Homolka a tobolka / Homolka a tobolka (1972/85/Československo/Komedie) 77% -Originál DVD-
27.08.2023 14:06
JEDNOU VĚTOU
„Šest Homolků na zimní rekreaci ve Špindlerově Mlýně...“
OBSAH
Třetí příběh pražské rodiny Homolkových. Tentokrát si Homolkovi vyjeli na zimní rekreaci do Krkonoš, chtějí se pořádně užít a co nejméně utratit. Děda s babi, Ludva, Heduš a dvojčata si přijíždějí užít zimní radovánky do zotavovny Radost ve Špindlerově Mlýně. Cestou si slíbí, že na sebe budou hodní, a kdo se tomu zpronevěří, bude za trest klečet. Vzápětí nato je samozřejmě potká spousta nepříjemností a zmatků, o které se zaslouží i právě nastupující kulturní referent. Další scénka nastane ve chvíli, kdy dva manželské páry požadují výměnu pokojů s Homolkovými a netrvá to dlouho - a děda musí poprvé klečet. Šňůra nešťastných náhod pokračuje, mimo jiné dojde k menšímu požáru a následnému zaplavení pokoje starých Homolků, přičemž pomoc manželských párů je odhalena jako zištná - stále si chtějí pokoje vyměnit. Po odmítnutí se složí a nabídnou Homolkům peníze. Na to Homolkovi přistoupí a těší se, jak se rozšoupnou. Pohádají se ale o to, jak peníze rozdělit a následně zjistí, že tobolku s penězi ztratili. Pospíchají na cvičnou louku, hrabou se v závějích a pokoušejí se najít ztracené peníze...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bohužel, Homolkovi neoddělitelně patří k české kinematografii 60. let a jejich normalizační přesah považuju za velkou znouzectnost, kterou spasila pouze výtečná herecké etuda celé famílie a Jiřího Hrzána. V úvodu filmu se zdá, že Papoušek udrží svůj úsporně satirický styl, ale postupem času se film rozteče v otravné lískání záporných vlastností pracujícího lidu, které je vsazeno do nejasně reflektovaných kulis rekreace ROH... Na jednu stranu i tady najdeme velmi mírné karikování zjevné debility "organizovaného štěstí", na druhou stranu vyznění filmu nepatří k nijak satirickým, díky ukrutné titulní písni spíše k typicky středoproudým agitkám. Jen rezonance Papouškova talentu a moudře umírněný tón scénáře drží Homolku a tobolku nad úrovní příšerného normalizačního škváru, který měl vychovávat lid k pozitivnímu vnímání hodnot socialismu... Dokumentární rozměr a minimalistický vyprávěcí styl předchozích dílů se vytratil, čímž film ztrácí jakoukoli výpovědní hodnotu. Tři leda z nostalgie a úcty k jednomu velkému fenoménu. (Marigold) 3*
Homolkovi potřetí a ještě k tomu barevní co více dodat? No snad jen to že celá trilogie se určitě vydařila a splnila tenkrát své původní očekávání, a to především pobavit hlavně nenáročné divácké skupiny svým jedinečným situačním humorem. Tato poslední část, no řekl bych dle mého mínění lepší než rozvleklá a utahaná dvojka ale určitě o něco málo horší než jednička. Oblíbené hlášky jako: Kde máš tu svou bandu? Koho? Ten ksindl cos tady měl? Prosím vás netykejte mi já to fakt nemám rád, opravdu vážně fakt ne! Kdo ti tyká? No a kde máte tu svojí bandu teda? Vzhůru na Klondike! Hele, to jsou tvoje saňky? Pak tam jsou skvělé právě ty situace, jako ta s hasičákem..Mámo hlavně neotvírej oči štípe to jak bejk! Dnes už téměř také lidové. Poměrně zdařilý je i děj, i když už to nebylo tak úplně ono jako na konci šedesátých let kdy spolupracoval z mistry Formanem a Passerem, kteří do toho vnesli také kus svého já. Avšak alespoň od předchozích dílů se snaží tato poslední epizoda tak trochu odlišit, hlavně tedy svými exteriéry. Dobře zahrané party všech, bez výjimek. Komedie velice blízká těm Marvanovským Andělům ale v podání vícečlenné rodinky a s větší absurditou v situacích. (Karlos80) 5*
