Rambo: První krev / First Blood (1982/93/USA/Drama, Akční, Thriller, Dobrodružný) 85% -Blu-ray-
16.12.2022 18:56
JEDNOU VĚTOU
„Rambo vám předvede, jak přežít v Oregonských horách s šíleným policajtem v patách!"
OBSAH
Voják americké armády John Rambo (Sylvester Stallone) se po letech vrací z pekla vietnamské války zpět do své vlasti. Ale politická situace se mezitím změnila, mladý muž se setkává jen s nepochopením a jednoho dne je šerifem malého podhorského městečka (Brian Dennehy) zatčen pro potulku a odveden na místní policejní stanici. Podaří se mu však utéct a v nedalekých horách svádí se svými pronásledovateli nelítostný boj o holý život.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ale je to tak sedmdesátka. I ty neakční části, kdy John Rambo pláče nad mizérií války i své městské současnosti, by byly dobré, kdyby šlo o herce. Celá ta zápletka ohledně maloměsta, které hledí na veterána s opovržením, je zajímavá, jen se mi zdálo, že se v ní občas zbytečně moc tlačí na pilu. Režie ovšem není ani tak zajímavá, např. pronásledování v autě mohlo být zrežírováno více invenčně. Z herců je jasně nejlepší Brian Dennehy, Richard Crenna coby kožený oficír nemá moc co předvést. O ostatních radši nemluvím. Jako taková nenáročná trošku adrenalinová podívaná na jakékoliv odpoledne - proč ne. Ovšem klasika - ani omylem. Tedy pro mě ne. (Tosim) 4*
Jeden z nejlepších ačkních filmů . Vůbec nechápu jak tady uživatel Divočák může napsat že Rambo 1 není akční film a že je v něm málo akce. Neexistuje moc akčních filmů, kde by akční scény byly dělány pro vykreslení smyslu chování a povahy hlavního hrdiny. Právě díky naprosto brilantně natočené akci v lese, pochopíme, kdo je skutečně Rambo zač. Kdyby každej akční film byl natočen jako Rambo 1 měl by tento žánr mnohem více přiznivců. Dobrej akční film přece není jen pic, pic a kop, kop, nedělá ho ani co největší počet mrtvol /pro příklad: scéna ve které Rambo ujiždí na motorce z policejní stanice, zakončená nepovedeným výjezdem po svislém hladkém povrchu skály, byla překonána až Jasonem Bournem v roce 2007 a jeho motonaháněčkou v Maroku. Mimochodem kdo jezdí endurem ví jak tato scéna na skále je nebezpečná, kdo ne, může tvrdit, že akčních scén je v Rambovi pomálu /. Dynamika akčních scén tady perfektně zapadne do vážného vyznění celého příběhu, oboje pak ještě nabývá na síle při hudbě Jerryho Goldsmitha. Každý čin který Johny Rambo udělal, jsem dělal s ním, každý slovo, který Johny Rambo řekl, jsem říkal s ním, včetně závěrečného proslovu: " Ve Vietnamu mě svěřila vláda stroje za miliony USD a v mé zemi pak neseženu práci a nemůžu se ani nažrat". "Přiletím domů a lidi na mě na letišti řvou,vrahu dětí". Milá americká vládo, až zase budeš verbovat chudý kluky do vojenskýho konfliktu, tyhle věty asi používat nebudeš, co ? Rambo může svou první krev prolít třeba i za sto let a pořád to bude stejně silný příběh v kvalitním akčním provedení. (Enšpígl) 5*
Slavný Sly v nejslavnější roli svého života, která se prokousává problémy stejně dobře jako jeho Rocky poráží americké a ruské hrdiny. Nová myšlenka, časově vystižná a perfektně jednoduše využitá. Hodně dobrý film, který opravdu trochu těžší z originality a povahy amerického národa, který automaticky diskriminuje "neoblíbené" skupiny lidí. Hodně silně formovaná myšlenka, kdy lidé bojují pro národ a národ se jim odvděčí nenávistí a předsudky. Tato myšlenka provází celý film a jeho nosnou zbraní, v které je nabita kulka se svaly Sylvestra Stalloneho a jeho neobyčejně povedenné vystižení role vietnamského vysloužilce. Určitě stojí za podivání, ale milovat toužit po tomhle filmu moc nebudete. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Když zvoláte jeho jméno, vyvolává to okamžitý efekt - v hlavách každého, kdo kdy přišel do styku s televizí se začnou vynořovat napumpované svaly Sylvestera Stalloneho, legendární nůž, ale především nesmrtelná (ovšem zdaleka ne nezranitelná) akční ikona osmdesátých let. John Rambo (pojmenován podle výrobce jablek!) ale nebyl vždycky Superman, v prvním díle se po vzoru Rockyho musí ke své pověsti vypracovat.
Ve Vietnamu ho možná znali jako ultimátní porcovač nepřátel, ale po návratu domů se jeho minulost obrací v nevýhodu, když je šikanován místním šerifem a jeho poskoky. Válečných veteránů se každý bojí, ale se strachem se to nemá přehánět, protože když se něčeho moc bojíte, tak se vám to stane. Tak dlouho šerif Ramba preventivně buzeroval, až se instinkty bojové mašiny opět probudily. Po vybílení policejní stanice Rambo utekl do lesů a chtěl být sám. Oni ho však nenechali.
První díl slavné série rozhodně není odlehčeným über-akčňákem jako dvojka a trojka. Vychází z knihy Davida Morrella, který ve svém díle reflektoval strach společnosti z války i jejích následků. Knižní Rambo pobije mnohem víc policistů (kolem dvou stovek) a je v závěru zastřelen plukovníkem Trautmanem, ve filmu je rovnováha mezi dobrem a zlem trochu viditelnější, i když není Rambo žádný svatoušek, jedná v sebeobraně a na konci se plukovníkovi vzdává (čím se otevírají zadní vrátka pro možná pokračování). Pro Stalloneho to byla po Rockym další fyzická, ale i herecká výzva a ve spolupráci s Brianem Dennehym (šerif) a Richardem Crennou (Trautman) ji dokázal využít na maximum.
Výsledkem je mrazivý thriller, který nešokuje ani tak počtem mrtvol jako spíš sugestivním pojetím (dodneška vzpomínám na šití ruky), mrazivými hláškami a jakýmsi hlubším poselstvím, nevím zda tohle slovo vůbec mohu v kontextu s akčním filmem použít, ale možná to samo o sobě dokazuje, že první Rambo obyčejným akčním filmem nikdy nebyl. Ale to už je jiná pohádka, související s dalšími díly.
OLDIES FILMU
Ač Sylvester Stallone zaujme na posledním frameu traileru ikonický postoj, který odpovídá pověsti jednoho z největších akčních hrdinů, ukázkou se pochopitelně line hlavně mrazivá deprese. Z vietnamského veterána totiž ještě nebyl propagátor hamburgerů, potažmo amerického imperialismu (ať už v Afghánistánu nebo zpátky ve Vietnamu), ale traumatizovaný chlapík, který jednoduše musel vykostit pár potížistů. Frustrace dovezené z jihovýchodní Asie se v Hollywoodu probíraly mnohokrát, souboje v lesích s partou slabšáků tak frekventované nejsou, proto když už někdo vypustí Štvance nebo Apocalypto, Rambo se jako zdroj inspirace vyjeví prakticky okamžitě. Člověk jako zvíře zahnané do kouta se díky Stalloneho pokleslým očním koutkům, hlubokému hlasu a statnému tělu nemusí oplkávat spoustou keců – Sylvester má deprese vepsané do tváře, což, ať už chcete nebo ne, samo o sobě vystačí k psychologickému portrétování. Z traileru jej lze snadno vycítit, protože tak chladnou ukázku, v níž se za teenagerskou posedlostí Rambo-nožem, skrývá seriózní i intelektuálně hodnotné dílo, v oldie nenajdete každý den.
