1917 / 1917 (2019/119/USA, Velká Británie/Drama, Válečný) 1%

JEDNOU VĚTOU
„Čas je tvůj nepřítel."

OBSAH
Držitel Oscara® Sam Mendes, režisér bondovek Skyfall, Spectre a filmu Americká krása, natočil jedinečný epický příběh z první světové války. Na sklonku jednoho z největších válečných konfliktů všech dob dostali dva mladí britští vojáci Schofield (George MacKay) a Blake (Dean-Charles Chapman) zdánlivě nesplnitelný úkol. V nervy drásajícím závodě s časem musí zdolat nepřátelské území a doručit zprávu, která má zabránit smrtícímu útoku na stovky vojáků - mezi ohroženými je i Blakeův bratr. (Vertical Ent.)

FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Myslím si, že Sam Mendes si pro toho Oskara trošku šel. Nevím proč není více filmů z první světové války, ale asi to bude tím, že většina času se bojovalo v zákopech s nudou, než na zemi o území. Sam Mendes tu ale přestřelil a realističnost zaměnil za absolutní filmařinu. Takže v praxi to znamená, že setu setkáte se záběry, na které coby fanoušek filmu pravděpodobně nikdy nezapomenete. Domnělá představa, že vše je natočeno na jeden záběr, dotváří samotným scénám výrazný surrealistický náhled. Vše začíná pádem německého letadla na rozpadlou stodolu, pokračuje přes světlicemi nasvícené ruiny městečka a končí přímo v zákopech, pár vteřin před vyběhnutím do bitevní vřavy. Nedýchal jsem, byl fascinován vykonstruovanými scénami a užíval si jeden z nejlépe natočených válečných filmů posledních několika let. Poctivá britská herecká trojka (Firth, Cumberbatch, Strong) v důležitých rolích je pomyslnou třešničkou na dortu, která Vás vtáhne do válečného dění a připomene Vám, že se jedná „jen“ o film. (Malarkey) 5*

Čekal jsem na Imax uvedení, ale nakonec od toho Verticalové upustili a mně tak film sklouznul do koronavirových časů. Takže jsem na sebe vylil kýbl dezinfekce, do jedný kapsy dal rejži, do druhý hovězí v konzervě, na záda si dal balíček hajzl papírů a vydal se do kina. Musím ale říct, že za svou odvahu opustit mou jeskyni a jít mezi vašnivé lyžaře z Itálie do kina jsem nebyl dostatečně odměněn. Mendesova snaha dát do blockbusteru co nejvíc artových metafor k pochopení davu těžce narazila na své limity. Film se plouží jak cajdák z Hříšnýho tance, to je strašný, neschopnost skopčaků trefit na 2 cm v úzké uličce chlapa je úplně trapná. V jednu chvíli to vypadalo, že hlavní hrdina to koupil, ale po chvíli se zvedne a běží, to jsem si fakt říkal, že jestli náhodou není z hlediska koronáče pacient nula Sam Mendes a ten dramatický běh uprostřed dělostřelecký palby nepřítele, kdy by byl spíš zasáhnut mravenec než hlavní hrdina, to už byl přepal jak kráva. Jako vizuálně Sam umí, výpověď obrazem taky dobrá, ale tomu podání bych nevěřil ani kdybych měl dva koronáče najednou. (Enšpígl) 2*

Zážitek to je, ale byl by „podstatně“ intenzivnější, kdyby Sam Mendes víc myslel na diváka a méně na poklepání po ramenou. Ano, předlouhé scény bez střihu jsou moc fajn, ale silný dojem navodí v nekonečných zákopech, jakmile ovšem hoši vylezou ven, trochu to ztrácí smysl a hlavně osobitost. Symbolem první světové války jsou právě zákopy plné bláta a hnijících mrtvol i zátarasy z ostnatých drátů. Přes ně se musejí dostat dva mladí britští vojáci, kteří právě zahájili závod s časem, který rozhodne o životě nespočtu jiných mužů. Mendes poctivě střídá žánry a už nejednou dokázal, jak dokonale umí pracovat s příběhem a herci (Americká krása, Nouzový východ) i se samotnou formou (Mariňák). Jím tentokrát zvolený postup ovšem snímku krapet bere tempo a rytmus. A někde v polovině stopáže ztrácí (což mrzí nejvíc) emocionální kontakt s divákem. 75% (castor) 4*

