Ecce homo Homolka / Ecce homo Homolka (1969/80/Československo/Komedie) 85% -Originál DVD-
27.08.2023 14:05
JEDNOU VĚTOU
„První příběh z trilogie o životě obyčejné rodinky pražského taxikáře.“
OBSAH
Trpká komedie o obyčejné neděli v rodině pražského taxikáře. Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily. Ironická komedie má silný satiricko-kritický podtext. Můžeme se Homolkovým smát, ale zároveň nás při tom smíchu trochu mrazí...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... (Marigold) 5*
Svérázná rodinka Homolkovic si dokáže zdánlivě obyčejnou neděli dokonale užít. Od návštěvy lesa až po domácí hádky a udobřování. Pospolitost je u nich nade vše.Úvodní scéna v lese je sice nejprve vtipná, když se divák seznamuje s jednotlivými členy rodiny a jejich osobitými charaktery, ale pokus o její vypointování s údajným "přepadením" v lese nevyšel a je zkrátka nedotažený i přes nastalý chaos a povyk, ke kterému v lese došlo, a výskyt postav s křestními jmény Jeníček a Mařenka(!). Poté se přesuneme do skromně zařízeného Homolkovic pražského bytu a až na drobné výjimky ho až do konce neopustíme. Od té doby začne palba vynikajících hlášek v podání vynikajících herců i neherců. Film i přes svůj nastalý divadelní minimalismus vystihuje s velkým přehledem českou rodinu a jejich malost, která je jakýmsi nastaveným zrcadlem pro diváky, kteří se v ní snad mají poznat, ačkoliv si to nikdo nikdy nepřizná. Film našel sílu v kompaktním zobrazení jednoho nedělního odpoledne, jehož trpká příchuť je tím, co tenhle film žene dopředu. Sváry, konflikty, hádky netřeba představovat, protože zde jsou vyobrazeny originálně, tak jak to tvůrci tzv. nové vlny šedesátých let, mezi něž režisér Jaroslav Papoušek neodmyslitelně patřil, dokázali s funkčním režisérským rukopisem. Časté reprízy filmu však přispívají nemalou měrou k ohranosti filmu a spousta nuancí a hlášek tím ztratila svůj původní pel. Herci jsou však nezapomenutelní a Šebánkovo popisování fotbalového zápasu nemá obdoby. Pro mě nejlepší scéna filmu. 70% (kingik) 4*
Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Po sochařské tragikomedii Nejkrásnější věk (1969), jež byla plně soustředěna na výrazivo i otevřené vnímání československé nové vlny šedesátých let, se Jaroslav Papoušek etabloval jako režisér lidovou komedií Ecce homo Homolka (1969). Po emigraci režiséra Miloše Formana a scenáristy Ivana Passera tak ve vlasti zůstal posledním z dosud pevně semknuté autorské trojice, která v uplynulém desetiletí vytvořila hned několik mimořádně úspěšných titulů. Papouškův snímek, který si dovolil v názvu použít latinu, volně navazuje na společnou, nelítostnou studii české povahy Hoří má panenko (1967). Na rozdíl od Passera, který v samostatném snímku Intimní osvětlení (1965) své přízemní venkovské hrdiny dokázal milovat, se Papoušek v tragikomedii Ecce homo Homolka přiklání k formanovskému sarkastickému tónu. Poživačná rodina Homolkových si z Prahy vyrazí na nedělní výlet do přírody, domů ji však předčasně zažene nevyslyšený ženský hlas volající o pomoc. Zatímco děda se chystá na fotbal, zbytek rodiny rezolutní babička, korpulentní Heduš a její uťápnutý manžel Ludva s nezvedenými dvojčaty vyrazí na alternativní výlet do Chuchle „na koníčky“. Nic se ovšem nevydaří tak, jak by mělo a Homolkovi končí neděli plní pocitů křivdy a sebelítosti… Zdařilý snímek, který mapuje zázemí jedné obyčejné české rodiny, se opírá o dobře odposlouchané dialogy a odpozorované reakce a o svérázné charakterové typy. V hereckém obsazení režisér vsadil především na Josefa Šebánka, Helenu Růžičkovou, Františka Husáka a Marii Motlovou. V rolích dvojčat se objevili Matěj a Petr Formanovi. Pod názvem Hogo fogo Homolka Jaroslav Papoušek realizoval o rok později volné pokračování, ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část trilogie Homolka a tobolka. V souladu se vzrůstajícími tlaky ze strany barrandovské dramaturgie je ovšem kvalita trilogie sestupná.
