12 opic / Twelve Monkeys (1995/124/USA/Mysteriózní, Sci-Fi, Thriller) 87% -Originál DVD-
19.05.2022 04:28
JEDNOU VĚTOU
„Odsouzenec z budoucnosti je poslán zpět v čase, aby zastavil smrtící virus.“
OBSAH
James Cole (Bruce Willis) prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času "nedobrovolné dobrovolníky" z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí - co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Willis ve své nejlepší roli kariéry zapomněl na své herecké manýry a odhodil svůj úsměv č. 1. Mimořádný film s geniálně vymyšlenou zápletkou a dechberoucím koncem. Ani na chvíli se divák nenudí a jeho mozkové závity pracují na plný pohon. A tak jedinou slabinou zůstává brutální přehrávání Brada Pitta, které mi kazí dojem z filmu. Děkuji ti filmový bože za Terryho Gilliama. (Lima) 4*
„The movie never changes. It can´t change. But every time you see it, it seems different, because you´re different. You see different things.“ (A taky něco "something completely different", že Terry..) Svatá pravda, 12 opic týkající se v mém případě obzvláště. Scény, kdy M.Stowe hledá na konci očima po letištní hale malého Jamese či dokonalý odkaz na Vertigo i s původním hudebním motivem Herrmanna mě po letech donutily vidět věci rozdílně a vytahuji hodnocení na zcela zasloužených pět hvězd. Mazaný lišák Gilliam ukázal, že vybičovat herce ke skvělým výkonům není zas až tak velká věda. Willise stačilo utlumit zákazem ocelově modrých pohledů a Pitta naopak nastartovat schováním cigaret.. (Gilmour93) 5*
Kultovní sci-fi záležitost, ve které lidé věří v to, že lze vrátit čas a změnit vývoj, který je přivedl na pokraj zkázy. Gilliamův nesporný triumf zaujme zejména bravurní výpravou, kamerou Rogera Pratta a hereckými výkony, korunovanými potrhlým anarchistou Bradem Pittem (Zlatý glóbus, nominace na Oscara), který se v polovině 90. let nekonvenčními projekty bránil seč mohl škatulce romantického hezouna!! (castor) 4*
GOLDIE FILMU
Kdyby vznikal seznam nejlepších sci-fi historie (ne že by nějaký neexistoval), Terry Gilliam by bortil přední příčky hned dvěma kousky. Nepřístupným uměleckým brainwashem Brazil a naopak divácky vděčnou peckou 12 opic. Dnes se podíváme na druhý jmenovaný snímek, přestože Ameriku tím jistě neobjevíme. 12 opic patří mezi největší sci-fi kulty devadesátých let a málokdo z vás s nimi doposud neměl co do činění.
Má to dobrý důvod. Opice totiž představují dokonalou, prakticky komplexní ukázku sci-fi se vším, co žánr za sto let historie filmu nasbíral. A to není prázdné pochlebování zarytého fanouška. Naléhavá atmosféra, sociální přesah, osudovost, okouzlení futurismem, audiovizuálně bezchybná vize, vynikající herci a gilliamovská podivnost prostupují příběh vězně Jamese Colea, který byl vyslán do minulosti (naší přítomnosti), aby dal lidstvu šanci, zcela bezchybně a originálně.
Právě způsob, jakým dokázal jediný americký Monty Python propojit vše, co je na sci-fi zajímavé, a přitom nezapomněl na vlastní rukopis, považuji za tak unikátní a neopakovatelný. Skvěle vygradovaný příběh inspirovaný krátkým snímkem La Jetée navíc nasadí vynikající tempo a vše dávkuje v míře zcela vhodné. Terry Gilliam skutečně plně pochopil svůj film a tohle souznění autora a díla poznáme z každé vteřiny. Stejně tak zná diváka, jehož nepodceňuje, ale ani mu nenakládá přílišné břemeno. Opět: chápe ho.
Můžeme pozorovat jak trademarky oblíbeného režiséra, obzvlášť při konfrontaci s vědeckým týmem a v ústavu pro duševně choré, tak spontánně a živě vyhlížející prvky, jako je Pittovo šílenství a Willisovo hláškování. Willis prý mimochodem dostal, když byl obsazen, seznam svých hereckých klišé, kterým se měl vyhnout. Upřímně si nemyslím, že se to podařilo - Bruce je opět především sám sebou. Ne že bych s tím měl problém, protože většího sympaťáka by člověk hledal jen těžko.
Další silná zbraň 12 opic jsou právě sympatické postavy, které si okamžitě oblíbíme a přejeme jim co nejvíc štěstí. Když se zapletou do nepřekonatelných časových paradoxů a chápeme, že z té mašinerie osudu nemůžou uniknout, cítime se s nimi až propojeni.
