Zathura: Vesmírné dobrodružství / Zathura: A Space Adventure (2005/97/USA/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy, Sci-Fi) 57%
18.12.2022 19:18
JEDNOU VĚTOU
„Vesmírné dobrodružství ve stylu Jumanji."
OBSAH
Pokaždé, když jejich otec (TIM ROBBINS) odejde do práce a nechá je v péči jejich starší sestry (KRISTEN STEWART), začnou si šestiletý Danny (JONAH BOBO) a desetiletý Walter (JOSH HUTCHERSON) lézt na nervy nebo se příšerně nudí. Jednou se však během obvyklého hašteření Danny ocitne zamčený v temném a strašidelném sklepě, kde objeví starou deskovou hru Zathura. Když se mu nedaří Waltera přimět, aby si ji zahrál s ním, začne hrát sám. Už od prvního tahu je však jasné, že Zathura není jen tak obyčejná hra - Dannyho figurka se pohybuje sama od sebe a jakmile vstoupí na políčko meteorický roj, dům začne být bombardován skutečnými meteory. Skrze zející díru ve střeše si oba bráškové ke své nemalé hrůze uvědomí, že se ocitli v dalekém temném vesmíru. A nejsou sami. Tak začíná jejich úžasné a místy i hrůzu nahánějící dobrodružství, během nějž si Danny s Walterem uvědomí, že pokud se jim nepodaří hru dokončit, zůstanou ve vesmíru navždy. Každý další tah je zárukou nového vzrušujícího dobrodružství - bratři nechtěně uloží sestru Lisu do hlubokého kryogenického spánku, utíkají před porouchaným dvoumetrovým robotem, zachrání vesmírného trosečníka (DAX SHEPARD) a setkají se s hrůznými masožravými ještěry. Spolu s osiřelým astronautem se musí pokusit překonat všechny nástrahy a úspěšně se probojovat až na konec tajemné hry, aby se mohli vrátit domů. Všechny pokusy však mohou přijít nazmar, pokud se jim nepodaří vyzrát nad největším nebezpečím ze všech - silnou gravitační silou, která je vtahuje do prázdnoty temné planety Zathura.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jumanji? Cože? Ve vesmíru? Jo myslíte Zathura! Jon Favreau a ukázka jeho lásky k dětem, naivním příběhům a elektrikou poháněným hrdinou (všimli jste si jak v jedné scéně "oblek" kosmonauta připomíná Starkův náhradní zdroj?). Spojení dvou mladých talentovaných herců, jedné slušně vypadající dívky, která čeká na svého upíra a Tima Robbinse, který zahraje taťku snad kohokoliv, fungovalo velmi dobře. Celý film se může pochlubit dobrou, i když dětskou atmosférou, která dává vzpomenout na Jumanji ovšem bez šklebícího se Robina Williamse, který mohl někomu vadit. I samotný vesmír je zajímavý a určitě zaujme. Bohužel oproti Jumanji film postrádá jednu zásadní věc a to je fyzický pocit z děje. V Jumanji jste viděli a cítili všechno nebezpečí, které opravdu poměrně dost fyzicky až vystupovalo z obrazu k vám, ale Zathura pracuje s digitálními triky a vizuálními zkrášlovadly, kterých se nebojíte. Jsou to přeci jedničky a nuly... Prostě oddechovka pro každého, který neurazí, ale mohla být ještě výrazně hlubší/lepší/zajímavější/chytřejší. (Djkoma) 2*
Vyjma filmů o Harrym Potterovi či sérii animovaných filmů, se dá hovořit o úpadku zájmu o dětský film. Proto Zathura působí jako velmi příjemné zpestření, které se nese přesně v duchu většiny nezávislé tvorby režiséra Jona Favreaua. Místo bombastických digitálních orgií se soustředí spíše na nevázané klukovské dobrodružství, které svého cílového diváka – děti okolo 10 let – na 115 minut dokonale pohltí. Dospělý jedinec sice bude vytýkat přílišnou inspiraci v jiných filmech – industriální-futuro vzhled lodi připomene Cameronovy Vetřelce a Debneyho hudba zase Arnoldův soundtrack ke Dnu nezávislosti. Ale rýpalové, kteří v tom hledají druhé Jumanji jsou taky na špatné adrese, neboť knižní předlohu pro obě díla a následně i filmy má na svědomí jeden a tentýž člověk – Chris Van Allsburg, který také stojí i za Polárním expresem. Pro dospělého uměřené sci-fi béčko, pro malé dítě zaručený zážitek. (Isherwood) 3*
Doufal jsem, že to nebude jenom „Jumanji ve vesmíru“. Nebylo. Bylo to „nezábavné Jumanji ve vesmíru“. Hra je započata teprve po dobrých dvaceti minutách představování hlavních hrdinů, dvou rozhádaných bratrů - to aby bylo v následujících osmdesáti co usmiřovat. Vývoj vztahu mezi Waltrem a Dannym je sadisticky šablonovitý a na základě toho, kolik podobných „psychologických proměn“ jste již viděli, si buď vyrvete všechny vlasy nebo proklejete autora scénáře a celou jeho rodinu (až do posledního kolena). Na věty jako „Nedovolím, aby se ti něco stalo“ jsem již pár let alergický a reakce na jejich poslech se rok od roku zhoršuje. Má zbožná přáni, aby už konečně drželi huby, zmáčkli ten knoflík a pokračovali ve hře, zpravidla nebyla vyslyšena. Nic nezachraňuje ani bizarní „šokující odhalení“ (snad moc neprozradím prozrazením, že v určitém momentu se schyluje k incestu). Filmu citelně schází nostalgická, ba vůbec nějaká atmosféra. Je to opravdu jenom hloupá pohádka, pro děcka však příliš zdlouhavá a pro dospělé příliš patetická a moralizující. A mrzí mě to. Mrzí mě to víc, než kolik si podobně trapný příběh zaslouží. Jon Favreau chtěl zjevně natočit poctu starým sci-fi, něco jako byl animovaný Železný obr, který se mi hodně líbil. Nezvládnul to, neuvěřil jsem, že v dětství hltal béčkové sci-fi filmy a komiksy a že Zathura není jenom komerčním kalkulem. Tu hru bych si ale stejně rád jednou zahrál. 45% (Matty) 2*
VELKÁ RECENZE
Neukojila Jumanji vaši hravost? Nesmutněte. Jon Favreau rozkládá na podlahu další stolní hru s devastačními účinky, jež vám snadno mohou doložit, že hrát neznamená vyhrát a že heslo "sláva vítězům, čest poraženým" může nést dost brutální význam. Alespoň pokud si vytáhnete špatnou kartu, kde se místo cvrnkání do panáčků ztrácí čas s ochranou rodinných souputníků před černou dírou nebo agresivními praještěry. A kde vám křečka bez milosti odpálí galaktickým dělem. Zathura vyzývá velké hráče a posílá je i s barákem na oběžnou dráhu kolem Saturnu, u níž sondují ďábelští Zorgoni nebo zbloudilí kosmonauti... a scenáristický tandem David Koepp - John Kamps, "vyvážený" to dvojblok složený z autora předlohy k Válce světů nebo Mission: Impossible a slovutného iniciátora legendy jménem Power Rangers: Film (jakto že ho ještě nikdo neoddělal? :-), kterým padla do oka další z knížek Chrise Van Allsburga.
