Mrtvá zóna / The Dead Zone (1983/103/USA/Horor, Thriller, Mysteriózní, Fantasy) 74% -Originál DVD-
13.11.2022 00:23
1983/103/USA/Horor, Thriller, Mysteriózní, Fantasy
Zajímavost k filmu
- Dead Zone“ byl jeden z prvních románů Stephena Kinga, který umístil do městečka Castle Rock, kde se posléze odehrával děj zfilmovaných románů „Stand by Me“, „Cujo“, „The Dark Half“ a „Needful Things“.
- Stejně jako Johnny Smith byl autor předlohy Stephen King učitel angličtiny předtím, než se stal spisovatelem na plný úvazek.
- Ve scéně z 2. světové války mluví civilisté polsky.
- Cronenberg chtěl do role šerifa Bannermanna nejdříve obsadit Hala Holbrooka, ale producent Dino De Laurentiis nesouhlasil, protože v tu dobu ještě Holbrooka vůbec neznal.
- Jedna z vynechaných scén je ta, kde John utrpí úraz hlavy při hokejovém zápase jako malý kluk. Jeho otce zde ztvárnil Sean Sullivan.
- Film je (stejně jako jeho předloha) založen na známém "médiu" Peteru Hurkosovi. Ten údajně získal své nadpřirozené schopnosti pádem ze žebříku, při kterém se udeřil do hlavy.
- Michael Kamen skládal hudbu k tomuto filmu v Londýně a původně u sebe doma na klavír. Kvůli tomu mu přišlo několik žádostí od sousedů, zdali by nemohl v noci přestat hrát, protože prý měli noční můry.
- Jeden ze tří Cronenbergových filmů, kde hudbu neskládal jeho dvorní skladatel Howard Shore. Studio chtělo někoho, s kým má již nějaké zkušenosti, a tím byl po filmu Venom (1981) Michael Kamen.
- Christopher Walken původně chtěl změnit jméno hlavní postavy s tím, že "on sám by nikdy nikoho nepojmenoval Johnny Smith". Nakonec od toho však upustil.
- Pot na Walkenově tváři během scény s hořícím dětským pokojem byla ve skutečnosti antihořlavá látka. Efekt potu nikdo neočekával a ve filmu zůstal, díky tomu, že scéně přidával dramatický efekt.
- Během natáčení flashbackové sekvence z 2. světové války byl jeden z kaskadérů těžce popálen při explozi, když se nacházel ve větší blízkosti, než bylo bezpečné.
- Postava Martina Sheena prohlásí, že má pocit, že se jednou stane prezidentem. Ještě v roce 1983 si zahrál Sheen prezidenta v televizní sérii Kennedy a pak v roce 1999 v seriálu Západní křídlo.
- Když se Smith (Christopher Walken) snaží vyhnout střele, k docílení větší reálnosti Walkenova pohybu vystřelil za kamerou Cronenberg z pistole Magnum .357 slepý náboj.
- Báseň, kterou čte Johnny na konci filmu, je "The Raven" od Edgara Allana Poa.
- Scéna, kdy má Johnny Smith (Christopher Walken) první vizi, musela být znovu natočena. V první verzi hořel pokoj malé dívky a na jedné z poliček byla vidět figurka mimozemšťana ETho. Studio Universal Pictures hrozilo žalobou.
- Johnny Smith na začátku filmu říká svým žákům, aby si přečetli knihu "Legenda o Ospalé díře", ve které řádí bezhlavý jezdec. Christopher Walken, který Smithe hrál, se o šestnáct let později objevil ve filmu Tima Burtona Ospalá díra právě coby bezhlavý jezdec.
- Christopher Walken vo filme cituje z poviedky Washingtona Irvinga, „Ospalá diera“, ktorá sa stala predlohou rovnomenného filmu, v ktorom Walken taktiež hral.
- Scenárista Jeffrey Boam sa neskôr podieľal na hitoch Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989) alebo Smrtonosná zbraň 2 (1989).
- Snímka vznikla podľa cca 400 stranového románu Stephena Kinga "The Dead Zone" z roku 1979.
JEDNOU VĚTOU
„Jeho mysl má schopnost vidět budoucnost. Jeho ruce mohou budoucnost změnit."
