Notre-Dame v plamenech / Notre-Dame brule (2022/110/Francie/Drama) 68%
01.12.2022 03:21
JEDNOU VĚTOU
„Hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže."
OBSAH
Hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže. Nervy drásající snímek režíroval držitel Oscara a matador světové kinematografie Jean-Jacques Annaud, který má na svém kontě filmy Jméno růže, Nepřítel před branami či Sedm let v Tibetu. Film v neúnavném tempu rekonstruuje události 15. dubna 2019, kdy katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem. Spolu s hasiči se vydáváme do míst, která zůstala divákům obrazovek skrytá – přímo do nitra hořící budovy. Snímek tak nabízí téměř fyzický zážitek, který nikoho nenechá chladným. Režisér a scenárista snímku Jean-Jacques Annaud se soustředí na věrohodné zachycení boje s nekontrolovatelným živlem, ale především upozorňuje na nezměrnou odvahu a obětavost záchranných sborů. Bez jejich nasazení by nejznámější katedrála světa lehla popelem. (Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Rekonstrukce národní katastrofy z roku 2019, kde vyhořel symbol Paříže Notre-Dame. Jean Jacques Annaud je zkušený režisér, ale nutno uznat, že jeho síň slávy byla 20 let zpátky, ale zvolil si poměrně atraktivní látku, která si o filmové zpracování říkala, byť si to pojal po svém a to mi až tak nesedlo. Ve filmu není žádný hlavní hrdina, takže se nedá moc komu fandit a film kvůli tomu postrádá i jakékoliv emoce, což je docela zásadní problém. Natočeno je to skromně, look mi občas přišel celkem televizní, ale výrazně to nepřekáželo. Zrod samotné katastrofy je pojat slušně a rozhodně se jedná o vysokou nedbalost pracovníků. Něčemu takovému se správným přístupem se rozhodně dalo předejít. Stopáž mohla být kratší, sledovat hodinu hasiče hasit oheň začne být trochu ubíjející, kor když tam nikdo nezařve. Vidět by se to nejspíš mělo, ale, že bych se při sledování vyloženě bavil říct nemohu. 5/10 (EvilPhoEniX) 3*
Špičková práce s prolínáním archivních a inscenovaných záběrů a po většinu času dravá montáž, která vás tím správným způsobem vyčerpá o to více, jak zhušťuje dění a klade stále nové překážky, jež berou to nejcennější - čas. Annaud víceméně kašle na poetické vsuvky a kromě nutného zdůrazňování nedozírného významu Notre-Dame (náboženského skrze přítomné relikvie, národního skrze přítomného prezidenta nebo architektonického, který v úvodu vysvětlují průvodci) volí až dokumentární realistickou formu. Žádná klišé, žádné záchrany na poslední chvíli a žádné heroické sebeobětování. Hasiči představují spíše anonymní a obětavou pracovní masu, která se musí vypořádat s největší vyzvou jejich kariéry, a Annaud se dokáže postarat o to, aby publikum významnost jejich mise plně pochopilo. V několika momentech jsem byl napjatý jako struna a možná jen škoda úplného finále, kdy ta intenzita přeci jen povolí na úkor senzitivního multiperspektivního prožitku. Katastrofický film první jakosti, jaký už skoro nevzniká a jehož zkušený tvůrce umí dění objektivně pozorovat, nikoli diváky nutit do určitých emocí a interpretací. Pátá hvězda není vůbec daleko. 85 % (lamps) 4*
Povedlo se to. Notre-Dame v plamenech potěší příjemně civilním filmovým uchopením, kdy žádná z postav snímku není „ta hlavní“ a každý jen plní svou roli v procedurální pavučině akcí a reakcí v rámci reálné události. A je to hlavně velmi působivě natočené. Speciální efekty jsou na takové úrovni, že jejich začlenění skvěle splývá s použitými reálnými záběry a přechodu mezi nimi si prakticky vůbec nevšimnete. To se málokdy vidí. (Goldbeater) 4*
VELKÁ RECENZE
Před třemi lety svět v přímém přenosu sledoval, jak ohnivé jazyky spalují jeden ze symbolů Paříže. Proč chrám Matky Boží nelehl popelem kompletně, s takřka dokumentární autentičností líčí hraný film Notre-Dame v plamenech od Jeana-Jacquese Annauda.