Je to tím zajímavější, že postavy nějak zvlášť nepoznáme. Nejvíc se nám otevře samozřejmě ústřední James Cole, ale i o něm víme jen, že se mu neustále vrací sen z dětství. Nepamatuji si například, že by scénář prozradil, v čem vůbec spočívá jeho "recidiva". Hrdinové jsou tedy i přesto, jaké sympatie vzbuzují stále jen figurkami ve hře - což u Gilliama není neobvyklé.
Způsob, jakým dokáže Terry z našeho světa vytvořit cize vyhlížející, chladné a polomrtvé místo, je úžasný. Necítíme snad ani, že se Bruce Willis dostal do naší doby, kam nepatří, ale my spolu s ním cestujeme do nehostinného světa tísnivé železobetonové džungle. Město jako by předvádělo vlastní herecký výkon, vzbuzovalo emoce a bylo hrdinům rovnocenným protivníkem. Obrovské budovy, umělé parky a rušné ulice vzbuzují spíš nelidský dojem, jako by šlo o něco cizího, v čem jsme pouze donuceni žít. Až se zdá samotný blázinec poklidnějším místem.
Vyvolává to paradox - po těchto dobách se lidstvu z časů Jamese Colea nejvíce stýská, ale my je vidíme jako dost nepříjemné a nehostinné.
Gilliamova chytrost a promyšlenost jeho režie opět nabírá obdivuhodných obrátek. Tím obdivuhodnějších, že 12 opic se nikdy nevzdálí divákovi a neustále s ním udržují kontakt v podobě nějakého vtípku, hlášky, poznámky.
O tom, že jako každé správné sci-fi má i 12 opic jasný přesah, se jistě nemusím rozepisovat. To by nebyl Terry Gilliam, aby točil čistě pro efekt. Zde se nijak výrazně nevzdaluje vyznění Brazilu. Lidé naší doby tu opět žijí ve světě, který si přizpůsobovali tak dlouho, až si ho vlastně odcizili. Nakonec nad celým svým životem ztratili kontrolu a nyní jim nezbývá než sledovat, jak se naplní jejich osud - nic s tím nemohou dělat, ani když se snaží sebevíc. Není to zrovna optimistické vyznění, já ale po několikáté připomenu, že Gilliamova promyšlená režie nikdy nesklouzne k prvoplánové depresi a 12 opic si stále zachovává jistou montypythovonskou ironii a cynismus. Nedá se zkrátka dělat nic jiného, než se tomu škodolibě smát.
VELKÁ RECENZE
Vězeň James Cole (Bruce Willis) je poslán z postapokalyptického roku 2025 do minulosti, aby prozkoumal okolnosti vzniku virové epidemie. V letech 1996–1997 na Zemi vypukne virová epidemie, za kterou má stát organizace „Armáda dvanácti opic“. Zahyne 5 000 000 000 lidí (5 miliard), přežije pouze 1% populace, které se musí uchýlit pod zem. Cole má v minulosti zjistit, kde epidemie vznikla a najít nějaké stopy, aby vědci z budoucnosti mohli vypracovat protilátku. Výměnou za dobré služby je mu slíbeno prominutí zbytku trestu. Omylem se ale dostane do roku 1990, je dezorientovaný, a okamžitě je převezen do psychiatrické léčebny, kde se seznámí s psychiatričkou Kathryn Raillyovou (Madeleine Stowe) a pacientem Jeffrey Goinesem (Brad Pitt), synem slavného virologa dr. Goinese. Často se mu zdává sen o letišti, v němž figuruje světlovlasá žena. Dr. Raillyové je Cole povědomý, ale nemůže si vzpomenout odkud jej zná.
I když v první misi Cole selhal (nic nezjistil), dostane druhou šanci a je poslán do roku 1996. Omylem se opět ocitá jinde, v roce 1917 na bojišti první světové války (kde je vyfocen). Poté už je konečně správně v roce 1996, kde se opět setkává s Kathryn. Když se situace začíná vyvíjet přesně tak, jak je podle budoucnosti očekáváno, Cole si začíná myslet, že je duševně nemocný a že se mu to celé zdá. V roce 1996 je nadšen z čerstvého vzduchu a volnosti, věcí, kterých se v roce 2035 nedostává.
James s sebou vezme Kathryn jako rukojmí a společně pátrají po „Armádě dvanácti opic“, radikálním ekologickém hnutí. Kathryn se s Colem postupně sbližuje a i když mu zpočátku nevěří (jeho výpovědi jsou tak fantaskní), podle skutečných důkazů zjistí, že mluví pravdu (je na fotografii z roku 1917, v noze má kulku z první světové války, když byl postřelen a pak se přenesl do roku 1996). Za „Armádou dvanácti opic“ ve skutečnosti stojí Jeffrey, který dokonce unese vlastního otce, pracujícího ve výzkumném ústavu ve virové laboratoři. James neví, zda tuto shodu nezpůsobil sám, když vlivem uklidňujících prostředků v roce 1990 mluvil před Jefreym o virech.