VELKÁ RECENZE
Rambův příběh je známý už velmi dlouhou dobu. Je to už téměř 30 let, kdy byl uveden do kin první díl. I když se může film na první pohled jevit poněkud omšele, vracím se k němu proto, že byla pro jeho natočení použita celá řada (na tu dobu) novátorských prvků , ze kterých víceméně vycházejí i filmy současné.
Na první díl Ramba se tak dá i po dvaceti letech stále koukat, a pokud se umíte do děje vtáhnout, nudit vás zbytečně vleklými, nicneříkajícími scénami nebude. Přitom je zvláštní, že se skoro celý děj odehrává jen v lese poblíž malého města a téměř bez zvláštních efektů.
Rambo je představen jako válečný veterán, který hledá své bývalé kamarády a sám vypadá trochu ztraceně.
Příběh začíná scénou, ve které přichází tulák ve vojenském kabátě pěšky po hlavní silnici do města. U prvního stavení si ho všímá místní šerif a ptá se jej, co má v plánu. Rambo však není příliš výřečný, a tak jej panovačný šerif odváží na druhý konec města, aby se jej zbavil a neměl zbytečné problémy. Přitom je už od začátku jasné, že tam udržuje pořádek pevnou rukou. Divák tak má pocit, že je taková starost poněkud přehnaná, když Rambo vlastně nic neudělal – přece jenom prochází a shání něco k snědku.
Výhružku šerifa ale nebere vážně, a tak se nechá poněkud zbytečně zatknout. Na policejní stanici se při prohledávání odehrává série flashbacků z Vietnamu, které Rambo prožil. Styl, jakým s ním policajti zacházejí trochu připomíná válečný vietnamský lágr a náš hrdina se tak jeví jako někdo, kdo byl delší dobu odtržený od společnosti a v civilizaci se octnul teprve nedávno.
Místní policajti nejsou ale žádní svatoušci a skoro každý z nich si rád kopne nebo jinak uleví, aby z nich měl tulák respekt. Zdrženlivou roli v takových scénách hraje zrzek Mitch. Ten jakoby si uvědomoval, že není v pořádku si takhle s neznámým bláznem zahrávat.
Scény v policejní stanici evokují silný pocit boje proti zavedeným pořádkům. Jejich familiární přístup a Rambovo nepochopení situace, v jaké se nachází, připomíná bezpráví života běžného člověka.
Ono bezpráví symbolizuje situace, ve které se jej policajti snaží oholit břitvou. Rambo má další flashback, ve kterém jej vietnamský důstojník řezal velkým lesklým nožem. Musí rychle pryč, a tak se s použitím síly a přesných kopanců šťastně probojovává z policejní stanice, krade motorku a ujíždí směrem k lesu.
Všichni policajti z města, vrtulník a psovod s dobrmany, jsou na nohou. V lese je už Rambo se svým ozubeným nožem jako doma. Rychle si spíchnul tričko z plachty a vyráží směrem do kopce. Policajti nad tím přitom kroutí s úsměvem hlavou, jenom blbec by se snažil utéct na kopec.
Sejmout Ramba je vlastně v tu chvíli nejjednodušší řešení. Nějaký bývalý voják, který se začal toulat a obtěžuje svou přítomností spořádané spoluobčany, není jistě nic, co by se nedalo u soudu obhájit. Vzít v tu chvíli spravedlnost do vlastních rukou je celkem rozumné řešení, když si představíme všechny ty rodiny, které žijí celý život civilizovaně.
Policajti také v příběhovém spádu zjišťují až postupně, s kým mají tu čest. Zelené barety jsou pro ně pojem a každý ví, že to jsou tvrdí hoši. Zrzek Mitch má další důvod pochybovat o tom, co šerif vlastně provádí.
Další série scén vyvolává k Rambovi respekt, je zajímavé jak přesně a kreativně klade policajtům do cesty různé dřevěné pasti. Daří se mu dokonce oddělat psovoda i s dobrmany.
„My jeho nelovíme, on loví nás,“ říká Mitch.
Zhruba v polovině filmu Rambo všechny policajty buď svázal, nebo jinak znehybnil. Na brutální podmínky a situaci, kdy po něm při každé příležitosti stříleli, se však chová stále dost humánně. Může si i dovolit přiložit nůž na krk šerifovi a říct:
„Ve městě jsi zákon ty, tady zase já. Nech to plavat, nech mě jít.“
Nicméně les je v obležení. Chytila se toho i média, a tak po poslední honičce probíhá bilancování. Přichází také plukovník Trautman a vysvětluje, co je Rambo vlastně zač. Šerif tento fakt odbývá (jak jinak) a vzniká tak přímý konflikt mezi dvěmi různými názory na věc a dvěmi různými osobnostmi. Trautman versus šerif, přičemž plukovník je na rozdíl od Ramba informovaný člověk a dobře ví, jak se ve společnosti chovat. Po zbytek příběhu se tedy drží své role nezávislého pozorovatele a jen policii upozorňuje, co by se mohlo stát.
Trautman se snaží i pomáhat. Volá Ramba vysílačkou jako „velitel jednotky“. Ta doba už je pryč, ale tulák na plukovníka reaguje a odpovídá. Tato scéna víceméně vysvětluje rozdíl mezi Trautmanem a Rambem. Ten totiž žije stále v minulosti a vše co se kolem něj děje má zafixované v jakémsi souboru vojenských pravidel, kdy byli s klukama ještě v akci. Očividně si úplně neuvědomuje, v jaké situaci se nachází a co vlastně dělá.
„To oni prolili krev první,“ končí Rambo rozhovor.
Druhý den ráno však potkává v lese kluka, kterého nechává jít. Tato scéna vysvětluje, že i když se řídí podle svých pravidel, stále ví, kdo je jeho „nepřítel“ a kdo není.
Svou vynalézavost a bystrou mysl ukazuje i ve starém dole, který za ním policajti odpálili. Zatímco pro ně už je Rambo mrtvý, on se s pomocí improvizovaných loučí a plaváním mezi krysami, se štěstím dostává ven.
Kromě Trautmana jsou všichni nepříjemně překvapeni, že se z toho Rambo dostal. Echo z vysílačky jim dává vědět, že se zmocnil jednoho vojenského náklaďáku a míří k městu. Tou dobou už je noc a namísto toho, aby Rambo uprchl, rozhoduje se vrátit tam, kde to všechno začalo.
Zapaluje benzínku, vykrádá obchod se zbraněmi a vybaven novou municí rozsekává policejní stanici na padrť. Šerif je u toho jako první a přišla chvíle, kdy už lituje, že se do takové akce vůbec pouštěl. Na vlastní pěst se ho ještě snaží sejmout, ale nejde to.
