Hop - a je tu lidoop / Hop - a je tu lidoop (1977/87/Československo/Komedie, Fantasy) 45% -Originál DVD-
27.08.2023 14:14
JEDNOU VĚTOU
„Džin splní každé přání tomu, kdo otevře láhev. A když se dostane do špatných rukou, může to tu být samá opice!“
OBSAH
Pohádková satira o džinovi z láhve, který plnil každé přání toho, kdo láhev otevřel. Dva dočasní majitelé, řezník Tureček a hostinský Merta, toho jaksepatří využívají a hromadí majetek, dokud to jde. Tureček dokonce každého, kdo se mu nelíbí, změní v šimpanze...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na tomhle filmu je nejlepší ten název: Hop - a je tu lidoop. Ve filmu samém poetiky a kreativity valem ubývá...ač je jedním z jeho duchovních otců sám král české veseloherní kreativity Miloš Macourek. Přesto je to ve výsledku taková ta typická normalizační nicnekritizující vyšumělá satira...smutné dědictví československého normalizovaného filmu. Zajímavý je tenhle dětský film snad jen z ryze subjektivního pohledu, neboť se celý točil v Českém Krumlově a blízkém okolí (Dívčí Kámen kupříkladu) a třeba do školy se tu chodí do budovy, kde je škola skutečně dodnes a ve které jsem dokonce sám i učil. :-) (Radek99) 2*
Pepíček Kemrů jako džin z láhve, který musel plnit rozmary náhle zbohatšivších, tak trochu vždy v projevu a s otráveným výrazem na rtech, se mi z tohoto filmu jevil jako nejlepší. A ta jedna hvězda patří tedy po právu jemu. Jinak je to po všech stránkách vyloženě slabý film, navíc od skoro neznámého režiséra, jehož jediným úspěchem byl snad film Matěji proč tě holky nechtějí...Ani jako dítě jsem tomu nikdy nemohl přijít na chuť. Filmový tvůrci v druhé polovině sedmdesátých let tedy v době normalizace, ne že by byli vyloženě špatní ale, jako by už vyčerpali všechny ty skvělé tvůrčí nápady v podobě zdařilých i nových scénářů, zejména ze šedesátých let tedy v době tvůrčího a uměleckého vrcholu...A poté-názorný příklad jakoby se točili tyto, a nebo podobné slátaniny které nic nikomu nepřinesli..Tehdy možná něco nového ale dnes na...a jen s lakonickým úsměvem na rtech. (Karlos80) 1*
V druhé půlce sedmdesátých let vrcholila „zlatá éra“ socialistických komedií, které si kladly za úkol „humornou“ formou poukazovat na neduhy „socialistického, uvědomělého“ člověka jako, rozkrádání soc. majetku, maloměšťáctví (viz. řada komedií P.Schulhoffa), okrádání bližních atd atd. K nim se řadí i tato komedie (?) Bohužel na rozdíl od jiných veleděl tohoto typu není ani vtipná, ani poučná a tudíž je naprosto zbytečná Až na pár hlášek na téma „Koňas“ a na potutelný kukuč a herecký (?) výkon J.Kemra je to celé upachtěné a jedním slovem o ničem A to, že se člověk třikrát zasměje je žalostně málo. Brrrrrrr..... a já na tom byl před dávnými věky jako pubescent v kině.... (Brouk) 1*
VELKÁ RECENZE
Aladdin po česku aneb filmová komedie o lásce, chamtivosti a džinovi z láhve.
To by jeden nevěřil, co se všechno semele kolem jediné láhve. Vyloví ji z řeky rybář Fuksa a prodá vedoucímu hostince Mertovi, který vzápětí zjistí, že její obsah je poněkud neobvyklý. Láhev je totiž příbytkem džina, který chce svého majitele učinit šťastným a jediným slůvkem dokáže splnit každé přání. Merta toho samozřejmě využije k hromadění majetku, stejně jako další vlastník, chamtivý řezník Tureček. Ten se navíc rozhodne každého, kdo se mu jen trochu nelíbí, proměnit v šimpanze.
