Pianista / The Pianist (2002/150/Velká Británie, Francie, Německo, Polsko/Drama, Válečný, Životopisný) 88% -Blu-ray-
02.12.2022 04:47
JEDNOU VĚTOU
„Hudba byla jeho vášní. Přežití byl jeho mistrovský kus."
OBSAH
Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jakkoli jde u Nože ve vodě o jediný Polanského čistě polský film, Pianista je jediný jeho film o Polsku. Jakkoli se mi příčí aplikace auteurského konceptu a čtení snímku jako projekce osobního života historického autora (samozřejmě prizmatem implikovaného autora), u Pianisty jde velmi okázalé a velmi intenzivní Polanského vypořádání se s traumatizující holocaustovou zkušeností. Film je nejvíce působivý ve chvíli, kdy opustí většinu postav a začne vyprávět o hlubokém symbiotickém odlidštění města a člověka. Čím zničenější a zpustošenější Varšava ve filmu je, tím „méně“ musí být Szpilman člověkem, aby přežil. (Douglas) 5*
Je to těžké na filmu, který zobrazuje hrůzy války cokoli kritizovat. V tomhle rozpoložení se pravděpodobně nacházela "akademie" při nominacích na Oscara. Zatímco u Adriena Brodyho je to bez debat, tak v případě režie a především scénáře se mi zdá, že to byla přeci jen trošku úlitba (svědomí nebo čeho). Tak dokonalé to celé zase nebylo. Spousta vynikajících minut je vyvážena spoustou (stydím se to říct) nudných. A potřeba totálně šokovat naturalistickými scénami mi taky úplně nesedí. Jsem rád šokován jinými výrazovými prostředky (tak jak to dokázal Schindlerův seznam). Shrnuto - dobrý film s vynikajícím Brodym, který by hlavně mladí měli mít jako povinnou četbu. Je to tak 70%. P.S. Rád si nechávám film v sobě "doznít" u závěrečných titulků a tady je ke všemu fascinující obrazová stránka. (golfista) 4*
Nechci být příliš patetický, ale více takových filmů!! Aby lidé nezapomínali, jaké hrůzy se děly, jakých svinstev je schopna lidská rasa sama na sobě, aby se něco podobného už více neopakovalo. A Adrien Brody - ten mně naprosto dostal! Úplně jsem s ním prožíval jeho roli, byl naprosto strhující a jsem moc rád, že toho Oscara dostal právě on. Stejně jako Mistr Polanski, kterému nacisti vyvraždili rodinu a on moc dobře věděl, o čem vypráví. Na tomto nádherném, strhujícím díle to bylo jasně vidět. (Lima) 5*
VELKÁ RECENZE
Píše se rok 1939 a mladý polský klavírista Szpilman sedí v nahrávacím studiu varšavského rozhlasu a do éteru interpretuje Chopinovo Nokturno v c moll. Náhle zahřmí výbuchy a budova rozhlasu je německými bombardéry srovnána se zemí. Židovského umělce Szpilmana, celou jeho židovskou rodinu a statisíce podobných v celé Evropě čekají osudové okamžiky.
Polanského film Pianista do nejmenších podrobností líčí na peripetiích výjimečného varšavského klavíristy, jeho rodičů a sourozenců takřka všednodenní prožívání obyvatel židovského ghetta. Právě ona podrobnost, detailizace jejich "běžných" starostí, konkretizace pro nepamětníky nepředstavitelných podmínek života v izolované a vyhladovělé čtvrti, postupný průběh jednotlivých událostí holocaustu, které vedly přes naprosté ožebračení a ponížení Židů až k jejich exodu, je nespornou předností filmu a jeho velkým přínosem. Máloco dojme a varuje víc, než sdílené prožívání a konkrétní příběh.
Jsme tak svědky toho, kterak Szpilmanova rodina- jeho rodiče, dvě sestry a bratr, jsou nuceni po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve jsou donuceni kvůli narůstající existenciální krizi a hladu rozprodávat majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru, musejí potupně nosit Davidovu hvězdu, jsou přestěhováni do zdí obehnaného přelidněného centra chaosu, ve kterém živoří půl miliónů Židů, až je jejich osud zpečetěn deportací do táborů smrti. Jejich příběh je takřka čítankovým příkladem osudů stovek tisíců podobných. Szpilman osudnému transportu shodou neuvěřitelných náhod unikne a pomocí polských přátel, ale i německého důstojníka, je mu souzeno přežít.
