Auta / Cars (2006/116/USA/Animovaný, Komedie, Rodinný, Sportovní) 82% -nemám-

19.12.2022 03:21
JEDNOU VĚTOU
„Láska prochází pedálem“

OBSAH
Když se začínající, avšak velmi ambiciózní závodní auto Blesk McQueen během cesty na velkolepý šampionát Zlatý píst neočekávaně zatoulá do ospalé Kardanové lhoty u Silnice 66, naučí se, že opravdová radost ze života se neskrývá za cílovou rovinkou, ale na cestě k ní. Auta ze lhoty, s nimiž se v průběhu svého putování napříč Amerikou seznámí, mu ukáží, že na světě existují i důležitější věci než trofeje, sláva a sponzoři.(oficiální text distributora)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Poslední dobou, kdy pomalu každej třetí měsíc je na světě další "animáč" a občas i nevalné kvality se objevil zčistajasna film Auta. Další Pixarovský počin, který má to co většině novým animáčům chybí. Za 1) můžou na to koukat děti i jejich rodiče, za 2) je vidět, že si tvůrci dali na animacích záležit a celý film jsou v podstatě jedny velké počítačové orgie. A za 3) má film velmi příjemně ubíhající děj, který nenudí a svým humorem pobaví jakéhokoliv diváka. Pixar si ve světě udělal jméno a doufám, že s tím nemíní přestat. --- Koukej vypnout ten hipýsáckej kravál – dyť je to klasika néé? (Malarkey) 5*

Obdivuji, že v podání Pixaru není ani takto „mechanický“ snímek prost emocí (u nostalgické scény jsem jen tak tak zamačkával slzy). Jistě, má to dopředu odhadnutelný příběh a místy to doslova kypí snahou o moralizování, ale nesmíme zapomínat, že se jedná primárně o film určený dětskému publiku. Pro dospělé tu nicméně stále zůstává nepřeberné množství skrytých narážek na automobilový průmysl, hollywoodské trháky (závěrečná pixarovská „retrospektiva“), hnutí hippies (v povedeném českém dabingu se opět „našel“ Jiří Macháček) a spousta dalších fórů. Ze slušného množství typově zcela rozdílných postav si jistě nejednu zamilujete, budete jim držet palce a i přes jasnou vidinu happy endu párkrát zatajíte dech. (Matty) 5*

Auta jsou pro mě v mnohém přelomový film. Teprve podruhé v historii jsem měl pocit, že NASCAR není nudná trapárna a úplně poprvé v historii u mě jméno Michael Schumacher nevyvolalo úšklebek. Navíc jde o jeden z mála případů, kdy český (a částečně slovenský) dabing předčil originál. A co má pro jistého místního zoufalce a zapáleného fanouška Porsche hodnotu ekvivalentní zlacenému stetoskopu - musel jsem uznat, že Porsche je fakt sexy;) Když to všechno spojíte se skutečně vypiplanou detailní animací (ta hra světel na karosériích...) a skvělými fórky nejen pro dětské publikum (jak jsme si u Pixaru za ty roky zvykli), můžete směle odpustit, že podobnou story jste v různých obměnách tak tucetkrát viděli, a můžete si vychutnat tu zábavu...od úderného muzikálního předfilmu One Man Band až do závěrečných titulků s parodií na Toy Story. 90% PS: Sally to tetování slušelo daleko víc než mnoha dnešním (zhusta) stádoidním slépkám, které na to leckdy ani nemají postavu. (Gemini) 5*