„Armáda dvanácti opic“ se ale ukáže jako neškodná, vypustí pouze z klecí zoologické zahrady zvířata. Skutečným šiřitelem viru je dr. Peters, asistent dr. Goinese. Ten v průběhu týdne plánuje rozšířit virus po celém světě, má letenky do těchto měst: San Francisco (USA), New Orleans (USA), Rio de Janeiro (Brazílie), Řím (Itálie), Kinshasa (Demokratická republika Kongo), Karáčí (Pákistán), Bangkok (Thajsko) a Peking (Čína). James Cole se ho na popud Kathryn snaží zastavit (Kathryn si uvědomila, že on je původcem nebezpečí), přičemž je těžce postřelen letištní ochrankou. Umírá v náručí Kathryn s vědomím, že světlovlasá žena v jeho snech byla ona. Kathryn se rozhlédne a spatří malého chlapce, jak celou scénu upřeně pozoruje. Pozná, že je to malý James Cole. Peters nasedá do letadla a už mu nic nebrání v jeho úmyslu rozšířit smrtelný virus v lidnatých městech většiny kontinentů. V letadle si sedne vedle Jonesové, která sem byla vyslána z budoucnosti, aby získala vzorek originálního viru a mohla tak být vyvinuta účinná protilátka.
12 opic nebo Dvanáct opic (anglicky 12 Monkeys nebo Twelve Monkeys) je sci-fi film USA z roku 1995 o cestování v čase, který natočil Terry Gilliam (bývalý člen komediální skupiny Monty Python). Na začátku filmu je uvedeno, že je inspirován jiným kinematografickým počinem – krátkým sci-fi filmem Chrise Markera z roku 1962 s názvem Rampa (francouzsky La jetée).
Ocenění:
Academy Awards
1996 - Brad Pitt (Vedlejší herec) (nominace)
1996 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1996 - Brad Pitt (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
Berlinale IFF
1996 - Terry Gilliam (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Alexej Pyško - Bruce Willis (James Cole), Simona Postlerová - Madeleine Stowe (Kathryn Railly), Gustav Bubník - Brad Pitt (Jeffrey Goines), Petr Oliva - David Morse (dr. Peters), Jan Pohan - Christopher Plummer (dr. Goines), Karel Richter, David Suchařípa, Ladislav Županič, Zdeněk Hess, Jan Vágner, Jaroslava Brousková, Jan Přeučil, Mahulena Bočanová, Filip Čáp, Jan Pecha, Josef Carda, Jiří Prager, Adam Lanči, Valérie Zawadská, Eva Kantorová, Bedřich Šetena (titulky)
Překlad: Jiří Bryan
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Hollywood Classic Entertainment 1996
2.DABING (DVD)
V českém znění: Alexej Pyško - Bruce Willis (James Cole), Simona Postlerová - Madeleine Stowe (Kathryn Railly), Filip Švarc - Brad Pitt (Jeffrey Goines), Zdeněk Podhůrský - David Morse (dr. Peters), Jan Pohan - Christopher Plummer (dr. Goines), Zdeněk Mahdal - James Stewart (John Ferguson), Ivo Novák - Jon Seda (Jose), Zuzana Schulzová - Carol Florence (Jonesová), Lucie Svobodová, Bedřich Šetena, Antonín Navrátil, Eva Spoustová, Bohdan Tůma, Miloslav Študent, Regina Řandová, Libor Terš, Petr Burian, Bohuslav Kalva, Radka Malá, Jiří Hromada, Martin Kolár (jako Martin Spurný), Jan Maxián, Ilona Svobodová, Zbyšek Horák, Tomáš Racek, Otakar Brousek ml., Jiří Balcárek, Kryštof Kolár.
Překlad: Jiří Bryan
Zvuk: Jaroslav Kosán
Dialogy a režie: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.5.1996 Bontonfilm
Premiéra USA: 5.1.1996 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.1.1997 (VHS) H.C.E.
Poprvé na VHS: 1.11.2000 H.C.E.
