Brubaker / Brubaker (1980/132/USA/Drama) 84% -Blu-ray-
28.11.2022 16:51
JEDNOU VĚTOU
„Do nápravného zařízení Wakefield přivážejí nového trestance Roberta Redforda. Brzy se však ukáže, že nejde jen o obyčejného vězně."
OBSAH
Do nápravného zařízení Wakefield přivážejí nového trestance Roberta Redforda. Brzy se však ukáže, že nejde jen o obyčejného vězně.Nový ředitel státní věznice nastoupí do svého nového působiště inkognito, aby je lépe poznal, a zahájí jeho zásadní reformu odpovídající humánní představě o smyslu trestu. Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku - právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální "pomocníky". Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Režisér vězeňského dramatu s Butchem Cassidym se pustil do vězeňského dramatu se Sundance Kidem a výsledkem je celkem fajn film o právech i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Asi vám „nedá křídla“ jako (ne)zmíněný Frajer Luke nebo Vykoupení z věznice Shawshank (kde si mimochodem rovněž zahrál Morgan Freeman), ale to ani není jeho hlavním cílem. Film je nebývale drastický, navenek jaksi „ušmudlaný“, tím pádem i oproštěný od jakýchkoliv alegorických prvků typických pro Shawshank. Brubaker je pojat mnohem realističtěji, zaměřuje se více na korupci a politikaření vězeňské správy, nechce o problémech poutavě vyprávět, chce je řešit, což mu sice ubírá na dojemnosti, ale přidává na důraznosti. Redfordův zoufalý boj proti nepráví ve filmu reflektoval (a stále reflektuje) jeho boj i v osobním životě. Signifikantní je závěrečná scéna, kdy se stává vítězem i poraženým současně – je to jedna z těch scén, kdy jsem cítil zvláštní chvění po celém těle. Právě ona nese hlavní poselství filmu – že dobrým člověkem máme být hlavně kvůli jiným, ne kvůli sobě. (Matty) 4*
Robert Redford jako Brubaker zvolí skvělý způsob, jak si zjistit, co je ve věznici špatně, aby se pak mohl přihlásit, že je ve skutečnosti novým ředitelem a začne reformovat skomírající věznici, která víc než bachařům patří vězňům. Cesta člověka, který se snaží něco změnit k lepšímu, jeho tvrdé metody, přímočarost a další vlastnosti jsou úžasné, ale chvílemi působí jako velká pohádka. Film je napsán trochu nešikovně a tak v půlce začne nudit. Nezabrání tmu ani kvalitní Redford. Prostě tu chybí potenciál a hlubší význam, kromě ukázky silného muže, který přišel něco změnit. Je škoda i trochu povrchního vidění vězňů jako spíše chudáčků, než lidí, kteří si zaslouží být ve vězení. (Djkoma) 3*
Prvních asi čtyřicet minut, než se Brubaker odhalí, je to to nejdrsnější vězeňský prostředí, jaký snad kdo kdy ve filmu zobrazil. Tak tvrdý a nepřátelský podmínky myslím nepanovaly ani na bojišti. Po seznámení se s okolnostmi a hlavními postavami se začne odvíjet samotný příběh. Brubaker je dost naivní a nekompromisní idealista, člověk, který si stojí za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit a to ani kdyby tím dosáhl svého původního cíle. Neubráním se srovnání s pozdějším Redfordovým snímkem Poslední pevnost, která vlastně pojednává o něčem dost podobným. Z pohledu člověka již znalého Brubakera mi přijde Pevnost jako trapná parodie, výsměch a možná až drzá snaha o rejžování z minulého úspěchu. Pravda, konečné zatleskání mi přišlo stejně dojímavé, jako i happyendové, ale to nic nemění na tom, že je Brubaker jedním z nejlepších, nejsyrovějších a nejreálnějších vězeňských dramat. Žádní hodní dozorci, žádní vězni, kteří se chtějí vzdělávat, skoro žádní vězni, kteří by nebyli křiví jako kosodřevina a o tom to je. O bláhových lidech a jejich snaze změnit svět a zlepšit ho. O Brubakerovi. (monolog) 5*
V.I.M. FILMU
Stuart Rosenberg natočil s Paulem Newmanem vězeňské drama Frajer Luke. O třináct let
později se do stejného prostředí vrátil s Newmanovým parťákem z Butch Cassidy a Sundance Kid a celoživotním přítelem, Robertem Redfordem. Hudbu k "Lukeovi" i Brubakerovi složil Lalo Schifrin. V jedné scéně Brubakera se mihne Morgan Freeman, který hraje "druhé hlavních housle" ve Vykoupení z věznice Shawshank. Rod Lurie má Brubakera v TOP 10 svých nejoblíbenějších filmů a tak Redforda obsadil do Poslední pevnosti, kde jako uvězněný vzpurný generál zatápí řediteli lapáku v podání Jamese Gandolfiniho. Podobnosti, narážky a citace výše zmíněných filmů jdou do desítek...
