídkovém cyklu. Dějové zvraty jsou tak předvídatelné (jediné překvapení tkví ve volbě vražedného nástroje, neboť je zprvu naznačeno, že by jím mohlo být něco jiného) a zároveň hitchcockovky nepravděpodobné (ovšem bez propracované vyprávěcí struktury, která by nás vtáhla a odvedla pozornost od jejich nepravděpodobnosti) a děj je posunován vpřed tak líně, že jsem v kině pocitově strávil dobré tři hodiny. Po nadějném úvodu se film mění v únavné rozmělňování jedné ideje, se kterou Allen mnohem lépe naložil ve svých dřívějších filmech (Zločiny a poklesky, Match Point). S Allenovou pozdní tvorbou Iracionálního muže kromě literárního charakteru a velmi odbitého vyprávění pojí klišé neodolatelného mužského hrdiny, do kterého se okamžitě zamilují všechny ženské postavy – milé, ale naprosto nepřesvědčivé (ne vinou hereček). Herci přesto zůstávají jediným důvodem, proč se s Iracionálním mužem neseznámit pouze ve formě novely (kdyby nějaká existovala). Woody by udělal lépe, kdyby se pro příště nezdržoval s režírováním a diváky netrápil vyprávěním bez napětí a překvapení a své myšlenkově podnětné scénáře prezentoval pouze v textové podobě. 55% (Matty) 3*
VELKÁ RECENZE
Začínám si myslet, že Woody Allen musí natočit každý rok film, aby práva na jeho postavy nepropadla Marvelu, který by je rád použil ve čtvrtém dílu třetích Avengers (kde by všechny zemřely brutální smrtí v suti města, měli bychom tak první eRkovou marvelovku a pocit zadostiučinění by byl dvojitý). Jinak už to opravdu není možné a čím víc setrvačnosti a méně soudnosti předvádí, tím divočejším vysvětlením jsem ochotný věřit. Allen natočil řadu vynikajících filmů, tím se musí začít (vlastně většina jeho filmů je dobrá), ale tím naštvanější bychom na něj měli být za jeho poslední asi dekádu, kdy už opravdu vyschl na kost a lidé jsou odvaření i z kdejaké modré Jasmíny, což by ve zlaté éře nestačilo ani na předstírání pozornosti, natož zájmu.
Nový film Woodyho Allena se jmenuje Iracionální muž, ale nemáme mnoho důvodů si to zapamatovat. Pamatovat si názvy Woodyho snímků už je totiž stejně zbytečné jako pamatovat si jejich hrdiny, jejich děj... Není potřeba. Všechny postavy totiž vypadají stejně, oblékají se stejně, myslí stejně, mluví stejně... A naše novinka není výjimkou. Z každé filmařské volby je cítit především lenost a pohodlnost „udělat to zase stejně“ v rámci nové synopse.
Je viditelným konstruktem a zaskočí to tím spíš, že se v ní Woody neustále vysmívá „nepraktické“ filozofii (která je podle hrdiny jen „verbální masturbací“, kdežto Iracionální muž má být nejspíš „verbálním orgasmem“) a naopak velebí „realitu“ a „opravdovost“. Jak to víme? Víme to tak, že nám to neustále mlátí o hlavu, a kdybychom nepochopili, každou událost a každou myšlenku za pár vteřin zopakuje voice-over tak zbytečný a ubíjející, že byste radši požádali o komentář Davida Ratha s tím, že nesmí vynechat jediný detail.
Nový Allen detaily naopak přehlíží. Aby fungoval, musí všechny postavy stát v pozoru v řadě jako dílky domina a čekat, až někdo cvrnkne do té první. Prostor pro přirozenost není, protože jediné, na čem záleží, je dojít co nejčistěji k banální, kriminální a takstrašněmocosudové pointě. Jinými slovy to, co bývá začátkem filmové preprodukce – tedy synopse -, zůstává u Allena tím jediným, co rozvíjí. V podstatě skutečně jde o synopsi sebe sama. Není to film, ale to, co o filmu říkáme kamarádovi, když mu ho chcete převyprávět: několik zvýrazněných styčných bodů bez nuancí, prostě jenom jedna věta natažená na hodinu a půl. A jde to především proti přirozenosti tématu, tedy „hledáni opravdovosti a smyslu“. Allenovy báchorky nemohou být těmto pojmům vzdálenější.
Iracionální muž má tu výhodu, že jsou všichni jeho hrdinové dobře zajištění snobové. Jejich stejnost, strojenost a povrchnost tedy nepůsobí tak divně, jako když v Jasmíniných slzách konfrontoval různé společenské třídy. Vždy bylo patrné, že „chudým lidem“ příliš nerozumí a představuje si jejich život jako pavlačovou historku z náhodného dílu Ulice. Jeho filmy tedy bývají tím lepší, čím méně se hrdinové vzdalují „velkoměstskému snobovi“, což zde naštěstí nedělají.
Výsledek ale, jako vždy, táhnou nahoru herci. Phoenixe scénář a režie bohužel viditelně tlačí k imitování Allena slovy i dikcí (jako vždy u mužských hlavních hrdinů), čímž se omezuje jeho možnost hrát. Naštěstí bojuje statečně. Zato Emma Stoje je prostě kouzelná a zamilovával jsem se do ní zas a znova během každé scény. Až to začalo být maličko strojené, ale na druhou stranu „maličko strojené“ je v Allenově filmu pořád velký krok kupředu.
