Báječná Angelika / Merveilleuse Angélique (1965/100/Francie, Západní Německo, Itálie/Dobrodružný) % -Originál DVD-

JEDNOU VĚTOU
„Po smrti Joffreye de Peyrac nachází Angelika útočiště mezi lůzou. Potkává se se svou dětskou láskou Nicolasem, jenž je nyní hlavou pařížského podsvětí..."

OBSAH
Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala... Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou - Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku "Rudá maska". V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit - skutečná postava francouzských dějin (1638 - 1662) - přezdívanému také básník Špína. Po jeho popravě obchoduje s čokoládou, spřátelí se s Ninon de Lenclos (1620 - 1705) a promyšleně se provdá za svého vzdáleného bratrance Philippa du Plessis de Belliere...

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Přestože děj příběhů Angeliky se dá směle označit za plytkou záležitost a láska k de Peyracovi za pouhou zástěrku a chabou nit, která upachtěně tmelí celou sérii, poněvadž Angelika je ve skutečnosti neukojená nymfomanka (o důvod víc jí fandit :o)) ), budu hodně milosrdný. I přes skutečnost, že je velmi těžké vžít se do osudů hlavní protagonistky, protože, přiznejme si, Angelika je vypočítavá mrcha, která jde přes mrtvoly, touží dle jejích vlastních slov po moci a spravedlivou pomstu smrti mladého chlapce raději vymění za konfesi na výrobu čokolády. No ale čert to vem. Na filmy s Angelikou se hezky dívá, tahle staromilská kostýmní vyprávění jsou mojí velkou slabůstkou, na Michéle Mercier je hezký pohled, hudba je v některých pasážích přímo božská a můj oblíbenec Jean Rochefort je "pan Charisma", herecký ďábel, který si každou svojí scénu krade vysloveně pro sebe, už jenom svou pouhou přítomností a jeho dvojznačná postava šéfa tajných služeb je velmi příjemným osvěžením. Zkrátka - HODNĚ SUBJEKTIVNÍ 4* a níž nepůjdu ani za noc s markýzou de Peyrac. (Lima) 4*

Ne, tak tohle neberu. Absolutně mě v tom filmu chyběla záplekta, dobrodružství, romantika prostě všechno. Navíc ten film beru jako urážku mužské rasy. V létě jsem se toulal po naší krásný zemi a na našich zámícch jsem viděl obrazy všech těch šlechtičen z historie a kdyby průvodce neřekl že je to žena, myslel bych si že koukám na ropuchu. Mám tedy pochopení, když tenkrát "ženská smetánka", vypadala tak jak vypadala, že když ti paprdové uviděli Angeliku, měli bouli mezi nohama sotva se ukázala, ale aby se všichni chovali tak iracionálně a a poslouchali Angeliku na slovo jako v tomhle díle, to je úplně směšný. Jediný pozitivum filmu je Jean Rochefort. Vždycky když se objevil ten pes - nějaký bojový plemeno bez košiku, tak se za chvíli po něm objevil i Jean Rochefort a dalo se na to koukat, pak odešel a nastala zase příběhová monotónost, kdy Angelika rozkazovala chlapům na potkání a ty by jí snad poslechly i kdyby jim řekla, aby vychlastali za hodinu celej Tichej oceán a já jen čekal, až se tam objeví zase ten čokl a za ním Jean Rochefort. Uznejte, že tenhle opakující se cyklus jednoho časem omrzí. Takže jedna hvězda za Jean Rocheforta a druhá, ne za báječnou Angeliku, ale za báječnou hudbu z dílny Michela Magneho, která mě koukání na tu příběhovou bezradnost, dělala snesitelnější. (Enšpígl) 2*

Jak to vidí nejšílenější fanoušek: angelique.cz? Opět změť nelogických událostí v jinak nepatrném ději. Hloubka postav připomíná ...louži. Na úvod se objeví zidealizovaná osobnost obyčejného sedláka Nicolase, nyní vůdce ze Dvora zázraků, dělá tu dojem hrdiny. Pak umírá, takže překvapivé setkání ve Středomoří bylo zrušeno... Obraz spodiny Paříže v okolí Pont-Neuf a věži Nesle je až pohádkově ideální. Kam zmizela realita? Sama Angelika působí ještě povrchněji než doposud. Pak následuje příliš rychlý skok v ději, kdy se Angelika ze dne na den stává hospodskou a pak obchodnicí s čokoládou. To všechno jako by nic. Vypuštěna byla setkání s princem de Condé, přátelství s Ninon de Lenclos, Mme de Sevigné atd. ani návštěvy u preciózek se nekonají, o čokoládovém období ani nemluvě. To tolik důležité období, na které děti v Kanadě po mnoha letech vzpomínají každý rok na Hromnice... Také vztah k Philippovi je tu naprosto snadný, prostý, růžový... Opět pouze pěkné kostýmy a hudba...dýchají z nich sice spíš šedesátá léta než 17. století, ale to už k filmové Angelice zkrátka patří a je úžasně okouzlující sama o sobě... více a úplně jinak. (Jeanne) 5*