Příběhů z vězeňského prostředí bylo na plátně nepočítaně. Valná většina z nich nahlíží na život v nápravném zařízení z perspektivy vězně, Brubaker ukazuje pohled opačný - představitele systému, ředitele a zdánlivého idealisty. Henry Brubaker je však naprostý realista. Ví, že osazenstvo káznice za katr patří a za zločin musí být potrestán. Jen co přijde, rozjede změny. Nejbližší spolupracovníci, podnikatelé z okolí a úředníci zodpovědní za chod věznic ve státě jeho kroky nechápou a chtějí jej vtáhnout do své silové hry. Jde o zachování neměnného řádu, ze kterého ti výše postavení těží peníze a bachaři alespoň pocit neohraničené moci na životem trestanců. Výmluvně to dokládá kancelářská scéna (se zabaleným švestkovým koláčem), kde jeden zhrzený prospěchář vyhrožuje slovy: "Don´t f*ck with tradition."
Brubakerovi jsou tradice ukradené. A svůj postoj dokumentuje tím, že si sedne do ředitelského křesla, které dosud okupoval podnikatelův zadek. Šéfuje tu on. Jde mu o rovný metr, jeden standard pro všechny, nechce dělat kompromisy v principu, nanejvýše v aplikaci nebo strategii. A za své kroky je oproti okolí ochoten nést následky. Ty na sebe nenechají dlouho čekat. Brubaker ve skvěle zabejčeném podání Roberta Redforda je tu prototypem hrdiny, který nás v kině nebo před televizí bude bavit vždycky: aktivní, nebojácný, tesaný z tuhého dřeva. Možná má místy chuť všechno vzdát, ale zároveň nerad odchází od rozdělané práce. Neuznává pravidla, které se ukázala jako nefunkční a nahrávají jen některým. Rozhodující jsou pro něj činy, nikoliv ideje a velká slova. Je hrdinou a zároveň jedním z nás. Průměty do každodenního, třebas politického života si tu každý divák jistě dokáže udělat sám. A asi proto film působ i po třiceti letech tak silně, ostře a aktuálně. Stejně jako Serpico nebo Společnost mrtvých básníků (který s Brubakerem taky něco pojí). Paradoxní je, že Rosenberg se vyhýbá záběrům popisného násilí, vystačí si s náznaky a přesto se mu daří kouzlit atmosféru strachu, kdy netušíte, kdo Brubakerovi srazí ze zálohy vaz. Velký podíl na tom mají i skvěle zahraní bachaři-záporáci a nejistota, kdo s Brubakerem táhne za jeden provaz a kdo to jen hraje.
Pokud vám čas od času přijde, že současný film stojí za zlámanou grešli, doporučuji vytvořit si hromádku snímků poslední záchrany, jež vám vždycky spraví chuť. A možná vám otevřou oči, že s kinematografií to zase tak špatné není. Brubaker je podívaná, která i po 30 letech dokáže strhnout jako žhavá novinka. Vysoké hodnocení mu nedávám automaticky proto, že je starý, ale že je stále vynikající.
