Hra / The Game (1997/123/USA/Mysteriózní, Thriller, Krimi, Drama) 86% -Originál DVD-
09.11.2022 03:24
1997/123/USA/Mysteriózní, Thriller, Krimi, Drama
JEDNOU VĚTOU
„Dárek pro milionáře, který se nečekaně změnil v boj o život s nepolapitelným nepřítelem. Nebo ne?“
OBSAH
Investiční bankéř a multimilionář Nicholas Van Orten žije ve velkém luxusním domě, osamělým životem. Může si dovolit cokoli, o nic však nemá zájem. Ani o svého bratra Conrada, který se objeví, aby mu popřál k osmačtyřicátým narozeninám. A předal mu dárek, poukázku na Hru společnosti CRS. O smyslu hry mu však odmítne cokoli prozradit. Bankéř se při pracovním jednání náhodou ocitne v sídle CRS, kde s nechutí projde řadou náročných fyzických i psychických testů, ani tady se však o hře samotné nic nedozví. Sotva však podepíše smlouvu, začíná se roztáčet zpočátku nenápadné soukolí, které hrozí rozdrtit jeho kariéru, bohatství, postavení, svobodu a nakonec i život. Jako první se objeví před jeho domem pohozená figurína, která mu připomene otcovu sebevraždu a vzápětí na něj promluví z televize známý komentátor, který ho uvítá do hry, další den má v restauraci spor se servírkou Christinou, která ho poleje. Dívka dostane okamžitě výpověď a když za ní Nicholas vyběhne z hotelu, ocitne se ve víru podivných a znepokojujících náhod. Když se druhý den vydá do hotelu, kde byla nalezena jeho kreditní karta, tvrdí mu recepční, že se tam včera ubytoval. Ve svém pokoji pak objeví na stole dávku kokainu a kompromitující fotografie, na nichž je s neznámou ženou. Vzápětí se v jeho domě objeví zoufalý Conrad. Tvrdí, že se společnosti nedokáže zbavit a je proti své vůli nucen ve Hře pokračovat. Když ho hra málem připraví o život v taxíku, který se zřítí do vody, požádá o zásah policii. Společně s ní vtrhne do sídla CRS, tady však zjistí, že firma zmizela. Podaří se mu najít Christinu, a když jsou napadeni zabijáky pracujícími pro CRS podaří se jim uniknout a ukrýt se na Nicholasově chatě v horách. Dívka tvrdí, že firma, pro kterou pracuje, se specializuje na okrádání bohatých zákazníků, a protože už se dostala ke všem jeho kontům, nepotřebuje ho a nejspíš se ho zbaví. Příliš pozdě si Nicholas všimne, že mu dívka namíchala do čaje nějakou omamnou látku. Probere se v hrobce zapadlého hřbitova kdesi v Mexiku. Bez peněz, bez dokladů, jen ve špinavém obleku. Nicholas se však nehodlá jen tak vzdát a rozhodne vybojovat si svůj život zpátky.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (Malarkey) 5*
Naprosto skvěle vymyšlené, natočené a zahrané. Michael Douglas se stává postavičkou z člověče, nezlob se, s kterou si lidé okolo hrají, pohazují si s ní, mlátí o zeď, občas zahodí do kaluže, aby jí zase vytáhli a to celé v nádherném balení od Davida Finchera. Děj perfektně navazuje a zároveň vás z něj dokáže nepříjemně zamrazit nebo je u vás obvyklé, že na vás mluví moderátor uprostřed televizního pořadu? Temné prostředí dotváří atmosféru filmu, který bezchybně graduje do jediného možného, ale přesto výborného konce. Tuhle hru bych hrát nechtěl ... i když ... určitě to musí být zážitek na celý život. (Djkoma) 5*
Daiva Finchera mám rád pro jeho talent "udělat" velkou atmosféru a vtisknout každému filmu specifický styl. Přesto má s Hrou určitý problém, protože mi tahle scénáristická mystifikace připadá jako film na jedno použití. Ne že by mě nebavilo sledovat způsob, jakým se celá ta hra s divákem děje, ne že by Fincher neopatřil snímek svým typickým režijním stylem. Prostě tam chybí to neurčité jiskřivé něco, co má v sobě třeba "Sedm". Na druhou stranu, tohle je čistý a velmi přímočarý thriller, čili vytýkat mu nedostatek hloubky je nespravedlivé. Na pobavení dost dobrý filmový materiál. (Marigold) 3*
V.I.M. FILMU
Prokletím plodných géniů je to, že jejich ne zcela vrcholná díla dlí ve stínu těch nejhvězdnějších. I o Hře se praví, že „to není Sedm“. Jistě, není to ani Klub rváčů. Hra se tváří mnohem obyčejněji, její přesah do existenciální roviny není rozhodně tak okatý ani tak chytlavý. Sofistikovanost Hry je nenápadná, zabalená do hávu naoko standardního temného thrilleru s překvapivou pointou. Schválně si zkuste pár takových DVDček seřadit před sebe a pak je po jednom vkládat do mechaniky. Fincherova Hra už tak nenápadná nebude.
