Jack a obři / Jack the Giant Slayer (2013/114/USA/Fantasy, Dobrodružný) 67%
28.11.2022 16:53
JEDNOU VĚTOU
„Chlapec se pokusí zachránit princeznu před spáry pomstychtivých obrů.“
OBSAH
Když mladý farmářský dělník náhodou otevře bránu dělící náš svět od hrůzostrašných obrů, vzplane nanovo starodávná válka. Obři po dlouhých staletích vtrhnou na Zemi a snaží získat zpět území, o která v minulosti přišli. Mladý Jack (Nicholas Hoult) se jim v tom snaží zabránit a je tak přinucen vybojovat nejtěžší bitvu svého života. V boji za království, jeho obyvatele a lásku statečné princezny čelí nezadržitelnému přívalu válečníků, o kterých si až dosud myslel, že existují pouze v legendách … a sám tak má příležitost stát se legendou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Není úplně dobré, když odpoledne jdete do kina na stejně digitální pohádku Zloba - Královna černé magie a večer si pak pustíte o rok starší ale digitálně ne slabší film Jack a obři. Je ale vidět, že Jack je trošku odfláklý. Ne digitálně, to snad ani nejde, spíš samotným příběhem. Nejvýraznější je totiž Ewan McGregor, který je zároveň vedlejší postavou a to už něčím smrdí. Sic se mi koukalo skoro dvě hodiny hezky, ale na rozdíl od Zloby bych se k této pohádce nejspíš už nevrátil. (Malarkey) 3*
I přes takřka nulový osobní vklad Singera vás tenhle CGI podřízený fairy tale o přerostlém fazolovém stonku nadýmat nebude, ale buďme upřímní - je to jen o natupírovanou kadeř gardisty McGregora.. Nutno podotknout, že mít u nás na pohádku dvě stě amerických míčů, možná by i Liška přestal mluvit jako retard a Zdeňův čert by nemusel pod kožichem skrývat vagínu, protože by byl digitální.. „There's something behind me, isn't there?“ V této frázi zcela jalového N.Houlta je evidentně skryt podtext, jinak by si jej osoba režiséra nevybrala do hlavní role. A nepodsouvejte mi, že tím „něco“ myslím v dané větě rozepnutý poklopec.. (Gilmour93) 3*
Bylo nebylo. Žil byl jeden mladý chudý farmář jménem Jack, který nade vše miloval dobrodružství a jako malý chlapec si četl pohádky o obrech. Kromě výšek neměl "fédry" z ničeho a z nikoho a osud tomu chtěl, aby mu do cesty postavil sličnou princeznu Elizabeth (a z ní se mu postavil), hrst fazolových semínek, z nichž vyrašil mohutný fazolový stonek, který čněl až do říše zlých obrů bažících po pomstě. A kdo vlastní legendární kouzelnou korunu, získá nad obry neomezenou vládu. Je s podivem, že se s takovým, nijak extra originálním příběhem, zahodil Bryan Singer. Nic proti, ale story tandemu Lemke & Dobkin bych nesvěřil ani pokračování Křemílka a Vochomůrky po dvacet letech, natož velkofilm s bombastickými scénami, které tak úplně nepřekryjí televizní formát scénáře. Na Bryana Singera je to zkrátka hotový propadák, i když jeho režie spasí, co se dá i nedá. Film rozpohyboval svým originálním rukopisem, ale nedokázal ho povýšit na nezapomenutelnou podívanou, ke které bych se v budoucnu vracel. Na jedno podívání film obstojně funguje v postupně gradující druhé polovině filmu. Práce trikařů je místy velkolepá, ačkoliv žádná scéna vyloženě diváka neuzemní. Pak jsou tady herci s jednoznačně danými charaktery. Nicolas Hoult jako Jack nasadí, ostatně jak je jeho dobrým zvykem, prakticky neměnný retardovaný výraz, záporák v roli proradného zrádce Stanley Tucci si rozšířil panoptikum svých neodolatelných postav, Ian McShane jako král neztrácel důstojnost, Ewan McGregor spíše svojí účastí jako velitel gardistů zatížil jen rozpočet, než by touhle rolí nějak fascinoval, a dostávám se asi k nejlepší akvizici filmu a sice k Eleanor Tomlinson, která v roli křehké princezny v dívčím brnění, byla oživením mezi mužskými postavami a film celkem i táhla. Obři byli hodně zajímavě vyvedeni. Jejich odpudivý vzhled nebudil sympatie a oni se je svým chováním, které zahrnovalo např. tahání suchého z nosu nebo prdění, ani nijak nesnažili získat. Jejich dobývání království bylo asi nejlepší a nejnapínavější scénou z filmu. Jenže scénář Singerovi nedovolil něco navíc, na co jsem od něj z jeho filmografie zvyklý. Občas z filmu zavála rutina, nezájem látce věnovat větší rozměr a hloubku a jako by byl film dělaný na truc. Otevřený a hodně odbytý konec by tomu nasvědčoval. Výsledkem je Singerův nejslabší film za poslední dobu. A originální anglický název je zavádějící. Jack žádného obra svojí rukou nezabije. Je to pohádka pro všechny věkové kategorie. 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Každé malé dítě hltá jednu pohádku za druhou a dumá, zda na neuvěřitelných příbězích nemůže být něco pravdy. Čím jsme starší, tím svět fantasie a legend stále více opouštíme, abychom měli dostatek sil poprat se s každodenní neúprosnou realitou. Ale není to špatně? Co když se zdánlivě smyšlená dobrodružství zakládají na pravdě a za rohem na nás může čekat štěstí, láska, moc, ale i nebezpečí a zkáza?
Jack, kouzelné fazole a obři, tato pohádka plná fantaskních motivů je známá po celém světě. Díky předlouhému putování a nesčetnému převyprávění se můžeme setkat s mnoha jejími podobami. Režisér Bryan Singer říká: „Hlavním motivem pro mě byla snaha vdechnout legendě život velkolepým, až fyzickým způsobem. Vzít to, co byly dětské představy nebo maximálně ilustrace v knížce a dát tomu reálný obraz ve velkých rozměrech plných akce a dramatu.“
A to se mu částečně i povedlo. Jack a obři je velkolepým dílem, které nešetří na zvláštních efektech a vizuální stránce filmu. Podobně jako nedávno promítaný Hobit: Neočekávaná cesta je vše dotaženo do nejmenších detailů, každý lístek fazolového stonku, svět obrů, jejich kůže, vlasy – jen horko těžko bychom hledali něco, co by nějak celkový dojem kazilo. Ani efektnější růst fazole si snad nelze představit. Toto v hodinách biologie opravdu nezažijete.
Když konečně po tisíci letech přijde na věc a obři zkříží svoje zbraně s těmi lidskými, nudit se rozhodně nebudeme. Vzduchem létají hořící stromy a šípy, lidské i obří svaly se napínají a ani jedna ze stran nemůže být nařčena z toho, že by se nesnažila. Setkání s obry ovšem rozhodně není pro slabé povahy a malé děti. Kosti praskají, hlavy ukusují a těla trhají na kusy. Celkově je film více vážný než vtipný a pohádkový.
Legrační hlášky si vyslechneme zejména z úst velitele stráží Elmonta (Ewan McGregor). Jack a obři se může pochlubit mnoha velkými jmény. Vedle McGregora tu je i Stanley Tucci, Ian McShane nebo Bill Nighy. Ovšem zvučná jména ještě automaticky neznamenají hvězdné výkony. Elmont jednoduše plní úkol, nic víc a nic míň. Roderick (Tucci) jde slepě za svým cílem, ale že bychom mu jeho zapálení a touhu po moci nějak extra věřili? Působí spíš smrtelně znuděně, než smrtelně nebezpečně. A tak je to u všeho. I láska mezi Jackem (Nicholas Hoult) a Isabelle (Eleanor Tomlinson) je prostě jen povinná.
Film Jack a obři se potýká s jedním jednoduchým problémem. Největší důraz je kladen na vizuální zážitek (a ten skutečně stojí za to), ale emoce a promyšlený děj, jež by vdechly snímku život, tu prostě chybí. Je to krásný, i když surový umělohmotný svět plný obyvatel, jejichž osud je nám tak trochu lhostejný. Stejně všichni víme, jak to dopadne.
O NATÁČENÍ
Stejně jako lidé odnepaměti po celém světě, i režisér a producent Bryan Singer vyrůstal na napínavých pohádkách a dobrodružstvích o dobru a zlu a o statečných cestovatelích, kteří hledali štěstí a nasazovali životy ve světech plných různých příšer a monster.
Jedním z takových příběhů je vyprávění o mladém muži jménem Jack, který se střetne se strašlivým obrem, který si chce namlít jeho kosti do chleba. „Na příběhu mě zaujalo, jak byl na jedné straně neskutečně jednoduchý a na druhé plný fantazie a potenciálu,“ říká Singer.
Je to příběh, který existuje po generace. Má sice v různých kulturách počínaje snad 12. stoletím rozličné názvy a jeho detaily se v místních tradicích vyvíjely různě a získaly různé podoby, nicméně jeho síla vždy vycházela z toho samého, a to z naší lásky k hrdinům a z našich nejtemnějších obav. Právě z téhle úrodné půdy se zrodilo velké filmové dobrodružství nazvané „Jack a obři“, známá pohádka v nových rozměrech a s moderně napsanými hrdiny, se kterými se diváci dostanou do obrovského světa nebezpečí a osudu.
„Hlavním motivem pro mě byla snaha vdechnout legendě život velkolepým, až fyzickým způsobem. Vzít to, co byly dětské představy nebo maximálně ilustrace v knížce a dát tomu reálný obraz ve velkých rozměrech plných akce a dramatu,“ říká Singer, který do přípravy filmu zapojil nejmodernější technologie umožňující nejen zobrazit interakci člověka a obra, ale také co nejvěrohodněji a nejplněji zachytit prostředí, ve kterém se příběh odehrává.
„Vyprávíme náš vlastní příběh, volně založený na tradiční pohádce Jack and the Beanstalk i na starší a temnější pohádce Jack the Giant Killer, jež obě vznikly na základě legendy o králi Artušovi,“ pokračuje režisér. „Náš film spojuje prvky z obou příběhů a dodává k nim i něco nového a zasazuje je tím do historického kontextu a dává našim hrdinům nový dynamický život založený na větším realismu,“ vysvětluje Singer.