OBSAH
Mladý muž Johnny Smith upadl po nehodě na pět let do komatu. Když se po dlouhé době probere zpět k životu, zjišťuje, že má náhle dar předvídat události. Ve své mysli může procházet prostorem i časem a vidí to, co jiní ne. Trápí jej však také vize děsivé budoucnosti, které může zabránit jedině on. S nasazením vlastního života se proto vrhá do osudové akce! (H.C.E.)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Opět další zfilmovaný román Stephena Kinga, co si o tom už člověk má myslet. Především by si měl připravit kapesníčky vedle křesla a za druhé hlavně pevné nervy, protože tohle je zase příběh nabytý emocemi na plno. Christopher Walken jako mlaďas byl velký frajer, ale tohoto filmu se zhostil příjemně, i když velkou část na tom má i samotný režisér. Příběh jako takový je zajímavý, co jiného také od autora románu čekat, jen už mi bylo uplně jasný, jak to všecko dopadne, protože když se chystám na Kingův příběh, většinou vím, co mě během toho bude čekat. Viz Zelená míle, Mlha, Vykoupení z věsnice Shawshank, a tak dále. Mrtvá zóna má ale v sobě takové určité pouto, které filmy současnosti nemohou nikde najít, možná je v něm ta mystičnost, která jím chybí, a to je docela škoda. Ještě že je stále co objevovat.
(Malarkey) 4*
Cronenbergova Mrtvá zóna, na kterou navazuje nebo spíše z ní čerpá stejnojmenný seriál, který běží i na českých televizích, je jeho dalším zajímavým filmem, tentokrát asi nejvíce "normálním" z rané tvorby. Christopher Walken je skvělý a jeho obsazení bylo opravdu trefou do černého. Horší to je s příběhem, protože film, i když má slušnou atmosféru, tak naprosto postrádá mrazivější okamžiky, kterým scénář a příběh celkově nedává snad kromě jediného momentu šanci. Vize budoucnosti, kdy právě volený politik spustí atomovou válku, je asi nejlepším momentem filmu. Jinak se ve filmu jen chodí a občas hlavní postava někoho zachrání. Je to škoda, ale seriál v tomhle není tolik odlišný. (Djkoma) 3*
Kanadský klenot David Cronenberg – jiný a tolik se lišící od většiny ostatních – má rád genetické nebo technologické kolapsy, ze kterých pramení psychický rozpad člověka. Jeho hrdina John si poležel na klinice: po těžké nehodě byl pět let v kómatu. Přišel o práci, nohy mu moc neslouží, přítelkyně se mezitím vdala za jiného. Navíc mu nějakou dobu po probuzení zemřela matka. Něco mu ovšem nehoda přeci jen dala – má dar předvídat události. Románová předloha Stephena Kinga samozřejmě dává tušit, že to nebude jen tak, obzvlášť s Cronenbergem na režijní stoličce. Ačkoliv je velmi umírněný, rozhodně nabídne několik zajímavých momentů. A svůj kus jakoby rozděloval na tři díly: následky vážné nehody, vidění toho, co jiní ne (a pomoc při dopadení sériového vraha) a osudové vidění budoucnosti prostřednictvím proradného politika. Úchylné detaily výrazně učesaný Cronenberg tentokrát nevytahuje, soustředí se na příběh, který má co říct. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Stephen King a David Cronenberg určitě není špatné spojení, což snímek "Mrtvá zóna" jenom potvrdil. Skvělý herecký koncert Christophera Walkena.
David Cronenberg měl své nejúspěšnější období v 80. letech minulého století, kdy vznikly filmy jako „Moucha“ nebo dnes recenzovaný snímek „Mrtvá zóna“. Tenhle režisér se dokázal dostat do mysli člověka, rozebrat ji a ukázat ze všech jejích temných stran. Většinou to spojil s pořádnou dávkou naturalismu a ukazoval, jak odporná jsou naše těla zevnitř nebo ve chvíli, kdy nejsou dokonalá. Rovina naturalismu je z „Mrtvé zóny“ vyjmuta, ale zůstává rovina psychologická.
Podívejme se na příběh trochu konkrétněji. Tak zaprvé, tohle je dílo Stephena Kinga. Scénář nenapsal, to zase moc často nedělal, ale napsal román se stejným názvem. Jeffrey Boam, který později dělal i na pokračováních filmu „Smrtonosná zbraň“, převedl Kingův román do podoby scénáře, a potřeba říct, že se mu to povedlo s bravurou. King se hodně zaměřoval na postavu Johnnyho Smithe a na jeho vnitřní pnutí, ale pro filmy byly vybrány přesně ty důležité momenty, které nejsou pro diváka příliš nudné.