Osmasedmdesátiletého francouzského režiséra, jehož ambiciózní novinku teď promítají česká kina, proslavily snímky Jméno růže, Sedm let v Tibetu nebo Nepřítel před branami. Katastrofické drama o katedrále Notre-Dame je ale zřejmě jeho nejosobnějším. Katedrálu má na dohled z balkonu svého pařížského bytu a oheň jej fascinuje od roku 1981, kdy natočil pravěké dobrodružství Boj o oheň.
Annaud se drží faktů a zachovává chronologii událostí, počínaje mší slouženou na Modré pondělí 15. dubna 2019. S výjimkou katedrály a ohně, který klenotu gotické architektury zničil olověnou střechu, sanktusovou věž a také část vitrážových oken i nosných kleneb v chrámové lodi, drama nemá další hlavní postavy.
Režisér do něj nevkládá fiktivní osobní příběhy. Francouzsko-italský film tak vypráví o několika desítkách lidí. Zpočátku sleduje první den služby nového člena ostrahy v Notre-Dame. Muž katedrálu neznal, nikdy ji nenavštívil. A když se spustí požární alarm, dlouhé minuty se nemůže dovolat nadřízenému.
Nešťastného strážce ale posléze kamera opouští a soustředí se na výjezd první jednotky hasičů, mezi nimiž jsou dva nováčci. K záchranné operaci se záhy přidávají stovky dalších členů i velitelů pařížské hasičské brigády. Šlehající plameny a hustá oblaka kouře mezitím nevěřícně sledují duchovní, památkáři, farníci, turisté, reportéři, policisté, obyčejní Pařížané i politici, včetně prezidenta Emmanuela Macrona.
Další mikropříběh nahlíží na až groteskní odyseu plnou naschválů, kterou je nucen absolvovat kurátor sbírek v Notre-Dame. Jako znalec klíčů od mnoha dveří i kódu k trezoru se musí co nejrychleji dostat z Versailles na pařížský ostrov Île de la Cité, kde katedrála stojí, aby zachránil umělecké předměty a katolické relikvie nevyčíslitelné hodnoty. Včetně té nejvzácnější, údajné Ježíšovy trnové koruny.
Režisér mnohdy v rozděleném obraze využívá autentické záběry, zaznamenané televizními štáby i majiteli mobilních telefonů. Dovedně je prolíná s pasážemi natočenými ve studiu, kde filmaři ve skutečné velikosti postavili přesné repliky některých částí katedrály: hlavní loď, točitá schodiště, vnitřek zvonice, ochozy i krovy.
Výjimečně dostali povolení pracovat i uvnitř chrámu, ještě posetém zuhelnatělými zbytky dřevěných trámů a hromadami suti či popela. Další scény vznikly v gotických katedrálách svatého Štěpána ve městech Bourges a Sens, případně v amienském Notre-Dame.
V postprodukci byly poté čtyři stovky záběrů digitálně upraveny. Filmová iluze, jež s pomocí různých technik i triků znovuoživuje ohněm znetvořenou památku, je pro laika naprosto přesvědčivá
Apokalyptické výjevy plápolajícího chrámu hrůzným způsobem fascinují. Atmosféru nepředstavitelné zkázy dokreslují démonické chrliče na zdech, jež soptí žhavé olovo z roztavené střechy až na venkovní dlažbu, nebo socha Panny Marie, které po tváři kane slza.
Jasnou odpověď, co bylo příčinou požáru, drama nedává. Diváci vidí, jak jeden dělník při opravě střechy a sanktusníku hodí na zem nedopalek, navzdory zákazu kouření. Dojde také ke zkratu elektrických kabelů. Annaud se však těmito hypotetickými důvody katastrofy více nezabývá. Netočil drama o tom, proč katedrála vzplála, ale jak byla zachráněna.
Po zhlédnutí snímku se zdá jako zázrak, že Notre-Dame stále stojí a že během požáru nikdo z hasičů nezemřel. Film na základě ověřených faktů dokládá, jak záchrannou akci brzdily nejen počáteční liknavost, ale také neuvěřitelná souhra nešťastných náhod. Od neprodyšně zacpaných ulic přes zaseknuté dveře na chrámovém schodišti po defekty sdíleného bicyklu, jímž se na místo snažil dojet kurátor.
Annaud vzdává poctu mimořádné odvaze i obětavosti hasičů, kteří několik hodin nasazovali život. Kamera zblízka sleduje ženy i muže v zásahových ochranných oblecích, postupující úzkými chodbami s těžkým vybavením na zádech. Jejich vyčerpání, ale také duchapřítomnost a odhodlání tváří v tvář nesnesitelnému žáru jsou téměř hmatatelné.