Producent Neal H. Moritz k tomu říká: „Vím, že jsme už ve scénáři měli něco zvláštního, ale to je jenom jedna část. Měli jsme velké štěstí v tom, že jsme měli v týmu režiséra jako je Bryan s jeho schopnostmi a vizí, díky nimž se film dostal o úroveň výš, než je pouhý příběh pro děti. Věřím, že až lidé film uvidí, tak jim dojde, že jim nabízíme velkolepý epický příběh plný velkých obrů a velkých témat, plný humoru i romantiky, ohromující akce i dechberoucích vizuálních efektů tak, že si každý užije svoje.“
„V podstatě v tom filmu je všechno, co si lidé pamatují, a ještě víc,“ říká Nicholas Hoult, který se Singerem poprvé pracoval na snímku „X-Men: První třída“ a který ve filmu ztvárnil hlavní roli. „Střílíme z kuší, slaňujeme přes propasti a skáčeme z hořících stromů, které obři vyrvali z kořenů a hází je na nás. Ve filmu budou diváci pořád zažívat překvapení.“
Singerova verze začíná poměrně věrně klasickým příběhem chudého, obyčejného farmáře, který přijme neobvyklou výměnu několika fazolí za svého koně a stane se tak vlastníkem mocné fazolové rostliny v podobě živoucí dálnice, která jej zanese do země, v níž žijí obři. Ačkoli hlavní hrdina není připraven na nebezpečí, která ho tam čekají, nakonec se s výzvou vypořádá, spoléhaje nejen na svoji sílu ale také na svůj důvtip a odvahu, díky kterým dokáže čelit lidožravým obřím monstrům.
„Chtěli jsme, aby Jack byl hrdinou, se kterým se divák může ztotožnit,“ říká producent David Dobkin, který je společně s autorem scénáře Darrenem Lenkem podepsán i pod námětem a který je dlouholetým fandou toho, co nazývá „davidovsko-goliášovským rozměrem příběhu. Podle mě se většina lidí považuje spíše za ty, kdo tahají za kratší konec. Většina z nás sdílí pocit, že existují síly mocnější, než jsme my, síly, nad kterými nemáme prakticky žádnou kontrolu. Jack není žádný superhrdina, je to obyčejný chlápek, který sice má nějaké sny, ambice a povědomí o tom, co je schopen dokázat, ale doteď nic z toho nestálo před opravdovou zkouškou. A tak jsme příběh založili právě na něm, protože jsme chtěli, aby uspěl a všem nám ukázal, že to dokáže.“
„Při překonávání překážek nám Jack na své cestě znovu a znovu dokazuje, že hrdinou se člověk nerodí, nýbrž stává, a že - podobně jako výhonek fazole - i z malého počátku mohou vyrůst velké věci,“ dodává Lemke.
Ale kdo je vlastně Jack? Odkud se vzal a jaká bude jeho budoucnost, pokud se mu podaří obry porazit? Co může motivovat muže k tomu, aby se vydal po nebezpečném mostu do nebe? Odpovědi na tyto otázky nás zavedou do fiktivní středověké samoty jménem Cloister, která je jeho domovem. Na tomto místě se jeho cesty osudově protnou s vášnivou princeznou Isabelle, jednou z nových postav, kterou ve filmu ztvárnila Eleanor Tomlinson. Mezi Jackem a Isabelle vznikne okamžitě pevné pouto, takže když je Isabelle unesena do světa obrů, Jack ani na chvíli nezaváhá a okamžitě se přidá ke galantnímu Elmontovi (Ewan McGregor) v jeho snaze princeznu zachránit.
„Bryan je opravdu režisér herců,“ říká Moritz. „Je pro ně na place vždycky k dispozici a pomáhá jim pro filmové plátno nalézt ducha a podstatu jejich postav. Podle mého názoru je vztah mezi Jackem a Isabelle i chemie mezi Nickem Houltem a Eleanor Tomlinson coby jejich hereckých představitelů základním prvkem filmu, který se Bryanovi podařilo vybudovat.“
Neméně důležitý je nicméně i Jackův vztah k jeho budoucímu učiteli Elmontovi, který sleduje svoji vlastní komickou a nakonec i úspěšnou cestu. Na začátku je okamžik, kdy Elmont Jackovi nabídne něco co Ewan McGregor popisuje jako „práce, o kterou by stál, pokud by měl šanci na takový statut v jeho světě dosáhnout“, a na konci je opravdové přátelství obou hrdinů, zocelené cestou do pekla a zpátky.
Dalším momentem filmu je představení obrů. Ovšem ne pomalých přitroublých hromotluků, jak je známe z knih, nýbrž mrštných a rafinovaných zloduchů. V čele s ambiciózním generálem Fallonem se obři s jejich smyslem pro rivalitu, malicherné boje a násilné šarvátky až příliš podobají lidským smrtelníkům, které chtějí zničit.
Tohle je tedy prostředí, do kterého se Jack musí vydat a ve kterém musí dát všanc nejen svůj vlastní život, ale i život ženy, kterou miluje, život všech lidí v jeho království a možná i životy celého lidstva.
Takže na obyčejného farmáře je toho tlaku trochu moc - a právě tu výzvu Singer využil. „Bryan rád pracuje ve velkých rozměrech,“ říká Patrick McCormick, který film společně se Singerem, Moritzem, Dobkinem a Ori Marmurem produkoval. „Zároveň ale ví, že když pracujete na filmu jako je tenhle a vytváříte svět, který nikdy nikdo neviděl, jsou naprosto klíčový příběh a postavy. Film by nemohl být úspěšný bez toho, aby v něm byly vymyšleny a zrealizovány tyhle detaily.“
Při vědomí věčnosti těchto prvků je třeba říct, že Jack žije ve svém vlastním nedefinovatelném místě. I když se film zdánlivě odehrává v dávné minulosti v Anglii, ve filmu se prolínají středověké pasti se současnými prvky, odrážejícími se například v detailech jako je oblečení lidí, jejich postoje či mluva, díky čemuž lze Cloister umístit do jakékoli doby dle divákovy představivosti.
A stejně jako všechny dobré příběhy tohoto typu, ve filmu „Jack a obři“ najdete všechna základní univerzální témata, jako například zachování hodnot, sebeobětování pro přítele, a věci, které děláme pro lásku. Dan Studney, který je společně s Darrenem Lemkem a Christopherem McQuarriem autorem scénáře, k tomu říká: „Ten film je také o růstu a dospívání, a výhonek fazole je toho skvělou metaforou. Cesta nahoru znamená postavit se vlastnímu strachu a neznámu a návrat znamená návrat člověka obohaceného o zkušenosti.“
Právě tenhle prvek je ve filmu vtipně zobrazen tím, jak Jack bojácně přiznává obavy z výšek, které postupně překonává jen proto, aby se nakonec setkal s těmi nejděsivějšími a nejvíce krvežíznivými tvory.
Celý film „Jack a obři“ je natočený ve 3D a je směsicí živé akce, reálných lokací a tradičních efektů na straně druhé a počítačové grafiky využívající nejnovější generaci systému Simul-Cam vyvinutého pro „Avatar“ na straně druhé. Právě díky tomuto systému je možné plně integrovat skutečné a virtuální scény v reálném čase.
„Ve filmu je spoustu děsivých prvků i některé šokující okamžiky. Obři rozhodně nejsou žádní dobráci a jejich samozřejmým potěšením je pojídání lidí - od hlavy počínaje,“ přiznává režisér Singer. „I tohle všechno jsme ale točili s patřičným humorem a mrkáním na diváky. Mým cílem bylo natočit film, který si dospělí užijí, ale zároveň si budou vědomi toho, že základem je příběh, který znají ze svého dětství.“
Jack a Isabelle mají mnoho společného, počínaje touhou vidět více než jim umožňují jejich odlišné, avšak podobným způsobem ohraničené světy. Film tenhle aspekt zdůrazňuje střihy mezi jednotlivými scénami, ve kterých Jack čelí kritice svého hvězdného strýce, zatímco Isabelle školí její otec pro stejný nedostatek jako strýc Jacka - a to pro to, že je nenapravitelným snílkem.
Režisér Singer k tomu říká: „Jack je mladý muž, který by možná dosáhl mnohem víc nebýt toho, že jako chlapec osiřel a začal žít se svým strýcem, se kterým se musel starat o půdu. Kdysi asi chtěl být hrdinou, jenže teď sní jen o tom, jak se dostat pryč z farmy.“
„Potřebovali jsme silného, charismatického vůdce, který by zároveň dokázal působit nevinně jako Jack, který toho o světě ví velice málo,“ pokračuje režisér. „Nick je nejen talentovaný herec, ale je také velmi vtipný. Podařilo se mu v průběhu příběhu přetvořit Jacka coby nesmělého a zranitelného mladíka na hrdinu, který si zároveň ví rady v každé vtipné situaci.“
„Věci se pro Jacka nevyvíjejí vždy tak, jak by si představoval, ale on vždy stojí nohama pevně na zemi,“ říká Hoult. „Je to dobrý člověk a snaží se, jak nejlépe může, a o tom ten film právě je. Když se zamiluje do princezny která, je v nesnázích, tak to první, co ho napadne, je pomoci jí.“
Podobně jako Jack není od samého počátku ztotožněn s rolí hrdiny, stejně se ve své roli necítí dobře ani Isabelle, obzvláště pokud jde o omezení z ní plynoucí. „Nejsem běžná princezna,“ říká Eleanor Tomlinson, která královskou rebelku ztvárnila. „Má silnou vůli a je dost nekonformní. Odmítá pompu a protokol a všechno co s sebou přináší role dcery krále, toužící po životě mimo královské zdi a proto využívá každou příležitost k útěku z paláce. Je to vlastně taková úplně normální dívka.“
Tomlinson a Singer nicméně vyvážili Isabelliny liberální touhy a její drsný zevnějšek přirozenou jemností a soucitem, díky čemuž se ještě lépe hodí k jejímu dosud neznámému ctiteli. Tomlinson k tomu říká: „ Miluje svého otce a chápe, jak se cítí, protože matku ztratila už před mnoha lety. Právě tohle je jedna z věcí, která se mi na scénáři moc líbila. I když je ve filmu spousta šílených scén - akce, efekty, obři - je to pořád film o lidech a vztazích, ve kterém je více než jeden silně emocionální příběh.“
„Eleanor všechny tyhle kvality úžasně ztvárnila se suverénním půvabem; je uličnicí, která využije každou příležitost, ale nikdy nezapomíná na svoji důstojnost. Vypadala skvěle dobře maskovaná jako doprovod a zároveň atraktivně jako princezna,“ říká Singer.
„Jsou to lidé, kteří prostě patří k sobě,“ uzavírá režisér. „Jsou to dvě dobrodružné duše na prahu dospělosti, které sdílí touhu být svobodné a jejichž cesty se právě chystají protnout.“
Král Bramwell: Svolej své nejudatnější muže, Elmonte, a přiveď mi zpět mou dceru.
Bylo-li dobrodružství tím, po čem princezna toužila, pak se její tužby jistě naplnily té noci, kdy se vyplížila z hradu a odjela, aby tak ochránila Jackův úkryt před sílící bouří. Dorazila právě včas, aby viděla jednu z těch zvláštních fazolí, které Jack získal, jak vyroste v gargantuovskou vinnou révu. Její svíjející se úponky vyrážejí přímo do nebe, a ona s nimi. Princezna tak provádí svou naléhavou výpravu vedenou královým rytířem Elmontem, který ji má přivézt zpět.
