Vražda v Orient expresu / Murder on the Orient Express (1974/123/Velká Británie/Krimi, Drama, Mysteriózní, Thriller) 82% -Originál DVD-
18.12.2022 19:17
JEDNOU VĚTOU
„Ve vlaku, který byl kvůli sněhové lavině zastaven v půli cesty, byl zavražděn nenáviděný finančník Rachett. Vypátrat pachatele tak musí s pomocí svých šedých buněk mozkových vynikající detektiv Hercule Poirot..."
OBSAH
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Působivá vražda v nejslavnějším expresu, který se pohybuje po evropských drahách. Do první třídy tohoto luxusního vlaku nastoupili osobnosti světové kinematografie a společně se vydávají na putování, které naruší takový malý a ulíznutý Belgičan (nebo snad Francouz, s tím jeho vychováním, že Seane?). Bude vše sledovat, analyzovat, vyptávat se, zkoušet každého cestujícího (i toho, který neplatil lístek, divák se mu říká). Vedle všech hvězd je velmi "výrazný" Albert Finney bourající moje představy o slavném detektivovy (ach ach, vždyť já bych mu tam uvěřil i zoofila...pejsci princezny Dragomiroff v tuto chvíli jistě nastražily své uši a nebo rovnou utíkají:)). Víc podobných filmů plných vybroušenosti a herecké smetánky. (Djkoma) 4*
Já bych rád dodal jednu pěknou větu, kterou řekne Holly v Červeném trpaslíkovi, ale tím bych okamžitě řekl celou pointu a jestli ji někdo nezná, tak by to byla velká škoda, i když čekat se to dá, ale nemusí a to je právě to kouzlo dobrých detektivek, jako Vražda v Orient expresu dozajista je, protože Agatha Christie dokázala psychologii postav vypsat do detailu. Spolu s fascinujícím vyprávěním její detektivky prostě nikdo nikdy nezapomene a Vražda v Orient expresu je jednou z nich. Hercule Poirot je zde ztvárněn vcelku zajímavě. Hercem, který ho ztvárnil pouze jednou, ale o to víc zajímavě a opravdově. Proto je nakonec tento film tak neobvyklý a přesto povedený, protože David Suchet je sice herec, kterého znají všichni, ale takhle je alespoň o neobvyklou věc na světě více. --- Vrah je dozajista v této místnosti... (Malarkey) 4*
Možná je to trochu kacířská myšlenka, ale pro mě zůstane jediným Poirotem skvělý David Suchet. Ale mimo této "drobnosti" je Vražda V Orient Expresu perfektně natočený detektivní příběh se vším, co k němu patří a nehorázně dokonalým obsazením k tomu - až na postiženě působícího mladého Alberta Finneyho v hlavní roli. Skvěle napsaná předloha vám skutečně neposkytne moc vodítek k totožnosti vraha - proč taky, když hlavní hrdina musí být geniální;) 80% (Gemini) 4*
V.I.M. FILMU
Orient expres byl pýchou technického světa konce devatenáctého a počátku dvacátého století. Vlak, který brázdil Evropu od Londýna až po Istanbul. Vrchol luxusu, komfortu a pohodlí. A také dějiště jednoho velmi podivuhodného detektivního případu. Když na své tradiční cestě zůstal vlak trčet uprostřed hor a byl odříznut od světa krutou sněhovou vánicí, zdálo se, že snad už nic na světě by nemohlo snobským pasažérům víc znepříjemnit jejich cestu. To se ale zatraceně mýlili. V jednom kupé totiž byla nalezena mrtvola muže, který byl dvanáctkrát probodnut. Naštěstí jedním z cestujících byl i světoznámý detektiv Hercule Poirot. Muž, který k řešení svých případů nepoužíval násilí, ale vystačil si s prostou intuicí, zkušeností a především inteligencí. Tentokrát však možná narazil na případ, který je i nad jeho síly. Při svém pátrání postupně zjišťuje, že zavražděný muž měl velmi podivnou minulost a na svém kontě nejeden ošklivý zločin. Kdo ho ale chtěl zabít? Začíná koloběh výslechů a odkrývání lží a polopravd. Každý ve vlaku měl příležitost. Ale kdo měl motiv? Poirot má jen pár hodin na to, aby zjistil, kdo z cestujících je vrah. A především proč vraždil.
VELKÁ RECENZE
Královna zločinu Agatha Christie a Sidney Lumet měli jednu společnou vášeň. Spravedlnost. Spravedlnost, která nebývá bezchybná, spravedlnost, platónský ideál v rukou omylného lidského soudního systému. Ve svém fenomenálním debutu Dvanáct rozhněvaných mužů Sidney Lumet rozehrál šachovou partii o dvanácti figurkách porotního systému, kdy i o vině a nevině rozhoduje dvanáct rozumných občanů, právních laiků. A i když divákovi házím jemnou indicii, právě specifický případ porotního systému se ve filmu podle předlohy Agathy Christie objeví.
