Habermannův mlýn / Habermannův mlýn (2010/104/Česko, Německo, Rakousko/Drama, Válečný, Historický) 78%
27.08.2023 14:12
JEDNOU VĚTOU
„Chceme-li porozumět přítomnosti, musíme znát minulost.“
OBSAH
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim (Ben Becker). Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit „mateřské“ ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro jednou ponechám stranou svoje emoce, který měli díky filmu hodně hlasitý budíček a jen řeknu, že jsem nesmírně rád za podobné filmy a pevně věřím, že téma, kterého se film dotknul v samotným závěru bude někdy rozvedeno v samostatném celovečením filmu. Tohle se totiž netýkalo ani zdaleka jen pohraničí. Ač nerad mám k filmu sice jen jednu, ale zato podstatnou výtku. Podle mě tuhle látku není možný zpracovat do celoveřního filmu. Chyběl mě vývoj jednotlivých postav, vztah mezi nima. Válka byla příliš dlouhá a každej z nás i z fašounů byl konfrontovám z mnoha podstanýma situacema, které prostě nevznikli z ničeho nic a za dvacet minut došli ke svému epilogu. To prostě nejde. Jak si mám udělat názor na chování lidí v tak extremní situaci jako je válka, když v podstatě nejsem seznámen z jejich charaketrem. Neznám jejich reakce, myšlení ani činy. Tady na každej rok okupace vycházela jedna dvacetiminutová epizoda a to ne. Nerad to říkám, ale chtělo to velmi podorbný seriál. Takhle to na mě působilo, jak kdybych nasedl do Pendolína a událostma ve válce jen tak proletěl. Chvilku jsem dokonce váhal se třema hvězdama, ale za ty emoce co mám v sobě by to nebylo k filmu fér. Ke čtvrté hěvzdičce navíc výrazně dopomohli i herecké výkony, tam v podstatě nemám komu co vyčíst. Pod komentář uživatele Simon84 se podepisuju v plném rozsahu. (Enšpígl) 4*
Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. (Gilmour93) 3*
Spalovač mrtvol Juraj Herz víc jak 50 let po válce resuscituje dávno mrtvý příběh, aby jej barvitě naservíroval současné generaci, která už nemá moc jasné představy o tom, jak to kdysi v pohraničí vypadalo a probíhalo. Mezi českými a slovenskými herci vsadil na prověřené koně typu Roden, Hrušínský, Hryc, Holub, Kronerová atd., část hlavních rolí pak svěřil zahraničním aktérům. Zjednodušeně se dá říct, že z Herzova pohledu šlo jak obsazením, tak dějově o sázku na jistotu - válečné příběhy civilistů dodnes mohou vyvolávat kontroverze a tím lákat diváka, pro nějž to může - ale nemusí - být i tak trochu cesta do hlubin sudeťákovy duše. Nemluvě o tom, že někdo (znalý historie vlastního rodu) může v příběhu poznat svého příbuzného - a podle charakterizace postavy se k němu buď nadšeně hlásit, nebo (což je možná častější případ?) jej definitivně zatratit. Velice pozoruhodný part sehrál ve filmu Jan Hrušínský, jenž do role sedl jako "prdel na hrnec" a předvedl "ideální" prototyp Čecha, jenž vyjde absolutně s každým a přežije úplně každý režim (a dost možná i atomový výbuch, jako jediný kromě krys). V globálu shrnuto jde o zajímavou podívanou s hezkým hudebním podkresem, režijně, herecky i kameramansky zvládnutou na solidních 85%. (Radyo) 4*
VELKÁ RECENZE
Habermannův mlýn měl říznout do masa. Téma odsunu sudetských Němců tak nějak tiše zahnívá v koutě českého národního svědomí a příliš se mu nechce na světlo. Juraj Herz jako jeden z pamětníků zdivočelé msty porobených obyvatel Protektorátu se rozhodl sestoupit na samé dno paměti bez příkras a ukázat, jací jsme také byli. Rozbít nějaký ten zažitý stereotyp o hrdinných a krásných vlastencích, kteří s šeříky ve vlasech přinášejí svobodu ponížené domovině. Habermannův mlýn měl tnout do živého, bohužel si zapomněl nabrousit nůž.
