Alexander Veliký (Alexander (2004/175/USA, Německo, Nizozemsko, Francie, Velká Británie, Itálie/Akční, Dobrodružný, Drama, Životopisný, Historický, Válečný, Romantický) 64% -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Bojovník, král, milenec, objevitel, dobyvatel , zachránce“

OBSAH
Velkolepá historická sága mapuje život i legendu jedné z nejvýraznějších postav světové historie, odvážného a neúprosného dobyvatele, Alexandra Velikého, který ve věku 32 let vytvořil největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetává v mozaice triumfů i porážek, ve kterých se promítají vzpomínky z dětství i Alexandrův vzestup k moci. Historický velkofilm ukazuje celý Alexandrův život. Od dospívání, které bylo naplněno sny o slávě a dobrodružství, až po jeho osamělou a mystickou smrt. Od bouřlivého vztahu s rodiči – mocný král a královny předurčili svého syna jako následníka trůnu za každou cenu, až po chvíle, kdy vyburcoval své společníky i vedl obrovskou armádu přes vyprahlá válečná pole v Persii i přes zasněžené vrcholky indických hor. Film je kronikou Alexandra Velikého a jeho cesty stát se žijící legendou, muže, který byl hnán myšlenkou, že moc je sílou osudu.

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Dlouhou dobu mi tento film ležel na poličce a nakonec jsem se musel přemluvit abych se na to podíval. Pravda je, že historický film je věru nevěrné téma ač na diváka zapůsobí ne každý je schopen shlédnout téměř tři hodiny politiky, zrazení a hlavně bitev, které jsou většinou lákadlem, jež donutí diváky ke shlédnutí a vlastně ony bitvy rozhodnou o filmu jak k němu bude divák zhlížet. Abych pravdu řekl, tak se mi film zdál ze začátku nijak zajímavý možná tím, že jsem od toho čekal víc i přes všechny negativní odezvy. Později se objevila první bitva, pěkně nasnímaná a během které hrála nádherná hudba od Vangelise, když rikám nádherná tak tím myslím naprosto excelentní, která mě donutila začít shánět soundtrack. Ke konci filmu nastala poslední bitva s peršany, kde se objevili dokonce i sloni a bylo vidět, že si režisér dal velmi záležet aby to vypadalo opravdu věrohodně a také kam vrazil většinu rozpočtu. Nelituji tří hodin strávených v křesle i když se mi zdá, že to mohlo být o trochu kratší. (Malarkey) 4*

Tak konečně se to podařilo a můžu na tento film napsat komentář. Viděl jsem ho chvíli po premiéře, ale systém csfd mi lehce ztížil mou snahu okomentovat toto zvláštní dílo. Říct o tomto výpravném eposu, že je špatný film není vůbec správné, ikdyž tak hodně lidí činí ještě dřív než ho na vlastní oči shlédne. Možná má Colin Farrell teploušký účes, ale myslíte že by jeho normální vlasy byli více královské než tento blound přeliv? Zrovna na vlasy bych si v tomto díle nestěžoval. Když ale film má skoro tři hodiny asi čekáte víc než dvě bitvy a pár leteckých pohledů z oka orlího samce(samice :D). Při sledování filmu mi přišlo, že se někdo zapoměl rozhodnout co chce točit. Možnost natočit cestu do hlubin duše jednoho velikána a možnost druhá natočit válečný epos, který lidstvu ukáže krvavou stránku doby a vlády jednoho z největších panovníků. Cesta jedním nebo druhým směrem mohla být velmi kvalitní. Vytvořit psychologickou hru a nastínit politický život Alexandra by možná pro "politika" Olivera Stonea byla dobrá volba. Krvavý nářez by na sebe zase asi nevidělal. To je všechno jedno důležitý je tento film v kterém se mi chvílemi střídali obě tyto možnosti a výsledek skončil v půli cesty. Je to škoda, herců vysokých kvalit je tu mnoho, ale Anthony Hopkins je ve firmu stěží 15 minut a na Farrellovi zůstane celý film, který se snaží ho udržet na zádech, ale padá ve chvílích, kdy se mu snažá odlehčit jeho kolegové(teplí i studení). Tenhle film by každý milovník doby Alexandrovi měl vidět, ale kdo nemá rád 3hodiny dlouhé koukání na člověka co prochází jednou životní etapou, při které mění historii, ten nebude spokojen a možná v půlce usne. Vangelis je ale furt Bůh.  (Djkoma) 3*

Zřejmě jsem udělal chybu , že jsem šel na film očekávajíce další " tróju" . Tento film je uplně jiný, nepůsobil na mě jako film o dobývání postavený na velkolepých bitvách, ale spíše na poznávání osobnosti Alexandra Velikého . Bohužel pro mě příliš dlouhé a zdlouhavé poznávání . Je to škoda Oliver Stone už přeci dokázal , že dlouhý film stopaží nemusí být zdlouhavý svým kouskem JFK . Rozhodně si cením toho že vzniknul tak trochu " jiný " historický film v tomto časovém období,akorát že tolik času prostě příště mít nebudu. Angelina se mě opět líbila , překvapil Val Kilmer, nerad to říkám ale postava Anthonyho Hopkinse byla zbytečná.Co mě zklamalo byla kamera!!Možná toto byl uzel celého filmu . (Enšpígl) 3*