Johnny Smith je učitel, který má poměrně hezký život. V práci je oblíbený a má krásnou přítelkyni, kterou si chce vzít. Všechno je parádní. Jenže pak má dopravní nehodu. Skoro mám pocit, že King s těmi dopravními nehodami něco má, tedy kromě toho, že byl sám sražen. Johnny se probere po pěti letech a svět je trochu jiný, než jaký si pamatuje ze svého posledního dne.
Přítelkyně se mu vdala, jeho končetiny mají co dělat, aby se znovu rozchodily, blíží se volby, ale hlavně Johnny zjistil, že když se někoho dotkne, vidí, jak daný člověk umře, případně vidí jinou děsivou událost z jeho budoucnosti. Jednou se takhle dotkne člověka, který by měl vyhrát volby. S tímhle kandidátem ale není něco v pořádku, a tak se Johnny rozhodne jednat. Film není o tom, jak skvělé je mít schopnosti, kdy jedinec vidí do budoucnosti. Je o tom, co může ovlivnit jeden člověk, když má dostatečné informace.
Nabízí se otázka. Co by dělal člověk, kdyby měl informaci, kterou má Johnny? Jak by se zachoval? Anebo ještě šílenější otázka – jsou atentátníci v každém případě šílenci, anebo je některý z nich vizionář? Nedozvíme se odpověď, ale dle mého názoru jsou to otázky, které stojí za zamyšlení. Nevíme, jaký dopad mají naše jednotlivé kroky na budoucnost, ale přesto ji utváříme. David Cronenberg dokázal vytvořit krásný příběh člověka, který se rozhodne jednat pro větší dobro.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Mladý učitel Johnny Smith plánuje budoucnost se svou přítelkyní a kolegyní Sarah Bracknellovou. Sarah jej během příjezdu k jejímu domu přemlouvá, aby zůstal přes noc u ní, ale Johnny se rozhodne jet domů. Cestou má vážnou dopravní nehodu a dalších pět let stráví v kómatu. Když procitne, diví se, že nemá žádné následky autonehody, zato má dojem, že se vše stalo nedávno. Ředitel kliniky dr. Sam Wezniak mu společně s jeho rodiči sdělí, že od nehody uplynulo 5 let a jeho přítelkyně Sarah se mezitím vdala za jiného muže. Johnny se odvrací, ztratil člověka, kterého stále miluje. Zotavování jde pomalu, ale postupně se Johnny naučí chodit o berlích a posléze o holi. Život mu rovněž komplikuje nově získaná mentální schopnost jasnovidectví, když si totiž s někým podá ruku, spatří jeho budoucnost. Tímto zachrání život dceři sestry, která jej ošetřuje. Johnny ve své vizi spatří, že její dům hoří a malá dcerka je uvnitř. Díky tomu se dcerku podaří zachránit před plameny. Johnny se stane známým, tisk referuje o jeho zvláštní schopnosti, ale on se raději uchýlí do ústraní. Myslí stále na Sarah, navíc mu nové stavy jasnovidectví přivádějí pravidelné bolesti hlavy.
Kontaktuje jej šerif Bannerman, jenž vyšetřuje sérii vražd a vyčerpal již všechny možnosti. Obrátí se tedy s prosbou o pomoc na Smitha. Ten jej nejprve odmítne, ale později se rozhodne mu s případy pomoci. Když je zavražděna servírka Alma Frachetteová, Johnny spatří jejího vraha, kterým je šerifův pomocník Frank Dodd. Šerif jde se Smithem k Frankovi domů, vnikne do domu i přes zapírání jeho matky. Dodd mezitím v koupelně spáchá sebevraždu a jeho matka pak postřelí Johnnyho.
Poté si Johnnyho najme jako soukromého učitele vlivný Roger Stuart, kterému se zdá jeho syn Chris až příliš introvertní. Johnny Smith se s hloubavým hochem sblíží. Jednoho dne jeho otec zařídí klukům hokejový zápas na místním rybníku. Johnny má vizi, jak se pod hochy prolomí led a Rogera varuje, ten však jeho upozornění arogantně ignoruje a propouští ho ze svých služeb. Johny se další den dozví z novin, že tenký led rybníku stál život dvou mladých lidí. Ihned telefonuje ke Stuartovým, aby se přesvědčil, že mezi nimi nebyl Chris.