VELKÁ RECENZE
Animákový sendvič s náplní z tažných psů, co se to v těch recenzích děje? Aha... končí školní rok a děti utíkají před sluníčkem do kin. A tak přichází Pixar, aby jako obvykle všechny přesvědčil, kdo je tady pánem. Je tomu skutečně tak? Trailerová kampaň pod křídlem Disneyho naznačovala vyvoněný příběh o tom, jak jeden sporťák k rozumu, lásce i štěstí přišel, se spoustou humorných postaviček, sto procenty mentorování a nula procenty originality. Jako by Disney chtěl Pixaru na rozloučenou podříznout větev v očích jeho dospěláckých fanoušků. Ostatní letošní animáky se naštěstí v ukázkách taky snažily až příliš a tak jsme v redakci prorokovali všeobecný úpadek. Těžko jsme se mohli mýlit víc. V Dreamworks i Pixaru to totiž trefili dokonale a tak tu máme hned dvojitou porci animované pohody.
Mohl bych dlouze vysvětlovat Johnu Lasseterovi, proč jsem nad jeho partou poprvé za dvacet let její existence (ano, výročí... sežeňte si skleničky ;) zapochyboval, ale to bychom zbytečně plýtvali znaky. Raději do toho skočíme po hlavě a na to trailerové nedorozumění... ehm... zapomeneme. :) Auta začínají a končí na závodní dráze a i když bychom si mohli myslet, že tam se jim po vzoru reálných předloh bude dařit nejlépe, opak je pravdou. Tady se totiž láme dějová struktura podle starých pravítek a po NASCARovém asfaltu putuje polopaťáckým tempem jak expozice, tak ubrečený happyend. Obojí je nutné a s radostí si to vychutnají i odpůrci zaběhlých postupů - úvod jim notně osladí vizuální stránka, závěr pak titulky, ve kterých si Pixar dokázal neodolatelným způsobem udělat legraci sám ze sebe.
Už v trailerech jste si možná všimli, že Pixaři i letos renderovali na lepších strojích než konkurence a Cars tak na první, druhý i třetí pohled vypadají úžasně. Odrazy na autech, jemné nuance v záběrech a zářivé barvy... musím říct, že dobrých dvacet minut jsem se nemohl vynadívat. Lasseter navíc využívá kameru hodně svobodně a je si plně vědom toho jaké výhody mu nabízí plně CGI prostředí. Autům zkrátka počítačová animace po čertech sluší.
Bez píle animátorů, kteří sázejí vizuální gagy i do druhé nebo třetí vrstvy záběrů, by nakopnout mikrosvět tohohle filmu snad ani nešlo. Musíte přistoupit na fakt, že neuvidíte ani jediného človíčka. Všechno je tu přehráno do podoby aut. Místo Stevea McQueena je tu Blesk McQueen, Michael Schumacher si zahrál rudé Ferrari a Jaye Lena v televizi v televizní show nahradil Jay Limo. Podobných vtípků je tu tolik, že budete muset rychleji dýchat, aby se vám stihla odvzdušnit bránice. Není divu, že se Pixaři dostali na hranici dvou hodin. U animáku bych takovou stopáž považoval za sebevražednou, ale tady je studnice nápadů opravdu nevyčerpatelná. Nikdo neumí gagy budovat tak jako Pixar a nikdo neumí takhle vytěžit dané téma. Během té přestávky, kdy tvrdě makají na novém projektu možná začnete stejně jako já pochybovat, ale pak se chlapci vrátí a vám už zbyde místo jen na pokorné omluvy. :) Traktory místo krav, malý VW Brouk místo mouchy a další blbůstky možná znějí až upatlaně roztomile, ale scenáristi z nich dovedou vymáčknout situaci, které se zasmějí všichni a nejhlasitěji právě příznivci ojetých gum a spáleného benzínu. Hlavně těm patří většina skrytých vtípků, které díky kvalitnímu českému překladu nečeká zapomnění, naopak bych dokonce řekl, že spousta věcí má nárok na rychlé zkultovnění.
A právě o těch drobnostech snímek je. Nevzpomenu si, kdy naposledy jsem z kina odcházel takhle vyčerpaný. Moje bránice se vlastně nestačila zastavit a ještě teď dobíhá na setrvačník. Pokaždé na vás odněkud vybafne gag, který si zaslouží minimálně jemný úsměv a věřte, že mluvím i o lidech bez řidičáku a voličích strany Zelených. Pro Pixar je to trochu návrat ke klasice, což možná nebude někomu po chuti, ale na zlom v podobě Úžasňákových se nenavazuje snadno.
Auta jsou totiž hluboko ve svém srdci klasickou disneyovkou, tou ze starých časů, která se snažila vyprávět univerzální příběh, oživený štiplavým humorem a neodolatelnou atmosférou, která vás vtáhne. Auta zdědila to dobré, i to špatné. Stačí se podívat na dějovou linii, na kterou jsme naposledy "skočili" v dobách Doktora Hollywooda. Pixar si je toho plně vědom a krom epesně vyleštěného kabátku nabízí především obrovskou spoustu nápadů, vtípků a odkazů na automobilovou scénu, popkulturu nebo svoje starší filmy. Stačí zaběhnout na IMDb a mrknout se, jak se plní diskuzní fóra typu "čeho jste si všimli v pozadí záběrů"... fantazie hračičků v Pixaru je nezměrná a i když některé scény (zejména romantika) vypadají jako remaky klasických klišé, ozvláštněné jen tím, že jejich hrdinové mají čtyři kola, vždycky tu najdete něco "navíc". Nějaký ten detail který dělí průměrnou záležitost od výjimečné.
Blažený výraz na tváři mi nesmáznula ani půlhodinová cesta domů skrz pražskou MHD (Pražáci vědí, že takové prohlášení má svojí váhu ;), takže musím konstatovat, že Cars si zaslouží ještě minimálně jednu návštěvu kina... sám se obávám, že jsem všechny fórky nepochytal a naopak nepochybuji, že i napodruhé to Owen Wilson pořádně rozjede. Dabérským výkonům jsem se vlastně ani moc nevěnoval... bude to tím, že jsou všichni jenom "fajn" a nikdo výrazně nečouhá. Bylo by ostatně bláhové chtít tenhle film rozložit na jednotlivé součástky a řešit která z nich je lepší nebo horší. Pixarům se opět povedlo vyrobit svět, do kterého se budou chtít nastěhovat všichni od 9 do 99 let. Možná se někomu bude zdát, že se jim klaním až příliš hluboce, když v podstatě jen oprášili klasicky naivní poetiku starých 2D animáků a dokázali jí zkonkurenceschopnit i v dnešním terénu, plném cyniků a namlsaných filmových fanoušků. Bez kompromisů a jistých "koulí na noze" to ale nešlo a já je nehodlám Pixaru vyčítat. Šli do toho s odvahou a vědomím, že oběma skupinám naplno vyhovět nelze. A (zase) nabídli maximum. Už nejsem naivní dítě a jsem teprve na cestě k beznadějnému cynikovi, takže jsem se bavil tzv. na plné pecky. A za to s radostí nadělím osm válců... eh... teda hvězdiček. :) Teď ještě zbývá zjistit, jak jsou na tom mývalové.
P.S. Tradiční předfilm na mě tentokrát zapůsobil jen velmi vlažně (není vždycky posvícení), ale u závěrečných titulků jsem se takhle nepobavil už hodně dlouho. Podplaťte vedení kina, vydírejte promítače, ale tohle prostě musíte vidět.

