Hogo fogo Homolka / Hogo fogo Homolka (1970/77/Československo/Komedie) 76% -Originál DVD-
27.08.2023 14:06
JEDNOU VĚTOU
„Nové auto a návštěva na vesnici přinese další rodinná nedorozumění...“
OBSAH
Nové auto a návštěva na vesnici přinese další rodinná nedorozumění. Druhá část slavné komediální trilogie Jaroslava Papouška. Homolkovi si pořídili auto - teď jsou teprve hogo fogo rodina! Dohadování o tom, kam se pojede na první výlet - děda s Ludvou prosazují fotbal, babi s Heduš dostihy v Chuchli - rozhodne zpráva, že s pradědečkem je zle, že asi umře. A tak se Homolkovi vypraví do jihočeské vesničky rozloučit se s umírajícím pradědečkem. Ten ovšem mezitím odešel na přehlídku norníků, kde si s kamarády vesele připíjí na to, že "život je krásnej". To ovšem Homolkovi netuší a atmosféra v chaloupce houstne. Dochází k dalším sporům a malicherným hádkám, kluci se nudí, a tak vyvádějí - hodí například svoje čepice do vesnické kadibudky a rozzlobená Heduš, babi i prababička je musejí lovit. Pradědeček se stále nevrací, tak se Homolkovi rozloučí s prababičkou a slíbí jí, že se cestou zastaví v lese pradědečka aspoň pozdravit. Zastaví se u rybníka, kde babi vypráví klukům, jak se tu jako mladá topila, což skončí nedobrovolnou koupelí všech...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dvojka Homolků už tak trochu trpí nešvary některých pokračování. Po herecké stránce je to trochu exhibicionistické a herci trochu hřeší na to, že divák očekává jejich typické grimasy, posunky a hlášky. Lehkost prvního dílu je pryč, film není už tolik divadelní, ale snaží se být rozvinutým pokračováním o tom, kterak si Homolkovi pořídili nové auto a vydali se navštívit babičku na venkov, kde je děda trpící utkvělou představou, že "do švestek nevydrží". Tyto pasáže jsou poctivě prokládány mysliveckým honem na lišku. A právě tady dvojka doplácí na svou nevyrovnanost, hlášek je o hodně méně a nejsou tak úderné, ale opětovné shledání s Homolkovými sice potěší, ale kvalit jedničky rozhodně nedosahuje. 50% (kingik) 3*
Kdepak buranská řachanda, docela vážný film o míjení města s venkovem, mládí se stářím, rodičů s dětmi a života se smrtí. Plný humoru založeného na detailně odpozorovaných projevech malichernosti, trapnosti, čecháčkovství či pražské pýchy spojené s provinčním pohrdáním nóbl způsoby. Humorem se druhý díl od prvního prakticky nijak neliší, ovšem jeho vsazením do netragicky nasnímané smrti již ano. Veškerý smutek dané chvíle je vržen na cizí, spolek kynologů a diváka. Babka podřimuje a zbytek rodiny se cachtá v rybníce. Někdy nám to nejdůležitější uteče, naší vinou i bez ní - v obou případech jde život dál - norníci norují, ptáčkové zpívají a Homolkovic nasedají do auta. +++++ Mám pocit, že Papoušek v Hogo Fogo Homolka předvedl jednu z nejjímavějších, nejopravdovějších a venkoncem nejlepších filmových smrtí. S krásnou kamerou, střihem nové vlny, řemeslně precizní. I když se nám hudba snaží namluvit, že o nic nejde, jde o život. Český život. Mladší generace se bude cítit vznešenější se svými modernějšími koníčky, technikou, internetem a přehledem, jenž poskytuje, ale uniknou jí stejné věci. Pro úmornost některých konverzačních pasáží, slabé ****. (Subjektiv) *