Zázrakem nabité bohatství poznamená také Turečkovu dceru Blanku, což se vůbec nelíbí sympatic-kému Ondrovi, o kterého dívka stojí víc než o svého nápadníka Viktora, syna "odklizeného" Merty. Její otec má ovšem s Ondrou jiné plány. Chce se mu pomstít za to, že se od něj mládenec nenechal okrást a nastraží mu léčku. Ve zmatku, který tím vyvolá, se však rozbije džinova láhev a ten se pře-stěhuje do jiné. Shodou okolností je to ta, kterou si domů odnese Ondra. Ten se džinem nechá pro-měnit se štěně a odnést Blance. Může tak být stále s ní, aniž by o tom dívka věděla. Ta se již začíná probouzet ze svého opojení bohatstvím a hledá jiné hodnoty. Zdá se, že džinovo přání učinit svého pána šťastným, se konečně naplní.
Satiricky laděná komedie vznikla v roce 1977 a podle námětu a scénáře Miloše Macourka, ji natočil režisér a spoluscenárista filmu Milan Muchna jako svůj celovečerní debut. V hlavních rolích dvou chamtivců se představí Josef Somr coby hostinský Merta a Josef Vinklář jako řezník Tureček. Role Ondry a Blanky, kteří naplní džinovu snahu udělat někoho šťastným, si zahráli Vladimír Dlouhý a tehdejší studentka konzervatoře Monika Hálová. Kouzelného džina vytvořil kouzelným způsobem Josef Kemr. V dalších rolích se objeví Otakar Brousek ml. jako Viktor, Václav Lohniský jako Fuksa, Pavel Větrovec coby Vondra, Josef Dvořák jako pošťák Homola a samozřejmě také opice Carmen a Jimi, které produkce našla až v Berlíně. Ono bylo vůbec s opicemi hodně potíží. Ty, se kterými se počítalo původně, musely být ze zdravotních důvodů utraceny a další vhodné nemohli tvůrci najít. Uvažovalo se dokonce o možnosti umělych opic, tedy opičích masek, ale nakonec se přece jen objevila zvířata, která splňovala požadavky tvůrců.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Studenti gymnázia dokončují poslední úpravy zooparku, do něhož je záhy umístěn šimpanz Bonifác. Blanka, dcera řezníka Turečka chystá oslavu narozenin. Ráda by na ní viděla Ondru, ale ten při nákupu v řezníkově krámě veřejně Turečka usvědčií, že šidí. Tureček je nervózní, čeká kontrolu a přitom mu v pokladně chybí padesát tisíc. Marně žádá hostinského Mertu o půjčku. Rybář Fuksa vyloví z říčky prastarou láhev a prodá ji Mertovi. Když ji Merta otevře, objeví se Džin, který mu může splnit všechna přání. Merta se nedá pobízet a hned Džina využije. Láhev však omylem odnese jeho syn Viktor na Blančiny narozeniny k Turečkovým. Zde se Džina zmocní Tureček. Také on si na Džinovi vymůže rozmnožení majetku i peníze na zaplacení manka. Mertu nechá proměnit v šimpanze, a také si chce vyřídit účet s Ondrou za to, že ho obvinil z nepoctivosti. Nastraží proto na chlapce v hospodě past a označí ho za zloděje. V nastalé vřavě se rozbije stará láhev a Džin se přestěhuje do láhve s tonikem, kterou si odnese Ondra. U Ondry je Džin spokojený, protože pomáhá jen dobrým věcem. Zato u Turečků je bez Džina zle. Blanka najednou vidí otce v jiném světle a začne hledat jiné hodnoty, o kterých s ní hovořil Ondra. Ten promění Turečka v šimpanze, aby unikl vězení za manko. Při slavnostním otevření zooparku je všem šimpanzům vrácena lidská podoba a celé město se podvodníkům vysměje. Blanka s Ondrou však prožívají štěstí, a proto také zmizí láhev s Džinem. Možná se někde jinde zase objeví...