VELKÁ RECENZE
1917 nás zavádí do zákopů první světové války a jedním dlouhým záběrem rozehrává záchrannou akci britských vojáků. Film posbíral řadu ocenění, např. BAFTA a Zlatý glóbus, a byl jedním z favoritů letošních Oscarů. Cenu Akademie pro nejlepší film mu sice nakonec vyfoukl Parazit, ale to nic nemění na tom, že 1917 je výborný snímek, a to především po technické stránce.
Předcházející film Sama Mendese, bondovka Spectre, začíná jedním dlouhým záběrem, kdy se agent 007 proplétá davy v Mexiku během oslav dne mrtvých. Tento kompozičně komplikovaný a zdánlivě bezešvý úvod byl působivým a sebejistým zvednutím opony zatím poslední mise Jamese Bonda. V 1917 Mendes jedním nepřerušovaným záběrem pouze nezvedá oponu, ale hraje jím celé představení.
Synchronizace všech prvků, od herců po kameru, zavání propracovaností baletních choreografií – podobně jako fyzicky náročné, avšak s ladností prezentované pohyby tanečníků se i zde do detailu promyšlená koordinace kamery jeví nenuceně a lehce. Pokud se ovšem díváte pozorně, není nikterak těžké vytušit, kde se nacházejí jednotlivé střihy. Do filmu jsou ale zakomponovány s takovou precizností, že vytváří lehce uvěřitelnou, nepřetržitou linii.
Kamera zde krouží kolem dvou mladých britských vojáků, Williama Schofielda (George MacKay) a Toma Blakea (Dean-Charles Chapman), kteří mají za úkol doručit zprávu o chystaném útoku, čímž mohou zachránit až 1600 vojáků, včetně Tomova bratra Josepha. Zápletka je bez nejmenších odboček přímočará a snímkem se místy ozývají podobně laděné válečné snímky jako Nolanův Dunkerk nebo Spielberův film Zachraňte vojína Ryana. William a Tom cestou potkávají paletu nejrůznějších postav a v kratičkých epizodních rolích se tu tak objevují např. Colin Firth, Benedict Cumberbatch nebo Andrew Scott.
Největší hvězdou snímku ovšem není nikdo z herců, nýbrž kameraman Roger Deakins, který za svou práci na 1917 získal druhého Oscara. Ze záběrů, kdy se kamera proplétá změtí zákopů připomínajících bludiště, se může lehce zatočit hlava. Vrcholem snímku je ovšem noční sekvence, která svou nazlátlou barvou všudypřítomných plamenů připomene scénu plnou zlatavého prachu v Blade Runner 2049, filmu, který Deakinsovi před dvěma lety vynesl první cenu Akademie.
1917 je strhující podívaná, ve které dle očekávání převažuje forma nad obsahem, byť jen nepatrně. Samu Mendesovi a Rogeru Deakinsovi se tímto technickým zázrakem podařilo odehrát prvotřídní představení, u kterého jste si ovšem neustále vědomi kamery; tak jako v divadle neztratíte povědomí o oponě.