Homolkovi po druhé, aneb jak už jsem napsal u trojky, tento druhý díl považuji z celé této jinak zdařilé maloměšťácko- situační trilogie za ten méně vydařenější. A to hned z několika důvodů..Už tu nenajdeme tolik humorných okamžiků-momentů a situací, i hlášek poněkud ubylo, oproti předchozímu resp. poslednímu dílu je to značně viditelné..Ta obyčejnost kterou se prezentoval první díl, zde jako by vyšuměla do ztracena, ani ne tak pojetím jako dvojitou dějovou linií, kdy jedna spíše evokovala pohřební nálady doplněné ráznou pohřební hudbou. Dále je to více roztahané a nesourodé, ty pasáže s dědou a s myslivci v jejich soutěží ze psy-norníky by tam klidně nemuseli bejt, ale každému se holt líbí něco jiného že? A já to nikomu neberu ani nevyvracím, samozřejmě že nějaký myslivec, nebo někdo podobný by mi to asi vymluvil. Chybí zde i ten skvělý situační a satirický humor z jedničky i ten absurdní situační z trojky. Sice se to odehrává víceméně na třech místech (Praha-hrad-Ruzyně, dům-dědy, rybník), oproti jedničce sice o něco míň, ale zas oproti trojce dokonce i víc, ale ani to na mě neutvrdilo v nějaké větší a konečné rozhodnutí dát tomu za víc. I když je to stále víc než dobrý film, který má jak už jsem psal i několik dobrých humorných momentů jako např. ten v autě u hospody kdy děda začně popijet pivo a kdy Ludva náhle začne startovat, nebo ten na zahradě s kadibudkou a s lovením čepic, a pak určitě ten na konci u rybníka a vzpomínání na mládí bábi kdy se tam topila, a kdy s příjemně chladivou vodou jako by všichni odhodili banalitu svého života, zatímco po hrázi rybníka jede auto s jejich mrtvým pradědečkem kterého se nakonec vůbec nedočkali ! Sama smrt-nebo jen opití a náhlé upadnutí do bezvědomí, zde bylo vylíčeno tak aby si jej každý už nějak po svém domylsel. Nakonec i přece několik málo dobrých hlášek se tu našlo a to zase převážně s úst dědy Šebánka. Co slovo to perla fakt jako např: To je váš auťák? No tak to ste vůl pane!“ Co děláš ty blboune? Já jsem si ty prsa musel holit dokud si mě nevzala ! Jen se z toho auta neposerte ! Do švestek nevydržím ! Představte si on už neuhlídá ani tu kozu aj. (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Po sochařské tragikomedii Nejkrásnější věk (1969), jež byla plně soustředěna na výrazivo i otevřené vnímání československé nové vlny šedesátých let, se Jaroslav Papoušek etabloval jako režisér lidovou komedií Ecce homo Homolka (1969). Po emigraci režiséra Miloše Formana a scenáristy Ivana Passera tak ve vlasti zůstal posledním z dosud pevně semknuté autorské trojice, která v uplynulém desetiletí vytvořila hned několik mimořádně úspěšných titulů. Papouškův snímek, který si dovolil v názvu použít latinu, volně navazuje na společnou, nelítostnou studii české povahy Hoří má panenko (1967). Na rozdíl od Passera, který v samostatném snímku Intimní osvětlení (1965) své přízemní venkovské hrdiny dokázal milovat, se Papoušek v tragikomedii Ecce homo Homolka přiklání k formanovskému sarkastickému tónu. Poživačná rodina Homolkových si z Prahy vyrazí na nedělní výlet do přírody, domů ji však předčasně zažene nevyslyšený ženský hlas volající o pomoc. Zatímco děda se chystá na fotbal, zbytek rodiny rezolutní babička, korpulentní Heduš a její uťápnutý manžel Ludva s nezvedenými dvojčaty vyrazí na alternativní výlet do Chuchle „na koníčky“. Nic se ovšem nevydaří tak, jak by mělo a Homolkovi končí neděli plní pocitů křivdy a sebelítosti… Zdařilý snímek, který mapuje zázemí jedné obyčejné české rodiny, se opírá o dobře odposlouchané dialogy a odpozorované reakce a o svérázné charakterové typy. V hereckém obsazení režisér vsadil především na Josefa Šebánka, Helenu Růžičkovou, Františka Husáka a Marii Motlovou. V rolích dvojčat se objevili Matěj a Petr Formanovi. Pod názvem Hogo fogo Homolka Jaroslav Papoušek realizoval o rok později volné pokračování, ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část trilogie Homolka a tobolka. V souladu se vzrůstajícími tlaky ze strany barrandovské dramaturgie je ovšem kvalita trilogie sestupná.