Ve městě probíhá mítink k volební kampani Grega Stillsona, ambiciózního kandidáta do amerického Senátu, jenž neváhá ke splnění svých cílů použít i výhrůžky a vydírání. Smith se jde podívat a když Stillson přijede a vystoupí z vozu, potřese si s ním rukou. Okamžitě spatří budoucnost – Stillsona jako prezidenta USA, jenž se nezdráhá při mezinárodní krizi odpálit rakety s jadernými hlavicemi, což bude mít za následek nukleární holokaust. Cítí povinnost zabránit takovému scénáři, ačkoli ví, že tento čin nikdy nikdo nepochopí. Rozhodne se uskutečnit svůj záměr v kostele, kde bude mít Stillson proslov. Pronikne v noci dovnitř s puškou a čeká do rána na příjezd své oběti.
Greg Stillson však náhodou přizve na pódium i Sarah s jejím manželem a malým dítětem. Když Johnny vstane z balkónku a chce vystřelit, Sarah jej pozná a vykřikne jeho jméno. Johny zaváhá, ale za moment vystřelí …a netrefí svůj cíl. Stillson pohotově vyškubne Sarah dítě z náručí a použije ho jako živý štít. Smith nyní nemůže střílet a Sonny, člen Stillsonovy ochranky jej vážně postřelí. Johnny spadne z balkónku dolů a je konfrontován Stillsonem, který chce vědět, kdo si jej najal. Johny jej uchopí za ruku a vidí, že svůj plán splnil. Někdo z přítomných totiž vyfotografoval Stillsonovo zbabělé chování a krytí se dítětem a ten je tak do budoucna politicky vyřízený. Smith jej spatří, jak si v depresi prostřelí hlavu.
Johnny splnil své poslání a umírá, ještě se stihne dojemně rozloučit se Sarah.
Ocenění:
The Saturn Awards
1984 - Nejlepší horor
1984 - David Cronenberg (Nejlepší režie) (nominace)
1984 - Jeffrey Boam (Nejlepší scénář) (nominace)
1984 - Christopher Walken (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Christopher Walken (Johnny Smith), Dana Černá - Brooke Adams (Sarah Bracknell), Daniel Dítě - Tom Skerritt (George Bannerman), Jiří Plachý - Herbert Lom (Sam Weizak), Pavel Šrom - Anthony Zerbe (Roger Stuart), Radka Malá - Colleen Dewhurst (Henrietta Dodd), Vladislav Beneš - Martin Sheen (Greg Stillson), Filip Jančík - Nicholas Campbell (Frank Dodd), Karel Richter - Sean Sullivan (Herb Smith), Jana Altmannová - Jackie Burroughs (Vera Smith), Kateřina Lojdová - Roberta Weiss (Alma Frechette), Kateřina Lojdová - Roberta Weiss (Alma Frechette), Petros Alexandridis - Simon Craig (Chris Stuart), Marek Libert - Barry Flatman (Walt), Jan Szymik, Jolana Smyčková, Miroslav Hanuš, Zdeněk Hruška, Jiří Valšuba, Julie Alexandridisová, Milan Slepička (titulky).
Překlad: Markéta Šerá
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Ivana Prejdová, Michaela Limbergová
Dialogy a režie: Jiří Kodeš
Vyrobila: Česká produkční 2000 pro Cet 21 s.r.o. 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.10.1983 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2008 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 1.9.2008 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 20 800 000
Náklady (Rozpočet) - $ 10 000 000
„Jeho mysl má schopnost vidět budoucnost. Jeho ruce mohou budoucnost změnit."
OBSAH
Mladý muž Johnny Smith upadl po nehodě na pět let do komatu. Když se po dlouhé době probere zpět k životu, zjišťuje, že má náhle dar předvídat události. Ve své mysli může procházet prostorem i časem a vidí to, co jiní ne. Trápí jej však také vize děsivé budoucnosti, které může zabránit jedině on. S nasazením vlastního života se proto vrhá do osudové akce! (H.C.E.)
FILMOVÁ RECENZE ČSFD
Opět další zfilmovaný román Stephena Kinga, co si o tom už člověk má myslet. Především by si měl připravit kapesníčky vedle křesla a za druhé hlavně pevné nervy, protože tohle je zase příběh nabytý emocemi na plno. Christopher Walken jako mlaďas byl velký frajer, ale tohoto filmu se zhostil příjemně, i když velkou část na tom má i samotný režisér. Příběh jako takový je zajímavý, co jiného také od autora románu čekat, jen už mi bylo uplně jasný, jak to všecko dopadne, protože když se chystám na Kingův příběh, většinou vím, co mě během toho bude čekat. Viz Zelená míle, Mlha, Vykoupení z věsnice Shawshank, a tak dále. Mrtvá zóna má ale v sobě takové určité pouto, které filmy současnosti nemohou nikde najít, možná je v něm ta mystičnost, která jím chybí, a to je docela škoda. Ještě že je stále co objevovat.
