Gladiátor / Gladiator (2000/149/USA, Velká Británie/Akční, Dobrodružný, Drama, Historický) 88% -Originál DVD-

09.11.2022 00:34
JEDNOU VĚTOU
„Muž, kterému vzali jméno i důstojnost, se snaží získat oboje zpět.“

OBSAH
Římský generál Maximus (Russell Crowe) opět dovedl své legie k vítězství na bitevním poli. Válka je vyhrána a Maximus sní o domově. Nepřeje si nic jiného, než se vrátit k ženě a svému synovi. Umírající vládce Marcus Aurelius (Richard Harris) pro něj nicméně má ještě jeden úkol. Žádá, aby se generál ujal vlády. Commodus (Joaquin Phoenix), dědic trůnu, žárlí na vládcovu přízeň Maximovi a nařizuje Maximovu popravu, včetně jeho rodiny. Maximus sice o vlásek unikne smrti, ale těžce zraněného ho "zachrání" otrokáři. Maximus se tak dostane do gladiátorské školy a v aréně jeho sláva den ode dne roste. Nyní přichází do Říma, aby pomstil vraždu ženy a svého syna, aby zabil nového císaře - Commoda. Poznal, že jediná moc, silnější než vládcova, je vůle lidu. Cesta, která vede k naplnění Maximovy pomsty je stát se největším hrdinou celé říše.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jeden z posledních opravdu velkolepých snímků, které mají potenciál zapsat se do filmové historie. Russell Crowe ve své nejlepší formě a možná také jedné ze svých zásadních rolí ztělesňuje muže jdoucího na smrt, který však musí vyrovnat jeden dluh s vládcem své země. Velmi silné, hudebně a technicky (ach ta kamera) nádherné. Proč tedy nepřichází plný počet? Možná až moc jednoduchý příběh, možná až moc dlouhé, možná to chce jen víc shlédnutí. Přesto si Maximus Decimus Meridius zaslouží pozornost diváků napříč publikem, takových filmů jako Gladiátor moc nevzniká. Bohužel. (Djkoma) 4*

Není lepšího filmu, který by mě dokázal citově vydřít až na morek. Gladiátor to dokázal. A zřejmě bude jediný. Od té doby jsem totiž viděl hodně filmů, ale žádný mě nedokázal rozbrečet. Kdo za to může? Především výborní herci v čele se samotným Maximem Legatem. Dále výborné dialogy. Přesně takové, jaké jsem chtěl slyšet. O to více jsem se tedy těšil na pomstu, která následovala. Krásnější a upřímnější jsem totiž ještě neviděl. Jenže i přesto všecko by tenhle film byl obyčejnou historickou fikcí, kdyby se do ní nepřimíchala absolutně geniální hudba. Co z toho vyplývá? Že to je v mém srdci jednoduše nejlepší film, který jsem měl tu čest kdy vidět. Má to všecko poskládané tak, jak bych si to představoval a přál. Škoda jen, že nedokážu napsat hezčí komentář, protože kdybych to uměl, tak tenhle film by si ho zasloužil. Stejně tak kritiky si smlsly. To je taky jeden z důvodů, proč je AŽ 129. film v žebříčku nejlepších. Někteří lidé totiž nesnesou takovéhle guláše do historických událostí. Jenže si neuvědomujou, že film byl vždy točený pro zábavu, a ne pro to, ukázat, jak to tenkrát bylo. Ale budiž. U mě je to jasné. (Malarkey) 5*

Ridley dal s Russellem Crowem dohromady velkolepé dílo a jelikož toto je komerční film a nikoli učebnice dějepisu, jak si ovšem někteří mýslí,tak se na to jako komerční film dívám . Beru to jako příběh generála Maximuse ve kterým mám všechno , lásku, přátelství, pomstu, nespravedlnost a hlavně tradičně skvělou Scottovu vizuální stránku .Hudba Hanse Zimmera taky chybí v učebnicích dějepisu, to Vám co lidem nadávate do pitomců, že nepoznají historický nesoulad nevad í ?? Filmovou hudbu totiž může mít film, nikoli dějiny . Dějiny můžou mít příběhy stejně tak jako filmy, ale kde máme dáno že se musí překrývat?? (Enšpígl) 5*