Snímek se přitom povětšinou drží v civilní, věcné rovině, skoro jako takzvané dokudrama. Přispívá k tomu skutečnost, že Jean-Jacques Annaud neobsadil filmové hvězdy, ale méně známé, nicméně autenticky působící herce. S výjimkou několika přepjatě triumfálních motivů v partituře skladatele Simona Franglena se snímek úspěšně vyhýbá heroickému patosu.
Po celé téměř dvě hodiny je napínavý, přestože divák dopředu zná konec příběhu. Mozaikovitou strukturu vyprávění jen místy trochu rozmělňují pasáže, které se paralelně odehrávají v jiných částech města i světa. Jako scéna se starou ženou, jež volá na tísňovou linku kvůli kočce uvízlé na střeše domu. Nedotažená je také sekvence, kdy dvojník tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa tweetuje své pošetilé rady, jak katedrálu zachránit. Až příliš "hollywoodsky" zase vyznívá snaha malé návštěvnice zapálit v katedrále svíčku, přestože už začala evakuace.
Annaudovo drama z dnešního pohledu působí skoro jako historický film. K požáru sice došlo teprve před třemi roky, současná Paříž i celá Evropa už je ale jiná. Svět od té doby paralyzovala pandemie covidu-19 a nyní ruská válka na Ukrajině. Požár Notre-Dame jako by tak předznamenal konec jedné éry na starém kontinentě.
SKUTEČNOST
Vatikánský rozhlas v dubnu 2019 informoval o rozsáhlém a záměrném ničení katolických kostelů ve Francii. S odkazem na italský katolický list Avennire a na zprávu publikovanou francouzským ministerstvem vnitra upozornil, že v roce 2018 bylo zdokumentováno celkem 1063 případů útoků na proti kostelům a jiným křesťanským objektům (hřbitovům) (tj. tři incidenty denně). Šlo přitom o akty profanace, devastace, úmyslně založené požáry apod. V citované zprávě ministerstva vnitra je uvedeno, že „pachateli těchto činů bývá nejčastěji vykořeněná mládež, avšak zdaleka ne jenom z prostředí neintegrovaných přistěhovalců“. Ve Francii jde přitom o dlouhodobější problém. V roce 2017 zde bylo registrováno 1038 případů antikřesťanského vandalství. Jen několik dnů před požárem katedrály Notre Dame byl v Paříži byl podroben žhářskému útoku kostel svatého Sulpicia.
Státní zástupce Paříže prvotně uvedl, že k vypuknutí požáru došlo okolo 18.50 hodin SELČ. V této době byla katedrála otevřena turistům. V úterý 16. dubna však bylo upřesněno, že požár vypukl přibližně v 18:20, kdy zazněl první požární alarm. Ochranka nato začala katedrálu evakuovat. Zároveň bylo do spuštění druhého alarmu v 18:43 pro ochranku nemožné nalézt ohnisko požáru. Mezi časy 18:15 až 19:00 se v katedrále konala taktéž mše. Všichni její účastníci byli spořádaně evakuováni během několika minut.
Policie spěšně evakuovala ostrov Île de la Cité, který následně uzavřela. Lidé se shromažďovali na březích řeky Seiny a v okolních budovách, ze kterých situaci pozorovali. Většina požáru byla uhašena kolem 23.30 a zcela uhašen byl až následující den v ranních hodinách. S požárem hasiči bojovali přibližně 12 hodin a několik z nich na místě zůstalo, aby hlídali požářiště a případně dohasili zbylý oheň. Náčelník pařížských hasičů uvedl, že pokud by požár trval o 30 minut déle, zvonice a část zdí by se nejspíše zřítila.
Pařížská hasičská brigáda se pravidelně připravuje na jakýkoliv druh ohně, který by katedrálu mohl zasáhnout. V předešlém roce se takovéto tréninky konaly dva. Hasiči současně spolupracují na rutinní požární hlídce, která probíhá třikrát denně. Perfektně tak znali budovu a obtíže, jež by hašení požáru mohly doprovázet.
Požár se v souladu s běžnou praxí francouzských hasičů hasil primárně zevnitř. Kvůli hašení zvnějšku katedrály by mohlo dojít k poškození interiérů, protože by se plameny a plyny o vysoké teplotě (dosahující až 800 °C) mohly odrazit směrem dovnitř. Do hlavních dvou věží vstoupilo na dvacet hasičů. Hasičská vozidla s vysokotlakými vodními děly opatrně hasila požár a snažila se vyhnout dalšímu poškození budovy. Dle nouzového plánu se na řeku Seinu vypravily dvě lodě, které její vodu čerpaly a požárními hadicemi dopravovaly hasičům.