Ewan McGregor, který představuje Elmonta, svou roli popisuje jako „vedoucího strážce elitní skupiny deseti králem vyvolených rytířů, a zároveň hlavního královského strážce - což znamená, že tráví nejvíce času ochranou princezny Isabelly. Svou zodpovědnost bere Elmont velice vážně, a není to nikterak jednoduchý úkol, protože princezna se neustále převléká do šatů obyčejných venkovanek, a lehce mu tak může proklouznout. Zná všechny možné způsoby úniků z hradu, o nichž Elmont nemá ani ponětí.”
„V příběhu je jen jedna žena a zástup mužů, kteří jsou ochotni padnout za její záchranu - což je velmi zábavné pozorovat,” říká režisér Singer. Režisér vidí Elmonta jako „typ všestranného Errola Flynna, který všechno zvládne s elegancí a šarmem. Ať už jde o cokoliv, nikdy se nestraní žádné práce.”
To ovšem neznamená, že dělá všechno výborně - občas je tomu přesně naopak, a to pak způsobuje opravdu pozoruhodné situace. Ale on to nikdy nepřipustí. I přesto k tomu McGregor říká, že „Jack vzhlíží k Elmontovi jako ke svému staršímu bratrovi a vzoru, stejně tak jako většina obyvatel Cloisteru. Strážci se těší velké úctě. Nosí brnění a starají se o království, pro mladého muže jakým je Jack, a jejich životy jsou tak o to více vzrušující.”
Hoult pak dodává, že „je to kapitán fotbalového týmu, drsnej chlápek, prostě jeden z těch, kým si přejete být - je princezně velice blízko, což je přesně to, oč Jackovi jde.” Zprvu jsou jejich pocity na hony vzdálené jakékoli vzájemné náklonnosti. Když se Jack dobrovolně přidá k pátrající skupině, setká se nejprve s posměchem ze strany Elmonta a jeho vybrané skupiny. Jak by mohl obyčejný pomocný rolník s nulovými zkušenostmi doufat ve svůj úspěch v tak významné a rozhodující misi? I přes to však producent Patrick McCormic říká: „Není sice vznešený původem, ale i přes to dokazuje svou vznešenost svým jednáním, a jak začít lépe, než záchranou samotné princezny?”
A jak se jejich host dostává stale blíže k srdci nebezpečí, Jack se ani na okamžik nechce vzdát svého cíle. Elmontův posměch se obrátí v přátelství, které přeroste v respekt a spolupráci.
I tito dva hrdinové jsou brzy svázáni svou společnou nechutí k trapiteli Roderickovi, bezostyšnému odpůrci, jehož účast na celé misi má své tajné poslání - a není jím jen chránit princeznu.
Přestože je Roderick oficiálně zasnoubený s Isabelle (a to i přes její silné protesty), jeho jediným zájmem je jeho vlastní zisk. Pravdou je, že ve svém poslání snad už ani nemůže být víc zaujatý, dává mu totiž příležitost, po níž prahne a touží už léta - najít místo zápasů obrů, a pak se stát jejich vůdcem. Jenže aby toho dosáhl, potřebuje zvládnout pouze dvě věci: mocný předmět, který obry dostane do jeho područí - ten předmět tvoří most mezi jejich a naším světem. Ten první předmět už má ve svém vlastnictví. A druhý mu nevědomky poskytne Jack…
„Jestli na Rodericka nebudou diváci bučet, pak jsem svou práci neodvedl dobře,” vtipkuje Stanley Tucci, který si užíval svou roli s chutí. „Jeho humor a naparování bylo už napsané na stránkách scénáře, což byl hlavní důvod, proč jsem tu roli vzal. Roderick je sice zloduch, ale vtipný, a já věřím, že i on sám sebe vnímá jako vtipného a zábavného, stejně jako chytrého a schopného člověka. Domnívá se, že má podporu krále, že je zasnoubený s Isabelle - ale na ní mu přitom nezáleží. Svou mocí je až posedlý. Doufá, že se stane novým králem Cloisteru - pro převzetí moci a ovládnutí říše by udělal cokoliv.”
“Věděl jsem, že tohle bude pro Stanleyho zábavné,” říká Singer. “Dali jsme mu strašidelné zuby a dlouhé vlasy, černé oblečení poseté brouky, a nechali jsme jej být hrozivým i podlézavým zároveň, jak jen mu bylo libo.”
Neal Moritz k tomu dodává: „Je teatrální a melodramatický a úžasný stejně jako Roderick - přesně po jeho osobnosti volá Roderickova postava. Načasování je u něj vždy dokonalé. Je odzbrojující.”
Roderickova celoživotní snaha o vůdcovství vede k jedné z nejzajímavějších scén filmu - malý človíček s obrovským smyslem pro velitelství, který rozkazuje armádě stvoření čtyřikrát větších než je on sám, a nikdo z nich jej nemůže uvrhnout do zapomnění.
Mezitím, když se rozpoutá drama několika vzdálených obrů, jejichž jméno je Gantua, dobrý král Bromwell netrpělivě čeká na zprávy o své dceři, a z představy, že ztratí své jediné dítě, ochoří.
Ian McShane v roli stařičkého krále prozrazuje: „Bylo velmi příjemnou změnou hrát výjimečně dobrého chlapíka, opravdového gentlemana. Je to svolný král, který se stará o svůj lid a chce, aby byl šťastný a žil v bezpečí. Sám mám dceru, takže oceňuji jeho jednání. Už jednou ztratil svou ženu, lásku svého života, a tak Isabelle je teď pro něj vším.”
„Ian je tvrdý chlap, a proto jej jeho fanoušci milují,” říká Singer. „Nestali byste se králem, nemít vlastnosti, jaké má on. Jenže teď musí čelit něčemu, s čím vůbec nepočítal.” Ne že mu obři byli zcela neznámí - spíše, jako většina ostatních v království, nevěřil král až do poslední chvíle, že existují, i když o nich po jeho říši kolovala spousta příběhů. Až když dojde k obrovské a strhující bitvě mezi obry a zemí krále Brahmwella, všichni uvěří, že legendy nelhaly.
„A právě v tomto okamžiku čelí král smrtelnému dilema”, říká Dobkin: „Svým posláním je král, a jako takový má za povinnost ochránit obyvatele Cloisteru. Jenže jako otec chce ochránit i svou dceru, a tyto dvě věci nejsou slučitelné. Pokud odloží své vlastní emoční naladění, a udělá, co je po něm žádáno, pak království ztratí půdu pod nohama - a zničí tak Isabelle místo, do něhož by se mohla vrátit.
Pak už ale může být pozdě. Mezi všemi obyvateli Cloisteru hrají přední role Eddie Marsan jakožto Elmontův věrný poručík, Crawe; Ewen Bremmer jakožto Roderickův slabomyslný, ale zlomyslný pomocník, Wicke; a Warwick Davis jakožto starý Hamm, který vede skupinku oddaných herců do podhradí - a to v počáteční scéně, která rozehrává celou historii připomenutím legend o obrech.
Obři
Fallon: Jste připraveni, bratři moji? Kupředu, a dolů!
Obři obývají Gantuu ne proto, že by si ji snad vybrali, nýbrž proto, že byli vyhnáni ze Země, kterou kdysi mohli volně pustošit, a protože byla zničena jediná cesta, která kdysi tyto dva světy spojovala. I přesto, že se to odehrálo před tisíci lety, obři jsou pořád rozzuření. Teď ale přichází jejich šance na vyrovnání starých účtů.
Přestože počítačová grafika byla pro film klíčová, producent Moritz říká: „Bylo pro nás velice důležité nemít ve filmu jenom velké obry vytvořené počítačovou grafikou. Potřebovali jsme, aby obři také byli osobnostmi s emocemi a myšlenkami, aby to byli skuteční hrdinové se vzájemnými vztahy a se vztahy s jejich lidskou kořistí. Proto jsme také do rolí obrů obsadili skutečné a vynikající herce, abychom tohoto rozměru dosáhli.“ Hlavní postavu mezi obry ztvárnil Bill Nighy, který představuje jejich faktického vůdce, dvouhlavého generála Fallona, který touží po pomstě úplně stejně jako po svém nejoblíbenějším jídle: lidském masu.
Pro Nighyho byla práce na filmu spočívající v dodání reálného rozměru digitálně animované postavě radost. „Právě díky tomu jsem měl při práci jak prostor pro realitu a autenticitu, tak i volné pole působnosti pro to být mimořádný a mocný,“ přiznává herec. „Je poněkud těžké popisovat svoje pocity z tohoto druhu natáčení, ale i tak mohu říct, že vás to prostě osvobodí na úroveň, kterou při klasickém natáčení nedosáhnete. Máte tak trochu pocit, jako byste létal.“
Nighy také přispěl do filmu, pokud jde o zvláštní výslovnost obrů. „Bryan chtěl, aby se obři nejen od ostatních odlišovali fyzicky, ale aby také měli jednotnou odlišnou výslovnost jako důsledek toho, že se vyvíjeli nezávisle na ostatních. No a mě napadlo, že by mohli mít severoirský přízvuk,“ vysvětluje herec.
Další náročná práce pro herce pak spočívala v tom, jak dosáhnout Fallonova ochraptělého hlasu. Režisér Singer vzpomíná: „Aby se tohle Billovi podařilo, tak se každé ráno před natáčením zavřel do svého auta a 20 minut v něm řval, až si úplně vyřval hlas. Na plac pak už přišel s chraplavým hlasem, typickým pro Fallona. „Když jsem ho poprvé slyšel, tak jsem myslel, že je nemocný. On mi ale vysvětlil, že jenom řval ve svém autě a že by chtěl svůj vyřvaný hlas vyzkoušet a slyšet náš názor. No a já se ho jenom zeptal, jestli tím neriskuje zdraví.“
Dalším rozměrem Fallonovy krásy - pokud to tak můžeme nazvat - je jeho groteskní, miniaturní druhá hlava, která mu vyrůstá z ramene. Je plná názorů, vyjadřuje se naprosto nesrozumitelně, prská, plive a vrčí slova, která by byla nejhanebnějšími výhrůžkami a oplzlostmi, pokud by jim ovšem někdo rozuměl. Singer, který do hlasu obrova ne tak úplně tichého partnera obsadil Johna Kassira, vysvětluje: „Hledal jsem non-verbální postavu, malou hlavu, která chce říkat stejné věci jako ta velká, ale nedokáže to. Přitom se opravdu snaží; když jí budete poslouchat hodně pozorně, tak zjistíte, že jde o verzi toho, co Fallon říká, akorát že to nedokáže pořádně vyjádřit, což jí hodně frustruje.“
Singer si celkově představoval vzhled obrů poměrně pozemsky. „Povrch jejich kůže se na první pohled zdá být živá, ale při podrobnějším zkoumání si budete klást otázku, jestli to jsou vředy nebo hrubá kůže, vlasy nebo plevel? Žili v izolaci tisíce let a projevuje se na nich zub času a zanedbanost.“
Aby se jim podařilo věrohodně ztvárnit rozměry a chůzi bytostí vysokých před 7,5 metru, herci obsazení do rolí obrů trénovali s choreografem Peterem Elliottem, který si také ve filmu zahrál epizodní roli obra strážce. Tvůrci filmu se snažili vyhnout klišé v podobě ztvárnění obrů jako nemotorných hromotluků z minulosti a chtěli z nich mít naopak rychlejší a energičtější protivníky, ale přitom si uvědomili, že jejich samotná výška a délka končetin si žádá úpravu jejich pohybů, a to ve všech aspektech počínaje snížením jejich těžiště až po způsob otáčení jejich masivní hlavy. Kromě toho Elliott každého obra upravoval samostatně tak, aby působili jako jednotlivci, a ne jako armáda klonů.