V.I.M. FILMU
Trochu netradičně, pouhé dva dny po Civalově V.I.M. zářezu s Ben Hurem, přicházím s Gladiátorem. Úmysl je průhledný, ale kdy jindy oslavovat Maxima - generála, co se stal otrokem, otroka, co se stal gladiátorem a gladiátora, co se stal legendou, než právě v záři reflektorů, kterou vrhá na spící žánr Snyderova Třístovka. Nehodlám ty dva filmy vůbec porovnávat, i když se Třístovka občas tváří, že by chtěla Gladiátorovi vzdát hold, ale trochu mě zneklidňuje ono zasypávání nekritickými desítkovými hodnoceními. Gladiátor se takové vlny nadšení svého času nedočkal a mnozí ho považovali jen za lákavě vyhlížející hollywoodský dortík s naštvaným Australanem v hlavní roli a spoustou zbytečně krutých akčních scén. Śest let odstupu předvádí Scottův opus v trochu jiném světle a já jsem rád, že i na přelomu tisíciletí se točily filmy, které umějí zrát jako víno. Proslovy hlavního hrdiny se zarývají do paměti stejně spolehlivě jako jeho meč do hrudí protivníků. Soundtrack bere nekompromisní akční scény a odnáší je na nedotknutelný obláček dokonalosti. Každý záběr, každé máchnutí mečem a každé slovo ulpívající ze rtů postav. Na tom všem záleží a to všechno přispívá k velikosti celku.
Ve své době se možná po Gladiátorovi vozili starší a pokročilí a nechtěli se smířit s tím, že by polodigitální Koloseum mělo nahradit slavné kulisy z velkofilmů padesátých let. Test času však Gladiátora udržel na jeho trůnu a nasadil mu mimořádně cennou korunu. Dnes ho můžeme vnímat jako film, který dokázal představit zapomenutý žánr nové generaci a udělal při tom jen velmi málo ústupků. Akční scény si tu podávají ruku s jednoduchým, ale do posledního detailu zvládnutým příběhem. Když na Gladiátora koukáte počtvrté můžete vychutnávat, obdivovat nebo souhlasně kývat hlavou. Nikde nic neskřípe, všechno vypadá jako by to včera vyjelo z továrny a Russell Crowe je tak neuvěřitelně sympatický, že byste ho doma chtěli mít v životní velikosti. Ať už z lepenky nebo z plyše. Dá se totéž říct o Gerardu Butlerovi a jeho partě všehoschopných bojovníků? Dá... ale jenom na první pohled. Ten zásadní rozdíl mezi Leonidasem a Maximem je ten, že jenom jeden z nich je tím opravdovým hrdinou, ze kterého cítíte charisma, odhodlání a neskutečnou sílu. Nemusí řvát, nemusí bojovat a nemusí ohřívat břišní svaly v žáru slunce. Stačí na to jeden jeho pohled do vašich očí. A poznáte ten rozdíl. Nemá smysl se odvolávat na kvality předlohy, velikosti rozpočtů nebo talent autorů. Důležitý je výsledek. Důležité je to, jestli ve vás film dokáže probudit i složitější emoci než jen pouhé nadšení z prvoplánového sladění obrazu a zvuku. Zkuste s těmi dvěma strávit pár minut na bojišti i mimo něj a třeba se pak na všechno začnete koukat trochu jinak.

OLDIES FILMU
Sestříhat minutu a půl dlouhou ukázku na historický velkofilm by mělo být mnohem jednodušší, než například udělat trailer na životopis homosexuálního básníka z konce devatenáctého století. Vždycky je tu totiž obrovské množství scén, které budou vypadat skvěle, i kdyby byli střihači sebevětší břídilové. To naštěstí není příklad Gladiátora, jehož ukázka má všechno, co bychom mohli od traileru na podobný film chtít. Patřičně velkolepá hudba, do které zní patetické hlášky nasupeného Russella Crowa, ďábelsky svinský Joaquin Phoenix a především vizuálně vytříbený styl Ridleyho Scotta, který i na prostoru půldruhé minuty dokazuje, že se právem řadí k žijícím režisérským legendám. Rychle, přesto však přehledně sestříhané záběry z arény se střídají s nádherně zpomalenými záběry na hlavního hrdinu, velkolepost je cítit z každého záběru celé to má mnohem intenzivnější feeling než všichni Artušové a Alexandři dohromady. Při téhle ukázce rychle zapomenete, že Gladiátor je v podstatě jen další variace na ten nejlacinější příběh o pomstě, a bezpochyby zvednete nad tohle lahůdkou palec nahoru.