O FILMU
Národy Západu před tím, než bylo zformováno Společenství národů, než byla ustanovena Severoatlantická aliance, před tím, než byl spáchán atentát na arcivévodu Franze Ferdinanda, jež odstartoval neblahé události a uvrhl svět ve válku, sledovaly především své vlastní zájmy. Nikdy dříve nemusely v takové míře odložit svůj nacionalismus pro vítězství vyššího dobra. Z mnoha důvodů tak Velká válka v mnoha směrech Západ sjednotila a učinila z něj etalon moderní společnosti.
První světová válka, celosvětový otřes, který si vyžádal nepředstavitelné obětí, prověřil čest, smysl pro povinnost a oddanost vlasti celé jedné generace, donutil lidstvo najít společnou cestu, průsečíky ideálů a sdílet hodnoty v těžkých časech boje. Dosah války, zejména její vliv na mladé vojáky povolaných k obraně vlasti, Sama Mendese uchvacoval od chlapeckého věku.
Prvotní jiskru nápadu pro snímek 1917 zažehlo vzpomínání Mendesova dědečka, Alfreda H. Mendese, který vyprávěl o zážitcích z Velké války v hodnosti svobodníka a o barvitých postavách, se kterými se během služby setkal. Alfred se nechal v roce 1917 jako devatenáctiletý zapsat do Britské armády. Kvůli jeho malému vzrůstu - pět stop a čtyři palce - se stal doručovatelem rozkazů na západní frontě.
Mlha a kouř vznášející se nad Zemí nikoho - územím nacházejícím se mezi pozicemi dvou nepřátelských stran, kde kvůli vysoké pravděpodobnosti brzké smrti nechtěl být nikdo - dosahoval výšky přibližně pět a půl stopy. Mladý běžec tak byl schopen doručovat rozkazy doslova od pozice k pozici. Jeho výška ho činila pro nepřítele neviditelným, a on doslova běžel o život. Alfred utrpěl zranění a byl zasažen bojovým plynem. Za statečnost byl odměněn medailí. Trinidadský romanopisec se na důchod odstěhoval zpět do svého rodiště v Západní Indii, kde sepsal paměti.
„První světová válka mě vždy fascinovala. Nejspíš díky vyprávěním mého dědečka, která jsem jako malý slýchával. A možná také proto, že jsem tehdy nejspíš vůbec nechápal ten pojem,“ říká Mendes. „Náš snímek je smyšlený, i když se v některých okamžicích a aspektech opírá o historky, které mi vyprávěl, a které mu byly vyprávěny jeho bratry ve zbrani. Toto jednoduché semínko nápadu - osamělého muže, který nese rozkaz od jednoho místa k druhému - ve mně zůstal a považuji ho za příčinu začátku prací na filmu 1917.“
Mendes strávil mnoho času vyhledáváním záznamů zážitků z první ruky. Mnoho jich objevil ve Imperiálním válečném muzeu v Londýně. Mendes si poznamenával střípky důkazů chrabrosti čelící hrůzám a pomalu z nich začal splétat jeden příběh.
Během výzkumu odhalil, že se Velká válka odehrávala hlavně v blátě zákopů na relativně malém území. Dlouhých tažení bylo pomálu. „Ta válka byla hlavně o paralýze,“ míní Mendes: „ve které miliony lidí ztrácely život v boji o 200 nebo 300 yardů země. Lidé jsou ve všech koutech světa za zisk těchto maličkých kousků krajiny První světové spravedlivě oslavováni. Například v bitvě o hřeben Vimy dobyli pouhých 500 yardů, ovšem přesto jde o jeden z nehrdinštějších činů celé války. Takže jsem se sám sebe ptal; jak vyprávět story o epickém putování, když v podstatě nikdo z aktérů necestoval daleko.“
V tento okamžik se Mendesův výzkum zadrhl. Brzy nato však režisér objevuje událost, která by se mohla stát kulisami pro jeho snímek. V roce 1917 se německá strana stáhla na pozice zvané „Siegfriedstellung,“ nebo také Hindenburgova linie. Po půl roce plánování a kopání rozsáhlého systému zákopů a dělostřeleckých postavení Němci rozmístili vysoký počet pěšáků - původně rozptýlených na mnohem větší části bojové linie - do nové, mnohem lépe opevněné obranné soustavy.