Síla příběhu není jen v jeho peripetiích. Ba naopak, chronologické odpočítávání jednotlivých historických momentů a událostí osudů nebohých Židů je místy podáváno až příliš didakticky a doslovně, jakoby neexistovala žádná dějinná paměť diváků. Sám režisér přiznal, že jeho záměrem bylo film představit celému světu, tedy i tam, kde slovo holocaust není všeobecně známo. Příběh je silný především v jeho autenticitě, tedy v úplném a detailním líčení vše prostupujícího rozkladu a ničení, nesmírných krutostí a vražd nevinných obětí, čehož je hlavní postava neustálým svědkem, a kterým jen zázrakem ujde. Neustálá hrůza a zmar, nutnost se věčně ukrývat a jen těžko hledat základní obživu postupně mění nonšalantního klavíristu Szpilmana ve zvířecího osamělce, který překonává i nejubožejší podmínky života jen díky instinktu přežít.
Autenticita je do velké míry dílem předlohy. Sám Polanský nechtěl, aby centrální osou příběhu byly jeho vlastní autobiografické zážitky. Použil tedy vzpomínky legendárního klavíristy, které nepostrádají značnou míru objektivity (atmosféra v rozkastovaném ghettu, kde klavírista hraje místní židovské smetánce, ale také pomocná ruka nacisty Hohenfelda), jež doplnil vlastními zážitky a osobními zkušenostmi. Autentickým se režisér snažil být i ve ztvárnění dobové Varšavy; při hledání vhodných exteriérů si Polanský dlouho nemohl vybrat, a proto se rozhodl postavit vlastní model předválečné Varšavy na základě dobových fotografií a vyprávění pamětníků. Stejně akurátní byl i při výběru postav, které museli dokonale odpovídat typologii dané národnosti- esesáky hrají Němci, Poláky Poláci.. Vznikl tak snímek hodnotný hned v několika směrech. Je totiž nejen dobově věrným a detailně propracovaným svědectvím o jedné tragické historické epoše lidstva, je ale i o naději, ohromné lidské síle a vzájemné pomoci. Ocenění, která při loňském putování světem získal- mimo jiné i Zlatou palmu na MFF v Cannes- jen potvrzují, že Polanský točit umí.
Ocenění:
Academy Awards
2003 - Roman Polanski (Režie)
2003 - Adrien Brody (Hlavní herec)
2003 - Ronald Harwood (Adaptovaný scénář)
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Paweł Edelman (Kamera) (nominace)
2003 - Střih (nominace)
2003 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
2003 - Nejlepší film - drama (nominace)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec - drama) (nominace)
Cannes IFF
2002 - Roman Polanski (Zlatá palma)
European Film Awards
2002 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera - Cena Carlo di Palma)
2002 - Roman Polanski (Nejlepší film) (nominace)
2002 - Roman Polanski (Nejlepší režie) (nominace)
2002 - Adrien Brody (Nejlepší herec podle diváků) (nominace)
BAFTA
2003 - Nejlepší film
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2003 - Ronald Harwood (Adaptovaný scénář) (nominace)
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Wojciech Kilar (Hudba) (nominace)
2003 - Zvuk (nominace)
César Awards
2003 - Nejlepší film
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec)
2003 - Wojciech Kilar (Nejlepší hudba)
2003 - Nejlepší zvuk
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera)
2003 - Nejlepší výprava
2003 - Ronald Harwood (Nejlepší scénář, původní, nebo adaptovaný) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
Polskie Nagrody Filmowe: Orły
2003 - Roman Polanski (Nejlepší film)
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Wojciech Kilar (Nejlepší hudba)
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera)
2003 - Allan Starski (Nejlepší výprava)
2003 - Hervé de Luze (Nejlepší střih)
2003 - Jean-Marie Blondel (Nejlepší zvuk)
2003 - Anna B. Sheppard (Nejlepší kostýmy)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec) (nominace)
2003 - Emilia Fox (Nejlepší herečka) (nominace)