Jakékoliv použití hašení ze vzduchu bylo ihned odmítnuto. Váha vody a její shazování z nízké výšky by mohlo výrazně ohrozit konstrukci katedrály. Zároveň vápenec, který je součástí konstrukce, mohl působením žáru a následného prudkého ochlazení vodou prasknout. Kvůli stoupajícímu kouři bylo taktéž upuštěno od hašení z helikoptéry. Drony s termokamerami se používaly pro vizualizaci a roboty pomáhaly s polohou a naváděním požárních hadic.
Mluvčí pařížské hasičské brigády ohlásil, že s požárem bojovalo více než 400 hasičů a další stovka pomáhala vynášet artefakty a klenoty. Spolu s vysokou teplotou ohně představovalo nebezpečí i roztavené olovo ze střechy. Pařížská policie uvedla, že při požáru nikdo nezemřel. Zranění utrpěl pouze jeden hasič a dva policisté.
Podle některých dotyčných byly hlavní dveře katedrály uzavřeny, což jim zabraňovalo do ní vstoupit. Ze střechy se začal šířit bílý kouř. Následně se oheň rozšířil a kouř se zbarvil do černa. Ze sanktusové věže byly vidět šlehající plameny. Barva kouře se postupně změnila na žlutohnědou.
Během hodiny od prvního zření požáru se olověná střecha katedrály a sanktusová věž zbortily a při pádu sebou strhly část klenby. Dubová část střechy zcela shořela. Této shořelé části katedrály se přezdívá „les“ a byla vyrobena z trámů, na které byly použity kmeny z přibližně 21 hektarů dubových lesů. Některé stromy pocházely i z 13. století. Druhá část střechy pak byla vyrobena z olova, kterého se při stavbě použilo na 200 tun. Během požáru se jeho většina roztavila. Olovo tak zamořilo bezprostřední okolí.
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Pavel Vondra - Samuel Labarthe (Gontier), Radek Hoppe - Jules Sadoughi (Jordan), Jan Battěk - Maximilien Seweryn (Reynald) + Jérémie Laheurte (Joel), Ivo Novák - Sébastien Lalanne (Marcus), Pavel Dytrt - Mickaël Chirinian (Laurent), Milada Vaňkátová - Ava Baya (Marie-Eve), Pavlína Kostková Dytrtová - Chloé Jouannet (Marianne), Bohdan Tůma - Jean-Paul Bordes (Gallet), Klára Sochorová - Ludivine de Chastenet (Céline), Jakub Saic - Pierre Lottin (Alexandre), Zbyšek Pantůček - Dimitri Storoge (Francis), Jan Škvor - Vassili Schneider (Sandro), Miloslav Frýdl - Nathan Gruffy (Victor), Libor Terš - Jesuthasan Antonythasan (Jonas), Šárka Vondrová - Anne Hidalgo (Anne Hidalgo), Eliška Beňová - Chloé Chevallier (Chloé), Radek Kuchař, Tomáš Juřička, Kateřina Halešová, Petra Jindrová, Helena Němcová, Viktor Vích Antonio, Dita Hořínková, Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Helena Vosecká
Dialogy: Miroslava Součková
Zvuk: Antonín Němec
Režie: Jiří Brouzdal
Pro MagicBox vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska - 2022
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.4.2022 Bioscop
Premiéra Francie: 16.3.2022 Pathé Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 31.8.2022 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 191 279
Tržby celkem - $ 5 977 757
Návštěvnost v ČR 1 478
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
„Hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže."