Co knížek, spíš knížeček (k nímž se Allsburgově "knihografii" pochopitelně počítá i Jumanji), které si rozhodně nepleťte s tlustopisy Toma Clancyho. Van Allsburg píše rychle a stručně (prý 32 stran), což mi v souvislosti s adaptací jeho dílka dává náramný smysl. Hlava vám to bere správně - obšlehnutý nápad a nové nástrahy, které v porovnání s Jumanji musí vybruslit i z nemilé prostorové stísněnosti. A přitom oněch nástrah není mnoho, trápí je jednotvárnost a mnohdy marně vyhlížejí nové pasti "do party", Zapomeňte proto na honičky v ulicích a šarvátky se CGI opicemi, ale bez úpadku divácké důvěry zavětřete jeden baráček na solidním digitálním pozadí (vesmírné objekty jsou často trikově vysmejčené), v němž se kupodivu i tak mohou dít půvabné věci.
Půvab nese hlavně Favreauova volba retro stylizace, která protentokrát není jen trapným hledáním vytáček před kritikou nedokonalých počítačů a autorské strnulosti. Favreau si do filmu s nadhledem přizval starého robotického plecháče, ještěrky ušité z latexových masek a obskurní vesmírné flotily, které dohromady odkazují k poetice raných dobrodružných výprav z hledišť kinosálů. Tenhle přístup operuje s jasně identifikovatelným kouzlem, ale na rozdíl od spousty jiné konkurence působí velmi konzistentně, protože důmyslná hra ve starosvětsky vymalované krabici kombinovaná s loutkami Stana Winstona, hlasem Franka Oze a pečlivě připravenými explozemi nábytku, zabaluje Zathuru do podmanivé aury dávno zašlých časů. Jedno zdali těch filmových v první půlce 20. století, nebo těch vašich dětských, kdy jste s menším bráchou snili o stejném vzrůšu na oběžné dráze.
Takovéhle kouzlo jsem z Jumanji nenasál, a přestože "originálu" Joea Danteho přiznám větší drive, akčnost i chytlavější herecké tváře, celkovým feelingem jej musím jistě zařadit až za Zathuru. I v ní je sice výchovný rozměr podáván neohrabaně, i v ní se mentoruje o rodinných hodnotách lámáním frází do slavných chřtánů (otcovský Tim Robbins mi fakt nesedl) a i Zathura vám ukáže, že katarze velkých filmů nemusí být ani trochu pocitově očistná, ale sympatizanty s Favreauovým sněním o nevinné historii to odradit nemůže. Se samozřejmým přihlédnutím k Favreauově formální vykutálenosti, která se neohlíží pouze ke starým monstrům a začátkům sci-fi, ale dnešní přístup k filmové pohodě pro celou famílii ozvláštňuje hororovými metodami. Dětsky hororovými pochopitelně, jen tak aby se caparti na vedlejších sedadlech nervózně zadrápli do máminy ruky, když se ve skulině pod dveřmi komíhá stín děsivé kreatury anebo když je jeden z hrdinů proti své vůli "deportován" do sklepa.
Se Zathurou si budete zkrátka prozpěvovat durovou melodii, kterou vám občas okoření dospělácké převrácení režijních rutin (westernový souboj děcka s robotem nebo láska na první pohled rulují) a sem tam znepříjemní nejistí dětští herci, kterým sice pasuje do tlamek bratrské hašteření, ale ne tak jednoduché emoce posílané přímo do kamery. Ale ani ti nevytáčí, protože jejich hra na nic netušící kůzlátka vyhlížející galaktickou popravu ("NAVŠTÍVÍ VÁS ZORGONI" a následná etuda na téma "možná si přijdou jen přátelsky popovídat") není o moc méně sympatická než kolemjdoucí hrdina z MTV Dex Shepard.
I proto suverénně nejhorší průvodní jev prokousávání skrze Zathuru vyplynul z účasti Kristen Stewartové. Slečna, kterou si určitě pamatujete jako dceru Jodie Foster ve Fincherově Úkrytu, nám roste mnohem nebezpečněji než Emma Watson nebo svého pubertálního času Elisha Cuthbert, takže už teď vám při sledování jejího sesterského rochnění v posteli může být hodně horko. Kristen byla evidentně ponoukána, aby i v rámci neútočné rodinné srandičky byla sexy, a tak poletuje po pokojíku ve spodním prádle, což vás může snadno svést ke stejným mentálním pochodům jako mě. Nebudu se vám divit, když se po finiši titulků rychle přesunete k počítači a začnete lovit její fotky z útrob internetu. Znám to. Kristen je setsakramentská "hot chick"... čtrnáctiletá "hot chick", jak mi po pár hodinách sdělil Falcoňácký presskit. Jediné pravé nebezpečí tak ve vesmírném honu za Zathurou čeká na pánské osazenstvo s fungující hormonální soustavou. Že jste ze dne na den metamorfoval v pedofila se totiž okolí nevysvětluje zrovinka snadno...
O FILMU
Uznávaný autor dětských knih Chris Van Allsburg (Jumanji, Polární expres) představil spolu s produkčním partnerem Williamem Teitlerem studiu Columbia Pictures námět svého nového příběhu hned poté, co knihu dokončil. „Přišli jsme s tím za Amy Pascal, Mattem Tolmachem a Amy Baer a všichni tři byli uneseni. Naprosto je to uchvátilo,“ vzpomíná Teitler. „Když Chris knihu dokončil, scénáristé David Koepp a John Kamps si ji ihned přečetli a měli velmi jasnou představu o tom, jak by se dala adaptovat do filmové podoby.“
„U Jumanji trval celý tento proces - od chvíle, kdy jsme zakoupili práva po uvedení v kinech - sedm let,“ pokračuje Teitler. „U Zathury to šlo mnohem rychleji, protože každý ihned pocítil, že se jedná o výborný filmový koncept.“
Adaptace Zathury skýtala přesně opačná úskalí než práce na filmových verzích jiných knih, které musí být často hodně zestručněny, aby se vešly do obvyklých dvou hodin. Rozsah Van Allsburgových knih je však mnohem menší - vzhledem k tomu, že jsou určeny pro dětské čtenáře, jsou velice útlé - mají pouhých 32 stran, na nichž je navíc 14 ilustrací. Právě proto jsou vynikající předlohou pro následný převod do podoby filmového scénáře: scénáristé mají k dispozici pouhou kostru příběhu a mohou uplatnit dostatek vlastní kreativity.