„Jakmile se Jack a Elmont přenesou před prvotní šok vyvolaný pohledem na obry, tak jim dojde, že jsou opravdu rychlí,“ říká Hoult. Tvůrci filmu experimentovali s různými výškovými rozdíly mezi obry a lidmi, než se definitivně rozhodli pro poměr čtyři ku jedné. Menší rozdíl ve výšce by vedl ke ztrátě hrozivosti obrů, a větší rozdíl by naopak potlačil interaktivitu scén zahrnujících zároveň obry a lidi.
Koordinace akce do plynulých celků probíhala s pomocí procesu Simul-Cam, který byl poprvé vyvinut pro film „Avatar“ Jamese Camerona. Tento proces v podstatě umožňuje režisérovi promítat počítačově natočené scény do reálných kulis a lokací a vytvářet tak výsledné scény jako celky na počítačovém monitoru.
Singer nejprve začal předběžným natáčením pohybů obrů, které pak zvětšil na cca 7,5 metrů a oživil v počítači. Od tohoto odrazového můstku se pak odpíchli lidští herci, na které se Singer díval a režíroval je z perspektivy obrů, se kterými se lidé setkávali. Tento postup dal režisérovi dostatečnou volnost k tomu, aby se v jednotlivých sekvencích mohl pohybovat dopředu a dozadu v závislosti na tom, zda hlavním motivem scény byla akce lidí nebo obrů.
Nakonec byly do jednotlivých scén zapracovány výrazy a pohyby obrů a virtuální prvky, kterých nešlo dosáhnout při skutečném natáčení. Snímání pohybu se ovšem při natáčení neomezilo jenom na obry. I mnoho herců lidských postav absolvovalo snímání pohybu. Například pro Ewana McGregora to bylo poprvé: „Mé pohyby byly natočeny a digitalizovány tak, aby moji skutečnou postavu při extrémních pádech nebo skocích mohla nahradit počítačová animace. Tvůrci mě tak mohli natočit, jak se rozbíhám ke skoku, pak počítačovou grafikou vytvořili můj skok a na závěr se vrátili k natočenému záběru mého dopadu,“ vzpomíná herec.
Replikace záběrů filmové kamery s pomocí 34 kamer pro snímání pohybu ve stejné velikosti dalo Singerovi svobodu vybrat si jakýkoli úhel pohledu na probíhající akci, ať již seshora, zespodu, či z pozadí obrů v závislosti na posouvající se perspektivě každé scény.
Singer v úzké spolupráci s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem, dlouholetým spolupracovníkem již od dob „Obvyklých podezřelých“, často natáčel ze země, aby tím napodobil lidskou perspektivu. Naopak o opačné perspektivě říká: „Když se na něco dívá obr, má oči mnohem víc od sebe, protože má obrovskou hlavu. Takže kdykoli se nějaký obr na něco díval, tak jsem zvětšil rozsah osy - pozice mezi dvěma očima 3D kamery - o cca 23 - 25 cm. Tak se nám podařilo vytvořit hyper 3D rozměr, který miniaturizuje předměty, na které obr zaostřuje, zejména lidi.“
„Bylo skvělé, že jsem mohl natáčet rovnou ve 3D, místo abych rozměry upravoval až následně, protože když jste na scéně a snažíte se složit záběr nebo vyhodnotit jeho působení ve 3D, tak je mimořádně cenné, pokud to ve 3D uvidíte již rovnou při natáčení,“ dodává.
Ocenění:
The Saturn Awards
2014 - Nejlepší fantasy (nominace)
DABING
1.DABING (Kino)
V českém znění: Vojtěch Hájek - Nicholas Hoult (Jack), Anna Suchánková - Eleanor Tomlinson (Isabella), Jaromír Meduna - Ian McShane (král Brahmwell), Filip Jančík - Ewan McGregor (Elmont), Otakar Brousek ml. - Stanley Tucci (Roderick), Tomáš Karger - Bill Nighy (Fallon), Ernesto Čekan - Eddie Marsan (Crawe), Michal Holán - Ewen Bremmer (Wicke), Petr Gelnar - Tim Foley (otec Jacka), Jitka Ježková - Tandi Wright (matka Isabelly), Jaroslav Kaňkovský - Christopher Fairbank (strýc), Jiří Balcárek - Ralph Brown (generál Entin), Tomáš Gibiš - Ben Daniels (Flek), Vladimír Kudla - Cornell John (Flyk), Libor Terš - Angus Barnett (Flák), Pavel Vondra - Andrew Brooke (Flok), Martin Zahálka - Philip Philmar (Obr Kuchař), Ludvík Král - Warwick Davis (starý Ham), Lukáš Hlavica - Craig Salisbury (Erik Veliký), Ladislav Cigánek - Simon Lowe (mnich), Anna Nemčoková - Sydney Rawson (mladá Isabella), Jakub Nemčok - Michael Self (mladý Jack), Tomáš Hospodský, Petr Hrach, Kateřina Langerová, Martin Svejštil
Překlad: Petr Putna
Produkce: Evelyna Vrbová
Zvuk: Filip Mošner
Výsledný mix: DeLane Lea Studios
Dialogy a režie: Petr Sitár
Pro Warner Bros. vyrobila LS Productions - 2013
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 4.4.2013 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 1.3.2013 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 7.8.2013 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 7.8.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 815 735
Tržby celkem - $ 197 687 603
Návštěvnost v ČR 41 346
Náklady (Rozpočet) - $ 195 000 000
„Chlapec se pokusí zachránit princeznu před spáry pomstychtivých obrů.“
OBSAH
Když mladý farmářský dělník náhodou otevře bránu dělící náš svět od hrůzostrašných obrů, vzplane nanovo starodávná válka. Obři po dlouhých staletích vtrhnou na Zemi a snaží získat zpět území, o která v minulosti přišli. Mladý Jack (Nicholas Hoult) se jim v tom snaží zabránit a je tak přinucen vybojovat nejtěžší bitvu svého života. V boji za království, jeho obyvatele a lásku statečné princezny čelí nezadržitelnému přívalu válečníků, o kterých si až dosud myslel, že existují pouze v legendách … a sám tak má příležitost stát se legendou.(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Není úplně dobré, když odpoledne jdete do kina na stejně digitální pohádku Zloba - Královna černé magie a večer si pak pustíte o rok starší ale digitálně ne slabší film Jack a obři. Je ale vidět, že Jack je trošku odfláklý. Ne digitálně, to snad ani nejde, spíš samotným příběhem. Nejvýraznější je totiž Ewan McGregor, který je zároveň vedlejší postavou a to už něčím smrdí. Sic se mi koukalo skoro dvě hodiny hezky, ale na rozdíl od Zloby bych se k této pohádce nejspíš už nevrátil. (Malarkey) 3*
I přes takřka nulový osobní vklad Singera vás tenhle CGI podřízený fairy tale o přerostlém fazolovém stonku nadýmat nebude, ale buďme upřímní - je to jen o natupírovanou kadeř gardisty McGregora.. Nutno podotknout, že mít u nás na pohádku dvě stě amerických míčů, možná by i Liška přestal mluvit jako retard a Zdeňův čert by nemusel pod kožichem skrývat vagínu, protože by byl digitální.. „There's something behind me, isn't there?“ V této frázi zcela jalového N.Houlta je evidentně skryt podtext, jinak by si jej osoba režiséra nevybrala do hlavní role. A nepodsouvejte mi, že tím „něco“ myslím v dané větě rozepnutý poklopec.. (Gilmour93) 3*
Bylo nebylo. Žil byl jeden mladý chudý farmář jménem Jack, který nade vše miloval dobrodružství a jako malý chlapec si četl pohádky o obrech. Kromě výšek neměl "fédry" z ničeho a z nikoho a osud tomu chtěl, aby mu do cesty postavil sličnou princeznu Elizabeth (a z ní se mu postavil), hrst fazolových semínek, z nichž vyrašil mohutný fazolový stonek, který čněl až do říše zlých obrů bažících po pomstě. A kdo vlastní legendární kouzelnou korunu, získá nad obry neomezenou vládu. Je s podivem, že se s takovým, nijak extra originálním příběhem, zahodil Bryan Singer. Nic proti, ale story tandemu Lemke & Dobkin bych nesvěřil ani pokračování Křemílka a Vochomůrky po dvacet letech, natož velkofilm s bombastickými scénami, které tak úplně nepřekryjí televizní formát scénáře. Na Bryana Singera je to zkrátka hotový propadák, i když jeho režie spasí, co se dá i nedá. Film rozpohyboval svým originálním rukopisem, ale nedokázal ho povýšit na nezapomenutelnou podívanou, ke které bych se v budoucnu vracel. Na jedno podívání film obstojně funguje v postupně gradující druhé polovině filmu. Práce trikařů je místy velkolepá, ačkoliv žádná scéna vyloženě diváka neuzemní. Pak jsou tady herci s jednoznačně danými charaktery. Nicolas Hoult jako Jack nasadí, ostatně jak je jeho dobrým zvykem, prakticky neměnný retardovaný výraz, záporák v roli proradného zrádce Stanley Tucci si rozšířil panoptikum svých neodolatelných postav, Ian McShane jako král neztrácel důstojnost, Ewan McGregor spíše svojí účastí jako velitel gardistů zatížil jen rozpočet, než by touhle rolí nějak fascinoval, a dostávám se asi k nejlepší akvizici filmu a sice k Eleanor Tomlinson, která v roli křehké princezny v dívčím brnění, byla oživením mezi mužskými postavami a film celkem i táhla. Obři byli hodně zajímavě vyvedeni. Jejich odpudivý vzhled nebudil sympatie a oni se je svým chováním, které zahrnovalo např. tahání suchého z nosu nebo prdění, ani nijak nesnažili získat. Jejich dobývání království bylo asi nejlepší a nejnapínavější scénou z filmu. Jenže scénář Singerovi nedovolil něco navíc, na co jsem od něj z jeho filmografie zvyklý. Občas z filmu zavála rutina, nezájem látce věnovat větší rozměr a hloubku a jako by byl film dělaný na truc. Otevřený a hodně odbytý konec by tomu nasvědčoval. Výsledkem je Singerův nejslabší film za poslední dobu. A originální anglický název je zavádějící. Jack žádného obra svojí rukou nezabije. Je to pohádka pro všechny věkové kategorie. 60% (kingik) 3*
VELKÁ RECENZE
Každé malé dítě hltá jednu pohádku za druhou a dumá, zda na neuvěřitelných příbězích nemůže být něco pravdy. Čím jsme starší, tím svět fantasie a legend stále více opouštíme, abychom měli dostatek sil poprat se s každodenní neúprosnou realitou. Ale není to špatně? Co když se zdánlivě smyšlená dobrodružství zakládají na pravdě a za rohem na nás může čekat štěstí, láska, moc, ale i nebezpečí a zkáza?