Ten film zraje a s každým přibývajícím rokem nabývá dalších a dalších barev. Chytře napsaná zápletka se díky Fincherovu vedení noří do temné atmosféry, do deprese, která je neomyvatelná. Fincher znovu vyhledává neosvětlená zákoutí, obraz halí do filtrů a vytváří tím pocit neútulného místa, které je ošklivé i bez očividně škaredých atributů. Do režisérovy klasické příze z filtrů a nápadité hry se světlem vpouští zvlášť výraznou hudbu Howarda Shorea – je to právě neurotický Shoreův klavír, tolik vzdálený od Kraje Froda Pytlíka, jenž zintenzivňuje pocit ztráty sebe sama v neznámém prostoru, jenž ovládá někdo jiný.
Právě tady lze hledat Fincherovu typickou náchylnost ke společenské reflexi, zaobalené do tmavých tónů podmanivého hollywoodského thrilleru. Aristokratické jméno „Van Orton“, jeho vykreslení do podoby znuděného rozvedeného milionáře, jen dobarvují Hru jako další z neortodoxních příspěvků na téma „civilizační vyprázdněnost na přelomu 20. a 21. století“. Hra je v tomhle ohledu jakousi light verzí Klubu rváčů, zbavenou postmodernistických blbinek a naopak hluboce zabořenou do podvědomí hlavní postavy. Naší výhodou je, že zatímco Van Orton si paranoiu užívá na vlastní kůži/duši (probuzení na hřbitově v Mexiku nevyjímaje), my si ji můžeme vychutnat se vším všudy i v bezpečí domácího kina. Civilizační vyprázdněnost má zjevně i své kladné stránky.
Jinak film je skoro geniální hra na diváka (nejen na Douglese), na poprvé to doslova vyrazí dech, škoda, že si člověk nemůže z hlavy ten zážitek vymazat, aby ho zažil znovu;)
OLDIES FILMU
Vzpomínáte si ještě na začátek kampaně okolo Fincherova filmu o Facebooku? Není to tak dávno, takže koncept určitě ještě máte v hlavě: Útržky z dialogů byly vyrvány z kontextu filmu a napasovány na „statické“ pozadí. Nejdřív na fotku filmového Marka Zuckerberga, pak byly přilepeny na facebookovské statusy. Pamětníci už tehdy poznamenali, že si na něco podobného vzpomínají od prvních zmínek o Hře. A mají pravdu, protože Finchera evidentně tenhle způsob „prvního záseku do mozkovny“ hodně fascinuje. Ani v rozmezí čtrnácti let jej nepřehodnotil jako slepou uličku. Koneckonců, u Hry tenhle přístup funguje trochu líp než u Social Network, alespoň po mém soudu. Atmosféra je tísnivá a obraz loutky zmítané na provázkách poměrně nepříjemně škrábe na šíji. Michael Douglas je bezmocným aktérem hry, do které asi ani nechtěl vstoupit, přičemž jeho nesvéprávnost dokáže jeden symbol dřevěného panáčka jasně vystihnout. Body se tedy přičítají nejen za originalitu – i když právě kvůli ní si budete tenhle teaser asi docela dlouho pamatovat.
VELKÁ RECENZE
Film z roku 1997, který právem zkultovněl má velmi zajímavou genezi i epilog. Vypravme se tedy chvilku nazpět do devadesátek.
Nicholas Van Orton (Michael Douglas) je multimilionář, který dostane ke svým narozeninám hru od svého bratra Conrada (Sean Penn). Ačkoliv nezná její pravidla, stává se jejím aktérem a do konce filmu neví, jest-li je to všechno spiknutí a nebo prostě jenom hra.
Film Hra s Michaelem Douglasem převádí na plátno zajímavý příběh, kdy se z úspěšného bohatého muže postupně stává troska. Douglasova proměna je díky hereckým schopnostem snadno uvěřitelná, neboť v něm už divák tuší úspěšného a bohatého muže.
Scénář k filmu Hra vznikl již v roce 1991 a ještě ten rok byl prodaný společnosti MGM. Ta film chtěla také realizovat. Na režijní sesli měl zasednout Jonathan Mostow (Terminátor 3, Ponorka U-571) a hlavní role měl ztvárnit Kyle McLachlan a Bridget Fonda. Scénář se však zalíbil producentovi Steveu Golinovi, který ho zakoupil pro společnost Propaganda Films, která sdružovala líheň mladých režisérských talentů, včetně Davida Finchera. Golin si přál, aby film režíroval právě on a ten s nadšením souhlasil. Nechal scénář přepsat svým kamarádem Andrew Kevinem Walkerem (Sedm) a Mostow se uvolil dělat alespoň výkonného producenta. Walker zásadně přepsal postavu Van Ortona na většího cynika a za šest týdnů přepisování dal dohromady příběh tak, jak ho Fincher převedl na plátno. Pouze konec se zdál režisérovi příliš ostrý a navíc mu nedával smysl. V něm totiž Orton omylem zabije Christine a pak spáchá sebevraždu.