Poprvé na DVD: 12.7.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 366 091
Tržby celkem - $ 87 020 996
Návštěvnost v ČR 144 691
Náklady (Rozpočet) - $ 29 500 000
„Odsouzenec z budoucnosti je poslán zpět v čase, aby zastavil smrtící virus.“
OBSAH
James Cole (Bruce Willis) prožil převážnou většinu svého života v podzemí. Nyní, v roce 2025, žije v ponuré, tmavé, zasněžené přítomnosti. Začalo to už na konci dvacátého století, kdy během dvou let (1996 a 1997) zemřelo přičiněním neznámého bídáka, který vypustil do ovzduší nebezpečný vir, pět miliard obyvatel zeměkoule. Zůstalo jen jedno procento lidí, kteří se teď krčí jako krtci pod zemí. Hrstka lidí se s tím ale nehodlá jenom tak smířit, a proto vysílá do minulosti prostřednictvím stroje času "nedobrovolné dobrovolníky" z řad vězňů. Jejich úkolem v podstatě není spasit svět a odvrátit neštěstí - co se stalo, nejde odestát. Mají jen pozorovat, sbírat vzorky a odhalit zdroj nákazy, původ všeho zla. Vědci už pak zajistí vše ostatní, vyvinou protilátku a zařídí, aby se lidstvo jednadvacátého století mohlo vrátit zpátky na povrch zemský...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Willis ve své nejlepší roli kariéry zapomněl na své herecké manýry a odhodil svůj úsměv č. 1. Mimořádný film s geniálně vymyšlenou zápletkou a dechberoucím koncem. Ani na chvíli se divák nenudí a jeho mozkové závity pracují na plný pohon. A tak jedinou slabinou zůstává brutální přehrávání Brada Pitta, které mi kazí dojem z filmu. Děkuji ti filmový bože za Terryho Gilliama. (Lima) 4*
„The movie never changes. It can´t change. But every time you see it, it seems different, because you´re different. You see different things.“ (A taky něco "something completely different", že Terry..) Svatá pravda, 12 opic týkající se v mém případě obzvláště. Scény, kdy M.Stowe hledá na konci očima po letištní hale malého Jamese či dokonalý odkaz na Vertigo i s původním hudebním motivem Herrmanna mě po letech donutily vidět věci rozdílně a vytahuji hodnocení na zcela zasloužených pět hvězd. Mazaný lišák Gilliam ukázal, že vybičovat herce ke skvělým výkonům není zas až tak velká věda. Willise stačilo utlumit zákazem ocelově modrých pohledů a Pitta naopak nastartovat schováním cigaret.. (Gilmour93) 5*
Kultovní sci-fi záležitost, ve které lidé věří v to, že lze vrátit čas a změnit vývoj, který je přivedl na pokraj zkázy. Gilliamův nesporný triumf zaujme zejména bravurní výpravou, kamerou Rogera Pratta a hereckými výkony, korunovanými potrhlým anarchistou Bradem Pittem (Zlatý glóbus, nominace na Oscara), který se v polovině 90. let nekonvenčními projekty bránil seč mohl škatulce romantického hezouna!! (castor) 4*
GOLDIE FILMU
Kdyby vznikal seznam nejlepších sci-fi historie (ne že by nějaký neexistoval), Terry Gilliam by bortil přední příčky hned dvěma kousky. Nepřístupným uměleckým brainwashem Brazil a naopak divácky vděčnou peckou 12 opic. Dnes se podíváme na druhý jmenovaný snímek, přestože Ameriku tím jistě neobjevíme. 12 opic patří mezi největší sci-fi kulty devadesátých let a málokdo z vás s nimi doposud neměl co do činění.
Má to dobrý důvod. Opice totiž představují dokonalou, prakticky komplexní ukázku sci-fi se vším, co žánr za sto let historie filmu nasbíral. A to není prázdné pochlebování zarytého fanouška. Naléhavá atmosféra, sociální přesah, osudovost, okouzlení futurismem, audiovizuálně bezchybná vize, vynikající herci a gilliamovská podivnost prostupují příběh vězně Jamese Colea, který byl vyslán do minulosti (naší přítomnosti), aby dal lidstvu šanci, zcela bezchybně a originálně.
Právě způsob, jakým dokázal jediný americký Monty Python propojit vše, co je na sci-fi zajímavé, a přitom nezapomněl na vlastní rukopis, považuji za tak unikátní a neopakovatelný. Skvěle vygradovaný příběh inspirovaný krátkým snímkem La Jetée navíc nasadí vynikající tempo a vše dávkuje v míře zcela vhodné. Terry Gilliam skutečně plně pochopil svůj film a tohle souznění autora a díla poznáme z každé vteřiny. Stejně tak zná diváka, jehož nepodceňuje, ale ani mu nenakládá přílišné břemeno. Opět: chápe ho.
Můžeme pozorovat jak trademarky oblíbeného režiséra, obzvlášť při konfrontaci s vědeckým týmem a v ústavu pro duševně choré, tak spontánně a živě vyhlížející prvky, jako je Pittovo šílenství a Willisovo hláškování. Willis prý mimochodem dostal, když byl obsazen, seznam svých hereckých klišé, kterým se měl vyhnout. Upřímně si nemyslím, že se to podařilo - Bruce je opět především sám sebou. Ne že bych s tím měl problém, protože většího sympaťáka by člověk hledal jen těžko.
Další silná zbraň 12 opic jsou právě sympatické postavy, které si okamžitě oblíbíme a přejeme jim co nejvíc štěstí. Když se zapletou do nepřekonatelných časových paradoxů a chápeme, že z té mašinerie osudu nemůžou uniknout, cítime se s nimi až propojeni.