Ačkoli předem prohlašuji, že tento Herzův film patří mezi jeho nejlepší za posledních několik (desítek) let, rozhodně nelze chválit způsob, jakým režisér naplnil ambiciózní záměr. Zásadním kamenem úrazu je fakt, že Herz odpovídá na stereotyp stereotypem, sice jiným, ale svou tezovitostí obdobným. Divák tak narazí na povědomou postavu nacistické „ober-svině“, která na sebe překvapivě nenabaluje další karikaturní nácíčky, nýbrž přičinlivé české podrazáky a morální mrzáčky, zlé a prohnilé až do morku kosti.
Hrdinové filmu se tak pohybují ve zcela totožném prostoru jako jejich obdoby z běžných válečných dramat, jen ta schémata mají jiné vlaječky v klopě. Není se proto co divit, že v závěru vyznívá Habermannův mlýn lautr stejně jalově, jako všichni ti ostatní zjitření humanisté – s tím rozdílem, že prasátka nosí místo háknkrojcu lvíčka na prsou. Je to trochu málo na to, aby Herzův film skutečně podnítil analytické uvažování o složitém principu viny a trestu.
V zúženém prostoru nejlépe manévruje ryzí „karakter“ Březina v charismatickém Rodenově balení. Jeho německá protiváha, slušný průmyslník Habermann, je bohužel bezbarvý, bezradný a podkopnutý mizerným post-synchronem. Když se tak ocitne tváří tvář své Sofiině volbě, působí jako chabá loutka v rukou scénáristy, který to celé potřebuje rozmotat do kýženého tragického konce.
Herzovi budiž přičteno ke cti, že jeho film slušně vypadá a celkem obratně se vyjadřuje, přičemž občas se mu zadaří nalézt nějakou tu neprefabrikovanou emoci. Navíc v něm exceluje Karel Roden, takže člověk sem tam zapomíná, jak nepříjemně prkenný, staromilský a de facto zapšklý celý tenhle příběh je. Legendárnímu tvůrci tak patří dík za to, že téma odsunu důstojně vytáhl na světlo, méně už mu budeme děkovat za to, že nám ho předložil jako další zbytečné klišé.
Ocenění:
Český lev
2010 - Nejlepší film
2010 - Karel Roden (Nejlepší herec)
2010 - Zuzana Kronerová (Nejlepší vedlejší herečka)
2010 - Jan Drbohlav, Juraj Herz, Wolfgang Limmer (Nejlepší scénář)
2010 - Alexander Šurkala (Nejlepší kamera)
2010 - Nejlepší zvuk
Ceny české filmové kritiky
2010 - Karel Roden (Nejlepší vedlejší herec)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7.10.2010 Bontonfilm
Premiéra Německo: 25.11.2010 Farbfilm Verleih
Premiéra Rakousko: 11.5.2015 (Czech Center, Vienna)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 4.4.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.4.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 14 812 575
Návštěvnost v ČR 153 183
Náklady (Rozpočet) - Kč 87 000 000
„Chceme-li porozumět přítomnosti, musíme znát minulost.“
OBSAH
Legendární režisér Juraj Herz se rozhodl otevřít jednu z nejkontroverznějších kapitol českých dějin, poválečný odsun Němců, při němž se spravedlivý hněv často mísil s těmi nejnižšími pudy a spolu vytvářely nesmazatelnou krvavou stopu. Jednou z obětí dějin psaných vítězi měl být i německý průmyslník Habermann, který žil s rodinou na severní Moravě. Okolnosti jeho konce zůstávají dodnes nejasné. Filmový příběh se jeho životním osudem pouze volně inspiroval, ale paradoxy nejšílenějších let dvacátého století prezentuje hrůzně dokonale. Život před válkou v pohraničí nebyl dvakrát idylický. Doba si žádala, abyste se přiklonili na jednu či druhou stranu a jen ti nejsilnější dokázali zůstat nad věcí. Patřil