VELKÁ RECENZE
Filmové drama z nejdrsnějšího vězeňského prostředí vychází ze skutečného příběhu. Film ukazuje syrový a realistický pohled na poměry v tehdejších amerických věznicích. Je sondou do prostředí, ve kterém idealisté předem prohrávají. Brubaker při svém nástupu do funkce zvolí velmi neobvyklý způsob, který mu pomáhá zjistit nedostatky ve věznici. Kromě toho, že zjistí, jak nelidsky je s vězni zacházeno, postupně odhaluje i to, že vězni jsou nelegálně využíváni místními podnikateli jako levná pracovní síla. Postupně odhaluje korupci v široké síti vězeňského systému, který je ovšem napojen až do vyšších míst státní samosprávy.
V hlavní roli se představil vynikající Robert Redford. Ztvárnil zásadového muže, naivního a nekompromisního idealistu, který bojuje za práva i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Henry Brubaker ve vězních neviděl vrahy, zloděje a násilníky, viděl v nich normální lidi bez ohledu na to, jaké barvy pleti byli a čím se provinili. Bral je jako sobě rovné. Jeho snaha změnit něco k lepšímu, jeho tvrdé metody, přímočarost a další vlastnosti jsou sice úžasné, ale chvílemi působí hodně pohádkově. Brubaker si stojí pevně za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit. Ani v momentě, kdy má možnost dosáhnout významného úspěchu formou kompromisu, nehodlá ustoupit ani o píď.
Spousta filmů z vězeňského prostředí se snaží o problémech systému nejen vyprávět, ale snaží se o nějaké řešení. Tento film přináší velmi autentickou atmosféru. Beznaděj a bezútěšnost přesně odráží skutečný život lidí za mřížemi, kteří jsou pro většinu společnosti pouhým odpadem, a podle toho se s nimi jedná. I když je tady většina vězňů vylíčena spíše jako parta chudáků, které máme především politovat, a kteří si snad ani nezaslouží být ve vězení, přesto filmu nelze upřít jeho kvality. Mnohé další filmy ze stejného prostředí se s ním nemohou měřit.
Přestože Brubaker nebyl v boji proti vězeňskému systému úspěšný, protože hlavou se zeď většinou prorazit nepodaří, přesto dosáhl slušného pokroku. A to, i když byl nakonec své funkce zbaven. V závěrečné scéně, kdy za spontánního potlesku vězňů Brubaker odjíždí z vězení a stává se tak vítězem i poraženým současně, asi jen málokdo z diváků zůstane zcela lhostejný a bez emocí. Velmi působivá scéna. Přece jen to hlavnímu hrdinovi stálo zato. V každé situaci, za každých okolností se může hrdě každému podívat do očí. Zůstal dobrým člověkem, ne kvůli sobě, ale především kvůli ostatním lidem.
Ocenění:
Academy Awards
1981 - W.D. Richter (Původní scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Petr Oliva - Robert Redford (Brubaker), Jiří Zahajský - Yaphet Kotto (Dickie), Hana Maciuchová - Jane Alexander (Lilian), Zdeněk Ornest - Murray Hamilton (Deach), Ladislav Županič - David Keith (Larry Lee), Jiří Klem - Morgan Freeman (Walter), Ladislav Mrkvička - Matt Clark (Purcell), Václav Postránecký - Tim McIntire (Huey), Josef Patočka - Richard Ward (Abraham), Michal Pavlata - Jon Van Ness (Zaravska), Jiří Bruder - M. Emmet Walsh (Woodward), Stanislav Fišer - Albert Salmi (Poke), Jarmila Švehlová - Linda Haynes (Carol), Boris Rösner - Everett McGill (Caldwell), Svatopluk Skládal - Val Avery (Wendel), Vladislav Beneš - Ronald C. Frazier (Willets), Jiří Prager - David D. Harris (Spivey), Jan Schánilec - Joe Spinell (Birdwell), Oldřich Vlach - James Keane (Pinky), Vlastimil Zavřel - Konrad Sheehan (Glenn), Pavel Soukup - Nathan