PODROBNÝ POPIS FILMU
Film začíná pohledem na poslední závod sezony Zlatého Pístu, ve kterém o titul soupeří tři závodníci – legendární mnohonásobný šampion King z týmu Dinoco, jeho věčný pronásledovatel Chick Hicks z týmu HTB a nováček Blesk McQuuen za Nerezku, který by se mohl stát prvním závodníkem v historii, který triumfuje ve své premiérové sezoně. Ačkoliv je Blesk extrémně talentovaný závodník, je také nafoukaný a domýšlivý, nesnáší rezavějící auta, která jsou sponzory jeho týmu, a ke svému týmu mechaniků se chová povýšeně. V závodě odmítne výměnu pneumatik, a ačkoliv mu to nakonec vynese obrovský náskok, v posledním kole mu přetížená pneumatika praskne. King i Chick Hicks ho dojedou a opakované záběry prokáží, že všichni tři projeli cílem ve stejnou chvíli, i když Bleskovi se to povedlo jen díky vyplazenému jazyku. Po závodě při rozhovoru své mechaniky tak vytočí, že dají výpověď.
Protože všichni tři závodníci měli díky remíze stejný počet bodů, je rozhodnuto, že o držiteli Zlatého Pístu rozhodne speciální závod na dvě stě kol, který se pojede za týden v Kalifornii. Blesk tam chce dorazit jako první, protože chce zahájit námluvy s Dinoco, které bude po Kingovi, který končí kariéru, hledat nového jezdce. Svého tahače, Macka, tak přesvědčí, aby pokračovali do Kalifornie přes noc, ačkoliv ho Mack žádá o odpočinek. Na dálnici Macka dojede čtveřice pirátů silnic, kteří si z něj vystřelí a uspí jej hudbou. Mack najede na krajnici, figurka, která uvnitř spadne, otevře přívěs a spící Blesk vypadne ven. Brzy se vzbudí a když si uvědomí, že je na dálnici, snaží se Macka dojet, ale sjede z cesty za špatným kamionem a dostane se na silnici číslo 66. Nakonec projede velikou rychlostí zapomenutým městečkem Kardanová Lhota, kde ho začne pronásledovat místní šerif. Blesk zpanikaří a nechtěně zničí celou silnici, která prochází městem. Nakonec se zaplete do telefonních drátů a je zatčen.
Druhý den dovedou Bleska před soud, kterému předsedá starosta města, doktor Hudson Hornet. Jakmile Bleska uvidí, chce ho z města vyhodit, ale advokátka Sally ho přesvědčí, aby Bleska nechal opravit zničenou silnici, jinak to zapomenuté město ještě více poškodí. Blesk se pokusí utéct, ale neujede ani kilometr, když zjistí, že mu přes noc vypustili nádrž. Musí tedy silnici opravit. Udělá to však ledabyle, a tak ho rozzlobený doktor Hudson vyzve k závodu na jedno kolo na nedalekém přírodním okruhu. Pokud vyhraje, může odjet a silnici opraví on. Blesk přijme, v závodě jednoznačně vede, ale protože se jede na šotolině a ne na asfaltu, vyletí z trati a skončí v kaktusovém porostu. „Položený“ asfalt tedy musí podle dohody seškrabat a začít znovu.
Jak Blesk pokračuje s opravami silnice, sbližuje se postupně nejen se Sally, ale zejména s rezavým tahačem Burákem, jehož největší zálibou je plašení traktorů a prchání před divokým kombajnem, k čemuž jednou přizve i Bleska. Ten si uvědomuje, že mu na autech v opuštěném městě vlastně začíná záležet. Jediný, kdo ho stále nemůže vystát, je doktor Hudson. Když ho Blesk po pár dnech sleduje do jeho pracovny, zjistí, že je ve skutečnosti trojnásobným vítězem Zlatého Pístu a schopnosti prvotřídního závodníka pořád má. Doktor mu vypráví, že se závoděním skončil po drsné nehodě v Indianapolis, která mu ukončila sezonu. Když se chtěl vrátit, už nedostal šanci, protože místo něj vzali „prvního zelenáče, co jel kolem“, a proto nafoukané závodníky, jako je Blesk, nenávidí. Blesk si uvědomí, že se choval stejně jako všichni ti, o kterých doktor mluvil.
Nakonec si Blesk se Sally vyjede ke starému motelu v horách, kde se dozví její životní příběh a také to, že kolem kdysi živého města postavili obchvat, aby auta ušetřila deset minut cesty. Když Blesk dokončí opravu silnice, může odjet do Kalifornie, ale rozhodne se zůstat, u svých nových přátel si nakoupí různé zboží a nové gumy – je jejich prvním zákazníkem po několika letech – a opraví nefungující světla u všech obchodů podél nové silnice, takže Kardanová Lhota vypadá opět jako dřív. Oslavy však přeruší nečekaný příjezd stovek novinářů a Macka. Doktor Hudson jim dal zprávu, kde Bleska najdou, a ten tak odjíždí do Kalifornie na závod. Všichni kromě doktora Hudsona jsou tím zdrcení, protože si Bleska poté, co změnil své způsoby, oblíbili, především Sally, která se do něj zamilovala.
V závodě v Kalifornii má Blesk od začátku problémy, protože se nemůže zbavit vzpomínek na Kardanovou Lhotu, jede nepřesně a kupí chyby jednu za druhou, navíc nemá žádný tým. Uprostřed závodu, kdy už ztrácí celé kolo, ho však překvapí příjezd jeho nových přátel v čele s doktorem Hudsonem, kteří vytvoří jeho nový tým. Blesk se rychle vrátí zpět do závodu a dojede ztracené kolo, ale Chick, který je víceméně odrazem Bleska předtím, než se změnil, do něj narazí, když ho chce předjet. Blesk musí pro nové pneumatiky a přitom musí stihnout předjet safety-car, jinak by deset kol před koncem opět ztrácel celé kolo. V tu chvíli se ukáže Guido, který sám vymění Bleskovi všechny gumy za několik vteřin, čímž ohromí všechny na stadionu. Blesk se tak dostane před safety-car a do posledního kola najíždějí všichni tři pohromadě. Blesk se dvě zatáčky před cílem dostane do vedení a jede si pro Zlatý Píst, ale Chick, který prakticky ve všech svých závodech dojel za Kingem, mu narazí do zadního kola a vymrští ho v kotrmelcích mimo trať. Zle potlučený King zůstává stát. Blesk vidí jeho nehodu na obrazovce na protilehlé rovince a vzpomene si na podobnou nehodu doktora Horneta. Dupne na brzdy, zastaví těsně před cílem a nechá Chicka vyhrát závod a Zlatý Píst. Vrátí se pro Kinga a dotlačí ho do cíle jeho posledního závodu.
Chick před novináři a fanoušky obdrží Zlatý Píst, ale ti ho, rozezlení jeho manévrem, vypískají a hází po něm věci. Šéf stáje Dinoco také Kingovo uvolněné místo nenabídne Chickovi, ale poraženému Bleskovi. Ten však odmítne, protože cítí vděčnost k rezavým autům z Nerezky, která mu dala jeho první šanci. Využije však možnost a zařídí Burákovi splnění jeho snu – let helikoptérou nad Kardanovou Lhotou. Tam se Blesk také vrátí a v zapomenutém městečku se usadí. Bleskova popularita způsobí, že se do Kardanové Lhoty začnou znovu sjíždět davy aut včetně legendárních závodníků.