VELKÁ RECENZE
Poté, co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, na slavném pařížském Dvoře Zázraků, které je útočištěm lupičů a žebráků. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou - Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Stává se královnou pařížské lůzy. Má mnoho nepřátel, jak u dvora, tak v podzemí. Ale Angelika se nevzdává, zachraňuje své dvě děti a naplňuje svůj odvážný plán. Chce zpátky svou čest, tituly, majetek i postavení u dvora.
Pokračování filmu ANGELIKA, MARKÝZA ANDĚLŮ se realizuje ve zjednodušeném časovém rozmezí, než Anne Golon (autorka původní knižní Angeliky) popsala... Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, tj. u pařížského Dvora Zázraků, místa, kde bandy lupičů a žebráků mají svůj domov. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou - Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Nicolas je však během jedné rvačky žebráků zabit. Angelika s nalezenými syny začíná nový život jako hospodská u Kokrháče a později ve vlastním podniku "Rudá maska".
V této době prožívá svůj vztah k pronásledovanému pamfletáři Claudovi Le Petit - skutečná postava francouzských dějin (1638 - 1662) - přezdívanému také básník Špína. Po jeho popravě obchoduje s čokoládou, spřátelí se s Ninon de Lenclos (1620 - 1705) a promyšleně se provdá za svého vzdáleného bratrance Philippa du Plessis de Belliere...