Filmaři se tak vrátili k samotné podstatě příběhu a hledali konec mnohem přirozenější. Pokud jste film neviděli, tak zbytek odstavce přeskočte. Otec Nicholase Van Ortona v den svých osmačtyřicátých narozenin spáchal sebevraždu skokem ze střechy. Tato skutečnost však ve filmu netvoří pouhou kulisu, ale dramatické finále, které David Fincher pojal jako „happy end“. Nutno však podotknout, že happy end v podání Davida Finchera vypadá trochu jinak, než v klasických filmech. hra 8
Režisér chtěl film dělat ještě před snímkem Sedm, ale v momentě, kdy byl obsazen Brad Pitt a měl v diáři volno na natáčení, Hru odsunul. Film dlouho hledal distributora a našel ho až v momentě, kdy se projektu uchytil Michael Douglas. Ten obvolal známé a především ho představil novinářům a investorům v Cannes. Tam se také sdělilo, že roli Ortonovy sestry ztvární Jodie Foster. Fincher s tím nesouhlasil a nechal její postavu přepsat na dceru. To se zase příliš nelíbilo Douglasovi. Robert Zemeckis se však dostal do problémů s natáčením Kontaktu a nemohl oskarovou herečku uvolnit. Bylo tedy rozhodnuto o přeobrazení. Nejprve roli Conrada odmítl Jeff Bridges a nakonec putovala k Seanu Pennovi.
Natáčení začalo v San Franciscu, ale producenti tlačili, aby se rychle přemístili do mnohem levnějšího Los Angeles. Fincher chtěl naopak na sever. Hádky nebraly konce, ale film mezitím žil svým životem. Natáčelo se v centru San Francisca, ve starobylých restauracích, v okolí Golden Gate, a Van Ortonovo sídlo se natáčelo 40 kilometrů jižně od Frisca ve Filoli Mansion ve Woodside.
Kameraman Savides se na přání režiséra učil temnou barevnou škálu Coppolova Kmotra a zároveň pracoval s neonovými světly v pozadí, které dodávaly příběhu potřebnou současnou divokost. Scény v Ortonově panství patří mezi to nejděsivější, co se dá na filmové plátno vůbec zachytit. Fincher pro film najal specialistu na Technicolor a trval také na tom, že všechny noční scény filmu natočí na jednu kameru. Celou produkci se mu podařilo zvládnout za 100 natáčecích dnů.
Zvláštní uznání na filmu si musí zasloužit autor hudby Howard Shore, který stvořil mimořádně depresivní a mimořádně účinnou hudební kompozici. Zvláštně namíchaný „anarchistický“ soundtrack pak předznamenává styl, který Fincher vybrousí k dokonalosti v dalších, mnohem komerčněji laděných projektech. Ukázku si poslechněte zde.
Velkou předností filmu je typově vynikající obsazení, které umocňuje Fincherova ohromná schopnost vést herce. Společné scény Michaela Douglase s Seanem Pennem jsou naprosto brilantní, ale uznání si musí zasloužit i ostatní hráči – femme fatal – Deborah Unger, mentor Armin Mueller Stahl. První housle ale samozřejmě hraje Michael Douglas, který zde předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry, což diváci oceňují doteď, nebo přesněji řečeno, až teď.
Film byl velmi vřele přijat kritikou. Legendární Roger Ebert ocenil obsazení hlavní role správným hercem. Skvělá kritika vyšla také v New York Times, kde Janet Maslin napsala, že se filmařům podařilo správně zachytit paranoiu doby. Všechna přijetí však tak nadšená nebyla a film se ve své době nesetkal s jednoznačným diváckým přijetím. To se ovšem změnilo dobou a dnes můžeme oprávněně tvrdit, že se Hra stala kultovním snímkem a má své místo ve filmové historii. V jednom rozhovoru se Michaela Douglase ptali, jaká uplatňuje kritéria při výběru látky jako herec. Řekl, že mu nezáleží na image jako ostatním hercům ale vždy musí mít pocit, že vznikne dobrý film. V tomto případě to vyšlo bezezbytku.