„Džin splní každé přání tomu, kdo otevře láhev. A když se dostane do špatných rukou, může to tu být samá opice!“
OBSAH
Pohádková satira o džinovi z láhve, který plnil každé přání toho, kdo láhev otevřel. Dva dočasní majitelé, řezník Tureček a hostinský Merta, toho jaksepatří využívají a hromadí majetek, dokud to jde. Tureček dokonce každého, kdo se mu nelíbí, změní v šimpanze...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Na tomhle filmu je nejlepší ten název: Hop - a je tu lidoop. Ve filmu samém poetiky a kreativity valem ubývá...ač je jedním z jeho duchovních otců sám král české veseloherní kreativity Miloš Macourek. Přesto je to ve výsledku taková ta typická normalizační nicnekritizující vyšumělá satira...smutné dědictví československého normalizovaného filmu. Zajímavý je tenhle dětský film snad jen z ryze subjektivního pohledu, neboť se celý točil v Českém Krumlově a blízkém okolí (Dívčí Kámen kupříkladu) a třeba do školy se tu chodí do budovy, kde je škola skutečně dodnes a ve které jsem dokonce sám i učil. :-) (Radek99) 2*
Pepíček Kemrů jako džin z láhve, který musel plnit rozmary náhle zbohatšivších, tak trochu vždy v projevu a s otráveným výrazem na rtech, se mi z tohoto filmu jevil jako nejlepší. A ta jedna hvězda patří tedy po právu jemu. Jinak je to po všech stránkách vyloženě slabý film, navíc od skoro neznámého režiséra, jehož jediným úspěchem byl snad film Matěji proč tě holky nechtějí...Ani jako dítě jsem tomu nikdy nemohl přijít na chuť. Filmový tvůrci v druhé polovině sedmdesátých let tedy v době normalizace, ne že by byli vyloženě špatní ale, jako by už vyčerpali všechny ty skvělé tvůrčí nápady v podobě zdařilých i nových scénářů, zejména ze šedesátých let tedy v době tvůrčího a uměleckého vrcholu...A poté-názorný příklad jakoby se točili tyto, a nebo podobné slátaniny které nic nikomu nepřinesli..Tehdy možná něco nového ale dnes na...a jen s lakonickým úsměvem na rtech. (Karlos80) 1*
V druhé půlce sedmdesátých let vrcholila „zlatá éra“ socialistických komedií, které si kladly za úkol „humornou“ formou poukazovat na neduhy „socialistického, uvědomělého“ člověka jako, rozkrádání soc. majetku, maloměšťáctví (viz. řada komedií P.Schulhoffa), okrádání bližních atd atd. K nim se řadí i tato komedie (?) Bohužel na rozdíl od jiných veleděl tohoto typu není ani vtipná, ani poučná a tudíž je naprosto zbytečná Až na pár hlášek na téma „Koňas“ a na potutelný kukuč a herecký (?) výkon J.Kemra je to celé upachtěné a jedním slovem o ničem A to, že se člověk třikrát zasměje je žalostně málo. Brrrrrrr..... a já na tom byl před dávnými věky jako pubescent v kině.... (Brouk) 1*
VELKÁ RECENZE
Aladdin po česku aneb filmová komedie o lásce, chamtivosti a džinovi z láhve.
To by jeden nevěřil, co se všechno semele kolem jediné láhve. Vyloví ji z řeky rybář Fuksa a prodá vedoucímu hostince Mertovi, který vzápětí zjistí, že její obsah je poněkud neobvyklý. Láhev je totiž příbytkem džina, který chce svého majitele učinit šťastným a jediným slůvkem dokáže splnit každé přání. Merta toho samozřejmě využije k hromadění majetku, stejně jako další vlastník, chamtivý řezník Tureček. Ten se navíc rozhodne každého, kdo se mu jen trochu nelíbí, proměnit v šimpanze.