PODROBNÝ POPIS FILMU
Film začíná bizarní scénou: Conan Bécher, inkvizitor, který se postavil proti hraběti Peyracovi, obvinil ho z čarodějnictví a postrčil ho k upálení na náměstí de Greve, je polapen bandou Calembredaina alias Nicolase. Je pro něj přichystána hranice, aby byla pomstěna Joffreyho smrt. Bécher je však vyděšený představou mučení a na místě umírá strachem. Mstitelé, aby zapomněli na své zklamání, oslavují jeho smrt alkoholem.
Zatímco všichni bandité hodují, Angelika smutní ve svém luxusním pokoji. Nicolas se k ní přivine ale nedokáže ji vytrhnout z její melancholie, a tak zkouší štěstí jinde.; Angelika se nakonec vzdá pomsty, i když přemýšlí o pomstě všem, kteří ji učinili nešťastnou. Calembredaine a jeho parta se o svou markýzu dobře starají, což vzbudí závist a žárlivost. Když Angelika při pronásledování Barcarola (trpaslíka z Calembredainovy družiny) policejním psem psa, kterého dobře zná odvolá, využije toho její sokyně a doporučí Nicolasovi, aby se jí zbavil, protože si zahrává s policií: pes, kterého se jí podařilo zklidnit, je Sorbonne, pes Françoise Desgreze, Joffreyho obhájce, který se stal policistou. Angelika tuto známost vysvětlí, ale nezůstane to bez povšimnutí: Velký Coërse, Calembredainův rivalský bandita, pošle jednoho ze svých vyslanců pro Angeliku, aby vysvětlila svou známost s policií, což je v očích těchto banditů, kteří považují svůj víceméně neútočný pakt s Calembredainem za porušený, podvod. Nicolas se raději rozhodne s vyslancem bojovat. Po souboji, v němž prohraje, vyslanec Velkého Coërse situaci ještě zhorší a navrhne svému vůdci pomstu: spojí síly s policií a přepadnou Calembredainovu bandu na příští slavnosti.
Zatímco se celá Paříž hrne na festival, kde komedianti a další umělci předvádějí své umění, Nicolas jen o vlásek unikne dýce Coërseova vyslance a pak se se svými lidmi pustí do bitvy mezi oběma klany, dokud nepřijede policie s posilami. Poté s Angelikou prchá, ale neunikne kulce jednoho z policistů a umírá Angelice v náručí.
Mezitím Velký Coërse nechal přepadnout Calembredainovo doupě, odvést děti a bohatství a nechal policii, aby tam chytila prostitutky a potrestala je. Když se kapitán stráže (opilý) snaží využít Angeličiných půvabů, požádá ho o svolení, aby mohl s pomocí jeho policistů přivést její děti, a slíbí mu, že se k němu poté vrátí, aby mu prokázala svou přízeň. Získá zpět své dva syny od cikánů, kterým byl mladší z nich prodán, a poté je svěří hostinskému od "Kokrháče".
Angelika se později ve chvíli zamyšlení setká s milým mladíkem, který se představí jako Vítr, ale je známý spíše jako Básník Špína. Píše letáky a je hledán policií.
Angelika přebírá hostinec U kokrháče, který překřtí na podnik "U Rudé masky", a postará se o to, aby tento skromný hostinec prosperoval a brzy se stal elegantním a slavným místem. Jednoho večera se tucet maskovaných a opilých dvořanů zmocní Linota, chlapce, kterého Angelika vzala pod svá křídla po rozpadu Nikolasovy bandy, a snaží se ho probodnout. Následuje souboj dvou dvořanů, mezi nimiž je i markýz de Plessis-Bellieres (Angéličin bratranec), který odmítne tuto vraždu. Jeden z hostů dítě zabije, později ukáže, že vrahem je králův bratr. Angelika je brzy zažene, ale láhve, které hodili do ohně, brzy promění malou gargotu v peklo. Angelika opět o všechno přišla, a to vinou stejných dvořanů, kteří jí kdysi přísahali záhubu, podíleli se na spiknutí proti králi a které mohla udat jen ona.
Aby se pomstila, rozhodne se Angelika v postupně vydávaných pamfletech (pečlivě sepsaných básníkem Špínou) zveřejnit jména všech dvořanů odpovědných za vypálení jejího hostince a spoluviníků Linotovy smrti; celá Paříž sleduje tato obvinění, která brzy znepokojí krále, jenž v nich rozpozná přední muže svého dvora a přátele svého bratra. V obavě, že by tyto letáky mohly jeho bratra uvést jako vraha dítěte, nabídne Angelice prostřednictvím Françoise Desgreze peníze a mnoho výhod, aby mlčela a splnila si svůj sen: založit továrnu na čokoládu. Později je básník Špína chycen a oběšen, za což se Angelika cítí odpovědná.
Její továrna na čokoládu se brzy stane módním místem a Angelika zbohatne. Krásná dívka má však větší sen: sní o tom, že se vrátí ke dvoru a získá zpět své postavení. Tyto ambice brzy začnou směřovat na jejího bratrance, markýze de Plessis-Bellieres, za kterého se chce provdat. Řekne jí, že chce prodat rodinný majetek, kde vyrůstal a kde se poznali: Angelika se rozhodne, že ho odkoupí a dá mu ho jako svatební dar. Po mnoha hádkách se Angelika znovu ocitá v ohrožení ze strany spiklenců, kteří se po Fouquetově zatčení obávají, že budou popotahováni, protože s ním uzavřeli dohodu o vraždě krále, které Angelika zabránila. Přísahají, že ho zabijí, ale markýz de Plessis-Bellieres místo toho navrhne, aby se vydali pro kazetu (důkaz jejich spiknutí), která byla ukryta v rodinném sídle, kam se uchýlila Angelika. Nabídne mu dohodu: kazetu výměnou za jeho ruku. Když se však chystá k notáři, aby sepsal oddací list, rozmyslí si to a uteče, zatímco její bratranec nechá kazetu zmizet v nedalekém rybníku.
Po návratu do Paříže je Angelika pozvána (dalo by se říci, že povolána) jako Sancé de Monteloup na královskou promenádu, kde ji její bratranec představí Ludvíku XIV. a požádá panovníka o požehnání k jejich sňatku. Angelika se tak ocitá v pasti a je nucena provdat se za svého bratrance, což ji nakonec potěší. Chvíli se zdálo, že král hraběnku de Peyrac poznal, ale nakonec si to rozmyslel a budoucímu páru požehnal.