Ocenění:
San Sebastián IFF
1997 - David Fincher (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, Prima, Cinemax, Nova)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Zuzana Skalická - Deborah Kara Unger (Christine), Luboš Bíža - Sean Penn (Conrad Van Orton), Václav Knop - James Rebhorn (Jim Feingold), Jiří Plachý - Peter Donat (Samuel Sutherland), Renáta Doleželová, Zdeněk Hess, Daniela Bartáková, Martin Kolár, Kateřina Marie Rychnovská, Vladimír Čech, Radana Herrmannová, Vladimír Kudla, Bohdan Tůma, Bohuslav Kalva (titulky)
Překlad: Jiří Šteffl
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Produkce: Tomáš Pokorný
Dialogy a režie: Pavel Beneš
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov 1998
2.DABING (ČT)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Barbora Munzarová - Deborah Kara Unger (Christine), Libor Hruška - Sean Penn (Conrad Van Orton), František Němec - James Rebhorn (Jim Feingold), Václav Mareš - Peter Donat (Samuel Sutherland), Petr Pelzer, Monika Žáková, Jana Drbohlavová, Vladimír Fišer, Svatopluk Schuller, Tomáš Racek, Luděk Čtvrtlík, Ivo Novák, Jiří Ptáčník (titulky)
Překlad a dialogy: Hana Kašparovská
Zvuk: Jozef Kušnír
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistentka režie: Eva Maxová
Vedoucí produkce: Miloslav Rež
Režie: Zdeněk Hruška
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 2001
3.DABING (DVD)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Radka Stupková - Deborah Kara Unger (Christine), Marek Libert - Sean Penn (Conrad Van Orton), Václav Knop - James Rebhorn (Jim Feingold), Jiří Plachý - Peter Donat (Samuel Sutherland), Jaroslava Obermaierová, Radana Herrmannová, Bohuslav Kalva, Zuzana Schulzová, Jaroslav Kaňkovský, Martin Kolár, Lucie Svobodová, Vladimír Kudla, Bohdan Tůma (titulky)
Překlad: Jiří Šteffl
Zvuk: Dušan Matuška, studio Pro-Time
Produkce: Radka Milerová
Dialogy a režie: Pavel Beneš
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures 2005
4.DABING (AMC)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Kateřina Petrová - Deborah Kara Unger (Christine), Bohdan Tůma - Sean Penn (Conrad Van Orton), Zdeněk Mahdal - Peter Donat (Samuel Sutherland), Zdeněk Maryška - Armin Mueller-Stahl (Anson Baer), Tomáš Karger - James Rebhorn (Jim Feingold), Radovan Vaculík a další
Překlad: Jiří Šteffl
Produkce: Miroslav Vitvar
Dialogy: Pavel Beneš
Režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.3.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 12.9.1997 Polygram
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1998 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 966 909
Tržby celkem - $ 109 423 648
Návštěvnost v ČR 62 792
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
„Dárek pro milionáře, který se nečekaně změnil v boj o život s nepolapitelným nepřítelem. Nebo ne?“
OBSAH
Investiční bankéř a multimilionář Nicholas Van Orten žije ve velkém luxusním domě, osamělým životem. Může si dovolit cokoli, o nic však nemá zájem. Ani o svého bratra Conrada, který se objeví, aby mu popřál k osmačtyřicátým narozeninám. A předal mu dárek, poukázku na Hru společnosti CRS. O smyslu hry mu však odmítne cokoli prozradit. Bankéř se při pracovním jednání náhodou ocitne v sídle CRS, kde s nechutí projde řadou náročných fyzických i psychických testů, ani tady se však o hře samotné nic nedozví. Sotva však podepíše smlouvu, začíná se roztáčet zpočátku nenápadné soukolí, které hrozí rozdrtit jeho kariéru, bohatství, postavení, svobodu a nakonec i život. Jako první se objeví před jeho domem pohozená figurína, která mu připomene otcovu sebevraždu a vzápětí na něj promluví z televize známý komentátor, který ho uvítá do hry, další den má v restauraci spor se servírkou Christinou, která ho poleje. Dívka dostane okamžitě výpověď a když za ní Nicholas vyběhne z hotelu, ocitne se ve víru podivných a znepokojujících náhod. Když se druhý den vydá do hotelu, kde byla nalezena jeho kreditní karta, tvrdí mu recepční, že se tam včera ubytoval. Ve svém pokoji pak objeví na stole dávku kokainu a kompromitující fotografie, na nichž je s neznámou ženou. Vzápětí se v jeho domě objeví zoufalý Conrad. Tvrdí, že se společnosti nedokáže zbavit a je proti své vůli nucen ve Hře pokračovat. Když ho hra málem připraví o život v taxíku, který se zřítí do vody, požádá o zásah policii. Společně s ní vtrhne do sídla CRS, tady však zjistí, že firma zmizela. Podaří se mu najít Christinu, a když jsou napadeni zabijáky pracujícími pro CRS podaří se jim uniknout a ukrýt se na Nicholasově chatě v horách. Dívka tvrdí, že firma, pro kterou pracuje, se specializuje na okrádání bohatých zákazníků, a protože už se dostala ke všem jeho kontům, nepotřebuje ho a nejspíš se ho zbaví. Příliš pozdě si Nicholas všimne, že mu dívka namíchala do čaje nějakou omamnou látku. Probere se v hrobce zapadlého hřbitova kdesi v Mexiku. Bez peněz, bez dokladů, jen ve špinavém obleku. Nicholas se však nehodlá jen tak vzdát a rozhodne vybojovat si svůj život zpátky.