Režijní taktovky se zhostil Jon Favreau, který měl pro výběr tohoto filmu hned několik různých důvodů. Po loňském zimním hitu Vánoční skřítek se poohlížel po projektu, který by byl náročný z technického hlediska a zároveň mu umožňoval odvyprávět strhující, dynamický příběh se smysluplnou hlavní myšlenkou. „Chtěl jsem, aby Zathura fungovala podobně jako rané filmy Stevena Spielberga, které natočil ještě u Amblinu,“ říká režisér. „Na sci-fi filmech jako E.T. - Mimozemšťan, Blízká setkání třetího druhu nebo Star Wars George Lucase jsem vyrostl a v tomto filmu jsem si chtěl zkusit něco podobného. Kromě toho jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé pracovat se speciálními efekty, miniaturami, roboty, počítačovou grafikou a podobnými věcmi, s nimiž jsem dosud neměl možnost si příliš pohrát. Po práci na Vánočním skřítkovi, díky kterému jsem si k podobnému stylu natáčení přičichl, byla Zathura dalším logickým krokem, který by mi umožnil postavit se před nelehký úkol a rozvinout své filmařské ambice.“
Po dokončení prací na scénáři začal nezvykle obtížný casting. Filmaři potřebovali dva výjimečné mladé herce, kteří by se dokázali zhostit rolí titulních postav Waltera a Dannyho. Přestože jsou bratři, mají velmi odlišné povahy: „Nedá se říct, že by Walter svého mladšího bratra nesnášel, ale nevěnuje se mu kdovíjak rád. Danny k Walterovi ale přesto vzhlíží a touží po tom, aby si získal jeho pozornost a respekt,“ říká Teitler.
„Chtěl jsem mladé herce, kteří by dokázali improvizovat a reagovat v různých situacích - ne děti, které by se postavily na značku a začaly strojeně ječet v okamžiku, kdy se objeví příšera,“ říká Favreau. „Museli být schopni rozvinout to, co je ve scénáři, a dokonale se do toho vžít. Když se chystáte svěřit celý film do rukou dvou malých kluků, musíte najít ty úplně nejlepší.“
Velmi důkladného konkurzu, který proběhl v pěti amerických městech, se zúčastnilo přes 1 000 malých herců. Vedoucí castingu Avy Kaufman navíc obdržel spoustu videonahrávek z dalších částí Ameriky a také z Kanady. Nakonec však oba hlavní představitele našli v New Yorku. Roli staršího bratra Waltera získal dvanáctiletý Josh Hutcherson z Kentucky. „Josh je asi nejlepší herec, s jakým jsem dosud spolupracoval,“ říká Favreau. „Před ním jsme na castingu viděli stovky jiných dětí a bylo to, jako kdybyste najednou přesedli z Volkswagenů do Ferrari. Byl schopen do svého hereckého projevu zakomponovat i ty nejmenší detaily.“
Neméně nadšen byl z Jonaha Boboa, který se zhostil role Dannyho. „Jonah je herecký nováček, ale už si dokázal najít vlastní herecký styl,“ říká režisér.
Ještě předtím, než s mladými herci filmaři podepsali smlouvu, si Favreau promluvil s jejich rodiči o tom, co je vlastně čeká. Oba museli být dostatečně fyzicky zdatní, aby vydrželi dlouhé a komplikované tříměsíční natáčení, během nějž na sobě často museli mít výstroj, létali vzduchem zavěšeni na drátech, utíkali před roboty a Zorgony či stáli na třesoucí se scéně. „Chtěl jsem, aby si byl každý vědom toho, že je při natáčení budou honit skutečné postavy, že ve vzduchu bude skutečný prach, že se tam bude tříštit skutečné dřevo a že tam budou plápolat skutečné ohně,“ říká režisér.
Pro Hutchersona však byla tato skutečnost potěšující: „Hrát v takových scénách bylo docela snadné, protože jste skutečně viděli, jak vás někdo honí,“ říká mladý herec. „Byly tam skutečné exploze a dopadající meteorické roje. Díky tomu, že všechno působilo tak skutečně, bylo jednoduché dostat se do role.“
Poté, co ztvárnila dceru Jodie Foster v napínavém thrilleru Davida Finchera Úkryt, se 14letá Kristen Stewart poprvé zhostila komediální role - zahrála si starší sestru Waltera a Dannyho Lisu. „Mám staršího bratra, takže nejsem příliš zvyklá komunikovat s mladšími dětmi,“ přiznává herečka. „Když vyrůstáte v téhle roli a pořád vás někdo sekýruje, je možnost zkusit si to z druhé strany docela zajímavá. A musím říci, že být pro jednou velitelem vůbec nebylo špatné,“ směje se.
Dax Shepard, který pochází z uznávaného komediálního souboru The Groundlings, byl v souvislosti se svou hrdinskou rolí astronauta poněkud nervózní. „Měl jsem z toho hrůzu. Jsem komediální herec, což mi vyhovuje. Ale představa, že bych měl být hrdina, který dramaticky pohlédne do kamery a řekne ‚tudy!‘ nebo ‚následujte mě!‘ mě trochu znepokojovala. Jon mě ale uklidnil - řekl mi, že hrdina nemusí být nutně Tom Cruise, který dobývá svět. Vzhledem k tomu, že má představa hrdiny se dokonale kryje s představou Toma Cruise dobývajícího svět, jsem docela rád, že je Jon ve své interpretaci trochu pružnější,“ gratuluje si Shepard.