VELKÁ RECENZE
Alexandr se narodil jako prvorozený syn Filipa Makedonského, který sjednotil celé Řecko pod Makedonské království, a Olympiady, překrásné potomkyně hrdiny Achilla. Manželství nebylo šťastné, matka otce nenáviděla a doufala, že její syn se za ni jednou pomstí. Vychovávala ho k tomu, aby si podmanil celý svět. Otec se o něho v dětství téměř nezajímal. Poté se ujal jeho výchovy a vzdělání učenec Aristoteles a otec si ho začal všímat, když Alexandr zkrotil nebojácného hřebce. Začne se synem trávit více času a Alexandr se matce pomalu odcizuje. Jenže jeho otec má ještě druhou ženu, která čeká dítě, a hrozí možnost, že přijde o své právo na nástupnictví. Otec jeho matku nenávidí a ta neustále našeptává Alexandrovi, že otec se ho bude chtít zbavit, až jeho druhá žena porodí syna. Alexandr se na hostině s otcem pohádá. Za nějaký čas je otec zavražděn a Alexandr se stává králem...
Alexandr plní vůli svého otce a táhne do Persie podrobit si celý národ a zabít krále Darea. Západní Asii si Alexandr podmaní jen se 40 000 muži vojska. Největší bitva s králem Dareem však na Alexandra čeká u Gaugamél nedaleko Babylonu. Alexandr stojí proti přesile, ale to ho nezastaví. Vymyslí plán, který ho přivede až do středu perské armády a samotnému králi Dareovi. Ten, když si uvědomí, že může být zabit, prchá a svoji armádu mu nechává napospas. Alexandr nakonec bitvu vyhraje a obsadí Babylon. Hlavní město Persie mu ale nestačí – chce dohnat Darea a zabít ho, aby se stal právoplatným králem...
Alexandr krále Darea se svojí posílenou armádou pronásleduje až na samotný okraj perské říše. Zde ho najde mrtvého – Dareovi vojevůdci ho zabili, aby si zachránili život. Jenže Alexandr se rozhodne pronásledovat i je, všechny je zabít a přitom si podrobovat všechny kmeny za hranicí perské říše. Na samotné hranici mezi Persii a Indii je země, kde žijí pouze divoké kmeny. Když přemůže jeden kmen, ožení se s dcerou náčelníka Roxanou. Je velice krásná, ale podle Alexandrovy matky barbarka. I Alexandrovi vojevůdci a nejvěrnější přátelé jsou proti. Má si prý vzít za ženu Makedonku a s ní mít následníka trůnu. Jenže Alexandr si nedá poradit...
Alexandrovi nestačí, že dobyl celou Persii a další země před Indií. Rozhodne se přejít pohoří Hindúkuš a vtrhnout do Indie. Za celé dva roky, co je ženatý s Roxanou, nemá dědice. Proto neustále vyhledává společnost svého nejlepšího přítele Hefaistióna, na kterého Roxana velice žárlí. Alexandr se svou rozrůstající se armádou z dobytých území stále cestuje na východ do Indie. Všude nechává stavět nová města Alexandrie. Za svoji vládu jich postaví 18...
Během jeho sedmileté pouti se jeho nejbližší a dřívější rádci jeho otce pokusí o převrat, ale Alexandr na to přijde a nechá je všechny zabít. Alexandr a jeho armáda se později dostanou do Indie, kde si stále podmaňují indické kmeny. Jenže nikoho to už nebaví. Alexandr začíná hodně pít a na rady své matky už vůbec nedává. Neposlouchá nikoho. Když se mu při jedné hostině postaví jeho věrný druh Cleitus, Alexandr ho v záchvatu vzteku zabije. Pak se zhroutí a vzpomíná, jak mu v náručí umíral jeho otec, kterého nejspíš nechala zabít jeho matka, aby Alexandr nepřišel o svůj trůn. Hefaistión ho z toho dostane a Alexandr chce opět táhnout se svým vojskem dál do Indie. Jenže vojsko je příliš unavené a stýská se mu po domově. Vypukne vzpoura...