k nim bohatý podnikatel August Habermann (Mark Waschke), který bez předsudků dával práci Čechům i Němcům, a jeho nejbližší přítel Březina (Karel Roden). Po začlenění Sudet do Třetí říše tlak ještě zesílí, na tomto místě personifikovaný esesákem Koslowskim (Ben Becker). Habermann i přesto dál vytváří pro své české zaměstnance ochranný štít a odmítá se plně podvolit „mateřské“ ideologii. Jenže šílená doba nakonec dostihne i jeho. Při volbě ze dvou možností, z nichž ani jedna není dobrá, učiní rozhodnutí, které se stane záminkou k tomu, aby se bezprostředně po válce stal hlavním cílem na seznamu „českých vlastenců“, z nichž většinu tvoří jeho bývalí chráněnci. Samozvaným soudcům a katům jde ale spíš o jeho majetek než o spravedlnost. Dokáže před nimi Habermann zachránit alespoň ženu a dítě?(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Pro jednou ponechám stranou svoje emoce, který měli díky filmu hodně hlasitý budíček a jen řeknu, že jsem nesmírně rád za podobné filmy a pevně věřím, že téma, kterého se film dotknul v samotným závěru bude někdy rozvedeno v samostatném celovečením filmu. Tohle se totiž netýkalo ani zdaleka jen pohraničí. Ač nerad mám k filmu sice jen jednu, ale zato podstatnou výtku. Podle mě tuhle látku není možný zpracovat do celoveřního filmu. Chyběl mě vývoj jednotlivých postav, vztah mezi nima. Válka byla příliš dlouhá a každej z nás i z fašounů byl konfrontovám z mnoha podstanýma situacema, které prostě nevznikli z ničeho nic a za dvacet minut došli ke svému epilogu. To prostě nejde. Jak si mám udělat názor na chování lidí v tak extremní situaci jako je válka, když v podstatě nejsem seznámen z jejich charaketrem. Neznám jejich reakce, myšlení ani činy. Tady na každej rok okupace vycházela jedna dvacetiminutová epizoda a to ne. Nerad to říkám, ale chtělo to velmi podorbný seriál. Takhle to na mě působilo, jak kdybych nasedl do Pendolína a událostma ve válce jen tak proletěl. Chvilku jsem dokonce váhal se třema hvězdama, ale za ty emoce co mám v sobě by to nebylo k filmu fér. Ke čtvrté hěvzdičce navíc výrazně dopomohli i herecké výkony, tam v podstatě nemám komu co vyčíst. Pod komentář uživatele Simon84 se podepisuju v plném rozsahu. (Enšpígl) 4*
Téma českého umění tahat z šatníku kabáty jak králíky z klobouku a využívat je jako prostředek k vyřízení osobních účtů je bezesporu silné a nadčasové, přesto mám několik výhrad. 1.) Viděl bych to tak na osm hodinových epizod, aby se jednotlivé motivy plnohodnotně rozvinuly a nekončily ve ztracenu, 2.) pokud se Herz nechtěl držet historické akurátnosti a hodlal jen učinit výpověď o zvrácené době odhalující temná zákoutí lidských charakterů, vůbec neměla padnout jména Habermann a Bludov, 3.) nesmyslně užívanou a uši trhající češtinu z Alles Gute měla nahradit němčina s titulky, 4.) nemůžu si pomoct, ale občas mi připadalo, že si autoři na sebe navlékli dres a štulpny Landsmanchaftu. Asi to bylo tím hlavním sponzorem klubu.. Apropo, škoda, že si zatím nikdo netroufl zfilmovat Škvoreckého Zbabělce.. (Gilmour93) 3*