(Malarkey) 4*
Cronenbergova Mrtvá zóna, na kterou navazuje nebo spíše z ní čerpá stejnojmenný seriál, který běží i na českých televizích, je jeho dalším zajímavým filmem, tentokrát asi nejvíce "normálním" z rané tvorby. Christopher Walken je skvělý a jeho obsazení bylo opravdu trefou do černého. Horší to je s příběhem, protože film, i když má slušnou atmosféru, tak naprosto postrádá mrazivější okamžiky, kterým scénář a příběh celkově nedává snad kromě jediného momentu šanci. Vize budoucnosti, kdy právě volený politik spustí atomovou válku, je asi nejlepším momentem filmu. Jinak se ve filmu jen chodí a občas hlavní postava někoho zachrání. Je to škoda, ale seriál v tomhle není tolik odlišný. (Djkoma) 3*
Kanadský klenot David Cronenberg – jiný a tolik se lišící od většiny ostatních – má rád genetické nebo technologické kolapsy, ze kterých pramení psychický rozpad člověka. Jeho hrdina John si poležel na klinice: po těžké nehodě byl pět let v kómatu. Přišel o práci, nohy mu moc neslouží, přítelkyně se mezitím vdala za jiného. Navíc mu nějakou dobu po probuzení zemřela matka. Něco mu ovšem nehoda přeci jen dala – má dar předvídat události. Románová předloha Stephena Kinga samozřejmě dává tušit, že to nebude jen tak, obzvlášť s Cronenbergem na režijní stoličce. Ačkoliv je velmi umírněný, rozhodně nabídne několik zajímavých momentů. A svůj kus jakoby rozděloval na tři díly: následky vážné nehody, vidění toho, co jiní ne (a pomoc při dopadení sériového vraha) a osudové vidění budoucnosti prostřednictvím proradného politika. Úchylné detaily výrazně učesaný Cronenberg tentokrát nevytahuje, soustředí se na příběh, který má co říct. (castor) 4*
VELKÁ RECENZE
Stephen King a David Cronenberg určitě není špatné spojení, což snímek "Mrtvá zóna" jenom potvrdil. Skvělý herecký koncert Christophera Walkena.
David Cronenberg měl své nejúspěšnější období v 80. letech minulého století, kdy vznikly filmy jako „Moucha“ nebo dnes recenzovaný snímek „Mrtvá zóna“. Tenhle režisér se dokázal dostat do mysli člověka, rozebrat ji a ukázat ze všech jejích temných stran. Většinou to spojil s pořádnou dávkou naturalismu a ukazoval, jak odporná jsou naše těla zevnitř nebo ve chvíli, kdy nejsou dokonalá. Rovina naturalismu je z „Mrtvé zóny“ vyjmuta, ale zůstává rovina psychologická.
Podívejme se na příběh trochu konkrétněji. Tak zaprvé, tohle je dílo Stephena Kinga. Scénář nenapsal, to zase moc často nedělal, ale napsal román se stejným názvem. Jeffrey Boam, který později dělal i na pokračováních filmu „Smrtonosná zbraň“, převedl Kingův román do podoby scénáře, a potřeba říct, že se mu to povedlo s bravurou. King se hodně zaměřoval na postavu Johnnyho Smithe a na jeho vnitřní pnutí, ale pro filmy byly vybrány přesně ty důležité momenty, které nejsou pro diváka příliš nudné.
Johnny Smith je učitel, který má poměrně hezký život. V práci je oblíbený a má krásnou přítelkyni, kterou si chce vzít. Všechno je parádní. Jenže pak má dopravní nehodu. Skoro mám pocit, že King s těmi dopravními nehodami něco má, tedy kromě toho, že byl sám sražen. Johnny se probere po pěti letech a svět je trochu jiný, než jaký si pamatuje ze svého posledního dne.