2003 - Ed Stoppard (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2003 - Maureen Lipman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2003 - Ronald Harwood (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Jan Šťastný – Adrien Brody (Wladyslaw Szpilman), Karel Richter – Frank Finlay (otec), Dana Syslová – Maureen Lipman (matka), Tereza Chudobová – Emilia Fox (Dorota), Jana Páleníčková - Julia Rayner (Regina), Magdaléna Reifová - Jessica Kate Meyer (Halina), Katarzyna Figura (sousedka), Aleš Jarý - Paul Bradley (Yehuda + titulky), Jitka Moučková - Katarzyna Bargielowska (plakající žena), Oldřich Vlach - John Bennett (doktor Ehrlich), Jana Altmannová - Nomi Sharron (žena hledající svého muže), Petr Štěpánek - Ronan Vibert (Janinin manžel), Drahomíra Kočová - Ruth Platt (Janina), Pavel Pípal, Julie Alexandridisová - Wojciech Smolarz (kluk prodávající karamelku), Tereza Chudobová, Bohumil Švarc, Miloš Vávra - Krzysztof Pieczynski (Gebczynski), Jiří Schwarz - Valentine Pelka (Dorotin manžel), Roy Smiles (Itzak Heller), Tomáš Juřička - Daniel Caltagirone (Majorek), Ivo Novák - Andrew Tiernan (Szalas), Radek Hoppe - Ed Stoppard (Henryk), Milan Bouška, Roman Hájek, Jiří Hromada - Udo Kroschwald (Schultz + titulky děje a míst).
Překlad: Evelyna Koublová
Zvuk: Petr David
Produkce: Petr Tichý ml.
Dialogy a režie českého znění: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit, 2003
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.2.2003
Premiéra USA: 27.12.2002 Focus Features
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2003 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 29.9.2003 Vapet Production
Poprvé na Blu-ray: 14.3.2012 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 6 668 366
Tržby celkem - $ 120 072 577
Návštěvnost v ČR 94 425
Náklady (Rozpočet) - $ 35 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Příběh přežití: Jak se točil Pianista
• Rozhovor se scénáristou Ronaldem Harwoodem
• Rozhovor se scénáristou Andrzejem Szpilmanem
• Rozhovor s Danielem Szpilmanem
• Původní trailer
„Hudba byla jeho vášní. Přežití byl jeho mistrovský kus."
OBSAH
Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Jakkoli jde u Nože ve vodě o jediný Polanského čistě polský film, Pianista je jediný jeho film o Polsku. Jakkoli se mi příčí aplikace auteurského konceptu a čtení snímku jako projekce osobního života historického autora (samozřejmě prizmatem implikovaného autora), u Pianisty jde velmi okázalé a velmi intenzivní Polanského vypořádání se s traumatizující holocaustovou zkušeností. Film je nejvíce působivý ve chvíli, kdy opustí většinu postav a začne vyprávět o hlubokém symbiotickém odlidštění města a člověka. Čím zničenější a zpustošenější Varšava ve filmu je, tím „méně“ musí být Szpilman člověkem, aby přežil. (Douglas) 5*
Je to těžké na filmu, který zobrazuje hrůzy války cokoli kritizovat. V tomhle rozpoložení se pravděpodobně nacházela "akademie" při nominacích na Oscara. Zatímco u Adriena Brodyho je to bez debat, tak v případě režie a především scénáře se mi zdá, že to byla přeci jen trošku úlitba (svědomí nebo čeho). Tak dokonalé to celé zase nebylo. Spousta vynikajících minut je vyvážena spoustou (stydím se to říct) nudných. A potřeba totálně šokovat naturalistickými scénami mi taky úplně nesedí. Jsem rád šokován jinými výrazovými prostředky (tak jak to dokázal Schindlerův seznam). Shrnuto - dobrý film s vynikajícím Brodym, který by hlavně mladí měli mít jako povinnou četbu. Je to tak 70%. P.S. Rád si nechávám film v sobě "doznít" u závěrečných titulků a tady je ke všemu fascinující obrazová stránka. (golfista) 4*
Nechci být příliš patetický, ale více takových filmů!! Aby lidé nezapomínali, jaké hrůzy se děly, jakých svinstev je schopna lidská rasa sama na sobě, aby se něco podobného už více neopakovalo. A Adrien Brody - ten mně naprosto dostal! Úplně jsem s ním prožíval jeho roli, byl naprosto strhující a jsem moc rád, že toho Oscara dostal právě on. Stejně jako Mistr Polanski, kterému nacisti vyvraždili rodinu a on moc dobře věděl, o čem vypráví. Na tomto nádherném, strhujícím díle to bylo jasně vidět. (Lima) 5*
VELKÁ RECENZE
Píše se rok 1939 a mladý polský klavírista Szpilman sedí v nahrávacím studiu varšavského rozhlasu a do éteru interpretuje Chopinovo Nokturno v c moll. Náhle zahřmí výbuchy a budova rozhlasu je německými bombardéry srovnána se zemí. Židovského umělce Szpilmana, celou jeho židovskou rodinu a statisíce podobných v celé Evropě čekají osudové okamžiky.
