Jdi a dívej se / Idi i smotri (1985/142/Sovětský svaz/Drama, Válečný) 85% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Apokalypsa válečných hrůz a utrpení. Sovětský film vyznamenaný Zlatou cenou a cenou FIPRESCI na XIV. MFF v Moskvě.“

OBSAH
Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ono se to lehce řekne jdi a dívej se, ale zrovna na tenhle film se moc lehce nedívá. Ne, že by to byl špatný film, to ani omylem. Skvělá práce režiséra i kameramana však dokázala nacistické zrůdnosti páchané v Sovětském svazu převést do tak silného filmového zážitku, že po skončení filmu přišla na návštěvu do mé hlavy slečna deprese. (Enšpígl) 4*

Ono se to lehce řekne jdi a dívej se, ale zrovna na tenhle film se moc lehce nedívá. Ne, že by to byl špatný film, to ani omylem. Skvělá práce režiséra i kameramana však dokázala nacistické zrůdnosti páchané v Sovětském svazu převést do tak silného filmového zážitku, že po skončení filmu přišla na návštěvu do mé hlavy slečna deprese. (Matty) 5*

Na svoji dobu místama neuvěřitelně psychiku deptající, zejména v 2.půli brutální (tuším že jediný sovětský film, který byl za bolševika nasazen do kin s ratingem "Mládeži do 18 let nepřístupno!"), nesmírně působivý film z doby nacistického vyhlazovacího tažení v Sovětském svazu. Malému chlapcovi vyvraždí rodinu a on se dává k partyzánům. Po úvodní, trochu rozvleklé půlhodince, to začne Klimov do diváka emocionálně hrnout s takovou razancí, že je to místama až na hranici snesitelnosti. Během natáčení byl po boku chlapeckého hlavního představitele neustále psychiatr, který dohlížel, aby se psychicky náročné natáčení nepodepsalo na jeho duševním stavu. Beztak neúspěšně. Režijně je to brilantní dílo. Nezapomenu na dvě scény. První, kdy hlavní hrdina prochází svojí rodnou vesnicí, která byla několik dní předtím vyvražděna nacisty. Nejsou tu naturalistické záběry, pouze nenápadné, děsivé náznaky a jediný letmý pohled kamerou, jen tak, jakoby mimochodem, osvětlí hrůznou skutečnost. A druhá scéna na konci, která vešla do dějin filmu - vyvraždění běloruské vesnice SS jednotkami, upálení jejích obyvatel v nedaleké stodole. Kam se hrabe scéna vyklízení ghetta ve Spielbergově Schindlerově seznamu. Nedá se popsat, musí se vidět. Nezapomenutelný zážitek. (Lima) 5*

VELKÁ RECENZE
Jdi a dívej se byl snímek uváděný u nás kdysi v rámci měsíce československo-sovětského přátelství, což byla diplomatická nálepka pro pytel ideologických sraček a nekonzumovatelných pitomostí, které bylo nutné přetrpět při povinné návštěvě kina, kam nahnali středoškolské studenty jejich učitelé. Bylo to moje první filmové setkání se sovětskou perestrojkou, válečný film, který popíral všechny dosavadní představy o sovětské filmové tvorbě. Už od prvního panoramatického záběru a pochmurného zvuku leteckého motoru jsem cítil, že tohle je jednoduše jiná liga.
Mimořádně emotivní válečný film snímaný z pohledu hlavního hrdiny, ještě nedospělého výrostka, který chce vstoupit do řad partyzánské jednotky a přežije zmasakrování obyvatel dvou běloruských osad. Ve scéně, kde hrdina přežije bombardování, přijde dočasně o sluch a v ten moment ani divák neslyší okolní střelbu a hluk výbuchů. Hrůza je nekašírovaná a násilí je silně naturalistické. Je to jednoduše válečný film natáčený z pohledu obětí, ne z pohledu filmaře nebo vojenského historika. Je mimochodem natočený podle skutečných událostí, které se odehrávaly při vyčišťovacích operacích německých jednodek a lotyšských přepadových komand v severním Bělorusku. Celkem při této genocidě zemřelo na dva miliony lidí. Scény vyhlazení obyvatel vesnice nahnaných do velké stodoly tehdy obletěly celý filmový svět a režisér Klimov se stal celosvětově respektovanou filmařskou osobností.
Pracoval skvěle s filmovým celkem, polocelkem i detailem, takže i s delším časovým odstupem si dokonale vybavuji řadu scén, zejména Fljorovo nocování vedle umírající krávy zasažené kulometnou dávkou. Záběr na oko umírajícího zvířete považuji za jeden z vrcholů mých dosavadních filmových zážitků. Závěrečná scéna, kde hrdina střílí do obrázku Hitlera pohozeného na zablácené cestě, a pohled do jeho očí je jeden z nejemotivnějších a nejdojemnějších zážitků, které mi kdy sledování filmu přineslo. Celkový dojem: 100 %. (gudaulin)