O FILMU
Auta jsou dosud nejnáročnějším a nejambicióznějším projektem filmového studia Pixar. V minulosti se mu podařilo přenést filmové fanoušky do světa hraček, brouků, příšerek, ryb a superhrdinů, avšak vytvořit uvěřitelný a opravdový svět obývaný výhradně auty, bylo něco zcela nového.
Hlavní hybnou silou tohoto filmu je John Lasseter, který se do režisérského křesla vrací po několikaleté přestávce - až dosud byl jeho posledním režijním počinem snímek Toy Story 2: Příběh hraček z roku 1999. Během uplynulých sedmi let se kromě vedení produkce Aut podílel na všech vznikajících filmech Pixaru (Příšerky, s. r. o., Hledá se Nemo, Úžasňákovi) jako vedoucí výroby a dohlížel na výstavbu nového, supermoderního studia v kalifornském Emeryville. Tento snímek je odrazem jeho osobní lásky k autům a závodění a hemží se tématy, která jsou mu blízká.
Lasseterovo pověření učinit filmové modely aut co možná nejrealističtějšími přineslo lidem, kteří mají na starost technickou stránku věci, spoustu nových kreativních výzev. Film, v němž jsou všechny postavy z kovu, vyžadoval nový a důmyslný přístup, jenž by umožnil realistickým způsobem znázornit odrazy okolního prostředí. Auta se proto stala prvním filmem od Pixaru, který využívá ray tracingu.
Nutnost přidat odrazy okolního prostředí v podstatě do každého záběru také výrazně zvýšila časové nároky na technickou realizaci celého projektu. Průměrný čas na spočítání jediného políčka filmu se vyšplhal na 17 hodin. I přesto, že filmaři využili 3 000 navzájem propojených počítačů, které pracovaly s až 4x výkonnějšími procesory než stroje, na nichž vznikl film Úžasňákovi, zabralo vyrenderování jediné sekundy filmu několik dní.
Spolu s Lasseterem se režijní taktovky chopil Joe Ranft, který měl také hlavní slovo ve věci dějové linie a namluvil několik vedlejších postav. Jeden z nejtalentovanějších a nejuznávanějších scénáristů v oboru moderní animace, který se proslavil také jako geniální dabér, bohužel v srpnu 2005, krátce po dokončení práce na tomto filmu, zemřel. S Lasseterem spolupracoval na všech třech jeho předcházejících režijních počinech a v Pixaru byl klíčovou kreativní silou po více než deset let.
„Vždycky jsem miloval auta. V žilách mi koluje napůl Disneyho krev a napůl motorový olej,“ říká John Lasseter, který byl v dětství častým návštěvníkem obchodu s Chevrolety, kde pracoval jeho otec a od svých šestnácti letech i on sám. „Možnosti zkombinovat obě mé vášně - auta a animaci - se nedalo odolat. Když jsme s Joem (Ranftem) v roce 1998 poprvé mluvili o tomhle filmu, věděli jsme, že chceme natočit příběh, v němž budou hlavními postavami auta. Přibližně v té době jsme se dívali na dokument Divided Highways, který pojednával o tom, jak vznik jedné mezistátní dálnice ovlivnil život v malých městech, která u ní leží. Tak nás to dojalo, že jsme hned začali přemýšlet, jak to asi vypadalo v těch městečkách, která takové štěstí neměla.“
Právě v té době - v létě roku 2001 - Lassetera přesvědčila jeho žena Nancy, aby si už konečně od práce odpočinul. „Nancy mi řekla, že pokud trochu nezpomalím a nezačnu se věnovat rodině, odejdou mi děti na vysokou a já navždy ztratím podstatnou část rodinného života. A měla pravdu!“
Celá rodina se sbalila a vydala se na dvouměsíční výlet. „Každý si myslel, že si budeme neustále lézt na nervy, ale bylo to přesně opačně,“ říká Lasseter. „Když jsme se vrátili, měl jsem ke své rodině blíže než kdy předtím a byl jsem znovu oddaný tomu, co je v životě nejdůležitější. A pak jsem si náhle uvědomil, o čem by měl ten film být. Zjistil jsem, že tou největší odměnou je samotná životní cesta. Je jistě skvělé něco dokázat, ale jen tehdy, když máte po boku rodinu a přátele, s nimiž můžete tu radost sdílet. Joeovi se ten nápad velice líbil a tehdy vlastně začal příběh vznikat. Naše titulní auto, Blesk McQueen, chce být za každou cenu nejrychlejším. Záleží mu jenom na tom, aby vyhrál šampionát. Byla to skvělá postava, kterou jsme mohli donutit ke zvolnění tempa - k tomu, co na tom rodinném výletu potkalo mě. Poprvé ve své profesionální kariéře jsem zvolnil. A bylo to úžasné. Na filmech Pixaru je jedinečné to, že jejich příběhy vycházejí z našich srdcí. Jsou to hodně osobní věci, které nás dokáži dojmout. A to filmům dodává tolik emocí a takový důraz.“
V roce 2001 Lasseter, Ranft, producentka Darla Anderson, hlavní výtvarníci Bob Pauley a Bill Cone spolu s dalšími klíčovými členy produkčního týmu odletěli do Oklahomy a vydali se ve čtyřech bílých cadillacích na devítidenní výlet po Route 66. Expedici vedl historik a spisovatel Michael Wallis, který jim také představil lidi a místa, která tuto silnici činí tak výjimečnou.
Na každé zastávce tým dostal možnost si na vlastní oči prohlédnout „zašlost“ malých měst a bohatost jejich prostředí. Zvláštní pozornosti týmu se těšily ručně kreslené reklamní poutače na stěnách budov. Podrobný průzkum se týkal také kamenných formací a různorodé vegetace podél cesty.
Zachování věrnosti materiálů: Tenká hranice mezi realismem a zábavou
Před návrháři, modeláři a animátory, kteří byli zodpovědní za vizuální podobu hlavních postav filmu, formuloval Lasseter svůj záměr velmi jednoduše: „Věrohodnost materiálů.“ Produkční tým se snažil tohoto úkolu dostát na všech úrovních - od fáze, v níž vznikly náčrty hlavního výtvarníka Boba Pauleyho, přes modelování, artikulaci, stínování až po samotnou animaci.
„John nechtěl, aby auta vypadala rozměkle, jako z plastelíny,“ vysvětluje manažer oddělení postav Jay Ward. „Trval na tom, aby jednotlivé materiály ve filmu působily co nejrealističtěji. To považoval za zcela zásadní. Řekl nám, že ocel musí působit jako ocel. Sklo musí působit jako sklo. Tahle auta musela budit dojem, že jsou opravdu těžká. Ve skutečnosti váží 1,5 nebo 2 tuny. A při pohybu to z nich muselo být cítit. Nesměly se pohybovat s lehkostí, která by v publiku probouzela dojem, že jde o nějaké gumové hračky.“
„Původně byly modely aut navrženy tak, že mohly dělat téměř cokoliv,“ říká vedoucí animátor James Ford Murphy. „John nám ale stále připomínal, že tyhle postavy jsou z oceli a váží přes tunu. Nemohou se natahovat. Přinesl nám několik ukázek velmi volné animace, aby ukázal, jak by to vypadat rozhodně nemělo.“
Vzhledem k tomu, že filmaře do jisté míry omezovala pevná karoserie aut, museli být při návrzích širokého spektra jejich pohybů a výrazů, které příběh vyžadoval, velmi vynalézaví a nápadití.
„Na autech je skvělé to, že mohou být mnoha různými věcmi,“ podotýká vedoucí animátor Bobby Podesta. „Když jen tak jezdí okolo, jsou to prostě auta. V určitých chvílích jsme jim však mohli propůjčit až zvířecí rysy nebo je nechat gestikulovat a jednat jako lidi - aniž bychom se nějak prohřešili proti zásadě, že se jedná o těžké vozy. V jedné scéně se například Burák plíží po poli a najednou působí jako lev uprostřed africké divočiny, který tiše stopuje svou kořist. Najednou to auto vnímáte jinak.“