V rozstřílené policejní stanici se z ničeho nic objevuje i Trautman. Poprvé spolu mluví tváří v tvář, a zatímco si Rambo chystá další zbraně, snaží se mu plukovník domluvit.
„Mysli na to co děláš, budova je obklíčená, tahle mise skončila.“
Rambo je čistá duše a nedochází mu, že se před ním Trautman přetvařuje. Na druhou stranu mu dobře radí a celý film mu fandil. Ukazuje se, že se svými svěřenci musel vždy mluvit nějakým jazykem, ale stále k nim cítil sympatie.
„Nic neskončilo, já udělal všechno pro vítězství, ale někdo to tak nechtěl. Když jsem se vrátil, říkali mi na letišti, že jsem vrah dětí. Co jsou zač, že proti mně protestujou?“
V této scéně se vysvětluje vše, co se Rambovi honí hlavou. Mluví v ní úplně nejvíce.
„Pro mě není život v civilu nic. V poli jsme měli každý svou čest, vy kryjete záda mě, já vám. Ale tady nemám nic. Tam jsem mohl jezdit s lodí, řídit tank, měl k dispozici vybavení za milióny dolarů a tady nemůžu ani parkovat auto.“
Závěrečná scéna Rambovy vnitřní pochody do hloubky vysvětluje. Zkušenosti z „jiného“ života nejsou mnohdy kompatibilní a nepřenášejí se snadno do života běžného. Máme informace o různých psychických účincích z těžkých válek, která se odehrávala v minulosti a měla značné dopady na celé rodiny.
Nestačilo, že takový člověk třeba zemřel, ale když měl štěstí a vrátil se ve zdraví zpátky, byl většinou jiný, změněný, nevnímal starosti běžného života tak jako kdysi. Film Rambo nám ukazuje, že pokud děláme cokoliv, co nekoresponduje se starostmi běžného života, nesmíme zapomínat sledovat realitu okolo nás jaká je. V opačném případě se nám mohou naše činy vymstít.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Veterán z Vietnamu John Rambo se potlouká po Americe a hledá svoje přátele z války. Avšak zjišťuje, že všichni již umřeli. Až v jednom z klidných městeček ho místní šerif Teasle vyveze za město jako nějakého vandráka. Když se John opětovně vrací do města, je šerifem převezen na policejní stanici, kde se k němu chovají tvrdším způsobem. To mu připomíná mučení, které prožil ve Vietnamu. Což v něm vyvolává instinkt, který ho nutí, aby přežil a tak utíká ze stanice a po honičce městem se policistům ztrácí v lese za městem. Ramba nejprve pronásleduje pouze šerif, který poté volá posily. Jeden z občanů města přivádí na žádost psy a současně vzlétá vrtulník s jedním ze šerifových zástupců. Rambo utíká a dorazí ke skále, ze které začíná slézat. Přiletí vrtulník se šerifovým zástupcem, který po Rambovi začne střílet z pušky, ale vzhledem ke vzdušným vírům a neschopnosti pilota udržet vrtulník v klidu není Rambo zasažen.
Poté, co se pilotovi podaří vrtulník ustálit, se Rambo vrhá ze skály, ale dopadá do korun stromů, které utlumí jeho pád, odnese to tržnou ranou na nadloktí. Rambo poté hodí kámen, vrtulník sebou škubne, policista vypadne a umírá. Rambo si bere pušku a vysílačku a utíká. Později na všechny policisty nastraží pasti (punji), nikdo však neumírá. Věc spadne do kompetence státní policie, která si volá na pomoc národní gardu. Na mobilní velitelství přilétá plukovník Trautman, Rambův bývalý velitel z Vietnamu, který s Rambem komunikuje vysílačkou. Kvůli tomu je Rambo policisty zaměřen a ráno se národní garda vydává k opuštěnému dolu, kde se skrývá. Po střelbě na příslušníky národní gardy nechá velitel této do dolu vystřelit z raketometu, čímž je Rambo v dole pohřben. Ačkoli je šerifem považován za mrtvého, Rambo z dolu utíká, ukradne národní gardě nákladní auto s nákladem M60. Poté pomocí auta vyhodí do vzduchu benzinovou stanici ve městě. Rambo vyzbrojen M60 chodí po městě a chce se dostat k šerifovi. Mezitím ničí trafostanice a způsobuje výpadky proudu. Poté se vloupá do obchodu se zbraněmi a střelivem a pomocí střelného prachu ho vyhodí do vzduchu. Nakonec se dostává k policejní stanici, šerif je postřelen, ale plukovník Trautman Rambovi zabrání v jeho zabití. Rambo se po obklíčení vzdává a odchází s plukovníkem Trautmanem.
DABING
1. DABING (VHS, Nova (ČNTS), Markíza)
V českém znění: Marek Pavlovský - Sylvester Stallone (Rambo), Bohumil Švarc - Brian Dennehy (Teasle), Bedřich Šetena - David Crowley (Shingleton) + Alf Humphreys (Lester) + Richard Crenna (Trautman) + Raimund Stamm (gardista č.2), Karel Chromík - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Jack Starrett (Galt) + Bill McKinney (Kern) + Stephen Dimopoulos (gardista č.4) + Robert Metcalfe (gardista č.3) + (titulky), Radan Rusev - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + Ian Hutchinson (muž na ulici č.3) + John McLiam (Orval) + Michael Talbott (Balford), Zdeněk Hruška - Chris Mulkey (Ward) + David Crowley (Shingleton) + Mike Winlaw (TV reportér) + Danny Wozna (kluk) + Bruce Greenwood (gardista č.5) + Earl Klein (gardista č.6), Libor Hruška - David Caruso (Mitch) + Chris Mulkey (Ward) + Chuck Tamburro (pilot) + Craig Wright Huston (radista) + Patrick Stack (por. Morgen), Jana Drbohlavová - (žena na venkově) + Amy Alexander (žena na ulici) + (servírka) a další
Překlad: Beáta Lejtnarová
Zvuk: Petr Skalský
Produkce: Petr Skarke
Režie českého znění: Petr Šícha
Vyrobila: Firma S Production ve studiu Smart Video Film pro společnost Guild Home Video 1992
2. DABING (VHS/DVD (Bonton)
V českém znění: Aleš Procházka - Sylvester Stallone (Rambo), Daniel Dítě - Brian Dennehy (Teasle), Antonín Navrátil - Chris Mulkey (Ward) + Craig Wright Huston (radista), Filip Jančík - David Caruso (Mitch), Martin Kolár - Jack Starrett (Galt), Marek Libert - Michael Talbott (Balford) + Patrick Stack (por. Morgen), Lucie Svobodová - Amy Alexander (žena na ulici), Zdeněk Mahdal - Richard Crenna (Trautman), Filip Švarc - Alf Humphreys (Lester) + Raimund Stamm (gardista č.2), Jiří Kvasnička - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + John McLiam (Orval), Ladislav Novák - Chuck Tamburro (pilot) + Danny Wozna (kluk) + Earl Klein (gardista č.6), Zuzana Schulzová - (žena na venkově), Jiří Balcárek - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Bill McKinney (Kern), Hana Krtičková - (servírka), Ludvík Král - David Crowley (Shingleton) + Mike Winlaw (TV reportér) + Stephen Dimopoulos (gardista č.4) + Robert Metcalfe (gardista č.3), Roman Novotný - Bruce Greenwood (gardista č.5) + (titulky)
Překlad: Martin Koudelka
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobilo: Studio Budíkov pro Bontonfilm v roce 2004
3. DABING (Nova, DVD, Blu-Ray, Prima)