O FILMU
Na rozdíl od jiných historických velikánů, jejichž osudy inspirovaly desítky divadelních, filmových a televizních zpracování, zůstává osobnost Alexandra Velikého divadlem a filmem téměř nedotčena. S výjimkou filmu z roku 1956 s Richardem Burtonem v hlavní roli se až donedávna nikdo nepokusil zmapovat před kamerou život jednoho z největších vojevůdců a vládců všech dob. Režisér Oliver Stone tak při práci na svém filmu Alexander Veliký vstoupil na téměř panenskou půdu. "Jedním z nejvíce vzrušujících úkolů mého života je vyprávění příběhů, které dosud nikdo nevyprávěl, a které se na první pohled ani vyprávět nedají," říká Stone. "Alexander Veliký pro mě byl obrovskou výzvou. Je s podivem, že v průběhu staletí vzniklo tak málo pokusů o dramatizaci jeho života. Možná proto, že jeho osobnost je pro nás až příliš velká, jeho činy příliš nedozírné." Oliver Stone se svým snímkem pokusil tuto velkolepost zachytit.
Film o Alexandru Velikém připravoval Oliver Stone déle, než trvalo samotné Alexandrovo tažení. První verzi scénáře napsal již roku 1996, ale projekt začal dostávat konkrétnější obrysy až o čtyři roky později, kdy o něj projevil zájem producent Moritz Borman. "Moritz věřil v mého Alexandera od chvíle, kdy si přečetl první verzi scénáře," říká Stone. Sám Borman k tomu dodává: "Ti z nás, kteří mají základy klasického vzdělání, o Alexandrovi něco vědí. O Alexandrovi jako člověku, o jeho niterných myšlenkách a touhách ale víme jen málo. Oliverův scénář se zamýšlí nad tím, odkud vzešel, čím se trápil a s čím zápasil, jaké kulturní prostředí ho utvářelo, jak ho ovlivnilo setkání s rozmanitými národy. Ten scénář nebyl jen lekcí z dějepisu, ale také příběh muže, kterého můžeme i dnes docela dobře pochopit, který musel řešit nejedno téma naší doby."
Nejbližším Stoneovým spolupracovníkem při dalších úpravách scénáře se stal historik Robin Lane Fox, který před třiceti lety vydal jeden z nejlepších soudobých životopisů Alexandra Velikého. "Oliver mě už při prvním setkání zavalil smrští otázek, jejichž zodpovězení trvalo celé měsíce," vzpomíná Fox. "Chtěl poznat zvyky starých Řeků, vědět, jak se například chovali na večírcích, jak Alexandra ovlivnila Aristotelova výchova. Ve svém scénáři se naprosto přesně držel historických faktů, ale současně je dokázal naplnit vlastním výkladem Alexandra jako individuality."
Stoneovy přípravy v té době nečekaně zkomplikovala nevítaná konkurence: zatímco až doposud zůstávala osobnost Alexandra Velikého stranou zájmu filmařů, nyní začalo vznikat hned několik paralelních životopisných projektů o velkém vojevůdci. Režisér Baz Luhrmann začal připravovat svou verzi, v níž měl titulní roli ztělesnit Leonardo DiCaprio, další "alexandrovský" snímek ohlásil Martin Scorsese. Televizní stanice HBO plánovala velkolepou desetidílnou sérii, jejíž režie se měl prý ujmout Mel Gibson. Zdaleka tehdy nebylo jasné, který z tvůrců nakonec dorazí do cíle ...
Pro úspěch Stoneova projektu bylo samozřejmě klíčové nalezení ideálního hlavního představitele. Colin Farrell režisérovi ani zdaleka nepadl do oka na první pohled. "Colin se mi velice líbil, ale ze začátku jsem si nebyl jistý," vzpomíná Stone. "Byl velice inteligentní, emocionálně intenzivní a měl pověst drsného hocha, rebela, což mi přišlo vhod, protože na první pohled se nenechal ničím svazovat." Kámen úrazu však zpočátku tkvěl ve Farrellově zevnějšku: "Alexandra jsem si představoval spíš jako plavovlasého muže. Většina spolehlivých historických pramenů tvrdí, že to byl blonďák se světlou pletí, zatímco Farrell je na Ira velmi snědý," říká Oliver Stone. Při kamerových zkouškách se však nakonec ukázalo, že Farrellova kštice se dá docela dobře zesvětlit, aniž by to působilo nepřirozeně.
"Alexander Veliký byl muž, který se nenechal zastavit ničím, absolutně ničím, když chtěl uskutečnit své sny. Ty ho podle mého názoru hnaly vpřed mnohem silněji než chamtivost a bojechtivost," říká o svém hrdinovi Colin Farrell. "Byl to také velmi vášnivý, bouřlivácký typ. Když máte stát v čele ohromného množství lidí, může vás to zničit. Měl silnou vůli, byl nesmírně spontánní, ale také nedůvěřivý vůči svým nejbližším. Do všeho, co dělal, vkládal téměř chorobnou vášeň, ať už šlo o dobývání světa anebo, v pozdějších letech jeho života, dionýské hýření. Mohl si klidně žít v Makedonii ve svém paláci a vybrané daně by mu umožnily královský luxus. Ale v jeho hrudi byla prázdnota, kterou nic nemohlo zaplnit a hledání odpovědí ho zavedlo až na konec světa. Možná nakonec přivodilo i jeho zkázu, ale Alexander nechtěl prožít dlouhý život. Jeho hrdinou byl Achilles - chtěl život krátký, ale ověnčený slávou."
Colin Farrell se při práci na své roli inspiroval nejen osudy samotného Alexandra Velikého, ale i osobností svého režiséra. "Oliver Stone se Alexandrovi podobá víc, než bych já kdy mohl doufat," tvrdí Farrell. "Snaží se vyniknout za každou cenu. Pořád usiluje o odpovědi na své otázky. Je to úžasný filmař a vůdčí osobnost, je brilantní. Pracuje, dokud nepadne. Je ohromnou inspirací pro všechny kolem."
Podle Olivera Stonea se však i Colin Farrel v mnohém Alexandrovi přiblížil: "V mnoha směrech se opravdu převtělil v Alexandra," říká. "Určitě po tělesné stránce. Zesílil, přibylo mu svalové hmoty a bojoval jako lev. Často jsem mu nabízel, že ho v nebezpečných scénách může zastoupit kaskadér, ale on chtěl pokud možno všechno dělat sám. Pořád byl na place, dělal společnost ostatním hercům a byl velmi velkorysý."
Pro roli Alexandrovy matky Olympias si Oliver Stone vybral Angelinu Jolie. Ta byla nabídkou zpočátku poněkud zaskočena: "Připadalo mi, že jsem na tu roli moc mladá, nicméně jsem se s Oliverem sešla. Důvěřoval mi a přesvědčil mě, že to dokážu." Angelina Jolie se nakonec objevuje převážně ve scénách z Alexandrova dětství a dospívání, v nichž Colina Farrella zastupovali dětští herci. "Myslím, že člověk musí milovat každou postavu, kterou hraje, včetně jejích slabých či kontroverzních stránek," říká Jolie o své roli Olympias - ambiciózní ženy oddané kultu boha Dionýsa. "Já sama jsem teď matka, a tak jsem v Olympias viděla prostě matku. Hodně lidí o ní tvrdí, že byla šílená, ale já nevím, zda bych v podobné situaci nejednala se svým synem úplně stejně. Ve čtvrtém století před Kristem se žilo jinak, drsněji než dnes a tak i Olympia byla drsná, pro někoho možná děsivá žena. Ale především chtěla, aby Alexander byl tak velký a silný, jak jen mohl být, a s tím se dokonale ztotožňuji."