Lasseter, který je nadšeným zastáncem myšlenky, že pro kreativní tým je mimořádně důležitá možnost důkladně se seznámit s tématem a pokud možno s ním i přijít do osobního kontaktu, si s klíčovými lidmi z každého kreativního oddělení udělal v roce 2001 výlet po Route 66. Devět lidí, devět dní, čtyři bílé cadillacy. Expedici vedl odborník na tuto tématiku Michael Wallis, který během výletu všechny seznamoval s historií silnice a různými reáliemi pomocí vysílaček.
„Když se John a jeho tým vrátili z toho výletu, začalo se hodně diskutovat o tom, že by chtěli zachytit tu zašlost jihozápadu. Chtěli, aby ve filmu všechno působilo jako ty stavby, které vznikly ve 40., 50. a 60. letech a nyní, po padesáti letech, jsou už hodně zašlé a ošlehané větrem. John chtěl do filmu přenést autentickou atmosféru města na jihozápadě a pak docílit podobné realističnosti i u prostředí automobilových závodů,“ říká koproducent Tom Porter.
Auta jsou v každém ohledu ukázkou zcela nového přístupu k detailům. Díky drolícím se kouskům betonu, vrstvám prachu a blednoucím reklamám, nakresleným kdysi dávno na cihlových zdech, působí Kardanová lhota jako skutečné místo, kam by se diváci mohli vypravit.
Prostředí dodávají na autenticitě tisíce rozličných rostlin, které byly rozmístěny po rozlehlých pouštních lokacích. K vegetaci patřily kaktusy, pelyňky (v hnědé, zelené, žluté a světle hnědé barvě) a tráva. Dalším prvkem, který krajinu obohatil, bylo kamení v různých formacích.
V rámci dokonalého seznámení s designem aut se lidé z produkčního týmu vydali na několik autosalónů, zajeli do Detroitu, kde trávili čas s návrháři a výrobci aut, navštívili automobilové závody a provedli detailní průzkum materiálů, z nichž se auta montují.
„Výzkum reálií je pro Johna velmi důležitý,“ říká Pauley. „Je to také nejzábavnější část celého natáčení, protože můžete chodit na autosalóny, závody a podobně. Mimo jiné jsme strávili spoustu času v jednom obchodě s autodíly poblíž studia, kde nám technici poskytli spoustu detailů a vysvětlili nám, jak se auta natírají a lakují.“
Film Auta je věnován památce zesnulého Joea Ranfta a závěrečné titulky obsahují příznačnou poctu jeho významnému talentu a přínosu v této oblasti filmového umění. Ranft zemřel v srpnu 2005 - krátce poté, co dokončil práci na filmu.
„Joe byl tím nejlepším tvůrcem příběhů, jakého jsem kdy znal,“ říká Lasseter. „Pracoval se mnou na každém projektu, který jsem kdy zrealizoval. Byl srdcem všech našich filmů. Měl důvěru v každého člověka a všechno, co dělali. Patřil tady k nejsilnějším vůdčím osobnostem. Každý, kdo se nějak podílel na příběhu některého z těch filmů, za ním zašel, a on byl vždycky připraven věnovat mu svůj čas. Byl naším velkým rádcem.“
Ranft měl velký vliv také na tým, který se podílel na Autech. „Joe nám pouštěl starší filmy Pixaru, aby nám připoměl celý ten vývoj, kterým jsme museli během práce na každém filmu projít. Jeho mottem bylo ‚Musíte mít víru v tvůrčí proces.‘ Pokud jste se na nějakém místě zasekli, museli jste se z toho umět vysekat,“ říká Steve Purcell, který se podílel na příběhu filmu.
„Joe nám však neukazoval pouze hotové filmy jako Toy Story - Příběh hraček. Ukazoval nám také úplně první verze jednotlivých scén. Byly hrozné. Pobízel nás, abychom si všímali toho, jak se tehdy podařilo tyhle problémy vyřešit, a jak může tenhle proces pomoci tomu, abyste takovou hrůzu přetvořili v něco skvělého. Pro nového člena scénáristického týmu Pixaru může být pohled na předcházející úspěchy velmi skličující. Joe nám však ukazoval, jak špatné byly původní verze některých superúspěšných filmů a vysvětlil nám, jak se tehdy podařilo všechny mouchy vychytat. Byl to velmi skromný člověk, který učil zůstávat skromnými i všechny ostatní a svým vypravěčským talentem nás velmi inspiroval,“ říká další scénárista Dan Scanlon.
V posledních dvaceti letech se studiu Pixar podařilo významně posunout hranice počítačové animace a jeho nový film je důkazem, že v tomto trendu nijak nepolevuje. Tentokrát bylo pravděpodobně nejnáročnějším úkolem vytvořit povrchy aut a zajistit, aby se od nich odráželo okolní prostředí. K realizaci tohoto náročného úkolu byla poprvé použita algoritmická renderovací technika známá jako ray tracing.
Mezi další zajímavé techniky, kterých filmaři nově využili, patřil systém přilnutí k zemi, jenž auta udržoval na silnici - pokud příběh nevyžadoval, aby tomu bylo jinak. Počítačový kód, který navozuje tento vztah modelů a povrchů, po kterých se pohybují, napsal vedoucí animace postav Tim Milliron.
„Systém přilnutí k zemi je jednou z věcí, na které jsem v souvislosti s tímto filmem nejvíce hrdý,“ říká Milliron. „V minulosti postavy v animovaných filmech vůbec neměly ponětí o tom, v jakém prostředí se pohybují a jak s ním mají interagovat, proto to bylo nutné dělat ručně. V Autech je však tento systém zabudován přímo do modelů, takže můžete s autem pohybovat a ono se drží na cestě automaticky. Tohle byla jedna z těch věcí, do kterých jsme se pouštěli s vědomím, že to budeme muset udělat, ale neměli jsme sebemenší tušení, jak na to.“
Film doprovází scénická hudba Randyho Newmana (držitele Oscara za píseň If I Didn’t Have You z filmu Příšerky, s. r. o.) a písničky slavných interpretů, jejichž kombinací vznikla zajímavá směsice různorodých stylů.
Dobrého přítele a věrného spolupracovníka našel Lasseter v Newmanovi v době, kdy s ním začal spolupracovat na původním filmu Toy Story - Příběh hraček. Od té doby se už žádný Lasseterův film bez Newmanova soundtracku neobešel - jeho hudba se objevila u filmů Život brouka i Toy Story 2: Příběh hraček. Scénická hudba mu ve dvou případech (Toy Story - Příběh hraček a Život brouka) vynesla nominaci na Oscara, na další dva byl nominován za písně You’ve Got a Friend in Me (Toy Story - Příběh hraček) a When She Loved Me (Toy Story 2: Příběh hraček).
„Každý soundtrack Randyho Newmana je úplně jiný než ten předchozí,“ říká Lasseter. „Umí napsat ty nejdojemnější písně i nejšílenější legrácky, jaké jste kdy slyšeli. Je neskutečně vtipný a chytrý. Jeho hudební doprovod k Autům spojuje dva odlišné světy - ten moderní, kde jde o to být co možná nejrychlejší, a Kardanovou lhotu, kde je tím jediným, čeho mají tamější obyvatelé nazbyt, právě čas. Všechno je zde mnohem pomalejší a Randy používá k zachycení této atmosféry kombinaci bluegrassu a jazzu. Prostředí závodů si pak žádá dravý rock’n’roll. Jeho hudba k tomuhle filmu je tím absolutně nejlepším, co kdy vytvořil.“