Je krásná letní neděle a Homolkovi jsou na výletě v lese nedaleko Prahy. Děda s babi se uvelebí v trávě, jejich syn Ludva dovádí se synky-dvojčaty v potoce a korpulentní snacha Heduš tančí mezi stromy, zatímco se ve vodě chladí pivo. V nedalekém mlází se muchlují mladí milenci. Ženský hlas volající o pomoc přeruší idylu a les urychleně opouštějí doposud neviditelné houfy lidí. Homolkovi se vrátí do pražského bytu, který obývají společně. Oběd, který by v lese byl lahůdkou, je doma poněkud improvizovaný. Babi, dvojčata a Heduš se vydají do Chuchle na závody koníčků. Děda se chystá na fotbal a Ludva, který si na Heduš tuto mužskou zábavu zatím „nevydobyl“, je přinucen k vycházce s rodinou. V Chuchli se u stánku opije a následky jsou tristní. Kocovinou zmožený Ludva je svědkem i účastníkem spousty nešťastných hádek a vyřizování si křivd mezi členy rodiny. Televize nefunguje, a tak jsou odkázáni sami na sebe. Děda potěšený fotbalem ztrácí náladu poté, co je přinucen ustlat manželskou postel, kterou rozházel. Babi spálí na uhel řízky, které smaží k večeři. Neděle končí. Heduš pláče, že je tlustá a nešťastná, babi pro totéž a muži jsou nešťastní, že se špatně oženili. Oba páry pak tančí na Beethovenovu Ódu na radost, která zazní z rozhlasu.
„Nové auto a návštěva na vesnici přinese další rodinná nedorozumění...“
OBSAH
Nové auto a návštěva na vesnici přinese další rodinná nedorozumění. Druhá část slavné komediální trilogie Jaroslava Papouška. Homolkovi si pořídili auto - teď jsou teprve hogo fogo rodina! Dohadování o tom, kam se pojede na první výlet - děda s Ludvou prosazují fotbal, babi s Heduš dostihy v Chuchli - rozhodne zpráva, že s pradědečkem je zle, že asi umře. A tak se Homolkovi vypraví do jihočeské vesničky rozloučit se s umírajícím pradědečkem. Ten ovšem mezitím odešel na přehlídku norníků, kde si s kamarády vesele připíjí na to, že "život je krásnej". To ovšem Homolkovi netuší a atmosféra v chaloupce houstne. Dochází k dalším sporům a malicherným hádkám, kluci se nudí, a tak vyvádějí - hodí například svoje čepice do vesnické kadibudky a rozzlobená Heduš, babi i prababička je musejí lovit. Pradědeček se stále nevrací, tak se Homolkovi rozloučí s prababičkou a slíbí jí, že se cestou zastaví v lese pradědečka aspoň pozdravit. Zastaví se u rybníka, kde babi vypráví klukům, jak se tu jako mladá topila, což skončí nedobrovolnou koupelí všech...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dvojka Homolků už tak trochu trpí nešvary některých pokračování. Po herecké stránce je to trochu exhibicionistické a herci trochu hřeší na to, že divák očekává jejich typické grimasy, posunky a hlášky. Lehkost prvního dílu je pryč, film není už tolik divadelní, ale snaží se být rozvinutým pokračováním o tom, kterak si Homolkovi pořídili nové auto a vydali se navštívit babičku na venkov, kde je děda trpící utkvělou představou, že "do švestek nevydrží". Tyto pasáže jsou poctivě prokládány mysliveckým honem na lišku. A právě tady dvojka doplácí na svou nevyrovnanost, hlášek je o hodně méně a nejsou tak úderné, ale opětovné shledání s Homolkovými sice potěší, ale kvalit jedničky rozhodně nedosahuje. 50% (kingik) 3*
Kdepak buranská řachanda, docela vážný film o míjení města s venkovem, mládí se stářím, rodičů s dětmi a života se smrtí. Plný humoru založeného na detailně odpozorovaných projevech malichernosti, trapnosti, čecháčkovství či pražské pýchy spojené s provinčním pohrdáním nóbl způsoby. Humorem se druhý díl od prvního prakticky nijak neliší, ovšem jeho vsazením do netragicky nasnímané smrti již ano. Veškerý smutek dané chvíle je vržen na cizí, spolek kynologů a diváka. Babka podřimuje a zbytek rodiny se cachtá v rybníce. Někdy nám to nejdůležitější uteče, naší vinou i bez ní - v obou případech jde život dál - norníci norují, ptáčkové zpívají a Homolkovic nasedají do auta. +++++ Mám pocit, že Papoušek v Hogo Fogo Homolka předvedl jednu z nejjímavějších, nejopravdovějších a venkoncem nejlepších filmových smrtí. S krásnou kamerou, střihem nové vlny, řemeslně precizní. I když se nám hudba snaží namluvit, že o nic nejde, jde o život. Český život. Mladší generace se bude cítit vznešenější se svými modernějšími koníčky, technikou, internetem a přehledem, jenž poskytuje, ale uniknou jí stejné věci. Pro úmornost některých konverzačních pasáží, slabé ****. (Subjektiv) *