Jack, kouzelné fazole a obři, tato pohádka plná fantaskních motivů je známá po celém světě. Díky předlouhému putování a nesčetnému převyprávění se můžeme setkat s mnoha jejími podobami. Režisér Bryan Singer říká: „Hlavním motivem pro mě byla snaha vdechnout legendě život velkolepým, až fyzickým způsobem. Vzít to, co byly dětské představy nebo maximálně ilustrace v knížce a dát tomu reálný obraz ve velkých rozměrech plných akce a dramatu.“
A to se mu částečně i povedlo. Jack a obři je velkolepým dílem, které nešetří na zvláštních efektech a vizuální stránce filmu. Podobně jako nedávno promítaný Hobit: Neočekávaná cesta je vše dotaženo do nejmenších detailů, každý lístek fazolového stonku, svět obrů, jejich kůže, vlasy – jen horko těžko bychom hledali něco, co by nějak celkový dojem kazilo. Ani efektnější růst fazole si snad nelze představit. Toto v hodinách biologie opravdu nezažijete.
Když konečně po tisíci letech přijde na věc a obři zkříží svoje zbraně s těmi lidskými, nudit se rozhodně nebudeme. Vzduchem létají hořící stromy a šípy, lidské i obří svaly se napínají a ani jedna ze stran nemůže být nařčena z toho, že by se nesnažila. Setkání s obry ovšem rozhodně není pro slabé povahy a malé děti. Kosti praskají, hlavy ukusují a těla trhají na kusy. Celkově je film více vážný než vtipný a pohádkový.
Legrační hlášky si vyslechneme zejména z úst velitele stráží Elmonta (Ewan McGregor). Jack a obři se může pochlubit mnoha velkými jmény. Vedle McGregora tu je i Stanley Tucci, Ian McShane nebo Bill Nighy. Ovšem zvučná jména ještě automaticky neznamenají hvězdné výkony. Elmont jednoduše plní úkol, nic víc a nic míň. Roderick (Tucci) jde slepě za svým cílem, ale že bychom mu jeho zapálení a touhu po moci nějak extra věřili? Působí spíš smrtelně znuděně, než smrtelně nebezpečně. A tak je to u všeho. I láska mezi Jackem (Nicholas Hoult) a Isabelle (Eleanor Tomlinson) je prostě jen povinná.
Film Jack a obři se potýká s jedním jednoduchým problémem. Největší důraz je kladen na vizuální zážitek (a ten skutečně stojí za to), ale emoce a promyšlený děj, jež by vdechly snímku život, tu prostě chybí. Je to krásný, i když surový umělohmotný svět plný obyvatel, jejichž osud je nám tak trochu lhostejný. Stejně všichni víme, jak to dopadne.
O NATÁČENÍ
Stejně jako lidé odnepaměti po celém světě, i režisér a producent Bryan Singer vyrůstal na napínavých pohádkách a dobrodružstvích o dobru a zlu a o statečných cestovatelích, kteří hledali štěstí a nasazovali životy ve světech plných různých příšer a monster.
Jedním z takových příběhů je vyprávění o mladém muži jménem Jack, který se střetne se strašlivým obrem, který si chce namlít jeho kosti do chleba. „Na příběhu mě zaujalo, jak byl na jedné straně neskutečně jednoduchý a na druhé plný fantazie a potenciálu,“ říká Singer.
Je to příběh, který existuje po generace. Má sice v různých kulturách počínaje snad 12. stoletím rozličné názvy a jeho detaily se v místních tradicích vyvíjely různě a získaly různé podoby, nicméně jeho síla vždy vycházela z toho samého, a to z naší lásky k hrdinům a z našich nejtemnějších obav. Právě z téhle úrodné půdy se zrodilo velké filmové dobrodružství nazvané „Jack a obři“, známá pohádka v nových rozměrech a s moderně napsanými hrdiny, se kterými se diváci dostanou do obrovského světa nebezpečí a osudu.
„Hlavním motivem pro mě byla snaha vdechnout legendě život velkolepým, až fyzickým způsobem. Vzít to, co byly dětské představy nebo maximálně ilustrace v knížce a dát tomu reálný obraz ve velkých rozměrech plných akce a dramatu,“ říká Singer, který do přípravy filmu zapojil nejmodernější technologie umožňující nejen zobrazit interakci člověka a obra, ale také co nejvěrohodněji a nejplněji zachytit prostředí, ve kterém se příběh odehrává.
„Vyprávíme náš vlastní příběh, volně založený na tradiční pohádce Jack and the Beanstalk i na starší a temnější pohádce Jack the Giant Killer, jež obě vznikly na základě legendy o králi Artušovi,“ pokračuje režisér. „Náš film spojuje prvky z obou příběhů a dodává k nim i něco nového a zasazuje je tím do historického kontextu a dává našim hrdinům nový dynamický život založený na větším realismu,“ vysvětluje Singer.
Producent Neal H. Moritz k tomu říká: „Vím, že jsme už ve scénáři měli něco zvláštního, ale to je jenom jedna část. Měli jsme velké štěstí v tom, že jsme měli v týmu režiséra jako je Bryan s jeho schopnostmi a vizí, díky nimž se film dostal o úroveň výš, než je pouhý příběh pro děti. Věřím, že až lidé film uvidí, tak jim dojde, že jim nabízíme velkolepý epický příběh plný velkých obrů a velkých témat, plný humoru i romantiky, ohromující akce i dechberoucích vizuálních efektů tak, že si každý užije svoje.“
„V podstatě v tom filmu je všechno, co si lidé pamatují, a ještě víc,“ říká Nicholas Hoult, který se Singerem poprvé pracoval na snímku „X-Men: První třída“ a který ve filmu ztvárnil hlavní roli. „Střílíme z kuší, slaňujeme přes propasti a skáčeme z hořících stromů, které obři vyrvali z kořenů a hází je na nás. Ve filmu budou diváci pořád zažívat překvapení.“
Singerova verze začíná poměrně věrně klasickým příběhem chudého, obyčejného farmáře, který přijme neobvyklou výměnu několika fazolí za svého koně a stane se tak vlastníkem mocné fazolové rostliny v podobě živoucí dálnice, která jej zanese do země, v níž žijí obři. Ačkoli hlavní hrdina není připraven na nebezpečí, která ho tam čekají, nakonec se s výzvou vypořádá, spoléhaje nejen na svoji sílu ale také na svůj důvtip a odvahu, díky kterým dokáže čelit lidožravým obřím monstrům.
„Chtěli jsme, aby Jack byl hrdinou, se kterým se divák může ztotožnit,“ říká producent David Dobkin, který je společně s autorem scénáře Darrenem Lenkem podepsán i pod námětem a který je dlouholetým fandou toho, co nazývá „davidovsko-goliášovským rozměrem příběhu. Podle mě se většina lidí považuje spíše za ty, kdo tahají za kratší konec. Většina z nás sdílí pocit, že existují síly mocnější, než jsme my, síly, nad kterými nemáme prakticky žádnou kontrolu. Jack není žádný superhrdina, je to obyčejný chlápek, který sice má nějaké sny, ambice a povědomí o tom, co je schopen dokázat, ale doteď nic z toho nestálo před opravdovou zkouškou. A tak jsme příběh založili právě na něm, protože jsme chtěli, aby uspěl a všem nám ukázal, že to dokáže.“
„Při překonávání překážek nám Jack na své cestě znovu a znovu dokazuje, že hrdinou se člověk nerodí, nýbrž stává, a že - podobně jako výhonek fazole - i z malého počátku mohou vyrůst velké věci,“ dodává Lemke.
Ale kdo je vlastně Jack? Odkud se vzal a jaká bude jeho budoucnost, pokud se mu podaří obry porazit? Co může motivovat muže k tomu, aby se vydal po nebezpečném mostu do nebe? Odpovědi na tyto otázky nás zavedou do fiktivní středověké samoty jménem Cloister, která je jeho domovem. Na tomto místě se jeho cesty osudově protnou s vášnivou princeznou Isabelle, jednou z nových postav, kterou ve filmu ztvárnila Eleanor Tomlinson. Mezi Jackem a Isabelle vznikne okamžitě pevné pouto, takže když je Isabelle unesena do světa obrů, Jack ani na chvíli nezaváhá a okamžitě se přidá ke galantnímu Elmontovi (Ewan McGregor) v jeho snaze princeznu zachránit.
„Bryan je opravdu režisér herců,“ říká Moritz. „Je pro ně na place vždycky k dispozici a pomáhá jim pro filmové plátno nalézt ducha a podstatu jejich postav. Podle mého názoru je vztah mezi Jackem a Isabelle i chemie mezi Nickem Houltem a Eleanor Tomlinson coby jejich hereckých představitelů základním prvkem filmu, který se Bryanovi podařilo vybudovat.“
Neméně důležitý je nicméně i Jackův vztah k jeho budoucímu učiteli Elmontovi, který sleduje svoji vlastní komickou a nakonec i úspěšnou cestu. Na začátku je okamžik, kdy Elmont Jackovi nabídne něco co Ewan McGregor popisuje jako „práce, o kterou by stál, pokud by měl šanci na takový statut v jeho světě dosáhnout“, a na konci je opravdové přátelství obou hrdinů, zocelené cestou do pekla a zpátky.
Dalším momentem filmu je představení obrů. Ovšem ne pomalých přitroublých hromotluků, jak je známe z knih, nýbrž mrštných a rafinovaných zloduchů. V čele s ambiciózním generálem Fallonem se obři s jejich smyslem pro rivalitu, malicherné boje a násilné šarvátky až příliš podobají lidským smrtelníkům, které chtějí zničit.
Tohle je tedy prostředí, do kterého se Jack musí vydat a ve kterém musí dát všanc nejen svůj vlastní život, ale i život ženy, kterou miluje, život všech lidí v jeho království a možná i životy celého lidstva.
Takže na obyčejného farmáře je toho tlaku trochu moc - a právě tu výzvu Singer využil. „Bryan rád pracuje ve velkých rozměrech,“ říká Patrick McCormick, který film společně se Singerem, Moritzem, Dobkinem a Ori Marmurem produkoval. „Zároveň ale ví, že když pracujete na filmu jako je tenhle a vytváříte svět, který nikdy nikdo neviděl, jsou naprosto klíčový příběh a postavy. Film by nemohl být úspěšný bez toho, aby v něm byly vymyšleny a zrealizovány tyhle detaily.“
Při vědomí věčnosti těchto prvků je třeba říct, že Jack žije ve svém vlastním nedefinovatelném místě. I když se film zdánlivě odehrává v dávné minulosti v Anglii, ve filmu se prolínají středověké pasti se současnými prvky, odrážejícími se například v detailech jako je oblečení lidí, jejich postoje či mluva, díky čemuž lze Cloister umístit do jakékoli doby dle divákovy představivosti.