AUTA
Blesk McQueen
(Richard Krajčo)
Tohle zbrklé závodní auto, ženoucí se za úspěchem je připraveno na to, aby se stalo nejmladším autem, které kdy vyhrálo Mistrovství o Zlatý píst a myslí jenom na dvě věci - na výhru a všechny výhody, které s tím souvisejí. Ale když se při objížďce dostane do zapomenutého města KARDANOVÁ LHOTA a musí se postarat samo o sebe, začíná přemýšlet o tom, co je v jeho životě nejdůležitější.
Sally
(Kateřina Brožová)
Tohle sportovní porsche z roku 2002 z Kalifornie se unavilo rychlým životem a začalo nový život v Kardanové Lhotě. Jako vlastník Motelu U Kužele a jedno z nejoptimističtějších propagátorů města doufá, že se jednoho dne vrátí ke své bývalé slávě a bude zase "v kurzu". Najde okamžitě zalíbení v Bleskovi McQueenovi a pomáhá mu najít ten správný směr.
Doktor
(Jan Teplý)
Doktor Hudson z roku 1951, zdánlivě tichý venkovský doktor (mechanik) se záhadnou minulostí, je základním kamenem Kardanové Lhoty a také zastává úřad městského soudce. Doktor je respektovaný a obdivovaný lidmi z města, moc toho nenamluví a není ohromen příjezdem Bleska McQueena do města. Závodní auto posedlé rychlostí se doktorem příliš nezabývá a bere ho jenom jako staré "dědkovské" auto, ale přijde na to, že tenhle starý model má ješte pár triků pod kapotou...
Ramone
(Vladimír Brabec)
Tenhle pomalý jezdec Impala z roku 1959, majitel Ramonovy umělecké lakovny, je skutečným umělcem pokud jde o barvu a kov, ale už roky nikoho nemaloval. Zatímco čeká na platícího zákazníka, který by se objevil, denně přemalovává sebe a doufá, že Blesk McQueen bude souhlasit a nechá ho, aby mu přidal několik nových ozdůbek.
Šerif
(Bolek Polívka)
Expert na silnici Route 66, auto policejní hlídky Mercury Police Cruiser z roku 1949, které se zapřísáhlo udržovat v Kardanové Lhotě pořádek a klid. Šerif je vždy na číhané na případné porušovatele rychlosti, kteří by se mohli chtít řítit jeho městem, a miluje vyprávění příběhů o své milované mateřské silnici a za městským billboardem si příležitostně dá šlofíka.
Burák
(Petr Novotný)
Tenhle starý dobrý odtahovák s velkým srdcem může být zvenku trochu sešlý, ale má nejrychlejší vlečné lano v Okresu výfukov a je vždycky tím prvním, kdo podá pomocnou ruku. Burák roztomilý a loajální k chybám, se spřátelí s Bleskem McQueenem a hned v něm vidí svého nového nejlepšího přítele navzdory spoustě jeho chyb. Burák, který se sám prohlásil za "nejlepšího řidiče na světě v jízdě pozpátku" se vyžívá v "překlápění traktoru", když zrovna neřídí firmu "Buráková odtahovka a vrakoviště".
Luigi
(Jiří Prágner)
Tenhle společenský, vznětlivý fiat z roku 1959 s velkým srdcem řídí místní obchod s pneumatikami "Domov sklánějící se věže pneumatik". Spolu se svým kámošem Guidem, zdvižným vozíkem, je Luigi vášnivým fanouškem závodních aut (tíhne k Ferrari). Obchod už nejde dobře celá léta, takže vždycky můžete počítat se smlouváním na novou sadu kol od tohohle veselého obchodníka.
Fillmore
(Jirí Machácek)
Minibus VW z roku 1960 je usedlík v Kardanové lhotě a je hippie, který si vaří své vlastní organické palivo a chválí jeho mnohé výhody. Návštevníci se o tom mohou přesvědčit sami v ochutnávací místnosti za jeho zeměměřičským palácem ozdobeným jeho milovanými korálky a obarvenými mašlemi. Jeho konspirační teorie a neudržovaný dvůr nesedí jeho sousedovi Seržovi, ale navzdory jejich častým hádkám nemohou žít jeden bez druhého.