Zázrakem nabité bohatství poznamená také Turečkovu dceru Blanku, což se vůbec nelíbí sympatic-kému Ondrovi, o kterého dívka stojí víc než o svého nápadníka Viktora, syna "odklizeného" Merty. Její otec má ovšem s Ondrou jiné plány. Chce se mu pomstít za to, že se od něj mládenec nenechal okrást a nastraží mu léčku. Ve zmatku, který tím vyvolá, se však rozbije džinova láhev a ten se pře-stěhuje do jiné. Shodou okolností je to ta, kterou si domů odnese Ondra. Ten se džinem nechá pro-měnit se štěně a odnést Blance. Může tak být stále s ní, aniž by o tom dívka věděla. Ta se již začíná probouzet ze svého opojení bohatstvím a hledá jiné hodnoty. Zdá se, že džinovo přání učinit svého pána šťastným, se konečně naplní.
Satiricky laděná komedie vznikla v roce 1977 a podle námětu a scénáře Miloše Macourka, ji natočil režisér a spoluscenárista filmu Milan Muchna jako svůj celovečerní debut. V hlavních rolích dvou chamtivců se představí Josef Somr coby hostinský Merta a Josef Vinklář jako řezník Tureček. Role Ondry a Blanky, kteří naplní džinovu snahu udělat někoho šťastným, si zahráli Vladimír Dlouhý a tehdejší studentka konzervatoře Monika Hálová. Kouzelného džina vytvořil kouzelným způsobem Josef Kemr. V dalších rolích se objeví Otakar Brousek ml. jako Viktor, Václav Lohniský jako Fuksa, Pavel Větrovec coby Vondra, Josef Dvořák jako pošťák Homola a samozřejmě také opice Carmen a Jimi, které produkce našla až v Berlíně. Ono bylo vůbec s opicemi hodně potíží. Ty, se kterými se počítalo původně, musely být ze zdravotních důvodů utraceny a další vhodné nemohli tvůrci najít. Uvažovalo se dokonce o možnosti umělych opic, tedy opičích masek, ale nakonec se přece jen objevila zvířata, která splňovala požadavky tvůrců.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Studenti gymnázia dokončují poslední úpravy zooparku, do něhož je záhy umístěn šimpanz Bonifác. Blanka, dcera řezníka Turečka chystá oslavu narozenin. Ráda by na ní viděla Ondru, ale ten při nákupu v řezníkově krámě veřejně Turečka usvědčií, že šidí. Tureček je nervózní, čeká kontrolu a přitom mu v pokladně chybí padesát tisíc. Marně žádá hostinského Mertu o půjčku. Rybář Fuksa vyloví z říčky prastarou láhev a prodá ji Mertovi. Když ji Merta otevře, objeví se Džin, který mu může splnit všechna přání. Merta se nedá pobízet a hned Džina využije. Láhev však omylem odnese jeho syn Viktor na Blančiny narozeniny k Turečkovým. Zde se Džina zmocní Tureček. Také on si na Džinovi vymůže rozmnožení majetku i peníze na zaplacení manka. Mertu nechá proměnit v šimpanze, a také si chce vyřídit účet s Ondrou za to, že ho obvinil z nepoctivosti. Nastraží proto na chlapce v hospodě past a označí ho za zloděje. V nastalé vřavě se rozbije stará láhev a Džin se přestěhuje do láhve s tonikem, kterou si odnese Ondra. U Ondry je Džin spokojený, protože pomáhá jen dobrým věcem. Zato u Turečků je bez Džina zle. Blanka najednou vidí otce v jiném světle a začne hledat jiné hodnoty, o kterých s ní hovořil Ondra. Ten promění Turečka v šimpanze, aby unikl vězení za manko. Při slavnostním otevření zooparku je všem šimpanzům vrácena lidská podoba a celé město se podvodníkům vysměje. Blanka s Ondrou však prožívají štěstí, a proto také zmizí láhev s Džinem. Možná se někde jinde zase objeví...