OBSAH
Hrdinský příběh těch, kteří riskovali své životy při nebezpečné záchraně symbolu Paříže. Nervy drásající snímek režíroval držitel Oscara a matador světové kinematografie Jean-Jacques Annaud, který má na svém kontě filmy Jméno růže, Nepřítel před branami či Sedm let v Tibetu. Film v neúnavném tempu rekonstruuje události 15. dubna 2019, kdy katedrálu Notre-Dame zachvátily plameny a celý svět toho byl v přímém přenosu svědkem. Spolu s hasiči se vydáváme do míst, která zůstala divákům obrazovek skrytá – přímo do nitra hořící budovy. Snímek tak nabízí téměř fyzický zážitek, který nikoho nenechá chladným. Režisér a scenárista snímku Jean-Jacques Annaud se soustředí na věrohodné zachycení boje s nekontrolovatelným živlem, ale především upozorňuje na nezměrnou odvahu a obětavost záchranných sborů. Bez jejich nasazení by nejznámější katedrála světa lehla popelem. (Bioscop)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Rekonstrukce národní katastrofy z roku 2019, kde vyhořel symbol Paříže Notre-Dame. Jean Jacques Annaud je zkušený režisér, ale nutno uznat, že jeho síň slávy byla 20 let zpátky, ale zvolil si poměrně atraktivní látku, která si o filmové zpracování říkala, byť si to pojal po svém a to mi až tak nesedlo. Ve filmu není žádný hlavní hrdina, takže se nedá moc komu fandit a film kvůli tomu postrádá i jakékoliv emoce, což je docela zásadní problém. Natočeno je to skromně, look mi občas přišel celkem televizní, ale výrazně to nepřekáželo. Zrod samotné katastrofy je pojat slušně a rozhodně se jedná o vysokou nedbalost pracovníků. Něčemu takovému se správným přístupem se rozhodně dalo předejít. Stopáž mohla být kratší, sledovat hodinu hasiče hasit oheň začne být trochu ubíjející, kor když tam nikdo nezařve. Vidět by se to nejspíš mělo, ale, že bych se při sledování vyloženě bavil říct nemohu. 5/10 (EvilPhoEniX) 3*
Špičková práce s prolínáním archivních a inscenovaných záběrů a po většinu času dravá montáž, která vás tím správným způsobem vyčerpá o to více, jak zhušťuje dění a klade stále nové překážky, jež berou to nejcennější - čas. Annaud víceméně kašle na poetické vsuvky a kromě nutného zdůrazňování nedozírného významu Notre-Dame (náboženského skrze přítomné relikvie, národního skrze přítomného prezidenta nebo architektonického, který v úvodu vysvětlují průvodci) volí až dokumentární realistickou formu. Žádná klišé, žádné záchrany na poslední chvíli a žádné heroické sebeobětování. Hasiči představují spíše anonymní a obětavou pracovní masu, která se musí vypořádat s největší vyzvou jejich kariéry, a Annaud se dokáže postarat o to, aby publikum významnost jejich mise plně pochopilo. V několika momentech jsem byl napjatý jako struna a možná jen škoda úplného finále, kdy ta intenzita přeci jen povolí na úkor senzitivního multiperspektivního prožitku. Katastrofický film první jakosti, jaký už skoro nevzniká a jehož zkušený tvůrce umí dění objektivně pozorovat, nikoli diváky nutit do určitých emocí a interpretací. Pátá hvězda není vůbec daleko. 85 % (lamps) 4*
Povedlo se to. Notre-Dame v plamenech potěší příjemně civilním filmovým uchopením, kdy žádná z postav snímku není „ta hlavní“ a každý jen plní svou roli v procedurální pavučině akcí a reakcí v rámci reálné události. A je to hlavně velmi působivě natočené. Speciální efekty jsou na takové úrovni, že jejich začlenění skvěle splývá s použitými reálnými záběry a přechodu mezi nimi si prakticky vůbec nevšimnete. To se málokdy vidí. (Goldbeater) 4*
VELKÁ RECENZE
Před třemi lety svět v přímém přenosu sledoval, jak ohnivé jazyky spalují jeden ze symbolů Paříže. Proč chrám Matky Boží nelehl popelem kompletně, s takřka dokumentární autentičností líčí hraný film Notre-Dame v plamenech od Jeana-Jacquese Annauda.
Osmasedmdesátiletého francouzského režiséra, jehož ambiciózní novinku teď promítají česká kina, proslavily snímky Jméno růže, Sedm let v Tibetu nebo Nepřítel před branami. Katastrofické drama o katedrále Notre-Dame je ale zřejmě jeho nejosobnějším. Katedrálu má na dohled z balkonu svého pařížského bytu a oheň jej fascinuje od roku 1981, kdy natočil pravěké dobrodružství Boj o oheň.
Annaud se drží faktů a zachovává chronologii událostí, počínaje mší slouženou na Modré pondělí 15. dubna 2019. S výjimkou katedrály a ohně, který klenotu gotické architektury zničil olověnou střechu, sanktusovou věž a také část vitrážových oken i nosných kleneb v chrámové lodi, drama nemá další hlavní postavy.
