Hřbitov pro cizince (TV film) / Hřbitov pro cizince (TV film) (1991/76/Československo/Drama) 83%
27.08.2023 14:22
JEDNOU VĚTOU
„Josef Dvořák a Jiří Bartoška v dramatu inspirovaném osudy československých letců, příslušníků slavné britské RAF, po návratu do vlasti. Televizní film vyznamenaný cenou Prix Europe v Reykjavíku.“
OBSAH
Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! (Enšpígl) 4*
To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (kingik) 1*
Zřejmě dosud nejlepší a nejsugestivnější televizní dramatické vypořádání se s tragickým osudem československých válečných letců navrátivších se ze služeb britské RAF do republiky po roce 1948. Překvapí zejména tak nezvykle civilní herecký výkon známého baviče Josefa Dvořáka, který dokázal, že v něm dříme i neobyčejný dramatický herecký talent. Vynikají je také scénář Jiřího Hubače, ale to už je tak nějak jev vcelku očekávaný. Režisér Jaroslav Dudek se coby tvůrce specializující se na televizní tvorbu vypořádal s jeho scénářem, respektive původní televizní hrou, velmi obstojně, jako nejoriginálnější tvůrčí prvek se jeví primární důraz kladený na hudební složku filmu, pásmo dobových písní jakoby převzalo zásadní úlohu dobového kontextu. Z budovatelských písní, stejně jako z vizuální stylizace jejich přednesu, jde v podprahové rovině až strach a zjevně je v nich zakódována hrůza dané epochy (stačí se dobře zaposlouchat do textů) - podobnou úlohu však hrají i dobové plakáty, byť jistě nemají tak silnou podprahovou sdělnost a působí jen vizuálně. Jediná věc, která mi tak na této televizní inscenaci vadí, je fakt, že se tvůrci neodhodlali natočit tuto vynikající látku coby celovečerní film, jistě by si to zasloužila... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
-
Jiří Bartoška - kapitán Jindřich Vorel
• Josef Dvořák - holič Vilém „Vilda“ Semerád
• Libuše Šafránková - profesorka Kamila
• Josef Somr - předseda
• Rudolf Hrušínský - malý Venda
• Dagmar Havlová - Irma Semerádová
• Jiří Plachý - Lojza
• Alena Kreuzmannová - domovní důvěrnice
• Valerie Zawadská - zpěvačka Irena, Vendova žena
• Lída Vostrčilová - matka Semerádovy ženy
• Pavel Pípal - referent
• Jan Teplý - náměstek ČSA
• Pavel Nový - němec Klaus
• Oldřich Vlach - Krupička
• Ota Sklenčka - farář
• Jiří Knot - tajemník
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 14.5.1991 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.10.2012 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
„Josef Dvořák a Jiří Bartoška v dramatu inspirovaném osudy československých letců, příslušníků slavné britské RAF, po návratu do vlasti. Televizní film vyznamenaný cenou Prix Europe v Reykjavíku.“
OBSAH
Tragikomický příběh z tragikomické doby - tak by se dala charakterizovat hra Jiřího Hubače, která měla premiéru v květnu 1991. Drama dvou kamarádů, kteří za války jako čeští letci bojovali v Anglii a po návratu domů museli prožít tak dobře známé martyrium, je příběhem o síle přátelství, odvaze překročit sám sebe v utkání s násilím i o právu na zachování lidské paměti. Televizní film režiséra Jaroslava Dudka, který do hlavních rolí obsadil Jiřího Bartošku a Josefa Dvořáka, byl poctěn prestižní mezinárodní cenou Prix Europe v Reykjaviku.