Polanského film Pianista do nejmenších podrobností líčí na peripetiích výjimečného varšavského klavíristy, jeho rodičů a sourozenců takřka všednodenní prožívání obyvatel židovského ghetta. Právě ona podrobnost, detailizace jejich "běžných" starostí, konkretizace pro nepamětníky nepředstavitelných podmínek života v izolované a vyhladovělé čtvrti, postupný průběh jednotlivých událostí holocaustu, které vedly přes naprosté ožebračení a ponížení Židů až k jejich exodu, je nespornou předností filmu a jeho velkým přínosem. Máloco dojme a varuje víc, než sdílené prožívání a konkrétní příběh.
Jsme tak svědky toho, kterak Szpilmanova rodina- jeho rodiče, dvě sestry a bratr, jsou nuceni po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve jsou donuceni kvůli narůstající existenciální krizi a hladu rozprodávat majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru, musejí potupně nosit Davidovu hvězdu, jsou přestěhováni do zdí obehnaného přelidněného centra chaosu, ve kterém živoří půl miliónů Židů, až je jejich osud zpečetěn deportací do táborů smrti. Jejich příběh je takřka čítankovým příkladem osudů stovek tisíců podobných. Szpilman osudnému transportu shodou neuvěřitelných náhod unikne a pomocí polských přátel, ale i německého důstojníka, je mu souzeno přežít.
Síla příběhu není jen v jeho peripetiích. Ba naopak, chronologické odpočítávání jednotlivých historických momentů a událostí osudů nebohých Židů je místy podáváno až příliš didakticky a doslovně, jakoby neexistovala žádná dějinná paměť diváků. Sám režisér přiznal, že jeho záměrem bylo film představit celému světu, tedy i tam, kde slovo holocaust není všeobecně známo. Příběh je silný především v jeho autenticitě, tedy v úplném a detailním líčení vše prostupujícího rozkladu a ničení, nesmírných krutostí a vražd nevinných obětí, čehož je hlavní postava neustálým svědkem, a kterým jen zázrakem ujde. Neustálá hrůza a zmar, nutnost se věčně ukrývat a jen těžko hledat základní obživu postupně mění nonšalantního klavíristu Szpilmana ve zvířecího osamělce, který překonává i nejubožejší podmínky života jen díky instinktu přežít.
Autenticita je do velké míry dílem předlohy. Sám Polanský nechtěl, aby centrální osou příběhu byly jeho vlastní autobiografické zážitky. Použil tedy vzpomínky legendárního klavíristy, které nepostrádají značnou míru objektivity (atmosféra v rozkastovaném ghettu, kde klavírista hraje místní židovské smetánce, ale také pomocná ruka nacisty Hohenfelda), jež doplnil vlastními zážitky a osobními zkušenostmi. Autentickým se režisér snažil být i ve ztvárnění dobové Varšavy; při hledání vhodných exteriérů si Polanský dlouho nemohl vybrat, a proto se rozhodl postavit vlastní model předválečné Varšavy na základě dobových fotografií a vyprávění pamětníků. Stejně akurátní byl i při výběru postav, které museli dokonale odpovídat typologii dané národnosti- esesáky hrají Němci, Poláky Poláci.. Vznikl tak snímek hodnotný hned v několika směrech. Je totiž nejen dobově věrným a detailně propracovaným svědectvím o jedné tragické historické epoše lidstva, je ale i o naději, ohromné lidské síle a vzájemné pomoci. Ocenění, která při loňském putování světem získal- mimo jiné i Zlatou palmu na MFF v Cannes- jen potvrzují, že Polanský točit umí.