George (Edwards), Ivan Richter - Dan Blakely (Jerome), Miloš Hlavica - Lee Richardson (Renfro), Jan Vlasák - John McMartin (Hite), Mirko Musil - Wilford Brimley (Rogers), Ferdinand Krůta - Roy Poole (dr. Gregory), Martin Stropnický - Harry Groener (dr. Campbell), Petr Pelzer - William Newman (Dunfield), Otto Lackovič - Noble Willingham (dr. Fenster), Radan Rusev - Alex Brown (Fenway Park), Jaroslav Horák - Brent Jennings (Clarence) + J.C.Quinn (holič), Stanislav Bruder - Jack O'Leary (dozorce), Jiří Knot - John Chappell (kpt. Cleaves), Jiří Havel - Kent Broadhurst (Whitley), Zdeněk Jelínek - Hazen Gifford (Partridge), Ladislav Krečmer (strážný), Alexander Hemala (hlasatel televizní reklamy), Eva Jiroušková (členka vyšetřovací komise), Robert Bakalář (televizní sportovní komentátor), Bohuslav Kalva, Jaroslav Kaňkovský, Pavel Rímský, Miroslav Saic, Jan Sedliský, Milan Slepička, Marta Richterová, Daniela Šrajerová, Milan Pěkný, Bohumila Dolejšová, Jan Kotva, Emil Žák, Jan Hanžlík, Jan Okrouhlík, Jan Gargula, Jan Řeřicha, Jan Vágner, Milan Bouška, Aleš Horal, Zuzana Skalická, Luboš Bíža, Pavel Kudrna, Jiří Zavřel (vězeň) + (úvodní titulky ČST) a další...
Překlad: Jiří Lexa
Dialogy: Zdeněk Štěpán
Dramaturgie: Věra Pokojová, Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střih: Jiří Šesták
Asistenka režie: Drahoslava Pešulová
Vedoucí výrobního štábu: Jiřina Finková
Režie č. znění: Zdeněk Hruška st.
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha, r. 1986
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 20.6.1980 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.4.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 27.4.2016 Magic Box
Tržby celkem - $ 37 121 700
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
„Do nápravného zařízení Wakefield přivážejí nového trestance Roberta Redforda. Brzy se však ukáže, že nejde jen o obyčejného vězně."
OBSAH
Do nápravného zařízení Wakefield přivážejí nového trestance Roberta Redforda. Brzy se však ukáže, že nejde jen o obyčejného vězně.Nový ředitel státní věznice nastoupí do svého nového působiště inkognito, aby je lépe poznal, a zahájí jeho zásadní reformu odpovídající humánní představě o smyslu trestu. Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku - právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální "pomocníky". Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace...(oficiální text distributora)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Režisér vězeňského dramatu s Butchem Cassidym se pustil do vězeňského dramatu se Sundance Kidem a výsledkem je celkem fajn film o právech i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Asi vám „nedá křídla“ jako (ne)zmíněný Frajer Luke nebo Vykoupení z věznice Shawshank (kde si mimochodem rovněž zahrál Morgan Freeman), ale to ani není jeho hlavním cílem. Film je nebývale drastický, navenek jaksi „ušmudlaný“, tím pádem i oproštěný od jakýchkoliv alegorických prvků typických pro Shawshank. Brubaker je pojat mnohem realističtěji, zaměřuje se více na korupci a politikaření vězeňské správy, nechce o problémech poutavě vyprávět, chce je řešit, což mu sice ubírá na dojemnosti, ale přidává na důraznosti. Redfordův zoufalý boj proti nepráví ve filmu reflektoval (a stále reflektuje) jeho boj i v osobním životě. Signifikantní je závěrečná scéna, kdy se stává vítězem i poraženým současně – je to jedna z těch scén, kdy jsem cítil zvláštní chvění po celém těle. Právě ona nese hlavní poselství filmu – že dobrým člověkem máme být hlavně kvůli jiným, ne kvůli sobě. (Matty) 4*