Přítelkyně se mu vdala, jeho končetiny mají co dělat, aby se znovu rozchodily, blíží se volby, ale hlavně Johnny zjistil, že když se někoho dotkne, vidí, jak daný člověk umře, případně vidí jinou děsivou událost z jeho budoucnosti. Jednou se takhle dotkne člověka, který by měl vyhrát volby. S tímhle kandidátem ale není něco v pořádku, a tak se Johnny rozhodne jednat. Film není o tom, jak skvělé je mít schopnosti, kdy jedinec vidí do budoucnosti. Je o tom, co může ovlivnit jeden člověk, když má dostatečné informace.
Nabízí se otázka. Co by dělal člověk, kdyby měl informaci, kterou má Johnny? Jak by se zachoval? Anebo ještě šílenější otázka – jsou atentátníci v každém případě šílenci, anebo je některý z nich vizionář? Nedozvíme se odpověď, ale dle mého názoru jsou to otázky, které stojí za zamyšlení. Nevíme, jaký dopad mají naše jednotlivé kroky na budoucnost, ale přesto ji utváříme. David Cronenberg dokázal vytvořit krásný příběh člověka, který se rozhodne jednat pro větší dobro.
PODROBNÝ POPIS FILMU
Mladý učitel Johnny Smith plánuje budoucnost se svou přítelkyní a kolegyní Sarah Bracknellovou. Sarah jej během příjezdu k jejímu domu přemlouvá, aby zůstal přes noc u ní, ale Johnny se rozhodne jet domů. Cestou má vážnou dopravní nehodu a dalších pět let stráví v kómatu. Když procitne, diví se, že nemá žádné následky autonehody, zato má dojem, že se vše stalo nedávno. Ředitel kliniky dr. Sam Wezniak mu společně s jeho rodiči sdělí, že od nehody uplynulo 5 let a jeho přítelkyně Sarah se mezitím vdala za jiného muže. Johnny se odvrací, ztratil člověka, kterého stále miluje. Zotavování jde pomalu, ale postupně se Johnny naučí chodit o berlích a posléze o holi. Život mu rovněž komplikuje nově získaná mentální schopnost jasnovidectví, když si totiž s někým podá ruku, spatří jeho budoucnost. Tímto zachrání život dceři sestry, která jej ošetřuje. Johnny ve své vizi spatří, že její dům hoří a malá dcerka je uvnitř. Díky tomu se dcerku podaří zachránit před plameny. Johnny se stane známým, tisk referuje o jeho zvláštní schopnosti, ale on se raději uchýlí do ústraní. Myslí stále na Sarah, navíc mu nové stavy jasnovidectví přivádějí pravidelné bolesti hlavy.
Kontaktuje jej šerif Bannerman, jenž vyšetřuje sérii vražd a vyčerpal již všechny možnosti. Obrátí se tedy s prosbou o pomoc na Smitha. Ten jej nejprve odmítne, ale později se rozhodne mu s případy pomoci. Když je zavražděna servírka Alma Frachetteová, Johnny spatří jejího vraha, kterým je šerifův pomocník Frank Dodd. Šerif jde se Smithem k Frankovi domů, vnikne do domu i přes zapírání jeho matky. Dodd mezitím v koupelně spáchá sebevraždu a jeho matka pak postřelí Johnnyho.
Poté si Johnnyho najme jako soukromého učitele vlivný Roger Stuart, kterému se zdá jeho syn Chris až příliš introvertní. Johnny Smith se s hloubavým hochem sblíží. Jednoho dne jeho otec zařídí klukům hokejový zápas na místním rybníku. Johnny má vizi, jak se pod hochy prolomí led a Rogera varuje, ten však jeho upozornění arogantně ignoruje a propouští ho ze svých služeb. Johny se další den dozví z novin, že tenký led rybníku stál život dvou mladých lidí. Ihned telefonuje ke Stuartovým, aby se přesvědčil, že mezi nimi nebyl Chris.
Ve městě probíhá mítink k volební kampani Grega Stillsona, ambiciózního kandidáta do amerického Senátu, jenž neváhá ke splnění svých cílů použít i výhrůžky a vydírání. Smith se jde podívat a když Stillson přijede a vystoupí z vozu, potřese si s ním rukou. Okamžitě spatří budoucnost – Stillsona jako prezidenta USA, jenž se nezdráhá při mezinárodní krizi odpálit rakety s jadernými hlavicemi, což bude mít za následek nukleární holokaust. Cítí povinnost zabránit takovému scénáři, ačkoli ví, že tento čin nikdy nikdo nepochopí. Rozhodne se uskutečnit svůj záměr v kostele, kde bude mít Stillson proslov. Pronikne v noci dovnitř s puškou a čeká do rána na příjezd své oběti.