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Přišel jsem na to, že Fincherovi filmy je potřeba sledovat od začátku do konce, protože ony nedokážou zaujmout na první pohled. S nima je to krapet složitější. Hlavně tedy s příběhem, protože ten se postupně vrývá divákovi pod kůži, že si divák uvědomí až v půlce filmu, že posledně mrknul vlastně ještě předtím, než vložil DVDčko do přehrávače. Když proběhne první bod vcucnutí diváka do filmu, následuje druhý, kde už se to všecko veze, jenže nastoupí třetí bod, šokantní chvilka, kde ačkoliv můžu tvrdit celou dobu jak chci, že filmu dám tak tři čtyři, nakonec z toho vytáhne plnej počet. Proč? Protože o tom film má být. Má být chytlavý, zaujmout a hlavně si ho musím do budoucna zapamatovat. Ale tady to vcelku bylo jednoduché. Už jenom proto, že režisérské stolice se ujal sám David Fincher a hlavních rolí se zhostil geniální herec Michael Douglas spolu se Seanem Pennem, přičemž spolu udělali skutečně slušnou bratrskou dvojku, při které Hra odsýpala jako na běžícím páse. A tak to má fungovat. Fincher už je takový rutinnér, na jeho filmy divák většinou jde s úkolem dát do toho všecko, a většinou to vyjde, většinou. (Malarkey) 5*
Naprosto skvěle vymyšlené, natočené a zahrané. Michael Douglas se stává postavičkou z člověče, nezlob se, s kterou si lidé okolo hrají, pohazují si s ní, mlátí o zeď, občas zahodí do kaluže, aby jí zase vytáhli a to celé v nádherném balení od Davida Finchera. Děj perfektně navazuje a zároveň vás z něj dokáže nepříjemně zamrazit nebo je u vás obvyklé, že na vás mluví moderátor uprostřed televizního pořadu? Temné prostředí dotváří atmosféru filmu, který bezchybně graduje do jediného možného, ale přesto výborného konce. Tuhle hru bych hrát nechtěl ... i když ... určitě to musí být zážitek na celý život. (Djkoma) 5*
Daiva Finchera mám rád pro jeho talent "udělat" velkou atmosféru a vtisknout každému filmu specifický styl. Přesto má s Hrou určitý problém, protože mi tahle scénáristická mystifikace připadá jako film na jedno použití. Ne že by mě nebavilo sledovat způsob, jakým se celá ta hra s divákem děje, ne že by Fincher neopatřil snímek svým typickým režijním stylem. Prostě tam chybí to neurčité jiskřivé něco, co má v sobě třeba "Sedm". Na druhou stranu, tohle je čistý a velmi přímočarý thriller, čili vytýkat mu nedostatek hloubky je nespravedlivé. Na pobavení dost dobrý filmový materiál. (Marigold) 3*
V.I.M. FILMU
Prokletím plodných géniů je to, že jejich ne zcela vrcholná díla dlí ve stínu těch nejhvězdnějších. I o Hře se praví, že „to není Sedm“. Jistě, není to ani Klub rváčů. Hra se tváří mnohem obyčejněji, její přesah do existenciální roviny není rozhodně tak okatý ani tak chytlavý. Sofistikovanost Hry je nenápadná, zabalená do hávu naoko standardního temného thrilleru s překvapivou pointou. Schválně si zkuste pár takových DVDček seřadit před sebe a pak je po jednom vkládat do mechaniky. Fincherova Hra už tak nenápadná nebude.
Ten film zraje a s každým přibývajícím rokem nabývá dalších a dalších barev. Chytře napsaná zápletka se díky Fincherovu vedení noří do temné atmosféry, do deprese, která je neomyvatelná. Fincher znovu vyhledává neosvětlená zákoutí, obraz halí do filtrů a vytváří tím pocit neútulného místa, které je ošklivé i bez očividně škaredých atributů. Do režisérovy klasické příze z filtrů a nápadité hry se světlem vpouští zvlášť výraznou hudbu Howarda Shorea – je to právě neurotický Shoreův klavír, tolik vzdálený od Kraje Froda Pytlíka, jenž zintenzivňuje pocit ztráty sebe sama v neznámém prostoru, jenž ovládá někdo jiný.
Právě tady lze hledat Fincherovu typickou náchylnost ke společenské reflexi, zaobalené do tmavých tónů podmanivého hollywoodského thrilleru. Aristokratické jméno „Van Orton“, jeho vykreslení do podoby znuděného rozvedeného milionáře, jen dobarvují Hru jako další z neortodoxních příspěvků na téma „civilizační vyprázdněnost na přelomu 20. a 21. století“. Hra je v tomhle ohledu jakousi light verzí Klubu rváčů, zbavenou postmodernistických blbinek a naopak hluboce zabořenou do podvědomí hlavní postavy. Naší výhodou je, že zatímco Van Orton si paranoiu užívá na vlastní kůži/duši (probuzení na hřbitově v Mexiku nevyjímaje), my si ji můžeme vychutnat se vším všudy i v bezpečí domácího kina. Civilizační vyprázdněnost má zjevně i své kladné stránky.
Jinak film je skoro geniální hra na diváka (nejen na Douglese), na poprvé to doslova vyrazí dech, škoda, že si člověk nemůže z hlavy ten zážitek vymazat, aby ho zažil znovu;)
OLDIES FILMU
Vzpomínáte si ještě na začátek kampaně okolo Fincherova filmu o Facebooku? Není to tak dávno, takže koncept určitě ještě máte v hlavě: Útržky z dialogů byly vyrvány z kontextu filmu a napasovány na „statické“ pozadí. Nejdřív na fotku filmového Marka Zuckerberga, pak byly přilepeny na facebookovské statusy. Pamětníci už tehdy poznamenali, že si na něco podobného vzpomínají od prvních zmínek o Hře. A mají pravdu, protože Finchera evidentně tenhle způsob „prvního záseku do mozkovny“ hodně fascinuje. Ani v rozmezí čtrnácti let jej nepřehodnotil jako slepou uličku. Koneckonců, u Hry tenhle přístup funguje trochu líp než u Social Network, alespoň po mém soudu. Atmosféra je tísnivá a obraz loutky zmítané na provázkách poměrně nepříjemně škrábe na šíji. Michael Douglas je bezmocným aktérem hry, do které asi ani nechtěl vstoupit, přičemž jeho nesvéprávnost dokáže jeden symbol dřevěného panáčka jasně vystihnout. Body se tedy přičítají nejen za originalitu – i když právě kvůli ní si budete tenhle teaser asi docela dlouho pamatovat.