GOLDIE FILMU
Sekce goldies se nám pěkně rozrůstá, proto bylo načase začít se věnovat i trochu novějším snímkům, které sice čas ještě tolik neprověřil, ale u nichž jsou indicie snad více než jasné. Myslím, že Gladiátor Ridleyho Scotta tato slova naplňuje. V té záplavě nejen hollywoodských filmů, jež se na nás každoročně valí z pláten kin, se neztratil, ale naopak dodnes patří mezi jedny z divácky nejvděčnějších historických velkofilmů. Navíc se může pochlubit pětioscarovým úspěchem (včetně Oscara za nejlepší film) a výborným umístěním v mnoha žebříčcích oblíbených filmů. Jeden z nejpopulárnějších režisérů Hollywoodu dal šanci jedné začínající herecké hvězdě, opřeli se o dramatický a dojemný příběh a Gladiátor, dnes už snad klasika, byl na světě.
Ridley Scott, režisér snímku, měl v době natáčení Gladiátora za sebou pěknou řádku povedených filmů a platil za zavedenou personu filmového světa. V jeho filmografii se skvěly kousky jako Vetřelec, kultovní Blade Runner nebo klasická road movie s dramatickou zápletkou Thelma a Louise. Gladiátor se sice může pochlubit silným příběhem, ale přiznejme si, že hlavní devizou filmu je jeho vizuální stránka, což je ostatně pro Scotta typické. Pro původně novozélandského herce Russela Crowea byl film výzvou. Filmem, jenž ho může vynést k výšinám stejně tak dobře jako jej může potopit. Crowe zhubl, zapracoval na fyzičce a za pár měsíců se stal nejprve římským vojevůdcem Maximem, pak gladiátorem a následně idolem žen. Ideální stav, navíc, když měl v kapse pozlacenou plešatou sošku.
Přese všechen úspěch, který Gladiátora nakonec potkal, byl projekt zpočátku docela riskantní. Vždyť se také jednalo o žánr v Hollywoodu po dlouhá desetiletí nepraktikovaný. Když se řekne velkofilm z antického prostředí, vzpomenu si hlavně na Ben Hura, a to se psal rok 1959. Srovnávat tyhle filmy by bylo příliš smělé, každý je něčím výjimečný, jsou stejné a přitom tak jiné. Každopádně Gladiátora můžeme považovat za moderní historický velkofilm, který do žánru po dlouhé době vnesl svěží vítr. Epický příběh, jenž chytá za srdce, Ridley Scott zabalil do přitažlivého hávu. Úchvatná vizuální stránka se umně doplňuje s jímavou hudbou a my můžeme sledovat efektní podívanou, u níž však nesmíme zapomenout na jedno. Pořád se jedná o výborně natočenou popcornovou zábavu. Gladiátor však jasně dokazuje, že ani označení popcornová zábava nutně nemusí nést negativní konotace.
Pokud se nejedná o dokument, není na místě u filmů zkoumat historickou přesnost a rozčilovat se, že režisér si dějinné souvislosti vykládá po svém. Film vypráví příběh smyšleného římského vojevůdce Maxima, oblíbence stávajícího, ale stárnoucího císaře Marca Aurelia a nabízí tak alternativní pohled na konec vlády filozofa na trůně. Aureliův syn Commodus se nedokáže smířit s tím, že by měl trůn uvolnit otcově oblíbenému generálovi, a proto otce zardousí, sebe pasuje na nového císaře a navíc nechá zavraždit Maximovu rodinu. Maximus sám jen o vlásek unikne smrti. Posléze se dostává mezi gladiátory, postupně si u nich vydobude respekt a v arénách několik vítězství. Jeho jedinou touhou však zůstává dostat se do Říma, zabít císaře a pomstít tak svou rodinu.
Film velký výpravou a svým obrazem, to už tu jinými slovy párkrát zaznělo. Je načase říci si něco víc. Na podobě výtvarné stylizace snímku má velkou zásluhu kameraman John Mathieson. Řím je zobrazen jako majestátní město, středobod známého světa. Sluncem zalité ulice, obrovské koloseum, výstavní palác, ale i písek a prach. Efektní stavby berou dech stejně jako pomocí počítače generované bitevní scény. A přece Ridley Scott nemyslí jen na pozlátko, na přitažlivou zábavu pro masy. Nezapomíná zároveň vyprávět příběh jednoho (ne)obyčejného heroického muže. Lidská stránka je ve filmu stejně důležitá jako stránka formální. Právě proto nevznikl prázdný a lehce zapomenutelný film, ale vzniklo dílo, které si diváci s radostí připomínají dodnes.
Herci svým postavám vdechli duši. Richard Harris jako Marcus Aurelius sice chřadne, ale pořád si zachovává dobré srdce, pevnou vůli a moudrost. Joaquin Phoenix z Commoda oproti realitě udělal zženštilou figurku, ale zase mu vtiskl tu pravou dávku šílenosti, posedlosti mocí. Russel Crowe jako Maximus je kapitola sama pro sebe. Prototyp pravého rytíře, byť se jeho příběh odehrává v dobách antického Říma. Statečný, oddaný, milující, odhodlaný. A nebyl by to hollywoodský velkofilm, aby hlavní hrdina nebyl rovněž velice přitažlivý pro ženské publikum. Dnes se můžeme jen s nostalgií dívat, jak to kdysi Croweovi slušelo.
Příběh sám by nefungoval, nebýt dokonale ladící hudby. Hans Zimmer se svého úkolu zhostil na výbornou. Tklivé tóny střídají tóny burácející stejně jako bitvy, na jejichž pozadí znějí. Další devizou filmu je, že se v něm snoubí dynamika s lehkostí, dravostí, akcí a romantikou. Gladiátor, výstavní skříň výpravných velkofilmů i celého moderního Hollywoodu, vás zkrátka dostane, strhne svou efektivností. Film zajisté zaznamenal úspěch i proto, že je zaměřen na široké vrstvy diváků, že každému z nich může nabídnout něco jiného. Jako celek Gladiátor funguje, i když mouchy se najít dají. Myslím, že místo v dějinách kinematografie si zaslouží.