Filmař odhaluje zastřešující ideu, toho času jeho největší výzvu. „V historii nalézáme krátkou epizodu, kdy Britové nevěděli, zda se Němci vzdali, prchli nebo se stáhli,“ říká Mendes. „Najednou se Britové mohli volně pohybovat po území, o které doslova roky bojovali, ale nebylo jim dosud dopřáno ji vůbec jen spatřit na vlastní oči. Nic z nově nabytého válečného materiálu se nedalo použít, Němci vše znehodnotili. Veškerá krása krajiny byla zničena nebo uchvácena; vesnice, městečka, zvířata, potraviny. Nezůstal stát jediný strom. Kraj byl zneprůchodněn. Britové se ocitli ve zničeném místě plném odstřelovačů, min a výbušných pastí.“
Inspirace vyprávěním jeho dědečka Mendese vedla do Imperiálního válečného muzea, kde zkoumal osobní výpovědi i myšlenku smrtelně nebezpečné výpravy k Hindenburgově linii. A světlo světa spatřila struktura děje snímku 1917. „Od Na západní frontě klid k Apokalypse. Chtěl jsem vytvořit fikci na základě reálných událostí tak, jako tomu je u dalších filmů, které obdivuji,“ odhaluje Mendes. Spojil síly s jeho častou spolupracovnicí Krysty Wilsonovou-Cairnsovou, která, aniž by o tom měl tušení, se sama prohlašuje za „úchyla na dějepis“ a pro tento úkol se dokonale hodila. Práce započaly.
Pippa Harrisová je v produkci dlouhodobou Mendesovou partnerkou. Jsou spolumajiteli společnosti Neal Street Productions a znají se od dětství. Studovali spolu na Cambridge a v rámci Neal Street, za pomoci Cary Newlingové a Nicolase Browna, spolupracovali na spoustě projektů.
Harrisovou, stejně jako Mendese, spojuje s touto dobou osobní zkušenost. V dvacátých letech jejího věku upravovala dopisy Ruperta Brookea - básníka, který zamýšlel vzít si za ženu její babičku. Avšak ve válce padl dříve, než k tomu došlo.
Mendes a Harrisová byli unešeni detailním popisem Wilsonové-Cairnové a její obratnou prací s postavami. S Mendesem úzce spolupracovala na každé maličkosti, kterou pro natáčení potřebovali. Vznikl tak příběh o dvou mužích, kteří se vydávají za skoro nesplnitelným úkolem, a pro které selhání zcela jistě znamená smrt.
„Napsal jsem kostru děje,“ říká Mendes: „a pak ji předal Krysty, která, na rozdíl ode mě, hned za nadpisem ‚Strana jedna, scéna jedna,' nezůstane přešlapoval na místě! Ujala se toho náčrtu a za dva měsíce z něj vytvořila první verzi scénáře. Ta finální se od první liší jen v detailech.“
„Chtěl jsem, aby divák pocítil, o jak těžkou dobu se jednalo,“ prohlašuje Mendes. „V jistém smyslu snímek vypovídá o oběti. A o tom, že dnes vlastně nevíme, co to slovo znamená. Obětovat se pro něco, co je větší než naše já.“
Skrz příběh o dvou vyčerpaných mužích v hrůzyplné hraniční situaci Mendes a Wilsonová-Cairnsová studují téma odhodlání celé generace zkoušené hrůzami války. Mendes: „Věřím, že jsme schopni optikou jednoho osobního příběhu vyprávěného v reálném čase načrtnout pohled vyjadřující obrovskou rozlohu krajiny a míru zkázy jak její, tak lidské. Pocítit celek skrz detail, abych tak řekl.
Mendes a Wilsonová-Cairnsová neměli zájem opakovat tempo jejich minulých filmů. Chtěli docílit pocitů naléhavosti, potřeby. Novátorsky přenést celistvý zážitek z mise těch dvou hochů na diváka.
„Sam o tom nevěděl, když mi zavolal,“ říká Wilsonová-Cairnsová. „Ale vždy jsem se o Velkou válku zajímala. Myslím, že se jedná o velké téma, pro stříbrné plátno bohužel nepříliš zpracované. Miluji válečné snímky, vyrostla jsem na nich a vždy toužila jeden zpracovat. Čapla jsem příležitost oběma rukama a ponořila se do ní.“
Wilsonovou-Cairnsovou rovněž fascinuje okamžik, kdy se svět a jeho globální velmoci řítí do propasti bez možnosti zabránit krveprolití. „Velká válka je smutně prvním celosvětovým masakrem. Prvním mechanizovaným konfliktem, první událostí válečně-průmyslovou, průmyslově-válečnou. Prvotní útoky jízdy brzy vystřídaly zoufale statické boje za pomoci tanků, kulometů, plynů a letadel. Nevídaná pastva pro smrt. Tato válka byla první, která polykala lidské životy po desetitisících, milionech. První, kdy se zdálo, že slova ‚Už dost!' nemají žádný význam.“