Smutný doklad toho, jak destruktivní vliv na český film měl nástup normalizace - tenhle film neměl nikdy vzniknout a představuje v podstatě zpronevěru vůči všemu tomu, co představoval původní snímek ECCE HOMO HOMOLKA. Oproti předchozím dvěma filmům o osudech klanu Homolků zde Papoušek své satirické ostří otupil na minimum, přibylo naopak postav a politiky - ze všech těch soudruhů a soudružek a povinného optimismu kolektivní rekreace mi je na blití, stejně jako z postavy vedoucího zotavovny (v hereckém podání Stanislava Dytricha), který nechá ostříhat "kulturního referenta" (Jiří Hrzán), protože ho irituje jeho "chuligánský" účes. Scéna, v níž ti dva přihlížejí bavícímu se davu a vedoucí vysvětluje svůj přístup k jejich práci, je symptomaticky příznačná pro ducha nejen této komedie, ale v podstatě i celé normalizační filmografie: "Lidi se chtěj' smát. Starostí maj' dost doma. My jim musíme tady dát zábavu, i kdybysme u toho měli krev potit, člověče." Bože, to je tak dokonalý boží čůrák, že postava fotříka Šebka (Miroslav Donutil) z filmu PELÍŠKY je proti němu doslova sympatickej chlápek odvedle! Na filmu rovněž zamrzí použití barevné kamery, už to prostě není ono, a ačkoli je Miroslav Petříček mistr svého řemesla, barevný film zde jednoduše nemá žádné opodstatnění. Při sledování tohoto pokleslého dílka si nelze nevzpomenout na to, co o Papouškovi píše Jan Žalman ve své knize UMLČENÝ FILM: "Žádný z filmů, který natočí poté, kdy po Formanově a Passerově odchodu přestane působit tlak jejich příkladu, nesnese srovnání s jeho předchozími pracemi. I když odečteme to, co tu bude spadat na vrub znormalizované kulturní politiky, zbude pořád dost důvodů pro názor, že to byla hlavně absence těch dvou, co způsobilo, že Papouškovy filmy ztratily srdce i ducha a utonuly v šedi běžné produkce." (s. 146). Och bože, vážně tenhle film nemám rád. (Vančura) 3*
VELKÁ RECENZE
Jaroslav Papoušek v rámci své režisérské tvorby vytvořil v letech 1969–72 komediální trilogii líčící osudy jedné obyčejné, pražské rodiny. Po filmech Ecce homo Homolka (1969) a Hogo fogo Homolka (1970) uzavřel svou autorskou sérii v roce 1972 snímkem Homolka a tobolka. Po snaze strávit příjemnou rodinou neděli (první díl) a pokusu potěšit návštěvou venkovské příbuzné (druhý díl) se rodina Homolkových vydává na zimní rekreaci do Krkonoš. Protože už všichni vědí, že každá snaha o rodinnou harmonii utone v nanicovatém škorpení, rozhodnou se Homolkovi tentokrát každý pokus o hádku trestat. Půtky s kulturním referentem Bradáčkem či dědečkovy snahy o koketérii s mladými rekreantkami z vedlejšího pokoje ovšem zaviní, že plán rychle vezme za své. Sobectví a hamižnost Homolových navíc hraje ve vyprávění hlavní roli: šestice hrdinů, stísněných v Praze malém bytě, si totiž užívá dvou pokojů a odmítá vyhovět prosbám jiných dvou rodin, které omylem sdílejí jeden pokojík… Snaha užít si za málo peněz hodně zábavy motivuje hrdiny podobně jako postavy jiných českých komedií sedmdesátých let. Film Homolka a tobolka tak předznamenává vlnu normalizačních veseloher zesměšňujících měšťácké přežitky v uvažování a chování prostých občanů. Snímek má nejen v tom blíž k povrchní společenské kritice než k temně sarkastickým dílům, na kterých Papoušek v šedesátých letech spolupracoval s Milošem Formanem a Ivanem Passerem. Přestože třetí díl je nejslabším z celé série, poskytuje divákům stále ještě dobrou zábavu založenou na přirozeně vtipných dialozích a dobře odpozorovaných situacích. V hereckém obsazení nezklamou Josef Šebánek a Marie Motlová v rolích prarodičů a Helena Růžičková a František Husák coby Heduš a Ludva. Obsazení doplnili Jiří Hrzán coby Bradáček nebo Iva Janžurová jako neodbytná paní Burdová.