V roli oddaného otce rodiny si Favreau od začátku představoval oscarového herce Tima Robbinse a velmi jej potěšilo, že Robbins tuto nabídku přijal. Při jeho rozhodování hrála velkou roli celková kvalita scénáře i specifické rodinné vztahy, o nichž film pojednává. Přestože se jedná především o vesmírné dobrodružství, je také o vývoji mezi jednotlivými členy rodiny - a o tom, jak nakonec vše vede k jejich lepšímu vzájemnému porozumění. „Aby fungovala fantastická stránka příběhu, musí vycházet z uvěřitelné situace,“ říká Robbins. „Musely tam být běžné lidské problémy - jako v každém skvělém rodinném filmu. A prvních dvacet stran scénáře pojednává skutečně pouze o problémech v rodině a o tom, co se mezi těmi lidmi děje.“
Vytvořením filmových robotů a Zorgonů Favreau pověřil mnohonásobného držitele Oscara Stana Winstona, který dal s spolu s vedoucími ostatních oddělení Jonem G. Belyeuem (speciální efekty), Joem Bauerem (vizuální efekty) a J. Michaelem Rivou (hlavní výtvarník) dohromady vizuální stránku filmu. Všichni se shodli, že nestvůry i všechny ostatní sci-fi prvky by měly být ve všech případech, kdy je to jen trochu možné, skutečné. Po dalších diskusích produkce rozhodla, co bude tvořeno modely skutečné velikosti, co bude doplněno později pomocí digitálních efektů a co zastoupí miniatury.
Při návrhu robotů i celkového pojetí prostředí se filmaři nechali inspirovat ranými sci-fi filmy, ale také například animovaným snímkem Železný obr. Když byly veškeré koncepty a plány hotovy, předal Riva materiály Winstonovi a ten se svým oddělením začal pracovat na tom, aby roboty a Zorgony přivedl k životu.
V případě robota vytvořil tým specialistů na masky a animatronické efekty v čele se Shanem P. Mahanem hned několik verzí modelu. Nejmenší, 15 cm vysokou hračku, kterou Danny s Walterem poprvé uvidí v okamžiku, kdy Walter vytáhne kartu „tvůj robot je defektní“; trochu většího robota, do nějž původně malá hračka doroste a z níž následně začnou vylézat různé další části, dokud se nyní již statný robot netyčí do výše dvou metrů. Velký robot má vysouvací pilu a trysky připevněné na nohách a zádech. Filmaři jej ovládali pomocí rádiové vysílačky a tyčí, přičemž druhý jmenovaný způsob se snažili omezit na minimum, aby scény nevyžadovaly příliš postprodukčních zásahů.
U třetí a čtvrté verze robota se jednalo o loutky v měřítku 1:1. Jednou z nich byl opravdový robot, ovládaný pomocí tyčí Winstonovými loutkáři, druhý model byl navržen tak, aby se do něj mohl obléci člověk. Tím se stal John Alexander, který má s podobnými rolemi již spoustu zkušeností: „Johnova práce je věšet na sebe mimořádně nepohodlné věci a podávat skvělý herecký výkon,“ říká Winston. „A v tomto ohledu patří jednoznačně k nejlepším z nejlepších.“
Aby byl Alexander lépe chráněn a robot byl lépe ovladatelný a obratný, vytvořili filmaři kostým ze skelné vaty s důrazem na to, aby byl co nejtenčí. Železné části byly omezeny na nutné minimum. Herec měl kompletní postroj, který mu umožňoval rozložit váhu kostýmu tak, aby jej nemusel nést pouze na ramenou nebo nohách.
Ocenění:
The Saturn Awards
2006 - Nejlepší fantasy (nominace)
2006 - Josh Hutcherson (Nejlepší mladý herec/herečka) (nominace)
DABING
V českém znění: David Štěpán - Jonah Bobo (Danny), Radek Škvor - Josh Hutcherson (Walter), Michal Dlouhý - Dax Shepard (Astronaut), Nikola Votočková - Kristen Stewart (Lisa), Luděk Čtvrtlík - Tim Robbins (otec), Pavel Vondra, Martin Stránský, Pavel Tesař, Jaroslav Kaňkovský a další
Překlad: Ivan Němeček
Zvuk: Jiří Moudrý
Mix zvuku: Shepperton Studios
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy: Magda Landsmannová
Režie českého znění: Alice Hurychová
Vyrobila: LS Productions 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.2.2006
Premiéra USA: 11.11.2005 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 26.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 25.7.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 3 569 936
Tržby celkem - $ 65 100 000
Návštěvnost v ČR 39 654
Náklady (Rozpočet) - $ 65 000 000
„Vesmírné dobrodružství ve stylu Jumanji."
OBSAH
Pokaždé, když jejich otec (TIM ROBBINS) odejde do práce a nechá je v péči jejich starší sestry (KRISTEN STEWART), začnou si šestiletý Danny (JONAH BOBO) a desetiletý Walter (JOSH HUTCHERSON) lézt na nervy nebo se příšerně nudí. Jednou se však během obvyklého hašteření Danny ocitne zamčený v temném a strašidelném sklepě, kde objeví starou deskovou hru Zathura. Když se mu nedaří Waltera přimět, aby si ji zahrál s ním, začne hrát sám. Už od prvního tahu je však jasné, že Zathura není jen tak obyčejná hra - Dannyho figurka se pohybuje sama od sebe a jakmile vstoupí na políčko meteorický roj, dům začne být bombardován skutečnými meteory. Skrze zející díru ve střeše si oba bráškové ke své nemalé hrůze uvědomí, že se ocitli v dalekém temném vesmíru. A nejsou sami. Tak začíná jejich úžasné a místy i hrůzu nahánějící dobrodružství, během nějž si Danny s Walterem uvědomí, že pokud se jim nepodaří hru dokončit, zůstanou ve vesmíru navždy. Každý další tah je zárukou nového vzrušujícího dobrodružství - bratři nechtěně uloží sestru Lisu do hlubokého kryogenického spánku, utíkají před porouchaným dvoumetrovým robotem, zachrání vesmírného trosečníka (DAX SHEPARD) a setkají se s hrůznými masožravými ještěry. Spolu s osiřelým astronautem se musí pokusit překonat všechny nástrahy a úspěšně se probojovat až na konec tajemné hry, aby se mohli vrátit domů. Všechny pokusy však mohou přijít nazmar, pokud se jim nepodaří vyzrát nad největším nebezpečím ze všech - silnou gravitační silou, která je vtahuje do prázdnoty temné planety Zathura.