V českém znění: Pavel Rímský - Sylvester Stallone (Rambo), Alois Švehlík - Richard Crenna (Trautman), Libor Hruška - Brian Dennehy (Teasle), Petr Pospíchal - David Crowley (Shingleton) + Bill McKinney (Kern), Filip Jančík - David Caruso (Mitch) + Bruce Greenwood (gardista č.5), Petr Oliva - John McLiam (Orval), Tomáš Juřička - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Alf Humphreys (Lester), Aleš Procházka - Michael Talbott (Balford), Jan Schánilec - Jack Starrett (Galt), Filip Švarc - Chris Mulkey (Ward), Hana Kolářová - (žena na venkově), Daniel Rous - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + Mike Winlaw (TV reportér) + Earl Klein (gardista č.6), Andrea Elsnerová - Amy Alexander (žena na ulici) + (servírka), Jan Vágner - David Crowley (Shingleton) + (titulky), Libor Terš - Chuck Tamburro (pilot) + Patrick Stack (por. Morgen), Bohdan Tůma - Stephen Dimopoulos (gardista č.4), Ivo Novák - Craig Wright Huston (radista) + Raimund Stamm (gardista č.2) + Robert Metcalfe (gardista č.3) a další
Překlad: Jan Urbánek
Zvuk: Jan Neskusil
Produkce: Martin Kot
Dialogy a režie: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21, spol. s r.o. v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 22.10.1982 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Guild Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.7.2011 Magic Box
Tržby celkem - $ 125 200 000
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Rozhovor se Sylvesterem Stallonem (anglicky) (česky)
• Vynechané scény (anglicky) (česky)
• Jak se točil Rambo (anglicky) (česky)
• Trailer 1 (anglicky) (česky)
• Trailer 3 (anglicky) (česky)
FILMY V SÉRII
Rambo: První krev (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0220/
Akční / Dobrodružný, USA, 1982
Režie: Ted Kotcheff, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo II (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0217/
Akční / Dobrodružný, USA, 1985
Režie: George P. Cosmatos, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo III (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0218/
Akční / Dobrodružný, USA, 1988
Režie: Peter MacDonald, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo: Do pekla a zpět gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/rambo-do-pekla-a-zpet-rambo/
Akční / Thriller, USA / Německo, 2008
Režie: Sylvester Stallone, Hrají: Sylvester Stallone, Julie Benz
Rambo: Poslední krev gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0219/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Adrian Grunberg, Hrají: Sylvester Stallone, Paz Vega
„Rambo vám předvede, jak přežít v Oregonských horách s šíleným policajtem v patách!"
OBSAH
Voják americké armády John Rambo (Sylvester Stallone) se po letech vrací z pekla vietnamské války zpět do své vlasti. Ale politická situace se mezitím změnila, mladý muž se setkává jen s nepochopením a jednoho dne je šerifem malého podhorského městečka (Brian Dennehy) zatčen pro potulku a odveden na místní policejní stanici. Podaří se mu však utéct a v nedalekých horách svádí se svými pronásledovateli nelítostný boj o holý život.
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Ale je to tak sedmdesátka. I ty neakční části, kdy John Rambo pláče nad mizérií války i své městské současnosti, by byly dobré, kdyby šlo o herce. Celá ta zápletka ohledně maloměsta, které hledí na veterána s opovržením, je zajímavá, jen se mi zdálo, že se v ní občas zbytečně moc tlačí na pilu. Režie ovšem není ani tak zajímavá, např. pronásledování v autě mohlo být zrežírováno více invenčně. Z herců je jasně nejlepší Brian Dennehy, Richard Crenna coby kožený oficír nemá moc co předvést. O ostatních radši nemluvím. Jako taková nenáročná trošku adrenalinová podívaná na jakékoliv odpoledne - proč ne. Ovšem klasika - ani omylem. Tedy pro mě ne. (Tosim) 4*
Jeden z nejlepších ačkních filmů . Vůbec nechápu jak tady uživatel Divočák může napsat že Rambo 1 není akční film a že je v něm málo akce. Neexistuje moc akčních filmů, kde by akční scény byly dělány pro vykreslení smyslu chování a povahy hlavního hrdiny. Právě díky naprosto brilantně natočené akci v lese, pochopíme, kdo je skutečně Rambo zač. Kdyby každej akční film byl natočen jako Rambo 1 měl by tento žánr mnohem více přiznivců. Dobrej akční film přece není jen pic, pic a kop, kop, nedělá ho ani co největší počet mrtvol /pro příklad: scéna ve které Rambo ujiždí na motorce z policejní stanice, zakončená nepovedeným výjezdem po svislém hladkém povrchu skály, byla překonána až Jasonem Bournem v roce 2007 a jeho motonaháněčkou v Maroku. Mimochodem kdo jezdí endurem ví jak tato scéna na skále je nebezpečná, kdo ne, může tvrdit, že akčních scén je v Rambovi pomálu /. Dynamika akčních scén tady perfektně zapadne do vážného vyznění celého příběhu, oboje pak ještě nabývá na síle při hudbě Jerryho Goldsmitha. Každý čin který Johny Rambo udělal, jsem dělal s ním, každý slovo, který Johny Rambo řekl, jsem říkal s ním, včetně závěrečného proslovu: " Ve Vietnamu mě svěřila vláda stroje za miliony USD a v mé zemi pak neseženu práci a nemůžu se ani nažrat". "Přiletím domů a lidi na mě na letišti řvou,vrahu dětí". Milá americká vládo, až zase budeš verbovat chudý kluky do vojenskýho konfliktu, tyhle věty asi používat nebudeš, co ? Rambo může svou první krev prolít třeba i za sto let a pořád to bude stejně silný příběh v kvalitním akčním provedení. (Enšpígl) 5*
Slavný Sly v nejslavnější roli svého života, která se prokousává problémy stejně dobře jako jeho Rocky poráží americké a ruské hrdiny. Nová myšlenka, časově vystižná a perfektně jednoduše využitá. Hodně dobrý film, který opravdu trochu těžší z originality a povahy amerického národa, který automaticky diskriminuje "neoblíbené" skupiny lidí. Hodně silně formovaná myšlenka, kdy lidé bojují pro národ a národ se jim odvděčí nenávistí a předsudky. Tato myšlenka provází celý film a jeho nosnou zbraní, v které je nabita kulka se svaly Sylvestra Stalloneho a jeho neobyčejně povedenné vystižení role vietnamského vysloužilce. Určitě stojí za podivání, ale milovat toužit po tomhle filmu moc nebudete. (Djkoma) 4*
V.I.M. FILMU
Když zvoláte jeho jméno, vyvolává to okamžitý efekt - v hlavách každého, kdo kdy přišel do styku s televizí se začnou vynořovat napumpované svaly Sylvestera Stalloneho, legendární nůž, ale především nesmrtelná (ovšem zdaleka ne nezranitelná) akční ikona osmdesátých let. John Rambo (pojmenován podle výrobce jablek!) ale nebyl vždycky Superman, v prvním díle se po vzoru Rockyho musí ke své pověsti vypracovat.