Je to tím zajímavější, že postavy nějak zvlášť nepoznáme. Nejvíc se nám otevře samozřejmě ústřední James Cole, ale i o něm víme jen, že se mu neustále vrací sen z dětství. Nepamatuji si například, že by scénář prozradil, v čem vůbec spočívá jeho "recidiva". Hrdinové jsou tedy i přesto, jaké sympatie vzbuzují stále jen figurkami ve hře - což u Gilliama není neobvyklé.
Způsob, jakým dokáže Terry z našeho světa vytvořit cize vyhlížející, chladné a polomrtvé místo, je úžasný. Necítíme snad ani, že se Bruce Willis dostal do naší doby, kam nepatří, ale my spolu s ním cestujeme do nehostinného světa tísnivé železobetonové džungle. Město jako by předvádělo vlastní herecký výkon, vzbuzovalo emoce a bylo hrdinům rovnocenným protivníkem. Obrovské budovy, umělé parky a rušné ulice vzbuzují spíš nelidský dojem, jako by šlo o něco cizího, v čem jsme pouze donuceni žít. Až se zdá samotný blázinec poklidnějším místem.
Vyvolává to paradox - po těchto dobách se lidstvu z časů Jamese Colea nejvíce stýská, ale my je vidíme jako dost nepříjemné a nehostinné.
Gilliamova chytrost a promyšlenost jeho režie opět nabírá obdivuhodných obrátek. Tím obdivuhodnějších, že 12 opic se nikdy nevzdálí divákovi a neustále s ním udržují kontakt v podobě nějakého vtípku, hlášky, poznámky.
O tom, že jako každé správné sci-fi má i 12 opic jasný přesah, se jistě nemusím rozepisovat. To by nebyl Terry Gilliam, aby točil čistě pro efekt. Zde se nijak výrazně nevzdaluje vyznění Brazilu. Lidé naší doby tu opět žijí ve světě, který si přizpůsobovali tak dlouho, až si ho vlastně odcizili. Nakonec nad celým svým životem ztratili kontrolu a nyní jim nezbývá než sledovat, jak se naplní jejich osud - nic s tím nemohou dělat, ani když se snaží sebevíc. Není to zrovna optimistické vyznění, já ale po několikáté připomenu, že Gilliamova promyšlená režie nikdy nesklouzne k prvoplánové depresi a 12 opic si stále zachovává jistou montypythovonskou ironii a cynismus. Nedá se zkrátka dělat nic jiného, než se tomu škodolibě smát.
VELKÁ RECENZE
Vězeň James Cole (Bruce Willis) je poslán z postapokalyptického roku 2025 do minulosti, aby prozkoumal okolnosti vzniku virové epidemie. V letech 1996–1997 na Zemi vypukne virová epidemie, za kterou má stát organizace „Armáda dvanácti opic“. Zahyne 5 000 000 000 lidí (5 miliard), přežije pouze 1% populace, které se musí uchýlit pod zem. Cole má v minulosti zjistit, kde epidemie vznikla a najít nějaké stopy, aby vědci z budoucnosti mohli vypracovat protilátku. Výměnou za dobré služby je mu slíbeno prominutí zbytku trestu. Omylem se ale dostane do roku 1990, je dezorientovaný, a okamžitě je převezen do psychiatrické léčebny, kde se seznámí s psychiatričkou Kathryn Raillyovou (Madeleine Stowe) a pacientem Jeffrey Goinesem (Brad Pitt), synem slavného virologa dr. Goinese. Často se mu zdává sen o letišti, v němž figuruje světlovlasá žena. Dr. Raillyové je Cole povědomý, ale nemůže si vzpomenout odkud jej zná.
I když v první misi Cole selhal (nic nezjistil), dostane druhou šanci a je poslán do roku 1996. Omylem se opět ocitá jinde, v roce 1917 na bojišti první světové války (kde je vyfocen). Poté už je konečně správně v roce 1996, kde se opět setkává s Kathryn. Když se situace začíná vyvíjet přesně tak, jak je podle budoucnosti očekáváno, Cole si začíná myslet, že je duševně nemocný a že se mu to celé zdá. V roce 1996 je nadšen z čerstvého vzduchu a volnosti, věcí, kterých se v roce 2035 nedostává.
James s sebou vezme Kathryn jako rukojmí a společně pátrají po „Armádě dvanácti opic“, radikálním ekologickém hnutí. Kathryn se s Colem postupně sbližuje a i když mu zpočátku nevěří (jeho výpovědi jsou tak fantaskní), podle skutečných důkazů zjistí, že mluví pravdu (je na fotografii z roku 1917, v noze má kulku z první světové války, když byl postřelen a pak se přenesl do roku 1996). Za „Armádou dvanácti opic“ ve skutečnosti stojí Jeffrey, který dokonce unese vlastního otce, pracujícího ve výzkumném ústavu ve virové laboratoři. James neví, zda tuto shodu nezpůsobil sám, když vlivem uklidňujících prostředků v roce 1990 mluvil před Jefreym o virech.