Podobně jako celá řada dalších detektivních příběhů, i zápletka vraždy v proslulém luxusním vlaku se zakládala na skutečném případu Charlese Lindbergha, světoznámého letce, který jako první pokořil Atlantik. Únos a posléze smrt jeho prvorozeného syna vzbudily v roce 1932 obrovský mediální ohlas a proces s únoscem Hauptmannem, který byl nakonec popraven, se stal jedním z nejsledovanějších případů své doby. Ale ani prostředí legendárního vlaku, který spojoval civilizovanou Evropu a divoké dálavy Asie, nebylo královně zločinu neznámé. Jako velká cestovatelka s ním několikrát jela při svých cestách za archeologickými vykopávkami na východ.
Právě do prostředí exotického luxusu a oslnivých cinkrlátek zasadila příběh o milionáři Ratchettovi (Richard Widmark), který podle všeho stál za únosem a vraždou malé holčičky známého letce. Když je tedy posléze prohnilý milionář nalezen ve svém kupé rituálně zavražděn, každý ze sympatických cestujících je rázem podezřelý. Ve vlaku jako na zavolanou cestuje i geniální belgický detektiv s vejčitou hlavou Hercule Poirot (k nepoznání změněný Albert Finney) a jeho neomylné malé šedé buňky, které dokážou odhalit i to nejspletitější spiknutí. Jenže na kolejích z Istanbulu přes Balkán do Calais je podezřelý úplně každý a i Poirot, uvyklý louskat chladnokrevné vraždy jako oříšky, se na chvíli ocitá v koncích. V osazenstvu defiluje anglický komorník, americký detektiv, ctihodný plukovník, italský řidič, britská guvernérka, maďarští manželé s modrou krví, švédská misionářka, podezřelý francouzský průvodčí, německá komorná, přátelská Američanka paní Hubbardová a další. Dvanáct lidí s motivem, dvanáct lidí s příležitostí. Kdo z nich to byl? Tato vražedná kombinatorika unáší publikum na vlnách protichůdných výpovědí, falešných stop a mamutích pastí, aby přišlo překvapivé rozuzlení. To šokuje i věrné čtenáře, kteří dobře vědí, jak sama královna Christie s oblibou porušovala železný protokol detektivního žánru.
Fascinující vražedné bludiště navíc kromě atmosféry, která by se dala krájet, provázejí především nezapomenutelné výkony hollywoodských i evropských hvězd, kromě Alberta Finneyho tu exceluje Lauren Bacall, Martin Balsam, Jacqueline Bisset, Sean Connery, Vanessa Redgrave, Michael York nebo Ingrid Bergman, která oprášila svou mateřštinu a za part švédské chuděry získala Oscara za vedlejší ženskou roli. Finální scéna, kdy Poirot ve svém tradičním monologu osvětlí všechny své teorie o případu, aby poté triumfálně předložil zkoprnělým pasažérům pravdu pravdoucí, bere dech. Pro Alberta Finneyho je to dost možná jeho životní scéna. A možná právě díky práci s herci poznáte Sidneyho Lumeta, u něhož je jinak vcelku obtížné rozpoznat čitelný a jasný rukopis. Patří do onoho rodu humanistických tvůrců, kterým jsou režijní a vizuální hrátky spíše autorskou oporou než svébytným vyjádřením, i filmová řeč plná typických dlouhých záběrů je spíše prostředkem než cílem. Jinými slovy, Lumet byl vždy spíše zaujat tím, co říká, než způsobem, kterým to vyjadřuje, takže jsem z něj vždy cítila tvůrce, který je myšlenkově a morálně neobyčejně zakotvený, ale režijně působí jako chameleon.
Pod lehkovážným povrchem Vraždy se skrývá spousta nelehkých otázek a i mezi dokonalými dialogy a vybroušenými hereckými výkony se pohybuje nespočet dimenzí viny. Vina osobní, vina společenská, vina, při které nelze ukázat na nikoho prstem, vina, s níž si světská spravedlnost neporadí. A když řádný proces světské moci zklame, co je dál? Má ctihodný občan pokývnout hlavou a nechat lumpa jít, s odkazem na pomalu meloucí boží mlýny, nebo vzít spravedlnost do svých rukou a potřísnit je po středověkém vzoru krví? Mají se stát samozvanými porotci zástupci lidu a vahou hodnot lidské civilizace uložit trest smrti, když soukolí práva zklamalo? Sidneyho Lumeta témata spravedlnosti, trestu smrti a otázky viny celoživotně přitahovala. Myšlenky ohledně porotního systému a konfliktů morálky a práva vyjádřil ve Dvanácti rozhněvaných mužích, mezi řádky navázal ve Vraždě v Orient Expresu, filmem Rozsudek z roku 1982, v Soumraku nad Manhattanem nebo filmem Ďáblův advokát. Jakési postskriptum k tématu najdeme v jednom z posledních Lumetových filmů Dokažte mi vinu!. A právě tím, jak během své filmové pouti tematizoval problém individuální a kolektivní viny a tisíc rozměrů zločinu, problémy advokátů i justice, se stal nekorunovaným králem soudního dramatu.