DABING
V českém znění: Libuše Švormová – Michele Mercier (Angélika de Peyrac), Vladimír Brabec – Giuliano Gemma (Nicolas), Otakar Brousek st. – Jean Rochefort (Desgrez), Jan Schánilec – Jean-Louis Trintignant (Claude le Petit), František Filipovský – Noël Roquevert (Bourjus), Josef Zíma – Jacques Toja (Ludvík XIV.), Bedřich Šetena - Claude Giraud (Philippe de Plessis-Bellieres), Karel Vlček - Charles Régnier (Inkvizitor Conan Becher), Stanislav Fišer – Robert Hoffmann (rytíř de Lorraine), Jiří Holý – Robert Porte (Vévoda Filip Orléanský - králův bratr), Josef Větrovec – François Maistre (princ de Condé), Jan Pohan – Gino Marturano (Egypťan Rodogone), Čestmír Řanda – Ernst Schröder (kapitán Châtelet), Karel Beníško - Pietro Tordi (Velký korzár), Jana Andresíková - Nadia Barentin (květinářka Jacquelina), Antonín Jedlička – Roberto (Barcarola), Jiří Prager – Patrick Lemaître (Flipot), Hana Talpová - Rosalba Neri (Polačka), Karel Houska - Henri Cogan (Kulový spodek), Oldřich Lukeš - ? (bajkař Jean de La Fontaine), Dalimil Klapka - Serge Marquand (mluvka), Mirko Musil - Fréderico Boido (Jean Pourri) + ? (seržant) + ? (1. policista), Ladislav Krečmer - Olivier Hussenot (vyvolávač na jarmarku) + ? (Maršálův rytíř) + ? (bankéř), Oldřich Janovský (královský posel), Vladimír Čech st. (Gerard), Jan Víšek (hostinský), Ema Skálová - Denise Provence (chůva Barbora), Drahomíra Fialková - Claire Maurier (Ninon de Lenclos), Marie Kohoutová - Gloria France (matka Boldiková - kojná ze statku), Ladislav Vičar - Umberto Raho (seržant), Rudolf Široký - Jacques Hilling (notář Molines), Jiří Smutný, Zdeněk Blažek, ?Alena Janošková - Elzabeth Ercy (Rozina), ?Gustav Bubník - Dominique Viriot (Linot) a další.
Zvuk: Václav Suchánek
Střih: Josef Barták
České dialogy: Vincenc Novotný
Režie českého znění: Ludvík Žáček
Vyrobilo: Filmové studio Barrandov Dabing 1971

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra Francie: 7.7.1965
Premiéra Západní Německo: 30.7.1965
Premiéra Itálie: 29.12.1965
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 4.7.2011 (DVD) Intersonic
Poprvé na DVD: 1.10.2007 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: 6.11.2013 Magic Box

Tržby celkem - FRF 10 354 430

FILMY V SÉRII
Angelika, markýza andělů (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/031/
Dobrodružný, Francie / Západní Německo, 1964
Režie: Bernard Borderie, Hrají: Michele Mercier, Robert Hossein

Báječná Angelika (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/022/
Dobrodružný, Francie / Západní Německo, 1965
Režie: Bernard Borderie, Hrají: Michele Mercier, Jean Rochefort

Angelika a král (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/041/
Dobrodružný / Historický, Francie / Itálie, 1966
Režie: Bernard Borderie, Hrají: Michele Mercier, Jacques Toja

Nezkrotná Angelika (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/09/
Dobrodružný, Francie / Západní Německo, 1967
Režie: Bernard Borderie, Hrají: Michele Mercier, Robert Hossein

Angelika a sultán (Originál) gastonrolinc.preview.webnode.cz/news/08/
Romantický / Historický, Francie / Itálie, 1968
Režie: Bernard Borderie, Hrají: Michele Mercier, Robert Hossein
 

Tvůrci a herci

Bernard Borderie (Režie), Francis Cosne (Produkce), Raymond Borderie (Produkce), Michel Magne (Hudba), Henri Persin (Kamera), Christian Gaudin (Střih), - (Casting), René Moulaert (Scénografie), Rosine Delamare (Kostýmy), Jean Nény (Zvuk), René Sarazin (Zvuk), Huguette LaLaurette (Masky), Bernard Borderie (Scénář), Daniel Boulanger (Scénář), Claude Brulé (Scénář), Anne Golon (kniha) (Předloha), Serge Golon (kniha) (Předloha), Michele Mercier (Herec), Jean Rochefort (Herec), Jean-Louis Trintignant (Herec), Claude Giraud (Herec), Giuliano Gemma (Herec), Robert Hoffmann (Herec), Jacques Toja (Herec), Robert Porte (Herec), Noël Roquevert (Herec), Rosalba Neri (Herec), Claire Maurier (Herec), François Maistre (Herec), Elizabeth Ercy (Herec), Serge Marquand (Herec), Denise Provence (Herec), Jacques Hilling (Herec), Malka Ribowska (Herec), Paul Mercey (Herec), Olivier Hussenot (Herec), Pietro Tordi (Herec), Roberto (Herec), Henri Cogan (Herec), Nadia Barentin (Herec)