Cival mě prosil, abych recenzi nepojal jako hejt na Allena, protože minule jsem ho trochu naštval recenzí na Kouzlo svitu měsíce. A má pravdu, že je to osobní. Jenže jak může nebýt osobní sledovat tak strašně špatnou (přinejlepším průměrnou) práci filmaře, který byl dřív tak skvělý a měli jste ho tak rádi? Prostě mě to osobně štve, co s tím nadělám. A vlastně je to možná dobře, protože kdyby mě Woody Allen tak moc neštval, tak už by jenom nudil. Což by v podstatě bylo ještě horší.
DABING
V českém znění: Filip Jančík - Joaquin Phoenix (Abe), Anna Brousková - Emma Stone (Jill), Michal Holán - Jamie Blackley (Roy), Simona Postlerová - Parker Posey (Rita), Vlasta Žehrová - Betsy Aidem (matka Jill), Tomáš Juřička - Ethan Phillips (otec Jill), Ivo Novák, Renata Volfová, Milada Vaňkátová, Týna Průchová, Irena Hrubá, Radek Vaculík, Robin Pařík, Zbyšek Horák, Oldřich Hajlich. Miroslava Součková
Překlad: Dana Hábová
Zvuk: David Pavlíček
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a režie: Veronika Veselá
České znění ve studiu Pro-Time vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska v roce 2015
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 30.7.2015 Bioscop
Premiéra USA: 24.7.2015 Sony Pictures Classics
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.1.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 27.1.2016 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 2 383 465
Tržby celkem - $ 27 391 084
Návštěvnost v ČR 19 460
Náklady (Rozpočet) - $ 11 000 000
Tvůrci a herci
Woody Allen (Režie), Letty Aronson (Produkce), Stephen Tenenbaum (Produkce), Edward Walson (Produkce), - (Hudba), Darius Khondji (Kamera), Alisa Lepselter (Střih), Patricia DiCerto (Casting), Juliet Taylor (Casting), Santo Loquasto (Scénografie), Suzy Benzinger (Kostýmy), Robert Hein (Zvuk), Lee Dichter (Zvuk), David J. Schwartz (Zvuk), Judy Chin (Masky), Woody Allen (Scénář), Joaquin Phoenix (Herec), Emma Stone (Herec), Nancy Carroll (Herec), Allison Gallerani (Herec), Brigette Lundy-Paine (Herec), Katelyn Semer (Herec), Betsy Aidem (Herec), Ethan Phillips (Herec), Jamie Blackley (Herec), Leah Anderson (Herec), Paula Plum (Herec), Nancy Giles (Herec), Henry Stram (Herec), Geoff Schuppert (Herec), Parker Posey (Herec), Alex Dunn (Herec), Ron Chez (Herec), Sophie von Haselberg (Herec), Ben Rosenfield (Herec), Michael Goldsmith (Herec), Lindsey McWhorter (Herec), Meredith Hagner (Herec), Jamie Rosenstein (Herec), Susan Pourfar (Herec), Gary Wilmes (Herec), David Aaron Baker (Herec), Nancy Villone (Herec), Christine Mascott (Herec), Tom Kemp (Herec), Britt Faulkner (Herec), Marina Re (Herec), David Pittu (Herec), Mark Zeisler (Herec), Adrienne Taylor (Herec), Tina Benko (Herec), Kate McGonigle (Herec), Julie Ann Dawson (Herec)
2015/96/USA/Komedie, Krimi, Drama, Romantický
Zajímavost k filmu
- Na Rhode Islandu se natáčelo na těchto místech: Salve Regina University na 52 Ochre Point Avenue Newport, Portsmouth, Cranston, Jamestown, Chez Pascal na 960 Hope Street v Providence, Lippitt Park na 1015 Hope Street v Providence, Pawtucke, West Side Diner na1380 Westminster Street v Providence, před Island Books bookshop na 135 Spring Street Newport, Federal Building na Kennedy Plaza v Providence, Beavertail National Park v Jamestownu, Providence Athenaeum na Benefit Street v Providence, Loie Fuller's na 1455 Westminster St. v Providence. Natáčet se začalo v červenci 2014.
- Joaquin Phoenix (Abe Lucas) v několika scénách popíjí skotskou Single malt whisky, což je i několikrát zmíněno.
- Emma Stone (Jill Pollard) má v téměř každé scéně jiné oblečení. Celkem tak vystřídá 19 outfitů.
- Natáčelo se v Newportu na Rhode Islandu.
- Joaquin Phoenix (Abe) kvůli postavě přibral 15 kilo, což se projevilo zejména na jeho břichu.
- Joaquin Phoenix (Abe Lucas) v několika scénách popíjí skotskou Single malt whisky, což je i několikrát zmíněno.
- Emma Stone (Jill Pollard) má v téměř každé scéně jiné oblečení. Celkem tak vystřídá 19 outfitů.
- Natáčelo se v Newportu na Rhode Islandu.
- Joaquin Phoenix (Abe) kvůli postavě přibral 15 kilo, což se projevilo zejména na jeho břichu.
Odkazy