Režisér do něj nevkládá fiktivní osobní příběhy. Francouzsko-italský film tak vypráví o několika desítkách lidí. Zpočátku sleduje první den služby nového člena ostrahy v Notre-Dame. Muž katedrálu neznal, nikdy ji nenavštívil. A když se spustí požární alarm, dlouhé minuty se nemůže dovolat nadřízenému.
Nešťastného strážce ale posléze kamera opouští a soustředí se na výjezd první jednotky hasičů, mezi nimiž jsou dva nováčci. K záchranné operaci se záhy přidávají stovky dalších členů i velitelů pařížské hasičské brigády. Šlehající plameny a hustá oblaka kouře mezitím nevěřícně sledují duchovní, památkáři, farníci, turisté, reportéři, policisté, obyčejní Pařížané i politici, včetně prezidenta Emmanuela Macrona.
Další mikropříběh nahlíží na až groteskní odyseu plnou naschválů, kterou je nucen absolvovat kurátor sbírek v Notre-Dame. Jako znalec klíčů od mnoha dveří i kódu k trezoru se musí co nejrychleji dostat z Versailles na pařížský ostrov Île de la Cité, kde katedrála stojí, aby zachránil umělecké předměty a katolické relikvie nevyčíslitelné hodnoty. Včetně té nejvzácnější, údajné Ježíšovy trnové koruny.
Režisér mnohdy v rozděleném obraze využívá autentické záběry, zaznamenané televizními štáby i majiteli mobilních telefonů. Dovedně je prolíná s pasážemi natočenými ve studiu, kde filmaři ve skutečné velikosti postavili přesné repliky některých částí katedrály: hlavní loď, točitá schodiště, vnitřek zvonice, ochozy i krovy.
Výjimečně dostali povolení pracovat i uvnitř chrámu, ještě posetém zuhelnatělými zbytky dřevěných trámů a hromadami suti či popela. Další scény vznikly v gotických katedrálách svatého Štěpána ve městech Bourges a Sens, případně v amienském Notre-Dame.
V postprodukci byly poté čtyři stovky záběrů digitálně upraveny. Filmová iluze, jež s pomocí různých technik i triků znovuoživuje ohněm znetvořenou památku, je pro laika naprosto přesvědčivá
Apokalyptické výjevy plápolajícího chrámu hrůzným způsobem fascinují. Atmosféru nepředstavitelné zkázy dokreslují démonické chrliče na zdech, jež soptí žhavé olovo z roztavené střechy až na venkovní dlažbu, nebo socha Panny Marie, které po tváři kane slza.
Jasnou odpověď, co bylo příčinou požáru, drama nedává. Diváci vidí, jak jeden dělník při opravě střechy a sanktusníku hodí na zem nedopalek, navzdory zákazu kouření. Dojde také ke zkratu elektrických kabelů. Annaud se však těmito hypotetickými důvody katastrofy více nezabývá. Netočil drama o tom, proč katedrála vzplála, ale jak byla zachráněna.
Po zhlédnutí snímku se zdá jako zázrak, že Notre-Dame stále stojí a že během požáru nikdo z hasičů nezemřel. Film na základě ověřených faktů dokládá, jak záchrannou akci brzdily nejen počáteční liknavost, ale také neuvěřitelná souhra nešťastných náhod. Od neprodyšně zacpaných ulic přes zaseknuté dveře na chrámovém schodišti po defekty sdíleného bicyklu, jímž se na místo snažil dojet kurátor.
Annaud vzdává poctu mimořádné odvaze i obětavosti hasičů, kteří několik hodin nasazovali život. Kamera zblízka sleduje ženy i muže v zásahových ochranných oblecích, postupující úzkými chodbami s těžkým vybavením na zádech. Jejich vyčerpání, ale také duchapřítomnost a odhodlání tváří v tvář nesnesitelnému žáru jsou téměř hmatatelné.
Snímek se přitom povětšinou drží v civilní, věcné rovině, skoro jako takzvané dokudrama. Přispívá k tomu skutečnost, že Jean-Jacques Annaud neobsadil filmové hvězdy, ale méně známé, nicméně autenticky působící herce. S výjimkou několika přepjatě triumfálních motivů v partituře skladatele Simona Franglena se snímek úspěšně vyhýbá heroickému patosu.