Greg Stillson však náhodou přizve na pódium i Sarah s jejím manželem a malým dítětem. Když Johnny vstane z balkónku a chce vystřelit, Sarah jej pozná a vykřikne jeho jméno. Johny zaváhá, ale za moment vystřelí …a netrefí svůj cíl. Stillson pohotově vyškubne Sarah dítě z náručí a použije ho jako živý štít. Smith nyní nemůže střílet a Sonny, člen Stillsonovy ochranky jej vážně postřelí. Johnny spadne z balkónku dolů a je konfrontován Stillsonem, který chce vědět, kdo si jej najal. Johny jej uchopí za ruku a vidí, že svůj plán splnil. Někdo z přítomných totiž vyfotografoval Stillsonovo zbabělé chování a krytí se dítětem a ten je tak do budoucna politicky vyřízený. Smith jej spatří, jak si v depresi prostřelí hlavu.
Johnny splnil své poslání a umírá, ještě se stihne dojemně rozloučit se Sarah.
Ocenění:
The Saturn Awards
1984 - Nejlepší horor
1984 - David Cronenberg (Nejlepší režie) (nominace)
1984 - Jeffrey Boam (Nejlepší scénář) (nominace)
1984 - Christopher Walken (Nejlepší herec) (nominace)
DABING
V českém znění: Michal Dlouhý - Christopher Walken (Johnny Smith), Dana Černá - Brooke Adams (Sarah Bracknell), Daniel Dítě - Tom Skerritt (George Bannerman), Jiří Plachý - Herbert Lom (Sam Weizak), Pavel Šrom - Anthony Zerbe (Roger Stuart), Radka Malá - Colleen Dewhurst (Henrietta Dodd), Vladislav Beneš - Martin Sheen (Greg Stillson), Filip Jančík - Nicholas Campbell (Frank Dodd), Karel Richter - Sean Sullivan (Herb Smith), Jana Altmannová - Jackie Burroughs (Vera Smith), Kateřina Lojdová - Roberta Weiss (Alma Frechette), Kateřina Lojdová - Roberta Weiss (Alma Frechette), Petros Alexandridis - Simon Craig (Chris Stuart), Marek Libert - Barry Flatman (Walt), Jan Szymik, Jolana Smyčková, Miroslav Hanuš, Zdeněk Hruška, Jiří Valšuba, Julie Alexandridisová, Milan Slepička (titulky).
Překlad: Markéta Šerá
Zvuk: Tomáš Říha
Produkce: Ivana Prejdová, Michaela Limbergová
Dialogy a režie: Jiří Kodeš
Vyrobila: Česká produkční 2000 pro Cet 21 s.r.o. 2002
DVD, KINA a NÁVŠTĚVNOST
Premiéra ČR: -
Premiéra USA: 21.10.1983 Paramount Pictures
Premiéra v půjčovnách VHS/DVD: 1.9.2008 (DVD) H.C.E.
Poprvé na DVD: 1.9.2008 H.C.E.
Poprvé na Blu-ray: (Zatím nevyšlo)
Tržby celkem - $ 20 800 000
Náklady (Rozpočet) - $ 10 000 000
Tvůrci a herci
David Cronenberg (Režie), Debra Hill (Produkce), Michael Kamen (Hudba), Mark Irwin (Kamera), Ronald Sanders (Střih), Deirdre Bowen (Casting), Janet Hirshenson (Casting), Jane Jenkins (Casting), Carol Spier (Scénografie), Olga Dimitrovová (Kostýmy), Steve Maslow (Zvuk), Bill Varney (Zvuk), David Lewis Yewdall (Zvuk), Gregg Landaker (Zvuk), Shonagh Jabour (Masky), David Cronenberg (Scénář), Jeffrey Boam (Scénář), Stephen King (kniha) (Předloha), Christopher Walken (Herec), Brooke Adams (Herec), Tom Skerritt (Herec), Herbert Lom (Herec), Colleen Dewhurst (Herec), Martin Sheen (Herec), Nicholas Campbell (Herec), Sean Sullivan (Herec), Jackie Burroughs (Herec), Géza Kovács (Herec), Peter Dvorsky (Herec), Barry Flatman (Herec), Ken Pogue (Herec), Ramon Estevez (Herec), William B. Davis (Herec), Anthony Zerbe (Herec), Helene Udy (Herec), Leslie Carlson (Herec), David Rigby (Herec), Cindy Hinds (Herec), John Koensgen (Herec), Roger Dunn (Herec), Chapelle Jaffe (Herec)
- Dead Zone“ byl jeden z prvních románů Stephena Kinga, který umístil do městečka Castle Rock, kde se posléze odehrával děj zfilmovaných románů „Stand by Me“, „Cujo“, „The Dark Half“ a „Needful Things“.