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Z těch mnoha a mnoha komunistických zločinů, včetně srpna roku 1968, včetně procesu s Miladou Horákovou, považuji za nejodpornější to, jak se rudý zrůdy zachovaly k letcům z Anglie. Vždy, když sleduji na strankách knih, časopisů nebo na televizní obrozovce jejich poválečný osud, chce se mě plakat. Jedni z nejstatečnějších lidí v dějinách naší země, nasazovali své životy pro svobodu své vlasti, aby se po skončení války dočkali komunistickýho teroru, šikany a smrti. Jinak tomu nebylo ani při sledování tohoto výtečnýho filmu. Jirka Bartoška svým fantastickým hereckým výkonem pomohl faktu, že moje emoce dostaly ten večer po dlouhé době zelenou. Není moc slov pro vyjádření mých pocitů, které jsem při tomto snímku měl, snad, možná, asi takhle. Ester Kočičková nazvala komunisty sviněma, následně se ze soudního rozhodnutí pro stížnost komunistů musela omluvit. Omluvila se sviním. A já se ptám, kdy se komunisti omluvili letcům z Anglie ? Kdy na jejich adresu zaslali třeba jen omluvný dopis ? Nikdy ! A víte proč ? Omluva je totiž výsadou slušných lidí a těma komunisti nikdy nebyli, nejsou a nebudou ! (Enšpígl) 4*
To nic, Pepo. To je jen castingový přehmat. Tenhle televizní film není až tak důkazem toho, že zažitý komik Josef Dvořák nemůže ztvárnit pevnou charakterní roli, i když se na něj zvyká zle nedobře. Dvořák hraje v rámci možností docela dobře, ale rázem byl nesympatický až protivný. Jeho vysloužilý pilot postrádá zajímavý náhled. Do toho to utahané, v podstatě nulové tempo. Přitom ostřílený režisér Jaroslav Dudek nezahálí a po celou dobu produkuje zdatný experiment spočívající v průniku do duše jednoho vitálního komika, ale zkrátka uniforma Dvořákovi neladí, do toho ty jeho uši a umělcův trpitelsky roztrhaný výraz. Nepřišlo mně to vůbec působivě zahrané. Další podobně zaměřená role už samozřejmě nemohla následovat. Vzhledem k laciné televizní produkci je ošizena i výprava. Dokáži si představit film v lepší úpravě, kdy se mohlo přidat množství divácky atraktivních lokací, případně nějaká ta akční scéna, i když u scenáristy Hubače, je něco takového scifi. Krátce po listopadu, kdy se úplně rozpadla tvůrčí a umělecká infrastruktura, film mohl působit jako návrat k televizní kvalitě. Po téměř čtvrt století od uvedení filmu na obrazovky, už to tak nevidím. Je však zvláštní, že film mám spojený jen s Dvořákem, přitom v něm hrála celá plejáda skvělých českých herců, ale ani jednoho si nevybavím nijak markantně. Tenhle post-war film se táhne jako žvýkačka, nemá úplně nemožné aranžmá, pro celé pojetí příběhu je vlastně vyhovující, ale mně připravil jen rozvleklou nudu s hercem v hlavní roli, který do role válečného veterána ani příliš nepasoval. Jak už jsem naznačil, jednou vodník, navždy vodník. 10% (kingik) 1*
Zřejmě dosud nejlepší a nejsugestivnější televizní dramatické vypořádání se s tragickým osudem československých válečných letců navrátivších se ze služeb britské RAF do republiky po roce 1948. Překvapí zejména tak nezvykle civilní herecký výkon známého baviče Josefa Dvořáka, který dokázal, že v něm dříme i neobyčejný dramatický herecký talent. Vynikají je také scénář Jiřího Hubače, ale to už je tak nějak jev vcelku očekávaný. Režisér Jaroslav Dudek se coby tvůrce specializující se na televizní tvorbu vypořádal s jeho scénářem, respektive původní televizní hrou, velmi obstojně, jako nejoriginálnější tvůrčí prvek se jeví primární důraz kladený na hudební složku filmu, pásmo dobových písní jakoby převzalo zásadní úlohu dobového kontextu. Z budovatelských písní, stejně jako z vizuální stylizace jejich přednesu, jde v podprahové rovině až strach a zjevně je v nich zakódována hrůza dané epochy (stačí se dobře zaposlouchat do textů) - podobnou úlohu však hrají i dobové plakáty, byť jistě nemají tak silnou podprahovou sdělnost a působí jen vizuálně. Jediná věc, která mi tak na této televizní inscenaci vadí, je fakt, že se tvůrci neodhodlali natočit tuto vynikající látku coby celovečerní film, jistě by si to zasloužila... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