Robert Redford jako Brubaker zvolí skvělý způsob, jak si zjistit, co je ve věznici špatně, aby se pak mohl přihlásit, že je ve skutečnosti novým ředitelem a začne reformovat skomírající věznici, která víc než bachařům patří vězňům. Cesta člověka, který se snaží něco změnit k lepšímu, jeho tvrdé metody, přímočarost a další vlastnosti jsou úžasné, ale chvílemi působí jako velká pohádka. Film je napsán trochu nešikovně a tak v půlce začne nudit. Nezabrání tmu ani kvalitní Redford. Prostě tu chybí potenciál a hlubší význam, kromě ukázky silného muže, který přišel něco změnit. Je škoda i trochu povrchního vidění vězňů jako spíše chudáčků, než lidí, kteří si zaslouží být ve vězení. (Djkoma) 3*
Prvních asi čtyřicet minut, než se Brubaker odhalí, je to to nejdrsnější vězeňský prostředí, jaký snad kdo kdy ve filmu zobrazil. Tak tvrdý a nepřátelský podmínky myslím nepanovaly ani na bojišti. Po seznámení se s okolnostmi a hlavními postavami se začne odvíjet samotný příběh. Brubaker je dost naivní a nekompromisní idealista, člověk, který si stojí za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit a to ani kdyby tím dosáhl svého původního cíle. Neubráním se srovnání s pozdějším Redfordovým snímkem Poslední pevnost, která vlastně pojednává o něčem dost podobným. Z pohledu člověka již znalého Brubakera mi přijde Pevnost jako trapná parodie, výsměch a možná až drzá snaha o rejžování z minulého úspěchu. Pravda, konečné zatleskání mi přišlo stejně dojímavé, jako i happyendové, ale to nic nemění na tom, že je Brubaker jedním z nejlepších, nejsyrovějších a nejreálnějších vězeňských dramat. Žádní hodní dozorci, žádní vězni, kteří se chtějí vzdělávat, skoro žádní vězni, kteří by nebyli křiví jako kosodřevina a o tom to je. O bláhových lidech a jejich snaze změnit svět a zlepšit ho. O Brubakerovi. (monolog) 5*
V.I.M. FILMU
Stuart Rosenberg natočil s Paulem Newmanem vězeňské drama Frajer Luke. O třináct let
později se do stejného prostředí vrátil s Newmanovým parťákem z Butch Cassidy a Sundance Kid a celoživotním přítelem, Robertem Redfordem. Hudbu k "Lukeovi" i Brubakerovi složil Lalo Schifrin. V jedné scéně Brubakera se mihne Morgan Freeman, který hraje "druhé hlavních housle" ve Vykoupení z věznice Shawshank. Rod Lurie má Brubakera v TOP 10 svých nejoblíbenějších filmů a tak Redforda obsadil do Poslední pevnosti, kde jako uvězněný vzpurný generál zatápí řediteli lapáku v podání Jamese Gandolfiniho. Podobnosti, narážky a citace výše zmíněných filmů jdou do desítek...
Příběhů z vězeňského prostředí bylo na plátně nepočítaně. Valná většina z nich nahlíží na život v nápravném zařízení z perspektivy vězně, Brubaker ukazuje pohled opačný - představitele systému, ředitele a zdánlivého idealisty. Henry Brubaker je však naprostý realista. Ví, že osazenstvo káznice za katr patří a za zločin musí být potrestán. Jen co přijde, rozjede změny. Nejbližší spolupracovníci, podnikatelé z okolí a úředníci zodpovědní za chod věznic ve státě jeho kroky nechápou a chtějí jej vtáhnout do své silové hry. Jde o zachování neměnného řádu, ze kterého ti výše postavení těží peníze a bachaři alespoň pocit neohraničené moci na životem trestanců. Výmluvně to dokládá kancelářská scéna (se zabaleným švestkovým koláčem), kde jeden zhrzený prospěchář vyhrožuje slovy: "Don´t f*ck with tradition."