- Stejně jako Johnny Smith byl autor předlohy Stephen King učitel angličtiny předtím, než se stal spisovatelem na plný úvazek.
- Ve scéně z 2. světové války mluví civilisté polsky.
- Cronenberg chtěl do role šerifa Bannermanna nejdříve obsadit Hala Holbrooka, ale producent Dino De Laurentiis nesouhlasil, protože v tu dobu ještě Holbrooka vůbec neznal.
- Jedna z vynechaných scén je ta, kde John utrpí úraz hlavy při hokejovém zápase jako malý kluk. Jeho otce zde ztvárnil Sean Sullivan.
- Film je (stejně jako jeho předloha) založen na známém "médiu" Peteru Hurkosovi. Ten údajně získal své nadpřirozené schopnosti pádem ze žebříku, při kterém se udeřil do hlavy.
- Michael Kamen skládal hudbu k tomuto filmu v Londýně a původně u sebe doma na klavír. Kvůli tomu mu přišlo několik žádostí od sousedů, zdali by nemohl v noci přestat hrát, protože prý měli noční můry.
- Jeden ze tří Cronenbergových filmů, kde hudbu neskládal jeho dvorní skladatel Howard Shore. Studio chtělo někoho, s kým má již nějaké zkušenosti, a tím byl po filmu Venom (1981) Michael Kamen.
- Christopher Walken původně chtěl změnit jméno hlavní postavy s tím, že "on sám by nikdy nikoho nepojmenoval Johnny Smith". Nakonec od toho však upustil.
- Pot na Walkenově tváři během scény s hořícím dětským pokojem byla ve skutečnosti antihořlavá látka. Efekt potu nikdo neočekával a ve filmu zůstal, díky tomu, že scéně přidával dramatický efekt.
- Během natáčení flashbackové sekvence z 2. světové války byl jeden z kaskadérů těžce popálen při explozi, když se nacházel ve větší blízkosti, než bylo bezpečné.
- Postava Martina Sheena prohlásí, že má pocit, že se jednou stane prezidentem. Ještě v roce 1983 si zahrál Sheen prezidenta v televizní sérii Kennedy a pak v roce 1999 v seriálu Západní křídlo.
- Když se Smith (Christopher Walken) snaží vyhnout střele, k docílení větší reálnosti Walkenova pohybu vystřelil za kamerou Cronenberg z pistole Magnum .357 slepý náboj.
- Báseň, kterou čte Johnny na konci filmu, je "The Raven" od Edgara Allana Poa.
- Scéna, kdy má Johnny Smith (Christopher Walken) první vizi, musela být znovu natočena. V první verzi hořel pokoj malé dívky a na jedné z poliček byla vidět figurka mimozemšťana ETho. Studio Universal Pictures hrozilo žalobou.
- Johnny Smith na začátku filmu říká svým žákům, aby si přečetli knihu "Legenda o Ospalé díře", ve které řádí bezhlavý jezdec. Christopher Walken, který Smithe hrál, se o šestnáct let později objevil ve filmu Tima Burtona Ospalá díra právě coby bezhlavý jezdec.
- Christopher Walken vo filme cituje z poviedky Washingtona Irvinga, „Ospalá diera“, ktorá sa stala predlohou rovnomenného filmu, v ktorom Walken taktiež hral.
- Scenárista Jeffrey Boam sa neskôr podieľal na hitoch Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989) alebo Smrtonosná zbraň 2 (1989).
- Snímka vznikla podľa cca 400 stranového románu Stephena Kinga "The Dead Zone" z roku 1979.
Odkazy
Hrají:
Christopher Walken, Brooke Adams, Tom Skerritt, Herbert Lom, Colleen Dewhurst, Martin Sheen, Nicholas Campbell, Sean Sullivan, Jackie Burroughs, Géza Kovács, Peter Dvorsky, Barry Flatman, Ken Pogue, Ramon Estevez, William B. Davis, Anthony Zerbe, Helene Udy, Leslie Carlson, David Rigby, Cindy Hinds, John Koensgen, Roger Dunn, Chapelle Jaffe