VELKÁ RECENZE
Film z roku 1997, který právem zkultovněl má velmi zajímavou genezi i epilog. Vypravme se tedy chvilku nazpět do devadesátek.
Nicholas Van Orton (Michael Douglas) je multimilionář, který dostane ke svým narozeninám hru od svého bratra Conrada (Sean Penn). Ačkoliv nezná její pravidla, stává se jejím aktérem a do konce filmu neví, jest-li je to všechno spiknutí a nebo prostě jenom hra.
Film Hra s Michaelem Douglasem převádí na plátno zajímavý příběh, kdy se z úspěšného bohatého muže postupně stává troska. Douglasova proměna je díky hereckým schopnostem snadno uvěřitelná, neboť v něm už divák tuší úspěšného a bohatého muže.
Scénář k filmu Hra vznikl již v roce 1991 a ještě ten rok byl prodaný společnosti MGM. Ta film chtěla také realizovat. Na režijní sesli měl zasednout Jonathan Mostow (Terminátor 3, Ponorka U-571) a hlavní role měl ztvárnit Kyle McLachlan a Bridget Fonda. Scénář se však zalíbil producentovi Steveu Golinovi, který ho zakoupil pro společnost Propaganda Films, která sdružovala líheň mladých režisérských talentů, včetně Davida Finchera. Golin si přál, aby film režíroval právě on a ten s nadšením souhlasil. Nechal scénář přepsat svým kamarádem Andrew Kevinem Walkerem (Sedm) a Mostow se uvolil dělat alespoň výkonného producenta. Walker zásadně přepsal postavu Van Ortona na většího cynika a za šest týdnů přepisování dal dohromady příběh tak, jak ho Fincher převedl na plátno. Pouze konec se zdál režisérovi příliš ostrý a navíc mu nedával smysl. V něm totiž Orton omylem zabije Christine a pak spáchá sebevraždu.
Filmaři se tak vrátili k samotné podstatě příběhu a hledali konec mnohem přirozenější. Pokud jste film neviděli, tak zbytek odstavce přeskočte. Otec Nicholase Van Ortona v den svých osmačtyřicátých narozenin spáchal sebevraždu skokem ze střechy. Tato skutečnost však ve filmu netvoří pouhou kulisu, ale dramatické finále, které David Fincher pojal jako „happy end“. Nutno však podotknout, že happy end v podání Davida Finchera vypadá trochu jinak, než v klasických filmech. hra 8
Režisér chtěl film dělat ještě před snímkem Sedm, ale v momentě, kdy byl obsazen Brad Pitt a měl v diáři volno na natáčení, Hru odsunul. Film dlouho hledal distributora a našel ho až v momentě, kdy se projektu uchytil Michael Douglas. Ten obvolal známé a především ho představil novinářům a investorům v Cannes. Tam se také sdělilo, že roli Ortonovy sestry ztvární Jodie Foster. Fincher s tím nesouhlasil a nechal její postavu přepsat na dceru. To se zase příliš nelíbilo Douglasovi. Robert Zemeckis se však dostal do problémů s natáčením Kontaktu a nemohl oskarovou herečku uvolnit. Bylo tedy rozhodnuto o přeobrazení. Nejprve roli Conrada odmítl Jeff Bridges a nakonec putovala k Seanu Pennovi.
Natáčení začalo v San Franciscu, ale producenti tlačili, aby se rychle přemístili do mnohem levnějšího Los Angeles. Fincher chtěl naopak na sever. Hádky nebraly konce, ale film mezitím žil svým životem. Natáčelo se v centru San Francisca, ve starobylých restauracích, v okolí Golden Gate, a Van Ortonovo sídlo se natáčelo 40 kilometrů jižně od Frisca ve Filoli Mansion ve Woodside.
Kameraman Savides se na přání režiséra učil temnou barevnou škálu Coppolova Kmotra a zároveň pracoval s neonovými světly v pozadí, které dodávaly příběhu potřebnou současnou divokost. Scény v Ortonově panství patří mezi to nejděsivější, co se dá na filmové plátno vůbec zachytit. Fincher pro film najal specialistu na Technicolor a trval také na tom, že všechny noční scény filmu natočí na jednu kameru. Celou produkci se mu podařilo zvládnout za 100 natáčecích dnů.
Zvláštní uznání na filmu si musí zasloužit autor hudby Howard Shore, který stvořil mimořádně depresivní a mimořádně účinnou hudební kompozici. Zvláštně namíchaný „anarchistický“ soundtrack pak předznamenává styl, který Fincher vybrousí k dokonalosti v dalších, mnohem komerčněji laděných projektech. Ukázku si poslechněte zde.