Na Vraždu v Orient Expresu se divák může, podobně jako třeba na o několik řádů filozofičtější Jméno růže, dívat jako na prostou "whodunit" detektivku, nebo jako na žánrovější, ale přitom hloubavou sestru Dvanácti rozhněvaných mužů. Díky nezapomenutelným hereckým výkonům, skvostné výpravě, sevřenému aranžmá a suverénnímu scénáři se tak Vražda postupem času stala žánrovým rodinným stříbrem, které nestárne ani po téměř čtyřech desetiletích. Vysloužila si celou řadu filmových ostruh, ale největší pochvalou bylo uznání Agathy Christie, která prohlásila, že ze všech adaptací jejích knih je právě Lumetova Vražda nejlepší.
Lumet si dokonce dovolil Vraždu prošperkovat i několika odkazy na velkého Hitchcocka. Ale ono nevšední kouzlo tkví právě v tom, co nám Sidney Lumet našeptává mezi řádky, morální dilema, jež přinese rozuzlení a s nímž se nakonec musí popasovat nelehce nejen Poirot, ale i každý divák. Orient Expres průvodčího Lumeta je vlak, který si nesmíte nechat ujet.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Ingrid Bergman (Vedlejší herečka)
1975 - Albert Finney (Hlavní herec) (nominace)
1975 - Paul Dehn (Adaptovaný scénář) (nominace)
1975 - Geoffrey Unsworth (Kamera) (nominace)
1975 - Richard Rodney Bennett (Dramatická hudba) (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
BAFTA
1975 - John Gielgud (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1975 - Ingrid Bergman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
1975 - Richard Rodney Bennett (Hudba)
1975 - Nejlepší film (nominace)
1975 - Sidney Lumet (Nejlepší režie) (nominace)
1975 - Albert Finney (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1975 - Geoffrey Unsworth (Nejlepší kamera) (nominace)
1975 - Nejlepší střih (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
1975 - Výprava (nominace)
DABING
1.DABING
V českém znění: Martin Růžek - Albert Finney (Hercule Poirot), Blanka Bohdanová - Ingrid Bergman (Greta Ohlssonová), Jaroslava Adamová - Lauren Bacall (Harriet Belinda Hubbardová), Jan Teplý - Sean Connery (plukovník Arbuthnot), Věra Galatíková - Vanessa Redgrave (Mary Debenhamová), Svatopluk Skopal - Michael York (hrabě Andrenyi), Soběslav Sejk - Martin Balsam (Bianchi), Miroslav Moravec - Jean-Pierre Cassel (Pierre Paul Michel), Karel Houska - John Gielgud (Beddoes), Nelly Gaierová - Wendy Hiller (princezna Dragomiroff), Jiří Novotný - Anthony Perkins (Hector Willard MacQueen), Zdenka Procházková - Rachel Roberts (Hildegarde Schmidtová), Jiří Holý - Richard Widmark (Ratchett), Jiří Zahajský - Colin Blakely (Cyrus Hardman), Petr Štěpánek - Denis Quilley (Antonio Foscarelli), Eva Jakoubková - Jacqueline Bisset (hraběnka Andrenyi), Ota Sklenčka - George Coulouris (Dr. Constantine), Bohuslav Kalva - Vernon Dobtcheff (recepční), Karel Heřmánek - Jeremy Lloyd (pobočník), Jan Rosák (vypravěč), Ladislav Krečmer - Vic Tablian (prodavač na ulici), Jan Řeřicha, Jan Sedliský, a další
Překlad: Helena Čechová
Dramaturg: Ivan Křička, Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střih: Jiří Šesták
Asistent režie: Marta Ballingová
Vedoucí výrobního štábu: Marie Poštolková
Dialogy a režie: Olga Walló
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1980
2.DABING
V českém znění: Boris Rösner - Albert Finney (Hercule Poirot), Hana Maciuchová - Ingrid Bergman (Greta Ohlssonová), Jorga Kotrbová - Lauren Bacall (Harriet Belinda Hubbardová), Pavel Šrom - Sean Connery (plukovník Arbuthnot), Zlata Adamovská - Vanessa Redgrave (Mary Debenhamová), Otakar Brousek ml. - Michael York (hrabě Andrenyi), Oldřich Vlach - Martin Balsam (Bianchi), Michal Pavlata - Jean-Pierre Cassel (Pierre Paul Michel), Miloš Hlavica - John Gielgud (Beddoes), Jaroslava Adamová - Wendy Hiller (princezna Dragomiroff), Vladislav Beneš - Anthony Perkins (Hector Willard MacQueen), Jana Altmannová - Rachel Roberts (Hildegarde Schmidtová), Jiří Štěpnička - Richard Widmark (Ratchett), Jiří Prager - Colin Blakely (Cyrus Hardman), Jan Vlasák - Denis Quilley (Antonio Foscarelli), Olga Želenská - Jacqueline Bisset (hraběnka Andrenyi), Stanislav Fišer - George Coulouris (Dr. Constantine), Libor Terš, Stanislav Lehký, Milan Bouška a další
Překlad: Pavel Kříž
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Marcel Bauer
Dialogy a režie: Jana Michajlová
Vyrobila: ČNTS Nova 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 24.11.1975
Premiéra Velká Británie: 21.11.1974 (London) (Royal charity premiere)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 13.8.2007 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 13.8.2007 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Vražda v Orient expresu (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0254/
Velká Británie, Drama / Krimi, 1974
Režie: Sidney Lumet, Hrají: Albert Finney, Lauren Bacall
Vražda v Orient expresu (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a245/
USA / Malta, Mysteriózní / Krimi, 2017
Režie: Kenneth Branagh, Hrají: Kenneth Branagh, Johnny Depp
„Ve vlaku, který byl kvůli sněhové lavině zastaven v půli cesty, byl zavražděn nenáviděný finančník Rachett. Vypátrat pachatele tak musí s pomocí svých šedých buněk mozkových vynikající detektiv Hercule Poirot..."