Spalovač mrtvol Juraj Herz víc jak 50 let po válce resuscituje dávno mrtvý příběh, aby jej barvitě naservíroval současné generaci, která už nemá moc jasné představy o tom, jak to kdysi v pohraničí vypadalo a probíhalo. Mezi českými a slovenskými herci vsadil na prověřené koně typu Roden, Hrušínský, Hryc, Holub, Kronerová atd., část hlavních rolí pak svěřil zahraničním aktérům. Zjednodušeně se dá říct, že z Herzova pohledu šlo jak obsazením, tak dějově o sázku na jistotu - válečné příběhy civilistů dodnes mohou vyvolávat kontroverze a tím lákat diváka, pro nějž to může - ale nemusí - být i tak trochu cesta do hlubin sudeťákovy duše. Nemluvě o tom, že někdo (znalý historie vlastního rodu) může v příběhu poznat svého příbuzného - a podle charakterizace postavy se k němu buď nadšeně hlásit, nebo (což je možná častější případ?) jej definitivně zatratit. Velice pozoruhodný part sehrál ve filmu Jan Hrušínský, jenž do role sedl jako "prdel na hrnec" a předvedl "ideální" prototyp Čecha, jenž vyjde absolutně s každým a přežije úplně každý režim (a dost možná i atomový výbuch, jako jediný kromě krys). V globálu shrnuto jde o zajímavou podívanou s hezkým hudebním podkresem, režijně, herecky i kameramansky zvládnutou na solidních 85%. (Radyo) 4*
VELKÁ RECENZE
Habermannův mlýn měl říznout do masa. Téma odsunu sudetských Němců tak nějak tiše zahnívá v koutě českého národního svědomí a příliš se mu nechce na světlo. Juraj Herz jako jeden z pamětníků zdivočelé msty porobených obyvatel Protektorátu se rozhodl sestoupit na samé dno paměti bez příkras a ukázat, jací jsme také byli. Rozbít nějaký ten zažitý stereotyp o hrdinných a krásných vlastencích, kteří s šeříky ve vlasech přinášejí svobodu ponížené domovině. Habermannův mlýn měl tnout do živého, bohužel si zapomněl nabrousit nůž.
Ačkoli předem prohlašuji, že tento Herzův film patří mezi jeho nejlepší za posledních několik (desítek) let, rozhodně nelze chválit způsob, jakým režisér naplnil ambiciózní záměr. Zásadním kamenem úrazu je fakt, že Herz odpovídá na stereotyp stereotypem, sice jiným, ale svou tezovitostí obdobným. Divák tak narazí na povědomou postavu nacistické „ober-svině“, která na sebe překvapivě nenabaluje další karikaturní nácíčky, nýbrž přičinlivé české podrazáky a morální mrzáčky, zlé a prohnilé až do morku kosti.
Hrdinové filmu se tak pohybují ve zcela totožném prostoru jako jejich obdoby z běžných válečných dramat, jen ta schémata mají jiné vlaječky v klopě. Není se proto co divit, že v závěru vyznívá Habermannův mlýn lautr stejně jalově, jako všichni ti ostatní zjitření humanisté – s tím rozdílem, že prasátka nosí místo háknkrojcu lvíčka na prsou. Je to trochu málo na to, aby Herzův film skutečně podnítil analytické uvažování o složitém principu viny a trestu.
V zúženém prostoru nejlépe manévruje ryzí „karakter“ Březina v charismatickém Rodenově balení. Jeho německá protiváha, slušný průmyslník Habermann, je bohužel bezbarvý, bezradný a podkopnutý mizerným post-synchronem. Když se tak ocitne tváří tvář své Sofiině volbě, působí jako chabá loutka v rukou scénáristy, který to celé potřebuje rozmotat do kýženého tragického konce.
Herzovi budiž přičteno ke cti, že jeho film slušně vypadá a celkem obratně se vyjadřuje, přičemž občas se mu zadaří nalézt nějakou tu neprefabrikovanou emoci. Navíc v něm exceluje Karel Roden, takže člověk sem tam zapomíná, jak nepříjemně prkenný, staromilský a de facto zapšklý celý tenhle příběh je. Legendárnímu tvůrci tak patří dík za to, že téma odsunu důstojně vytáhl na světlo, méně už mu budeme děkovat za to, že nám ho předložil jako další zbytečné klišé.