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jumanji? Cože? Ve vesmíru? Jo myslíte Zathura! Jon Favreau a ukázka jeho lásky k dětem, naivním příběhům a elektrikou poháněným hrdinou (všimli jste si jak v jedné scéně "oblek" kosmonauta připomíná Starkův náhradní zdroj?). Spojení dvou mladých talentovaných herců, jedné slušně vypadající dívky, která čeká na svého upíra a Tima Robbinse, který zahraje taťku snad kohokoliv, fungovalo velmi dobře. Celý film se může pochlubit dobrou, i když dětskou atmosférou, která dává vzpomenout na Jumanji ovšem bez šklebícího se Robina Williamse, který mohl někomu vadit. I samotný vesmír je zajímavý a určitě zaujme. Bohužel oproti Jumanji film postrádá jednu zásadní věc a to je fyzický pocit z děje. V Jumanji jste viděli a cítili všechno nebezpečí, které opravdu poměrně dost fyzicky až vystupovalo z obrazu k vám, ale Zathura pracuje s digitálními triky a vizuálními zkrášlovadly, kterých se nebojíte. Jsou to přeci jedničky a nuly... Prostě oddechovka pro každého, který neurazí, ale mohla být ještě výrazně hlubší/lepší/zajímavější/chytřejší. (Djkoma) 2*
Vyjma filmů o Harrym Potterovi či sérii animovaných filmů, se dá hovořit o úpadku zájmu o dětský film. Proto Zathura působí jako velmi příjemné zpestření, které se nese přesně v duchu většiny nezávislé tvorby režiséra Jona Favreaua. Místo bombastických digitálních orgií se soustředí spíše na nevázané klukovské dobrodružství, které svého cílového diváka – děti okolo 10 let – na 115 minut dokonale pohltí. Dospělý jedinec sice bude vytýkat přílišnou inspiraci v jiných filmech – industriální-futuro vzhled lodi připomene Cameronovy Vetřelce a Debneyho hudba zase Arnoldův soundtrack ke Dnu nezávislosti. Ale rýpalové, kteří v tom hledají druhé Jumanji jsou taky na špatné adrese, neboť knižní předlohu pro obě díla a následně i filmy má na svědomí jeden a tentýž člověk – Chris Van Allsburg, který také stojí i za Polárním expresem. Pro dospělého uměřené sci-fi béčko, pro malé dítě zaručený zážitek. (Isherwood) 3*
Doufal jsem, že to nebude jenom „Jumanji ve vesmíru“. Nebylo. Bylo to „nezábavné Jumanji ve vesmíru“. Hra je započata teprve po dobrých dvaceti minutách představování hlavních hrdinů, dvou rozhádaných bratrů - to aby bylo v následujících osmdesáti co usmiřovat. Vývoj vztahu mezi Waltrem a Dannym je sadisticky šablonovitý a na základě toho, kolik podobných „psychologických proměn“ jste již viděli, si buď vyrvete všechny vlasy nebo proklejete autora scénáře a celou jeho rodinu (až do posledního kolena). Na věty jako „Nedovolím, aby se ti něco stalo“ jsem již pár let alergický a reakce na jejich poslech se rok od roku zhoršuje. Má zbožná přáni, aby už konečně drželi huby, zmáčkli ten knoflík a pokračovali ve hře, zpravidla nebyla vyslyšena. Nic nezachraňuje ani bizarní „šokující odhalení“ (snad moc neprozradím prozrazením, že v určitém momentu se schyluje k incestu). Filmu citelně schází nostalgická, ba vůbec nějaká atmosféra. Je to opravdu jenom hloupá pohádka, pro děcka však příliš zdlouhavá a pro dospělé příliš patetická a moralizující. A mrzí mě to. Mrzí mě to víc, než kolik si podobně trapný příběh zaslouží. Jon Favreau chtěl zjevně natočit poctu starým sci-fi, něco jako byl animovaný Železný obr, který se mi hodně líbil. Nezvládnul to, neuvěřil jsem, že v dětství hltal béčkové sci-fi filmy a komiksy a že Zathura není jenom komerčním kalkulem. Tu hru bych si ale stejně rád jednou zahrál. 45% (Matty) 2*
VELKÁ RECENZE
Neukojila Jumanji vaši hravost? Nesmutněte. Jon Favreau rozkládá na podlahu další stolní hru s devastačními účinky, jež vám snadno mohou doložit, že hrát neznamená vyhrát a že heslo "sláva vítězům, čest poraženým" může nést dost brutální význam. Alespoň pokud si vytáhnete špatnou kartu, kde se místo cvrnkání do panáčků ztrácí čas s ochranou rodinných souputníků před černou dírou nebo agresivními praještěry. A kde vám křečka bez milosti odpálí galaktickým dělem. Zathura vyzývá velké hráče a posílá je i s barákem na oběžnou dráhu kolem Saturnu, u níž sondují ďábelští Zorgoni nebo zbloudilí kosmonauti... a scenáristický tandem David Koepp - John Kamps, "vyvážený" to dvojblok složený z autora předlohy k Válce světů nebo Mission: Impossible a slovutného iniciátora legendy jménem Power Rangers: Film (jakto že ho ještě nikdo neoddělal? :-), kterým padla do oka další z knížek Chrise Van Allsburga.
Co knížek, spíš knížeček (k nímž se Allsburgově "knihografii" pochopitelně počítá i Jumanji), které si rozhodně nepleťte s tlustopisy Toma Clancyho. Van Allsburg píše rychle a stručně (prý 32 stran), což mi v souvislosti s adaptací jeho dílka dává náramný smysl. Hlava vám to bere správně - obšlehnutý nápad a nové nástrahy, které v porovnání s Jumanji musí vybruslit i z nemilé prostorové stísněnosti. A přitom oněch nástrah není mnoho, trápí je jednotvárnost a mnohdy marně vyhlížejí nové pasti "do party", Zapomeňte proto na honičky v ulicích a šarvátky se CGI opicemi, ale bez úpadku divácké důvěry zavětřete jeden baráček na solidním digitálním pozadí (vesmírné objekty jsou často trikově vysmejčené), v němž se kupodivu i tak mohou dít půvabné věci.
Půvab nese hlavně Favreauova volba retro stylizace, která protentokrát není jen trapným hledáním vytáček před kritikou nedokonalých počítačů a autorské strnulosti. Favreau si do filmu s nadhledem přizval starého robotického plecháče, ještěrky ušité z latexových masek a obskurní vesmírné flotily, které dohromady odkazují k poetice raných dobrodružných výprav z hledišť kinosálů. Tenhle přístup operuje s jasně identifikovatelným kouzlem, ale na rozdíl od spousty jiné konkurence působí velmi konzistentně, protože důmyslná hra ve starosvětsky vymalované krabici kombinovaná s loutkami Stana Winstona, hlasem Franka Oze a pečlivě připravenými explozemi nábytku, zabaluje Zathuru do podmanivé aury dávno zašlých časů. Jedno zdali těch filmových v první půlce 20. století, nebo těch vašich dětských, kdy jste s menším bráchou snili o stejném vzrůšu na oběžné dráze.