OBSAH
Albert Finney jako Hercule Poirot v nejslavnějším detektivním případu Agathy Christie. Britský film, oceněný Oscarem. Orient expres, luxusní vlak, projíždějící celou Evropou - od Istanbulu až po Calais - se jedné prosincové noci roku 1930 stává dějištěm případu, k jehož vyřešení musí Hercule Poirot, který se čirou náhodou ocitl mezi jeho cestujícími, zapojit veškerý svůj důvtip a genialitu. Má k tomu dostatek času, protože vlaku, uvězněnému sněhovou kalamitou kdesi v jugoslávském vnitrozemí, nezbývá než trpělivě čekat na vysvobození ze závějí. A zatím se tedy slavný belgický detektiv pokouší vypátrat, kdo je pachatelem neobvyklé vraždy amerického milionáře - a jaký byl její motiv...Námět tohoto románu poskytl A. Christie skutečný případ - únos v rodině světoznámého letce a amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha. Oscara získala Ingrid Bergmanová jako nejlepší herečka ve vedlejší roli, snímek byl nominován v dalších pěti kategoriích (A. Finney jako nejlepší herec, scénář, kamera, kostýmy, hudba). Získal také řadu cen Britské filmové akademie. Za zmínku stojí jeho hvězdné obsazení - kromě jmen, uvedených v noticce, např. ještě: Jean-Pierre Cassel, Wendy Hillerová, Sean Connery, Martin Balsam, Vanessa Redgraveová nebo Anthony Perkins.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Působivá vražda v nejslavnějším expresu, který se pohybuje po evropských drahách. Do první třídy tohoto luxusního vlaku nastoupili osobnosti světové kinematografie a společně se vydávají na putování, které naruší takový malý a ulíznutý Belgičan (nebo snad Francouz, s tím jeho vychováním, že Seane?). Bude vše sledovat, analyzovat, vyptávat se, zkoušet každého cestujícího (i toho, který neplatil lístek, divák se mu říká). Vedle všech hvězd je velmi "výrazný" Albert Finney bourající moje představy o slavném detektivovy (ach ach, vždyť já bych mu tam uvěřil i zoofila...pejsci princezny Dragomiroff v tuto chvíli jistě nastražily své uši a nebo rovnou utíkají:)). Víc podobných filmů plných vybroušenosti a herecké smetánky. (Djkoma) 4*
Já bych rád dodal jednu pěknou větu, kterou řekne Holly v Červeném trpaslíkovi, ale tím bych okamžitě řekl celou pointu a jestli ji někdo nezná, tak by to byla velká škoda, i když čekat se to dá, ale nemusí a to je právě to kouzlo dobrých detektivek, jako Vražda v Orient expresu dozajista je, protože Agatha Christie dokázala psychologii postav vypsat do detailu. Spolu s fascinujícím vyprávěním její detektivky prostě nikdo nikdy nezapomene a Vražda v Orient expresu je jednou z nich. Hercule Poirot je zde ztvárněn vcelku zajímavě. Hercem, který ho ztvárnil pouze jednou, ale o to víc zajímavě a opravdově. Proto je nakonec tento film tak neobvyklý a přesto povedený, protože David Suchet je sice herec, kterého znají všichni, ale takhle je alespoň o neobvyklou věc na světě více. --- Vrah je dozajista v této místnosti... (Malarkey) 4*
Možná je to trochu kacířská myšlenka, ale pro mě zůstane jediným Poirotem skvělý David Suchet. Ale mimo této "drobnosti" je Vražda V Orient Expresu perfektně natočený detektivní příběh se vším, co k němu patří a nehorázně dokonalým obsazením k tomu - až na postiženě působícího mladého Alberta Finneyho v hlavní roli. Skvěle napsaná předloha vám skutečně neposkytne moc vodítek k totožnosti vraha - proč taky, když hlavní hrdina musí být geniální;) 80% (Gemini) 4*
V.I.M. FILMU
Orient expres byl pýchou technického světa konce devatenáctého a počátku dvacátého století. Vlak, který brázdil Evropu od Londýna až po Istanbul. Vrchol luxusu, komfortu a pohodlí. A také dějiště jednoho velmi podivuhodného detektivního případu. Když na své tradiční cestě zůstal vlak trčet uprostřed hor a byl odříznut od světa krutou sněhovou vánicí, zdálo se, že snad už nic na světě by nemohlo snobským pasažérům víc znepříjemnit jejich cestu. To se ale zatraceně mýlili. V jednom kupé totiž byla nalezena mrtvola muže, který byl dvanáctkrát probodnut. Naštěstí jedním z cestujících byl i světoznámý detektiv Hercule Poirot. Muž, který k řešení svých případů nepoužíval násilí, ale vystačil si s prostou intuicí, zkušeností a především inteligencí. Tentokrát však možná narazil na případ, který je i nad jeho síly. Při svém pátrání postupně zjišťuje, že zavražděný muž měl velmi podivnou minulost a na svém kontě nejeden ošklivý zločin. Kdo ho ale chtěl zabít? Začíná koloběh výslechů a odkrývání lží a polopravd. Každý ve vlaku měl příležitost. Ale kdo měl motiv? Poirot má jen pár hodin na to, aby zjistil, kdo z cestujících je vrah. A především proč vraždil.