VELKÁ RECENZE
Film Gladiátor (2000) byl ve své době jedním z nejlepších filmů vůbec. Více než dvouhodinové drama, které kombinuje zručné švihání mečem a citové vydírání, je výsledkem nejenom značné filmové evoluce, ale taky té společenské. Russell Crowe v něm totiž hraje otroka, který musí vystupovat v aréně.
Kdysi dávno, ještě než mezi sebou navázaly národy mezinárodní spolupráci, mělo největší cenu území a moc spravovat jeho obyvatele. Úspěšná země tak byla nejen velká, ale hlavně početná. Disponovala velikou armádou a pleněním sousedních zemí si zajišťovala bohatství a klid za zdmi svých hranic.
Generál Maximus je většinu svého života na cestách. Vede Římskou armádu od vítězství k vítězství, ale po poslední bitvě se vrací domů. Na rozdíl od svého císaře a jeho ambiciózního syna totiž po moci zrovna netouží. Je výborný vůdce a bojovník, dokonce tak dobrý, že začíná cítit za své vojáky zodpovědnost, namísto toho, aby se bál, že o svůj vliv přijde.
Jenže mít v politice podporu takového generála je stejně významné, jako ji nemít. A tak nechává nový císař popravit jeho i s rodinou. Nyní už bývalého generála odvážejí polomrtvého jako otroka na prodej. Dostává se tak do arény gladiátorů.
Maximův nový šéf je bývalý gladiátor, který si sám vyzkoušel, jaké to je, stát v aréně a vychutnávat si jedno vítězství za druhým. Padesátitisícový dav Římanů skanduje a sleduje tu krvavou show pro pobavení. Lidský život, stejně jako ve válce, zde nemá žádnou hodnotu, protože pokud člověk zemře, nedojde k žádné ztrátě.
Také proto tehdejší staří a moudří muži hleděli s odstupem na svou situaci a přemýšleli, jaký význam má pro člověka žít a zase zemřít, když jediný, kdo pocítí jeho ztrátu, je člen vlastní rodiny. Nedokázali se smířit s myšlenkou, že by byla lidská existence tak bezvýznamná a snadno nahraditelná. A tak začali pracovat na morálních pravidlech, z nichž některé se dochovaly dodnes.
Maximus se však umí bít a umí se postarat sám o sebe. Proto se brodí potoky krve, až se mu nakonec daří úspěšně se postavit tváří v tvář císaři, který jeho rodinu nechal zlikvidovat.
Říká se, že odhodlání a vůle zmůže mnohem víc, než když se člověk jenom přizpůsobí dění okolo. Většina z nás nedokáže využít svůj potenciál, protože je mnohem pohodlnější své štěstí hledat v maličkostech. Jenže tyto maličkosti vznikly pouze z odhodlání ostatních lidí a jen ty hloupější z nich motivuje dobrý úmysl.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Příběh začíná roku 180 po Kristu, kdy sledujeme životní příběh hispánsko-římského generála Maxima Decima Meridia. Coby taktický génius a úspěšný vojevůdce dovedl římské vojsko k vítězství nad germánskými kmeny nedaleko Vindobony na římských hranicích, a nyní se hodlá vrátit domů ke své rodině a žít poklidný usedlý život. Jeho plány však naruší skutečnost, že císař Marcus Aurelius není spokojen se svým mocichtivým synem Commodem a po Maximovi žádá, aby se ujmul vlády nad Římem coby regent, zlikvidoval korupci a obnovil republiku. Jakmile se této noviny Commodus doslechne, svého otce zavraždí.