Manželé Ludva a Heduš Homolkovi s dvojčaty Péťou a Máťou a Ludvovými rodiči - babi a dědou - přijíždějí do zasněženého Špindlerova Mlýna na rekreaci. Slíbí si, že si ne právě levný pobyt nebudou kazit hádkami. Kdo by snad druhému ublížil, bude za trest klečet. Ještě cestou, při obdivování „panoramat“ se rodina pohádá s vlasatým mladíkem Bradáčkem, který nastupuje do zotavovny Radost jako kulturní referent. Bradáček přiváží plný kufr svých výtvorů: obrázků a klícek s ptáčky, které po neúspěchu v Praze hodlá prodávat rekreantům. Homolkovi jsou očekáváni manžely Burdovými a Novákovými, kteří se kvůli špatné rezervaci ocitli ve společném pokoji, ač jsou si navzájem zcela cizí. Homolkovi mají pokoje dva, ale výměnu odmítnou. V Praze všichni bydlí pohromadě v malém bytě a soukromí si hodlají náležitě užít. Děda se málem strhne, když pomůže odnést zraněnou postarší rekreantku. S ní v pokoji bydlí mladá hezká děvčata a děda musí za koketování s nimi klečet. Bradáček je neúspěšný i jako referent přes zábavu. Burdovi a Novákovi marně Homolkům podlézají. Heduš s Ludvou prožívají nové líbánky. Nakonec zabere těžký argument - tři stokoruny. Výměna se uskuteční. Děda však peněženku s úplatkem ztratí při pádu na lyžích. Homolkovi prohrabávají sníh za doprovodu obvyklých hádek a obviňování.
„Šest Homolků na zimní rekreaci ve Špindlerově Mlýně...“
OBSAH
Třetí příběh pražské rodiny Homolkových. Tentokrát si Homolkovi vyjeli na zimní rekreaci do Krkonoš, chtějí se pořádně užít a co nejméně utratit. Děda s babi, Ludva, Heduš a dvojčata si přijíždějí užít zimní radovánky do zotavovny Radost ve Špindlerově Mlýně. Cestou si slíbí, že na sebe budou hodní, a kdo se tomu zpronevěří, bude za trest klečet. Vzápětí nato je samozřejmě potká spousta nepříjemností a zmatků, o které se zaslouží i právě nastupující kulturní referent. Další scénka nastane ve chvíli, kdy dva manželské páry požadují výměnu pokojů s Homolkovými a netrvá to dlouho - a děda musí poprvé klečet. Šňůra nešťastných náhod pokračuje, mimo jiné dojde k menšímu požáru a následnému zaplavení pokoje starých Homolků, přičemž pomoc manželských párů je odhalena jako zištná - stále si chtějí pokoje vyměnit. Po odmítnutí se složí a nabídnou Homolkům peníze. Na to Homolkovi přistoupí a těší se, jak se rozšoupnou. Pohádají se ale o to, jak peníze rozdělit a následně zjistí, že tobolku s penězi ztratili. Pospíchají na cvičnou louku, hrabou se v závějích a pokoušejí se najít ztracené peníze...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Bohužel, Homolkovi neoddělitelně patří k české kinematografii 60. let a jejich normalizační přesah považuju za velkou znouzectnost, kterou spasila pouze výtečná herecké etuda celé famílie a Jiřího Hrzána. V úvodu filmu se zdá, že Papoušek udrží svůj úsporně satirický styl, ale postupem času se film rozteče v otravné lískání záporných vlastností pracujícího lidu, které je vsazeno do nejasně reflektovaných kulis rekreace ROH... Na jednu stranu i tady najdeme velmi mírné karikování zjevné debility "organizovaného štěstí", na druhou stranu vyznění filmu nepatří k nijak satirickým, díky ukrutné titulní písni spíše k typicky středoproudým agitkám. Jen rezonance Papouškova talentu a moudře umírněný tón scénáře drží Homolku a tobolku nad úrovní příšerného normalizačního škváru, který měl vychovávat lid k pozitivnímu vnímání hodnot socialismu... Dokumentární rozměr a minimalistický vyprávěcí styl předchozích dílů se vytratil, čímž film ztrácí jakoukoli výpovědní hodnotu. Tři leda z nostalgie a úcty k jednomu velkému fenoménu. (Marigold) 3*