Ocenění:
Academy Awards
2003 - Roman Polanski (Režie)
2003 - Adrien Brody (Hlavní herec)
2003 - Ronald Harwood (Adaptovaný scénář)
2003 - Nejlepší film (nominace)
2003 - Paweł Edelman (Kamera) (nominace)
2003 - Střih (nominace)
2003 - Kostýmy (nominace)
Golden Globes
2003 - Nejlepší film - drama (nominace)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec - drama) (nominace)
Cannes IFF
2002 - Roman Polanski (Zlatá palma)
European Film Awards
2002 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera - Cena Carlo di Palma)
2002 - Roman Polanski (Nejlepší film) (nominace)
2002 - Roman Polanski (Nejlepší režie) (nominace)
2002 - Adrien Brody (Nejlepší herec podle diváků) (nominace)
BAFTA
2003 - Nejlepší film
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec v hlavní roli) (nominace)
2003 - Ronald Harwood (Adaptovaný scénář) (nominace)
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera) (nominace)
2003 - Wojciech Kilar (Hudba) (nominace)
2003 - Zvuk (nominace)
César Awards
2003 - Nejlepší film
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec)
2003 - Wojciech Kilar (Nejlepší hudba)
2003 - Nejlepší zvuk
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera)
2003 - Nejlepší výprava
2003 - Ronald Harwood (Nejlepší scénář, původní, nebo adaptovaný) (nominace)
2003 - Nejlepší střih (nominace)
2003 - Nejlepší kostýmy (nominace)
Polskie Nagrody Filmowe: Orły
2003 - Roman Polanski (Nejlepší film)
2003 - Roman Polanski (Nejlepší režie)
2003 - Wojciech Kilar (Nejlepší hudba)
2003 - Paweł Edelman (Nejlepší kamera)
2003 - Allan Starski (Nejlepší výprava)
2003 - Hervé de Luze (Nejlepší střih)
2003 - Jean-Marie Blondel (Nejlepší zvuk)
2003 - Anna B. Sheppard (Nejlepší kostýmy)
2003 - Adrien Brody (Nejlepší herec) (nominace)
2003 - Emilia Fox (Nejlepší herečka) (nominace)
2003 - Ed Stoppard (Nejlepší herec ve vedlejší roli) (nominace)
2003 - Maureen Lipman (Nejlepší herečka ve vedlejší roli) (nominace)
2003 - Ronald Harwood (Nejlepší scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Jan Šťastný – Adrien Brody (Wladyslaw Szpilman), Karel Richter – Frank Finlay (otec), Dana Syslová – Maureen Lipman (matka), Tereza Chudobová – Emilia Fox (Dorota), Jana Páleníčková - Julia Rayner (Regina), Magdaléna Reifová - Jessica Kate Meyer (Halina), Katarzyna Figura (sousedka), Aleš Jarý - Paul Bradley (Yehuda + titulky), Jitka Moučková - Katarzyna Bargielowska (plakající žena), Oldřich Vlach - John Bennett (doktor Ehrlich), Jana Altmannová - Nomi Sharron (žena hledající svého muže), Petr Štěpánek - Ronan Vibert (Janinin manžel), Drahomíra Kočová - Ruth Platt (Janina), Pavel Pípal, Julie Alexandridisová - Wojciech Smolarz (kluk prodávající karamelku), Tereza Chudobová, Bohumil Švarc, Miloš Vávra - Krzysztof Pieczynski (Gebczynski), Jiří Schwarz - Valentine Pelka (Dorotin manžel), Roy Smiles (Itzak Heller), Tomáš Juřička - Daniel Caltagirone (Majorek), Ivo Novák - Andrew Tiernan (Szalas), Radek Hoppe - Ed Stoppard (Henryk), Milan Bouška, Roman Hájek, Jiří Hromada - Udo Kroschwald (Schultz + titulky děje a míst).
Překlad: Evelyna Koublová
Zvuk: Petr David
Produkce: Petr Tichý ml.