Postavy a obsazení
• Vladimír Dlouhý - Ondřej Pavlík
• Monika Hálová - Blanka Turečková
• Josef Kemr - džin
• Josef Vinklář - řezník Tureček
• Zdena Hadrbolcová - Turečková
• Marie Rosůlková - Viktorova babička
• Josef Somr - ostinský Josef Merta
• Josef Dvořák - pošťák Homola
• Otakar Brousek - Viktor Merta
• Gabriela Vránová - Věra, Mertova žena, Viktorova matka
• Vladimír Dlouhý - Ondřej Pavlík
• Monika Hálová - Blanka Turečková
• Josef Kemr - džin
• Josef Vinklář - řezník Tureček
• Zdena Hadrbolcová - Turečková
• Marie Rosůlková - Viktorova babička
• Josef Somr - ostinský Josef Merta
• Josef Dvořák - pošťák Homola
• Otakar Brousek - Viktor Merta
• Gabriela Vránová - Věra, Mertova žena, Viktorova matka
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 1.2.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.11.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Premiéra ČR: 1.2.1978
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 5.11.2007 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tvůrci a herci
Milan Muchna (Režie), Jaroslav Řeřicha (Produkce/Vedoucí výroby), Angelo Michajlov (Hudba), Emil Sirotek (Kamera), Miloslav Hájek (Střih), Zbyněk Hloch (Scénografie), Zdena Štěpánová (Kostýmy), Adolf Nacházel (Zvuk), Jiří Budín (Masky), Miloš Macourek (Scénář), Milan Muchna (Scénář), Josef Kemr (Herec), Josef Vinklář (Herec), Josef Somr (Herec), Vladimír Dlouhý (Herec), Monika Hálová (Herec), Otakar Brousek ml. (Herec), Josef Větrovec (Herec), Karolina Slunéčková (Herec), Světla Amortová (Herec), Zdena Hadrbolcová (Herec), Gabriela Vránová (Herec), Marie Rosůlková (Herec), Karel Vochoč (Herec), František Blahoňovský (Herec), Josef Dvořák (Herec), Václav Lohniský (Herec), Ivan Vyskočil (Herec), Jiří Lábus (Herec), Jan Teplý st. (Herec), Miloslav Šimek (Herec), Jaroslava Tichá (Herec), Miriam Hynková (Herec), Jiří Hálek (Herec), Ferdinand Krůta (Herec), Karel Augusta (Herec), Jan Kuželka (Herec), Jitka Zelenohorská (Herec), Ludmila Roubíková (Herec), Jiří Růžička ml. (Herec), František Ringo Čech (Herec), Mnislav Hofmann (Herec), David Schneider (Herec), Tereza Pokorná-Herzová (Herec), Jitka Asterová (Herec), Patricie Limberská (Herec), Libor Loder (Herec), Roman Hájek (Herec), Ljuba Krbová (Herec), Michal Pešek (Herec), Mirko Musil (Herec), Jiří Cerha (Herec), Roman Hemala (Herec), Vladimír Pospíšil (Herec), Zuzana Schulzová (Herec), Zuzana Skalická (Herec), Jiřina Zemanová (Herec), Zuzana Brichová (Herec), Petra Skálová (Herec), Magdalena Suchá (Herec), Waldemar Linder (Herec), Ludvík Wolf (Herec), Miroslav Vydlák (Herec), Karel Bodnár (Herec), Josef Braun (Herec), Miluše Hošková (Herec), Marie Hrdličková (Herec), Vladimír Hrabánek (Herec), Gabriela Najmanová (Herec), Naďa Očenášková (Herec), Vít Pešina (Herec), Angelo Michajlov (Herec), Zdeněk Skalický (Herec), Karel Smrž (Herec), Josef Střecha (Herec), Zdeněk Srstka (Herec), Jaroslav Vlk (Herec), Libuše Kosová (Herec), Alois Kříž (Herec), Gustav Svoboda (Herec), Jiří Císler (Herec)
1977/87/Československo/Komedie, Fantasy
Zajímavost k filmu
- Josef Vinklář, Vladimír Dlouhý a Josef Větrovec se do exteriérů Českého Krumlova později vrátili v seriálu Dobrodružství kriminalistiky (od r. 1989), konkrétně v epizodě "Krev".