„Armáda dvanácti opic“ se ale ukáže jako neškodná, vypustí pouze z klecí zoologické zahrady zvířata. Skutečným šiřitelem viru je dr. Peters, asistent dr. Goinese. Ten v průběhu týdne plánuje rozšířit virus po celém světě, má letenky do těchto měst: San Francisco (USA), New Orleans (USA), Rio de Janeiro (Brazílie), Řím (Itálie), Kinshasa (Demokratická republika Kongo), Karáčí (Pákistán), Bangkok (Thajsko) a Peking (Čína). James Cole se ho na popud Kathryn snaží zastavit (Kathryn si uvědomila, že on je původcem nebezpečí), přičemž je těžce postřelen letištní ochrankou. Umírá v náručí Kathryn s vědomím, že světlovlasá žena v jeho snech byla ona. Kathryn se rozhlédne a spatří malého chlapce, jak celou scénu upřeně pozoruje. Pozná, že je to malý James Cole. Peters nasedá do letadla a už mu nic nebrání v jeho úmyslu rozšířit smrtelný virus v lidnatých městech většiny kontinentů. V letadle si sedne vedle Jonesové, která sem byla vyslána z budoucnosti, aby získala vzorek originálního viru a mohla tak být vyvinuta účinná protilátka.
12 opic nebo Dvanáct opic (anglicky 12 Monkeys nebo Twelve Monkeys) je sci-fi film USA z roku 1995 o cestování v čase, který natočil Terry Gilliam (bývalý člen komediální skupiny Monty Python). Na začátku filmu je uvedeno, že je inspirován jiným kinematografickým počinem – krátkým sci-fi filmem Chrise Markera z roku 1962 s názvem Rampa (francouzsky La jetée).
Ocenění:
Academy Awards
1996 - Brad Pitt (Vedlejší herec) (nominace)
1996 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
1996 - Brad Pitt (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
Berlinale IFF
1996 - Terry Gilliam (Zlatý Medvěd za nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS)
V českém znění: Alexej Pyško - Bruce Willis (James Cole), Simona Postlerová - Madeleine Stowe (Kathryn Railly), Gustav Bubník - Brad Pitt (Jeffrey Goines), Petr Oliva - David Morse (dr. Peters), Jan Pohan - Christopher Plummer (dr. Goines), Karel Richter, David Suchařípa, Ladislav Županič, Zdeněk Hess, Jan Vágner, Jaroslava Brousková, Jan Přeučil, Mahulena Bočanová, Filip Čáp, Jan Pecha, Josef Carda, Jiří Prager, Adam Lanči, Valérie Zawadská, Eva Kantorová, Bedřich Šetena (titulky)
Překlad: Jiří Bryan
Zvuk: Antonín Němec
Vedoucí výroby: Leoš Lanči
Produkce: Stanislav Wszolek
Dialogy a režie: Zdeněk Gawlik
Vyrobilo: AW Studio Praha pro Hollywood Classic Entertainment 1996
2.DABING (DVD)
V českém znění: Alexej Pyško - Bruce Willis (James Cole), Simona Postlerová - Madeleine Stowe (Kathryn Railly), Filip Švarc - Brad Pitt (Jeffrey Goines), Zdeněk Podhůrský - David Morse (dr. Peters), Jan Pohan - Christopher Plummer (dr. Goines), Zdeněk Mahdal - James Stewart (John Ferguson), Ivo Novák - Jon Seda (Jose), Zuzana Schulzová - Carol Florence (Jonesová), Lucie Svobodová, Bedřich Šetena, Antonín Navrátil, Eva Spoustová, Bohdan Tůma, Miloslav Študent, Regina Řandová, Libor Terš, Petr Burian, Bohuslav Kalva, Radka Malá, Jiří Hromada, Martin Kolár (jako Martin Spurný), Jan Maxián, Ilona Svobodová, Zbyšek Horák, Tomáš Racek, Otakar Brousek ml., Jiří Balcárek, Kryštof Kolár.
Překlad: Jiří Bryan
Zvuk: Jaroslav Kosán
Dialogy a režie: Martin Kolár
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 23.5.1996 Bontonfilm
Premiéra USA: 5.1.1996 Universal Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 15.1.1997 (VHS) H.C.E.
Poprvé na VHS: 1.11.2000 H.C.E.