Homolkovi po druhé, aneb jak už jsem napsal u trojky, tento druhý díl považuji z celé této jinak zdařilé maloměšťácko- situační trilogie za ten méně vydařenější. A to hned z několika důvodů..Už tu nenajdeme tolik humorných okamžiků-momentů a situací, i hlášek poněkud ubylo, oproti předchozímu resp. poslednímu dílu je to značně viditelné..Ta obyčejnost kterou se prezentoval první díl, zde jako by vyšuměla do ztracena, ani ne tak pojetím jako dvojitou dějovou linií, kdy jedna spíše evokovala pohřební nálady doplněné ráznou pohřební hudbou. Dále je to více roztahané a nesourodé, ty pasáže s dědou a s myslivci v jejich soutěží ze psy-norníky by tam klidně nemuseli bejt, ale každému se holt líbí něco jiného že? A já to nikomu neberu ani nevyvracím, samozřejmě že nějaký myslivec, nebo někdo podobný by mi to asi vymluvil. Chybí zde i ten skvělý situační a satirický humor z jedničky i ten absurdní situační z trojky. Sice se to odehrává víceméně na třech místech (Praha-hrad-Ruzyně, dům-dědy, rybník), oproti jedničce sice o něco míň, ale zas oproti trojce dokonce i víc, ale ani to na mě neutvrdilo v nějaké větší a konečné rozhodnutí dát tomu za víc. I když je to stále víc než dobrý film, který má jak už jsem psal i několik dobrých humorných momentů jako např. ten v autě u hospody kdy děda začně popijet pivo a kdy Ludva náhle začne startovat, nebo ten na zahradě s kadibudkou a s lovením čepic, a pak určitě ten na konci u rybníka a vzpomínání na mládí bábi kdy se tam topila, a kdy s příjemně chladivou vodou jako by všichni odhodili banalitu svého života, zatímco po hrázi rybníka jede auto s jejich mrtvým pradědečkem kterého se nakonec vůbec nedočkali ! Sama smrt-nebo jen opití a náhlé upadnutí do bezvědomí, zde bylo vylíčeno tak aby si jej každý už nějak po svém domylsel. Nakonec i přece několik málo dobrých hlášek se tu našlo a to zase převážně s úst dědy Šebánka. Co slovo to perla fakt jako např: To je váš auťák? No tak to ste vůl pane!“ Co děláš ty blboune? Já jsem si ty prsa musel holit dokud si mě nevzala ! Jen se z toho auta neposerte ! Do švestek nevydržím ! Představte si on už neuhlídá ani tu kozu aj. (Karlos80) 4*
VELKÁ RECENZE
Po sochařské tragikomedii Nejkrásnější věk (1969), jež byla plně soustředěna na výrazivo i otevřené vnímání československé nové vlny šedesátých let, se Jaroslav Papoušek etabloval jako režisér lidovou komedií Ecce homo Homolka (1969). Po emigraci režiséra Miloše Formana a scenáristy Ivana Passera tak ve vlasti zůstal posledním z dosud pevně semknuté autorské trojice, která v uplynulém desetiletí vytvořila hned několik mimořádně úspěšných titulů. Papouškův snímek, který si dovolil v názvu použít latinu, volně navazuje na společnou, nelítostnou studii české povahy Hoří má panenko (1967). Na rozdíl od Passera, který v samostatném snímku Intimní osvětlení (1965) své přízemní venkovské hrdiny dokázal milovat, se Papoušek v tragikomedii Ecce homo Homolka přiklání k formanovskému sarkastickému tónu. Poživačná rodina Homolkových si z Prahy vyrazí na nedělní výlet do přírody, domů ji však předčasně zažene nevyslyšený ženský hlas volající o pomoc. Zatímco děda se chystá na fotbal, zbytek rodiny rezolutní babička, korpulentní Heduš a její uťápnutý manžel Ludva s nezvedenými dvojčaty vyrazí na alternativní výlet do Chuchle „na koníčky“. Nic se ovšem nevydaří tak, jak by mělo a Homolkovi končí neděli plní pocitů křivdy a sebelítosti… Zdařilý snímek, který mapuje zázemí jedné obyčejné české rodiny, se opírá o dobře odposlouchané dialogy a odpozorované reakce a o svérázné charakterové typy. V hereckém obsazení režisér vsadil především na Josefa Šebánka, Helenu Růžičkovou, Františka Husáka a Marii Motlovou. V rolích dvojčat se objevili Matěj a Petr Formanovi. Pod názvem Hogo fogo Homolka Jaroslav Papoušek realizoval o rok později volné pokračování, ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část trilogie Homolka a tobolka. V souladu se vzrůstajícími tlaky ze strany barrandovské dramaturgie je ovšem kvalita trilogie sestupná.