-
Jiří Bartoška - kapitán Jindřich Vorel
• Josef Dvořák - holič Vilém „Vilda“ Semerád
• Libuše Šafránková - profesorka Kamila
• Josef Somr - předseda
• Rudolf Hrušínský - malý Venda
• Dagmar Havlová - Irma Semerádová
• Jiří Plachý - Lojza
• Alena Kreuzmannová - domovní důvěrnice
• Valerie Zawadská - zpěvačka Irena, Vendova žena
• Lída Vostrčilová - matka Semerádovy ženy
• Pavel Pípal - referent
• Jan Teplý - náměstek ČSA
• Pavel Nový - němec Klaus
• Oldřich Vlach - Krupička
• Ota Sklenčka - farář
• Jiří Knot - tajemník
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 14.5.1991 Československá televize
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 1.10.2012 Česká televize
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Jaroslav Dudek (Režie), - (Produkce), - (Hudba), Alois Nožička (Kamera), Jiří Šebelka (Střih), Marie Maršálková (Střih), - (Scénografie), Jarmila Konečná (Kostýmy), Zdeněk Stropek (Zvuk), Milan Sklenář (Masky), Jiří Hubač (Scénář), Jiří Bartoška (Herec), Josef Dvořák (Herec), Libuše Šafránková (Herec), Valérie Zawadská (Herec), Dagmar Veškrnová-Havlová (Herec), Jiří Plachý ml. (Herec), Rudolf Hrušínský ml. (Herec), Josef Somr (Herec), Oldřich Vlach (Herec), Jiří Knot (Herec), Eva Čížková (Herec), Lída Vostrčilová (Herec), Alena Kreuzmannová (Herec), Pavel Pípal (Herec), Pavel Nový (Herec), Jan Teplý st. (Herec), Miloslav Štibich (Herec), Václav Vydra nejml. (Herec), Josef Nedorost (Herec), Miroslav Šnajdr (Herec), Vít Pešina (Herec), Jan Šváb (Herec), Libuše Štědrá (Herec), Josef Kolman (Herec), Veronika Musilová (Herec), Eva Čížkovská (Herec), Stanislav Zindulka (Herec), Ota Sklenčka (Herec), Milan Klacek (Herec), Jiří Štibich (Herec), Jan Fulín (Herec), Jaromír Klempíř (Herec)
1991/76/Československo/Drama
Zajímavost k filmu
- Natáčelo se především v Berouně, ale také v Praze na Pražském hradě, zámku Veleslavín, v Dejvicích či u kostela sv. Norberta ve Střešovicích.
- Písnička, která ve filmu zní, je skotská lidová píseň s názvem "Loch Lemond", pojmenovaná po stejnojmeném jezeře, které je vůbec největší ve Skotsku.
- Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali".
- Slavné bitvy o Británii se v létě 1940 zúčastnilo 89 československých stíhačů 310. stíhací perutě, vedle nich se z Protektorátu dostalo ven cca 1200 dalších příslušníků letectva.
- Písnička, která ve filmu zní, je skotská lidová píseň s názvem "Loch Lemond", pojmenovaná po stejnojmeném jezeře, které je vůbec největší ve Skotsku.
- Symbolem zvrácenosti komunistické moci se stal letec František Fajtl. Zažil obsazení Polska, bojoval ve Francii, v bitvě o Británii. Účastnil se bojů RAF nad západní Evropou, velel československé 313. stíhací peruti. Počátkem roku 1944 stál u vytvoření čs. perutě "anglických" letců v SSSR, kde bojoval až do konce války. Po převratu skončil na Mírově. Nakonec jej soudruzi "částečně rehabilitovali".
- Slavné bitvy o Británii se v létě 1940 zúčastnilo 89 československých stíhačů 310. stíhací perutě, vedle nich se z Protektorátu dostalo ven cca 1200 dalších příslušníků letectva.
Odkazy
Hrají:
Jiří Bartoška, Josef Dvořák, Libuše Šafránková, Josef Somr, Rudolf Hrušínský ml., Dagmar Havlová, Jiří Plachý ml., Alena Kreuzmannová, Valérie Zawadská, Ludmila Vostrčilová, Pavel Pípal, Jan Teplý st., Pavel Nový, Oldřich Vlach, Ota Sklenčka, Jiří Knot, Libuše Štědrá, Eva Čížkovská, Milan Klacek, Vít Pešina, Miloslav Štibich, Václav Vydra nejml., Stanislav Zindulka, Jiří Štibich, Jan Fulín, František Herzog, Jan Šváb, Veronika Musilová, Josef Nedorost, Richard Šírek, Miroslav Šnajdr, Josef Kolman, Jaromír Klempíř