Po celé téměř dvě hodiny je napínavý, přestože divák dopředu zná konec příběhu. Mozaikovitou strukturu vyprávění jen místy trochu rozmělňují pasáže, které se paralelně odehrávají v jiných částech města i světa. Jako scéna se starou ženou, jež volá na tísňovou linku kvůli kočce uvízlé na střeše domu. Nedotažená je také sekvence, kdy dvojník tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa tweetuje své pošetilé rady, jak katedrálu zachránit. Až příliš "hollywoodsky" zase vyznívá snaha malé návštěvnice zapálit v katedrále svíčku, přestože už začala evakuace.
Annaudovo drama z dnešního pohledu působí skoro jako historický film. K požáru sice došlo teprve před třemi roky, současná Paříž i celá Evropa už je ale jiná. Svět od té doby paralyzovala pandemie covidu-19 a nyní ruská válka na Ukrajině. Požár Notre-Dame jako by tak předznamenal konec jedné éry na starém kontinentě.
SKUTEČNOST
Vatikánský rozhlas v dubnu 2019 informoval o rozsáhlém a záměrném ničení katolických kostelů ve Francii. S odkazem na italský katolický list Avennire a na zprávu publikovanou francouzským ministerstvem vnitra upozornil, že v roce 2018 bylo zdokumentováno celkem 1063 případů útoků na proti kostelům a jiným křesťanským objektům (hřbitovům) (tj. tři incidenty denně). Šlo přitom o akty profanace, devastace, úmyslně založené požáry apod. V citované zprávě ministerstva vnitra je uvedeno, že „pachateli těchto činů bývá nejčastěji vykořeněná mládež, avšak zdaleka ne jenom z prostředí neintegrovaných přistěhovalců“. Ve Francii jde přitom o dlouhodobější problém. V roce 2017 zde bylo registrováno 1038 případů antikřesťanského vandalství. Jen několik dnů před požárem katedrály Notre Dame byl v Paříži byl podroben žhářskému útoku kostel svatého Sulpicia.
Státní zástupce Paříže prvotně uvedl, že k vypuknutí požáru došlo okolo 18.50 hodin SELČ. V této době byla katedrála otevřena turistům. V úterý 16. dubna však bylo upřesněno, že požár vypukl přibližně v 18:20, kdy zazněl první požární alarm. Ochranka nato začala katedrálu evakuovat. Zároveň bylo do spuštění druhého alarmu v 18:43 pro ochranku nemožné nalézt ohnisko požáru. Mezi časy 18:15 až 19:00 se v katedrále konala taktéž mše. Všichni její účastníci byli spořádaně evakuováni během několika minut.
Policie spěšně evakuovala ostrov Île de la Cité, který následně uzavřela. Lidé se shromažďovali na březích řeky Seiny a v okolních budovách, ze kterých situaci pozorovali. Většina požáru byla uhašena kolem 23.30 a zcela uhašen byl až následující den v ranních hodinách. S požárem hasiči bojovali přibližně 12 hodin a několik z nich na místě zůstalo, aby hlídali požářiště a případně dohasili zbylý oheň. Náčelník pařížských hasičů uvedl, že pokud by požár trval o 30 minut déle, zvonice a část zdí by se nejspíše zřítila.
Pařížská hasičská brigáda se pravidelně připravuje na jakýkoliv druh ohně, který by katedrálu mohl zasáhnout. V předešlém roce se takovéto tréninky konaly dva. Hasiči současně spolupracují na rutinní požární hlídce, která probíhá třikrát denně. Perfektně tak znali budovu a obtíže, jež by hašení požáru mohly doprovázet.
Požár se v souladu s běžnou praxí francouzských hasičů hasil primárně zevnitř. Kvůli hašení zvnějšku katedrály by mohlo dojít k poškození interiérů, protože by se plameny a plyny o vysoké teplotě (dosahující až 800 °C) mohly odrazit směrem dovnitř. Do hlavních dvou věží vstoupilo na dvacet hasičů. Hasičská vozidla s vysokotlakými vodními děly opatrně hasila požár a snažila se vyhnout dalšímu poškození budovy. Dle nouzového plánu se na řeku Seinu vypravily dvě lodě, které její vodu čerpaly a požárními hadicemi dopravovaly hasičům.
Jakékoliv použití hašení ze vzduchu bylo ihned odmítnuto. Váha vody a její shazování z nízké výšky by mohlo výrazně ohrozit konstrukci katedrály. Zároveň vápenec, který je součástí konstrukce, mohl působením žáru a následného prudkého ochlazení vodou prasknout. Kvůli stoupajícímu kouři bylo taktéž upuštěno od hašení z helikoptéry. Drony s termokamerami se používaly pro vizualizaci a roboty pomáhaly s polohou a naváděním požárních hadic.