VELKÁ RECENZE
Královna zločinu Agatha Christie a Sidney Lumet měli jednu společnou vášeň. Spravedlnost. Spravedlnost, která nebývá bezchybná, spravedlnost, platónský ideál v rukou omylného lidského soudního systému. Ve svém fenomenálním debutu Dvanáct rozhněvaných mužů Sidney Lumet rozehrál šachovou partii o dvanácti figurkách porotního systému, kdy i o vině a nevině rozhoduje dvanáct rozumných občanů, právních laiků. A i když divákovi házím jemnou indicii, právě specifický případ porotního systému se ve filmu podle předlohy Agathy Christie objeví.
Podobně jako celá řada dalších detektivních příběhů, i zápletka vraždy v proslulém luxusním vlaku se zakládala na skutečném případu Charlese Lindbergha, světoznámého letce, který jako první pokořil Atlantik. Únos a posléze smrt jeho prvorozeného syna vzbudily v roce 1932 obrovský mediální ohlas a proces s únoscem Hauptmannem, který byl nakonec popraven, se stal jedním z nejsledovanějších případů své doby. Ale ani prostředí legendárního vlaku, který spojoval civilizovanou Evropu a divoké dálavy Asie, nebylo královně zločinu neznámé. Jako velká cestovatelka s ním několikrát jela při svých cestách za archeologickými vykopávkami na východ.
Právě do prostředí exotického luxusu a oslnivých cinkrlátek zasadila příběh o milionáři Ratchettovi (Richard Widmark), který podle všeho stál za únosem a vraždou malé holčičky známého letce. Když je tedy posléze prohnilý milionář nalezen ve svém kupé rituálně zavražděn, každý ze sympatických cestujících je rázem podezřelý. Ve vlaku jako na zavolanou cestuje i geniální belgický detektiv s vejčitou hlavou Hercule Poirot (k nepoznání změněný Albert Finney) a jeho neomylné malé šedé buňky, které dokážou odhalit i to nejspletitější spiknutí. Jenže na kolejích z Istanbulu přes Balkán do Calais je podezřelý úplně každý a i Poirot, uvyklý louskat chladnokrevné vraždy jako oříšky, se na chvíli ocitá v koncích. V osazenstvu defiluje anglický komorník, americký detektiv, ctihodný plukovník, italský řidič, britská guvernérka, maďarští manželé s modrou krví, švédská misionářka, podezřelý francouzský průvodčí, německá komorná, přátelská Američanka paní Hubbardová a další. Dvanáct lidí s motivem, dvanáct lidí s příležitostí. Kdo z nich to byl? Tato vražedná kombinatorika unáší publikum na vlnách protichůdných výpovědí, falešných stop a mamutích pastí, aby přišlo překvapivé rozuzlení. To šokuje i věrné čtenáře, kteří dobře vědí, jak sama královna Christie s oblibou porušovala železný protokol detektivního žánru.
Fascinující vražedné bludiště navíc kromě atmosféry, která by se dala krájet, provázejí především nezapomenutelné výkony hollywoodských i evropských hvězd, kromě Alberta Finneyho tu exceluje Lauren Bacall, Martin Balsam, Jacqueline Bisset, Sean Connery, Vanessa Redgrave, Michael York nebo Ingrid Bergman, která oprášila svou mateřštinu a za part švédské chuděry získala Oscara za vedlejší ženskou roli. Finální scéna, kdy Poirot ve svém tradičním monologu osvětlí všechny své teorie o případu, aby poté triumfálně předložil zkoprnělým pasažérům pravdu pravdoucí, bere dech. Pro Alberta Finneyho je to dost možná jeho životní scéna. A možná právě díky práci s herci poznáte Sidneyho Lumeta, u něhož je jinak vcelku obtížné rozpoznat čitelný a jasný rukopis. Patří do onoho rodu humanistických tvůrců, kterým jsou režijní a vizuální hrátky spíše autorskou oporou než svébytným vyjádřením, i filmová řeč plná typických dlouhých záběrů je spíše prostředkem než cílem. Jinými slovy, Lumet byl vždy spíše zaujat tím, co říká, než způsobem, kterým to vyjadřuje, takže jsem z něj vždy cítila tvůrce, který je myšlenkově a morálně neobyčejně zakotvený, ale režijně působí jako chameleon.