A stejně jako všechny dobré příběhy tohoto typu, ve filmu „Jack a obři“ najdete všechna základní univerzální témata, jako například zachování hodnot, sebeobětování pro přítele, a věci, které děláme pro lásku. Dan Studney, který je společně s Darrenem Lemkem a Christopherem McQuarriem autorem scénáře, k tomu říká: „Ten film je také o růstu a dospívání, a výhonek fazole je toho skvělou metaforou. Cesta nahoru znamená postavit se vlastnímu strachu a neznámu a návrat znamená návrat člověka obohaceného o zkušenosti.“
Právě tenhle prvek je ve filmu vtipně zobrazen tím, jak Jack bojácně přiznává obavy z výšek, které postupně překonává jen proto, aby se nakonec setkal s těmi nejděsivějšími a nejvíce krvežíznivými tvory.
Celý film „Jack a obři“ je natočený ve 3D a je směsicí živé akce, reálných lokací a tradičních efektů na straně druhé a počítačové grafiky využívající nejnovější generaci systému Simul-Cam vyvinutého pro „Avatar“ na straně druhé. Právě díky tomuto systému je možné plně integrovat skutečné a virtuální scény v reálném čase.
„Ve filmu je spoustu děsivých prvků i některé šokující okamžiky. Obři rozhodně nejsou žádní dobráci a jejich samozřejmým potěšením je pojídání lidí - od hlavy počínaje,“ přiznává režisér Singer. „I tohle všechno jsme ale točili s patřičným humorem a mrkáním na diváky. Mým cílem bylo natočit film, který si dospělí užijí, ale zároveň si budou vědomi toho, že základem je příběh, který znají ze svého dětství.“
Jack a Isabelle mají mnoho společného, počínaje touhou vidět více než jim umožňují jejich odlišné, avšak podobným způsobem ohraničené světy. Film tenhle aspekt zdůrazňuje střihy mezi jednotlivými scénami, ve kterých Jack čelí kritice svého hvězdného strýce, zatímco Isabelle školí její otec pro stejný nedostatek jako strýc Jacka - a to pro to, že je nenapravitelným snílkem.
Režisér Singer k tomu říká: „Jack je mladý muž, který by možná dosáhl mnohem víc nebýt toho, že jako chlapec osiřel a začal žít se svým strýcem, se kterým se musel starat o půdu. Kdysi asi chtěl být hrdinou, jenže teď sní jen o tom, jak se dostat pryč z farmy.“
„Potřebovali jsme silného, charismatického vůdce, který by zároveň dokázal působit nevinně jako Jack, který toho o světě ví velice málo,“ pokračuje režisér. „Nick je nejen talentovaný herec, ale je také velmi vtipný. Podařilo se mu v průběhu příběhu přetvořit Jacka coby nesmělého a zranitelného mladíka na hrdinu, který si zároveň ví rady v každé vtipné situaci.“
„Věci se pro Jacka nevyvíjejí vždy tak, jak by si představoval, ale on vždy stojí nohama pevně na zemi,“ říká Hoult. „Je to dobrý člověk a snaží se, jak nejlépe může, a o tom ten film právě je. Když se zamiluje do princezny která, je v nesnázích, tak to první, co ho napadne, je pomoci jí.“
Podobně jako Jack není od samého počátku ztotožněn s rolí hrdiny, stejně se ve své roli necítí dobře ani Isabelle, obzvláště pokud jde o omezení z ní plynoucí. „Nejsem běžná princezna,“ říká Eleanor Tomlinson, která královskou rebelku ztvárnila. „Má silnou vůli a je dost nekonformní. Odmítá pompu a protokol a všechno co s sebou přináší role dcery krále, toužící po životě mimo královské zdi a proto využívá každou příležitost k útěku z paláce. Je to vlastně taková úplně normální dívka.“
Tomlinson a Singer nicméně vyvážili Isabelliny liberální touhy a její drsný zevnějšek přirozenou jemností a soucitem, díky čemuž se ještě lépe hodí k jejímu dosud neznámému ctiteli. Tomlinson k tomu říká: „ Miluje svého otce a chápe, jak se cítí, protože matku ztratila už před mnoha lety. Právě tohle je jedna z věcí, která se mi na scénáři moc líbila. I když je ve filmu spousta šílených scén - akce, efekty, obři - je to pořád film o lidech a vztazích, ve kterém je více než jeden silně emocionální příběh.“
„Eleanor všechny tyhle kvality úžasně ztvárnila se suverénním půvabem; je uličnicí, která využije každou příležitost, ale nikdy nezapomíná na svoji důstojnost. Vypadala skvěle dobře maskovaná jako doprovod a zároveň atraktivně jako princezna,“ říká Singer.
„Jsou to lidé, kteří prostě patří k sobě,“ uzavírá režisér. „Jsou to dvě dobrodružné duše na prahu dospělosti, které sdílí touhu být svobodné a jejichž cesty se právě chystají protnout.“
Král Bramwell: Svolej své nejudatnější muže, Elmonte, a přiveď mi zpět mou dceru.
Bylo-li dobrodružství tím, po čem princezna toužila, pak se její tužby jistě naplnily té noci, kdy se vyplížila z hradu a odjela, aby tak ochránila Jackův úkryt před sílící bouří. Dorazila právě včas, aby viděla jednu z těch zvláštních fazolí, které Jack získal, jak vyroste v gargantuovskou vinnou révu. Její svíjející se úponky vyrážejí přímo do nebe, a ona s nimi. Princezna tak provádí svou naléhavou výpravu vedenou královým rytířem Elmontem, který ji má přivézt zpět.
Ewan McGregor, který představuje Elmonta, svou roli popisuje jako „vedoucího strážce elitní skupiny deseti králem vyvolených rytířů, a zároveň hlavního královského strážce - což znamená, že tráví nejvíce času ochranou princezny Isabelly. Svou zodpovědnost bere Elmont velice vážně, a není to nikterak jednoduchý úkol, protože princezna se neustále převléká do šatů obyčejných venkovanek, a lehce mu tak může proklouznout. Zná všechny možné způsoby úniků z hradu, o nichž Elmont nemá ani ponětí.”
„V příběhu je jen jedna žena a zástup mužů, kteří jsou ochotni padnout za její záchranu - což je velmi zábavné pozorovat,” říká režisér Singer. Režisér vidí Elmonta jako „typ všestranného Errola Flynna, který všechno zvládne s elegancí a šarmem. Ať už jde o cokoliv, nikdy se nestraní žádné práce.”
To ovšem neznamená, že dělá všechno výborně - občas je tomu přesně naopak, a to pak způsobuje opravdu pozoruhodné situace. Ale on to nikdy nepřipustí. I přesto k tomu McGregor říká, že „Jack vzhlíží k Elmontovi jako ke svému staršímu bratrovi a vzoru, stejně tak jako většina obyvatel Cloisteru. Strážci se těší velké úctě. Nosí brnění a starají se o království, pro mladého muže jakým je Jack, a jejich životy jsou tak o to více vzrušující.”
Hoult pak dodává, že „je to kapitán fotbalového týmu, drsnej chlápek, prostě jeden z těch, kým si přejete být - je princezně velice blízko, což je přesně to, oč Jackovi jde.” Zprvu jsou jejich pocity na hony vzdálené jakékoli vzájemné náklonnosti. Když se Jack dobrovolně přidá k pátrající skupině, setká se nejprve s posměchem ze strany Elmonta a jeho vybrané skupiny. Jak by mohl obyčejný pomocný rolník s nulovými zkušenostmi doufat ve svůj úspěch v tak významné a rozhodující misi? I přes to však producent Patrick McCormic říká: „Není sice vznešený původem, ale i přes to dokazuje svou vznešenost svým jednáním, a jak začít lépe, než záchranou samotné princezny?”
A jak se jejich host dostává stale blíže k srdci nebezpečí, Jack se ani na okamžik nechce vzdát svého cíle. Elmontův posměch se obrátí v přátelství, které přeroste v respekt a spolupráci.
I tito dva hrdinové jsou brzy svázáni svou společnou nechutí k trapiteli Roderickovi, bezostyšnému odpůrci, jehož účast na celé misi má své tajné poslání - a není jím jen chránit princeznu.
Přestože je Roderick oficiálně zasnoubený s Isabelle (a to i přes její silné protesty), jeho jediným zájmem je jeho vlastní zisk. Pravdou je, že ve svém poslání snad už ani nemůže být víc zaujatý, dává mu totiž příležitost, po níž prahne a touží už léta - najít místo zápasů obrů, a pak se stát jejich vůdcem. Jenže aby toho dosáhl, potřebuje zvládnout pouze dvě věci: mocný předmět, který obry dostane do jeho područí - ten předmět tvoří most mezi jejich a naším světem. Ten první předmět už má ve svém vlastnictví. A druhý mu nevědomky poskytne Jack…
„Jestli na Rodericka nebudou diváci bučet, pak jsem svou práci neodvedl dobře,” vtipkuje Stanley Tucci, který si užíval svou roli s chutí. „Jeho humor a naparování bylo už napsané na stránkách scénáře, což byl hlavní důvod, proč jsem tu roli vzal. Roderick je sice zloduch, ale vtipný, a já věřím, že i on sám sebe vnímá jako vtipného a zábavného, stejně jako chytrého a schopného člověka. Domnívá se, že má podporu krále, že je zasnoubený s Isabelle - ale na ní mu přitom nezáleží. Svou mocí je až posedlý. Doufá, že se stane novým králem Cloisteru - pro převzetí moci a ovládnutí říše by udělal cokoliv.”
“Věděl jsem, že tohle bude pro Stanleyho zábavné,” říká Singer. “Dali jsme mu strašidelné zuby a dlouhé vlasy, černé oblečení poseté brouky, a nechali jsme jej být hrozivým i podlézavým zároveň, jak jen mu bylo libo.”
Neal Moritz k tomu dodává: „Je teatrální a melodramatický a úžasný stejně jako Roderick - přesně po jeho osobnosti volá Roderickova postava. Načasování je u něj vždy dokonalé. Je odzbrojující.”
Roderickova celoživotní snaha o vůdcovství vede k jedné z nejzajímavějších scén filmu - malý človíček s obrovským smyslem pro velitelství, který rozkazuje armádě stvoření čtyřikrát větších než je on sám, a nikdo z nich jej nemůže uvrhnout do zapomnění.
Mezitím, když se rozpoutá drama několika vzdálených obrů, jejichž jméno je Gantua, dobrý král Bromwell netrpělivě čeká na zprávy o své dceři, a z představy, že ztratí své jediné dítě, ochoří.