Commodus se prohlásí novým císařem a požádá Maxima o věrnost, ovšem generál odmítne, načež je zatčen Praetoriánskou gardou s příkazem jej popravit. Své popravčí ovšem zvládne zabít, načež se v obavách vydá domů za rodinou nedaleko Trujilly. Po dlouhé a vyčerpávající cestě padne před hrozivým zjevem – jeho domov je vypálen, žena a syn ukřižováni. V posledním aktu zoufalství pohřbí svou rodinu, načež zkolabuje. Vzápětí je nalezen otrokáři, kteří jej vezmou do města Zucchabar na severu dnešního Alžírska, kde je coby bezejmenný „Španěl“ prodán do gladiátorské školy Proxima.
Se silnou nevolí Maximus bojuje ve zdejších zápasech, spřátelí se s Numidijcem Jubou a Germánem Hagenem a získá si respekt ostatních gladiátorů a přihlížejícího davu. Díky skvělým bojovým schopnostem si získá i svého pána Proxima, který sám kdysi býval gladiátorem a od Marcuse Aurelia získal svobodu. Maximovi svitne naděje, že pokud si získá dav, mohla by mu být udělena svoboda. Jakmile Commodus zorganizuje sto padesát dní gladiátorských her v římském Koloseu, Proximus se se svými otroky zúčastňuje.
Maximus, skrývaje svou identitu díky přilbě s maskou, vyhrává zinscenovanou bitvu u Zamy v nitru Kolosea. Přestože by coby fiktivní Kartagiňan měl zemřít, turnaj vyhrává a získává si dav. I sám císař Commodus vstoupí do Kolosea s úmyslem Maximovi pogratulovat. Nařídí mu sejmout helmu a odhalit svou tvář, což po chvíli zaváhání gladiátor udělá. Císař i dav jsou ohromeni, ovšem Commodus je na nátlak davu nucen Maxima a ostatní gladiátory nechat žít. Maximus tak nalézá nový smysl života – pomstu.
Maximův následující turnaj je proti prosluslému a doposud neporaženému gladiátorovi Tygrovi z Galie. Zároveň je po Koloseu rozmístěno několik zuřivých tygrů, Commodus chce Maxima zabít za každou cenu. Boj je to tuhý, ale Maximus zvítězí a Tygra ušetří, což dav uchvátí ještě víc. Commodus se pokusí Maxima vyprokovat řečmi ohledně smrti jeho rodiny, ovšem Maximus s chladnou hlavou odchází.
Od svého bývalého služebníka Cicera se Maximus dozvídá, že jeho bývalé legie mu zůstaly věrné, pročež se Maximus, Lucilla (Commodova sestra a Maximova bývalá láska) a Gracchus (vlivný senátor) tajně sejdou a zosnují plán převratu. Maximus musí uprchnout z Říma, zburcovat své věrné legie a svrhnout Commoda silou, aby vláda padla zpět do rukou senátu. Celé spiknutí je však Commodem odhaleno jen díky naivitě Luciuse, syna Lucilly. Císař vyhrožuje své sestře a synovci, nechá zajmout Gracchuse a napadne gladiátorské kasárny. Proximo, Hagen a několik dalších gladiátorů se obětují, aby Maximus mohl uprchnout. Útěk a s ním i celé spiknutí se však nezdaří a Maximus je zajmut.
Aby Commodus získal zpět podporu lidu, vyzve Maxima na duel v Koloseu, leč krátce před bojem Maxima bodne do plíce, aby měl rozhodující výhodu. Nehledě na bolestivé zranění, Maximus zvládne odzbrojit Commoda – Praetoriánská garda protentokrát odmítá císaři pomoci, je to čestný souboj. Commodus proto vytáhne skrytý nůž, ale ani to jej nezachrání a Maximus mladého císaře zabije. Pomsta je tak konečně dokonána. V posledních okamžicích svého života Maximus požádá o propuštění ostatních gladiátorů, osvobození senátora Gracchuse a politickou reformu dle poslední vůle Marcuse Aurelia. Následně padne na zem. Setkává se se svou rodinou... je mrtev. Maximovi přátelé mu projeví úctu a pompézně odnesou jeho tělo z Kolosea pryč, zatímco Commodova těla si nikdo nevšímá.
Nyní již svobodný Juba naposledy navštíví Koloseum při soumraku, kde pohřbí dřevěné figurky Maximovy ženy a syna. Věří, že se jednou jako dobří přátelé s Maximem zase setkají v posmrtném životě.