Pod lehkovážným povrchem Vraždy se skrývá spousta nelehkých otázek a i mezi dokonalými dialogy a vybroušenými hereckými výkony se pohybuje nespočet dimenzí viny. Vina osobní, vina společenská, vina, při které nelze ukázat na nikoho prstem, vina, s níž si světská spravedlnost neporadí. A když řádný proces světské moci zklame, co je dál? Má ctihodný občan pokývnout hlavou a nechat lumpa jít, s odkazem na pomalu meloucí boží mlýny, nebo vzít spravedlnost do svých rukou a potřísnit je po středověkém vzoru krví? Mají se stát samozvanými porotci zástupci lidu a vahou hodnot lidské civilizace uložit trest smrti, když soukolí práva zklamalo? Sidneyho Lumeta témata spravedlnosti, trestu smrti a otázky viny celoživotně přitahovala. Myšlenky ohledně porotního systému a konfliktů morálky a práva vyjádřil ve Dvanácti rozhněvaných mužích, mezi řádky navázal ve Vraždě v Orient Expresu, filmem Rozsudek z roku 1982, v Soumraku nad Manhattanem nebo filmem Ďáblův advokát. Jakési postskriptum k tématu najdeme v jednom z posledních Lumetových filmů Dokažte mi vinu!. A právě tím, jak během své filmové pouti tematizoval problém individuální a kolektivní viny a tisíc rozměrů zločinu, problémy advokátů i justice, se stal nekorunovaným králem soudního dramatu.
Na Vraždu v Orient Expresu se divák může, podobně jako třeba na o několik řádů filozofičtější Jméno růže, dívat jako na prostou "whodunit" detektivku, nebo jako na žánrovější, ale přitom hloubavou sestru Dvanácti rozhněvaných mužů. Díky nezapomenutelným hereckým výkonům, skvostné výpravě, sevřenému aranžmá a suverénnímu scénáři se tak Vražda postupem času stala žánrovým rodinným stříbrem, které nestárne ani po téměř čtyřech desetiletích. Vysloužila si celou řadu filmových ostruh, ale největší pochvalou bylo uznání Agathy Christie, která prohlásila, že ze všech adaptací jejích knih je právě Lumetova Vražda nejlepší.
Lumet si dokonce dovolil Vraždu prošperkovat i několika odkazy na velkého Hitchcocka. Ale ono nevšední kouzlo tkví právě v tom, co nám Sidney Lumet našeptává mezi řádky, morální dilema, jež přinese rozuzlení a s nímž se nakonec musí popasovat nelehce nejen Poirot, ale i každý divák. Orient Expres průvodčího Lumeta je vlak, který si nesmíte nechat ujet.
Ocenění:
Academy Awards
1975 - Ingrid Bergman (Vedlejší herečka)
1975 - Albert Finney (Hlavní herec) (nominace)
1975 - Paul Dehn (Adaptovaný scénář) (nominace)
1975 - Geoffrey Unsworth (Kamera) (nominace)
1975 - Richard Rodney Bennett (Dramatická hudba) (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
BAFTA
1975 - John Gielgud (Nejlepší herec ve vedlejší roli)
1975 - Ingrid Bergman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli)
1975 - Richard Rodney Bennett (Hudba)
1975 - Nejlepší film (nominace)
1975 - Sidney Lumet (Nejlepší režie) (nominace)
1975 - Albert Finney (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
1975 - Geoffrey Unsworth (Nejlepší kamera) (nominace)
1975 - Nejlepší střih (nominace)
1975 - Kostýmy (nominace)
1975 - Výprava (nominace)
DABING
1.DABING
V českém znění: Martin Růžek - Albert Finney (Hercule Poirot), Blanka Bohdanová - Ingrid Bergman (Greta Ohlssonová), Jaroslava Adamová - Lauren Bacall (Harriet Belinda Hubbardová), Jan Teplý - Sean Connery (plukovník Arbuthnot), Věra Galatíková - Vanessa Redgrave (Mary Debenhamová), Svatopluk Skopal - Michael York (hrabě Andrenyi), Soběslav Sejk - Martin Balsam (Bianchi), Miroslav Moravec - Jean-Pierre Cassel (Pierre Paul Michel), Karel Houska - John Gielgud (Beddoes), Nelly Gaierová - Wendy Hiller (princezna Dragomiroff), Jiří Novotný - Anthony Perkins (Hector Willard MacQueen), Zdenka Procházková - Rachel Roberts (Hildegarde Schmidtová), Jiří Holý - Richard Widmark (Ratchett), Jiří Zahajský - Colin Blakely (Cyrus Hardman), Petr Štěpánek - Denis Quilley (Antonio Foscarelli), Eva Jakoubková - Jacqueline Bisset (hraběnka Andrenyi), Ota Sklenčka - George Coulouris (Dr. Constantine), Bohuslav Kalva - Vernon Dobtcheff (recepční), Karel Heřmánek - Jeremy Lloyd (pobočník), Jan Rosák (vypravěč), Ladislav Krečmer - Vic Tablian (prodavač na ulici), Jan Řeřicha, Jan Sedliský, a další