Poprvé na DVD: 12.7.2004 Universal
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 5 366 091
Tržby celkem - $ 87 020 996
Návštěvnost v ČR 144 691
Náklady (Rozpočet) - $ 29 500 000
FILMY V SÉRII
12 opic gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/12-opic-twelve-monkeys-1995-124-usa-mysteriozni-sci-fi-thriller-87/
USA, Mysteriózní / Sci-Fi / Thriller, 1995
Režie: Terry Gilliam, Hrají: Bruce Willis, Madeleine Stowe
SERIÁL V SÉRII
12 opic (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/003/
USA, Dobrodružný / Drama / Mysteriózní, 2015
Režie: Jeffrey Reiner, Hrají: Aaron Stanford, Amanda Schull
12 opic gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/12-opic-twelve-monkeys-1995-124-usa-mysteriozni-sci-fi-thriller-87/
USA, Mysteriózní / Sci-Fi / Thriller, 1995
Režie: Terry Gilliam, Hrají: Bruce Willis, Madeleine Stowe
12 opic (seriál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/003/
USA, Dobrodružný / Drama / Mysteriózní, 2015
Režie: Jeffrey Reiner, Hrají: Aaron Stanford, Amanda Schull
Tvůrci a herci
Zajímavost k filmu
Terry Gilliam (Režie), Charles Roven (Produkce), Paul Buckmaster (Hudba), Roger Pratt (Kamera), Mick Audsley (Střih), Margery Simkin (Casting), Jeffrey Beecroft (Scénografie), Julie Weiss (Kostýmy), Peter Joly (Zvuk), Allen Weisinger (Masky), David Webb Peoples (Scénář), Janet Peoples (Scénář), Bruce Willis (Herec), Madeleine Stowe (Herec), Brad Pitt (Herec), Christopher Plummer (Herec), Jon Seda (Herec), David Morse (Herec), Bill Raymond (Herec), Frank Gorshin (Herec), Chuck Jeffreys (Herec), Matt Ross (Herec), Christopher Meloni (Herec), Stephen Bridgewater (Herec), Richard Stanley (Herec), Lisa Gay Hamilton (Herec), Joseph McKenna (Herec), Frederick Strother (Herec), Roger Pratt (Herec), Harry O'Toole (Herec), Annie Golden (Herec)
1995/124/USA/Mysteriózní, Sci-Fi, Thriller
- James Cole pri počúvaní rádia v aute spomenie, že miluje hudbu 20. storočia. Keby sa film odohrával v Prahe, tak by scéna vyzerala rovnako, pretože na tej istej frekvencii (103,7 FM) by si naladil Oldies rádio.
- V scéne, kde James Cole (Bruce Willis) strháva plagáty zo steny, je plagát albumu Illmatic amerického rapera Nasa.
- Dva čeští rapeři si přisvojili jména dvou hlavních protagonistů Jamese Cola (Bruce Willis) a Tylera Durdena (Brad Pitt) a na rapové scéně vystupují právě pod těmito alter egy.
- Šváb, ktorého James Cole (Bruce Willis) vezme ako vzorku z povrchu, je druh rodu Gromphadorhina. Pôvodne sa vyskytuje na ostrove Madagaskar a v zimných podmienkach, ktoré panujú vo filme, by neprežil.
- Pavúk, ktorého James Cole (Bruce Willis) chytí v blázinci, je druh rodu Nephila.
- V jedné ze scén James Cole (Bruce Willis) pronese, že stálé vidí mrtvé lidi. Podobnou větu pronesl i Cole Sear (Haley Joel Osment) ve filmu Šestý smysl (1999), ve kterém hrál jednu z hlavních rolí právě Bruce Willis.
- Brad Pitt jako Jeffrey Goinez získal za svůj výkon ve filmu Zlatý globus v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli.
- Filmárov pri tvorbe niektorých pasáží inšpirovalo dielo slávneho českého fotografa Jana Saudka.
- Obsazení hlavních mužských rolí mělo být původně obrácené, tedy Bruce Willis měl hrát postavu Brada Pitta a Brad Pitt měl hrát postavu Bruce Willise.
- Postava Jeffrey Goines, kterou hraje Brad Pitt, je podobná postavě Tylera Durdena z filmu Klub rváčů z roku 1999.
- Ve filmu je (narozdíl od mnoha jiných sci-fi) použitý model cestování v čase, podle kterého není možné změnit cestou zpět v čase budoucnost (vše už se jednou stalo a změna není možná) - ti, kdo se o to pokusí se jen složitě zapletou do okolností příběhu a nakonec zpravidla zjistí, že tím, že chtěli budoucnost změnit vlastně mají podíl na jejím vzniku - vše stane právě takovým způsobem, jakým se to stalo už jednou. Podobný model cestování v čase je použit např. ve filmu Kate a Leopold a má dobré fyzikální opodstatnění.
- Ve filmu je použit krátký klip ze snímku Kmen Andromeda (1971) kde je opice mučena až k smrti. Je vidět v televizoru během zpráv o krutém mučení zvířat kvůli lékařským pokusům.
- Revolver, který Cole v závěru snímku dostane je "Le Mat" model pro jezdectvo, který byl používán konfederací během americké občanské války.
- Snímek začíná i končí záběrem na oči malého Colea. Jde o trademark Terryho Gilliama.
- Armáda dvanácti opic je inspirována pasáží z novely Franka L. Bauma, "The Magic of Oz", ve které dvě z postav knihy přesvědčí dvanáct opic, aby se stali jejich lidskými vojáky za nekonečné zásoby jídla.