Je krásná letní neděle a Homolkovi jsou na výletě v lese nedaleko Prahy. Děda s babi se uvelebí v trávě, jejich syn Ludva dovádí se synky-dvojčaty v potoce a korpulentní snacha Heduš tančí mezi stromy, zatímco se ve vodě chladí pivo. V nedalekém mlází se muchlují mladí milenci. Ženský hlas volající o pomoc přeruší idylu a les urychleně opouštějí doposud neviditelné houfy lidí. Homolkovi se vrátí do pražského bytu, který obývají společně. Oběd, který by v lese byl lahůdkou, je doma poněkud improvizovaný. Babi, dvojčata a Heduš se vydají do Chuchle na závody koníčků. Děda se chystá na fotbal a Ludva, který si na Heduš tuto mužskou zábavu zatím „nevydobyl“, je přinucen k vycházce s rodinou. V Chuchli se u stánku opije a následky jsou tristní. Kocovinou zmožený Ludva je svědkem i účastníkem spousty nešťastných hádek a vyřizování si křivd mezi členy rodiny. Televize nefunguje, a tak jsou odkázáni sami na sebe. Děda potěšený fotbalem ztrácí náladu poté, co je přinucen ustlat manželskou postel, kterou rozházel. Babi spálí na uhel řízky, které smaží k večeři. Neděle končí. Heduš pláče, že je tlustá a nešťastná, babi pro totéž a muži jsou nešťastní, že se špatně oženili. Oba páry pak tančí na Beethovenovu Ódu na radost, která zazní z rozhlasu.
„První příběh z trilogie o životě obyčejné rodinky pražského taxikáře.“
OBSAH
Trpká komedie o obyčejné neděli v rodině pražského taxikáře. Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily. Ironická komedie má silný satiricko-kritický podtext. Můžeme se Homolkovým smát, ale zároveň nás při tom smíchu trochu mrazí...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Nádherně natočený sváteční den v jedné městské rodince. Papoušek přesně ve stylu šedesátých podal nestylizované a věrné podání života "obyčejných" lidiček. Herecké výkony se už nadobro zapsaly do análů českého filmu – archetypální pivař Josefa Šebánka, buclatá semetrika Heleny Růžičkové, podpantofelní anorektik Františka Husáka, neodolatelná milující matka rodu Marie Motlová a roztomilí rošťáci v podání mladých Formanů ... Spousta výborně vymyšlených i sepsaných situací a dialogů představuje jeden z nejlepších satirických portrétů tradičních šmouh na české povaze. Jedna z nejlepších českých komedií a další kamínek v jedinečné mozaice šedesátých let... (Marigold) 5*
Svérázná rodinka Homolkovic si dokáže zdánlivě obyčejnou neděli dokonale užít. Od návštěvy lesa až po domácí hádky a udobřování. Pospolitost je u nich nade vše.Úvodní scéna v lese je sice nejprve vtipná, když se divák seznamuje s jednotlivými členy rodiny a jejich osobitými charaktery, ale pokus o její vypointování s údajným "přepadením" v lese nevyšel a je zkrátka nedotažený i přes nastalý chaos a povyk, ke kterému v lese došlo, a výskyt postav s křestními jmény Jeníček a Mařenka(!). Poté se přesuneme do skromně zařízeného Homolkovic pražského bytu a až na drobné výjimky ho až do konce neopustíme. Od té doby začne palba vynikajících hlášek v podání vynikajících herců i neherců. Film i přes svůj nastalý divadelní minimalismus vystihuje s velkým přehledem českou rodinu a jejich malost, která je jakýmsi nastaveným zrcadlem pro diváky, kteří se v ní snad mají poznat, ačkoliv si to nikdo nikdy nepřizná. Film našel sílu v kompaktním zobrazení jednoho nedělního odpoledne, jehož trpká příchuť je tím, co tenhle film žene dopředu. Sváry, konflikty, hádky netřeba představovat, protože zde jsou vyobrazeny originálně, tak jak to tvůrci tzv. nové vlny šedesátých let, mezi něž režisér Jaroslav Papoušek neodmyslitelně patřil, dokázali s funkčním režisérským rukopisem. Časté reprízy filmu však přispívají nemalou měrou k ohranosti filmu a spousta nuancí a hlášek tím ztratila svůj původní pel. Herci jsou však nezapomenutelní a Šebánkovo popisování fotbalového zápasu nemá obdoby. Pro mě nejlepší scéna filmu. 70% (kingik) 4*