Takovéhle kouzlo jsem z Jumanji nenasál, a přestože "originálu" Joea Danteho přiznám větší drive, akčnost i chytlavější herecké tváře, celkovým feelingem jej musím jistě zařadit až za Zathuru. I v ní je sice výchovný rozměr podáván neohrabaně, i v ní se mentoruje o rodinných hodnotách lámáním frází do slavných chřtánů (otcovský Tim Robbins mi fakt nesedl) a i Zathura vám ukáže, že katarze velkých filmů nemusí být ani trochu pocitově očistná, ale sympatizanty s Favreauovým sněním o nevinné historii to odradit nemůže. Se samozřejmým přihlédnutím k Favreauově formální vykutálenosti, která se neohlíží pouze ke starým monstrům a začátkům sci-fi, ale dnešní přístup k filmové pohodě pro celou famílii ozvláštňuje hororovými metodami. Dětsky hororovými pochopitelně, jen tak aby se caparti na vedlejších sedadlech nervózně zadrápli do máminy ruky, když se ve skulině pod dveřmi komíhá stín děsivé kreatury anebo když je jeden z hrdinů proti své vůli "deportován" do sklepa.
Se Zathurou si budete zkrátka prozpěvovat durovou melodii, kterou vám občas okoření dospělácké převrácení režijních rutin (westernový souboj děcka s robotem nebo láska na první pohled rulují) a sem tam znepříjemní nejistí dětští herci, kterým sice pasuje do tlamek bratrské hašteření, ale ne tak jednoduché emoce posílané přímo do kamery. Ale ani ti nevytáčí, protože jejich hra na nic netušící kůzlátka vyhlížející galaktickou popravu ("NAVŠTÍVÍ VÁS ZORGONI" a následná etuda na téma "možná si přijdou jen přátelsky popovídat") není o moc méně sympatická než kolemjdoucí hrdina z MTV Dex Shepard.
I proto suverénně nejhorší průvodní jev prokousávání skrze Zathuru vyplynul z účasti Kristen Stewartové. Slečna, kterou si určitě pamatujete jako dceru Jodie Foster ve Fincherově Úkrytu, nám roste mnohem nebezpečněji než Emma Watson nebo svého pubertálního času Elisha Cuthbert, takže už teď vám při sledování jejího sesterského rochnění v posteli může být hodně horko. Kristen byla evidentně ponoukána, aby i v rámci neútočné rodinné srandičky byla sexy, a tak poletuje po pokojíku ve spodním prádle, což vás může snadno svést ke stejným mentálním pochodům jako mě. Nebudu se vám divit, když se po finiši titulků rychle přesunete k počítači a začnete lovit její fotky z útrob internetu. Znám to. Kristen je setsakramentská "hot chick"... čtrnáctiletá "hot chick", jak mi po pár hodinách sdělil Falcoňácký presskit. Jediné pravé nebezpečí tak ve vesmírném honu za Zathurou čeká na pánské osazenstvo s fungující hormonální soustavou. Že jste ze dne na den metamorfoval v pedofila se totiž okolí nevysvětluje zrovinka snadno...
O FILMU
Uznávaný autor dětských knih Chris Van Allsburg (Jumanji, Polární expres) představil spolu s produkčním partnerem Williamem Teitlerem studiu Columbia Pictures námět svého nového příběhu hned poté, co knihu dokončil. „Přišli jsme s tím za Amy Pascal, Mattem Tolmachem a Amy Baer a všichni tři byli uneseni. Naprosto je to uchvátilo,“ vzpomíná Teitler. „Když Chris knihu dokončil, scénáristé David Koepp a John Kamps si ji ihned přečetli a měli velmi jasnou představu o tom, jak by se dala adaptovat do filmové podoby.“
„U Jumanji trval celý tento proces - od chvíle, kdy jsme zakoupili práva po uvedení v kinech - sedm let,“ pokračuje Teitler. „U Zathury to šlo mnohem rychleji, protože každý ihned pocítil, že se jedná o výborný filmový koncept.“
Adaptace Zathury skýtala přesně opačná úskalí než práce na filmových verzích jiných knih, které musí být často hodně zestručněny, aby se vešly do obvyklých dvou hodin. Rozsah Van Allsburgových knih je však mnohem menší - vzhledem k tomu, že jsou určeny pro dětské čtenáře, jsou velice útlé - mají pouhých 32 stran, na nichž je navíc 14 ilustrací. Právě proto jsou vynikající předlohou pro následný převod do podoby filmového scénáře: scénáristé mají k dispozici pouhou kostru příběhu a mohou uplatnit dostatek vlastní kreativity.
Režijní taktovky se zhostil Jon Favreau, který měl pro výběr tohoto filmu hned několik různých důvodů. Po loňském zimním hitu Vánoční skřítek se poohlížel po projektu, který by byl náročný z technického hlediska a zároveň mu umožňoval odvyprávět strhující, dynamický příběh se smysluplnou hlavní myšlenkou. „Chtěl jsem, aby Zathura fungovala podobně jako rané filmy Stevena Spielberga, které natočil ještě u Amblinu,“ říká režisér. „Na sci-fi filmech jako E.T. - Mimozemšťan, Blízká setkání třetího druhu nebo Star Wars George Lucase jsem vyrostl a v tomto filmu jsem si chtěl zkusit něco podobného. Kromě toho jsem si říkal, že by mohlo být zajímavé pracovat se speciálními efekty, miniaturami, roboty, počítačovou grafikou a podobnými věcmi, s nimiž jsem dosud neměl možnost si příliš pohrát. Po práci na Vánočním skřítkovi, díky kterému jsem si k podobnému stylu natáčení přičichl, byla Zathura dalším logickým krokem, který by mi umožnil postavit se před nelehký úkol a rozvinout své filmařské ambice.“
Po dokončení prací na scénáři začal nezvykle obtížný casting. Filmaři potřebovali dva výjimečné mladé herce, kteří by se dokázali zhostit rolí titulních postav Waltera a Dannyho. Přestože jsou bratři, mají velmi odlišné povahy: „Nedá se říct, že by Walter svého mladšího bratra nesnášel, ale nevěnuje se mu kdovíjak rád. Danny k Walterovi ale přesto vzhlíží a touží po tom, aby si získal jeho pozornost a respekt,“ říká Teitler.