Mluvčí pařížské hasičské brigády ohlásil, že s požárem bojovalo více než 400 hasičů a další stovka pomáhala vynášet artefakty a klenoty. Spolu s vysokou teplotou ohně představovalo nebezpečí i roztavené olovo ze střechy. Pařížská policie uvedla, že při požáru nikdo nezemřel. Zranění utrpěl pouze jeden hasič a dva policisté.
Podle některých dotyčných byly hlavní dveře katedrály uzavřeny, což jim zabraňovalo do ní vstoupit. Ze střechy se začal šířit bílý kouř. Následně se oheň rozšířil a kouř se zbarvil do černa. Ze sanktusové věže byly vidět šlehající plameny. Barva kouře se postupně změnila na žlutohnědou.
Během hodiny od prvního zření požáru se olověná střecha katedrály a sanktusová věž zbortily a při pádu sebou strhly část klenby. Dubová část střechy zcela shořela. Této shořelé části katedrály se přezdívá „les“ a byla vyrobena z trámů, na které byly použity kmeny z přibližně 21 hektarů dubových lesů. Některé stromy pocházely i z 13. století. Druhá část střechy pak byla vyrobena z olova, kterého se při stavbě použilo na 200 tun. Během požáru se jeho většina roztavila. Olovo tak zamořilo bezprostřední okolí.
DABING
1.DABING (DVD)
V českém znění: Pavel Vondra - Samuel Labarthe (Gontier), Radek Hoppe - Jules Sadoughi (Jordan), Jan Battěk - Maximilien Seweryn (Reynald) + Jérémie Laheurte (Joel), Ivo Novák - Sébastien Lalanne (Marcus), Pavel Dytrt - Mickaël Chirinian (Laurent), Milada Vaňkátová - Ava Baya (Marie-Eve), Pavlína Kostková Dytrtová - Chloé Jouannet (Marianne), Bohdan Tůma - Jean-Paul Bordes (Gallet), Klára Sochorová - Ludivine de Chastenet (Céline), Jakub Saic - Pierre Lottin (Alexandre), Zbyšek Pantůček - Dimitri Storoge (Francis), Jan Škvor - Vassili Schneider (Sandro), Miloslav Frýdl - Nathan Gruffy (Victor), Libor Terš - Jesuthasan Antonythasan (Jonas), Šárka Vondrová - Anne Hidalgo (Anne Hidalgo), Eliška Beňová - Chloé Chevallier (Chloé), Radek Kuchař, Tomáš Juřička, Kateřina Halešová, Petra Jindrová, Helena Němcová, Viktor Vích Antonio, Dita Hořínková, Zbyšek Horák (titulky)
Překlad: Helena Vosecká
Dialogy: Miroslava Součková
Zvuk: Antonín Němec
Režie: Jiří Brouzdal
Pro MagicBox vyrobila Tvůrčí skupina Josefa Petráska - 2022
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 21.4.2022 Bioscop
Premiéra Francie: 16.3.2022 Pathé Films
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 31.8.2022 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby v ČR - Kč 191 279
Tržby celkem - $ 5 977 757
Návštěvnost v ČR 1 478
Náklady (Rozpočet) - $ 30 000 000
Tvůrci a herci
Jean-Jacques Annaud (Režie), Ardavan Safaee (Produkce), Jérôme Seydoux (Produkce), Simon Franglen (Hudba), Jean-Marie Dreujou (Kamera), Reynald Bertrand (Střih), Michael Laguens (Casting), Jean Rabasse (Scénografie), - (Kostýmy), Gurwal Coic-Gallas (Zvuk), - (Masky), Jean-Jacques Annaud (Scénář), Thomas Bidegain (Scénář), Samuel Labarthe (Herec), Jeremie Laheurte (Herec), Élodie Navarre (Herec), Pierre Lottin (Herec), Jesuthasan Antonythasan (Herec), Chloé Jouannet (Herec), Maximilien Seweryn (Herec), Kevin Garnichat (Herec)
2022/110/Francie/Drama
Zajímavost k filmu
- Natáčení filmu probíhalo ve Francii v městech Paříž, Sens, Bourges, Versailles, Saint-Denis a Amiens.
Odkazy
Hrají:
Samuel Labarthe, Jeremie Laheurte, Élodie Navarre, Pierre Lottin, Jesuthasan Antonythasan, Chloé Jouannet, Maximilien Seweryn, Kevin Garnichat, Emmanuel Macron