Ocenění:
Český lev
2010 - Nejlepší film
2010 - Karel Roden (Nejlepší herec)
2010 - Zuzana Kronerová (Nejlepší vedlejší herečka)
2010 - Jan Drbohlav, Juraj Herz, Wolfgang Limmer (Nejlepší scénář)
2010 - Alexander Šurkala (Nejlepší kamera)
2010 - Nejlepší zvuk
Ceny české filmové kritiky
2010 - Karel Roden (Nejlepší vedlejší herec)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 7.10.2010 Bontonfilm
Premiéra Německo: 25.11.2010 Farbfilm Verleih
Premiéra Rakousko: 11.5.2015 (Czech Center, Vienna)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 4.4.2011 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.4.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 14 812 575
Návštěvnost v ČR 153 183
Náklady (Rozpočet) - Kč 87 000 000
Tvůrci a herci
Juraj Herz (Režie), Karel Dirka (Produkce), Jan Kuděla (Produkce), Pavel Nový (Produkce), Ilja David Cmíral (Hudba), Alexander Šurkala (Kamera), Melanie Werwie (Střih), Zdenka Munzarová (Casting), Petr Fořt (Scénografie), Simona Rybáková (Kostýmy), Zuzana Brožová (Kostýmy), Tomáš Bělohradský (Zvuk), Anna Nobel-Nobielska (Masky), Juraj Herz (Scénář), Jan Drbohlav (Scénář), Josef Urban (kniha) (Předloha), Mark Waschke (Herec), Karel Roden (Herec), Ben Becker (Herec), Hannah Herzsprung (Herec), Radek Holub (Herec), Wilson Gonzales Ochsenknecht (Herec), Zuzana Kronerová (Herec), Jan Hrušínský (Herec), Franziska Weisz (Herec), Andrej Hryc (Herec), Oldřich Kaiser (Herec), Martin Stránský (Herec), Martin Sitta (Herec), Erika Guntherová (Herec), Jaromír Dulava (Herec), Václav Legner (Herec), Klára Cibulková (Herec), Zdeněk Braunschläger (Herec), Veronika Gajerová (Herec), Michal Pavlata (Herec), Petr Drozda (Herec), Martina Hudečková (Herec), Radek Zima (Herec), Jakub Štěpán (Herec), Tomáš Dianiška (Herec), Michael Gahr (Herec), Hans Georg Panczak (Herec), Martin Umbach (Herec), Michael Schwarzmaier (Herec)
2010/104/Česko, Německo, Rakousko/Drama, Válečný, Historický
Zajímavost k filmu
- Snímek získal v roku 2010 na Izraelskom festivale World Jewish Film Festival cenu Židovské oko za najlepší celovečerný film.
- Film pozostáva z osemsto až tisíc záberov.
- Habermannova vila v Bludově slouží od roku 1997 jako penzion.
- Autor scénáře Josef Urban byl při práci na filmu ve spojení s pamětníky a přímými účastníky tragédie.
- Všechny jména postav, kromě Habermanna (Mark Waschke), jsou oproti realitě změněna. Habrmannovy je upraveno pouze křestní jméno, z Huberta na filmového Augusta.
- Výsledný scénář byl až třináctý v řadě, několikrát se tedy přepisoval, až teprve jeho třináctá verze byla zfilmována.
- Z celkového rozpočtu 87 milionů korun českých činí česká účast 30 milionů, z nichž 10 milionů korun tvoří grant od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
- Štáb měl k dispozici pouze čtyřicet natáčecích dní, přičemž během filmování přišly přívalové deště. Splnění termínu bylo považováno za malý zázrak. Režisér Herz se k situaci vyjádřil s humorem, když pronesl, že si slunečné počasí stejně nepřál.
- Arnošt Lustig po přečtení scénáře napsal, že připravovaný film svým příběhem, odvážným obsahem, etickým zaměřením slibuje pozoruhodné dílo, které plně doporučuje k realizaci právě na základě výtečného, pravdivého scénáře.
- Autor předlohy Josef Urban se původně Habermannův mlýn chystal natočit s Filipem Renčem. Nesehnali ale dostatek peněz a práva k filmu se ocitla v Německu, kde vznikly i další verze scénáře včetně poslední jedenácté, podle které byl snímek natočen.
- Skutečný mlynář Habermann žil v severomoravském Bludově. V roce 1945 zmizel a až později vyšlo najevo, že byl zavražděn.