Odzbrojující Papouškovo opus magnum. Hleďme, člověk... Narozdíl od biblického citátu, v němž se má vyzdvihnout jedinečnost a velikost lidské bytosti, ukazuje nám satirický snímek Jaroslava Papouška člověka ve velmi křivém zrcadle - jako bytost nízkou, přízemní, záludnou a svým způsobem velmi primitivní. Řekl bych minimálně stylizovaný pohled do duše české středostavovské maloměšťácké rodiny (i když kdybych chtěl charakterizovat onu Homolkovic rodinu, použil bych spíše okřídlenou frázi o ,,italském manželství"). Papouškův film má sílu sociologické studie a ono ,,Nerudovské" vykreslení postaviček je přesné a typově trefné (hlavně postavu dědy v kongeniálním podání Josefa Šebánka i fyziognomicky trefně věrnou potkávám denně ve svém okolí) a jde o to postihnout ten příznakový rys maloměšťáctví a buranství. Dobře se dívejme. Takoví jsme... (Radek99) 5*
VELKÁ RECENZE
Po sochařské tragikomedii Nejkrásnější věk (1969), jež byla plně soustředěna na výrazivo i otevřené vnímání československé nové vlny šedesátých let, se Jaroslav Papoušek etabloval jako režisér lidovou komedií Ecce homo Homolka (1969). Po emigraci režiséra Miloše Formana a scenáristy Ivana Passera tak ve vlasti zůstal posledním z dosud pevně semknuté autorské trojice, která v uplynulém desetiletí vytvořila hned několik mimořádně úspěšných titulů. Papouškův snímek, který si dovolil v názvu použít latinu, volně navazuje na společnou, nelítostnou studii české povahy Hoří má panenko (1967). Na rozdíl od Passera, který v samostatném snímku Intimní osvětlení (1965) své přízemní venkovské hrdiny dokázal milovat, se Papoušek v tragikomedii Ecce homo Homolka přiklání k formanovskému sarkastickému tónu. Poživačná rodina Homolkových si z Prahy vyrazí na nedělní výlet do přírody, domů ji však předčasně zažene nevyslyšený ženský hlas volající o pomoc. Zatímco děda se chystá na fotbal, zbytek rodiny rezolutní babička, korpulentní Heduš a její uťápnutý manžel Ludva s nezvedenými dvojčaty vyrazí na alternativní výlet do Chuchle „na koníčky“. Nic se ovšem nevydaří tak, jak by mělo a Homolkovi končí neděli plní pocitů křivdy a sebelítosti… Zdařilý snímek, který mapuje zázemí jedné obyčejné české rodiny, se opírá o dobře odposlouchané dialogy a odpozorované reakce a o svérázné charakterové typy. V hereckém obsazení režisér vsadil především na Josefa Šebánka, Helenu Růžičkovou, Františka Husáka a Marii Motlovou. V rolích dvojčat se objevili Matěj a Petr Formanovi. Pod názvem Hogo fogo Homolka Jaroslav Papoušek realizoval o rok později volné pokračování, ke kterému v roce 1972 přibyla závěrečná část trilogie Homolka a tobolka. V souladu se vzrůstajícími tlaky ze strany barrandovské dramaturgie je ovšem kvalita trilogie sestupná.
Je krásná letní neděle a Homolkovi jsou na výletě v lese nedaleko Prahy. Děda s babi se uvelebí v trávě, jejich syn Ludva dovádí se synky-dvojčaty v potoce a korpulentní snacha Heduš tančí mezi stromy, zatímco se ve vodě chladí pivo. V nedalekém mlází se muchlují mladí milenci. Ženský hlas volající o pomoc přeruší idylu a les urychleně opouštějí doposud neviditelné houfy lidí. Homolkovi se vrátí do pražského bytu, který obývají společně. Oběd, který by v lese byl lahůdkou, je doma poněkud improvizovaný. Babi, dvojčata a Heduš se vydají do Chuchle na závody koníčků. Děda se chystá na fotbal a Ludva, který si na Heduš tuto mužskou zábavu zatím „nevydobyl“, je přinucen k vycházce s rodinou. V Chuchli se u stánku opije a následky jsou tristní. Kocovinou zmožený Ludva je svědkem i účastníkem spousty nešťastných hádek a vyřizování si křivd mezi členy rodiny. Televize nefunguje, a tak jsou odkázáni sami na sebe. Děda potěšený fotbalem ztrácí náladu poté, co je přinucen ustlat manželskou postel, kterou rozházel. Babi spálí na uhel řízky, které smaží k večeři. Neděle končí. Heduš pláče, že je tlustá a nešťastná, babi pro totéž a muži jsou nešťastní, že se špatně oženili. Oba páry pak tančí na Beethovenovu Ódu na radost, která zazní z rozhlasu.