Postavy a obsazení
• Russell Crowe - Maximus
• Joaquin Phoenix - Lucius Aurelius Commodus
• Richard Harris - Marcus Aurelius
• Connie Nielsen - Lucilla
• Derek Jacobi - Gracchus
• David Hemmings - Cassius
• Oliver Reed - Proximo
• Spencer Treat Clark - Lucius
• David Schofield - Falco
• John Shrapnel - Gaius
• Flaagan    Tommy Flanagan - Cicero
• Sven-Ole Thorsen - Tygr
• Omid Djalili - otrokář
• Nicholas McGaughey - pretorián

Ocenění
Academy Awards
2001 - Nejlepší film
2001 - Russell Crowe (Hlavní herec)
2001 - Kostýmy
2001 - Mix zvuku
2001 - Vizuální efekty
2001 - Ridley Scott (Režie) (nominace)
2001 - Joaquin Phoenix (Vedlejší herec) (nominace)
2001 - David Franzoni, John Logan, William Nicholson (Původní scénář) (nominace)
2001 - John Mathieson (Kamera) (nominace)
2001 - Střih (nominace)
2001 - Hans Zimmer (Hudba) (nominace)
2001 - Výprava (nominace)

Golden Globes
2001 - Nejlepší film - drama
2001 - Hans Zimmer, Lisa Gerrard (Nejlepší hudba)
2001 - Russell Crowe (Nejlepší herec - drama) (nominace)
2001 - Ridley Scott (Nejlepší režie) (nominace)
2001 - Joaquin Phoenix (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2001 - Nejlepší film
2001 - John Mathieson (Nejlepší kamera)
2001 - Nejlepší střih
2001 - Výprava
2001 - Cena diváků pro film roku
2001 - Ridley Scott (Nejlepší režie) (nominace)
2001 - Russell Crowe (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2001 - Oliver Reed (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2001 - Joaquin Phoenix (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2001 - David Franzoni, John Logan, William Nicholson (Původní scénář) (nominace)
2001 - Hans Zimmer, Lisa Gerrard (Hudba) (nominace)
2001 - Zvuk (nominace)
2001 - Kostýmy (nominace)
2001 - Masky (nominace)
2001 - Vizuální efekty (nominace)

European Film Awards
2000 - Ridley Scott (Cena pro mimoevropský film) (nominace)

Los Angeles Film Critics Association
2000 - Nejlepší výprava (nominace)

Critics Choice Awards
2001 - Nejlepší film
2001 - Russell Crowe (Nejlepší herec)
2001 - Joaquin Phoenix (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
2001 - Hans Zimmer (Nejlepší hudební skladatel)

The Saturn Awards
2006 - Nejlepší vydání klasického filmu na DVD (nominace)
2001 - Nejlepší akční/dobrodružný/thriller film (nominace)
2001 - Ridley Scott (Nejlepší režie) (nominace)
2001 - David Franzoni, John Logan, William Nicholson (Nejlepší scénář) (nominace)
2001 - Russell Crowe (Nejlepší herec) (nominace)
2001 - Hans Zimmer, Lisa Gerrard (Nejlepší hudba) (nominace)
2001 - Janty Yates (Nejlepší kostýmy) (nominace)