Překlad: Helena Čechová
Dramaturg: Ivan Křička, Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střih: Jiří Šesták
Asistent režie: Marta Ballingová
Vedoucí výrobního štábu: Marie Poštolková
Dialogy a režie: Olga Walló
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha 1980
2.DABING
V českém znění: Boris Rösner - Albert Finney (Hercule Poirot), Hana Maciuchová - Ingrid Bergman (Greta Ohlssonová), Jorga Kotrbová - Lauren Bacall (Harriet Belinda Hubbardová), Pavel Šrom - Sean Connery (plukovník Arbuthnot), Zlata Adamovská - Vanessa Redgrave (Mary Debenhamová), Otakar Brousek ml. - Michael York (hrabě Andrenyi), Oldřich Vlach - Martin Balsam (Bianchi), Michal Pavlata - Jean-Pierre Cassel (Pierre Paul Michel), Miloš Hlavica - John Gielgud (Beddoes), Jaroslava Adamová - Wendy Hiller (princezna Dragomiroff), Vladislav Beneš - Anthony Perkins (Hector Willard MacQueen), Jana Altmannová - Rachel Roberts (Hildegarde Schmidtová), Jiří Štěpnička - Richard Widmark (Ratchett), Jiří Prager - Colin Blakely (Cyrus Hardman), Jan Vlasák - Denis Quilley (Antonio Foscarelli), Olga Želenská - Jacqueline Bisset (hraběnka Andrenyi), Stanislav Fišer - George Coulouris (Dr. Constantine), Libor Terš, Stanislav Lehký, Milan Bouška a další
Překlad: Pavel Kříž
Zvuk: Martin Václavík
Produkce: Marcel Bauer
Dialogy a režie: Jana Michajlová
Vyrobila: ČNTS Nova 1998
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 24.11.1975
Premiéra Velká Británie: 21.11.1974 (London) (Royal charity premiere)
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 13.8.2007 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 13.8.2007 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
FILMY V SÉRII
Vražda v Orient expresu (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0254/
Velká Británie, Drama / Krimi, 1974
Režie: Sidney Lumet, Hrají: Albert Finney, Lauren Bacall
Vražda v Orient expresu (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/a245/
USA / Malta, Mysteriózní / Krimi, 2017
Režie: Kenneth Branagh, Hrají: Kenneth Branagh, Johnny Depp
Tvůrci a herci
Sidney Lumet (Režie), John Brabourne (Produkce), Richard B. Goodwin (Produkce), Richard Rodney Bennett (Hudba), Geoffrey Unsworth (Kamera), Anne V. Coates (Střih), Dyson Lovell (Casting), Tony Walton (Scénografie), Tony Walton (Kostýmy), Peter Handford (Zvuk), Stuart Freeborn (Masky), John O'Gorman (Masky), Paul Dehn (Scénář), Agatha Christie (kniha) (Předloha), Albert Finney (Herec), Lauren Bacall (Herec), Martin Balsam (Herec), Ingrid Bergman (Herec), Jacqueline Bisset (Herec), Jean-Pierre Cassel (Herec), Sean Connery (Herec), John Gielgud (Herec), Wendy Hiller (Herec), Anthony Perkins (Herec), Vanessa Redgrave (Herec), Richard Widmark (Herec), Michael York (Herec), Rachel Roberts (Herec), Vernon Dobtcheff (Herec), George Coulouris (Herec), Colin Blakely (Herec), Vic Tablian (Herec)
1974/123/Velká Británie/Krimi, Drama, Mysteriózní, Thriller
Zajímavost k filmu
- Martin Balsam a Anthony Perkins se již setkali při natáčení filmu Psycho (1960).
- Princeznu Dragonmiroff měla původně hrát Ingrid Bergman. Ta však chtěla spíše roli Švédky Grety Ohlson, která jí nakonec přinesla sošku Oscara.
- Poirota měl hrát původně Alec Guinness.
- Téměř celý herecký výkon, který Ingrid Bergman přinesl Oscara se odehrává v jediné pět minut dlouhé scéně.
- Richard Widmarck souhlasil s rolí v tomto filmu jen proto, aby se setkal s jinými hereckými hvězdami.
- Scéna, ve které Poirot vykládá rozuzlení příběhu byla ve scénáři na osmi stranách.