Brubakerovi jsou tradice ukradené. A svůj postoj dokumentuje tím, že si sedne do ředitelského křesla, které dosud okupoval podnikatelův zadek. Šéfuje tu on. Jde mu o rovný metr, jeden standard pro všechny, nechce dělat kompromisy v principu, nanejvýše v aplikaci nebo strategii. A za své kroky je oproti okolí ochoten nést následky. Ty na sebe nenechají dlouho čekat. Brubaker ve skvěle zabejčeném podání Roberta Redforda je tu prototypem hrdiny, který nás v kině nebo před televizí bude bavit vždycky: aktivní, nebojácný, tesaný z tuhého dřeva. Možná má místy chuť všechno vzdát, ale zároveň nerad odchází od rozdělané práce. Neuznává pravidla, které se ukázala jako nefunkční a nahrávají jen některým. Rozhodující jsou pro něj činy, nikoliv ideje a velká slova. Je hrdinou a zároveň jedním z nás. Průměty do každodenního, třebas politického života si tu každý divák jistě dokáže udělat sám. A asi proto film působ i po třiceti letech tak silně, ostře a aktuálně. Stejně jako Serpico nebo Společnost mrtvých básníků (který s Brubakerem taky něco pojí). Paradoxní je, že Rosenberg se vyhýbá záběrům popisného násilí, vystačí si s náznaky a přesto se mu daří kouzlit atmosféru strachu, kdy netušíte, kdo Brubakerovi srazí ze zálohy vaz. Velký podíl na tom mají i skvěle zahraní bachaři-záporáci a nejistota, kdo s Brubakerem táhne za jeden provaz a kdo to jen hraje.
Pokud vám čas od času přijde, že současný film stojí za zlámanou grešli, doporučuji vytvořit si hromádku snímků poslední záchrany, jež vám vždycky spraví chuť. A možná vám otevřou oči, že s kinematografií to zase tak špatné není. Brubaker je podívaná, která i po 30 letech dokáže strhnout jako žhavá novinka. Vysoké hodnocení mu nedávám automaticky proto, že je starý, ale že je stále vynikající.
VELKÁ RECENZE
Filmové drama z nejdrsnějšího vězeňského prostředí vychází ze skutečného příběhu. Film ukazuje syrový a realistický pohled na poměry v tehdejších amerických věznicích. Je sondou do prostředí, ve kterém idealisté předem prohrávají. Brubaker při svém nástupu do funkce zvolí velmi neobvyklý způsob, který mu pomáhá zjistit nedostatky ve věznici. Kromě toho, že zjistí, jak nelidsky je s vězni zacházeno, postupně odhaluje i to, že vězni jsou nelegálně využíváni místními podnikateli jako levná pracovní síla. Postupně odhaluje korupci v široké síti vězeňského systému, který je ovšem napojen až do vyšších míst státní samosprávy.
V hlavní roli se představil vynikající Robert Redford. Ztvárnil zásadového muže, naivního a nekompromisního idealistu, který bojuje za práva i těch nejnebezpečnějších vyvrhelů na slušný život. Henry Brubaker ve vězních neviděl vrahy, zloděje a násilníky, viděl v nich normální lidi bez ohledu na to, jaké barvy pleti byli a čím se provinili. Bral je jako sobě rovné. Jeho snaha změnit něco k lepšímu, jeho tvrdé metody, přímočarost a další vlastnosti jsou sice úžasné, ale chvílemi působí hodně pohádkově. Brubaker si stojí pevně za svým slovem, sny i zásadami a nehodlá se jim kvůli nikomu a ničemu zpronevěřit. Ani v momentě, kdy má možnost dosáhnout významného úspěchu formou kompromisu, nehodlá ustoupit ani o píď.
Spousta filmů z vězeňského prostředí se snaží o problémech systému nejen vyprávět, ale snaží se o nějaké řešení. Tento film přináší velmi autentickou atmosféru. Beznaděj a bezútěšnost přesně odráží skutečný život lidí za mřížemi, kteří jsou pro většinu společnosti pouhým odpadem, a podle toho se s nimi jedná. I když je tady většina vězňů vylíčena spíše jako parta chudáků, které máme především politovat, a kteří si snad ani nezaslouží být ve vězení, přesto filmu nelze upřít jeho kvality. Mnohé další filmy ze stejného prostředí se s ním nemohou měřit.