DABING
1.DABING (VHS (142 minut))
V českém znění: Jiří Schwarz - Russell Crowe (Maximus), Michal Dlouhý - Joaquin Phoenix (Commodus), Simona Postlerová - Connie Nielsen (Lucilla), Jiří Zavřel - Oliver Reed (Proximo), Karel Richter - Derek Jacobi (Gracchus), Antonín Navrátil - Djimon Hounsou (Juba), Petr Haničinec - Richard Harris (Marcus Aurelius), Bedřich Šetena - David Hemmings (Cassius), Jiří Plachý - David Schofield (Falco), Václav Knop - John Shrapnel (Gaius), Martin Kolár - Tomas Arana (Quintus), Zdeněk Mahdal - Ralph Moeller (Hagen), Vojtěch Kotek - Spencer Treat Clark (Lucius), Pavel Vondra - Tommy Flanagan (Cicero), Zbyšek Pantůček - Omid Djalili (otrokář), Vladimír Čech, Jiří Kvasnička, Roman Hájek, Ivan Jiřík, Radovan Vaculík, Filip Švarc, Ladislav Novák, Lucie Svobodová, Martin Kot, Ivana Měřičková, Roman Novotný, Pavel Dytrt, Vladimír Fišer (Titulky)
Překlad: Markéta Záleská, David Záleský
Úprava dialogů: Veronika Kernová
Zvuk: Tomáš Bělohradský
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobila: Tvůrčí Skupina Josefa Petráska, Studio Budíkov pro BHE 2000

2.DABING (DVD (S.E. 171 minut))
V českém znění: Jiří Schwarz - Russell Crowe (Maximus), Michal Dlouhý - Joaquin Phoenix (Commodus), Simona Postlerová - Connie Nielsen (Lucilla), Jiří Zavřel - Oliver Reed (Proximo), Karel Richter - Derek Jacobi (Gracchus), Antonín Navrátil - Djimon Hounsou (Juba), Bohumil Švarc - Richard Harris (Marcus Aurelius), Jiří Plachý - David Schofield (Falco), Bedřich Šetena - David Hemmings (Cassius), Jiří Plachý - David Schofield (Falco), Václav Knop - John Shrapnel (Gaius) Martin Kolár - Tomas Arana (Quintus), Zdeněk Mahdal - Ralph Moeller (Hagen), Petr Neskusil - Spencer Treat Clark (Lucius), Jiří Balcárek - Tommy Flanagan (Cicero), Zbyšek Pantůček - Omid Djalili (otrokář), Filip Jančík - (Julián Crassus), Ivan Jiřík - (Marcus), Jaroslav Kaňkovský - John Quinn (Valerius), Ladislav Novák, Miroslava Součková, Vladimír Fišer, Jiří Valšuba

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 18.5.2000 Bontonfilm
Premiéra USA: 1.5.2000 DreamWorks
Premiéra Velká Británie: 9.10.2020 United International Pictures UK
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.11.2000 (VHS) Bonton Home Video
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 5.10.2009 Bontonfilm
Poprvé na VHS: 1.4.2001 Bonton Home Video
Poprvé na DVD: 1.11.2000 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 5.10.2009 Bontonfilm
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 31 810 620
Tržby celkem - $ 460 500 000
Návštěvnost v ČR 436 398
Náklady (Rozpočet) - $ 103 000 000
 
Tvůrci a herci
Ridley Scott (Režie), David Franzoni (Produkce), Branko Lustig (Produkce), Douglas Wick (Produkce), Lisa Gerrard (Hudba), Hans Zimmer (Hudba), John Mathieson (Kamera), Pietro Scalia (Střih), Louis DiGiaimo (Casting), Arthur Max (Scénografie), Janty Yates (Kostýmy), Bob Beemer (Zvuk), Ana Bulaić Črček (Masky), Paul Engelen (Masky), Trefor Proud (Masky), Ivana Primorac (Masky), Karen Cohen (Masky), Matthew Smith (Masky), David Franzoni (Scénář), John Logan (Scénář), William Nicholson (Scénář), Russell Crowe (Herec), Joaquin Phoenix (Herec), Connie Nielsen (Herec), Oliver Reed (Herec), Richard Harris (Herec), Derek Jacobi (Herec), Djimon Hounsou (Herec), John Shrapnel (Herec), Tomas Arana (Herec), David Hemmings (Herec), Ralf Moeller (Herec), Spencer Treat Clark (Herec), Tommy Flanagan (Herec), Sven-Ole Thorsen (Herec), Omid Djalili (Herec), Tony Curran (Herec), David Bailie (Herec), Giorgio Cantarini (Herec), Allan Corduner (Herec), David Schofield (Herec), Nicholas McGaughey (Herec), Adam Levy (Herec)
 