Velkou předností filmu je typově vynikající obsazení, které umocňuje Fincherova ohromná schopnost vést herce. Společné scény Michaela Douglase s Seanem Pennem jsou naprosto brilantní, ale uznání si musí zasloužit i ostatní hráči – femme fatal – Deborah Unger, mentor Armin Mueller Stahl. První housle ale samozřejmě hraje Michael Douglas, který zde předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry, což diváci oceňují doteď, nebo přesněji řečeno, až teď.
Film byl velmi vřele přijat kritikou. Legendární Roger Ebert ocenil obsazení hlavní role správným hercem. Skvělá kritika vyšla také v New York Times, kde Janet Maslin napsala, že se filmařům podařilo správně zachytit paranoiu doby. Všechna přijetí však tak nadšená nebyla a film se ve své době nesetkal s jednoznačným diváckým přijetím. To se ovšem změnilo dobou a dnes můžeme oprávněně tvrdit, že se Hra stala kultovním snímkem a má své místo ve filmové historii. V jednom rozhovoru se Michaela Douglase ptali, jaká uplatňuje kritéria při výběru látky jako herec. Řekl, že mu nezáleží na image jako ostatním hercům ale vždy musí mít pocit, že vznikne dobrý film. V tomto případě to vyšlo bezezbytku.
Ocenění:
San Sebastián IFF
1997 - David Fincher (Zlatá mušle pro nejlepší film) (nominace)
DABING
1.DABING (VHS, Prima, Cinemax, Nova)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Zuzana Skalická - Deborah Kara Unger (Christine), Luboš Bíža - Sean Penn (Conrad Van Orton), Václav Knop - James Rebhorn (Jim Feingold), Jiří Plachý - Peter Donat (Samuel Sutherland), Renáta Doleželová, Zdeněk Hess, Daniela Bartáková, Martin Kolár, Kateřina Marie Rychnovská, Vladimír Čech, Radana Herrmannová, Vladimír Kudla, Bohdan Tůma, Bohuslav Kalva (titulky)
Překlad: Jiří Šteffl
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Produkce: Tomáš Pokorný
Dialogy a režie: Pavel Beneš
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska, studio Budíkov 1998
2.DABING (ČT)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Barbora Munzarová - Deborah Kara Unger (Christine), Libor Hruška - Sean Penn (Conrad Van Orton), František Němec - James Rebhorn (Jim Feingold), Václav Mareš - Peter Donat (Samuel Sutherland), Petr Pelzer, Monika Žáková, Jana Drbohlavová, Vladimír Fišer, Svatopluk Schuller, Tomáš Racek, Luděk Čtvrtlík, Ivo Novák, Jiří Ptáčník (titulky)
Překlad a dialogy: Hana Kašparovská
Zvuk: Jozef Kušnír
Dramaturgie: Ladislav Kadlec
Střihová spolupráce: Jiří Šesták
Asistentka režie: Eva Maxová
Vedoucí produkce: Miloslav Rež
Režie: Zdeněk Hruška
Vyrobila: Tvůrčí skupina Aleny Poledňákové a Vladimíra Tišnovského, Česká televize 2001
3.DABING (DVD)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Radka Stupková - Deborah Kara Unger (Christine), Marek Libert - Sean Penn (Conrad Van Orton), Václav Knop - James Rebhorn (Jim Feingold), Jiří Plachý - Peter Donat (Samuel Sutherland), Jaroslava Obermaierová, Radana Herrmannová, Bohuslav Kalva, Zuzana Schulzová, Jaroslav Kaňkovský, Martin Kolár, Lucie Svobodová, Vladimír Kudla, Bohdan Tůma (titulky)
Překlad: Jiří Šteffl
Zvuk: Dušan Matuška, studio Pro-Time
Produkce: Radka Milerová
Dialogy a režie: Pavel Beneš
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska pro Universal Pictures 2005
4.DABING (AMC)
V českém znění: Jiří Štěpnička - Michael Douglas (Nicholas Van Orton), Kateřina Petrová - Deborah Kara Unger (Christine), Bohdan Tůma - Sean Penn (Conrad Van Orton), Zdeněk Mahdal - Peter Donat (Samuel Sutherland), Zdeněk Maryška - Armin Mueller-Stahl (Anson Baer), Tomáš Karger - James Rebhorn (Jim Feingold), Radovan Vaculík a další
Překlad: Jiří Šteffl
Produkce: Miroslav Vitvar
Dialogy: Pavel Beneš
Režie: Jiří Balcárek
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2017
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 5.3.1998 Bontonfilm
Premiéra USA: 12.9.1997 Polygram
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.10.1998 (VHS) Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 3 966 909
Tržby celkem - $ 109 423 648
Návštěvnost v ČR 62 792
Náklady (Rozpočet) - $ 70 000 000
Tvůrci a herci
David Fincher (Režie), Ceán Chaffin (Produkce), Steve Golin (Produkce), Howard Shore (Hudba), Harris Savides (Kamera), James Haygood (Střih), Don Phillips (Casting), Jeffrey Beecroft (Scénografie), Michael Kaplan (Kostýmy), Richard Hymns (Zvuk), David Parker (Zvuk), Gary Rizzo (Zvuk), Ren Klyce (Zvuk), Michael Semanick (Zvuk), Julie Pearce (Masky), Michael Ferris (Scénář), John D. Brancato (Scénář), Michael Douglas (Herec), Sean Penn (Herec), Deborah Kara Unger (Herec), James Rebhorn (Herec), Peter Donat (Herec), Carroll Baker (Herec), Armin Mueller-Stahl (Herec), Tommy Flanagan (Herec), Harris Savides (Herec), Mark Boone Junior (Herec), Spike Jonze (Herec), Michael Massee (Herec), John Cassini (Herec), J. Anthony Pena (Herec), Linda Manz (Herec), Elise Robins (Herec), Kimberly Russell (Herec), Jack Kehoe (Herec), John Aprea (Herec)
Zajímavost k filmu
- Již v úvodu filmu jsou vidět puzzle, které jsou mimo jiné použity také v grafice plakátu k filmu. Režisér tímto chtěl poukázat na to, že celý film je dějově propojen a že jednotlivé jeho části do sebe zapadají.