„Chtěl jsem mladé herce, kteří by dokázali improvizovat a reagovat v různých situacích - ne děti, které by se postavily na značku a začaly strojeně ječet v okamžiku, kdy se objeví příšera,“ říká Favreau. „Museli být schopni rozvinout to, co je ve scénáři, a dokonale se do toho vžít. Když se chystáte svěřit celý film do rukou dvou malých kluků, musíte najít ty úplně nejlepší.“
Velmi důkladného konkurzu, který proběhl v pěti amerických městech, se zúčastnilo přes 1 000 malých herců. Vedoucí castingu Avy Kaufman navíc obdržel spoustu videonahrávek z dalších částí Ameriky a také z Kanady. Nakonec však oba hlavní představitele našli v New Yorku. Roli staršího bratra Waltera získal dvanáctiletý Josh Hutcherson z Kentucky. „Josh je asi nejlepší herec, s jakým jsem dosud spolupracoval,“ říká Favreau. „Před ním jsme na castingu viděli stovky jiných dětí a bylo to, jako kdybyste najednou přesedli z Volkswagenů do Ferrari. Byl schopen do svého hereckého projevu zakomponovat i ty nejmenší detaily.“
Neméně nadšen byl z Jonaha Boboa, který se zhostil role Dannyho. „Jonah je herecký nováček, ale už si dokázal najít vlastní herecký styl,“ říká režisér.
Ještě předtím, než s mladými herci filmaři podepsali smlouvu, si Favreau promluvil s jejich rodiči o tom, co je vlastně čeká. Oba museli být dostatečně fyzicky zdatní, aby vydrželi dlouhé a komplikované tříměsíční natáčení, během nějž na sobě často museli mít výstroj, létali vzduchem zavěšeni na drátech, utíkali před roboty a Zorgony či stáli na třesoucí se scéně. „Chtěl jsem, aby si byl každý vědom toho, že je při natáčení budou honit skutečné postavy, že ve vzduchu bude skutečný prach, že se tam bude tříštit skutečné dřevo a že tam budou plápolat skutečné ohně,“ říká režisér.
Pro Hutchersona však byla tato skutečnost potěšující: „Hrát v takových scénách bylo docela snadné, protože jste skutečně viděli, jak vás někdo honí,“ říká mladý herec. „Byly tam skutečné exploze a dopadající meteorické roje. Díky tomu, že všechno působilo tak skutečně, bylo jednoduché dostat se do role.“
Poté, co ztvárnila dceru Jodie Foster v napínavém thrilleru Davida Finchera Úkryt, se 14letá Kristen Stewart poprvé zhostila komediální role - zahrála si starší sestru Waltera a Dannyho Lisu. „Mám staršího bratra, takže nejsem příliš zvyklá komunikovat s mladšími dětmi,“ přiznává herečka. „Když vyrůstáte v téhle roli a pořád vás někdo sekýruje, je možnost zkusit si to z druhé strany docela zajímavá. A musím říci, že být pro jednou velitelem vůbec nebylo špatné,“ směje se.
Dax Shepard, který pochází z uznávaného komediálního souboru The Groundlings, byl v souvislosti se svou hrdinskou rolí astronauta poněkud nervózní. „Měl jsem z toho hrůzu. Jsem komediální herec, což mi vyhovuje. Ale představa, že bych měl být hrdina, který dramaticky pohlédne do kamery a řekne ‚tudy!‘ nebo ‚následujte mě!‘ mě trochu znepokojovala. Jon mě ale uklidnil - řekl mi, že hrdina nemusí být nutně Tom Cruise, který dobývá svět. Vzhledem k tomu, že má představa hrdiny se dokonale kryje s představou Toma Cruise dobývajícího svět, jsem docela rád, že je Jon ve své interpretaci trochu pružnější,“ gratuluje si Shepard.
V roli oddaného otce rodiny si Favreau od začátku představoval oscarového herce Tima Robbinse a velmi jej potěšilo, že Robbins tuto nabídku přijal. Při jeho rozhodování hrála velkou roli celková kvalita scénáře i specifické rodinné vztahy, o nichž film pojednává. Přestože se jedná především o vesmírné dobrodružství, je také o vývoji mezi jednotlivými členy rodiny - a o tom, jak nakonec vše vede k jejich lepšímu vzájemnému porozumění. „Aby fungovala fantastická stránka příběhu, musí vycházet z uvěřitelné situace,“ říká Robbins. „Musely tam být běžné lidské problémy - jako v každém skvělém rodinném filmu. A prvních dvacet stran scénáře pojednává skutečně pouze o problémech v rodině a o tom, co se mezi těmi lidmi děje.“
Vytvořením filmových robotů a Zorgonů Favreau pověřil mnohonásobného držitele Oscara Stana Winstona, který dal s spolu s vedoucími ostatních oddělení Jonem G. Belyeuem (speciální efekty), Joem Bauerem (vizuální efekty) a J. Michaelem Rivou (hlavní výtvarník) dohromady vizuální stránku filmu. Všichni se shodli, že nestvůry i všechny ostatní sci-fi prvky by měly být ve všech případech, kdy je to jen trochu možné, skutečné. Po dalších diskusích produkce rozhodla, co bude tvořeno modely skutečné velikosti, co bude doplněno později pomocí digitálních efektů a co zastoupí miniatury.
Při návrhu robotů i celkového pojetí prostředí se filmaři nechali inspirovat ranými sci-fi filmy, ale také například animovaným snímkem Železný obr. Když byly veškeré koncepty a plány hotovy, předal Riva materiály Winstonovi a ten se svým oddělením začal pracovat na tom, aby roboty a Zorgony přivedl k životu.
V případě robota vytvořil tým specialistů na masky a animatronické efekty v čele se Shanem P. Mahanem hned několik verzí modelu. Nejmenší, 15 cm vysokou hračku, kterou Danny s Walterem poprvé uvidí v okamžiku, kdy Walter vytáhne kartu „tvůj robot je defektní“; trochu většího robota, do nějž původně malá hračka doroste a z níž následně začnou vylézat různé další části, dokud se nyní již statný robot netyčí do výše dvou metrů. Velký robot má vysouvací pilu a trysky připevněné na nohách a zádech. Filmaři jej ovládali pomocí rádiové vysílačky a tyčí, přičemž druhý jmenovaný způsob se snažili omezit na minimum, aby scény nevyžadovaly příliš postprodukčních zásahů.
U třetí a čtvrté verze robota se jednalo o loutky v měřítku 1:1. Jednou z nich byl opravdový robot, ovládaný pomocí tyčí Winstonovými loutkáři, druhý model byl navržen tak, aby se do něj mohl obléci člověk. Tím se stal John Alexander, který má s podobnými rolemi již spoustu zkušeností: „Johnova práce je věšet na sebe mimořádně nepohodlné věci a podávat skvělý herecký výkon,“ říká Winston. „A v tomto ohledu patří jednoznačně k nejlepším z nejlepších.“
Aby byl Alexander lépe chráněn a robot byl lépe ovladatelný a obratný, vytvořili filmaři kostým ze skelné vaty s důrazem na to, aby byl co nejtenčí. Železné části byly omezeny na nutné minimum. Herec měl kompletní postroj, který mu umožňoval rozložit váhu kostýmu tak, aby jej nemusel nést pouze na ramenou nebo nohách.