PODROBNÝ POPIS FILMU
Film začíná scénou dvou chlapců, kteří překopávají písek hledajíce pušku - vstupenku do partyzánského oddílu. Jeden z chlapců, Fljora, najde pušku SVT-40. Další den sovětští partyzáni přijdou k Fljorovi domů, aby ho vzali s sebou. Partyzánská skupina se připravuje na střet s Němci. Na poslední chvíli partyzánský velitel rozhodne, aby Fljora zůstal v týlu v partyzánském táboře, čímž chlapce zklame. Zde potkává Glašu, děvče, které také zůstalo v týlu. Náhle německá letadla objeví tábor a poté začne bombardování.
Fljora přechodně ztrácí sluch a vrací se s Glašou do své vesnice. Věří, že se jeho rodina ukryla před Němci na ostrůvku v močálech. Glaša si ale všimla hromady těl za jedním z domů. Němci postříleli všechny vesničany. V močálech potkává Fljora mnoho jiných vesničanů, kteří sem utekli před nacisty. Nakonec se dovídá, že jeho rodina nepřežila. V močálech leží muž, který má silně popálené tělo a obličej. Prosí, aby ho někdo zastřelil.
Fljora a tři další partyzáni opouštějí ostrov, aby našli jídlo pro hladové vesničany. Avšak narazí na jednotku Waffen SS nasazenou v protipartyzánských bojích a tzv. Einsatzgruppen. Posuny fronty byly rychlejší než očekávali, navíc nenaleznou předpokládané zásoby jídla. Rozhodnou se ukrást krávu místního vesničana, ta ale padne na poli v palbě během noci dřív než ji Fljora stihne dovést k vesničanům. Jeho společníci jeden po druhém umírají (dva zabila pozemní mina, třetí byl zastřelen) a Fljora tak zůstal opět sám.
Ráno se Fljora vzbudí na poli blízko vesnice a potká jednoho z vesničanů s koňským povozem. Chce použít povoz na odvezení krávy, která se dá zužitkovat na jídlo. V blízkosti zaslechne hluk motorů a německé povely. Nabíjí pušku, ale vesničan ho přiměje zbraň ukrýt a bere jej do vesnice, kde jej vydává za svého. Vesnice je přepadena vojáky Einsatzgruppe. Němci naženou všechny obyvatele do dřevěného kostela. Jeden z německých důstojníků oznámí, že lidé mohou vylézt oknem ven, ale bez dětí. Ty musí zůstat uvnitř. Fljora, Glaša a několik dalších lidí vyleze. Jsou biti a ponižováni, ale na rozdíl od ostatních lidí uvnitř přežijí. Zbytek vesničanů uhoří poté, co vojáci dovnitř naházejí granáty, zápalné lahve a začnou do budovy střílet. Fljora společně s několika ostatními přeživšími sleduje hořící peklo. Opilí vojáci mají radost ze své práce a pokračují v rabování a ve vypalování domů ve vesnici plamenomety. Glašu zatáhnou vojáci do nákladního vozu, kde ji znásilňují.
Fljora najde a opraví svou pušku, která měla odlomenou část pažby. Krátce nato se setkává s partyzány, kteří zajali několik nacistů zodpovědných za vyvraždění lidí v kostele. Na místo se připotácí duchem nepřítomná Glaša a po stehnech jí stéká krev. Fljora bere z jednoho německého motocyklu kanystr s benzínem a jde s ním směrem k zajatým vojákům, kteří jsou střeženi houfem partyzánů. Jeden ze zajatců zbaběle zapírá, že je Němec a svaluje vinu na velitele. Velitel se staví do role mírumilovného člověka, který má také rodinu a nikdy by nikomu neublížil. Pouze jeden z důstojníků se nebojí přiznat podíl na napáchaných zvěrstvech. S nenávistí v hlase oznamuje přítomným partyzánům, že jejich národ musí být vyhlazen. Nižší rasy nemají nárok na budoucnost. Všichni zajatí Němci jsou postříleni a partyzáni se chystají k odchodu. Fljora si všimne portrétu Adolfa Hitlera v kaluži vody a začne do něj střílet. Každý interval mezi střelami je proložen montáží ze záběrů proti proudu času: koncentrační tábory, Hitler gratulující mladému příslušníku Hitlerjugend, mítink nacistů ze 30. let 20. století, Hitlerova fotografie z první světové války, Hitlerova fotografie ve škole a nakonec Hitler jako dítě v náručí své matky.
V poslední scéně Fljora dohání partyzány na pochodu za doprovodu Mozartovy skladby Lacrimosa.

DABING
-

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 1.10.1985 (Chicago International Film Festival)
Premiéra Sovětský svaz: 9.7.1985 (Moscow Film Festival)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 12.9.2006 Řitka video
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)

Tržby celkem - $ 21 000 000
 

Tvůrci a herci

Elem Klimov (Režie), - (Produkce), Oleg Yanchenko (Hudba), Aleksei Rodionov (Kamera), Valeriya Belova (Střih), - (Casting), Viktor Petrov (Scénografie), Eleonora Semyonova (Kostýmy), Viktor Mors (Zvuk), V. Bolotnikov (Masky), Sofya Mikhlina (Masky), A. Zhurba (Masky), Ales Adamovič (Scénář), Ales Adamovič (kniha) (Předloha), Alexej Kravčenko (Herec), Olga Mironova (Herec), Ljubomiras Laucevičius (Herec), Vladas Bagdonas (Herec), Jüri Lumiste (Herec), Vasilij Domračev (Herec), Adolf Hitler (a.z.) (Herec)