Ian McShane v roli stařičkého krále prozrazuje: „Bylo velmi příjemnou změnou hrát výjimečně dobrého chlapíka, opravdového gentlemana. Je to svolný král, který se stará o svůj lid a chce, aby byl šťastný a žil v bezpečí. Sám mám dceru, takže oceňuji jeho jednání. Už jednou ztratil svou ženu, lásku svého života, a tak Isabelle je teď pro něj vším.”
„Ian je tvrdý chlap, a proto jej jeho fanoušci milují,” říká Singer. „Nestali byste se králem, nemít vlastnosti, jaké má on. Jenže teď musí čelit něčemu, s čím vůbec nepočítal.” Ne že mu obři byli zcela neznámí - spíše, jako většina ostatních v království, nevěřil král až do poslední chvíle, že existují, i když o nich po jeho říši kolovala spousta příběhů. Až když dojde k obrovské a strhující bitvě mezi obry a zemí krále Brahmwella, všichni uvěří, že legendy nelhaly.
„A právě v tomto okamžiku čelí král smrtelnému dilema”, říká Dobkin: „Svým posláním je král, a jako takový má za povinnost ochránit obyvatele Cloisteru. Jenže jako otec chce ochránit i svou dceru, a tyto dvě věci nejsou slučitelné. Pokud odloží své vlastní emoční naladění, a udělá, co je po něm žádáno, pak království ztratí půdu pod nohama - a zničí tak Isabelle místo, do něhož by se mohla vrátit.
Pak už ale může být pozdě. Mezi všemi obyvateli Cloisteru hrají přední role Eddie Marsan jakožto Elmontův věrný poručík, Crawe; Ewen Bremmer jakožto Roderickův slabomyslný, ale zlomyslný pomocník, Wicke; a Warwick Davis jakožto starý Hamm, který vede skupinku oddaných herců do podhradí - a to v počáteční scéně, která rozehrává celou historii připomenutím legend o obrech.
Obři
Fallon: Jste připraveni, bratři moji? Kupředu, a dolů!
Obři obývají Gantuu ne proto, že by si ji snad vybrali, nýbrž proto, že byli vyhnáni ze Země, kterou kdysi mohli volně pustošit, a protože byla zničena jediná cesta, která kdysi tyto dva světy spojovala. I přesto, že se to odehrálo před tisíci lety, obři jsou pořád rozzuření. Teď ale přichází jejich šance na vyrovnání starých účtů.
Přestože počítačová grafika byla pro film klíčová, producent Moritz říká: „Bylo pro nás velice důležité nemít ve filmu jenom velké obry vytvořené počítačovou grafikou. Potřebovali jsme, aby obři také byli osobnostmi s emocemi a myšlenkami, aby to byli skuteční hrdinové se vzájemnými vztahy a se vztahy s jejich lidskou kořistí. Proto jsme také do rolí obrů obsadili skutečné a vynikající herce, abychom tohoto rozměru dosáhli.“ Hlavní postavu mezi obry ztvárnil Bill Nighy, který představuje jejich faktického vůdce, dvouhlavého generála Fallona, který touží po pomstě úplně stejně jako po svém nejoblíbenějším jídle: lidském masu.
Pro Nighyho byla práce na filmu spočívající v dodání reálného rozměru digitálně animované postavě radost. „Právě díky tomu jsem měl při práci jak prostor pro realitu a autenticitu, tak i volné pole působnosti pro to být mimořádný a mocný,“ přiznává herec. „Je poněkud těžké popisovat svoje pocity z tohoto druhu natáčení, ale i tak mohu říct, že vás to prostě osvobodí na úroveň, kterou při klasickém natáčení nedosáhnete. Máte tak trochu pocit, jako byste létal.“
Nighy také přispěl do filmu, pokud jde o zvláštní výslovnost obrů. „Bryan chtěl, aby se obři nejen od ostatních odlišovali fyzicky, ale aby také měli jednotnou odlišnou výslovnost jako důsledek toho, že se vyvíjeli nezávisle na ostatních. No a mě napadlo, že by mohli mít severoirský přízvuk,“ vysvětluje herec.
Další náročná práce pro herce pak spočívala v tom, jak dosáhnout Fallonova ochraptělého hlasu. Režisér Singer vzpomíná: „Aby se tohle Billovi podařilo, tak se každé ráno před natáčením zavřel do svého auta a 20 minut v něm řval, až si úplně vyřval hlas. Na plac pak už přišel s chraplavým hlasem, typickým pro Fallona. „Když jsem ho poprvé slyšel, tak jsem myslel, že je nemocný. On mi ale vysvětlil, že jenom řval ve svém autě a že by chtěl svůj vyřvaný hlas vyzkoušet a slyšet náš názor. No a já se ho jenom zeptal, jestli tím neriskuje zdraví.“
Dalším rozměrem Fallonovy krásy - pokud to tak můžeme nazvat - je jeho groteskní, miniaturní druhá hlava, která mu vyrůstá z ramene. Je plná názorů, vyjadřuje se naprosto nesrozumitelně, prská, plive a vrčí slova, která by byla nejhanebnějšími výhrůžkami a oplzlostmi, pokud by jim ovšem někdo rozuměl. Singer, který do hlasu obrova ne tak úplně tichého partnera obsadil Johna Kassira, vysvětluje: „Hledal jsem non-verbální postavu, malou hlavu, která chce říkat stejné věci jako ta velká, ale nedokáže to. Přitom se opravdu snaží; když jí budete poslouchat hodně pozorně, tak zjistíte, že jde o verzi toho, co Fallon říká, akorát že to nedokáže pořádně vyjádřit, což jí hodně frustruje.“
Singer si celkově představoval vzhled obrů poměrně pozemsky. „Povrch jejich kůže se na první pohled zdá být živá, ale při podrobnějším zkoumání si budete klást otázku, jestli to jsou vředy nebo hrubá kůže, vlasy nebo plevel? Žili v izolaci tisíce let a projevuje se na nich zub času a zanedbanost.“
Aby se jim podařilo věrohodně ztvárnit rozměry a chůzi bytostí vysokých před 7,5 metru, herci obsazení do rolí obrů trénovali s choreografem Peterem Elliottem, který si také ve filmu zahrál epizodní roli obra strážce. Tvůrci filmu se snažili vyhnout klišé v podobě ztvárnění obrů jako nemotorných hromotluků z minulosti a chtěli z nich mít naopak rychlejší a energičtější protivníky, ale přitom si uvědomili, že jejich samotná výška a délka končetin si žádá úpravu jejich pohybů, a to ve všech aspektech počínaje snížením jejich těžiště až po způsob otáčení jejich masivní hlavy. Kromě toho Elliott každého obra upravoval samostatně tak, aby působili jako jednotlivci, a ne jako armáda klonů.
„Jakmile se Jack a Elmont přenesou před prvotní šok vyvolaný pohledem na obry, tak jim dojde, že jsou opravdu rychlí,“ říká Hoult. Tvůrci filmu experimentovali s různými výškovými rozdíly mezi obry a lidmi, než se definitivně rozhodli pro poměr čtyři ku jedné. Menší rozdíl ve výšce by vedl ke ztrátě hrozivosti obrů, a větší rozdíl by naopak potlačil interaktivitu scén zahrnujících zároveň obry a lidi.
Koordinace akce do plynulých celků probíhala s pomocí procesu Simul-Cam, který byl poprvé vyvinut pro film „Avatar“ Jamese Camerona. Tento proces v podstatě umožňuje režisérovi promítat počítačově natočené scény do reálných kulis a lokací a vytvářet tak výsledné scény jako celky na počítačovém monitoru.
Singer nejprve začal předběžným natáčením pohybů obrů, které pak zvětšil na cca 7,5 metrů a oživil v počítači. Od tohoto odrazového můstku se pak odpíchli lidští herci, na které se Singer díval a režíroval je z perspektivy obrů, se kterými se lidé setkávali. Tento postup dal režisérovi dostatečnou volnost k tomu, aby se v jednotlivých sekvencích mohl pohybovat dopředu a dozadu v závislosti na tom, zda hlavním motivem scény byla akce lidí nebo obrů.
Nakonec byly do jednotlivých scén zapracovány výrazy a pohyby obrů a virtuální prvky, kterých nešlo dosáhnout při skutečném natáčení. Snímání pohybu se ovšem při natáčení neomezilo jenom na obry. I mnoho herců lidských postav absolvovalo snímání pohybu. Například pro Ewana McGregora to bylo poprvé: „Mé pohyby byly natočeny a digitalizovány tak, aby moji skutečnou postavu při extrémních pádech nebo skocích mohla nahradit počítačová animace. Tvůrci mě tak mohli natočit, jak se rozbíhám ke skoku, pak počítačovou grafikou vytvořili můj skok a na závěr se vrátili k natočenému záběru mého dopadu,“ vzpomíná herec.
Replikace záběrů filmové kamery s pomocí 34 kamer pro snímání pohybu ve stejné velikosti dalo Singerovi svobodu vybrat si jakýkoli úhel pohledu na probíhající akci, ať již seshora, zespodu, či z pozadí obrů v závislosti na posouvající se perspektivě každé scény.
Singer v úzké spolupráci s kameramanem Newtonem Thomasem Sigelem, dlouholetým spolupracovníkem již od dob „Obvyklých podezřelých“, často natáčel ze země, aby tím napodobil lidskou perspektivu. Naopak o opačné perspektivě říká: „Když se na něco dívá obr, má oči mnohem víc od sebe, protože má obrovskou hlavu. Takže kdykoli se nějaký obr na něco díval, tak jsem zvětšil rozsah osy - pozice mezi dvěma očima 3D kamery - o cca 23 - 25 cm. Tak se nám podařilo vytvořit hyper 3D rozměr, který miniaturizuje předměty, na které obr zaostřuje, zejména lidi.“
„Bylo skvělé, že jsem mohl natáčet rovnou ve 3D, místo abych rozměry upravoval až následně, protože když jste na scéně a snažíte se složit záběr nebo vyhodnotit jeho působení ve 3D, tak je mimořádně cenné, pokud to ve 3D uvidíte již rovnou při natáčení,“ dodává.