Ve Vietnamu ho možná znali jako ultimátní porcovač nepřátel, ale po návratu domů se jeho minulost obrací v nevýhodu, když je šikanován místním šerifem a jeho poskoky. Válečných veteránů se každý bojí, ale se strachem se to nemá přehánět, protože když se něčeho moc bojíte, tak se vám to stane. Tak dlouho šerif Ramba preventivně buzeroval, až se instinkty bojové mašiny opět probudily. Po vybílení policejní stanice Rambo utekl do lesů a chtěl být sám. Oni ho však nenechali.
První díl slavné série rozhodně není odlehčeným über-akčňákem jako dvojka a trojka. Vychází z knihy Davida Morrella, který ve svém díle reflektoval strach společnosti z války i jejích následků. Knižní Rambo pobije mnohem víc policistů (kolem dvou stovek) a je v závěru zastřelen plukovníkem Trautmanem, ve filmu je rovnováha mezi dobrem a zlem trochu viditelnější, i když není Rambo žádný svatoušek, jedná v sebeobraně a na konci se plukovníkovi vzdává (čím se otevírají zadní vrátka pro možná pokračování). Pro Stalloneho to byla po Rockym další fyzická, ale i herecká výzva a ve spolupráci s Brianem Dennehym (šerif) a Richardem Crennou (Trautman) ji dokázal využít na maximum.
Výsledkem je mrazivý thriller, který nešokuje ani tak počtem mrtvol jako spíš sugestivním pojetím (dodneška vzpomínám na šití ruky), mrazivými hláškami a jakýmsi hlubším poselstvím, nevím zda tohle slovo vůbec mohu v kontextu s akčním filmem použít, ale možná to samo o sobě dokazuje, že první Rambo obyčejným akčním filmem nikdy nebyl. Ale to už je jiná pohádka, související s dalšími díly.
OLDIES FILMU
Ač Sylvester Stallone zaujme na posledním frameu traileru ikonický postoj, který odpovídá pověsti jednoho z největších akčních hrdinů, ukázkou se pochopitelně line hlavně mrazivá deprese. Z vietnamského veterána totiž ještě nebyl propagátor hamburgerů, potažmo amerického imperialismu (ať už v Afghánistánu nebo zpátky ve Vietnamu), ale traumatizovaný chlapík, který jednoduše musel vykostit pár potížistů. Frustrace dovezené z jihovýchodní Asie se v Hollywoodu probíraly mnohokrát, souboje v lesích s partou slabšáků tak frekventované nejsou, proto když už někdo vypustí Štvance nebo Apocalypto, Rambo se jako zdroj inspirace vyjeví prakticky okamžitě. Člověk jako zvíře zahnané do kouta se díky Stalloneho pokleslým očním koutkům, hlubokému hlasu a statnému tělu nemusí oplkávat spoustou keců – Sylvester má deprese vepsané do tváře, což, ať už chcete nebo ne, samo o sobě vystačí k psychologickému portrétování. Z traileru jej lze snadno vycítit, protože tak chladnou ukázku, v níž se za teenagerskou posedlostí Rambo-nožem, skrývá seriózní i intelektuálně hodnotné dílo, v oldie nenajdete každý den.
VELKÁ RECENZE
Rambův příběh je známý už velmi dlouhou dobu. Je to už téměř 30 let, kdy byl uveden do kin první díl. I když se může film na první pohled jevit poněkud omšele, vracím se k němu proto, že byla pro jeho natočení použita celá řada (na tu dobu) novátorských prvků , ze kterých víceméně vycházejí i filmy současné.
Na první díl Ramba se tak dá i po dvaceti letech stále koukat, a pokud se umíte do děje vtáhnout, nudit vás zbytečně vleklými, nicneříkajícími scénami nebude. Přitom je zvláštní, že se skoro celý děj odehrává jen v lese poblíž malého města a téměř bez zvláštních efektů.
Rambo je představen jako válečný veterán, který hledá své bývalé kamarády a sám vypadá trochu ztraceně.
Příběh začíná scénou, ve které přichází tulák ve vojenském kabátě pěšky po hlavní silnici do města. U prvního stavení si ho všímá místní šerif a ptá se jej, co má v plánu. Rambo však není příliš výřečný, a tak jej panovačný šerif odváží na druhý konec města, aby se jej zbavil a neměl zbytečné problémy. Přitom je už od začátku jasné, že tam udržuje pořádek pevnou rukou. Divák tak má pocit, že je taková starost poněkud přehnaná, když Rambo vlastně nic neudělal – přece jenom prochází a shání něco k snědku.
Výhružku šerifa ale nebere vážně, a tak se nechá poněkud zbytečně zatknout. Na policejní stanici se při prohledávání odehrává série flashbacků z Vietnamu, které Rambo prožil. Styl, jakým s ním policajti zacházejí trochu připomíná válečný vietnamský lágr a náš hrdina se tak jeví jako někdo, kdo byl delší dobu odtržený od společnosti a v civilizaci se octnul teprve nedávno.
Místní policajti nejsou ale žádní svatoušci a skoro každý z nich si rád kopne nebo jinak uleví, aby z nich měl tulák respekt. Zdrženlivou roli v takových scénách hraje zrzek Mitch. Ten jakoby si uvědomoval, že není v pořádku si takhle s neznámým bláznem zahrávat.
Scény v policejní stanici evokují silný pocit boje proti zavedeným pořádkům. Jejich familiární přístup a Rambovo nepochopení situace, v jaké se nachází, připomíná bezpráví života běžného člověka.
Ono bezpráví symbolizuje situace, ve které se jej policajti snaží oholit břitvou. Rambo má další flashback, ve kterém jej vietnamský důstojník řezal velkým lesklým nožem. Musí rychle pryč, a tak se s použitím síly a přesných kopanců šťastně probojovává z policejní stanice, krade motorku a ujíždí směrem k lesu.
Všichni policajti z města, vrtulník a psovod s dobrmany, jsou na nohou. V lese je už Rambo se svým ozubeným nožem jako doma. Rychle si spíchnul tričko z plachty a vyráží směrem do kopce. Policajti nad tím přitom kroutí s úsměvem hlavou, jenom blbec by se snažil utéct na kopec.
Sejmout Ramba je vlastně v tu chvíli nejjednodušší řešení. Nějaký bývalý voják, který se začal toulat a obtěžuje svou přítomností spořádané spoluobčany, není jistě nic, co by se nedalo u soudu obhájit. Vzít v tu chvíli spravedlnost do vlastních rukou je celkem rozumné řešení, když si představíme všechny ty rodiny, které žijí celý život civilizovaně.
Policajti také v příběhovém spádu zjišťují až postupně, s kým mají tu čest. Zelené barety jsou pro ně pojem a každý ví, že to jsou tvrdí hoši. Zrzek Mitch má další důvod pochybovat o tom, co šerif vlastně provádí.
Další série scén vyvolává k Rambovi respekt, je zajímavé jak přesně a kreativně klade policajtům do cesty různé dřevěné pasti. Daří se mu dokonce oddělat psovoda i s dobrmany.