- Terry Gilliam obsadil Bruce Willise mj. i proto, že byl uchvácen scénou ze Smrtonosné pasti, kdy Willis mluví o své ženě a přitom si vytahuje střepy z chodidel.
- Film, který na konci filmu Dvanáct opic James s Kathryn zhlédnou v kině, je Vertigo od Alfreda Hitchcocka. Je vidět scéna, ve které Scottie (James Stewart) a Madeleine (Kim Novak) stojí v parku, Madeleine se dívá na letokruhy padlého stromu a rozvzpomíná se na události z minulého života: „Tady jsem se narodila… A tady jsem zemřela.“
- V scéne, kde James Cole (Bruce Willis) strháva plagáty zo steny, je plagát albumu Illmatic amerického rapera Nasa.
- Dva čeští rapeři si přisvojili jména dvou hlavních protagonistů Jamese Cola (Bruce Willis) a Tylera Durdena (Brad Pitt) a na rapové scéně vystupují právě pod těmito alter egy.
- Šváb, ktorého James Cole (Bruce Willis) vezme ako vzorku z povrchu, je druh rodu Gromphadorhina. Pôvodne sa vyskytuje na ostrove Madagaskar a v zimných podmienkach, ktoré panujú vo filme, by neprežil.
- Pavúk, ktorého James Cole (Bruce Willis) chytí v blázinci, je druh rodu Nephila.
- V jedné ze scén James Cole (Bruce Willis) pronese, že stálé vidí mrtvé lidi. Podobnou větu pronesl i Cole Sear (Haley Joel Osment) ve filmu Šestý smysl (1999), ve kterém hrál jednu z hlavních rolí právě Bruce Willis.
- Brad Pitt jako Jeffrey Goinez získal za svůj výkon ve filmu Zlatý globus v kategorii nejlepší herec ve vedlejší roli.
- Filmárov pri tvorbe niektorých pasáží inšpirovalo dielo slávneho českého fotografa Jana Saudka.
- Obsazení hlavních mužských rolí mělo být původně obrácené, tedy Bruce Willis měl hrát postavu Brada Pitta a Brad Pitt měl hrát postavu Bruce Willise.
- Postava Jeffrey Goines, kterou hraje Brad Pitt, je podobná postavě Tylera Durdena z filmu Klub rváčů z roku 1999.
- Ve filmu je (narozdíl od mnoha jiných sci-fi) použitý model cestování v čase, podle kterého není možné změnit cestou zpět v čase budoucnost (vše už se jednou stalo a změna není možná) - ti, kdo se o to pokusí se jen složitě zapletou do okolností příběhu a nakonec zpravidla zjistí, že tím, že chtěli budoucnost změnit vlastně mají podíl na jejím vzniku - vše stane právě takovým způsobem, jakým se to stalo už jednou. Podobný model cestování v čase je použit např. ve filmu Kate a Leopold a má dobré fyzikální opodstatnění.
- Ve filmu je použit krátký klip ze snímku Kmen Andromeda (1971) kde je opice mučena až k smrti. Je vidět v televizoru během zpráv o krutém mučení zvířat kvůli lékařským pokusům.
- Revolver, který Cole v závěru snímku dostane je "Le Mat" model pro jezdectvo, který byl používán konfederací během americké občanské války.
- Snímek začíná i končí záběrem na oči malého Colea. Jde o trademark Terryho Gilliama.
- Armáda dvanácti opic je inspirována pasáží z novely Franka L. Bauma, "The Magic of Oz", ve které dvě z postav knihy přesvědčí dvanáct opic, aby se stali jejich lidskými vojáky za nekonečné zásoby jídla.
- Terry Gilliam obsadil Bruce Willise mj. i proto, že byl uchvácen scénou ze Smrtonosné pasti, kdy Willis mluví o své ženě a přitom si vytahuje střepy z chodidel.
- Film, který na konci filmu Dvanáct opic James s Kathryn zhlédnou v kině, je Vertigo od Alfreda Hitchcocka. Je vidět scéna, ve které Scottie (James Stewart) a Madeleine (Kim Novak) stojí v parku, Madeleine se dívá na letokruhy padlého stromu a rozvzpomíná se na události z minulého života: „Tady jsem se narodila… A tady jsem zemřela.“
Odkazy
Hrají:
Bruce Willis, Madeleine Stowe, Brad Pitt, Christopher Plummer, Jon Seda, David Morse, Bill Raymond, Frank Gorshin, Chuck Jeffreys, Matt Ross, Christopher Meloni, Stephen Bridgewater, Richard Stanley, LisaGay Hamilton, Joseph McKenna, Frederick Strother, Roger Pratt, Harry O'Toole, Annie Golden, Simon Jones, Allelon Ruggiero, Thomas Roy, Bob Adrian, Raymond Mamrak, Irma St. Paule, Charles Techman, Kevin Thigpen