Postavu Alexandrova otce, makedonského krále Filipa, ztělesnil Val Kilmer. Kilmer Oliveru Stoneovi vděčí za jednu z největších rolí své kariéry - zahrál si Jima Morrissona ve Stoneově snímku Doors. A podobně jako pro finální scény v Doors, i tentokrát musel Val Kilmer přibírat na váze, aby dosáhl nezdravého vzhledu vysloužilého válečníka. Přesvědčivosti jeho postavě dodává i jizva překrývající celé jedno oko.
"Byl to přítel, který s Alexandrem vyrostl, a který od začátku až do konce nesledoval po jeho boku žádné postranní cíle. Byl to jeho jediný druh v nejčistším smyslu toho slova, skutečný kamarád, který chtěl pro Alexandra to nejlepší," říká Colin Farrell o postavě Héfaistiona, jehož si zahrál Jared Leto. "Setkání s Oliverem Stonem člověku nažene strach," vzpomíná Jared Leto na konkurs, v němž roli získal. "Hned je vám jasné, že dokáže instinktivně vycítit sebemenší faleš. Ale zřejmě ve mně uviděl něco, co pro něho s postavou Héfaistiona korespondovalo."
Vypravěčem celého snímku je šestasedmdesátiletý Ptolemaios, jeden z Alexandrových vojevůdců, který po jeho smrti obdržel správu Egypta a založil proslulou alexandrijskou knihovnu. Jeho představitel Anthony Hopkins se s Oliverem Stonem sešel znovu osm let poté, co spolu vytvořili životopisný snímek Nixon. "Oliver Stone je skutečně výjimečný režisér," říká Hopkins. "Nechce, aby si herci byli příliš jisti sami sebou a tím, co si přichystali. Rád je vyvádí z míry, připravuje jim různé šoky. Není to s ním lehké a právě proto je tak dobrý. U Olivera Stonea ani u jeho filmů se nikdy nemůžete na nic spolehnout."
Když Oliver Stone kdysi pracoval na filmu Četa, jako vůbec první režisér na světě zorganizoval pro své herce přípravný tréninkový tábor. V posledních letech se podobná soustředění stala u válečných a podobných snímků téměř normou; Stoneův přípravný tábor pro film Alexander Veliký však vedl tentýž muž jako kdysi pro Četu: kapitán ve výslužbě Dale Dye. Pod jeho velením Colin Farrell coby Alexander a jeho budoucí vojáci na tři týdny rozbili své stany v marocké poušti. "Já netrénuji herce," říká kapitán Dye. "Trénuji lidi, ze kterých mají být vojáci, a kteří možná mají i nějaký herecký talent. Tihle chlapci potřebovali především trochu upozadit vlastní ego a naučit se žít s druhými lidmi v jedné vojenské jednotce. To je pro kluky, kteří ve své dosavadní kariéře neznali nic jiného než ,já, já, já´, někdy docela tvrdá lekce. Moje práce byla především udělat z nich věrohodné makedonské vojáky."
V marocké poušti vyrostl tábor, v němž s Colinem Farrellem a dalšími herci sdílela tvrdou disciplínu i tisícovka skutečných marockých vojáků. "Obdobný trénink děláme před každým filmem, ať má být z doby druhé světové války, války Severu proti Jihu nebo nějaké války z budoucnosti, ale v tomto případě jsme kladli důraz na prvky starověkého vojenství," pokračuje Dye. Trénovali s meči a štíty, luky a šípy, oštěpy, praky a dalšími spostarými zbraněmi. Výcvik doplňovaly i lekce v jízdě na koni, kočírování lehkých válečných bryček, starověkém náboženství a hygieně.
Hlavní součástí výcviku však byl trénink takzvané falangy, strategické formace, kterou poprvé použil Alexandrův otec Filip a Alexander ji dovedl k dokonalosti. Falangu tvoří 256 mužů s kopími, soustředěných do těsně sevřeného, téměř neproniknutelného šiku, který útočil na střed nepřátelského voje. (Její postup obvykle doplňoval útok jízdy na postranních křídlech).
Společně strávené týdny v přípravném táboře měly na herecký ansámbl výrazně stmelující vliv. "Když společně na poušti tři týdny jíte shnilý sýr a červivé rozinky, nemůžete se nespřátelit," žertuje Jared Leto a dodává: "Byla to neuvěřitelná zkušenost. Dospělému člověku se zas tak často nestává, aby byl nucen žít pohromadě se skupinou úplně cizích lidí. Každý přichází s jinými představami, ale v průběhu času jsme se opravdu změnili a objevili nové světy, jak nám sliboval kapitán Dye."
V Maroku se k přípravnému týmu připojil také jeden z jeho nejvýznamnějších členů - jezdecký trenér Ricardo Cruz Moral. Jeho úkolem bylo mimo jiné vybrat představitele Alexandrova koně, jeho legendárního souputníka Bucefala. Volba nakonec padla na čtyři vzhledově zcela identické fríské černé hřebce (jménem Ulbe, Bonze, Anefan a Taberban), z nichž každý byl vycvičen pro jinou specializaci a během natáčení se střídali podle druhu jednotlivých scén.
Oliver Stone ve všech detailech filmové výpravy usiloval o maximální realismus, což platilo zejména pro bitevní scény. "Snažili jsme se, aby všechny zbraně fungovaly přesně tak, jako kdysi ve skutečnosti," říká zbrojíř Richard Hooper. Čekal ho mimořádně rozsáhlý úkol: celkem musel se svými řemeslníky vyrobit 12 000 kusů zbroje (z toho mimo jiné 1000 oštěpů, 2000 mečů, 2000 štítů a mnoho tisíc šípů). Jen tu a tam si Hooper mohl dovolit určitou uměleckou licenci: "Švindlovali jsme například pokud jde o délku oštěpu. Skutečný oštěp z Alexandrových dob měřil někdy i sedm metrů, takže by se s ním velmi těžko manipulovalo. Proto jsme jeho délku zredukovali na necelých pět metrů. Také jsme museli prodloužit meče a někdy změnit tvar štítů, aby je herci a kaskadéři mohli snadněji používat."
V průmyslové zóně markockého Marrákeše vyrostly gigantické dílny, ve kterých pod vedením výtvarníka Jima Ericksona celé měsíce před začátkem natáčení vznikaly tisíce kusů přesných replik starověkých předmětů denní potřeby: nábytek, nádobí, sochy, hudební nástroje, lampy ... "V Americe nebo v Evropě by se takové věci daly vyrobit jen těžko," říká Erickson. "Lepší je nechat je zhotovit v krajích, kde se po tisíce let používají stále tytéž řemeslné postupy." Důležitou součástí výpravy byly i stany Alexandrových vojáků, které Jim Erickson nechal ušít z římského lnu a vyzdobit je výšivkami v Indii a Pákistánu.