„My jeho nelovíme, on loví nás,“ říká Mitch.
Zhruba v polovině filmu Rambo všechny policajty buď svázal, nebo jinak znehybnil. Na brutální podmínky a situaci, kdy po něm při každé příležitosti stříleli, se však chová stále dost humánně. Může si i dovolit přiložit nůž na krk šerifovi a říct:
„Ve městě jsi zákon ty, tady zase já. Nech to plavat, nech mě jít.“
Nicméně les je v obležení. Chytila se toho i média, a tak po poslední honičce probíhá bilancování. Přichází také plukovník Trautman a vysvětluje, co je Rambo vlastně zač. Šerif tento fakt odbývá (jak jinak) a vzniká tak přímý konflikt mezi dvěmi různými názory na věc a dvěmi různými osobnostmi. Trautman versus šerif, přičemž plukovník je na rozdíl od Ramba informovaný člověk a dobře ví, jak se ve společnosti chovat. Po zbytek příběhu se tedy drží své role nezávislého pozorovatele a jen policii upozorňuje, co by se mohlo stát.
Trautman se snaží i pomáhat. Volá Ramba vysílačkou jako „velitel jednotky“. Ta doba už je pryč, ale tulák na plukovníka reaguje a odpovídá. Tato scéna víceméně vysvětluje rozdíl mezi Trautmanem a Rambem. Ten totiž žije stále v minulosti a vše co se kolem něj děje má zafixované v jakémsi souboru vojenských pravidel, kdy byli s klukama ještě v akci. Očividně si úplně neuvědomuje, v jaké situaci se nachází a co vlastně dělá.
„To oni prolili krev první,“ končí Rambo rozhovor.
Druhý den ráno však potkává v lese kluka, kterého nechává jít. Tato scéna vysvětluje, že i když se řídí podle svých pravidel, stále ví, kdo je jeho „nepřítel“ a kdo není.
Svou vynalézavost a bystrou mysl ukazuje i ve starém dole, který za ním policajti odpálili. Zatímco pro ně už je Rambo mrtvý, on se s pomocí improvizovaných loučí a plaváním mezi krysami, se štěstím dostává ven.
Kromě Trautmana jsou všichni nepříjemně překvapeni, že se z toho Rambo dostal. Echo z vysílačky jim dává vědět, že se zmocnil jednoho vojenského náklaďáku a míří k městu. Tou dobou už je noc a namísto toho, aby Rambo uprchl, rozhoduje se vrátit tam, kde to všechno začalo.
Zapaluje benzínku, vykrádá obchod se zbraněmi a vybaven novou municí rozsekává policejní stanici na padrť. Šerif je u toho jako první a přišla chvíle, kdy už lituje, že se do takové akce vůbec pouštěl. Na vlastní pěst se ho ještě snaží sejmout, ale nejde to.
V rozstřílené policejní stanici se z ničeho nic objevuje i Trautman. Poprvé spolu mluví tváří v tvář, a zatímco si Rambo chystá další zbraně, snaží se mu plukovník domluvit.
„Mysli na to co děláš, budova je obklíčená, tahle mise skončila.“
Rambo je čistá duše a nedochází mu, že se před ním Trautman přetvařuje. Na druhou stranu mu dobře radí a celý film mu fandil. Ukazuje se, že se svými svěřenci musel vždy mluvit nějakým jazykem, ale stále k nim cítil sympatie.
„Nic neskončilo, já udělal všechno pro vítězství, ale někdo to tak nechtěl. Když jsem se vrátil, říkali mi na letišti, že jsem vrah dětí. Co jsou zač, že proti mně protestujou?“
V této scéně se vysvětluje vše, co se Rambovi honí hlavou. Mluví v ní úplně nejvíce.
„Pro mě není život v civilu nic. V poli jsme měli každý svou čest, vy kryjete záda mě, já vám. Ale tady nemám nic. Tam jsem mohl jezdit s lodí, řídit tank, měl k dispozici vybavení za milióny dolarů a tady nemůžu ani parkovat auto.“
Závěrečná scéna Rambovy vnitřní pochody do hloubky vysvětluje. Zkušenosti z „jiného“ života nejsou mnohdy kompatibilní a nepřenášejí se snadno do života běžného. Máme informace o různých psychických účincích z těžkých válek, která se odehrávala v minulosti a měla značné dopady na celé rodiny.
Nestačilo, že takový člověk třeba zemřel, ale když měl štěstí a vrátil se ve zdraví zpátky, byl většinou jiný, změněný, nevnímal starosti běžného života tak jako kdysi. Film Rambo nám ukazuje, že pokud děláme cokoliv, co nekoresponduje se starostmi běžného života, nesmíme zapomínat sledovat realitu okolo nás jaká je. V opačném případě se nám mohou naše činy vymstít.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Veterán z Vietnamu John Rambo se potlouká po Americe a hledá svoje přátele z války. Avšak zjišťuje, že všichni již umřeli. Až v jednom z klidných městeček ho místní šerif Teasle vyveze za město jako nějakého vandráka. Když se John opětovně vrací do města, je šerifem převezen na policejní stanici, kde se k němu chovají tvrdším způsobem. To mu připomíná mučení, které prožil ve Vietnamu. Což v něm vyvolává instinkt, který ho nutí, aby přežil a tak utíká ze stanice a po honičce městem se policistům ztrácí v lese za městem. Ramba nejprve pronásleduje pouze šerif, který poté volá posily. Jeden z občanů města přivádí na žádost psy a současně vzlétá vrtulník s jedním ze šerifových zástupců. Rambo utíká a dorazí ke skále, ze které začíná slézat. Přiletí vrtulník se šerifovým zástupcem, který po Rambovi začne střílet z pušky, ale vzhledem ke vzdušným vírům a neschopnosti pilota udržet vrtulník v klidu není Rambo zasažen.
Poté, co se pilotovi podaří vrtulník ustálit, se Rambo vrhá ze skály, ale dopadá do korun stromů, které utlumí jeho pád, odnese to tržnou ranou na nadloktí. Rambo poté hodí kámen, vrtulník sebou škubne, policista vypadne a umírá. Rambo si bere pušku a vysílačku a utíká. Později na všechny policisty nastraží pasti (punji), nikdo však neumírá. Věc spadne do kompetence státní policie, která si volá na pomoc národní gardu. Na mobilní velitelství přilétá plukovník Trautman, Rambův bývalý velitel z Vietnamu, který s Rambem komunikuje vysílačkou. Kvůli tomu je Rambo policisty zaměřen a ráno se národní garda vydává k opuštěnému dolu, kde se skrývá. Po střelbě na příslušníky národní gardy nechá velitel této do dolu vystřelit z raketometu, čímž je Rambo v dole pohřben. Ačkoli je šerifem považován za mrtvého, Rambo z dolu utíká, ukradne národní gardě nákladní auto s nákladem M60. Poté pomocí auta vyhodí do vzduchu benzinovou stanici ve městě. Rambo vyzbrojen M60 chodí po městě a chce se dostat k šerifovi. Mezitím ničí trafostanice a způsobuje výpadky proudu. Poté se vloupá do obchodu se zbraněmi a střelivem a pomocí střelného prachu ho vyhodí do vzduchu. Nakonec se dostává k policejní stanici, šerif je postřelen, ale plukovník Trautman Rambovi zabrání v jeho zabití. Rambo se po obklíčení vzdává a odchází s plukovníkem Trautmanem.