Dialogy a režie českého znění: Petr Tichý
Vyrobilo: Studio Auvit, 2003
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 6.2.2003
Premiéra USA: 27.12.2002 Focus Features
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2003 (VHS) H.C.E.
Poprvé na DVD: 29.9.2003 Vapet Production
Poprvé na Blu-ray: 14.3.2012 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 6 668 366
Tržby celkem - $ 120 072 577
Návštěvnost v ČR 94 425
Náklady (Rozpočet) - $ 35 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Příběh přežití: Jak se točil Pianista
• Rozhovor se scénáristou Ronaldem Harwoodem
• Rozhovor se scénáristou Andrzejem Szpilmanem
• Rozhovor s Danielem Szpilmanem
• Původní trailer
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 2.35:1
česky DTS-HD Master Audio 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1
české
Tvůrci a herci
Roman Polanski (Režie), Robert Benmussa (Produkce), Alain Sarde (Produkce), Roman Polanski (Produkce), Wojciech Kilar (Hudba), Pawel Edelman (Kamera), Hervé de Luze (Střih), Celestia Fox (Casting), Allan Starski (Scénografie), Anna B. Sheppard (Kostýmy), Jean-Marie Blondel (Zvuk), Didier Lavergne (Masky), Waldemar Pokromski (Masky), Ronald Harwood (Scénář), Władysław Szpilman (kniha) (Předloha), Adrien Brody (Herec), Thomas Kretschmann (Herec), Michał Żebrowski (Herec), Frank Finlay (Herec), Maureen Lipman (Herec), Emilia Fox (Herec), Ed Stoppard (Herec), Wanja Mues (Herec), Daniel Caltagirone (Herec), Joachim Paul Assböck (Herec), Zbigniew Zamachowski (Herec), Katarzyna Bargiełowska (Herec), Andrew Tiernan (Herec), Katarzyna Figura (Herec), Axel Prahl (Herec), Marian Dziędziel (Herec), Paweł Małaszyński (Herec), Andrzej Zieliński (Herec), Ronan Vibert (Herec), Borys Szyc (Herec), Maja Ostaszewska (Herec), Ruth Platt (Herec), Popeck (Herec), Andrzej Pieczyński (Herec), Cezary Kosiński (Herec), Andrzej Blumenfeld (Herec), Udo Kroschwald (Herec), Krzysztof Pieczyński (Herec), Joanna Brodzik (Herec), Zofia Czerwińska (Herec), Andrzej Szenajch (Herec), Lech Mackiewicz (Herec), Piotr Siejka (Herec), Paweł Burczyk (Herec), Tadeusz Wojtych (Herec), Rafał Mohr (Herec), Jarosław Kopaczewski (Herec), Thomas Lawincky (Herec)
2002/150/Velká Británie, Francie, Německo, Polsko/Drama, Válečný, Životopisný
Zajímavost k filmu
- Adrien Brody bol v tej dobe najmladším hercom, ktorý získal Oscara za hlavnú úlohu. Mal iba 29 rokov a 343 dní.
- Úvodní scéna z Pianisty je černobílá, následně už je celý film barevný. Schindlerův seznam (1993), snímek s podobnou tematikou, naopak začíná barevnou scénou a poté přechází k černobílému obrazu.
- Celá Szpilmanova (Adrien Brody) rodina bola pravdepodobne odvedená do koncentračného tábora Treblinka, kde boli asi povraždení, avšak žiadny doklad ani záznam sa nikdy nenašiel.
- Otec herca Adriena Brodyho (Szpilman) je poľsko-židovského pôvodu a matka sa narodila v Budapešti do židovsko-katolíckej rodiny.
- Elektrotechnik z rádia menom Szalas (Andrew Tiernan), ktorý sa stará o Szpilmana (Adrien Brody) v úkryte, bol v skutočnosti chamtivý oportunista, ktorý zneužíval situáciu. Po vojne si zmenil meno a zmizol "bohvie kam".
- Postava tancujúceho starčeka s malými deťmi nazývaná Rubenstein (Popeck), ktorému Nemci dávali cigarety, je založená na skutočnosti. Szpilman o ňom povedal, že sa nikdy nedozvedel, či bol naozaj blázon alebo toho blázna len hral.