Je krásná letní neděle a Homolkovi jsou na výletě v lese nedaleko Prahy. Děda s babi se uvelebí v trávě, jejich syn Ludva dovádí se synky-dvojčaty v potoce a korpulentní snacha Heduš tančí mezi stromy, zatímco se ve vodě chladí pivo. V nedalekém mlází se muchlují mladí milenci. Ženský hlas volající o pomoc přeruší idylu a les urychleně opouštějí doposud neviditelné houfy lidí. Homolkovi se vrátí do pražského bytu, který obývají společně. Oběd, který by v lese byl lahůdkou, je doma poněkud improvizovaný. Babi, dvojčata a Heduš se vydají do Chuchle na závody koníčků. Děda se chystá na fotbal a Ludva, který si na Heduš tuto mužskou zábavu zatím „nevydobyl“, je přinucen k vycházce s rodinou. V Chuchli se u stánku opije a následky jsou tristní. Kocovinou zmožený Ludva je svědkem i účastníkem spousty nešťastných hádek a vyřizování si křivd mezi členy rodiny. Televize nefunguje, a tak jsou odkázáni sami na sebe. Děda potěšený fotbalem ztrácí náladu poté, co je přinucen ustlat manželskou postel, kterou rozházel. Babi spálí na uhel řízky, které smaží k večeři. Neděle končí. Heduš pláče, že je tlustá a nešťastná, babi pro totéž a muži jsou nešťastní, že se špatně oženili. Oba páry pak tančí na Beethovenovu Ódu na radost, která zazní z rozhlasu.
Postavy a obsazení
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Josef Kolb - pradědeček
• Josefa Pechlátová - prababička
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Josef Kolb - pradědeček
• Josefa Pechlátová - prababička
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 5.3.1971
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1997 (VHS) Centrum českého videa, 26.7.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Premiéra ČSSR: 5.3.1971
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1997 (VHS) Centrum českého videa, 26.7.2004 (DVD) Bontonfilm
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Tvůrci a herci
Jaroslav Papoušek (Režie), Rudolf Hájek (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Mareš (Hudba), Josef Ort-Šnep (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Karel Černý (Scénografie), Eliška Hofová (Kostýmy), Milan R. Novotný (Zvuk), Rudolf Hammer (Masky), Jaroslav Papoušek (Scénář), Josef Šebánek (Herec), Marie Motlová (Herec), František Husák (Herec), Helena Růžičková (Herec), Petr Forman (Herec), Matěj Forman (Herec), Josef Kolb (Herec), Josefa Pechlátová (Herec), Jiří Čutka (Herec), Václav Žižka (Herec), Karel Fridrich (Herec), Jiří Hálek (Herec), Dagmar Bláhová (Herec), Vladimír Krška (Herec), Růžena Pružinová (Herec), Dana Kubálková (Herec), Jindřich Chvojka (Herec), Hana Brejchová (Herec)
1970/77/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- Natáčelo se ve vesnici Čimelice, na Vrábsku - rybník Zhoř a v Praze - Ruzyni.
Odkazy