Ocenění:
The Saturn Awards
2006 - Nejlepší fantasy (nominace)
2006 - Josh Hutcherson (Nejlepší mladý herec/herečka) (nominace)
DABING
V českém znění: David Štěpán - Jonah Bobo (Danny), Radek Škvor - Josh Hutcherson (Walter), Michal Dlouhý - Dax Shepard (Astronaut), Nikola Votočková - Kristen Stewart (Lisa), Luděk Čtvrtlík - Tim Robbins (otec), Pavel Vondra, Martin Stránský, Pavel Tesař, Jaroslav Kaňkovský a další
Překlad: Ivan Němeček
Zvuk: Jiří Moudrý
Mix zvuku: Shepperton Studios
Produkce: Evelyna Vrbová
Dialogy: Magda Landsmannová
Režie českého znění: Alice Hurychová
Vyrobila: LS Productions 2006
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 9.2.2006
Premiéra USA: 11.11.2005 Columbia/Sony
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 26.7.2006 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 25.7.2011 Bontonfilm
Tržby v ČR - Kč 3 569 936
Tržby celkem - $ 65 100 000
Návštěvnost v ČR 39 654
Náklady (Rozpočet) - $ 65 000 000
Tvůrci a herci
Jon Favreau (Režie), Jon Favreau (Režie), William Teitler (Produkce), Michael De Luca (Produkce), Scott Kroopf (Produkce), John Debney (Hudba), Guillermo Navarro (Kamera), Dan Lebental (Střih), Avy Kaufman (Casting), J. Michael Riva (Scénografie), Laura Jean Shannon (Kostýmy), Jonah Bobo (Herec), Josh Hutcherson (Herec), Dax Shepard (Herec), Kristen Stewart (Herec), Tim Robbins (Herec), Frank Oz (Herec), Derek Mears (Herec), Douglas Tait (Herec)
2005/97/USA/Dobrodružný, Rodinný, Fantasy, Sci-Fi
Zajímavost k filmu
- Na začiatku i na konci filmu si v pracovni otca (Tim Robbins) môžeme všimnúť plagát k snímke Bullittov prípad (1968), na ktorom je zobrazený Steve McQueen.
- Danny (Jonah Bobo) a Walter (Josh Hutcherson) vstoupí do gravitačního pole planety Tsouris-3. V jazyce jidiš znamená slovo "tsouris" problém, úzkost, potíže apod.
- Kristen Stewart přiznala, že se jí zmocnil podivný pocit, když byla vytvořena její přesná replika do scén, ve kterých byla zmrzlá.
- Při natáčení filmu ztratil Jonah Bobo, představitel Dannyho, tři zuby, a tak mu musely být vytvořeny umělé.
- 65 milionů vložili producenti do adaptace novodobé povídkové klasiky, a během prvního víkendu (11. – 13. 11.) v amerických kinech vydělali 14,4 milionu dolarů. Celkový obrat se do konce roku vyšplhal na 28 milionů.
- Původně měla být Zathura přímým sequelem k Jumanji (r. Joe Johnston, 1995), ale produkce nakonec zvolila nové ústřední hrdiny.
- Snímek měl nejdříve režírovat Ken Ralston, který pracoval například jako hlavní šéf speciálních efektů v Jumanji, ale také na původních Hvězdných válkách či trilogii Návrat do budoucnosti.
- Finálním adeptem na post režiséra se nakonec po odchodu Dennise Dugana stal John Favreau, který má na kontě například Elfa (2003) s Willem Ferrellem. Ten měl být původně jakousi náhradou za Robina Williamse z Jumanji.
- Se scénáristy se udály podobné rošády, mezi mnohými zainteresovanými byli například Steve Oedekerk (Božský Bruce), Jonathan Hensleigh (Jumanji, Kat) a Peter Ackerman (Doba ledová).
- V přípravě byl kromě Zathury také třetí díl, scénář k němu napsal Don Rhymer (Agent v sukni), ale vzhledem na vlažný komerční ohlas na snímek se ho zřejmě nedočkáme. Hlavní postavou tu měl být viceprezident USA, který našel tajemnou hru.
- Podle knih Chrise Van Allsburga už vznikl kromě Jumanji také Polární expres (r. Robert Zemeckis, 2004).
- Produkce dlouho uvažovala nad názvem „Jumanji 2“, aby do kin přišli také fanoušci tohoto snímku.
- Danny (Jonah Bobo) a Walter (Josh Hutcherson) vstoupí do gravitačního pole planety Tsouris-3. V jazyce jidiš znamená slovo "tsouris" problém, úzkost, potíže apod.
- Kristen Stewart přiznala, že se jí zmocnil podivný pocit, když byla vytvořena její přesná replika do scén, ve kterých byla zmrzlá.
- Při natáčení filmu ztratil Jonah Bobo, představitel Dannyho, tři zuby, a tak mu musely být vytvořeny umělé.
- 65 milionů vložili producenti do adaptace novodobé povídkové klasiky, a během prvního víkendu (11. – 13. 11.) v amerických kinech vydělali 14,4 milionu dolarů. Celkový obrat se do konce roku vyšplhal na 28 milionů.
- Původně měla být Zathura přímým sequelem k Jumanji (r. Joe Johnston, 1995), ale produkce nakonec zvolila nové ústřední hrdiny.
- Snímek měl nejdříve režírovat Ken Ralston, který pracoval například jako hlavní šéf speciálních efektů v Jumanji, ale také na původních Hvězdných válkách či trilogii Návrat do budoucnosti.
- Finálním adeptem na post režiséra se nakonec po odchodu Dennise Dugana stal John Favreau, který má na kontě například Elfa (2003) s Willem Ferrellem. Ten měl být původně jakousi náhradou za Robina Williamse z Jumanji.
- Se scénáristy se udály podobné rošády, mezi mnohými zainteresovanými byli například Steve Oedekerk (Božský Bruce), Jonathan Hensleigh (Jumanji, Kat) a Peter Ackerman (Doba ledová).
- V přípravě byl kromě Zathury také třetí díl, scénář k němu napsal Don Rhymer (Agent v sukni), ale vzhledem na vlažný komerční ohlas na snímek se ho zřejmě nedočkáme. Hlavní postavou tu měl být viceprezident USA, který našel tajemnou hru.
- Podle knih Chrise Van Allsburga už vznikl kromě Jumanji také Polární expres (r. Robert Zemeckis, 2004).
- Produkce dlouho uvažovala nad názvem „Jumanji 2“, aby do kin přišli také fanoušci tohoto snímku.
Odkazy