- Ve scéně narozeninového večírku Blanky Turečkové (Monika Hálová) visí v jejím pokoji na stěně vedle sebe české plakáty ÚPF k filmům Co dál, doktore? (1972), Kdo hledá zlaté dno (1974) a Město nic neví (1975).
- Motorka, na které jezdí Otakar Brousek ml. (Viktor Merta), je Jawa 350/362 Californian, která byla v té době určena především pro vývoz.
Obývací stěna, kterou vlastnili Turečkovi, se objevila i v dalších snímcích, a to například ve filmu Poplach v oblacích (1978), kde ji vlastnila postava Vlastimila Brodského, nebo v seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974) v epizodě "Modrá světla", kde se objevila jako vybavení bytu novináře, kterého představoval Svatopluk Matyáš. (J R C Pecuchet)
Filmovalo se v Českém Krumlově.
- Ve scéně narozeninového večírku Blanky Turečkové (Monika Hálová) visí v jejím pokoji na stěně vedle sebe české plakáty ÚPF k filmům Co dál, doktore? (1972), Kdo hledá zlaté dno (1974) a Město nic neví (1975).
- Motorka, na které jezdí Otakar Brousek ml. (Viktor Merta), je Jawa 350/362 Californian, která byla v té době určena především pro vývoz.
Obývací stěna, kterou vlastnili Turečkovi, se objevila i v dalších snímcích, a to například ve filmu Poplach v oblacích (1978), kde ji vlastnila postava Vlastimila Brodského, nebo v seriálu 30 případů majora Zemana (od r. 1974) v epizodě "Modrá světla", kde se objevila jako vybavení bytu novináře, kterého představoval Svatopluk Matyáš. (J R C Pecuchet)
Filmovalo se v Českém Krumlově.
Odkazy
Hrají:
Josef Kemr, Josef Vinklář, Josef Somr, Vladimír Dlouhý, Monika Hálová, Otakar Brousek ml., Josef Větrovec, Karolina Slunéčková, Světla Amortová, Zdena Hadrbolcová, Gabriela Vránová, Marie Rosůlková, Karel Vochoč, František Blahoňovský, Josef Dvořák, Václav Lohniský, Ivan Vyskočil, Jiří Lábus, Jan Teplý st., Miloslav Šimek, Jaroslava Tichá, Miriam Hynková, Jiří Hálek, Ferdinand Krůta, Karel Augusta, Jan Kuželka, Jitka Zelenohorská, Lída Roubíková, Jiří Růžička ml., František Ringo Čech, Mnislav Hofmann, David Schneider, Tereza Pokorná-Herzová, Jitka Asterová, Patricie Limberská, Libor Loder, Roman Hájek, Ljuba Krbová, Michal Pešek, Mirko Musil, Jiří Cerha, Roman Hemala, Vladimír Pospíšil, Zuzana Schulzová, Zuzana Skalická, Jiřina Zemanová, Zuzana Brichová, Petra Skálová, Waldemar Linder, Ludvík Wolf, Miroslav Vydlák, Karel Bodnár, Josef Braun, Miluše Hošková, Marie Hrdličková, Vladimír Hrabánek, Gabriela Najmanová, Naďa Očenášková, Vít Pešina, Angelo Michajlov, Zdeněk Skalický, Karel Smrž, Josef Střecha, Zdeněk Srstka, Jaroslav Vlk, Libuše Kosová, Alois Kříž, Gustav Svoboda