- Kvôli hľadaniu perfektného zvuku motora pre Nicholas' 7 série BMW si jeden člen z ozvučovacieho tímu na pol dňa požičal od svojho kamaráta z vysokej školy Dinana modifkované BMW 540.
- Ruky, ktoré sa objavia pod dverami v kúpeľni, patrili kameramanovi Harrisovi Savadisovi.
- Deborah Kara Unger si během práce na filmu zlomila nohu a skákala do skutečného kontejneru zamořeného potkany.
- Hlavní ženskou roli měla původně ztvárnit Jodie Foster.
- Na scénáři se podílel i Andrew Kevin Walker, ale v titulcích není zmíněn.
- Linda Manz, která se na začátku filmu objeví jako Amy - spolubydlící Cristine hrála v roce 1978 ve filmu Days of Heaven. Později, když jde Michael Douglas do čínské restaurace, je Linda Manz ve zmíněném filmu podepsaná na zdi.
- Ve scéně v restauraci, kdy se Nicolas poprvé setká se servírkou, je na pozadí film "Claire de Lune". Na konci hry servírka odhalí, že její skutečné jméno je Claire.
- Skutečná hra, která film inspirovala, byla ve filmu Midnight Madness s Michaelem J. Foxem.
- David Fincher tvrdil, že v každé scéně filmu je plechovka tlačenky. To byl žert, protože "tlačenka" je přezdívka kameramana Harrise Savidese.
- Roli Michaela Douglase měl původně hrát Sean Penn.
- Když Nicolas vstoupí do hotelu Nikko, je krátce viditelný v televizi Tony Tedeschi.
- Již v úvodu filmu jsou vidět puzzle, které jsou mimo jiné použity také v grafice plakátu k filmu. Režisér tímto chtěl poukázat na to, že celý film je dějově propojen a že jednotlivé jeho části do sebe zapadají.
- Kvôli hľadaniu perfektného zvuku motora pre Nicholas' 7 série BMW si jeden člen z ozvučovacieho tímu na pol dňa požičal od svojho kamaráta z vysokej školy Dinana modifkované BMW 540.
- Ruky, ktoré sa objavia pod dverami v kúpeľni, patrili kameramanovi Harrisovi Savadisovi.
- Deborah Kara Unger si během práce na filmu zlomila nohu a skákala do skutečného kontejneru zamořeného potkany.
- Hlavní ženskou roli měla původně ztvárnit Jodie Foster.
- Na scénáři se podílel i Andrew Kevin Walker, ale v titulcích není zmíněn.
- Linda Manz, která se na začátku filmu objeví jako Amy - spolubydlící Cristine hrála v roce 1978 ve filmu Days of Heaven. Později, když jde Michael Douglas do čínské restaurace, je Linda Manz ve zmíněném filmu podepsaná na zdi.
- Ve scéně v restauraci, kdy se Nicolas poprvé setká se servírkou, je na pozadí film "Claire de Lune". Na konci hry servírka odhalí, že její skutečné jméno je Claire.
- Skutečná hra, která film inspirovala, byla ve filmu Midnight Madness s Michaelem J. Foxem.
- David Fincher tvrdil, že v každé scéně filmu je plechovka tlačenky. To byl žert, protože "tlačenka" je přezdívka kameramana Harrise Savidese.
- Roli Michaela Douglase měl původně hrát Sean Penn.
- Když Nicolas vstoupí do hotelu Nikko, je krátce viditelný v televizi Tony Tedeschi.
Odkazy
Hrají:
Michael Douglas, Sean Penn, Deborah Kara Unger, James Rebhorn, Peter Donat, Carroll Baker, Armin Mueller-Stahl, Anna Katarina, John Aprea, Kimberly Russell, Tommy Flanagan, John Cassini, Harris Savides, Júdži Okumoto, Mark Boone Junior, Jack Kehoe, Linda Manz, Spike Jonze, Michael Massee, J. Anthony Pena, Elise Robins, Caroline Barclay, Trish Summerville, Elizabeth Dennehy, Christopher John Fields, Bob Stephenson, Harrison Young, Gerry Becker, Marc Siegler