Homolkovi potřetí a ještě k tomu barevní co více dodat? No snad jen to že celá trilogie se určitě vydařila a splnila tenkrát své původní očekávání, a to především pobavit hlavně nenáročné divácké skupiny svým jedinečným situačním humorem. Tato poslední část, no řekl bych dle mého mínění lepší než rozvleklá a utahaná dvojka ale určitě o něco málo horší než jednička. Oblíbené hlášky jako: Kde máš tu svou bandu? Koho? Ten ksindl cos tady měl? Prosím vás netykejte mi já to fakt nemám rád, opravdu vážně fakt ne! Kdo ti tyká? No a kde máte tu svojí bandu teda? Vzhůru na Klondike! Hele, to jsou tvoje saňky? Pak tam jsou skvělé právě ty situace, jako ta s hasičákem..Mámo hlavně neotvírej oči štípe to jak bejk! Dnes už téměř také lidové. Poměrně zdařilý je i děj, i když už to nebylo tak úplně ono jako na konci šedesátých let kdy spolupracoval z mistry Formanem a Passerem, kteří do toho vnesli také kus svého já. Avšak alespoň od předchozích dílů se snaží tato poslední epizoda tak trochu odlišit, hlavně tedy svými exteriéry. Dobře zahrané party všech, bez výjimek. Komedie velice blízká těm Marvanovským Andělům ale v podání vícečlenné rodinky a s větší absurditou v situacích. (Karlos80) 5*
Smutný doklad toho, jak destruktivní vliv na český film měl nástup normalizace - tenhle film neměl nikdy vzniknout a představuje v podstatě zpronevěru vůči všemu tomu, co představoval původní snímek ECCE HOMO HOMOLKA. Oproti předchozím dvěma filmům o osudech klanu Homolků zde Papoušek své satirické ostří otupil na minimum, přibylo naopak postav a politiky - ze všech těch soudruhů a soudružek a povinného optimismu kolektivní rekreace mi je na blití, stejně jako z postavy vedoucího zotavovny (v hereckém podání Stanislava Dytricha), který nechá ostříhat "kulturního referenta" (Jiří Hrzán), protože ho irituje jeho "chuligánský" účes. Scéna, v níž ti dva přihlížejí bavícímu se davu a vedoucí vysvětluje svůj přístup k jejich práci, je symptomaticky příznačná pro ducha nejen této komedie, ale v podstatě i celé normalizační filmografie: "Lidi se chtěj' smát. Starostí maj' dost doma. My jim musíme tady dát zábavu, i kdybysme u toho měli krev potit, člověče." Bože, to je tak dokonalý boží čůrák, že postava fotříka Šebka (Miroslav Donutil) z filmu PELÍŠKY je proti němu doslova sympatickej chlápek odvedle! Na filmu rovněž zamrzí použití barevné kamery, už to prostě není ono, a ačkoli je Miroslav Petříček mistr svého řemesla, barevný film zde jednoduše nemá žádné opodstatnění. Při sledování tohoto pokleslého dílka si nelze nevzpomenout na to, co o Papouškovi píše Jan Žalman ve své knize UMLČENÝ FILM: "Žádný z filmů, který natočí poté, kdy po Formanově a Passerově odchodu přestane působit tlak jejich příkladu, nesnese srovnání s jeho předchozími pracemi. I když odečteme to, co tu bude spadat na vrub znormalizované kulturní politiky, zbude pořád dost důvodů pro názor, že to byla hlavně absence těch dvou, co způsobilo, že Papouškovy filmy ztratily srdce i ducha a utonuly v šedi běžné produkce." (s. 146). Och bože, vážně tenhle film nemám rád. (Vančura) 3*