Rozsáhlou a velmi rozmanitou práci odvedla také návrhářka kostýmů Jenny Beavanová, která vytvořila více než 20 tisíc kusů historicky věrných kostýmů pro příslušníky různých národů. Hlavním zdrojem informací pro ni byly malby na dochované keramice a nástěnné fresky. "Věděli jsme, že lidé ve starověku své látky ručně tkali. Nebylo snadné sehnat odpovídající textilie v tak obrovském množství," říká Beavanová. Zvláštní pozornost věnovala vojenským oblekům Alexandrových generálů, z nichž některé vážily i patnáct kilogramů. Jejím mistrovským kouskem je Alexandrova helmice ve tvaru lví hlavy, zdobená peřím. Colin Farrel během filmu vystřídal na deset identických kopií, vyrobených z růných materiálů od těžkého kovu až po lehký plast.
Alexander Veliký se svou armádou prošel celý tehdy známý svět, filmaři si ovšem podobný luxus dovolit nemohou a natáčecí lokace musejí vybírat velmi uvážlivě. "Museli jsme se zaměřit na několik míst, na kterých se daly najít různé typy krajiny," říká producent Jon Kilik. "Tak například v okolí Marrákeše jsme objevili poušť, planiny, hory, sníh i tropické vedro, to všechno vzdálené jen hodinu cesty. V Essaurii jsme točili scény Alexandrova dětství a dospívání v Makedonii - byl tam oceán a vegetací porostlé skalnaté břehy." Starověkou Indii tvůrci objevili v Thajsku, zatímco ve skutečné Indii se natáčely scény přechodu Himálájí. Alexandria vyrostla na Maltě a interiéry velkolepých paláců v londýnských ateliérech Pinewood a Shepperton.
V pouštních lokacích nedaleko města Marrákeše tvůrci natáčeli jednu ze stěžejních scén celého snímku: velkolepou bitvu u Gaugamel, ve které Alexander roku 331 př. Kr. definitivně porazil perskou říši. "Bylo to jako splněný sen o starověkém bojišti," říká historik Robin Lane Fox. "Všechno, co jsem před třiceti lety napsal do Alexandrova životopisu, ožilo přímo před mýma očima. Byl to veliký okamžik. Oliver Stone věnoval velkou pozornost tomu, aby lidé byli historicky věrohodně vyzbrojeni, a aby pravdivě zachytil hlavní pohyby armád, a výsledkem je opravdu děsivá, autentická bitva."
Natáčení bitevní scény jednou přerušila počínající písečná bouře. Oliver Stone se však v náhlém záchvatu inspirace rozhodl natočit záběry Alexandra na pozadí zvířeného písku, a tak vyhnal celý štáb právě tam, kde byla písečná smršť nejprudší.
O několik set kilometrů dále, v pohoří Atlas, se natáčela scéna Alexandrovy svatby v kulisách znázorňující prastarou baktrijskou pevnost. Protože ze starověké Baktrie, říše na území dnešního Afghánistánu, se nedochovaly žádné hmotné památky, architekt Jan Roelfs se při navrhování pevnosti inspiroval kombinací dobových dokumentů a současné afghánistánské architektury.
V dnešním Afghánistánu se dosud hodně staví z hlíny a bláta a ty se také staly výchozím materiálem pro budoucí pevnost. Při natáčení na svazích Atlasu poskytli filmařům zázemí místní Berbeři, jejichž život se příliš neliší od životního stylu lidí v Alexandrově éře.
Rosario Dawsonová, která ztělesnila Alexandrovu nevěstu Roxane, ve scéně svatebního obřadu předvedla jednu ze dvou hlavních tanečních sekvencí, jež pro film vytvořil Piers Gielgud, bývalý člen Anglického národního baletu. Gielgud ve své choreografii vycházel ze starých afghánských, uzbeckých, indických a perských tanečních stylů. "Jde o kmenový rituál, při němž Roxane předvádí dravou, sexuální stránku své bytosti. Prostřednictvím tance vtiskne svatebnímu obřadu svou pečeť," říká Gielgud.
Zatímco brány města Babylónu si tvůrci postavili pod širým nebem na okraji marockého Marrákeše, paláce uvnitř babylónských hradeb vyrostly v londýnských ateliérech Pinewood. "Je to rozhodně nejvýpravnější dekorace, jakou jsem kdy vytvořil," říká Jan Roelfs. "Její nádhera ale není samoúčelná. Příjezd do Babylónu je vrcholem Alexandrova tažení. Ještě nikdy neviděl něco tak ohromného, nikdy se nesetkal s kulturou, která tak výrazně převyšovala jeho vlastní." Výtvarník James Lewis se zaměřil na detaily a doslova každý myslitelný povrch pokryl bohatstvím malovaných nebo reliéfních vzorů.
Výtvarník Roelfs do svého pojetí Babylónu zakomponoval i slavné visuté zahrady, jež byly považovány za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Tvůrce rostlinných dekorací Jim Erickson pro ně vybral rostliny přesně odpovídající danému historickému období. Nicméně anglická zima (během níž se pinewoodské ateliéry nevytápějí) subtropickým květinám příliš neprospívala. Každý večer proto musely být zabaleny a zahřívány speciálními lampami.
V Pinewoodských ateliérech byla postavena i nádvoří dalších dvou paláců: makedonského (v němž Alexander vyrůstal) a indického. Přehlídku pohádkových staveb doplnila replika části alexandrijské knihovny, postavená ve studiích v Sheppertonu.
Poslední, ale také nejobtížnější sekvence se natáčely v Thajsku, které ve filmu Alexander Veliký zastoupilo Indii. Filmaře tu čekala především mimořádně obtížná scéna bitvy uprostřed džungle. "Natočit lesní bitvu tak, jak byla ve scénáři, byl pravděpodobně nejobtížnější úkol na celém filmu," říká producent Jon Kilik. Architekt Jan Roelf dodává: "Točili jsme během období sucha, takže jsme vybranou část lesa museli neustále zavlažovat. Natáčení ve skutečné džungli bylo ovšem z praktických důvodů vyloučeno. Museli jsme si vlastní kus džungle vytvořit uvnitř botanické zahrady. Tak už to u filmu chodí - jedete až do Thajska, a potom si stejně musíte postavit umělý prales!"
Do Thajska ovšem Olivera Stonea a jeho štáb přivedl ještě jeden závažný důvod: pro scénu bitvy mezi makedonskou a indickou armádou potřebovali na třicet cvičených slonů. Kapitán Dale Dye, který pracoval na bitevních scénách jako poradce, k tomu poznamenává: "Museli jsme slony částečně zbavit jejich přirozené mírnosti a vyvolat v nich určitou agresivitu, aby vypadali jako opravdoví váleční sloni... samozřejmě jen dočasně." Hercům, kteří museli stát rozdrážděným slonům tváří v tvář, to ovšem docela stačilo. "Když se proti vám v plném trysku řítí několik slonů najednou, dokonale pochopíte strach Alexandrových vojáků, kteří museli čelit těmto pro ně zcela neznámým tvorům," říká herec Garrett Lombard. "Jejich velikost je takhle zblízka neuvěřitelná, a jakkoliv byli hodní a cvičení, přece jen to pořád byla jen zvířata, takže se mohlo stát cokoliv."