- Pokud byste se chtěli vydat po stopách natáčecího štábu, směřujte do obce Hradiště na říčce Blanici (exteriér historického mlýna), do Vlašimi, Kácova, Úterý či do Hýskova u Berouna, kde byly natáčeny interiéry.
- Hudební složku obstaral na českém poli prakticky nepůsobící tuzemský rodák Elia Cmiral (jinak též Ilja Cmíral), mezinárodně úspěšný skladatel, jehož melodie zazněly například ve snímcích jako Ronin (1998) či Stigmata (1999).
- Stejnojmenný scénář se už v roce 2002 umístil na 2. příčce Ceny Sazky. Jednalo se ale o zcela jinou verzi scénáře. Pod scénářem, podle kterého byl natočen tento film, jsou podepsáni autor původního románu Josef Urban a německý scenárista Wolfgang Limmer.
- Film Habermannův mlýn (v Německu uváděný pod distribučním názvem Habermann) byl z 60 německých (a koprodukčních) filmů vyrobených v roce 2009 oceněn dvěma Bavorskými filmovými cenami udělovanými ministerským předsedou Bavorska – a to za režii pro Juraje Herze a za herecký výkon v hlavní roli pro Marka Waschkeho.
- Film pozostáva z osemsto až tisíc záberov.
- Habermannova vila v Bludově slouží od roku 1997 jako penzion.
- Autor scénáře Josef Urban byl při práci na filmu ve spojení s pamětníky a přímými účastníky tragédie.
- Všechny jména postav, kromě Habermanna (Mark Waschke), jsou oproti realitě změněna. Habrmannovy je upraveno pouze křestní jméno, z Huberta na filmového Augusta.
- Výsledný scénář byl až třináctý v řadě, několikrát se tedy přepisoval, až teprve jeho třináctá verze byla zfilmována.
- Z celkového rozpočtu 87 milionů korun českých činí česká účast 30 milionů, z nichž 10 milionů korun tvoří grant od Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
- Štáb měl k dispozici pouze čtyřicet natáčecích dní, přičemž během filmování přišly přívalové deště. Splnění termínu bylo považováno za malý zázrak. Režisér Herz se k situaci vyjádřil s humorem, když pronesl, že si slunečné počasí stejně nepřál.
- Arnošt Lustig po přečtení scénáře napsal, že připravovaný film svým příběhem, odvážným obsahem, etickým zaměřením slibuje pozoruhodné dílo, které plně doporučuje k realizaci právě na základě výtečného, pravdivého scénáře.
- Autor předlohy Josef Urban se původně Habermannův mlýn chystal natočit s Filipem Renčem. Nesehnali ale dostatek peněz a práva k filmu se ocitla v Německu, kde vznikly i další verze scénáře včetně poslední jedenácté, podle které byl snímek natočen.
- Skutečný mlynář Habermann žil v severomoravském Bludově. V roce 1945 zmizel a až později vyšlo najevo, že byl zavražděn.
- Pokud byste se chtěli vydat po stopách natáčecího štábu, směřujte do obce Hradiště na říčce Blanici (exteriér historického mlýna), do Vlašimi, Kácova, Úterý či do Hýskova u Berouna, kde byly natáčeny interiéry.
- Hudební složku obstaral na českém poli prakticky nepůsobící tuzemský rodák Elia Cmiral (jinak též Ilja Cmíral), mezinárodně úspěšný skladatel, jehož melodie zazněly například ve snímcích jako Ronin (1998) či Stigmata (1999).
- Stejnojmenný scénář se už v roce 2002 umístil na 2. příčce Ceny Sazky. Jednalo se ale o zcela jinou verzi scénáře. Pod scénářem, podle kterého byl natočen tento film, jsou podepsáni autor původního románu Josef Urban a německý scenárista Wolfgang Limmer.
- Film Habermannův mlýn (v Německu uváděný pod distribučním názvem Habermann) byl z 60 německých (a koprodukčních) filmů vyrobených v roce 2009 oceněn dvěma Bavorskými filmovými cenami udělovanými ministerským předsedou Bavorska – a to za režii pro Juraje Herze a za herecký výkon v hlavní roli pro Marka Waschkeho.
Odkazy