VELKÁ RECENZE
Jaroslav Papoušek v rámci své režisérské tvorby vytvořil v letech 1969–72 komediální trilogii líčící osudy jedné obyčejné, pražské rodiny. Po filmech Ecce homo Homolka (1969) a Hogo fogo Homolka (1970) uzavřel svou autorskou sérii v roce 1972 snímkem Homolka a tobolka. Po snaze strávit příjemnou rodinou neděli (první díl) a pokusu potěšit návštěvou venkovské příbuzné (druhý díl) se rodina Homolkových vydává na zimní rekreaci do Krkonoš. Protože už všichni vědí, že každá snaha o rodinnou harmonii utone v nanicovatém škorpení, rozhodnou se Homolkovi tentokrát každý pokus o hádku trestat. Půtky s kulturním referentem Bradáčkem či dědečkovy snahy o koketérii s mladými rekreantkami z vedlejšího pokoje ovšem zaviní, že plán rychle vezme za své. Sobectví a hamižnost Homolových navíc hraje ve vyprávění hlavní roli: šestice hrdinů, stísněných v Praze malém bytě, si totiž užívá dvou pokojů a odmítá vyhovět prosbám jiných dvou rodin, které omylem sdílejí jeden pokojík… Snaha užít si za málo peněz hodně zábavy motivuje hrdiny podobně jako postavy jiných českých komedií sedmdesátých let. Film Homolka a tobolka tak předznamenává vlnu normalizačních veseloher zesměšňujících měšťácké přežitky v uvažování a chování prostých občanů. Snímek má nejen v tom blíž k povrchní společenské kritice než k temně sarkastickým dílům, na kterých Papoušek v šedesátých letech spolupracoval s Milošem Formanem a Ivanem Passerem. Přestože třetí díl je nejslabším z celé série, poskytuje divákům stále ještě dobrou zábavu založenou na přirozeně vtipných dialozích a dobře odpozorovaných situacích. V hereckém obsazení nezklamou Josef Šebánek a Marie Motlová v rolích prarodičů a Helena Růžičková a František Husák coby Heduš a Ludva. Obsazení doplnili Jiří Hrzán coby Bradáček nebo Iva Janžurová jako neodbytná paní Burdová.
Manželé Ludva a Heduš Homolkovi s dvojčaty Péťou a Máťou a Ludvovými rodiči - babi a dědou - přijíždějí do zasněženého Špindlerova Mlýna na rekreaci. Slíbí si, že si ne právě levný pobyt nebudou kazit hádkami. Kdo by snad druhému ublížil, bude za trest klečet. Ještě cestou, při obdivování „panoramat“ se rodina pohádá s vlasatým mladíkem Bradáčkem, který nastupuje do zotavovny Radost jako kulturní referent. Bradáček přiváží plný kufr svých výtvorů: obrázků a klícek s ptáčky, které po neúspěchu v Praze hodlá prodávat rekreantům. Homolkovi jsou očekáváni manžely Burdovými a Novákovými, kteří se kvůli špatné rezervaci ocitli ve společném pokoji, ač jsou si navzájem zcela cizí. Homolkovi mají pokoje dva, ale výměnu odmítnou. V Praze všichni bydlí pohromadě v malém bytě a soukromí si hodlají náležitě užít. Děda se málem strhne, když pomůže odnést zraněnou postarší rekreantku. S ní v pokoji bydlí mladá hezká děvčata a děda musí za koketování s nimi klečet. Bradáček je neúspěšný i jako referent přes zábavu. Burdovi a Novákovi marně Homolkům podlézají. Heduš s Ludvou prožívají nové líbánky. Nakonec zabere těžký argument - tři stokoruny. Výměna se uskuteční. Děda však peněženku s úplatkem ztratí při pádu na lyžích. Homolkovi prohrabávají sníh za doprovodu obvyklých hádek a obviňování.