Také osobní výpovědi z této války jsou zvláštní. Ovlivněné posttraumatickým stresem snad celé společnosti včetně herců, umělců, básníků. Začaly se objevovat až po návratu veteránů domů, nezřídka až po dlouhých letech. Vyprávěny jinak - zdůrazňovaly ničivý vliv na lidství.
„Velká válka je zlomem v dosavadních svědectvích z bojů,“ objasňuje Wilsonová-Cairnsová. „Nepřipomínaly Kiplingovu báseň ‚Poslední z lehké brigády,' ani suchý výklad fakt. Jednalo se o básnictví a fikci a vyobrazení a spoustu osobních výpovědí reálných prožitků.“
Mendes a Wilsonová-Cairnsová při práci objevili hrůzy, které na jejich dva muže v širé krajině čekaly. „Tyto okamžiky skutečného osamění před strašným osudem,“ vydechuje Wilsonová-Cairnsová. „Máte krajinu, v ní poházená městečka a v tom všem odstřelovače a nespočet dalších nebezpečí. Zvolený způsob zpracování divákovi otvírá přítomnost bez hranic.“
Největší výzvou na scénáři byly dialogy. „Z podstaty 1917 nepozorujeme žádný střih,“ říká Wilsonová-Cairnsová. „Tudíž neexistovala možnost opravy. Na konci každého natáčecího dne byla hotova finální verze, už nebylo možno nic měnit. Doslova jsme po každé scéně vybrali a zařadili nejlepší klapku. Neměli jsme ani možnost vybírat z různých záběrů.“
Wilsonová-Cairnsová se s matkou, v rámci výzkumu, vydala do severní Francie a k řece Sommě. Objevily výjimečně dojemnou krajinu. Během pěti měsíců bitev roku 1916 padlo nebo zraněno více jak milion mužů. Jen během jediného dne - první červen padlo na devatenáct tisíc Britů.
„Cestovala jsem k Sommě a po okolí. Tam je děj zasazen,“ říká Wilsonová-Cairnsová. „Neuvěřitelná míra smrti s vámi pohne. Navštívila jsem Écoust, Thiepval - Pomník pohřešovaným, Beaumont Hamel - který připomíná oběť mužů z New Foundlandu a Lochnagarský kráter - největší kráter na Západní frontě vytvořený člověkem, dílo britských sapérů. Neumíte si představit jeho velikost. Vypadá spíš jako místo dopadu meteoru - tak neuvěřitelně veliký.“
Stanout na místech děje snímku bylo pro scénář klíčové. „Pomohlo mi to porozumět měřítku putování, které musejí ti dva podstoupit, ale také mi to pomohlo pochopit cenu krve každého palce získaného území,“ svěřuje se Wilsonová-Cairnsová. „Vidět, zažít, cítit. Byla to jediná možnost, jak se dotknout minulosti.“
Stejná místa navštívili i Emma Pillová, Mendes, kameraman Roger Deakins i vedoucí výpravy Dennis Gassner. Prošli se stále existujícími zákopy stejně jako Zemí nikoho. Nechali na sebe zapůsobit rozlehlost krajiny, která dýchala i na muže První světové války.
Nebylo by vhodné narušovat místa bojů, a proto nepřicházelo v úvahu točit 1917 na posvátné půdě ve Francii. „Většina tamní krajiny je bývalým bitevním polem,“ říká Pillová. „V zemi lze stále nalézt munici. Nebyli bychom schopni takové míry vykopávek jako je tomu ve Francii. Ovšem v půdě lze stále nalézt i těla mrtvých. My potřebovali místo, kde naše činnost nezničí historii, kde neznesvětí padlé.“
Jedinou možností, která připadala v úvahu, bylo vycestovat z Londýna a hledat rozlehlou krajinu bez přítomnosti moderního světa a s řídkým porostem stromů na území Velké Británie. To byl úkol pro Pillovou - najít místa vhodná pro stavbu kulis a podobná těm ve Francii. Pátrání ji a její tým přivedlo na salisburskou planinu v jihozápadní Anglii, na které se nachází známé Stonehenge. Ale také do hrabství Northumberland, do Glasgow ve Skotsku, které se stalo kulisou pro klíčové scény ze severovýchodní Francie, a do Bovingdonu ve střední Anglii, kde vznikly zdánlivě nekonečné zákopy.
Obecně snímek nevzdává čest pouze těm, kteří bojovali v První světové válce, ale všem členům armád, minulým i současným, jejich oběti pro vyšší dobro a boji za svobodu.