Ocenění:
Academy Awards
2007 - John Lasseter (Nejlepší animovaný film) (nominace)
2007 - Nejlepší původní píseň (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2007 - Nejlepší animovaný film (nominace)

Golden Globes
2007 - Nejlepší animovaný film

Los Angeles Film Critics Association Awards
2006 - Joe Ranft, John Lasseter (Nejlepší animovaný film) (nominace)

New York Film Critics Circle Awards
2006 - Nejlepší animovaný film (nominace)

The Saturn Awards
2007 - Nejlepší animovaný film

DABING
V českém znění: Richard Krajčo - Owen Wilson (Blesk McQueen), Kateřina Brožová - Bonnie Hunt (Sally), Vladimír Brabec - Cheech Marin (Ramone), Bolek Polívka - Michael Wallis (Šerif), Petr Novotný - Larry The Cable Guy (Burák), Jiří Prager - Tony Shalhoub (Luigi), Jiří Macháček - George Carlin (Fillmore), Jan Teplý - Paul Newman (Doktor Hudson), Valérie Zawadská - Jenifer Lewis (Flo), Bedřich Šetena - John Ratzenberger (Mack), Ladislav Županič - Michael Keaton (Chick Hicks), Jaromír Meduna - Richard Petty (King), Michal Dlouhý - Jeremy Piven (Harv) a Michael Schumacher (Michael Schumacher Ferrarri), Petr Pelzer - Paul Dooley (Serža), Ludmila Molínová-Zábršová (Lívie), Jiří Štěpnička - Bob Costas (Luboš Plecháček), Jiří Hromada - Andrew Stanton (Fred), Eva Spoustová - Elissa Knight, Lindsey Collins, Edie McClurg (Tia a Mia, Minny), Hana Ševčíková - Sarah Clark (Kori Turbová), Zdeněk Maryška - H.A. 'Humpy' Wheeler (Tex), Pavel Trávníček - Richard Kind (Venca), Miroslav Táborský - Mario Andretti (Mario Andretti), Jiří Lábus - Tom Magliozzi (Clink), Luděk Sobota - Ray Magliozzi (Clank), Veronika Freimanová - Lynda Petty (paní Kingová), Zuzana Kajnarová - Sarah Clark (Kori Turbová), Michal Jagelka - Jonas Rivera (Boost), Zbyšek Pantůček - Lou Romano (Smrkáč), Pavel Šrom - Adrian Ochoa (Spojlík), Tomáš Trapl - E.J. Holowicki (DJ), Anna Remková, Natálie Topinková, Zdeněk Hess, Jiří Panzner, Jindřich Hinke, Jaroslav Horák, Svatopluk Schuller, Stanislav Lehký, Jan Strach
Překlad: František Fuka
Produkce: Marek Hrazdil
Producent české verze: Disney Character Voices International, Inc.
Umělecký dohled: Magda Snopek
Zvuk: Lukáš Polifka
Dialogy a režie: Jiří Strach
Vyrobilo: Studio Virtual 2006

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 13.7.2006
Premiéra USA: 9.6.2006 Buena Vista Pictures US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 11.12.2006 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 7.6.2010 Maxic Box
Poprvé na DVD: 11.12.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 7.6.2010 Magic Box
Poprvé na VOD: (Zatím nevyšlo)

Tržby v ČR - Kč 26 790 221
Tržby celkem - $ 462 216 280
Návštěvnost v ČR 326 233
Náklady (Rozpočet) - $ 120 000 000

FILMY V SÉRII
Auta gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0274/
USA, Animovaný / Komedie / Rodinný, 2006
Režie: John Lasseter, Hrají: Owen Wilson, Paul Newman

Auta 2 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0275/
USA, Animovaný / Sportovní / Dobrodružný, 2011
Režie: John Lasseter, Hrají: Owen Wilson, Cheech Marin

Letadla gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0277/
USA, Animovaný / Dobrodružný / Komedie, 2013
Režie: Klay Hall, Hrají: Carlos Alazraqui, Dane Cook