Postavy a obsazení
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Jiří Hrzán - kulturní referent Bedřich Bradáček
• Iva Janžurová - Burdová
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Jiří Hrzán - kulturní referent Bedřich Bradáček
• Iva Janžurová - Burdová
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 20.10.1972
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.199Ý (VHS) Centrum českého videa, 26.7.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Premiéra ČSSR: 20.10.1972
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.199Ý (VHS) Centrum českého videa, 26.7.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Tvůrci a herci
Jaroslav Papoušek (Režie), Jaroslav Solnička (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Mareš (Hudba), Miroslav Ondříček (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Karel Černý (Scénografie), Zdena Šnajdarová (Kostýmy), Jiřina Drvotová (Kostýmy), Dobroslav Šrámek (Zvuk), Jiřina Pahlerová (Masky), Jaroslav Papoušek (Scénář), Josef Šebánek (Herec), Marie Motlová (Herec), Helena Růžičková (Herec), František Husák (Herec), Petr Forman (Herec), Matěj Forman (Herec), Jiří Hrzán (Herec), Iva Janžurová (Herec), Jiří Čutka (Herec), Věra Křesadlová (Herec), Eugen Jegorov (Herec), Stanislav Dytrich (Herec), Eva Emmerová (Herec), Ludmila Roubíková (Herec), Petr Kakeš (Herec), František Adam (Herec), Jiří Fuka (Herec), Jiřina Hautová (Herec), Helena Kahovcová (Herec), Ladislav Smoljak (Herec), Soňa Smoljaková (Herec), Libuše Zátková (Herec), Karel Bělohradský (Herec), Karel Fridrich (Herec), Vladimír Navrátil (Herec), Vít Pešina (Herec), Miloslav Šindler (Herec), Olga Navrátilová (Herec), Jaroslava Schallerová (Herec), Milena Kaplická (Herec), Alena Kryštofková (Herec), Ladislav Kouklík (Herec), Rudolf Šnajdr (Herec), Jiří Urych (Herec), Marta Srovnalová ml. (Herec), Jiřina Hladíková (Herec)
1972/85/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Iva Janžurová byla v době natáčení těhotná.
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloš Forman s kolegy Ivanem Passerem, Jaroslavem Papouškem a Miroslavem Ondříčkem. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967).
- „Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef Šebánek mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala Šebánkova manželka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: "Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky, ještě že mu ta moje košile byla velká,“ dodala s úsměvem.
- Helena Růžičková k natáčení uvedla: „Když jsme ve Špindlerově mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. Když se to dozvěděli ostatní, chtěli se do sázky zapojit. Samozřejmě všichni viděli snadný přivýdělek, mysleli si, že se mu to nemůže povést. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem. Dokonce tak, že se pak objevilo v Rudém právu, že se herci po natáčení koupali v šampaňském. Tak to ale nebylo, my jsme se v tom nekoupali, my jsme to všechno vypili.“
- Tehdejší vedoucí hotelu si vyměnil roli s vrchním z restaurace.
- Natáčeno ve Špindlerově Mlýně. Zotavovna Radost se nachází v č. p. 16. Špindlerův Mlýn.
- Vedoucí zotavovny Radost je pan Stanislav Dytrich, původním povoláním číšník, který byl zaměstnancem rekreačního domu Dukla v Praze. Tam se s ním seznámila a objevila ho filmová parta Miloš Forman s kolegy Ivanem Passerem, Jaroslavem Papouškem a Miroslavem Ondříčkem. Před kamerou se poprvé objevil jako prodavač piva u hořícího domu ve filmu Hoří, má panenko (1967).
- „Když natáčeli v Krkonoších, paní Růžičková s panem Hrzánem museli odjíždět na divadelní představení do Prahy. Josef Šebánek mě poprosil, abych mu po nich poslala něco k jídlu, dvě stovky a čistou košili,“ vzpomínala Šebánkova manželka Marie. „Tak jsem usmažila pár kotlet a z dobré vůle přidala stokorunu navíc. Za několik hodin zazvonil telefon: "Máňo, už mi nikdy nic neposílej! Kotlety sež… snědla Růžičková, Hrzán prochl… propil tři stovky, ještě že mu ta moje košile byla velká,“ dodala s úsměvem.
- Helena Růžičková k natáčení uvedla: „Když jsme ve Špindlerově mlýně točili třetí díl, vsadila jsem se s kameramanem Miroslavem Ondříčkem o bednu šampaňského, že mě Jirka Hrzán v náručí přenese přes celý parket. Když se to dozvěděli ostatní, chtěli se do sázky zapojit. Samozřejmě všichni viděli snadný přivýdělek, mysleli si, že se mu to nemůže povést. My to ale s Jirkou měli vyzkoušené, takže mě v pohodě přenesl tam a ještě nazpátek. A šampáňo pak teklo proudem. Dokonce tak, že se pak objevilo v Rudém právu, že se herci po natáčení koupali v šampaňském. Tak to ale nebylo, my jsme se v tom nekoupali, my jsme to všechno vypili.“
- Tehdejší vedoucí hotelu si vyměnil roli s vrchním z restaurace.
- Natáčeno ve Špindlerově Mlýně. Zotavovna Radost se nachází v č. p. 16. Špindlerův Mlýn.
Odkazy