2000/149/USA, Velká Británie/Akční, Dobrodružný, Drama, Historický
 
Zajímavost k filmu
- Práci s živými tygry zajišťovala slavná krotitelka Monique Angeon, také jinak známá jako Félindra z televizního pořadu Klíče od pevnosti Boyard (od r. 1990).
- Commodus (Joaquin Phoenix) sa ako cisár párkrát predviedol v koloseu aj ako gladiátor (180 – 192 po Kr.). Vystupoval pod menom Herkules Lovec. Zúčastňoval sa hlavne štvaníc proti zveri, ktorú lovil oštepom alebo lukom, často z bezpečného miesta. Niekedy bojoval aj proti mužom, ale väčšinou si vyberal nedostatočne vycvičených protivníkov, ktorí často bojovali len s drevenými zbraňami. Nezniesol, ak bol niektorý gladiátor slávnejší ako on, dokonca ho mohol dať popraviť. Zaujímavosťou je, že si za vystúpenie nechával platiť obrovské sumy – milión sesterciov (pre porovnanie, ročný plat priemerného legionára sa vtedy pohyboval okolo tisíc sesterciov ročne).
- Commodus byl ve skutečnosti velmi vášnivým fanouškem gladiátorských her, až takovým, že přivedl římskou pokladnici ke krachu a musel prodávat i hodnosti v armádě.
- Ve skutečnosti byl příběh s předáním trůnu naopak, než je ve filmu. Commodus, syn M. Aurelia, byl naprosto neschopný a měl komplikovanou povahu, přesto si jeho otec prosadil dědění trůnu, místo v té době populárníhp ,,adoptování" a předání trůnu tomu nejschopnějšímu. Drtivá většina poradců za tento krok Aurelia odsuzovala.
- Projev majitele školy Proxima (Oliver Reed) ke svým gladiátorům před první bitvou: „Ultimately, we're all dead men. Sadly, we cannot choose how but, what we can decide is how we meet that end, in order that we are remembered, as men," použila kanadská deathmetalová kapela Kataklysm jako intro k titulní písni na desce s příznačným názvem Shadows and Dust z roku 2002.
- Tábor Vindobona, kde umřel Markus Aurelius (Richard Harris), se nachází na Italskorakouských hranicích
- Russell Crowe (Maximus) po natáčaní priznal, že nevie strieľať z luku.
- Joaquin Phoenix byl před natáčením tak nervozní, že ho Russell Crowe musel uklidňovat slovy: "Jen klid to bude v pořádku, jen dýchej zhluboka, jsme v tom všichni společně. "
- V původních koncových titulcích měla zaznít ústřední píseň na téma "Honor Him" od italského tenoristy Luciana Pavarottiho. Nakonec tvůrci zvolili Now We Are Free od Lisy Gerard a píseň El Gladiatore byla nazpívána až v roce 2003 a stala se velmi slavnou Pavarottiho melodií.
- Hans Zimmer dlouho toužil ve své hudbě pro film použít antický hudební nástroj duduk. Toto se zpočátku jevilo jako nereálné, protože jediný všeobecně uznávaný profesionální virtuóz na tento nástroj Djivan Gasparyan pochází z Arménie a nemluví anglicky. Toto se nakonec podařilo, když Zimmer zjistil, že Gasparyan plánuje cestu do Los Angeles, kde shodou okolností Zimmer hudbu pro film skládal.
- Skladatel Hans Zimmer přiznal, že pro film složil hodiny hudby v nespočtu variacích. Většina z těchto materiálů nebyla nikdy použita, protože dle jeho slov nezapadala do filmu.
- Spencer Treat Clark, představitel Luciuse, dostal na konci natáčení od režiséra Ridleyho Scotta zajímavý dárek - kompletní projektové nákresy Kolosea, na základě kterých produkce postavila skutečnou část Kolosea, ve které se natáčení odehrávalo.
- Stavba filmového Kolosea trvala 19 týdnů.
- Režisér Ridley Scott a Russell Crowe v audiokomentáři k filmu vzpomínali na zesnulého Olivera Reeda. Dle jejich vzpomínek na natáčení byl Reed uzavřený sám do sebe a skoro s nikým se nebavil. Při natáčení podával solidní výkony, ale nešlo s ním jednu scénu natáčet více než třikrát, pak začal být Reed nesoustředěný a neměl daleko k agresi. Ridley Scott nicméně uznává, že prvotní filmování obrazů, ve kterých Reed vystupoval, bylo herecky nejlépe provedené.
- Úvodní scéna bitvy měla po sestříhání stopáž 19 minut. Byla však znatelně zkrácena z důvodu postupného vystříhávání a vyřazování nepotřebných pasáží pro verzi filmu uvedenou v kinech.
 
Odkazy