Letadla 2: Hasiči a záchranáři gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0278/
USA, Animovaný / Komedie / Dobrodružný, 2014
Režie: Bobs Gannaway, Hrají: Dane Cook, Ed Harris

Auta 3 gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0276/
USA, Animovaný / Sportovní / Dobrodružný, 2017
Režie: Brian Fee, Hrají: Owen Wilson, Chris Cooper
 
Tvůrci a herci
John Lasseter (Režie), Joe Ranft (Režie), Darla K. Anderson (Produkce), Randy Newman (Hudba), Jeremy Lasky (Kamera), Ken Schretzmann (Střih), Kevin Reher (Casting), William Cone (Scénografie), Bob Pauley (Scénografie), - (Kostýmy), Gary Summers (Zvuk), Dan Fogelman (Scénář), John Lasseter (Scénář), Joe Ranft (Scénář), Robert L. Baird (Scénář), Owen Wilson (Herec), Paul Newman (Herec), Bonnie Hunt (Herec), Larry The Cable Guy (Herec), Cheech Marin (Herec), Tony Shalhoub (Herec), Jenifer Lewis (Herec), Paul Dooley (Herec), Teddy Newton (Herec), George Carlin (Herec), Katherine Helmond (Herec), Michael Keaton (Herec), Jeremy Piven (Herec), Bob Costas (Herec), Richard Kind (Herec), Andrew Stanton (Herec), Michael Schumacher (Herec), Jay Leno (Herec), Lou Romano (Herec), Tom Hanks (Herec), Tim Allen (Herec), Billy Crystal (Herec), John Goodman (Herec), Dave Foley (Herec), Joe Ranft (Herec), Elissa Knight (Herec), Jeremy Clarkson (Herec), Dan Scanlon (Herec), Frank Welker (Herec), Sheryl Crow (Herec), Jim Ward (Herec), John Ratzenberger (Herec), Lindsey Collins (Herec), Ken Schretzmann (Herec), Edie McClurg (Herec)
 
2006/116/USA/Animovaný, Komedie, Rodinný, Sportovní
 
Zajímavost k filmu
- Po úvodných pretekoch novinárka Kori Turbowitz položí otázku McQueenovi. Na to sa on zasmeje, osloví novinárku krstným menom a odpovie jej. V slovenskom dabingu však McQueen (Peter Sklár) namiesto smiechu hovorí: „Á, Adela... Vlastne Kori...“ Je to odkaz na Adelu Banášovú, ktorá v tomto filme nadabovala práve Kori.
- Ačkoliv celosvětové tržby nebyly tak velké, jak se zprvu čekalo, příjmy z prodeje hraček a předmětů s motivy hrdinů filmu byly a stále jsou astronomické.
- Blesk McQueen (Owen Wilson) má na svém boku číslo 95, jež odkazuje na rok, kdy byl uveden první celovečerní snímek Pixaru Toy Story: Příběh hraček (1995).
- Tvůrci filmu navštívili zrušenou dálnici Route 66, odkud si pro inspiraci přivezli více než deset tisíc fotek a vzorky půdy i betonu.
- Ramone (Chevrolet Impala) má v každé scéně jinou barvu kapoty.
- Modré auto pretekára Kinga je spravené podľa auta Plymouth Superbird, na ktorom jazdil Richard Lee Petty - 7-násobný majster NASCAR, prezývaný aj ako "King".
- Režisér John Lasseter a scénárista Joe Ranft spolu mluvili o filmu, kde budou mít hlavní roli auta, už v roce 1998. Přibližně v té době se dívali na dokument Divided Highways, který byl o tom, jak vznik jedné mezistátní dálnice ovlivnil život v malých městech, která u nich leží - a námět byl na světě.
- Hudba z traileru je hlavním hudebním tématem z filmu Život brouka (1998). Další písní v ukázce je např. Westbound Sign skupiny Green Day z jejich alba Insomniac z roku 1995.
- Do režisérského křesla se po delší přestávce vrátil John Lasseter, jeho posledním režijním počinem byl snímek Toy Story 2: Příběh hraček z roku 1999. Během uplynulých sedmi let se kromě vedení produkce Aut podílel na všech vznikajících filmech Pixaru.
- Pneumatiky Bleska McQueena vyrábí Lightyear, což je odkaz jak na skutečného výrobce pneumatik - společnost Goodyear, tak i na postavu jménem Buzz Lightyear - známou z předchozích filmů Johna Lassetera (tj. Toy Story - Příběh hraček a jeho skvělé pokračování Toy Story 2: Příběh hraček).
- Minibus VW dabovaný v českém znění Jiřím Macháčkem má státní poznávací značku "51237". To je datum narození George Carlina (12. květen 1937), který auto s minulostí „květinového dítěte“ namluvil v originále.
- Původní závodní číslo Bleska McQueena mělo být "57", což je rok narození režiséra Johna Lassetera. Později bylo změněno na "95", což představuje rok, kdy byl uveden film Toy Story: Příběh hraček.
- Návrhy všech aut byly inspirovány podobnými sochami aut vystavovanými v centru města Detroit.
- Přípravy na premiéru vyžadovaly devět dnů, aby bylo nainstalováno přes 4.000 stop ocelové tyčoviny pro plátna a lešení, přes šest mil audio-vizuálního kabelu a 11 mil vláknové optiky. Na přepravu veškerého zařízení bylo třeba 50 nákladních aut.
- Postava Blesk McQueen je odkazem na Glenna McQueena, animátora společnosti Pixar, který zemřel v roce 2002.
- Když se zblízka podíváte na jedno ze závodních aut, je bílé, má Apple logo a číslo 84. Jedním ze zakladatelů firmy Apple byl Steve Jobs, ředitel společnosti Pixar. 1984 je rok, kdy společnost Apple uvedla na trh Macintosh.
- Státní poznávací značka Buráka je "A113", což je odkaz na animační místnost v Kalifornii na Institute of the Arts (Institut umění), kde studovalo mnoho z animátorů společnosti Pixar.
 
Odkazy