Přestože Brubaker nebyl v boji proti vězeňskému systému úspěšný, protože hlavou se zeď většinou prorazit nepodaří, přesto dosáhl slušného pokroku. A to, i když byl nakonec své funkce zbaven. V závěrečné scéně, kdy za spontánního potlesku vězňů Brubaker odjíždí z vězení a stává se tak vítězem i poraženým současně, asi jen málokdo z diváků zůstane zcela lhostejný a bez emocí. Velmi působivá scéna. Přece jen to hlavnímu hrdinovi stálo zato. V každé situaci, za každých okolností se může hrdě každému podívat do očí. Zůstal dobrým člověkem, ne kvůli sobě, ale především kvůli ostatním lidem.
Ocenění:
Academy Awards
1981 - W.D. Richter (Původní scénář) (nominace)
DABING
V českém znění: Petr Oliva - Robert Redford (Brubaker), Jiří Zahajský - Yaphet Kotto (Dickie), Hana Maciuchová - Jane Alexander (Lilian), Zdeněk Ornest - Murray Hamilton (Deach), Ladislav Županič - David Keith (Larry Lee), Jiří Klem - Morgan Freeman (Walter), Ladislav Mrkvička - Matt Clark (Purcell), Václav Postránecký - Tim McIntire (Huey), Josef Patočka - Richard Ward (Abraham), Michal Pavlata - Jon Van Ness (Zaravska), Jiří Bruder - M. Emmet Walsh (Woodward), Stanislav Fišer - Albert Salmi (Poke), Jarmila Švehlová - Linda Haynes (Carol), Boris Rösner - Everett McGill (Caldwell), Svatopluk Skládal - Val Avery (Wendel), Vladislav Beneš - Ronald C. Frazier (Willets), Jiří Prager - David D. Harris (Spivey), Jan Schánilec - Joe Spinell (Birdwell), Oldřich Vlach - James Keane (Pinky), Vlastimil Zavřel - Konrad Sheehan (Glenn), Pavel Soukup - Nathan George (Edwards), Ivan Richter - Dan Blakely (Jerome), Miloš Hlavica - Lee Richardson (Renfro), Jan Vlasák - John McMartin (Hite), Mirko Musil - Wilford Brimley (Rogers), Ferdinand Krůta - Roy Poole (dr. Gregory), Martin Stropnický - Harry Groener (dr. Campbell), Petr Pelzer - William Newman (Dunfield), Otto Lackovič - Noble Willingham (dr. Fenster), Radan Rusev - Alex Brown (Fenway Park), Jaroslav Horák - Brent Jennings (Clarence) + J.C.Quinn (holič), Stanislav Bruder - Jack O'Leary (dozorce), Jiří Knot - John Chappell (kpt. Cleaves), Jiří Havel - Kent Broadhurst (Whitley), Zdeněk Jelínek - Hazen Gifford (Partridge), Ladislav Krečmer (strážný), Alexander Hemala (hlasatel televizní reklamy), Eva Jiroušková (členka vyšetřovací komise), Robert Bakalář (televizní sportovní komentátor), Bohuslav Kalva, Jaroslav Kaňkovský, Pavel Rímský, Miroslav Saic, Jan Sedliský, Milan Slepička, Marta Richterová, Daniela Šrajerová, Milan Pěkný, Bohumila Dolejšová, Jan Kotva, Emil Žák, Jan Hanžlík, Jan Okrouhlík, Jan Gargula, Jan Řeřicha, Jan Vágner, Milan Bouška, Aleš Horal, Zuzana Skalická, Luboš Bíža, Pavel Kudrna, Jiří Zavřel (vězeň) + (úvodní titulky ČST) a další...
Překlad: Jiří Lexa
Dialogy: Zdeněk Štěpán
Dramaturgie: Věra Pokojová, Boris Adamec
Zvuk: Zdeněk Hrubý
Střih: Jiří Šesták
Asistenka režie: Drahoslava Pešulová
Vedoucí výrobního štábu: Jiřina Finková
Režie č. znění: Zdeněk Hruška st.