SKUTEČNOST
Alexandr Veliký (20. nebo 21. července 356 př. n. l. Pella – 10. nebo 11. června 323 př. n. l. Babylón; encyklopedie Britannica uvádí datum smrti 13. červen 323 př. n. l.), také známý jako Alexandr III. Makedonský, [Megás Alexandros (ho Makedón; ho Trítos)], byl král (basileús) Makedonie. Alexandr rozšířil hranice své říše tažením do Persie a na indický subkontinent, díky čemuž se stal zřejmě největším a nejúspěšnějším vojevůdcem celé historie, který neprohrál žádnou bitvu. V době své smrti ovládal většinu světa známého tehdejším Řekům.
Poté, co si Alexandrův otec král Filip II. Makedonský podmanil řecké městské státy, vypravil se Alexandr na východ proti obrovité perské říši Achaimenovců. Během jedenácti let nepřetržitých vojenských kampaní Alexandr postupně dobyl Anatolii, Sýrii, Fénicii, Judeu, Egypt, Mezopotámii, Írán a Střední Asii. Teprve ve vzdálené Indii ho vlastní vojáci donutili upustit od úmyslu dosáhnout velkého vnějšího moře. Po návratu do Babylonu se chystal k dalším výbojům na Arabský poloostrov, odkud chtěl vést své muže na západ. Těmto smělým plánům však zabránil jeho předčasný skon.
V Alexandrem podrobených zemích v následujících staletích probíhala řecká kolonizace a jejich osídlování. Tím započala epocha helénismu, která představovala kombinaci řeckých a orientálních kulturních vlivů. Alexandr již za života (a především po smrti) inspiroval mnohé jedince k literárnímu zachycení a oslavě výjimečných činů, jichž dosáhl. Alexandrova postava proto hluboce pronikla do dějin a mýtů nejen řecké kultury, ale i těch východních.