Ocenění:
Academy Awards
2020 - Roger Deakins (Nejlepší kamera)
2020 - Dominic Tuohy, Greg Butler, Guillaume Rocheron (Nejlepší vizuální efekty)
2020 - Mark Taylor, Stuart Wilson (Nejlepší mix zvuku)
2020 - Callum McDougall, Jayne-Ann Tenggren, Pippa Harris, Sam Mendes (Nejlepší film) (nominace)
2020 - Sam Mendes (Nejlepší režie) (nominace)
2020 - Krysty Wilson-Cairns, Sam Mendes (Nejlepší původní scénář) (nominace)
2020 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)
2020 - Dennis Gassner, Lee Sandales (Nejlepší výprava) (nominace)
2020 - Naomi Donne, Rebecca Cole, Tristan Versluis (Nejlepší masky) (nominace)
2020 - Oliver Tarney, Rachael Tate (Nejlepší střih zvuku) (nominace)

British Academy of Film and Television Arts (BAFTA)
2020 - Sam Mendes (Nejlepší film)
2020 - Sam Mendes (Nejlepší režie)
2020 - Roger Deakins (Nejlepší kamera)
2020 - Nejlepší zvuk
2020 - Dennis Gassner (Nejlepší výprava)
2020 - Nejlepší vizuální efekty
2020 - Výjimečný britský film
2020 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)
2020 - Nejlepší masky (nominace)