DABING
1. DABING (VHS, Nova (ČNTS), Markíza)
V českém znění: Marek Pavlovský - Sylvester Stallone (Rambo), Bohumil Švarc - Brian Dennehy (Teasle), Bedřich Šetena - David Crowley (Shingleton) + Alf Humphreys (Lester) + Richard Crenna (Trautman) + Raimund Stamm (gardista č.2), Karel Chromík - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Jack Starrett (Galt) + Bill McKinney (Kern) + Stephen Dimopoulos (gardista č.4) + Robert Metcalfe (gardista č.3) + (titulky), Radan Rusev - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + Ian Hutchinson (muž na ulici č.3) + John McLiam (Orval) + Michael Talbott (Balford), Zdeněk Hruška - Chris Mulkey (Ward) + David Crowley (Shingleton) + Mike Winlaw (TV reportér) + Danny Wozna (kluk) + Bruce Greenwood (gardista č.5) + Earl Klein (gardista č.6), Libor Hruška - David Caruso (Mitch) + Chris Mulkey (Ward) + Chuck Tamburro (pilot) + Craig Wright Huston (radista) + Patrick Stack (por. Morgen), Jana Drbohlavová - (žena na venkově) + Amy Alexander (žena na ulici) + (servírka) a další
Překlad: Beáta Lejtnarová
Zvuk: Petr Skalský
Produkce: Petr Skarke
Režie českého znění: Petr Šícha
Vyrobila: Firma S Production ve studiu Smart Video Film pro společnost Guild Home Video 1992
2. DABING (VHS/DVD (Bonton)
V českém znění: Aleš Procházka - Sylvester Stallone (Rambo), Daniel Dítě - Brian Dennehy (Teasle), Antonín Navrátil - Chris Mulkey (Ward) + Craig Wright Huston (radista), Filip Jančík - David Caruso (Mitch), Martin Kolár - Jack Starrett (Galt), Marek Libert - Michael Talbott (Balford) + Patrick Stack (por. Morgen), Lucie Svobodová - Amy Alexander (žena na ulici), Zdeněk Mahdal - Richard Crenna (Trautman), Filip Švarc - Alf Humphreys (Lester) + Raimund Stamm (gardista č.2), Jiří Kvasnička - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + John McLiam (Orval), Ladislav Novák - Chuck Tamburro (pilot) + Danny Wozna (kluk) + Earl Klein (gardista č.6), Zuzana Schulzová - (žena na venkově), Jiří Balcárek - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Bill McKinney (Kern), Hana Krtičková - (servírka), Ludvík Král - David Crowley (Shingleton) + Mike Winlaw (TV reportér) + Stephen Dimopoulos (gardista č.4) + Robert Metcalfe (gardista č.3), Roman Novotný - Bruce Greenwood (gardista č.5) + (titulky)
Překlad: Martin Koudelka
Dialogy: Veronika Kernová
Zvuk: Antonín Němec
Produkce: Iva Koudelková
Režie českého znění: Bohdan Tůma
Vyrobilo: Studio Budíkov pro Bontonfilm v roce 2004
3. DABING (Nova, DVD, Blu-Ray, Prima)
V českém znění: Pavel Rímský - Sylvester Stallone (Rambo), Alois Švehlík - Richard Crenna (Trautman), Libor Hruška - Brian Dennehy (Teasle), Petr Pospíchal - David Crowley (Shingleton) + Bill McKinney (Kern), Filip Jančík - David Caruso (Mitch) + Bruce Greenwood (gardista č.5), Petr Oliva - John McLiam (Orval), Tomáš Juřička - Frank Richter (muž na ulici č.1) + Alf Humphreys (Lester), Aleš Procházka - Michael Talbott (Balford), Jan Schánilec - Jack Starrett (Galt), Filip Švarc - Chris Mulkey (Ward), Hana Kolářová - (žena na venkově), Daniel Rous - Grahman L. Galativk (muž na ulici č.2) + Mike Winlaw (TV reportér) + Earl Klein (gardista č.6), Andrea Elsnerová - Amy Alexander (žena na ulici) + (servírka), Jan Vágner - David Crowley (Shingleton) + (titulky), Libor Terš - Chuck Tamburro (pilot) + Patrick Stack (por. Morgen), Bohdan Tůma - Stephen Dimopoulos (gardista č.4), Ivo Novák - Craig Wright Huston (radista) + Raimund Stamm (gardista č.2) + Robert Metcalfe (gardista č.3) a další
Překlad: Jan Urbánek
Zvuk: Jan Neskusil
Produkce: Martin Kot
Dialogy a režie: Jiří Kvasnička
Vyrobila: Česká produkční 2000 a.s. pro CET 21, spol. s r.o. v roce 2005
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 22.10.1982 Orion Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.1993 (VHS) Guild Home Video
Poprvé na DVD: 1.1.2005 Bontonfilm
Poprvé na Blu-ray: 4.7.2011 Magic Box
Tržby celkem - $ 125 200 000
Náklady (Rozpočet) - $ 15 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Rozhovor se Sylvesterem Stallonem (anglicky) (česky)
• Vynechané scény (anglicky) (česky)
• Jak se točil Rambo (anglicky) (česky)
• Trailer 1 (anglicky) (česky)
• Trailer 3 (anglicky) (česky)
FILMY V SÉRII
Rambo: První krev (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0220/
Akční / Dobrodružný, USA, 1982
Režie: Ted Kotcheff, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo II (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0217/
Akční / Dobrodružný, USA, 1985
Režie: George P. Cosmatos, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo III (Blu-ray) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0218/
Akční / Dobrodružný, USA, 1988
Režie: Peter MacDonald, Hrají: Sylvester Stallone, Richard Crenna
Rambo: Do pekla a zpět gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/rambo-do-pekla-a-zpet-rambo/
Akční / Thriller, USA / Německo, 2008
Režie: Sylvester Stallone, Hrají: Sylvester Stallone, Julie Benz
Rambo: Poslední krev gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/0219/
Akční / Dobrodružný, USA, 2019
Režie: Adrian Grunberg, Hrají: Sylvester Stallone, Paz Vega
Tvůrci a herci
Ted Kotcheff (Režie), Buzz Feitshans (Produkce), Jerry Goldsmith (Hudba), Andrew Laszlo (Kamera), Joan E. Chapman (Střih), Toni Howard (Casting), Lynn Stalmaster (Casting), Wolf Kroeger (Scénografie), Tom Bronson (Kostýmy), Fred J. Brown (Zvuk), Rob Young (Zvuk), Phyllis Newman (Masky), Sylvester Stallone (Scénář), Sylvester Stallone (Herec), Richard Crenna (Herec), Brian Dennehy (Herec), Bill McKinney (Herec), Jack Starrett (Herec), Chris Mulkey (Herec), John McLiam (Herec), David Caruso (Herec), Bruce Greenwood (Herec), Gery Hetherington (Herec), Alf Humphreys (Herec)
1982/93/USA/Drama, Akční, Thriller, Dobrodružný
Zajímavost k filmu
- Nůž, který Rambo (Sylvester Stallone) ve filmu používá, vytvořil Jimmy Lile, nožíř z Arkansasu.