Postavy a obsazení
• Colin Farrell - Alexandr
• Angelina Jolie - Olympias
• Anthony Hopkins - starý Ptolemaios
• Jared Leto - Héfaistión
• Val Kilmer - Filip
• David Bedella - písař
• Jessie Kamm - malý Alexandr
• Rosario Dawson - Róxana
• Christopher Plummer - Aristotelés
• Jonathan Rhys Meyers - Kassandros
• Connor Paolo - mladý Alexandr
• Patrick Carroll - mladý Héfaistión
• Brian Blessed - zápasnický učitel
• Morgan Christopher Ferris - mladý Kassandros
• Robert Earley - mladý Ptolemaios
• Alexander Gordon - mladý Perdikkas
• Gary Stretch - Kleitos
• John Kavanagh - Parmenión
• Nick Dunning - Attalus
• Marie Meyer - Eurydiké

Ocenění
The Saturn Awards
2015 - Nejlepší speciální DVD nebo Blu-ray vydání (nominace)

Golden Raspberry Awards (Razzies)
2004 - Nejhorší film (nominace)
2004 - Oliver Stone (Nejhorší režisér) (nominace)
2004 - Colin Farrell (Nejhorší herec) (nominace)
2004 - Angelina Jolie (Nejhorší herečka) (nominace)
2004 - Val Kilmer (Nejhorší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2004 - Christopher Kyle, Laeta Kalogridis, Oliver Stone (Nejhorší scénář) (nominace)