- Władysław Szpilman (Adrien Brody) hrá v bare geta skladbu "Umówiłem się z nią na dziewiątą", ktorá bola známa aj pred vojnou. Má aj slová, avšak vo filme je hraná len inštrumentálne.
- Skladba, ktorú hrá Szpilman (Adrien Brody) v poľskom rádiu na začiatku filmu a taktiež na konci, je "Nokturno cis moll číslo 20" od Fryderyka Chopina.
- Skladba, ktorú Szpilman (Adrien Brody) počuje, keď sa schováva v byte Doroty (Emilia Fox), je "Suita číslo 1 pro violoncello, BWV 1 007" od Johanna Sebastiana Bacha.
- Okrem loga spoločností Universal a Focus Features sa všetky titulky, vrátane samotného názvu, objavia až na konci filmu.
- Úvodní scéna z Pianisty je černobílá, následně už je celý film barevný. Schindlerův seznam (1993), snímek s podobnou tematikou, naopak začíná barevnou scénou a poté přechází k černobílému obrazu.
- Celá Szpilmanova (Adrien Brody) rodina bola pravdepodobne odvedená do koncentračného tábora Treblinka, kde boli asi povraždení, avšak žiadny doklad ani záznam sa nikdy nenašiel.
- Otec herca Adriena Brodyho (Szpilman) je poľsko-židovského pôvodu a matka sa narodila v Budapešti do židovsko-katolíckej rodiny.
- Elektrotechnik z rádia menom Szalas (Andrew Tiernan), ktorý sa stará o Szpilmana (Adrien Brody) v úkryte, bol v skutočnosti chamtivý oportunista, ktorý zneužíval situáciu. Po vojne si zmenil meno a zmizol "bohvie kam".
- Postava tancujúceho starčeka s malými deťmi nazývaná Rubenstein (Popeck), ktorému Nemci dávali cigarety, je založená na skutočnosti. Szpilman o ňom povedal, že sa nikdy nedozvedel, či bol naozaj blázon alebo toho blázna len hral.
- Władysław Szpilman (Adrien Brody) hrá v bare geta skladbu "Umówiłem się z nią na dziewiątą", ktorá bola známa aj pred vojnou. Má aj slová, avšak vo filme je hraná len inštrumentálne.
- Skladba, ktorú hrá Szpilman (Adrien Brody) v poľskom rádiu na začiatku filmu a taktiež na konci, je "Nokturno cis moll číslo 20" od Fryderyka Chopina.
- Skladba, ktorú Szpilman (Adrien Brody) počuje, keď sa schováva v byte Doroty (Emilia Fox), je "Suita číslo 1 pro violoncello, BWV 1 007" od Johanna Sebastiana Bacha.
- Okrem loga spoločností Universal a Focus Features sa všetky titulky, vrátane samotného názvu, objavia až na konci filmu.
Odkazy
Hrají:
Adrien Brody, Emilia Fox, Michał Żebrowski, Ed Stoppard, Maureen Lipman, Frank Finlay, Jessica Kate Meyer, Wanja Mues, Thomas Kretschmann, Daniel Caltagirone, Joachim Paul Assböck, Zbigniew Zamachowski, Katarzyna Bargiełowska, Andrew Tiernan, Katarzyna Figura, Axel Prahl, Marian Dziędziel, Paweł Małaszyński, Andrzej Zieliński, Ronan Vibert, Borys Szyc, Maja Ostaszewska, Ruth Platt, Popeck, Andrzej Pieczyński, Cezary Kosiński, Andrzej Blumenfeld, Udo Kroschwald, Krzysztof Pieczyński, Joanna Brodzik, Zofia Czerwińska, Andrzej Szenajch, Lech Mackiewicz, Piotr Siejka, Paweł Burczyk, Tadeusz Wojtych, Rafał Mohr, Jarosław Kopaczewski, Thomas Lawinky, Peter Rappenglück, Uwe Rathsam, Frank-Michael Köbe, John Keogh, Zbigniew Waleryś, Nina Franoszek, Morgane Polanski, Valentine Pelka, Richard Ridings, Cyril Shaps, Norbert Rakowski, Torsten Flach, Zbigniew Dziduch, Wojciech Smolarz, Roman Garbowski, Ksawery Zylber, Maurycy Zylber