Vyrobila: Hlavní redakce pořadů ze zahraničí ČST Praha, r. 1986
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOS
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 20.6.1980 20th Century Fox
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: -
Poprvé na DVD: 27.4.2016 Magic Box
Poprvé na Blu-ray: 27.4.2016 Magic Box
Tržby celkem - $ 37 121 700
Náklady (Rozpočet) - $ 13 000 000
BONUSY (Blu-ray)
• Ne
ROZLIŠENÍ Blu-ray
16:9 / 1920x1080p (FULL HD) / 1.85:1
česky DTS-HD Master Audio 5.1, anglicky DTS-HD Master Audio 5.1
české
Tvůrci a herci
Stuart Rosenberg (Režie), Ron Silverman (Produkce), Lalo Schifrin (Hudba), Bruno Nuytten (Kamera), Robert Brown (Střih), Terry Liebling (Casting), J. Michael Riva (Scénografie), Tom Bronson (Kostýmy), Bernie Pollack (Kostýmy), Aida Swenson (Kostýmy), Charles M. Wilborn (Zvuk), Gary Liddiard (Masky), W.D. Richter (Scénář), Robert Redford (Herec), Yaphet Kotto (Herec), Jane Alexander (Herec), Murray Hamilton (Herec), David Keith (Herec), Morgan Freeman (Herec), Matt Clark (Herec), M. Emmet Walsh (Herec), Linda Haynes (Herec), Everett McGill (Herec), Albert Salmi (Herec), Val Avery (Herec), Joe Spinell (Herec), Lee Richardson (Herec), Harry Groener (Herec), Noble Willingham (Herec), Wilford Brimley (Herec), John McMartin (Herec), Nathan George (Herec), Brent Jennings (Herec), Don Blakely (Herec), Jon Van Ness (Herec), James Keane (Herec)
1980/132/USA/Drama
Zajímavost k filmu
- Jedná se o jeden ze dvou filmů Roberta Redforda, který vyšel v roce 1980 a byl nominován na Oscara. Brubaker, v němž hrál, byl nominován v kategorii nejlepší původní scénář, zatímco druhý film, Obyčejní lidé (1980), který režíroval, získal 6 nominací a z toho 4 proměnil, a to v kategoriích nejlepší film, režie, vedlejší herec a scénář.
- Jedná se o první filmování, kterého se jako komparzista zúčastnil Nicolas Cage a také se jedná o první film Morgana Freemana, kde byl uveden jako herec.
- Natáčení probíhalo ve věznici Junction City a na dalších místech Ohia.
- Motion Picture Sound udělil filmu cenu Golden Reel za nejlepší zvuk.
- Bob Rafelson byl uprostřed natáčení nahrazen Stuartem Rosenbergem.
- Natočeno dle skutečného příběhu Thomase O. Murtona, který na natáčení dohlížel.
- Jedná se o první filmování, kterého se jako komparzista zúčastnil Nicolas Cage a také se jedná o první film Morgana Freemana, kde byl uveden jako herec.
- Natáčení probíhalo ve věznici Junction City a na dalších místech Ohia.
- Motion Picture Sound udělil filmu cenu Golden Reel za nejlepší zvuk.
- Bob Rafelson byl uprostřed natáčení nahrazen Stuartem Rosenbergem.
- Natočeno dle skutečného příběhu Thomase O. Murtona, který na natáčení dohlížel.
Odkazy
Hrají:
Robert Redford, Yaphet Kotto, Jane Alexander, Murray Hamilton, David Keith, Morgan Freeman, Matt Clark, Tim McIntire, Richard Ward, M. Emmet Walsh, Linda Haynes, Everett McGill, Albert Salmi, Val Avery, Joe Spinell, Lee Richardson, Harry Groener, Noble Willingham, Wilford Brimley, John McMartin, Nathan George, Brent Jennings, Don Blakely, Jon Van Ness, James Keane, Vic Polizos, Ron Frazier, David Harris, Roy Poole, John Chappell, William Newman, Ebbe Roe Smith, Jack O'Leary, Kent Broadhurst, J.C. Quinn, Rob Garrison, Ritch Brinkley, Nick Baldasare, Alex Brown, Monty Jordan