Ocenění:
The Saturn Awards
2014 - Nejlepší fantasy (nominace)
DABING
1.DABING (Kino)
V českém znění: Vojtěch Hájek - Nicholas Hoult (Jack), Anna Suchánková - Eleanor Tomlinson (Isabella), Jaromír Meduna - Ian McShane (král Brahmwell), Filip Jančík - Ewan McGregor (Elmont), Otakar Brousek ml. - Stanley Tucci (Roderick), Tomáš Karger - Bill Nighy (Fallon), Ernesto Čekan - Eddie Marsan (Crawe), Michal Holán - Ewen Bremmer (Wicke), Petr Gelnar - Tim Foley (otec Jacka), Jitka Ježková - Tandi Wright (matka Isabelly), Jaroslav Kaňkovský - Christopher Fairbank (strýc), Jiří Balcárek - Ralph Brown (generál Entin), Tomáš Gibiš - Ben Daniels (Flek), Vladimír Kudla - Cornell John (Flyk), Libor Terš - Angus Barnett (Flák), Pavel Vondra - Andrew Brooke (Flok), Martin Zahálka - Philip Philmar (Obr Kuchař), Ludvík Král - Warwick Davis (starý Ham), Lukáš Hlavica - Craig Salisbury (Erik Veliký), Ladislav Cigánek - Simon Lowe (mnich), Anna Nemčoková - Sydney Rawson (mladá Isabella), Jakub Nemčok - Michael Self (mladý Jack), Tomáš Hospodský, Petr Hrach, Kateřina Langerová, Martin Svejštil
Překlad: Petr Putna
Produkce: Evelyna Vrbová
Zvuk: Filip Mošner
Výsledný mix: DeLane Lea Studios
Dialogy a režie: Petr Sitár
Pro Warner Bros. vyrobila LS Productions - 2013
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: 4.4.2013 Warner Bros. CZ
Premiéra USA: 1.3.2013 Warner Bros. US
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 7.8.2013 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 7.8.2013 Magic Box
Tržby v ČR - Kč 5 815 735
Tržby celkem - $ 197 687 603
Návštěvnost v ČR 41 346
Náklady (Rozpočet) - $ 195 000 000
Tvůrci a herci
Bryan Singer (Režie), David Dobkin (Produkce), Patrick McCormick (Produkce), Neal H. Moritz (Produkce), Bryan Singer (Produkce), Ori Marmur (Produkce), John Ottman (Hudba), Newton Thomas Sigel (Kamera), Bob Ducsay (Střih), John Ottman (Střih), Roger Mussenden (Casting), Jeremy Rich (Casting), Gavin Bocquet (Scénografie), Joanna Johnston (Kostýmy), Mark A. Mangini (Zvuk), Gregg Landaker (Zvuk), Ailbhe Lemass (Masky), Sarah Monzani (Masky), Fran Needham (Masky), Darren Lemke (Scénář), Christopher McQuarrie (Scénář), Dan Studney (Scénář), Nicholas Hoult (Herec), Eleanor Tomlinson (Herec), Ewan McGregor (Herec), Stanley Tucci (Herec), Ian McShane (Herec), Eddie Marsan (Herec), Ewen Bremner (Herec), Bill Nighy (Herec), John Kassir (Herec), Ralph Brown (Herec), Mingus Johnston (Herec), Lee Boardman (Herec), Warwick Davis (Herec), Sam Creed (Herec), Ben Daniels (Herec), David Frost (Herec), Richard Dorton (Herec), Richard Dixon (Herec), Kevin Hudson (Herec), Jd Roth-round (Herec), Tandi Wright (Herec), Simon Lowe (Herec)
2013/114/USA/Fantasy, Dobrodružný
Zajímavost k filmu
- Na vizuálnych efektoch pracovalo 7 spoločností - Digital Domain, Giant Studios, MPC, Soho VFX, Rodeo FX, The Third Floor a Hatch Productions.
- Pôvodný scenár sa zahrával s myšlienkou, že by sa dej mal zaujímať o príbeh chlapca, ktorý sa stáva mužom.
- Ewan McGregor (Elmont) a Ewen Bremner (Wicke) si už spoločne zahrali v snímke Trainspotting (1996). Druhý menovaný už taktiež spolupracoval s Eddiem Marsanom (Crawe), keď sa obaja predstavili vo filme Faintheart (2008).
- V scéne, keď Jack (Nicholas Hoult) nájde knižku, ktorú dal Isabelle (Eleanor Tomlinson), prednesie Elmont (Ewan McGregor) vetu „I am getting awfully bad feelings about this". Podobnú predniesol v každom filme zo série Star Wars.
- Jak už je zvykem, tak i tento nákladný snímek padl do oka studiu Asylum, které se přiživuje kopírováním velkých filmů a své braky dává na DVD trh souběžně s kinodistribucí slavnějších předobrazů. Jack the Giant Killer (2013) má v podstatě podobný příběh, jen vznikl přibližně za jednu setinu Singerova rozpočtu.
- Darren Lemke přišel s projektem na trh už v roce 2005 a o něco později se na palubu dostal režisér D. J. Caruso. Toho pak nahradil Bryan Singer, který přivedl svého obvyklého scenaristu Christophera McQuarriera.
- Při natáčení v exteriérech tvůrci narazili na problém. království Cloister i Bantua měla být mokrá a deštivá, ale anglické počasí nespolupracovalo. „Už mockrát jsem byl v Londýně a mockrát jsem tam natáčel,” řekl Tucci, „a pokaždé tam pršelo. A teď musíme s natáčením čekat, protože příliš svítí slunce! Je to spíš jako natáčení v Los Angeles,” smál se.
- Moderní "hračkou" a užitečným pomocníkem pro skloubení obrů a lidí do jednoho záběru byla na natáčení nové technika Simul-cam. „Simul-cam nám umožňuje natočit nejdříve obry,” řekl Singer. „Potom rozmístíme čidla a můžeme promítat předem natočeného obra do prostoru na scéně nebo v exteriéru a kamkoliv v prostoru nasměruji 3D kameru, tam je obr. Vidím ho na monitoru, je to bezvadné. Pořídím záběr z jeřábu, a když pomalu jedu kamerou nahoru, pořád tam jsou. Je to vlastně projekce animovaného světa do reálného prostoru s herci. Takto jsme udělali scénu, ve které je Isabelle v kleci a obři kolem ní ji vyslýchají. Na scéně přitom byla jen pohupující se zavěšená klec, ale když se podívám hledáčkem kamery, vidím, jak scéna pokračuje desítky metrů nahoru, vidím obry, jak se pohybují kolem klece a šťouchají do ní. Je to skvělý nástroj.”
- Scény, kde postavy lezou po stonku, byly filmovány na horolezecké stěně. Protože museli herci filmovat záběry, kde šplhají vzhůru, v plné zbroji, nevyhli se protagonisté tvrdé přípravě. Například Eddie Marsan trénoval přímo šplh, posiloval horní část těla a učil se jízdě na koni.
- Odlišnost obrů od lidí právě akcentem vymyslel Bill Nighy. "Bryan chtěl, aby obři byli po fyzické i hlasové stránce stejní a zároveň aby se lišili od ostatních postav ve filmu. Chtěl, aby to byla rasa ojediněle zmutovaných lidí, a já jsem Bryanovi navrhnul, že by bylo dobré, aby se od ostatních lišili výrazným akcentem. A napadalo mě, že vhodný by byl severoirský přízvuk, tak jsme mu to předvedl. A tento charakteristický obrů přízvuk funguje,” doplnil herec.
- Pôvodný scenár sa zahrával s myšlienkou, že by sa dej mal zaujímať o príbeh chlapca, ktorý sa stáva mužom.
- Ewan McGregor (Elmont) a Ewen Bremner (Wicke) si už spoločne zahrali v snímke Trainspotting (1996). Druhý menovaný už taktiež spolupracoval s Eddiem Marsanom (Crawe), keď sa obaja predstavili vo filme Faintheart (2008).
- V scéne, keď Jack (Nicholas Hoult) nájde knižku, ktorú dal Isabelle (Eleanor Tomlinson), prednesie Elmont (Ewan McGregor) vetu „I am getting awfully bad feelings about this". Podobnú predniesol v každom filme zo série Star Wars.
- Jak už je zvykem, tak i tento nákladný snímek padl do oka studiu Asylum, které se přiživuje kopírováním velkých filmů a své braky dává na DVD trh souběžně s kinodistribucí slavnějších předobrazů. Jack the Giant Killer (2013) má v podstatě podobný příběh, jen vznikl přibližně za jednu setinu Singerova rozpočtu.
- Darren Lemke přišel s projektem na trh už v roce 2005 a o něco později se na palubu dostal režisér D. J. Caruso. Toho pak nahradil Bryan Singer, který přivedl svého obvyklého scenaristu Christophera McQuarriera.
- Při natáčení v exteriérech tvůrci narazili na problém. království Cloister i Bantua měla být mokrá a deštivá, ale anglické počasí nespolupracovalo. „Už mockrát jsem byl v Londýně a mockrát jsem tam natáčel,” řekl Tucci, „a pokaždé tam pršelo. A teď musíme s natáčením čekat, protože příliš svítí slunce! Je to spíš jako natáčení v Los Angeles,” smál se.
- Moderní "hračkou" a užitečným pomocníkem pro skloubení obrů a lidí do jednoho záběru byla na natáčení nové technika Simul-cam. „Simul-cam nám umožňuje natočit nejdříve obry,” řekl Singer. „Potom rozmístíme čidla a můžeme promítat předem natočeného obra do prostoru na scéně nebo v exteriéru a kamkoliv v prostoru nasměruji 3D kameru, tam je obr. Vidím ho na monitoru, je to bezvadné. Pořídím záběr z jeřábu, a když pomalu jedu kamerou nahoru, pořád tam jsou. Je to vlastně projekce animovaného světa do reálného prostoru s herci. Takto jsme udělali scénu, ve které je Isabelle v kleci a obři kolem ní ji vyslýchají. Na scéně přitom byla jen pohupující se zavěšená klec, ale když se podívám hledáčkem kamery, vidím, jak scéna pokračuje desítky metrů nahoru, vidím obry, jak se pohybují kolem klece a šťouchají do ní. Je to skvělý nástroj.”
- Scény, kde postavy lezou po stonku, byly filmovány na horolezecké stěně. Protože museli herci filmovat záběry, kde šplhají vzhůru, v plné zbroji, nevyhli se protagonisté tvrdé přípravě. Například Eddie Marsan trénoval přímo šplh, posiloval horní část těla a učil se jízdě na koni.
- Odlišnost obrů od lidí právě akcentem vymyslel Bill Nighy. "Bryan chtěl, aby obři byli po fyzické i hlasové stránce stejní a zároveň aby se lišili od ostatních postav ve filmu. Chtěl, aby to byla rasa ojediněle zmutovaných lidí, a já jsem Bryanovi navrhnul, že by bylo dobré, aby se od ostatních lišili výrazným akcentem. A napadalo mě, že vhodný by byl severoirský přízvuk, tak jsme mu to předvedl. A tento charakteristický obrů přízvuk funguje,” doplnil herec.
Odkazy
Hrají:
Nicholas Hoult, Eleanor Tomlinson, Ewan McGregor, Stanley Tucci, Ian McShane, Eddie Marsan, Ewen Bremner, Bill Nighy, John Kassir, Ralph Brown, Mingus Johnston, Lee Boardman, Warwick Davis, Sam Creed, Ben Daniels, David Norfolk, Richard Dorton, Richard Dixon, Kevin Hudson, Jd Roth-round, Tandi Wright, Simon Lowe, Darren Lynch, Hattie Gotobed, Christopher Fairbank, Lee Whitlock, Philip Philmar, Jody Halse, Paul Warren, Martyn Mayger, John Lebar, Don Mccorkindale, Cornell John, Jason Beeston, Graham Curry, Todd Von Joel, Josh Wichard, Andrew Brooke, Tayler Marshall, Raine McCormack, Phill Martin, Byron Coll, Annabelle Davis