César Awards
2021 - Sam Mendes (Nejlepší zahraniční film) (nominace)

Robert Awards (Danish Film Awards)
2021 - Sam Mendes (Nejlepší anglicky mluvený film)

AACTA International Awards
2020 - Sam Mendes (Nejlepší režie) (nominace)

Golden Globes
2020 - Nejlepší film - drama
2020 - Sam Mendes (Nejlepší režie)
2020 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)

Florida Film Critics Circle Awards
2019 - Roger Deakins (Nejlepší kamera)
2019 - Nejlepší film (nominace)
2019 - Sam Mendes (Nejlepší režisér) (nominace)
2019 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)
2019 - Nejlepší výprava a dekorace (nominace)

Los Angeles Film Critics Association Awards
2019 - Roger Deakins (Nejlepší kamera) (nominace)
2019 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)

The Saturn Awards
2021 - Nejlepší akční/dobrodružný film (nominace)
2021 - Thomas Newman (Nejlepší hudba) (nominace)

DABING
V českém znění: Václav Šanda - George MacKay (svobodník Schofield), Marek Lambora - Dean-Charles Chapman (svobodník Blake), Ladislav Cigánek - Colin Firth (generál Erinmoure), Jan Maxián - Andrew Scott (poručík Leslie), Daniel Krejčík - Anson Boon (vojín Cooke), Martin Sobotka - Daniel Mays (četař Sanders), Štěpánka Fingerhutová - Claire Duburcq (Lauri), Robin Pařík - Tommy French (vojín Butler), Filip Tomsa - Kenny Fullwood (vojín Rossi), Petr Lněnička - Benedict Cumberbatch (plukovník Mackenzie), Pavel Vondra - Mark Strong (kapitán Smith), Vojtěch Hájek - Jack Shalloo (vojín Seymour), Ludvík Král - Samson Cox-Vinell (Dixon), Jiří Krejčí - Josef Davies, Ryan Nolan (vojín Stokes, vojín Malky), Radek Hoppe - Nabhaan Rizwan (Jondalar), Libor Terš - Daniel Attwell (kapitán Sandbach), Michal Holán - Richard Madden (poručík Joseph Blake), Zdeněk Mahdal - Adrian Scarborough (major Hepburn)
Překlad: Milan Stejskal
Zvuk: Michal Vašica
Produkce: Miroslav Vitvar
Vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Mahdal
Dialogy a Režie: Veronika Veselá
Vyrobila: Tvůrčí skupina Josefa Petráska ve studiu Pro-Time 2020

DVD, KINA  a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 27.2.2020 Vertical Ent.
Premiéra USA: 25.12.2019 Universal Pictures US
Premiéra Velká Británie: 10.1.2020 Entertainment One
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 10.7.2020 (DVD)
Premiéra v půjčovnách Blu-ray: 10.7.2020
Poprvé na DVD: 15.7.2020 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 15.7.2020 Magic Box

Tržby v ČR - Kč 9 689 417
Tržby celkem - $ 250 588 079
Návštěvnost v ČR 61 112
Náklady (Rozpočet) - $ 100 000 000
 

Tvůrci a herci

Sam Mendes (Režie), Pippa Harris (Produkce), Callum McDougall (Produkce), Sam Mendes (Produkce), Brian Oliver (Produkce), Jayne-Ann Tenggren (Produkce), Thomas Newman (Hudba),  Roger Deakins(Kamera), Lee Smith (Střih), Nina Gold (Casting), Dennis Gassner (Scénografie), Lee Sandales (Scénografie), Jacqueline Durran (Kostýmy), Oliver Tarney (Zvuk), Michael Fentum (Zvuk), Mark Taylor (Zvuk), James Harrison (Zvuk), Naomi Donne (Masky), Tristan Versluis (Masky), Rebecca Cole (Masky), Sam Mendes (Scénář), Krysty Wilson-Cairns (Scénář), George MacKay (Herec), Dean-Charles Chapman (Herec), Colin Firth (Herec), Benedict Cumberbatch (Herec), Mark Strong (Herec), Andrew Scott (Herec), Richard Madden (Herec), Adrian Scarborough (Herec), Anson Boon (Herec), Tommy French (Herec), Nabhaan Rizwan (Herec), Daniel Mays (Herec), Pip Carter (Herec), Gerran Howell (Herec), John Hollingworth (Herec), Billy Postlethwaite (Herec), Josef Davies (Herec), Spike Leighton (Herec), Jamie Parker (Herec), Robert Maaser (Herec), Jack Shalloo (Herec), Elliot Edusah (Herec), Chris Walley (Herec), Michael Jibson (Herec), Richard McCabe (Herec), Richard Dempsey (Herec), Phil Cheadle (Herec), Merlin Leonhardt (Herec), Bogdan Kumšackij (Herec), Josh Turner (Herec), Jacob James Beswick (Herec), Michael Rouse (Herec), Claire Duburcq (Herec), Adam Hugill (Herec), Taddeo Kufus (Herec)