Postavy a obsazení
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Yvonne Kodoňová - Pavlínka
• Miroslav Jelínek - Jirka
Ocenění:
San Sebastián International Film Festival
1970 - Jaroslav Papoušek (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 8.3.1970
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1997 (VHS) Barrandov Biografia, Bonton Home Video, 25.6.2004 Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.6.1997 Barrandov Biografia, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
• Josef Šebánek - děda Homolka
• Marie Motlová - babi Homolková
• František Husák - Ludva, syn Homolkových
• Helena Růžičková - Heduš, snacha Homolkových
• Petr Forman - dvojče Péťa, vnuk Homolkových
• Matěj Forman - dvojče Máťa, vnuk Homolkových
• Yvonne Kodoňová - Pavlínka
• Miroslav Jelínek - Jirka
Ocenění:
San Sebastián International Film Festival
1970 - Jaroslav Papoušek (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČSSR: 8.3.1970
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.5.1997 (VHS) Barrandov Biografia, Bonton Home Video, 25.6.2004 Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.6.1997 Barrandov Biografia, Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Ecce homo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/131/
Československo, Komedie, 1969
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Hogo fogo Homolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/132/
Československo, Komedie, 1970
Režie: Jaroslav Papoušek, Hrají: Marie Motlová, Josef Šebánek
Homolka a tobolka (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/133/
Československo, Komedie, 1972
Režie: Jaroslav Papoušek,Hrají: Josef Šebánek, Marie Motlová
Tvůrci a herci
Jaroslav Papoušek (Režie), Rudolf Hájek (Produkce/Vedoucí výroby), Karel Mareš (Hudba), Josef Ort-Šnep (Kamera), Jiřina Lukešová (Střih), Karel Černý (Scénografie), Ludmila Kaválková (Kostýmy), Adolf Böhm (Zvuk), Rudolf Hammer (Masky), Marie Machová (Masky), Jaroslav Papoušek (Scénář), Josef Šebánek (Herec), Marie Motlová (Herec), František Husák (Herec), Helena Růžičková (Herec), Petr Forman (Herec), Matěj Forman (Herec), Yvonne Kodoňová (Herec), Jiří Dědík (Herec), Růžena Pružinová (Herec), Karel Fridrich (Herec), Julie Kučerová-Nezavdalová (Herec), Miki Jelínek (Herec)
1969/80/Československo/Komedie
Zajímavost k filmu
- V spálni Homolkových visí obraz Madony s Ježiškom, ktorý pôvodne zdobil príbytok rodičov hlavného hrdinu filmu Černý Petr (1963).
- Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho "rodinku" mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková.
- O natáčení scény, kdy jsou obě rodiny v jednom pražském bytě a hádají se, Helena Růžičková později pronesla, že byla filmována v létě, ve velkém počtu lidí na malém prostoru a za takového vedra, že se herci ani nedrželi scénáře a skutečně na sebe křičeli.
- Josef Šebánek (dedko Homolka) v čase nakrúcania nebol herec. Všetko improvizoval, nepoužíval žiaden scénar a režisér sa obával, aby nepovedal niečo nevhodné. Vždy sa však udržal v rámci normy.
- Ve 49 letech poprvé ve filmu Marie Motlová.
- Písničku, kterou chlapci zpívají, když si hrají, zpívala původně jejich matka Věra Křesadlová.
- Když neherec Josef Šebánek dostal další filmovou nabídku, a to zahrát si dědu ve filmové sérii Homolkovi, byl v rozpacích. Dozvěděl se totiž, že jeho "rodinku" mají tvořit i zkušení herci František Husák a Helena Růžičková. „On si těch herců nesmírně vážil a bál se, že jim to bude kazit,“ popsal režisér Jaroslav Papoušek. „Dalo mi velké přemlouvání, ho nakonec přesvědčit. Zabralo až to, když jsem řekl, že si ho sami vyžádali,“ dodal. Nakonec nelitoval, herci ho vzali za svého a chovali se k němu báječně, on jim to s díky vracel. „V každé volné chvíli nás bavil tak, že jsme všichni řvali smíchy,“ zavzpomínala Heduš, tedy Helena Růžičková.
- O natáčení scény, kdy jsou obě rodiny v jednom pražském bytě a hádají se, Helena Růžičková později pronesla, že byla filmována v létě, ve velkém počtu lidí na malém prostoru a za takového vedra, že se herci ani nedrželi scénáře a skutečně na sebe křičeli.
- Josef Šebánek (dedko Homolka) v čase nakrúcania nebol herec. Všetko improvizoval, nepoužíval žiaden scénar a režisér sa obával, aby nepovedal niečo nevhodné. Vždy sa však udržal v rámci normy.
- Ve 49 letech poprvé ve filmu Marie Motlová.
- Písničku, kterou chlapci zpívají, když si hrají, zpívala původně jejich matka Věra Křesadlová.
Odkazy
Hrají:
Josef Šebánek, Marie Motlová, František Husák, Helena Růžičková, Petr Forman, Matěj Forman, Yvonne Kodoňová, Miki Jelínek, Jiří Dědík, Růžena Pružinová, Karel Fridrich, Julie Kučerová-Nezavdalová