- Zbrane, ktoré policajti vo filme používajú, sú pištoľ S&W model 66, puška s ďalekohľadom Remington 700 a útočné pušky AR-15/SP1, M16A1 a HK93. Rambo (Sylvester Stallone) na konci požíva guľomet M60.
- Motocykl na kterém Rambo ujíždí ze stanice před šerifem je Yamaha XT250. Ta je však čtyřtakt, ale ve filmu však slyšíme dvoutaktní motor. Zvuk byl upraven ve studiu.
- Sylvester Stallone označil Ramba jako nejproblematičtější roli v jeho kariéře.
- Po filmu P.Ě.S.T (1978) se jedná již o druhý snímek, ve kterém Sylvester Stalone a Brian Donnehy účinkují společně.
- V roli jednoho z policistů, kteří Ramba (Sylvester Stallone) pronásledují v lese, se představil tehdy začínající herec David Caruso, známý ze seriálu Kriminálka Miami (od r. 2002).
- Sylvester Stallone měl hodně připomínek ke scénáři a dokonce se domohl toho, aby postava Ramba nebyla pouze ničivým strojem, ale aby byla spíše vykreslena jeho traumata z Vietnamu, osobnost, citlivost a jeho charakter, což se nakonec ukázalo jako důležitý prvek pro oblíbenost této postavy.
- Režisér Ted Kotcheff zvažoval pro hlavní roli původně úplně jiné představitele, kteří ale všichni odmítli. Když roli nabídl Stallonemu, sám herec ji hned druhý den ráno přijal. Kotcheff o mnoho let později přiznal, že to byla nejrychlejší odpověď na nabídku hlavní role v celé jeho režijní kariéře.
- Sylvester Stallone by prišiel o kultovú postavu, keby rolu Ramba prijal okrem ďalších zvažovaných napríklad aj Michael Douglas.
- Z Morrelovy knihy ovšem ve filmu zůstala zachována pouze dějová linie, v detailech se film od předlohy liší, například v něm zemře více policistů.
- Dustin Hoffman byl první, komu byla role Ramba nabídnuta, avšak kvůli nadměrnému násilí ji odmítl.
- Hlavní roli ve filmu odmítl také válečný veterán z Vietnamu, James Garner.
- Původně studio zvažovalo toto obsazení - Kris Kristofferson jako Rambo, Gene Hackman jako šerif Teasle a Lee Marvin jako Col Trautman.
- V jedné italské televizní show tvrdil Terence Hill, že mu byla nabídnuta role ve filmu, ale on ji odmítl kvůli tomu, že byl film na něj moc násilný.
- Knižní předloha vyšla v roce 1972, napsal ji profesor americké literatury David Morrell.
- Při skoku policejním autem si kaskadér Bennie E. Dobbins zlomil páteř.
- Při scéně útěku z vězení zlomil omylem Stallone nos kaskadérovi.
- Režie byla nabídnuta Bruci Beresfordovi, který ale odmítl.
- Název obchodu se sportovním zbožím, který Rambo zlikviduje, je "The Outpost" (tedy "Základna").
- Scéna, která byla natočena, ale ve filmu nakonec nebyla použita (měl to být Rambův flashback v jeskyni): je s kamarády v jednom vietnamském baru, kde se o jejich zábavu starají místní ženy. Jednu z nich Rambo odvede do zadní místnosti a miluje se s ní. Scéna se pak rychle přehoupne do přítomnosti a Rambo začíná plakat.
- Zbrane, ktoré policajti vo filme používajú, sú pištoľ S&W model 66, puška s ďalekohľadom Remington 700 a útočné pušky AR-15/SP1, M16A1 a HK93. Rambo (Sylvester Stallone) na konci požíva guľomet M60.
- Motocykl na kterém Rambo ujíždí ze stanice před šerifem je Yamaha XT250. Ta je však čtyřtakt, ale ve filmu však slyšíme dvoutaktní motor. Zvuk byl upraven ve studiu.
- Sylvester Stallone označil Ramba jako nejproblematičtější roli v jeho kariéře.
- Po filmu P.Ě.S.T (1978) se jedná již o druhý snímek, ve kterém Sylvester Stalone a Brian Donnehy účinkují společně.
- V roli jednoho z policistů, kteří Ramba (Sylvester Stallone) pronásledují v lese, se představil tehdy začínající herec David Caruso, známý ze seriálu Kriminálka Miami (od r. 2002).
- Sylvester Stallone měl hodně připomínek ke scénáři a dokonce se domohl toho, aby postava Ramba nebyla pouze ničivým strojem, ale aby byla spíše vykreslena jeho traumata z Vietnamu, osobnost, citlivost a jeho charakter, což se nakonec ukázalo jako důležitý prvek pro oblíbenost této postavy.
- Režisér Ted Kotcheff zvažoval pro hlavní roli původně úplně jiné představitele, kteří ale všichni odmítli. Když roli nabídl Stallonemu, sám herec ji hned druhý den ráno přijal. Kotcheff o mnoho let později přiznal, že to byla nejrychlejší odpověď na nabídku hlavní role v celé jeho režijní kariéře.
- Sylvester Stallone by prišiel o kultovú postavu, keby rolu Ramba prijal okrem ďalších zvažovaných napríklad aj Michael Douglas.
- Z Morrelovy knihy ovšem ve filmu zůstala zachována pouze dějová linie, v detailech se film od předlohy liší, například v něm zemře více policistů.
- Dustin Hoffman byl první, komu byla role Ramba nabídnuta, avšak kvůli nadměrnému násilí ji odmítl.
- Hlavní roli ve filmu odmítl také válečný veterán z Vietnamu, James Garner.
- Původně studio zvažovalo toto obsazení - Kris Kristofferson jako Rambo, Gene Hackman jako šerif Teasle a Lee Marvin jako Col Trautman.
- V jedné italské televizní show tvrdil Terence Hill, že mu byla nabídnuta role ve filmu, ale on ji odmítl kvůli tomu, že byl film na něj moc násilný.
- Knižní předloha vyšla v roce 1972, napsal ji profesor americké literatury David Morrell.
- Při skoku policejním autem si kaskadér Bennie E. Dobbins zlomil páteř.
- Při scéně útěku z vězení zlomil omylem Stallone nos kaskadérovi.
- Režie byla nabídnuta Bruci Beresfordovi, který ale odmítl.
- Název obchodu se sportovním zbožím, který Rambo zlikviduje, je "The Outpost" (tedy "Základna").
- Scéna, která byla natočena, ale ve filmu nakonec nebyla použita (měl to být Rambův flashback v jeskyni): je s kamarády v jednom vietnamském baru, kde se o jejich zábavu starají místní ženy. Jednu z nich Rambo odvede do zadní místnosti a miluje se s ní. Scéna se pak rychle přehoupne do přítomnosti a Rambo začíná plakat.
Odkazy
Hrají:
Sylvester Stallone, Richard Crenna, Brian Dennehy, Bill McKinney, Jack Starrett, Michael Talbott, Chris Mulkey, John McLiam, Alf Humphreys, David Caruso, David L. Crowley, Don MacKay, Patrick Stack, Stephen E. Miller, Bruce Greenwood, Donald Adams, Gary Hetherington, Alex Kliner, Stephen Chang, Suzee Pai