- Laureen Bacall a John Gielgud se po 14 letech setkali při natáčení dalšího příběhu podle Agathy Christie - Schůzka se smrtí (1988).
- V roce 1929 Orient Express směřující na západ se zasekl ve sněhu po dobu 5 dnů v Tcherkesskeuy (130 km od Istanbulu). Tato mimořádná událost inspirovala autorku detektivky.
- Vznik filmu téměř znemožnilo počáteční zamítnutí Agathy Christie prodat jakákoli další práva na své romány. Netajila se tím, že ji velmi zklamaly filmy společnosti MGM ze 60. let , v nichž roli sl. Marplové ztvárnila Margaret Rutherford. Po dlouhých vyjednáváních se podařilo spisovatelku přesvědčit, k čemuž přispěl svým ujišťováním o dodržení knižní předlohy producent filmu John Brabourne. Jedním z dalších, kteří se za film přimlouvali, byl i strýc prince Philipa lord Louis Mountbatten.
- Kromě skvělých kostýmů a kamery se podařilo ještě umocnit nádech autenticity vypůjčením skutečných vagonů ze slavného Orient-expresu v mezinárodním muzeu lůžkových vozů.
- Film měl premiéru v kině ABC v Londýně a seznam těch, kteří se zúčastnili, byl plný samých významných osobností, včetně samotné královny Alžběty II.
- Pro Agathu Christie to byl velký okamžik, zvláště slavnostní banket v Claridge`s. Byla to také poslední veřejná událost, které se před svou smrtí v roce 1976 zúčastnila. Diváci i kritici jásali a i samotná autorka připustila, že i ji filmová adaptace potěšila. I tak si ale dovolila "protestovat" proti kníru Hercula Poirota.
- Luxusní potraviny byl odcizeny během natáčení, takže se štáb musel projít po ulicích Paříže a koupit všechny potraviny znovu.
- Do role Hercule Poirota byl zvažován také Paul Scofield.
- Princeznu Dragonmiroff měla původně hrát Ingrid Bergman. Ta však chtěla spíše roli Švédky Grety Ohlson, která jí nakonec přinesla sošku Oscara.
- Poirota měl hrát původně Alec Guinness.
- Téměř celý herecký výkon, který Ingrid Bergman přinesl Oscara se odehrává v jediné pět minut dlouhé scéně.
- Richard Widmarck souhlasil s rolí v tomto filmu jen proto, aby se setkal s jinými hereckými hvězdami.
- Scéna, ve které Poirot vykládá rozuzlení příběhu byla ve scénáři na osmi stranách.
- Laureen Bacall a John Gielgud se po 14 letech setkali při natáčení dalšího příběhu podle Agathy Christie - Schůzka se smrtí (1988).
- V roce 1929 Orient Express směřující na západ se zasekl ve sněhu po dobu 5 dnů v Tcherkesskeuy (130 km od Istanbulu). Tato mimořádná událost inspirovala autorku detektivky.
- Vznik filmu téměř znemožnilo počáteční zamítnutí Agathy Christie prodat jakákoli další práva na své romány. Netajila se tím, že ji velmi zklamaly filmy společnosti MGM ze 60. let , v nichž roli sl. Marplové ztvárnila Margaret Rutherford. Po dlouhých vyjednáváních se podařilo spisovatelku přesvědčit, k čemuž přispěl svým ujišťováním o dodržení knižní předlohy producent filmu John Brabourne. Jedním z dalších, kteří se za film přimlouvali, byl i strýc prince Philipa lord Louis Mountbatten.
- Kromě skvělých kostýmů a kamery se podařilo ještě umocnit nádech autenticity vypůjčením skutečných vagonů ze slavného Orient-expresu v mezinárodním muzeu lůžkových vozů.
- Film měl premiéru v kině ABC v Londýně a seznam těch, kteří se zúčastnili, byl plný samých významných osobností, včetně samotné královny Alžběty II.
- Pro Agathu Christie to byl velký okamžik, zvláště slavnostní banket v Claridge`s. Byla to také poslední veřejná událost, které se před svou smrtí v roce 1976 zúčastnila. Diváci i kritici jásali a i samotná autorka připustila, že i ji filmová adaptace potěšila. I tak si ale dovolila "protestovat" proti kníru Hercula Poirota.
- Luxusní potraviny byl odcizeny během natáčení, takže se štáb musel projít po ulicích Paříže a koupit všechny potraviny znovu.
- Do role Hercule Poirota byl zvažován také Paul Scofield.
Odkazy
Hrají:
Albert Finney, Lauren Bacall, Martin Balsam, Ingrid Bergman, Jacqueline Bisset, Jean-Pierre Cassel, Sean Connery, John Gielgud, Wendy Hiller, Anthony Perkins, Vanessa Redgrave, Rachel Roberts, Richard Widmark, Michael York, Colin Blakely, George Coulouris, Denis Quilley, Vernon Dobtcheff, Vic Tablian, Robert Rietty, Jeremy Lloyd