DABING
1.DABING (DVD, ČT)
V českém znění: Filip Jančík - Colin Farrell (Alexander), Karel Richter - Anthony Hopkins (starý Ptolemaios), Regina Řandová - Angelina Jolie (Olympias), Zdeněk Mahdal - Val Kilmer (Filip), Daniel Tůma - Jared Leto (Héfaistión), Radek Kuchař - Gary Stretch (Cleitus), Michal Michálek - Jonathan Rhys Meyers (Cassander), Martin Kolár - Raz Degan (Darius III), Miroslava Součková - Rosario Dawson (Roxane), Jiří Balcárek - Ian Beattie (Antigonus), Veronika Veselá - Annelise Hesme (Stateira), Jan Maxián - Joseph Morgan (Filotas), Libor Terš - Rory McCann (Krateros), Jaroslav Kaňkovský - John Kavanagh (Parmenion), Marcel Vašinka - Nick Dunning (Attalus), Antonín Navrátil - Robert Earley (Ptolemaios), Bohdan Tůma - Denis Conway (Nearchus), Petr Neskusil - Connor Paolo (mladý Alexander), David Štěpán - Jessie Kamm (dítě Alexander), Jiří Hromada, Radovan Vaculík, Ladislav Novák, Zbyšek Horák, Ludvík Král, Zdeněk Mahdal ml., Robert Hájek
Překlad: David Záleský, Markéta Záleská
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Tomáš Čisárik a Jiří Peřina, Studio ProTime
Produkce: Jan Fišer
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí Skupina Josefa Petráska pro SPI 2005

2.DABING (Nova, Blu-ray - 175 min)
V českém znění: Filip Jančík - Colin Farrell (Alexander), Alois Švehlík - Anthony Hopkins (starý Ptolemaios), Regina Řandová - Angelina Jolie (Olympias), Zdeněk Mahdal - Val Kilmer (Filip), Kateřina Březinová - Rosario Dawson (Roxane), Daniel Tůma, Jaroslav Kaňkovský, Ludvík Král, Radek Kuchař, Libor Hruška, Jakub Saic, Radovan Vaculík, Marcel Vašinka, Jiří Balcárek, Jan Maxián, Ladislav Novák, Michal Holán, Pavel Šrom, Vladimír Čech, Hana Krtičková, Jan Rimbala, Štěpán Krtička, David Štěpán, Zbyšek Horák (titulky) a další
Překlad: David Záleský
Zvuk: Milan Blažek
Produkce: Martin Kot, Jaromír Šindelář
Dialogy: Veronika Kernová
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobila: CET 21 spol. s r.o. v DW Agentuře s.r.o. v roce 2007

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.1.2005
Premiéra USA: 24.11.2004 Warner Bros. US
Premiéra Velká Británie: 7.01.2005 Warner Bros. UK
Premiéra Německo: 23:12:2004
Premiéra Francie: 23.12.2004 A-Film Benelux
Premiéra Itálie: 14.1.2005
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 19.7.2005 (VHS) H.C.E.), 19.07.2005 (DVD) H.C.E.
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: -
Poprvé na VHS: 19.07.2005 H.C.E.
Poprvé na DVD: 20.6.2005 SPI Film
Poprvé na Blu-ray: 26.11.2014 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 21 106 991
Tržby celkem - $ 167 298 192
Náklady (Rozpočet) - $ 155 000 000
 

Tvůrci a herci

Oliver Stone (Režie), Jon Kilik (Produkce), Moritz Borman (Produkce), Thomas Schühly (Produkce), Iain Smith (Produkce), Vangelis (Hudba), Rodrigo Prieto (Kamera), Alex Marquez (Střih), Thomas J. Nordberg (Střih), Gladys Joujou (Střih), Kerry Barden (Casting), Mark Bennett  (Casting), Suzanne Crowley  (Casting), Billy Hopkins (Casting), Lucinda Syson (Casting), Jan Roelfs (Scénografie), James Lewis (Scénografie), Jenny Beavan (Kostýmy), Vincent Arnardi (Zvuk), Alek Goosse (Zvuk), Paul Massey (Zvuk), Wylie Stateman (Zvuk), Claire Pritchard (Masky), Jeremy Woodhead (Masky), Rebecca Cole (Masky), Paul Gooch (Masky), Oliver Stone (Scénář), Christopher Kyle (Scénář), Laeta Kalogridis (Scénář), Colin Farrell (Herec), Angelina Jolie (Herec), Val Kilmer (Herec), Christopher Plummer (Herec), Jared Leto (Herec), Rosario Dawson (Herec), Anthony Hopkins (Herec), Jonathan Rhys Meyers (Herec), Brian Blessed (Herec), Tim Pigott-Smith (Herec), Rory McCann (Herec), Gary Stretch (Herec), Neil Jackson (Herec), Raz Degan (Herec), John Kavanagh (Herec), Annelise Hesme (Herec), Connor Paolo (Herec), Elliot Cowan (Herec), Joseph Morgan (Herec), Toby Kebbell (Herec), Fiona O'Shaughnessy (Herec), Rab Affleck (Herec), Féodor Atkine (Herec), Max Bollinger (Herec), Erol Sander (Herec), David Leon (Herec), Michelle Lukes (Herec), Nick Dunning (Herec), Michael Dixon (Herec), David Bedella (Herec), Stéphane Ferrara (Herec), Rowley Irlam (Herec), Ian Beattie (Herec), Tadhg Murphy (Herec), Denis Conway (Herec), Jason Croot (Herec), Laird Macintosh (Herec), Bin Bunluerit (Herec), Greg Orvis (Herec)